Individuální faktory vzniku a důsledky předčasných důchodů

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Individuální faktory vzniku a důsledky předčasných důchodů Diplomová práce

Bc. Simona Štýsová

Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Hora, Ph.D.

Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím informačních zdrojů uvedených v seznamu literatury.

V Přešticích dne

………………………

………………… Bc. Simona Štýsová

2

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Ondřeji Horovi, Ph.D., za odborné vedení, ochotu a cenné připomínky, které mně poskytl v průběhu psaní této práce.

3

Obsah 1 Úvod

6

Teoretická část

8

2 Sociální zabezpečení a důchodová politika ČR

8

2.1 Česká správa sociálního zabezpečení 2.1.1 Organizační struktura ČSSZ 2.1.2 Působnost ČSSZ 2.2 Důchodové pojištění 2.2.1 Systém výplaty důchodů 2.2.2 Vývoj důchodového pojištění 2.2.3 Malá důchodová reforma 2.3 Druhy důchodů 2.3.1 Předčasný starobní důchod 2.3.2 Rozdíl mezi předčasným starobním důchodem a předdůchodem 2.4 Statistické údaje 2.5 Stárnutí populace a jeho vliv na vstup do předčasného důchodu 2.5.1 Stáří a stárnutí 2.5.2 Věk odchodu do důchodu 2.5.3 Vstup do důchodu a jeho důsledky

3 Vliv demografie na trh práce a nezaměstnanost ţen 3.1 Demografie 3.2 Vliv demografie na trh práce 3.3 Ţeny na trhu práce 3.3.1 Ţeny předdůchodového věku na trhu práce

8 8 9 9 9 10 11 11 11 12 14 16 17 18 19

21 21 21 22 23

4 Ţivotní situace ţen včetně motivů ovlivňujících vstup do předčasného důchodu a jejich důsledky 26 4.1 Ţivotní dráhy 4.2 Motivy ovlivňující vstup do předčasného důchodu 4.3 Důsledky rozhodování

5 Teoretické koncepty rozhodování

26 27 28

30

5.1 Teorie racionální volby 5.2 Teorie preferenční

31 31

6 Metodologie

32

6.1 Cíl výzkumu 6.2 Výzkumná strategie 6.3 Technika sběru dat 6.4 Výzkumný vzorek

32 32 33 33

4

Empirická část

34

7 Výsledky výzkumu

34

7.1 Rozhodnutí o vyuţití předčasného důchodu 7.2 Důchodová politika 7.3 Zdravotní stav a věk 7.4 Trh práce 7.5 Motivy ţen k předčasnému odchodu do důchodu a důsledky 7.5.1 Motivy odchodu do předčasného důchodu 7.5.2 Důsledky rozhodování

34 36 38 39 41 41 42

Závěr

44

Literatura

46

Ostatní zdroje

47

Anotace

49

Annotation

50

Jmenný rejstřík

51

Věcný rejstřík

52

Příloha č. 1

53

Příloha č. 2/ Schéma rozhovoru

54

Příloha č. 3/ Sociodemografické charakteristiky

56

Stať

57

Literatura

67

5

1 Úvod V předkládané diplomové práci se věnuji příčinám odchodů ţen do starobního důchodu před dosaţením důchodového věku (pro zjednodušení dále jen předčasný starobní důchod) a důsledkům, které jim tento odchod přinesl. Toto rozhodnutí jesamozřejmě ovlivněno mnoha vlivy, různými faktory, má různé důvody a tudíţ jsou i rozdílné důsledky. Některým lidem, respektive ţenám, přinese toto rozhodnutí prakticky jen samá pozitiva, do důchodu se těší a počítají dny, kdy uţ se dočkají a institutu předčasných důchodů vyuţívají dobrovolně. Pravděpodobně jsou to ţeny, které tímto rozhodnutím řeší např. hlídání vnoučat nebo do důchodu odchází jejich partner a tak chtějí jít současně, nebo si prostě jen chtějí svůj další ţivot ještě uţít, dokud jim to jejich zdravotní stav a věk umoţňuje. Pro mnohé z ţen je však toto rozhodování ţivotně důleţité a znamená velkou změnu i v negativním slova smyslu. Na jedné straně to mohou být ţeny, které přišly o zaměstnání, nemají uţ nárok na podporu v nezaměstnanosti a odchod do důchodu je pro ně řešením této situace. Nebo mají zdravotní problémy, které jim neumoţňují v dosavadním zaměstnání pokračovat a snaţí se předčasným důchodem řešit nastalou ţivotní situaci. V těchto případech se jedná o více či méně vynucený či nedobrovolný odchod do předčasného důchodu. Zvláště v posledních letech je patrný nárůst těchto typů důchodů. Dle tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení činil v roce 2014 podíl těchto důchodů celorepublikově jiţ 24 % z celkového počtu vyplácených starobních důchodů, coţ je téměř čtvrtina vyplácených starobních důchodů. (www.cssz.cz). Tento údaj má vzestupný charakter, oproti roku 2010, kdy předčasné důchody pobíralo „jen“ 18,9 % starobních důchodců. Tento nárůst mají mimo jiné patrně na svědomí i důchodové reformy, které přinesly např. zvyšování důchodového věku, sniţování růstu nově přiznaných důchodů, ale i např. zpřísnění posuzování nároků na invalidní důchody. Velký vliv na tento stav má také současná situace na trhu práce, která je pro ţeny v předdůchodovém věku nepříznivá. Ţeny na trhu práce jsou specifickou skupinou. Dalo by se říct, ţe ţeny v předdůchodovém věku na trhu práce patří do rizikových skupin více ohroţených nezaměstnaností spolu s matkami malých dětí a dětí do patnácti let. Ţeny předdůchodového věku velmi špatně hledají nové zaměstnání při ztrátě toho původního, často ztrácí pracovní výkonnost a stávají se pro zaměstnavatele neperspektivní, mají zdravotní problémy, hůře se přizpůsobují změnám.... Lidé v tomto věku jsou často svými zaměstnavateli tlačeni k odchodům do důchodů, i kdyţ zaměstnání mají. Některé společnosti jim nabízejí i poměrně vysoké odstupné v případě, ţe svoje pracovní místo uvolní. Překvapivě jsou tyto praktiky poměrně běţné u velkých nadnárodních firem, ale nejen u nich. Dá se očekávat, ţe je i určité procento ţen, které předčasného důchodu vyuţijí proto, aby pomohly svým dětem při hlídání vnoučat. V současné době se sice stále opakuje pojem harmonizace práce a rodiny, ale ţeny s malými dětmi mnohdy nemají jinou moţnost návratu do zaměstnání, pokud nevyuţijí solidarity rodiny a z babičky se rázem stává hlídací babička. Tato diplomová práce je zaměřena konkrétně na ţeny v Plzeňském kraji. Aby bylo moţno zjistit kromě příčin vyuţití i důsledky, které jim jejich rozhodnutí přineslo,

6

zaměřila jsem se na ţeny, které v předčasném důchodu jiţ jsou a mohou zpětně zhodnotit nejen důvody, které je k jejich rozhodnutí přivedly, ale i důsledky, které jim rozhodnutí přineslo, a ne na ty, které jsou teprve ve fázi rozhodování. Moje práce je členěna do 7 kapitol a to včetně úvodu. V úvodu je definováno téma mé práce a uvedena hlavní výzkumná otázka. V teoretické části specifikuji faktory vzniku odchodu do předčasných důchodů a zároveň i důsledky, které toto rozhodnutí přineslo. Konkrétně mě budou zajímat důvody, které vedly ţeny k tomuto rozhodnutí. V následné empirické části jsou poté uvedeny výsledky výzkumu. Výzkumný cíl jsem formulovala do hlavní výzkumné otázky: Jaké jsou motivy, které vedly ženy k rozhodnutí o využití předčasného důchodu a jak se poté vyvíjela jejich životní situace? V této práci bych chtěla vyzkoumat, jaké jsou skutečné důvody, které stojí za rozhodováním těchto ţen a které faktory vstupují do jejich rozhodování a zda důsledky, které jim toto rozhodnutí přineslo, byly očekávané. Cílem mé práce tedy bude zjistit, zda faktory jmenované v tomto úvodu jsou ty skutečné nebo zda do jejich rozhodování vstupují i faktory jiné. Závěry zjištěné touto prací mohu vyuţít ve svém zaměstnání na České správě sociálního zabezpečení. S pomocí získaných poznatků vytvořím příručku pro budoucí předdůchodce, která by mohla být vodítkem pro tuto kategorii osob. Současně mohou být závěry této práce zajímavé i pro mého zaměstnavatele a pro ostatní organizace podílející se na péči o budoucí důchodce, jako jsou např. Úřady práce. Pro tuto práci jsem zvolila kvalitativní výzkum, který mně přišel pro tento typ výzkumu jako nejvhodnější, ke sběru dat byl pouţit rozhovor.

7

Teoretická část 2 Sociální zabezpečení a důchodová politika ČR Jako první je nutné v této diplomové práci zmínit vliv České správy sociálního zabezpečení na důchody, jako instituci, která vede v České republice převáţnou1 část agendy důchodového, respektivě sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí velkou většinu důchodů v této republice, tyto důchody nejen vyplácí, ale prostřednictvím Okresních správ sociálního zabezpečení, Praţské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno, respektive prostřednictvím zaměstnanců důchodových oddělení těchto správ tyto důchody sepisuje, počítá, vede jejich agendu a v konečném důsledku vyplácí. Já jako zaměstnanec jednoho důchodového oddělení jsem součástí tohoto nekonečného koloběhu výpočtů, výplat, sepisování ţádostí a komunikace s klienty.

2.1 Česká správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení, dále jen ČSSZ, je největší finančně správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho více neţ 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění (CSSZ1). ČSSZ má kromě důchodového a nemocenského pojištění na starosti i lékařskou posudkovou sluţbu, dále plní úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání (ibid). 2.1.1 Organizační struktura ČSSZ Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, regionální, krajská pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení, Praţská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. Krédem ČSSZ je být moderní, klientsky orientovanou institucí, která plně vyuţívá nejmodernější informační a komunikační technologie. ČSSZ to definuje ve svém Poslání: „Posláním ČSSZ jako efektivně fungujícího orgánu veřejné moci je poskytování služeb a plnění úkolů v oblasti sociálního pojištění s využitím moderních informačních a komunikačních technologií a rozvoje lidského potenciálu zaměstnanců ČSSZ vedoucích k maximalizaci spokojenosti klientů.“ (ČSSZ1) 1

Uvádíme převáţnou část agendy, protoţe je část obyvatel ČR, jejíţ důchodovou agendu nespravuje Česká správa sociálního zabezpečení, ale místně příslušný je jiný orgán, např. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti. 8

2.1.2 Působnost ČSSZ ČSSZ vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové sluţby. Kompetence ČSSZ jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona plní ČSSZ tyto úkoly : - rozhoduje o dávkách důchodového pojištění a zařizuje výplaty těchto dávek - rozhoduje o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši - rozhoduje o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplácené částky na dávce důchodového pojištění - rozhoduje o odvoláních ve věcech, v nichţ v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení - rozhoduje o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno - vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona - jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení - plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny - řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení - dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny - zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona Kromě těchto úkolů posuzuje ČSSZ zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely sociálního zabezpečení, vede evidenci práce neschopných občanů a v určených případech provádí nemocenské pojištění.

2.2 Důchodové pojištění Důchodové pojištění v České republice řeší Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tento zákon upravuje důchodové pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí ţivitele (ÚZ sociální pojištění 2015). Zákon o důchodovém pojištění rozlišuje účast na pojištění, okruh pojištěných osob, druhy důchodů a podmínky jejich přiznání. Po roce 1989 procházel důchodový systém v ČR řadou změn s cílem vytvořit moderní systém penzijního připojištění nezávislého na státním systému (Krebs, 2007). Na základě legislativních úprav byla zásadním způsobem změněna konstrukce výpočtu důchodu, zavedena valorizace důchodů, zákonnou změnou bylo zavedeno postupné zvyšování důchodového věku (ibid). 2.2.1 Systém výplaty důchodů Jak jiţ bylo zmíněno, systém výplaty důchodů v České republice upravuje zákon o důchodovém pojištění. Základní důchodové pojištění je univerzální a zahrnuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Právní úprava je shodná pro všechny pojištěnce s výjimkou osob spadajících pojištěním pod tzv. silové resorty např. hasiči, vojáci, policisté … Důchodovému pojištění tedy podléhá většina obyvatel České republiky, jak bylo zmíněno, ekonomicky aktivních obyvatel, to znamená zaměstnance a osoby samostatně

9

výdělečně činné popř. osoby platící si dobrovolné důchodové pojištění. Zaměstnanci přispívají do důchodového systému určitým procentem ze svého platu, osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy na důchodové pojištění, které vyúčtují vţdy jednou ročně při podání přehledu. Pokud není občan ekonomicky aktivní, nepodléhá důchodovému pojištění, které pro takové osoby není povinné platit. Ovšem vystavuje se tak nebezpečí, ţe při řešení jeho ţivotních událostí nebudou splněny podmínky nároku na dávku. V případě, ţe se občan dostane do takové ţivotní situace, ţe má potřebu ţádat o dávků důchodového pojištění, tedy o jeden z důchodů vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení, musí se dostavit na jednu z Okresních správ, předloţit poţadované doklady nutné k podání takového ţádosti a na základě těchto podkladů je s ním sepsána ţádost o důchod. Potřebné doklady se liší podle druhu poţadovaného důchodu, pro nárok na výplatu kaţdého typu důchodu jsou nutné jiné doklady. Pracovníci důchodových oddělení okresních správ zkompletují veškeré doklady a kompletní ţádost zasílají ke zpracování na Českou správu sociálního zabezpečení, která je příslušná k rozhodování o nároku na důchody. Česká správa posoudí podklady a nárok a klienta vyrozumí prostřednictvím rozhodnutí o případném přiznání či nepřiznání důchodu. 2.2.2 Vývoj důchodového pojištění Jak jiţ bylo zmíněno, od roku 1989 došlo k velkým změnám v důchodovém pojištění. Krebs (2007) uvádí tyto milníky: 1990 – odstraněna diskriminace osob samostatně výdělečně činných a důchody byly valorizovány 1991 – převod nemocenského pojištění ze správ Odborů a jeho organizačnímu sjednocení s důchodovým pojištěním v rámci České správy sociálního zabezpečení, opětovná valorizace 1992 – zrušeny preference v důchodovém systému, jejich zavedení vedlo k jednotným podmínkám v nárocích na důchody 1993 – zavedeno pojistné 1994 – přijat Zákon o penzijním připojištění 1995 – přijat Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 1997 – v rámci úsporných opatření zpřísnění valorizačních podmínek 1999 – schválena novela o penzijním připojištění se státním příspěvkem 2003 – přijat Zákon č. 425/2003 Sb. – změny v obl. důchodového pojištění a v obl. soc. zabezpečení a příspěvku na soc. politiku zaměstnanosti – nejvýznamnější změna od roku 1995 Změny v důchodovém pojištění jsou zejména ve zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, v omezení moţnosti odchodu do předčasného důchodu tím, ţe se zrušil dočasně krácený předčasný starobní důchod, omezení moţnosti zaměstnání při předčasném starobním důchodu (Krebs, 2007). 2004-2005 - aktivní tzv. první Bezděkova komise, měla zhodnotit dopady navrhovaných penzijních reforem 2008 – v tomto roce byla schválena I. etapa z plánovaných tří etap důchodové reformy, která obsahuje parametrické změny v důchodovém pojištění. Obsahuje další zvýšení důchodového věku, zvýšení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod postupně z 25 aţ na 35 let, dále zápočet náhradních dob pojištění pouze z 80 % a nadále

10

se jiţ nebude započítávat jedna z důleţitých náhradních dob a to doba studia. Další změny se týkají souběhu zaměstnání a důchodu a také hlavně invalidních důchodů, kdy se invalidní důchody plné a částečné mění na třístupňový invalidní důchod. Na další dvě plánované etapy důchodové reformy jiţ nedošlo z důvodu demise vlády. 2.2.3 Malá důchodová reforma Tento neoficiální název vznikl v novinářských kruzích a velmi rychle se ujal, ve skutečnosti je ale velmi nepřesný (Voříšek, 2011). Byl tak označen návrh zákona, kterým se měnil zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důvodem tohoto návrhu byl nález Ústavního soudu, který zrušil ustanovení § 15 tohoto zákona. Toto ustanovení obsahuje pravidla pro pouţití tzv. redukčních hranic (ibid). Přípravy zákona, který měl toto ustanovení nahradit bylo zároveň vyuţito i pro další změny v důchodové oblasti, nelze ji ale označit za důchodovou reformu. Co tedy tento zákon obsahuje? Především realizuje změnu jiţ zmiňovaných redukčních hranic. Jiţ se nebudou redukční hranice stanovovat v konkrétních částkách, ale jako procentní podíly průměrné mzdy (Voříšek, 2011). Další změnou, kterou tento zákon obsahuje, a proč tento zákon nazvali novináři důchodovou reformou, je další etapa soustavného zvyšování důchodového věku dle zvyšující se střední délky ţivota. Hranice pro odchod do důchodu je aţ 67 let. Další změny jsou poněkud méně významné, ale zato s okamţitým dopadem. Jsou to změny např. v pozůstalostních důchodech, kdy se významně mění nároky na obnovu vdovských či vdoveckých důchodů. U předčasných starobních důchodů dochází také k důleţité změně a to k zavedení dalšího pásma sníţení procentní výměry předčasných důchodů. Malá důchodová reforma z hlediska vyuţívání předčasných důchodů hrála určitě u mnoha důchodců velkou roli v rozhodování.

2.3 Druhy důchodů Náš důchodový systém rozlišuje tři druhy důchodů a to důchody starobní, za druhé důchody invalidní a třetí skupinou jsou důchody pozůstalostní. Důchody starobní rozdělujeme na důchod řádný, k důchodovému věku a důchod předčasný, tedy důchod před dosaţením věkové hranice. Invalidní důchod je třístupňový a nahrazuje v dřívějším důchodovém systému důchod invalidní plný – nyní invalidní důchod III. stupně a invalidní důchod částečný – nyní invalidní důchody I. a II. stupně. Pozůstalostní důchody dělíme na důchody sirotčí a důchody vdovské a vdovecké. 2.3.1 Předčasný starobní důchod Tento typ důchodu má oproti ostatním typům důchodů určité zvláštnosti. Hodně občanů má k tomuto typu důchodu velmi málo informací a to často i zkreslené. Jedním z důvodů je i to, ţe právní úprava tohoto typu důchodu se velmi často mění. Poslední úprava co se týče předčasného starobního důchodu byla k 1.1.2012. Podmínky nároku tohoto důchodu jsou mírně odlišné od starobního důchodu před dosaţením důchodového věku. Nárok na řádný starobní důchod vzniká dosaţením důchodového věku, ale nárok na předčasný starobní důchod vzniká jiţ o tři roky dříve, doba potřebné doby pojištění pro nárok na předčasný starobní důchod se však řídí potřebnou dobou k nároku na řádný starobní důchod. Pro ilustraci, pokud důchodce má

11

věkovou hranici v roce 2017, kdy potřebná doba pojištění je 33 let a odchází do předčasného starobního důchodu jiţ v roce 2015, kdy potřebná doba pojištění je o dva roky méně, tak tento starobní důchodce musí mít placené sociální pojištění ne 31 let, ale 33 let jak odpovídá důchodům, které budou přiznávány v roce 2017. Výše předčasného důchodu je logicky niţší neţ výše řádného starobního důchodu. Jedním z důvodů je odpracování méně let, kdy není započtena doba od odchodu do předčasného důchodu do doby řádného starobního důchodu a druhým důvodem je sníţení procentní výměry za tutéţ dobu. Procentní výměra se sniţuje za kaţdých devadesát i započatých kalendářních dnů chybějících od přiznání předčasného starobního důchodu do dosaţení důchodového věku. Tyto sráţky se v průběhu fungování předčasného starobního důchodu měnily. Poslední změna nastala k 1.1.2012. Podle této poslední úpravu sráţky činí: a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dní b) 1,2 % výpočtového základu za období od 361 kalendářního dne do 720 kalendářních dní c) 1,5 % výpočtového základu za období od 721 kalendářního dne (155/1995 Sb.) Z toho vyplývá, ţe čím dříve před věkovou hranicí poţádá ţadatel o předčasný starobní důchod, tím vyšší sráţka ho čeká a tím pravděpodobně niţší důchod dostane. Zatímco o všechny ostatní ţádosti o důchod lze ţádat zpětně, předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání ţádosti o jeho přiznání. Další zvláštností u předčasných starobních důchodů oproti řádnému starobnímu důchodu je pracovní aktivita při pobírání tohoto důchodu. V případě pracovní aktivity, kdy příjem podléhá sráţce pojistného, není starobní důchod vyplácen (Voříšek, 2012). Pracovní aktivita při pobírání tohoto důchodu je moţná pouze za předpokladu, ţe nebude příjem podléhat pojištění. V praxi se jedná v podstatě jen o dva moţné příklady zaměstnání a to: 1) výkon podnikatelské činnosti, kdy příjem OSVČ, tedy osoby samostatně výdělečně činné, nesmí v daný rok přesáhnout určitou hranici příjmu a nesmí mu tato činnost zaloţit účast na pojištění 2) je moţnost uzavření dohody o pracovní činnosti, která je omezená měsíčním příjmem a počtem hodin za rok. Tato dohoda také nepodléhá pojištění. Tato omezení pracovní aktivity jsou jen po dobu předčasnosti, tedy do nároku řádný starobní důchod. 2.3.2 Rozdíl mezi předčasným starobním důchodem a předdůchodem Ze své praxe vím, ţe větší část občanů nerozlišují rozdíl mezi předčasným starobním důchodem a předdůchodem. Předčasným starobní důchod, tedy důchod před dosaţením věkové hranice je poskytován z průběţného systému. V průběţném systém jdou příjmy z příspěvků do fondu odděleného od státního rozpočtu, kde se shromaţďují, ale nevytváří se ţádná kapitálová rezerva (Krebs, 2007). Předčasného starobního důchodu můţe vyuţít občan, který splní podmínky nároku

12

Tab. č. 2.1

důchody starobní

důchod předčasný - před dosažením věkové hranice

důchod řádný - k věkové hranici

invalidní důchod I. stupeň invalidity

II. stupeň invalidity

III. stupeň invalidity

důchody pozůstalostní důchod sirotčí

důchod vdovský

13

důchod vdovecký

2.4 Statistické údaje Podle tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) z roku 2013 činil v roce 2012 podíl osob pobírajících předčasné důchody jiţ 22 % z celkového počtu vyplácených důchodů (cssz1). Pokud porovnáme s tiskovou zprávou z roku 2015, kde jsou jiţ uvedené statistické údaje z roku 2014, tak má počet předčasných důchodů vzestupnou tendenci, procento pobíraných předčasných důchodů stoupl a to aţ na 24,2 % (cssz2). V Plzeňském kraji, kde ţijí naše respondentky, je podíl předčasných důchodů podle předchozí statistiky dokonce 27,3 %. Pokud bychom šli v časovém horizontu ještě dále a porovnali statistiky zpětně aţ k roku 2010 (cssz3), tak zjistíme, ţe tento růst je neustálý, jak zjistíme z tabulky – viz příloha č. 1 Jak je z uvedené tabulky zřejmé, tak nejen, ţe neustále stoupá procentický podíl předčasných důchodů, ale vzestupný charakter má vůbec celkový počet příjemců starobních důchodů. V roce 2010 pobíralo starobní důchod 2 260 032 občanů našeho státu, v roce 2014 je to jiţ 2 355 144. Samozřejmě, ţe s největší pravděpodobností se na těchto zvyšujících počtech podepsaly nejen předčasné důchody, ale vliv má zřejmě i stárnutí naší populace. Přehled o počtu důchodců(v členění podle pohlaví a druhu důchodu k 31.12.2000)Územní část: ČESKÁ REPUBLIKA Tab. č. 2.2

Druh důchodu

Muži

Starobní důchod

526 518 645 416 1 171 934

Předčasný starobní důchod

59 733

Ženy

Celkem

87 340

147 073

Zdroj: ČSSZ, upraveno Z tabulky č. 2.2. můţeme vysledovat počty starobních důchodců v roce 2000 členěných podle pohlaví a druhu důchodu. Pro lepší přehlednost byla tabulka upravena a zestručněna jen na data, která nás zajímají. V roce 2000 se vyplácelo celkem 1 171 934 starobních důchodů, z toho bylo 147 073 předčasných důchodů.

14

Přehled o počtu důchodců(v členění podle pohlaví a druhu důchodu k 31.12.2012)Územní část: ČESKÁ REPUBLIKA Tab. č. 2.3.

Druh důchodu

Muži

Ženy

Celkem

Starobní důchod

540 872 641 405 1 182 277

Předčasný starobní důchod

209 068 253 980

463 048

Zdroj: ČSSZ, upraveno V tabulce č. 2.3 máme opět členěno na celkový počet starobních důchodců členěných podle věku a podle typu pobíraného důchodu. Celkový počet důchodců pobírajících některý z typů starobního důchodu je 1 182 277 důchodců, z toho je 463 048 předčasných starobních důchodů. Při porovnání obou tabulek je patrné, ţe ač se počty vyplácených starobních důchodů za více jak 12 let téměř nezměnily, u ţen dokonce mírně klesl počet pobíraných důchodů, tak počet předčasných starobních důchodů se téměř třikrát zvýšil. V roce 2000 pobíralo předčasný starobní důchod přes 147 tisíc důchodců, z toho bylo přes 87 tisíc ţen. V roce 2012 je to uţ přes 463 tisíc důchodců a více jak polovinu tvoří ţeny. Z výše uvedeného je patrné, ţe starobní důchody před dovršením důchodového věku jsou skutečně v dnešní době velmi vyuţívaný institut a zjištění faktorů, které k této skutečnosti vedou, mohou být zajímavé. Velmi zajímavé je také zjištění o kolik se zvýšil počet ţen vyuţívajících předčasný důchod. Vzhledem k tomu, ţe v posledních letech začínají do důchodu odcházet ţeny a důchodového věku se doţívat ţeny, které jako jedny z prvních poznamenal zvyšující se důchodový věk, dá se předpokládat, ţe jedním z nejvýraznějších faktorů bude tato skutečnost. Z vlastní praxe vím, ţe tyto ţeny velmi špatně nesou skutečnost, ţe došlo k navýšení důchodového věku. Jsou to ţeny, které vstupovali na pracovní trh v době, kdy důchodový věk u ţen byl výrazně niţší, v době, kdy stačilo k nároku na starobní důchod odpracovat 25 let. Teď se ţeny dostávají do věku, kdy uţ podle původního znění zákona měly být v důchodu, do věku, kdy uţ počítaly s odpočinkem a najednou byly postaveny před skutečnost, ţe pro nárok na důchod musí dělat dál. Navíc jsme u nás ještě nedospěli k tomu, abychom si váţili práce starších lidí. U nás jsou pro pracovní trh pomalu staří lidé nad čtyřicet, natoţ nad padesát nebo snad lidé blíţící se šedesátce. Jelikoţ je tato práce zaměřena právě na ţeny, je z tohoto hlediska velmi zajímavá následující tabulka, která dokládá, jak ţeny čím dál častěji vyuţívají předčasných důchodů, coţ dokládá relevantnost této práce.

15

Tab. č. 2.4. Starobní důchodci v ČR – ţeny Rok 12/2000 12/2001 12/2002 12/2003 12/2004 12/2005 12/2006 12/2007 12/2008 12/2009 12/2010 12/2011 12/2012 12/2013 12/2014 6/2015

Starobní důchodci ženy

Předčasný důchod

1 247 379 1 257 724 1 250 556 1 255 302 1 273 695 1 281 472 1 299 251 1 317 247 1 331 176 1 346 390 1 426 112 1 465 106 1 459 997 1 453 318 1 456 982 1 457 150

105 759 130 528 136 261 153 580 168 198 174 355 187 029 200 417 215 143 235 538 252 859 290 224 301 986 312 495 324 865 330 623

Zdroj: ČSSZ, upraveno Jelikoţ se ve své práci zaměřuji na ţeny, uvádím v této tabulce časovou osu vývoje počtu starobních důchodů u ţen. V tabulce č. 2.5. je uveden počet starobních důchodců – ţen vţdy k poslednímu měsíci v roce, vyjma roku 2015, který je uveden k červenci 2015 a počet předčasných důchodů a to v průběhu posledních šestnácti let. Z výše uvedených dat je patrné, ţe počet starobních důchodců mezi ţenami rok od roku stále mírně stoupá. V rozmezí těchto šestnácti let narostl počet starobních důchodců mezi ţenami o cca 210.000 coţ samo o sobě nemusí nic znamenat, v průměru to znamená meziroční nárůst o cca 13.000 ţen. Ovšem kdyţ se podíváme na počty ţen, které pobírají předčasný důchod, tak během těchto šestnácti let vzrostl jejich počet o více neţ 200.000 coţ je více neţ trojnásobný nárůst. Tento údaj rozhodně svědčí „oblíbenosti“ předčasných důchodů.

2.5 Stárnutí populace a jeho vliv na vstup do předčasného důchodu „Sociální pojištění je neodvratně spojeno s ekonomický, sociálním a demografickým vývojem.“ (Král 2010:37) Současná demografická situace v ČR zrovna tak jako v ostatních evropských zemích se projevuje stárnutím populace, to znamená sniţování podílu nejmladších věkových skupin na celkové věkové skladbě populace a tím pádem zvyšování podílu starších lidí.

16

2.5.1 Stáří a stárnutí „Stáří je nevyhnutelnou perspektivou každého živého tvora. Kdo nezemře mlád, ten mu neujde. A měl by proto na ně být připraven. O stáří se v poslední době hodně mluví a píše. Ale na něco jako bychom přitom zapoměli. Mezi těmi dobře míněnými radami chybí jedna: jak stáří unést. Jak brát stáří jinak, než jako ‚soubor obtíží‘. Jak mu dát smysl, positivní charakter.“(Haškovcová 1989 in Ondrušová 2011) Literárně nejstarší pojetí stárnutí sepsal římský filozof Cicero (43 let před Kristem) ve své knize De Senectute – O stáří, kterou napsal ve věku 60 let, tedy ve věku, kdy se tehdy jiţ o pokročilém stáří dalo mluvit z vlastní zkušenosti. Cicero se jiţ tehdy setkával s dvojím pojetím stáří. Tato zkušenost je přenositelná i do dnešní doby. Jedno pojetí je negativní, bere stáří jako dobu nemocí, ubývání sil, odsouvání člověka ze středu společenské činnosti. Druhé pojetí, to, které zastával sám Cicero, bere stáří positivně, jako příleţitost k positivním změnám a produktivnímu ţivotu, i kdyţ jinak neţ v mládí (Křivohlavý 2010). „ Ve stáří je člověku možno konečně se soustředit v plné míře na další vývoj a rozvoj duševního života, radovat se z něho – a nebýt přitom obtěžován tím, co v mládí tím brání.“ Cicero Křivohlavý (2010) ve své knize Stárnutí z pohledu positivní psychologie svoji práci označuje jako příručku psychologické přípravy na důchod napsanou tak, aby byla pochopitelná pro všechny. Jak dále uvádí, v poslední době se o stáří zjistilo několik poznatků: 1. Dle něj není stárnutí záleţitostí stoletých, ale táhne se celým ţivotem, jak ukazuje psychologie celého ţivota ( life long psychology ) 2. Dále výzkumy ukázaly, ţe zrání a růst osobnosti nekončí tím, ţe člověk přestane být zaměstnán, naopak se zdá, ţe se můţe plně rozvinout ve třetí fázi ţivota 3. Jak uvádí Křivohlavý (2010), tak se ukázalo, ţe je moţno pomoci lidem připravit se na důchod, ale je třeba s tím začít dřív neţ při vstupu do důchodu 4. Zjistilo se, ţe mozkové buňky sice odumírají, ale ţe i v tomto věku se tvoří stále v mozku nové spojení, takţe je moţné se stále něco nového naučit 5. Potvrdilo se, ţe ve třetí fázi ţivota jsou lidé skutečně moudřejší a moudrost je nezávislá na inteligenci 6. S moudrostí se člověk nerodí, ale získává ji a je to moţné i ve třetí fázi ţivota 7. Došlo k znovuobjevední tzv. ctnosti, dnes moderně nazývané silnou stránkou charakteru 8. Výzkumem bylo zjištěno, ţe období třetí fáze ţivota je období nejšťastnější 9. Objevily se speciální kursy pro důchodce, např. jak se připravit na důchod nebo kursy positivního přístupu k ţivotu 10. Důvodem k hlubšímu studiu psychologie stárnutí byly i zkušenosti s trénováním paměti Důvodem k provedení tohoto výzkumu bylo právě stárnutí obyvatelstva v celé Evropě. Narůstá počet lidí v třetí fázi ţivota, coţ je právě fáze po šedesátém roce věku, tedy věk, kdy lidé odcházejí do důchodu. Dalším důvodem je to, ţe nemáme pro tuto fázi ţivota zcela ujasněný cíl, není jasné co je úkolem, účelem a smyslem této fáze ţivota – tzv. důchodového věku.

17

Ondrušová (2011) říká, ţe stáří je poslední vývojovou etapou, která uzavírá lidský ţivot. Za nejdůleţitější ukazatel toho, jak je kdo starý, je povaţován kalendářní věk, který je sice vymezitelný, ale neukazuje na to, jak je kdo schopný. Někteří autoři povaţují kalendářní věk za nepřesnou míru, která je spíše vyuţitelná v demografii a statistice. Za hranici demografického stáří bývá obvykle povaţován věk 60-65 let. Světová zdravotnická organizace (WHO) akceptovala patnáctiletou periodizaci lidského ţivota a dále klasifikuje vyšší věk takto: 60-74 let – rané stáří (počínající stáří) 75-89 let – vlastní stáří (osoby pokročilého věku) 90 a více let – období dlouhověkosti Z demografického vývoje a zlepšení zdravotního stavu seniorů vyplývá i současné orientační členění stáří: 65-74 let – mladí senioři 75-84 let – staří senioři 85 a více let – velmi staří senioři (Zavázalová a kol. in Ondrušová 2011 a Holmerová a kol. in Ondrušová 2011) Kromě jiţ zmiňovaného věku kalendářního hovoříme i o věku biologickém. Biologický věk vypovídá o celkém stavu organismu, je ovlivněn spíše neţ stářím nemocemi. Důleţitější neţ biologický věk je funkční stav, který je na rozdíl od kalendářního věku ovlivňován řadou především vnitřních faktorů (Ondrušová, 2011). Dále můţeme hovořit o sociálním věku. Za počátek sociálního věku je obvykle povaţován nástup do starobního důchodu. Čímţ se opět dostáváme k propojení věku, stáří a jeho vlivu na vstup do důchodu. Je velmi pravděpodobné, ţe část ţen odcházejících do předčasného důchodu tím řeší právě svůj pocit stárnutí. Nemusí jít ani tak o pocit toho, ţe by nezvládl práci nebo ţe se na práci uţ necítí, ale můţe jít spíše o potřebu toho, si v poslední fázi ţivota, v době, kdy se ještě cítí relativně schopni, uţít co jim ţivot ještě nabízí. 2.5.2 Věk odchodu do důchodu „Pokud bychom chtěli najít jeden údaj, do kterého se promítají společenské procesy spojené se stářím v Evropě, i v jednotlivých evropských zemích, patrně by to byl údaj o věku odchodu do důchodu“ (Sak, Kolesárová 2012: 93). Důchod a důchodový věk jsou základními kameny sociálního státu. V evropské civilizaci po celou dobu historie znamenal vývoj sniţování věku odchodu do důchodu a zvyšování důchodu a tedy tím i zlepšení finančního zabezpečení seniorů, v současnosti došlo v této oblasti k obratu (ibid). Buď v této oblasti vývoj stagnuje nebo dochází ke zvyšování důchodového věku a sniţování důchodu jak dále uvádí Sak a Kolesárová (2012). Zvyšování věku a sniţování částky důchodu je výsledkem působení několika procesů v různých dimenzích: demografie, mezinárodní měnový fond, politické a ekonomické procesy a další. Jak dále tito autoři uvádějí, jiţ lidé ve středním věku mají problém na trhu práce, na jedné straně se zvyšuje důchodový věk a jsou tlaky na co nejdelší setrvání na trhu práce, na druhou stranu je tlak na lidi ve středním a předdůchodovém věku na odchod z trhu práce. Začíná se objevovat mezigenerační napětí, mladí mají pocit, ţe ti staří jim zabírají místa, která by mohla být pro ně (ibid). Míra tzv. „opotřebení“ seniorů je čistě individuální, jeden v šedesáti snese srovnání se čtyřicetiletým člověkem, druhý je v šedesáti zdravotně a fyzicky zcela vyčerpaný. Samozřejmě, ţe to souvisí i

18

s vykonávanou profesí, dá se předpokládat, ţe více vyčerpaní budou lidé, kteří pracují manuálně v těţkém provozu neţ člověk pracující v kanceláři. Sak a Kolesárová (2012) v této souvislosti uvádějí zajímavou věc, překvapivě jsou k odchodům do předčasného důchodu více tlačeni lidé, kteří pracují ve státní správě, hlavně se to týká justice a vysokého školství, kde jsou lidé často nuceni k odchodům do důchodu dříve neţ je jejich důchodový věk. Podle nich je to způsobeno určitou schizofrenií státu, který se o to snaţí i legislativně, viz např. soudci. Nastavení tvrdých opatření, jako je u nás striktně nastavený věk odchodu do důchodu vylučuje flexibilitu kopírující náročnost vykonávaných profesí. Jsou určitě profese, které jsou buď fyzicky extrémně náročné vykonávat např. ve věku 65 let a více a nebo profese, kde jejich výkon ve vyšším věku můţe být i nebezpečný pro ostatní, např. piloti, řidiči, lékaři. V celé společnosti se jiţ dlouho volá po změně důchodového systému, ale nějaká reforma, která by znamenala změnu k lepšímu pro budoucí důchodce je v nedohlednu. Návrhů je velmi mnoho, záleţí, k čemu se politici přikloní. V naší republice se zatím jde cestou zvyšování věku a sniţování důchodu, ale vycházet při těchto změnách pouze z demografie je značně problematické. Současná ministrině práce a sociálních věcí chce sice důchodový věk zastropovat na 65 letech, tedy dříve neţ se počítalo, ale podle politiků je do budoucnosti tento strop neudrţitelný. Podle některých expertů, jak je prezentováno medii, se nemůţe zdravotní stav lidí, ţijících donedávna v totalitním reţimu, rovnat zdravotnímu stavu lidí ve vyspělejších zemích, nelze tedy jen přejímat jejich vzor důchodové reformy, ale je třeba reformu přizpůsobit našim podmínkám. Zvyšující se důchodový věk a zdravotní stavje jedním z předpokládaných motivů dřívějšího odchodu do důchodu a to zvláště u ţen. 2.5.3 Vstup do důchodu a jeho důsledky Vstup do důchodu je z hlediska psychologického náročná situace pro kaţdého bez ohledu na to, jestli o důchod usiloval, řeší tím nějaký problém nebo má uţ věkovou hranici. Proto je nutné se na vstup do důchodu důkladně připravit. Jak uvádí Balogová (2004), tak kvalita ţivota jde ruku v ruce se vstupem do důchodu. O kvalitě ţivota se ve společenských vědách poprvé začíná hovořit ve druhé polovině dvacátého století Balogová (2004). Čornaničová (2004) poměřuje kvalitu ţivota spíše z materiálního hlediska. Mezi nejčastěji uváděné parametry patří: - příjmy a to materiální i finanční - výdaje podle druhů nebo kategorií - bydlení - vybavení domácnostmi např. autem, internetem, televizorem a ostatními civilizačními výdobytky - vzdělání - očekávaná délka ţivota - podíl jednotlivce na spotřebě Co se týče ţen vstupujících do předčasného důchodu můţeme souhlasit s oběma výklady. Vstup do důchodu je stresující situace jak z hlediska míry ţivotní spokojenosti důchodců tak i z hlediska kvality ţivota z materiálního hlediska. Zvláště u předčasného důchodu můţe být materiální hledisko stresující faktor, protoţe předčasný důchod mimo jiné znamená jak jiţ bylo zmíněno v předchozí kapitole sráţky z důchodu právě za předčasnost a tyto sráţky jsou trvalé. Proto se u většiny předčasných důchodců,

19

pokud nepřechází do důchodu například z úřadu práce, jedná o značné sníţení finančního příjmu a tudíţ i zhoršení ţivotních podmínek. Důsledky vstupu do předčasného důchodu můţeme u ţen jen předjímat. Je pravděpodobné, ţe se v nich budou svářet dva pocity. Na jedné straně přínosy předčasného důchodu – čas na sebe, čas na rodinu, moţná zlepšený zdravotní stav, těch příjemných věcí by se jistě našlo mnoho. Na straně druhé se dá předpokládat, ţe ţeny budou zklamané z výše důchodu, můţe to být pro ně stresující faktor toho, jestli to do budoucna bude pro ně přijatelné. Otázka je, zda jim výhody převáţí nevýhody a na zhodnocení ţen. Shrnutí: Jak bylo řečeno v této kapitole, důchodový systém v ČR v posledních dvaceti letech zaznamenal velké změny. Mimo jiné došlo k rapidnímu navýšení důchodového věku, u muţů se kaţdý rok důchodový věk zvedá o 2 měsíce, u ţen jsou to dokonce měsíce 4. Došlo ke změně podmínek, které je nutné splnit při ţádosti o důchod. Při zavádění důchodové reformy došlo i na sniţování přiznávaných důchodů, postupně se začaly sniţovat přepočítávací koeficienty. Změn v důchodovém systému bylo mnoho, ale tyto jsou pro naše ţeny pravděpodobně nejvíce důleţité v hledisku plánování vstupu do předčasného důchodu. DVO: Jaký vliv má nastavení současné důchodové politiky na rozhodování ţen? Jaký vliv má na rozhodování ţen důchodová reforma a změny, které přinesla? Jakou roli v rozhodování sehrála výše budoucího důchodu? Jak se ţeny rozhodovaly o vstupu do předčasného důchodu a co jejich rozhodování ovlivnilo? Co bylo důleţité v tomto rozhodování? Byl zdravotní stav nebo vyšší věk jedním z důvodů odchodu do předčasného důchodu?

20

3 Vliv demografie na trh práce a nezaměstnanost ţen Tato kapitola se zabývá vlivem demografie na trh práce v souvislosti s postavením ţen na trhu práce. Přiblíţíme si postavení ţeny na trhu práce v České republice, jejich minulost a současnost. Setrvání ţen na pracovním trhu výrazně ovlivňuje jejich rozhodování týkající se odchodu do důchodu.

3.1 Demografie Šmausová (2004) ve své práci Věková struktura společnosti říká, ţe význam určitého jevu pochopíme, kdyţ ho vztáhneme na celek, jehoţ je součástí. Co znamená třetí, seniorský nebo pro nás důchodový věk tedy pochopíme tehdy, kdyţ ho vztáhneme na všechny věkové kategorie. Tím se autoři zabývají málokdy, většinou se řeší stáří jako oddělený celek. Jeden obor se však věkem zabývá a to je demografie. Demografie je věda, která zkoumá sloţení a pohyb lidských populací (Ondrušová 2011:18). Demografické stárnutí obyvatel postihuje v současné době všechny vyspělé země a stává se tak jednou z nejpalčivějších otázek současnosti i budoucnosti (Nešporová, Svobodová, Vibovičová, 2008). Při tomto procesu se postupně mění věková struktura obyvatel sniţováním počtu dětí do 15 let a zvyšováním podílu seniorů (ibid). Nešporová a spol. dále uvádějí, ţe hlavní příčina demografického stárnutí je kromě poklesu porodnosti i doţívání se vyššího věku seniorů.

3.2 Vliv demografie na trh práce Stárnutí obyvatel ČR započalo dle Ondrušové (2011) jiţ v meziválečném období. Další vývoj byl nerovnoměrný a pomalý, po roce 1990 se demografická situace v ČR značně změnila, vlna zvýšené porodnosti dosáhla svého vrcholu v roce 2008 (ibid). Ondrušová (2011) uvádí, ţe dle statistik zveřejněných Organizací spojených národů bylo v České republice v roce 2005 téměř 20 % osob starších 60 let. Zvyšování věku obyvatel má vliv na udrţitelnost důchodového systému, proto kaţdá vláda volá po změnách v tomto systému a je nutná další důchodová reforma. Stárnutí obyvatel se promítá do postavení seniorů jak v pracovním tak soukromém ţivotě. Ve věku, kdy před započetím důchodových reforem odcházeli obyvatelé ČR, respektive ţeny, do starobního důchodu mají jejich 5-6 let aktivní práce. Společnost však na padesátníky nahlíţí jiţ jako na seniory a je velmi problematické v tomto věku hledat práci. Lidé předdůchodového věku, tedy lidé nad 50 let, jsou povaţováni na trhu práce v České republice za jednu ze skupin nejvíce ohroţených nezaměstnaností. Podle statistik zveřejněných na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, dále jen MPSV, ve statistické ročence za rok 2012, je podíl osob starších 50 let 26,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Oproti předchozímu roku tak vzrostl o půl procenta, především nárůstem počtu osob starších 55 let (MPSV1). Ve srovnání s rokem 2006, kdy na stránkách MPSV najdeme poprvé tuto statistickou ročenku se drţí nezaměstnanost osob nad 50 let na přibliţně stejné hranici. Za rok 2006 byla nezaměstnanost těchto osob 27,1 % (MPSV). 21

Důchodový věk je věkem odchodu z pracovního trhu podotýká Šmausová (2004). Podpůrným způsobem je definován věkem narození, ve skutečnosti vyjadřuje ve vztahu k pracovnímu trhu zajišťování ţivobytí ze státních a jiných zdrojů (ibid). Vyloučení z pracovních povinností je dáno zákonem bez ohledu na individuální kondici a přání. Zlepšená ţivotní situace vede k prodluţování lidského věku, paradoxně ve stejné době to vede k sniţování věku, kdy jsou lidé nepotřební pro zaměstnavatele. Důchodový věk, stáří je úzce determinováno stavem na pracovním trhu ( Šmausová, 2004). Mnoho členů společnosti je vyloučeno dokonce mnohem dříve před dosaţením důchodového věku. Tím se dostávají do situace, kdy mají v podstatě tři moţnosti. Registrace na Úřadu práce, coţ v jejich věku lze s podporou aţ na dobu jedenácti měsíců, účelová pracovní neschopnost v případě zdravotních problémů nebo pokud je to moţné tak vyuţití institutu předčasného důchodu. V dnešní době je jiţ obtíţné hledat zaměstnání pro lidi překračující věk čtyřicet let, ale při zvyšování důchodového věku je to věk, kdy se na důchod nedá zdaleka ani pomýšlet. Pokud člověk v této věkové kategorii přijde o zaměstnání, má daleko menší šance na získání nového, neţ člověk mladší věkové kategorie, stejného vzdělání a mnohdy menší praxe. Zaměstnavatelé tyto kategorie lidí opomíjejí, jsou pro ně neperspektivní pracovní silou, mají pocit, ţe nejsou tak flexibilní, jsou často dlouhodobě v pracovní neschopnosti, špatně tolerují techniku, nedokáţí pruţně reagovat na změnya další. Ovšem na druhou stranu jsou tito zaměstnanci daleko více loajální k zaměstnavateli, více si váţí práce, v zaměstnání vydrţí delší dobu, nemají tendenci střídání pracovních míst, jsou vděční za šanci, kterou jim zaměstnání v předdůchodovém věku přináší. Věk, jak jiţ bylo zmíněno v předchozí kapitole, hraje tedy důleţitou roli při udrţení stávajícího či hledání nového zaměstnání a vůbec v celkovém postavení lidí na trhu práce coţ můţe ovlivňovat i rozhodování o vyuţití starobního důchodu.

3.3 Ţeny na trhu práce Ţeny jsou na trhu práce v ČR specifickou skupinou. Můţeme říci, ţe ţeny na trhu práce patří do rizikových skupin více ohroţených nezaměstnaností, rizikem je v tomto případě těhotenství, mateřství, rodičovství malých děti a dětí do 15 let a předdůchodový věk. Moţnost ţeny najít si zaměstnání je ztíţena uţ tím, ţe případní zaměstnavatelé na ni nahlíţejí z hlediska odpovědnosti, kterou vykazuje vůči rodině, ţena nemá na trhu práce právoplatné postavení, co se pracovních míst týče a to přes antidiskriminační zákon (Lisowska, 2007). V západních zemích, na rozdíl od České republiky, se v posledních 50 letech, respektive po druhé světové válce, utvářel naprosto opačný model ţenské práce, ţeny tam byly po válce v podstatě vytlačeny mimo trh práce, vdávají se, zakládají rodiny a odchází do domácnosti (Čermáková, 2000). Jak dále Čermáková (2000) uvádí, tak v šedesátých letech došlo k návratu ţen na trh práce, ale jen do nízkostatusových pozic, mnoho profesí je určeno jen muţům, dělí se o pracovní úvazky, v sedmdesátých a osmdesátých letech ale dochází k prolomení těchto bariér a dochází i k přijetí legislativních úprav diskriminace ţen. V devadesátých letech uţ se ţeny prosadily na západním trhu do všech profesí, které jim byly do té doby upírány (ibid). Oproti tomu má postavení ţen na trhu práce v České republice svá specifika. V minulém reţimu byl imperativ zaměstnanosti ekonomickou nezbytností. České ţeny jsou na rozdíl od ţen v západních zemích spoluţivitelkami rodin (Bartáková, 2008b).

22

Druhý příjem v rodině je nezbytnou ekonomickou nutností (Kříţková 2007). Domácnosti v České republice jsou z velké většiny dvoupříjmové a tento stav je veden nezbytností druhého příjmu v rodině(ibid). Na druhé straně, české ţeny by neopustily svoji práci z důvodu vlastního příjmu a moţnosti seberealizace, ani kdyby jim to materiální podmínky jejich domácnosti dovolovaly (Kříţková, 2007). V poválečných letech více neţ jedna třetina českých ţen stále pracovala, v padesátých letech byly ţenami obsazeny většinou nízkostatusové pozice v průmyslu a zemědělství nebo pracovaly jako dělnice v průmyslu. V šedesátých letech ţeny vstupují do administrativy a sluţeb, obraz ţeny dělnice ustupuje a je nahrazen obrazem ţeny bez těţké manuální práce, ale za nízkou mzdu. V sedmdesátých letech na pracovní trh vstupují ţeny vyššího vzdělání. V osmdesátých letech je historicky zaměstnáno nejvíce ţen od poválečného období, prosazují se ţeny s vysokoškolským vzděláním, začínají být vidět dvoukariérová manţelství. Jak uvádí Dudová a Vohlídalová (2007), český trh práce preferuje více muţský model pracovní kariéry nepřerušené rodinnými událostmi. Ţeny jsou v důsledku toho pod vlivem genderových stereotypů hodnoceny zaměstnavateli jako méněcenná a riziková skupina, jsou soustředěny v hůře placených profesích s menší sociální prestiţí, mají o jednu čtvrtinu niţší platy a na vedoucích postech je jich minimum (ibid). V České republice tvoří ţeny dlouhodobě téměř polovinu pracovní síly, přesto se stále setkáváme s tím, ţe nejsou vnímány rovnocenně s porovnáním s muţi. Jejich postavení oproti muţům se často můţe zdát nerovné v rámci přijímání do zaměstnání nebo i mzdového ohodnocení. Můţe to být dáno například tím, ţe v české rodině se podle Kříţkové (2006) obvykle rozdělují tradiční role, coţ znamená, ţe muţ je povaţován za hlavního ţivitele rodiny a ţena je chápána jako hlavní vychovatelka dětí a pečovatelka domácnosti. Pokud ţena 50+ hledá zaměstnání, můţe být nejen překáţkou její věk, ale také její pohlaví. Ţena je často ve svém reprodukčním období z důvodů péče o děti mimo trh práce, a tak má méně času na získávání pracovních zkušeností, budování kariéry a tento nedostatek můţe mít vliv na její zaměstnání v pozdějším věku. Ţeny jsou většinou brány jako hlavní pečovatelky o své nebo partnerovy rodiče, coţ jim můţe sníţit úspěch při hledání zaměstnání. 3.3.1 Ţeny předdůchodového věku na trhu práce Jak jiţ bylo zmíněno, ţeny obecně jsou na trhu práce specifickou skupinou, která je v určitých ţivotních situacích znevýhodněna oproti muţům zvýšenou nezaměstnaností. Tyto ţivotní situace jsou především dány narozením a výchovou dětí a poté předdůchodovým věkem, i kdyţ v tomto případě se nedá aţ tak říct, ţe jsou na tom muţi lépe. Česká republika jiţ několik generací patří mezi země, které jsou specifické vysokou zaměstnaností ţen. Zaměstnanost ţen není dána jen historií, ale především potřebou druhého příjmu v rodině. Česká rodina je nastavená tak, ţe druhý příjem v rodině je povětšinou nutností. Ţeny opouštějí pracovní trh povětšinou ze dvou důvodů. Jedním důvodem je porod a mateřská, či spíše rodičovská dovolená. Ţeny na trhu práce jsou často segregovány na sekundárním trhu práce, často tato segregace vzniká z potřeby harmonizace práce a péče o děti (Plasová, Válková2009). Druhým významným důvodem, kdy ţeny opouštějí trh práce je předdůchodový věk. Ţeny se dostávají do věku, kdy se velmi špatně shání nové zaměstnání. Přicházejí zdravotní obtíţe, jsou častěji nemocné, přestávají stačit tempu nastavenému zaměstnavatelem a

23

přicházejí o zaměstnání nebo o něj přicházejí z důvodu, ţe jejich zaměstnavatel skončil. Pro tyto ţeny pak existuje jen pár moţností v případě, ţe se jim nepodaří najít nové zaměstnání či se rekvalifikovat coţ v tomhle věku není více méně reálné. Moţností, které mohou tyto ţeny vyuţít jsou omezené: 1) Jednou z moţností, kterou většina ţen alespoň částečně vyuţije je moţnost jít tzv. na nemocenskou. Je otázkou, nakolik je toto etické, ale v podstatě asi pochopitelné, pokud jsou rodiny závislé i na příjmu ţeny, často asi nemají jinou variantu a vyuţijí i tuto moţnost 2) Druhá varianta je evidence na Úřadu práce. V tomto věku, tedy ve věku nad 55 let, je podle současných podmínek (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.), podpora v nezaměstnanosti aţ 11 měsíců2. Samozřejmě, ţe evidence na Úřadu práce můţe být delší, lze tam setrvat i po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti, ale tuto dobu lze hodnotit jako odpracovanou jen částečně3. 3) Třetí moţností je vyuţití tzv. předdůchodu. Je poměrně dost občanů, kteří nerozlišují rozdíl mezi předčasným důchodem a předdůchodem. Předčasný důchod je na rozdíl od předdůchodu dávka poskytovaná státem z důchodového pojištění. Je to dávka, která je poskytnuta, jak jiţ bylo několikrát zmíněno, při splnění určitých podmínek (např. dosaţení předepsaného věku a potřebná doba pojištění). Předdůchod není dávka poskytovaná státem, ale je vyplácena z doplňkového penzijního spoření, tzv. III. pilíře. 4) Poslední variantou je předčasný důchod. Předčasný důchod a předdůchod na rozdíl od prvních dvou variant, tedy od pobírání nemocenských dávek a evidence na Úřadu práce je omezena i věkem. Předdůchod je v podstatě penze na určitou dobu. Lze ji vyuţít za splnění zákonem daných podmínek. V podstatě se jedná o čerpání vlastních naspořených prostředků. Předdůchod lze vyuţít aţ pět let před věkovou hranicí a předčasný důchod mohou ţeny vyuţít aţ tři roky před věkovou hranicí. V praxi se často setkáváme s tím, ţe ţeny často vyuţívají kombinace prvních dvou variant a poté vstupují do předčasného důchodu. Dosáhnou tím odkladu vstupu do tohoto důchodu a tím si v podstatě svůj důchod navýší.

2

Podpora v nezaměstnanosti náleţí uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání a) do 50 let věku 5 měsíců, b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, c) nad 55 let věku 11 měsíců. 3 Podle nyní platné právní úpravy se započítává: doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání před 1. 1. 1996 se započítává plně bez jakéhokoliv omezení doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vţdy, kdy je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, ţe z doby, která byla získána před dosaţením 55 let věku lze hodnotit pouze jeden rok. Jestliţe byla náhradní doba pojištění z titulu vedení v evidenci úřadu práce získána do 31. 12. 2009, hodnotí se pro posouzení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění) plně, ale pro výši důchodu jen v omezeném rozsahu 80 %. Doba evidence u úřadu práce získaná po 31. 12. 2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80 %.

24

Na rozdíl od vyspělých zemí např. v Evropské unii nejsou otázky ţen na trhu práce a pozice ţen na trhu práce pokládány za důleţité (Čermáková, 1997). V tomto ohledu se Česká republika významně odklonila od vývoje v ostatních evropských zemích, kde je formování podmínek pro vyrovnání rozdílů a zlepšování ekonomického a sociálního statusu zaměstnaných ţen za jeden z klíčových faktorů demokratického vývoje (ibid). Další problém, který se vyskytuje na českém trhu práce je rozlišení práce na muţskou a ţenskou (Čermáková, 1997). Pracovní trh je pak genderově segmentován do více rovin a vytváří odlišné podmínky pro různé profese a to vede k nerovnostem v šancích a příleţitostech (ibid). Toto s sebou přináší i rozdílné ohodnocení pro muţe a ţeny za stejnou práci při stejných podmínkách. Výsledkem je niţší průměrná mzda pro ţeny a toto se následně můţe odrazit i na niţším důchodu. Ţeny obecně odpracují méně let neţ muţi, ať je to zapříčiněno niţším věkem při odchodu do důchodu, péčí o dítě či odchodem do předčasného důchodu a niţší průměrná mzda je další v řadě faktorů, které důchod ovlivňují. Shrnutí: Stárnutí obyvatel ČR započalo jiţ v meziválečném období, jeho vývoj je nerovnoměrný. Dle statistik bylo v roce 2005 u nás více jak dvacet procent obyvatel starších 60 let. Lidé předdůchodového věku a zvláště ţeny jsou na trhu práce marginalizovanou skupinou, jak jiţ bylo zmíněno, pro zaměstnavatele jsou ţeny ve třetí fázi ţivota neperspektivní pracovní silou, zaměstnavatelé dosud nedošli ke zjištění, ţe by při poskytnutí zaměstnání ţenám staršího věku získal velmi věrné a obětavé zaměstnance. Trh práce v České republice má svá specifika, v ČR je tradicí vysoká zaměstnanost ţen, která je ale daná potřebou druhého příjmu v rodině. Ztráta zaměstnání v předdůchodovém věku můţe být pro ţeny potaţmo pro celou jejich rodinu velmi problematické a je předpoklad, ţe jedno z řešení tohoto stavu spatřují ţeny v odchodu do předčasného důchodu. DVO: Jak ţeny z našeho výběrového vzorku spatřovaly svoje postavení na trhu práce? Jaké viděly moţnosti uplatnění ve svém věku na trhu práce? Jak vnímají vliv svého stárnutí na vyuţití předčasného důchodu?

25

4 Ţivotní situace ţen včetně motivů ovlivňujících vstup do předčasného důchodu a jejich důsledky V této části se pokusím vymezit faktory, které ovlivňují rozhodování ţen o vyuţití předčasného důchodu. Faktor je dle wikipedie slovo z latinského facere – činit, dělat. Obecně je faktor veličina, který něco podmiňuje, ovlivňuje. V našem případě ovlivňuje rozhodování ţen.

4.1 Ţivotní dráhy Kaţdé období v ţivotě člověka, kaţdá jeho ţivotní dráha, má nějaký svůj smysl, účel, poslání. Na ţivotní dráhy můţeme pohlíţet jako série ţivotních událostí, více či méně předvídatelné, které vymezují jednotlivé ţivotní fáze. Podoba naší ţivotní dráhy je spjata se společenským kontextem, kde se odehrává (Hasmanová, Marhánková, Kreidl 2012). Ten prostřednictvím norem ovlivňuje směr našeho ţivota prostřednictvím norem a očekávání spojených s určitým věkem či vlivem jednotlivých institucí (např. věk odchodu do důchodu). Česká společnost poskytuje specifický prostor pro studium proměn ţivotních drah z důvodu hloubky a významnosti změn, kterými tato společnost v posledních desetiletích přišla (ibid). Ţivotní dráha představuje vţdy určitý úsek v ţivotě člověka, je spojen s kvalitativními i kvantitativními změnami, které mohou mít jak progresivní tak regresivní charakter (Vaňková, 2013). Tato práce se pak konkrétně zabývá ţivotní dráhou ţen předdůchodového věku, tedy věku těsně před vstupem do starobního důchodu. Jak jsem jiţ uváděla v jedné z předchozích kapitol, můţeme ho vymezit také jako počátek tzv. sociálního věku, který je vymezen nástupem do starobního důchodu. Sociální stáří vychází ze sociální reality, většinou tedy odchod do starobního důchodu, vychází z určitého věku, který nastavuje konkrétní sociální realita (ibid). Během ţivotní dráhy vstupuje člověk do určitých mezilidských vztahů, během ţivotní dráhy společnost vyţaduje od člověka plnění určitých úloh, které hodnotí a přes ně pak hodnotí i člověka (Vaňková, 2013). „Ţivot jedince se vţdy odvíjí v určité kultuře, sociálních vztazích a historické době“ (Pařízková in Hasmanová Marhánková, Kreidl 2012:22). Ţivotní dráhy nebo tzv. life course je vhodný nástroj pro uchopení ţivota jedince. Pavel Říčan ve svém psychologickém pojednání Cesta ţivotem si pokládá otázku Jaké je to po padesátce? Vypadá to jako jednoduchá otázka, ale cesty ţivotem jsou v této době tak různé a sloţité, ţe se najdou tací odborníci, kteří toto období povaţují za mimořádně těţké, těţší neţ léta předtím i potom na rozdíl od autorů druhých, kteři toto obdobní popisují jako období klidu a pohody (ibid). Faktem zůstává, ţe je to období, kdy ubývá tělesných i duševních sil a zatímco jedni vyhlíţí jak to nazývá Říčan (2014) den D, tedy očekávaný důchod, druzí si plánují, důchod, nedůchod, odváţné plány jak v ţivotě tak v profesi.

26

4.2 Motivy ovlivňující vstup do předčasného důchodu V předchozích kapitolách byly uvedeny motivy, faktory, které by mohly ovlivnit nástup do předčasného důchodu u ţen předdůchodového věku.

Situace žen před vstupem do důchodu

Zdravotní stav žen

Důchodová politika státu

Vliv důchodové reformy

Ženy

Postavení žen na trhu práce

Rodinné podmínky

Finanční situace Věk žen

Důchodová politika státu - nastavení důchodové politiky ve státě ovlivňuje rozhodování lidí, respektive ţen o vyuţití předčasného důchodu - jakým způsobem působí důchodová politika na rozhodování - ovlivňují rozhodování ţen změny v důchodech kopírující situaci ve státě?

27

- má vliv na odchod systém valorizace? - ovlivňuje důchod systém sráţek z důchodu? Vliv důchodové reformy - zvyšování důchodového věku - sniţování důchodů - zvýšení potřebné odpracované doby Situace na trhu práce - ţeny na trhu práce v předdůchodovém věku – jedna z marginalizovaných skupin, špatná zaměstnatelnost, vysoké procento nezaměstnanosti mezi ţenami tohoto věku - jak vnímají své postavení na trhu práce - jaké jsou podmínky u zaměstnavatele - jak vidí případnou změnu zaměstnání Rodinné podmínky– - ţije ţena s partnerem či sama - vedou společnou domácnost - bydlení s dospělým potomkem - hlídání vnoučat - partner jiţ v důchodu Situace v zaměstnání – pracovní podmínky zahrnuje a ovlivňuje mnoho faktorů. Jedná se o soubor různých podmínek, pravidel, nařízení, organizace práce. - pozice v zaměstnání - mobbing - psychický nátlak Věk ţen– fyzický věk lidí, potaţmo ţen, přímo ovlivňuje chování a rozhodování ţen. Nezáleţí přímo na věku, ale i na osobních pocitech lidí. - věk ţen jako důchod odchodu do důchodu? - specifický motiv, jeden se v šedesáti můţe cítit naprosto fit, druhý svoji práci zvládá uţ jen s vypětím sil Finanční situace - jiné rozhodování pro ţeny, pro které je jejich příjem tím jediným v domácnosti a jiné pro ţeny s partnerem - ţeny na úřadu práce jsou v jiné situaci neţ ţeny zaměstnané - výše důchodu ovlivňujj Zdravotní stav ţen – zdravotní stav je jeden z nejvíce předpokládaných motivů, zdravotní stav je - na invalidní důchod to není a na práci také ne, asi jeden z nejčastějších moţných důvodů Situace ţen před vstupem do důchodu - zaměstnání nebo úřad práce??

4.3 Důsledky rozhodování Ţeny rozhodující se o předčasném důchodu většinou přemýšlí nad budoucností, ale často jsou jejich myšlenky upřeny jen na finační stránku věci, tedy bude důchod tak vysoký, aby pokryl moje, naše, potřeby? Problémem je, ţe většina si nedokáţe představit všechny moţnosti, které mohou nastat. Ano, dnes si myslím, ţe očekávaný

28

důchod mně bude stačit, ale bude mě stačit za rok? Za dva? Za pět? Nikdo si nepřipouští, ţe mohou přijít zdravotní problémy a bude to znamenat zvýšené výdaje. Nikdo si nepřipustí, coţ je pochopitelné, ţe by například mohl přijít o partnera, ať jiţ v důsledku úmrtí či nějaké partnerské krize a najednou bude jen jeden příjem. Ano, ţeny přemýšlí jak jsem uvedla nad finanční stránkou věci, ale ty ostatní věci si jiţ málokdo připustí nebo nepřemýšlí co by bylo kdyby? Jak jsem uvedla, můţe dojít ke zdravotním problémům, ke ztrátě partnera, ke změně ekonomické situace, k různým krizím, kterých jsou moţné desítky. Jelikoţ je to zajímavé završení a doplnění výzkumu, zahrnula jsem do zkoumaného vzorku ţen ţeny, které jiţ v důchodu jsou a mohou zpětně zhodnotit co jim to dalo a vzalo. Můţe se zdát, ţe většina těch situací je nepravděpodobná, ale z vlastní praxe vím, ţe tyto situace jsou dost časté. Např. Starší paní s exekucí, ručila vnukovi na půjčku a přišla o vše a najednou důchod nestačil nebo ţena, jejíţ manţel podnikal v poměrně vzácném oboru, zemřel při úrazu v zaměstnání, paní se dostala do dluhové pasti, protoţe její důchod šel na účet manţela, nezvládala splácet manţelovo pohledávky z podnikání, protoţe se nedostala na účet a přišla o firmu, dům …, nejčastější případy – úmrtí partnera, dva lidé a dohromady např. 20 tisíc důchodu dostačující, ale polovina i méně v případě ţeny byť pro jednoho uţ tak dostačující není. Shrnutí Jak je řečené na počátku této kapitoly, kaţdé období v ţivotě člověka má svůj význam, své poslání, má nějaký smysl, nějaký účel a takové je to i s odchodem do důchodu. Člověku začíná nová ţivotní kapitola, která pro jednoho můţe znamenat „konec světa“, pro druhého nový začátek. Já jsem se pokusila v této práci alespoň u vzorku ţen vymezit motivy vstupu ţen do důchodu a důsledky, které jim toto rozhodnutí přineslo, zjistit, zda zrovna pro ně byl důchod novým začátkem či ho pociťují jako konec svého ţivota. DVO: Jaké motivy vedou ţeny k tak častým odchodům do důchodu před vlastním důchodovým věkem?

29

5 Teoretické koncepty rozhodování Rozhodování se dá definovat jako proces volby, při němţ si lidé vybírají preferovanou moţnost ( Winkler, 2007 ).Tento pojem bych v této práci brala jako výběr ideálního řešení při rozhodování. Rozhodování je vţdy spojeno se záměrným jednáním jednotlivců (ibid). Jak dále uvádí Winkler (2007), tak v tomto aktivním rámci se uplatňují uspořádané subjektivní hodnoty, cíle a preference v procesu hodnocení moţností budoucího jednání. Vedle toho je rozhodování spjato s poznáváním variant, situačních faktů i sebereflexí výchozích hodnot (ibid). Poznávání a hodnocení moţností dalšího jednání tvoří dvě dimenze rozhodování. Princip rozhodování a chování ţen je moţné rozebrat pomocí teoretických konceptů. Dominantní teoretická východiska můţeme rozlišit, jak uvádí Bartáková (2008a), dle mikro – sociálních nebo makro – sociálních souvislostí – viz tabulka níţe. Chování, respektive rozhodování, ţen nelze rozebrat podle jedné teorie, zejména pokud se teorie soustřeďuje jen na určitý typ faktorů, pro identifikaci relevantních faktorů ovlivňujících chování ţen nám v teoretické části práce poslouţí východiska více teorií (Bartáková, 2008a). Tabulka č. 4.1: Dominantní teoretická východiska

Faktory Makro-sociální souvislosti Institucionální rámec Kulturní kontext Strukturální kontext Mikro-sociální souvislosti Preference Mikro-ekonomické tlaky Lidský kapitál

Dominantní východiska

teoretická Představitelé/ky

Genderové typologie Daly, Sainsbury, Lewis, sociálního státu Leitner atd. Kulturní teorie Pfau-Effinger Teorie dělby práce např. Becker; Sheldon, John; Hochschild Teorie genderové segmentace např. Jacobs, Hatt trhu práce Preferenční teorie Teorie racionální volby Teorie lidského kapitálu Normativní teorie

Hakim Becker, Coleman, Fararo, Elster např. Bourdieu, Schulz Ingelhart

Zdroj: Bartáková (2008a) Chování ţen ve vztahu k rozhodování o vstupu do předčasného důchodu ovlivňují jak makro-sociální tak mikro-sociální souvislosti. Makro-sociální souvislosti byly zmíněny v předchozích kapitolách, ale kromě nich chování ţen ovlivňují právě i mikro-sociální souvislosti, které bych krátce rozebrala. Jelikoţ práce pojednává o rozhodování ţen, zaměřila jsem se na dvě z nich a to preferenční teorii a teorii racionální volby.

30

5.1 Teorie racionální volby Teorie racionální volby nebo jinak teorie racionálního jednání (anglicky Rational choice theory) je označení přístupů, které vysvětlují chování lidí na základě předpokladu, ţe se chovají racionálně z hlediska ekonomického, coţ znamená, ţe jedinec má vyjasněné preference a snaţí se z nich maximalizovat uţitek. Autorem teorie racionální volby je Garry S. Becker. Je velmi pravděpodobné, ţe volba ţen o vstupu do předčasného důchodu je vedena racionálními pohnutkami. U většiny důchodců nebo budoucích důchodců znamená vstup do starobního, ať jiţ k věkové hranici nebo předčasného, důchodu, sníţení příjmu a tedy i zhoršení ţivotní úrovně. Ovšem předpokládáme, ţe je tady minimálně jedna skupina ţen, která se o vstupu do starobního důchodu rozhoduje pod ekonomickým tlakem. Jedná se o ţeny dlouhodobě setrvávající na Úřadu práce. Dlouhodobá evidence na Úřadu práce znamená, ţe tyto ţeny nemají většinou ţádné finanční zajištění, proto pro ně předčasný důchod byť se sráţkou můţe být maximálním ziskem. Další kategorií ţen, pro které bude předčasný důchod „ziskem“ budou ţeny, které sice vykonávají výdělečnou činnost, ale s nízkým výdělkem hluboko pod hranicí průměrné mzdy. Pro tyto ţeny bude předčasný důchod se sráţkou pravděpodobně výhodnější neţ mzda.

5.2 Teorie preferenční Preference pochází z latinského slova prae-feró – dávám přednost, stavím do popředí, česky tedy přednost, kterou lidé preferují. Tento pojem se uţívá tam, kde je moţnost svobodné volby nebo moţnost výběru. Preferenční teorie navazuje na teorii racionální volby a dále ji rozšiřuje o teorii lidského kapitálu. Preferenční teorii předloţila poprvé v roce 2000 britská socioloţka Catherine Hakimová. Preferenční teorie se snaţí vysvětlit a předvídat volbu ţeny mezi rodinou a trhem práce (Chromková Manea, Mrázová, Rabušic, 2006), která se dá vztáhnout i na volbu ţen mezi prací a důchodem, rozuměj rodinou. Preferenční teorie je zaloţená na čtyřech pilířích, první pilíř odkazuje na výrazné změny k nimţ došlo v moderních společnostech a které vedly ke vzniku nových příleţitostí pro ţeny v 21. století, tzv. „nového scénáře“ (Chromková Manea, Mrázová, Rabušic, 2006). Druhý pilíř teorie klade důraz na skutečnost, ţe ţeny jsou heterogenní skupinou ve smyslu svých preferencí a priorit (ibid). Třetí pilíř poukazuje na heterogenitu hodnotových preferencí ţen a čtvrtý pilíř chápe heterogenitu ţen jako hlavní příčinu rozdílných reakcí na politiky sociálního inţenýrství moderních společností. Kritika preferenční teorie – Teorie Hakimové má, jak je zvykem, mnoho odpůrců a kritiků. Podle nich Hakimová opomíjí některá důleţitá fakta jako například opomenutí váţných důvodů a překáţek, které mohou ţivot ţen nasměrovat jiným směrem neţ kam je vedou jejich preference (Kříţková 2002 in Chromková Manea, Mrázová, Rabušic, 2006). Velmi kriticky se k této teorii vyjadřuje i Christina Reisová, která se domnívá, ţe Hakim nevysvětlila důkladně rozdíly mezi ţenami a také rozdíly mezi zeměmi, kde jsou různé podmínky pro práci ţen (Chromková Manea, Mrázová, Rabušic, 2006). Obě autorky vytýkají Hakim, nenabízí vysvětlení mechanismu rozhodování jako takového (ibid). K částečné kritice se ve svém článku přidává i Chromková Manea, Mrázová a Rabušic. DVO: Jak vnímáte zisky či náklady, které vám předčasný důchod přinesl? 31

6 Metodologie V předcházející, teoretické, části jsem představila a vymezila teoretické koncepty a východiska pro můj výzkum. Na základě těchto konceptů a východisek se pokusím vyvodit, čím byly ovlivněny ţeny předdůchodového věku k vyuţití institutu předčasných důchodů.

6.1 Cíl výzkumu V předchozí části jsem definovala několik faktorů, které mohou mít vliv na vyuţití předčasného důchodu ţenami v předdůchodovém věku. Cílem výzkumu je zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Znění hlavní výzkumné otázky:Jaké jsou motivy, které vedly ženy k rozhodnutí o využití předčasného důchodu a jak se poté vyvíjela jejich životní situace?

6.2 Výzkumná strategie Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodu4. Termín kvalita můţeme vidět jako údaj o vlastnosti nějaké věci, odpověď na otázku „jaký? Je to souhrn vlastností z nichţ se dozvídáme něco o tom, co a jaký je předmět našeho zájmu. Tato metoda umoţňuje získat velké mnoţství dat od malého počtu dotazovaných. Faktory, které vstupují do rozhodování ţen mohou být velmi různé, jsou různě propojené, provázané, průběţně se mění, ţenami mohou být různě vnímané a ţeny jim mohou dávat i různý význam. Kvalitativní výzkum bývá označován jako pruţný typ výzkumu, v jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy a nová rozhodnutí jak modifikovat nový výzkumný plán a pokračovat při sběru dat i v jejich analýze (Hendl, 2005). V typickém případě kvalitativní výzkumník vybírá na začátku výzkumu téma a určí základní výzkumné otázky (Hendl, 2005). Otázky můţe modifikovat či doplňovat v přůběhu výzkumu, proto se někdy povaţuje za pruţný typ výzkumu, v jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy i nová rozhodnutí (ibid). Práce výzkumníka v kvalitativním výzkumu bývá označována jako práce detektivní (ibid). V učebnicích můţeme najít desítky definicí kvalitativního výzkumu. Typická definice můţe také znít takto: „Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.“ Strauss a Corbinová (1999) definují tři sloţky kvalitativního výzkumu. První sloţkou jsou data, nejčastějšími zdroji dat jsou rozhovory a pozorování, druhou sloţkou jsou analytické a interpretační postupy a třetí sloţkou písemné a ústní výzkumné zprávy (Strauss, Corbinová, 1999).

4

Při pouţití kvantitativní metody bychom se museli spokojit pouze s údaji získanými strukturovaným dotazováním pomocí uzavřených otázek, coţ by mohlo vést ke zkreslení údajů. 32

6.3 Technika sběru dat Výběr metody pro sběr dat záleţí na poţadovaném typu informace, na tom, od koho ji budeme získávat a za jakých okolností (Hendl, 2005). Volba metody závisí na výzkumném problému (ibid). Jak dále Hendl (2005) uvádí, hlavní skupinu metod sběru dat tvoří naslouchání, kladení otázek a získávání odpovědí. Metody se mohou pouţít samostatně nebo i kombinovat. Dvě různé formy dotazování představují na jedné straně pevně dané dotazníky s uzavřenými otázkami a na strané druhé volné rozhovory bez pevně dané struktury (Hendl, 2005). Kompromisem mezi těmito formami představuje forma polostrukturované dotazování. Pro svoji práci jsem zvolila techniku Hendlova rozhovoru pomocí návodu. Návod k rozhovoru představuje seznam otázek či témat, která jsou nutná během rozhovoru probrat. Návod by měl zajistit, ţe se skutečně dostane na všechna zajímavá témata. Tato technika ulehčuje pozdější srovnání.

6.4 Výzkumný vzorek V kvalitativním výzkumu jako techniku výběru výzkumného vzorku pouţíváme nepravděpodobnostní metody výběru narozdíl od kvantitativního výzkumu, kdy jsou pouţívány pravděpodobnostní metody s pravidlem znáhodnění (Miovský, 2009). Výzkumný vzorek u mého výzkumu byl sestaven pomocí metody záměrného (účelového) výběru, coţ je pravděpodobně nejrozšířenější metoda výběru v rámci kvalitativního přístupu. Záměrným (účelovým) je v tomto případě myšleno cílené vyhledávání účastníků podle určitých vlastností. Kritérium je právě ta vybraná vlastnost nebo stav. Znamená to, ţe vyhledáváme cíleně ty jedince, kteří toto kritérium splnují a jsou ochotni se výzkumu zúčastnit. Z dílčích výzkumných otázek byly operacionalizovány otázky, z nichţ bylo vytvořeno schéma rozhovoru, které je přílohou této práce (viz příloha ). Rozhovory byly nahrány prostřednictvím diktafonu mobilního telefonu. Přepisy těchto nahrávek a nahrávky jsou k dispozici na flash disku.

33

Empirická část 7 Výsledky výzkumu 7.1 Rozhodnutí o vyuţití předčasného důchodu Cílem otázek na prvotní rozhodnutí o důvodu vyuţití předčasného důchodu bylo zjištění těch nejdůleţitějších faktorů, které ovlivňovaly rozhodování ţen a vedly v té době k rozhodnutí o odchodu do předčasného důchodu. Předpokladem bylo zjištění prvních náznaků motivů, které jsem chtěla rozvinout do dalších otázek. Pro mě bylo moţná trošku překvapivé zjištění, ţe většina z dotazovaných ţen jako jeden z důvodů uváděla zdravotní problémy. Zdravotní problémy byly tudíţ nejčastěji uváděným důvodem odchodu do předčasného důchodu. Ne všechny ţeny ho stavěly na první místo, ale většina z nich ho zmínila jako jeden z rozhodujících. Vzhledem k tomu, ţe to ţeny zmiňují ve věku předčasného důchodu, ještě před dovršením věkové hranice, je to trošku alarmující zjištění, protoţe důchodový věk současných důchodců ještě ani zdaleka nedosahuje plánovaného navýšení. Je otázkou, jak se bude zdravotní stav vyvíjet u pozdějších důchodců a jakým způsobem budou oni tyto situace řešit. Sedmz deseti dotazovaných ţen uvádělo zdravotní probémy jako jeden z důvodů. Tři ţeny postavily zdravotní důvody na první místo svého rozhodování, jako například Zuzana, která říká: Z: odcházela jsem ze zdravotních důvodů, měla jsem zdravotní problémy, takže jsem uvažovala už delší dobu, že by pro mě bylo výhodnější odejít T: byly to tedy jen ty zdravotní problémy, proč jste se rozhodovala odejít? Z: no byly to hlavně ty zdravotní důvody, byla jsem velmi unavená, protože mám náročné zaměstnání….. U dvou z nich byly zdravotní důvody rovnocenné na prvním místě s problémy v zaměstnání a finančními důvody jak v rozhovoru uvedla Ivana: T: mě by zajímal ten prvotní impuls, který znamenal ten odchod do toho předčasného důchodu, asi jsme se toho už dotkli v té předchozí otázce, týkalo se to asi vašeho zaměstnání… I: to vznikalo strašně dlouho, byla to pracovní otázka a částečně i zdravotní potíže, špatný zdravotní stav T: takže tam byly dva takové velké rovnocenné důvody? I: asi tak Další ţena uváděla zdraví jako jeden z rozhodujících faktorů. Druhým nejčastěji zmiňovaným důvodem odchodu do důchodu jsou ţenami uváděné pracovní problémy. Problémy na pracovišti, které vedly aţ k rozhodnutí o odchodu do důchodu zmiňují čtyři respondentky. Jako ten hlavní a jediný ho uvádí jen Pavla, pro kterou byla situace v důchodu aţ tak neúnosná, ţe to byl pro ni ten jediný

34

důvod. Moţná proto je překvapením, ţe Pavla nebyla řadový zaměstnanec, ale ţena ve vedení jednoho státního úřadu. Pro ni byl ten hlavní důvod mobing na pracovišti, kdy se pro ni zaměstnání stalo tak neúnosným, ţe volila raději předčasný důchod. Pavla na dotaz o prvotním impulsu o odchodu do důchodu uvedla: P: no bylo to neúnosné, právě proto jsem odešla do předčasného důchodu, bylo to psychicky strašně vyčerpávající, stejnou práci jsem dělala dvacet let ale to co se teď dělo to bylo strašné, ale na druhou stranu se mě nelíbily srážky z důchodu T: co byl ten prvotní impuls k tomu rozhodnutí P: no vztahy u zaměstnavatele a na pracovišti T: takže u vás byl ten prvotní impuls, ten nejdůležitější motiv ty vztahy na pracovišti P: ano a psychický nátlak Na druhou stranu pracovní důvody zmiňované ţenami mohly být a u mých respondentek i byly i jiného původu tak jak uvádí Markéta. U ní byl ten pracovní důvod jiný. Tak jako Pavla, pracovala i ona nastátním úřadu, ale na rozdíl od ní pouze na podřízené pozici, ale nestěţovala si na mobbing, ale na neúměrné zatíţení narůstáním pracovní agendy, zvyšováním nároků na práci a znalosti a zároveň s tím i neustálými změnami programů, které se pořád mění a v jejím věku uţ jí to zatěţuje a má pocit stálé únavy. T: zeptám se, co předcházelo tomu rozhodnutí, co byl ten prvotní motiv, že odejdete do předčasného důchodu M: tak hlavně potíže s učením se novým programům a prací, která se neustále vršila, nadměrná únava a v neposlední řadě také to, že se neustále snižuje částka důchodu, tak když jsem si to nechala spočítat tak jsem usoudila, že nebudu čekat na věkovou hranici a odejdu hned T: takže prvotní impuls byla ta situace v zaměstnání? M: tak situace v zaměstnání, spíše kombinace všeho co jsem vyjmenovala, ale asi ano, to zaměstnání to vyprovokovalo, práce se na mě hrnula, já jí nezvládala Další, kdo si stěţoval na neúměrné zatíţení ze strany zaměstnavatele, byla Ivana, která pracovala dlouhé rok ve velké firmě. I ta měla problémy, ale opět trošku jiného důvodu. Ta zmiňuje problémy ve formě tlaku na plnění: I: situace v zaměstnání no, popravdě dost hrozná, dělala jsem ….., …… dnes není jen o ……… věcech, ale o plnění aliančním partnerům, takže musíme produkty nabízet, prodávat, lidé to nemají rádi a posílají nás někam a to byl také hlavní důvod, proč jsem chtěla do důchodu. Pro mě bylo například trošku překvapující, ţe ţádná z respondentek nezmiňovala problém v zaměstnání toho rázu, ţe by ze strany zaměstnavatele byl činěn tlak na odchod do důchodu, ţe zaměstnanci předdůchodového věku nebyli nijak šikanováni právě z důvodu svého věku. Je moţné, ţe je to ovlivněno také tím, ţe všechny ţeny ještě nebyly důchodového věku, ţe při dovršení věkové hranice nebo při přiblíţení se více věkové hranici by situace byla jiná, ale jsou to jen domněnky. V tomto bodě je skutečně situace alespoň u mých respondentek lepší, neţ je ve společnosti obecně známo.

35

Dalším v řadě zmiňovaným motivem odchodu do důchodu byly finanční důvody. Pro většinu respondentek byl odchod do předčasného důchodu velkou finanční ztrátou, k tomu se podrobněji dostanu v následujících kapitolách, ale část z nich vyuţila předčasný důchod jako prostředek získání alespoň nějakých finančních prostředků. Tři z ţen byly před odchodem do důchodu vedené na Úřadu práce, z toho jedna dlouhodobě jiţ bez hmotného zabezpečení, takţe důchod pro ni byl východiskem nejen, jak se říká lidově z nouze, ale přímo z hmotné nouze, kdy byla úplně bez finančních prostředků. Michaela k tomu podotýká: M: no neměla jsem peníze tak jsem odešla do důchodu, co to šlo nejdříve, odešla jsem přesně o tři roky dříve.

7.2 Důchodová politika S otázkami týkající se důchodové politiky, nastavení důchodů, důchodového systému v naší republice a dalšími podobnými měla část respondentek problém. Po uskutečnění všech rozhovorů mně bylo jasné, ţe částečně je to způsobeno velmi širokým záběrem ve výběru respondentek. V rámci objektivity jsem se snaţila o co největší či nejširší záběr ve smyslu toho, abych měla zastoupené ţeny všech stupňů vzdělání a to z důvodu, ţe jsem předpokládala u ţen vykonávajících např. fyzickou práci jiné motivy neţ u ţen s vysokoškolským vzděláním, ţeny bydlící jak na vesnici tak ve městě. Jelikoţ ve výběru byly jen ţeny z jednoho konkrétního okresu, vesnického okresu, tak se do výběru dostaly pouze ţeny z vesnice či menších měst max. do počtu cca 10.000 obyvatel, ne obyvatelky velkých měst, ţeny s rozdílnou ţivotní úrovní. Zpětně jsem zjistila, ţe právě ţeny bez vzdělání měli nejmenší povědomí o výše zmiňovaných otázkách. Zrovna tak mně zpětně došlo, ţe částečně to mohlo být způsobené i jistým odstupem od vstupu do důchodu. To, ţe šla do důchodu proto, ţe měla špatný zdravotní stav, to si ţena pamatuje, ale jaká byla v té době politická situace, jaký platil důchodový zákon, jestli v té době probíhala důchodová reforma, to většinou ţeny vstupem do důchodu vypustily a neměly moc zájem se k tomu vracet. Přesto se téměř všemi rozhovory prolínala jedna myšlenka, která trápila v době odchodu do důchodu snad všechny respondentky a to ţe ať jiţ byl motiv odchodu do důchodu u ţen jakýkoliv, tak pod tím vším všechny měly na mysli strach z toho, ţe kdyţ odejdou do důchodu na svůj důchodový věk nebo kdyţ budou čekat na dovršení své věkové hranice, ţe nakonec ta částka důchodu bude menší, neţ kdyby odešly do předčasného důchodu. Všechny respondentky odcházely do předčasného důchodu nebo se rozhodovaly o odchodu v době platnosti tzv. malé důchodové reformy, kdy došlo k dalšímu zvyšování důchodového věku a kdy došlo ke změnám ve výpočtech důchodů, tedy obecně řečeno v době, kdy docházelo kaţdý rok k pozvolnému sníţení důchodů a mediální obraz byl skutečně takový, ţe starobní důchod při věkové hranici můţe být niţší neţ předčasný důchod. A to je přesně to co jsem měla na mysli, jestli jejich rozhodování ovlivnila nějakým způsobem důchodová reforma či v té době platný systém důchodů. Pokud byly ţenám otázky více rozvedené nebo poloţené trošku jinak tak dokázaly odpovědět. Některé to dokonce zmiňovaly samy, ale netušily, ţe je to vlastně to, na co se jich ptám. Například hned Zuzana zmiňuje, ţe jí nevyhovuje zvyšování důchodového věku, dle ní lidé odcházejí do důchodu velmi unavení a svoji práci jiţ nezvládají. Zvyšování důchodového věku bylo mimochodem jedno z nejvíce zmiňovaných negativ současného systému. Ivana zvyšování důchodového věku

36

vztahuje na sebe a zároveň pokládá i otázku: umíte si sama sebe představit, jak v 68 letech vstáváte každé ráno v pět a jedete do práce tak jako teď? Podobný názor sdílí i Hanka, která je přesvědčená, ţe ani dnešní mladí nebudou ještě v takové zdravotní kondici, aby byli schopni dělat aţ do věkové hranice. Tři ze zpovídaných respondentek si v souvislosti se zvyšováním důchodového věku a při dotazu na změny, které by uvítaly, zmiňují moţnost odstupňování důchodového věku dle profesí. Zajímavé a hodně odlišné byly otázky týkající se sráţek u předčasných důchodů. Některé ţeny i dnes jiţ v důchodu se cítí být sráţkami tzv. „potrestané“ a dodnes těţce nesou, ţe sráţky jsou trvalé. Nejvíce sráţky z důchodu řešila Pavla, která má pocit, ţe by dle ní stát měl sráţky při věkové hranici vrátit zpět a důchod důchodci přiznat v původní výši. Tyto názory většinou převaţovaly, pouze Věra je spokojená se současným nastavením důchodového systému a Markéta při dotazu na důchodové sráţky má pocit, ţe je vše v pořádku, ţe by sice mohly být procenticky niţší, ale jak říká, s jejich výší souhlasí: souhlasím, protože já už neodvádím nic do systému za tu dobu, co pobírám předčasný důchod, tak si myslím, že systém srážek z důchodu je spravedlivý. Tento názor byl asi jediný, u kterého se dalo vycítit, ţe respondentka ví, o co se jedná. To co se špatně vysvětluje a lidé nechtějí chápat. Ţe je stát netrestá, ale ţe sráţky z důchodu jsou za to, ţe vlastně aţ tři roky dopředu pobírají státní dávku a neodvádějí za tu dobu nic do systému. Další věc, která se ţenám nelíbila, a zmiňovalo jí šest ţen ze vzorku, je valorizace5. Valorizace důchodů je dle ţen nespravedlivá a nízká, dle ţen by se důchody měly valorizovat o stejnou částku všem důchodcům, protoţe takto neustále narůstá rozdíl mezi vyššími a niţšími důchody. S čím jsem ovšem nebyla u dotazování úspěšná, byly otázky týkající se předdůchodu. Většina respondentek sice měla alespoň nějaké tušení, o co se jedná, asi dvě respondentky vůbec nevěděly, ale po vysvětlení všech deset respondentek předdůchod velmi striktně odmítly. Nevidí velký smysl v tom, platit relativně velký objem finančních prostředků do penzijních fondů a pak si je nechat zpátky opět vyplatit. Ten přínos dle nich není tak velký, aby se to vyplatilo. Ale kromě toho, ţe nevidí rozumný důvod u vyuţití předdůchodů, tak všechny do jedné tuto moţnost odmítly uţ z toho důvodu, ţe ţádná ze zmiňovaných ţen nebyla finančně tak dobře zajištěná, aby byla schopna vyhovět podmínkám předdůchodu. Hanka předdůchod odmítá velmi rezolutně: H: předdůchod také ne, na to musíte mít našetřeno a já po rozvodu vyplácela manžela z baráku, živila dceru na studiích a z platu referentky si na předdůchod tedy nenašetřím. Velmi překvapivě také odpovídaly ţeny v otázkách týkajících se výše tehdy budoucího důchodu, obecně všechny respondentky uvedly, ţe je sice výše jejich důchod zajímala, část ţen si důchod nechala i spočítat, ale nebyla pro ně natolik rozhodující, aby z důvodu výše důchodu měnily své rozhodnutí. A to i v opačném případě, jedna z otázek zněla, pro ţeny, které výši důchodu neznaly, zda by v případě, ţe by výši důchodu znaly, změnily svůj tehdejší názor a všechny shodně odpověděly, ţe ne. Výše důchodu pro ně byla sice zajímavá a důleţitá, ale ne natolik, aby překryla důvody, proč do předčasného důchodu odešly. Ivana to shrnula asi za všechny: T: takže jste se 5

Valorizace důchodů je zvyšování důchodu o inflaci. V roce 2015 se valorizační pravidla vrací k pravidlům platným v roce 2012, kdy se valorizovalo o inflaci a o jednu třetinu z růstu reálných mezd 37

nerozhodovala podle výše důchodu? I: upřímně mně to bylo skutečně jedno, děti máme zabezpečený, dluhy žádné Dílčí závěr: Cílem dílčí výzkumné otázky bylo zjistit, zda nastavení důchodové politiky v jakémkoliv smyslu ovlivňuje rozhodování ţen o vstupu do důchodu. Při rozhovorech část ţen toto ovlivnění přiznala rovnou, měly strach, ţe při odchodu do důchodu při věkové hranici by nakonec jejich důchod díky tzv. malé důchodové reformě mohl být niţší neţ předčasný důchod. U ostatních ţen, které ze začátku toto ovlivnění nepřiznaly, při dovysvětlení otázek přiznaly, ţe v pozadí jejich rozhodování byl i tento faktor.

7.3 Zdravotní stav a věk Zdravotní důvody jsem jako jeden z motivů odchodu ţen do předčasného důchodu celkem vyčerpávajícím způsobem probrala jiţ v první kapitole. Špatný zdravotní stav byl nejčastěji zmiňovaným motivem vstupu do tohoto důchodu, ve větší či menší míře se tento důvod objevoval u většiny respondentek. Byl natolik dominantní, ţe ţeny, které svůj špatný zdravotní stav staví na první místo v rozhodování neuvaţovaly o ţádné jiné moţnosti řešení svého problému, neuvaţovaly ani o úřadu práce ani např. o vyuţití předdůchodu. Dvě z ţen měly moţnost řešit svoji situaci i zkráceným pracovním úvazkem, zaměstnavatel jim vyšel vstříc, ale jedna z nich odmítla z důvodu ekonomické neefektnosti a pro druhou byly problémy natolik závaţné, ţe tak jako ostatní viděla řešení své situace jen a pouze ve vyuţití předčasného důchodu. Zvyšování důchodového věku přiznala většina ţen z výběrového vzorku jako podvědomý motiv odchodu do důchodu, velmi negativně se vyjadřovaly o následcích tzv. malé důchodové reformy, která s sebou zvyšování tohoto věku přinesla, proto mě poměrně zaskočilo, ţe ţádná z ţen nepřiznala svůj vyšší věk jako motiv odchodu. Na jednu stranu jsou zaskočeny tím, ţe se do důchodu odchází cca o pět let déle a řeší svůj zhoršený zdravotní stav coţ přičítají svému věku, na druhou stranu nepřiznají věk jako motiv odchodu. Souvislost věku s odchodem do důchodu přiznají jen a pouze v souvislosti se zdravotním stavem. Je to ale nejspíše dané tím, ţe nevnímaly v průběhu rozhovoru úměru mezi zvýšeným důchodovým věkem a svým zdravotním stavem. Celkem logicky vyplývá ze situace, ţe pokud u ţen je špatný zdravotní stav a pokud je známo, ţe jejich důchodový věk je o cca pět let vyšší neţ bylo dříve běţné, je logicky i zdravotní stav současných důchodců horší neţ zdravotní stav při dřívějším odchodu do důchodu. V této souvislosti ţeny zmiňovaly, ţe by uvítaly větší angaţovanost státu v problematice lidí odcházejících do starobního důchodu. Většina z ţen nedokázala definovat, co si pod tím představují, mají pocit, ţe se stát o důchodce a předdůchodce ţádným způsobem nezajímá, ale kromě změn, které by uvítaly přímo v důchodech, jak jiţ bylo zmíněno např. změna ve valorizacíh, sníţení důchodového věku, profesní odchody do důchodu … nedokáţí určit, v čem by se měl stát angaţovat. Pouze negativně vnímají, ţe ten zájem tady ţádný není. V podstatě se dá obecně říci, ţe odpovídaly ve smyslu, ţe větší zájem ze strany státu by uvítaly, ale ţe nepřemýšlely nad tím, jak by se zájem státu provovat měl. Ivana se např. vyjadřuje v souvislosti s tím i o invalidních důchodech. Současné nastavení invalidních důchodů je třístupňové s tím, ţe první a druhý stupeň invalidního důchodu není důchodově pojištěn, coţ můţe být u lidí předdůchodového věku problém. Týká se to právě těch, kteří dosáhnou na první nebo

38

druhý stupeň invalidního důchodu, takţe finančně jsou částečně zabezpečeni, ale zdravotní stav jim neumoţňuje nadále vykonávat práci a tudíţ pak končí dlouhodobě na úřadech práce nebo jsou doma pouze s invalidním důchodem a těsně před svým důchodovým věkem přicházejí o odpracovaná léta. Ivana byla jedna z mála, která dokázala upřesnit, v čem by si např. pomoc státu představovala, podle ní, by u invalidních důchodců v prvním či druhém stupni invalidity od určitého věku např. 55 let měla být tato doba počítána jako odpracovaná doba do doby nároku na důchod coţ by řešilo situaci lidí, kteří do předčasného důchodu odcházejí ze zdravotních důvodů. I: myslím, že pomoc státu prakticky neexistuje, protože z doslechu vím o lidech, kteří nedosáhli na třetí stupeň invalidity, takže do práce stejně museli, proto pro ně invalidní důchod nebyl řešení. Samozřejmě, ţe to by bylo řešení jen pro určitou kategorii lidí, ale ocenila jsem, ţe některé z ţen byly schopny nejen nadávat, ale i definovat nějaký konstruktivní nápad. Dílčí závěr: Jak zdravotní stav a věk ovlivňují rozhodování ţen o vstupu do předčasného důchodu? Tak zněla dílčí výzkumná otázka na kterou nakonec bylo velmi jednoduchá odpověď. Vliv zdravotního stavu přiznala většina ţen, jejich rozhodování to ovlivnilo naprosto zásadně aţ tak, ţe neuvaţovaly o jiné moţnosti neţ důchodu. Z toho vyplývá, ţe na rozdíl od jiných motivů, kdy se můţou hledat jiné cesty či jiné moţnosti, u zdravotních problémů jiná cesta pravděpodobně není. U věku ţádná z ţen nepřiznala zásadní vliv na svoje rozhodování.

7.4 Trh práce Také u otázek týkajících se svého postavení na trhu práce jsou respondentky přes své odlišné vzdělání, profesi i postavení, vzácně ve shodě. Zaměstnané ţeny se moţná opět překvapivě shodují na tom, ţe jejich současný zaměstnavatel s nimi jako s předdůchodci neměl ţádný problém, v některých případech byly naopak zaměstnanci tohoto věku upřednostňováni oproti novým zaměstnancům, coţ tvrdí např. Ivana, která sice cítila šikanu ze strany zaměstnavatele ohledně tlaku na plnění aliančním partnerům, ale na druhou stranu právě kvůli tomu odcházeli noví zaměstnanci a ti staří pokud splnili podmínky dané zaměstnavatelem tak byli více ceněni neţ ti ostatní a tlak z důvodu věku rozhodně necítila. T: a jinak zaměstnavatel toleroval zaměstnance staršího věku, nevadili mu, ten tlak nebyl u těchto zaměstnanců větší? I: ne, tak v tom problém nebyl, naopak většinou noví zaměstnanci po šikaně ze strany zaměstnavatele často odcházeli, takže jsme zůstávali my starší zaměstnanci, kteří jsme tam byli několik desítek let a dokázali splnit požadavky, ale stálo nás to stále více a více sil, šikana u nás byla a asi tam stále je, ale rozhodně nebyla kvůli věku. Anna jde ve svém tvrzení ohledně zaměstnavatele ještě dále. Uvádí, ţe její zaměstnavatel, relativně velké zdravotnické lůţkové zařízení, zaměstnávající v okrese stovky lidí, nejen, ţe toleruje zaměstnance staršího věku a nedělá jim problémy, ale i spousta z nich nejen, ţe neodchází do předčasných důchodů, ale ve svém zaměstnání se souhlasem zaměstnavatele zůstávají i po přiznání svého starobního důchodu. Přiznává,

39

ţe ona byla jedna z mála, kteří ţádali ne o starobní důchod k věkové hranici, ale o předčasný důchod. T: jaký byl postoj zaměstnavatele k zaměstnancům staršího věku? Nevadili mu lidé před důchodem? A: ne, postoj zaměstnavatele byl dobrý, lidé před důchodem nevadili, naopak tam dělali i lidé důchodového věku a v důchodu Zároveň ale ţeny přiznávají, ţe svoje šance na trhu práce v případě ztráty tehdejšího zaměstnání viděly prakticky jako nulové. Bylo jim jasné, ţe kdyby o místo přišly, ţe nové by se jim pravděpodobně sehnat nepodařilo, pouze Pavla si myslí, ţe pravděpodobně ano, ale podřadné a rozhodně ne v oboru, navíc manuálního charakteru, takţe by nejspíš stejně musela odejít. Tři z dotazovaných ţen, které byly v evidenci na úřadu práce, také opět shodně odmítly, ţe by jejich propuštění nebo ztráta místa bylo zapříčiněno předdůchodovým věkem, respektive, ţe by jejich věk byl důvodem k propuštění. Jedna z ţen, vyučená prodavačka, vystřídala před odchodem do předčasného důchodu několik zaměstnání, vţdy skončila na Úřadu práce, v posledních letech byla zaměstnaná vţdy jen krátkodobě, na dobu určitou, po skončení smlouvy jí nebyla prodlouţena, neodcházela z vlastního důvodu. Michaela byla na Úřadu práce jiţ delší dobu, několik let a bez podpory. Sama uznává, ţe její limity jsou pravděpodobně nastaveny jiţ vzděláním, má pouze základní školu, pracovala jako uklízečka, z posledního zaměstnání odešla, protoţe bydlí na vesnici a byla špatná dopravní obsluţnost. Na Úřadu práce jí nikdy nenabídli kromě podpory ţádné místo, nebyla jí nabídnuta rekvalifikace a sama nevěděla, ţe by na něco měla nárok. Poslední z ţen je na Úřadu práce kratší dobu, stále ještě pobírá podporu. Je zdravotní sestra, její poslední místo bylo zrušené a ona byla z důvodu nadbytečnosti propuštěna. Bohuţel ani ona uţ nové místo nesehnala a nepočítala s tím, ţe by nové sehnala. Zaměstnanci odcházejí z místa z různých důvodů. Důvody mohou být buď z vlastní vůle zaměstnance, např. změna místa, odchod na mateřskou dovolenou, stěhování. Na druhou stranu mohou být i důvody jiné, důvody zapříčiněné ze strany zaměstnavatele. Všechny z ţen na svoje šance na trhu práce pohlíţejí stejně jako ţeny zaměstnané, s tím rozdílem, ţe ony si to vyzkoušely na vlastní kůţi a místo se jim ani s pomocí úřadu práce sehnat nepodařilo. Jana několik míst sice vyzkoušela, ale říká: T:před odchodem jste byla zaměstnaná? J: byla jsem zaměstnaná u soukromníka, on strašně málo platil, tak jsem odešla na úřad práce a tam jsem dostala strašně malou podporu, protože jsem měla malý plat, tak jsem šla prodávat do tesca a tam se mě to nelíbilo, protože jsem si nemohla dojít ani na určitou, tak jsem opět šla na úřad práce Dílčí závěr: Obecně lze říci, ţe všechny ţeny vnímaly svoje postavení na trhu práce jako velmi neperspektivní. Zaměstnané ţeny sice cítily jistou snad se dá říct i podporu svého zaměstnavatele, ovšem při případné ztrátě místa by svoje šance na trhu práce viděly jako velmi špatné a zisk nového místa nepředpokládaly. Dá se říci, ţe toto kopíruje stav

40

ve společnosti takový jako skutečně je, protoţe ţeny těsně před důchodem skutečně mají velmi malou moţnost získat místo nové.

7.5 Motivy ţen k předčasnému odchodu do důchodu a důsledky 7.5.1 Motivy odchodu do předčasného důchodu Pokud bychom měli jít po předpokládaných motivech ţen vstupujících do předčasného důchodu, tak se nám potvrdily pouze částečně. Jak jiţ jsem několikrát zmínila, tak nejčastěji ţeny uvádějí zdravotní důvody, pro ţeny úplně ten nejsilnější motiv převládající i nad důvody finančními. Při dotazu zda ţeny nezkoušeli svoji situaci řešit jinak, odpověděly prakticky všechny obdobně, ţe na úřad práce jít nemohly, protoţe zdravotní stav jim neumoţňoval pracovat, na předdůchod neměly dostatek finančních prostředků, takţe jim zbýval pouze odchod do důchodu a měly vlastně štěstí, ţe do důchodu uţ mohly jít. Z: tak věděla jsem, že bych ještě musela pracovat nějakou dobu a už mě ten zdravotní stav neprospíval tak jsem byla radši, že mohu odejít. To jsou slova, kterými tento motiv vysvětluje Zuzana. Druhý potvrzený a předpokládaný motiv byl motiv pracovní, i kdyţ trošku jiného rázu, neţ jak bylo původně míněno. Ze strany zaměstnavatelů nevznikal ţádný tlak na odchod do důchodu, ale spíše si stěţovaly na neúměrné zatíţení a z toho vznikající dlouhotrvající únavu. Další potvrzený předpokládaný motiv odchodu do důchodu jsou finance. Finanční důvody potvrdily ţeny, které byly před odchodem do důchodu na úřadu práce, coţ je celkem logické, protoţe důchod i kdyţ nízký se sráţkami, je většinou vyšší neţ podpora na úřadu práce. Finance se nám do motivů promítají ale i v jiném hledisku. Při dotazu na finanční situaci před odchodem do důchodu a v důchodu, kromě jiţ zmíněných ţen odcházejících z úřadu práce, zbytek ţen potvrdil, ţe se jim v důchodu rapidně sníţila ţivotní úroveň.Nejhorší situaci asi uvádí Anna, která přiznala v důchodu sníţení svého příjmu aţ na polovinu: T: změnila se v důchodu vaše finanční situace? A: no pochopitelně T: k lepšímu nebo k horšímu A: k horšímu T: můžu se zeptat, o kolik jste si pohoršila oproti svému původnímu platu? A: tak přibližně o polovinu A Pavla, která přiznala sníţení příjmu o cca pět tisíc coţ je celkem logické, protoţe obě ţeny pracovaly na vedoucí pozici, takţe odcházely do důchodu pravděpodobně s vyšším příjmem neţ ostatní. Přesto všechny tyto ţeny uvedly, ţe i kdyţ u nich došlo k výraznému sníţení příjmu, nerozhodovaly se o vstupu do důchodu podle výše důchodu. Při rozhovoru jsem se ptala i na rodinnou situaci ţen, zajímalo mne, zda rodinná situace nemohla v rozhodování ţen hrát nějakou roli. Například partner jiţ v důchodu a ţena chce uţít důchodu s ním nebo velmi očekávaný faktor hlídání vnoučat se nepotvrdil ani u jedné z ţen. Manţela v důchodu uváděla ve faktorech rozhodování pouze Věra, ale nebyl to ten rozhodující motiv, pouze jeden z nich, který převáţil váhy trošku blíţe k důchodu. 41

T: co předcházelo tomu rozhodnutí o vstupu do předčasného důchodu, jaký byl ten prvotní impuls? V: první impuls byl ten, že jsme se přestěhovali, manžel už byl několik let v důchodu, protože je starší a cítila jsem, že by mu bylo příjemnější, když už bych šla do důchodu také T: takže to byl ten prvotní impuls a žádný jiný důvod jste k tomu neměla, zdravotní důvody nebo jste říkala o tom stěhování, tak nemusela jste do práce dojíždět? V: tak zdravotní důvody v tom hrály roli také, protože dřív jsem dělala v místě bydliště a stěhovali jsme se dvacet kilometrů, nikdy jsem do zaměstnání dojíždět nemusela, takže to pro mne byl velký nezvyk a na stará kolena si zvykat na něco nového Ovšem pro mne bylo skutečně nejvíce zajímavé zjištění, ţe skutečně ani jedna ţena neodcházela do důchodu z toho důvodu, aby pomohla svým dětem s péčí o vnoučata. Ze své praxe vím, ţe to bývá dost častý důvod, který ţeny uvádějí, v našem výběrovém vzorku to tak ovšem nebylo. Kromě Věry, která je bezdětná, má děti všech zbývajících devět ţen, ale vnoučata nehlídá ţádná. Jedna uvádí, ţe syn je svobodný a nechce se ţenit, zbytek ţen vnoučata má, ale buď nebydlí v místě – jeden případ nebo jsou jiţ větší. Generace dnešních mladých na tom bude pravděpodobně ještě hůře, protoţe v době, kdy půjde do důchodu, uţ bude mít pravděpodobně pravnoučata a navíc nebude ve věku, kdy by mohla hlídat malé děti kaţdý den. 7.5.2 Důsledky rozhodování Těchto otázek jsem se trošku obávala, podle průběhu rozhovorů jsem měla strach, ţe ţeny nedokáţí zhodnotit důsledky tehdejšího rozhodnutí, nakonec sada těchto otázek byla jedna z nejlehčích, protoţe ač jsem to nečekala, tak ty ţeny, které si skoro celý rozhovor stěţovaly na výši sráţek, na sníţení ţivotní úrovně atd. tak všechny do jedné prohlásily, ţe jsou v důchodu spokojené, nic by na svém tehdejším rozhodnutí nezměnily a dá se říct, ţe se vzhledem k okolnostem vyjadřovaly aţ ve smyslu toho, ţe jsou za své rozhodnutí šťastné. Většina ţen se vyjadřovala tak, ţe důchod splnil jejich očekávání a zatím jsou spokojené. -

Důvody uvádí sice kaţdá jinak, ale výsledek je stejný: Z: tak splnil moje očekávání, zlepšil se mě zdravotní stav, nemám žádné stresy, já jsem spokojená I: jsem spokojená, finance nám relativně stačí, zlepšil se mě stav páteře, protože netahám těžké balíky, snížil se mě tlak, který jsem měla neustále vysoký, ze stresu, já bych se prostě nerozhodovala jinak M: ano jsem spokojená H: no když to shrnu, vezmu náklady na dopravu, můžu být doma a odpočinout si, nemusím se namáhat, ohledně zdravotního stavu si myslím, že jsem se rozhodla dobře M: jsem spokojená

Všechny ţeny dokázaly jako svůj zisk ze vstupu do předčasného důchodu definovat zlepšený zdravotní stav, čas pro sebe, čas pro rodinu, klid. Zároveň všechny zaměstnané ţeny uváděly jako očekávaný, ale negativní důsledek, zhoršení svého

42

příjmu. Jedna z ţen dokonce uváděla aţ poloviční úbytek peněz a zbytek v řádech tisíců korun. Toto je bohuţel dáno hlavně tím, ţe se jedná o předčasný důchod, kde jsou důchody trvale sníţené za předčasnost. Dílčí závěr: Dílčí výzkumná otázka zněla: Jaké motivy vedou ţeny k tak častým odchodům do důchodu před vlastním důchodovým věkem? Nejčastějším motivem, sice očekávaným, ale ne v takové míře je zdravotní stav ţen. Je to alarmující do budoucna, protoţe s dalším zvyšováním důchodového věku je předpoklad, ţe se bude počet předčasných důchodců nadále rapidně zvyšovat a tím se bude zhoršovat ekonomická situace ve státě. Při pohledu na statistická data jsou tato čísla uţ teď alarmující.

43

Závěr Cílem mojí práce bylo zodpovědět hlavní výzkumnou otázku, která zní: Jaké jsou motivy, které vedly ženy k rozhodnutí o využití předčasného důchodu a jak se poté vyvíjela jejich životní situace? Pro zjištění cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, data byla získána prostřednictvím rozhovorů s deseti ţenami, které v průběhu posledních cca tří let odešly do předčasného důchodu. Na základě průzkumu bylo zjištěno, ţe nejvýznamnějším motivem odchodu do předčasného důchodu z pohledu vybraného vzorku ţen je špatný zdravotní stav. Tento motiv se objevoval u čtyř z deseti ţen jako hlavní motiv, u dalších tří jako jeden z motivů. Z toho lze vyvozovat, ţe s vyšším věkem odchodu do důchodu se stupňují zdravotní problémy lidí a předčasný důchod tedy berou jako jednu z moţností řešení. Pravděpodobně je to jeden z důsledků zvyšování důchodového věku. Druhým nejčastějším motivem byly zjištěné problémy v dosavadním zaměstnání, ale u kaţdé z ţen jiného rázu. Důvodem bylo obecně hlavně neúměrné zatíţení ze strany zaměstnavatele. Ţeny přiznávají, ţe tento tlak nebyl činěn z důvodu jejich věku, byl pravděpodobně vytvářen na všechny zaměstnance, ale ony uţ nebyly schopny ve svém věku poţadavkům dostát. Jednalo se o poţadavky na zvládnutí nových technologií, na obsluhu nových počítačových programů, na plnění poţadavků ve formě nadstandartních věcí oproti pracovní náplni, a všechny, které uváděly pracovní problémy, si stěţovaly i na nadměrnou únavu, která jim neumoţňovala vykonávat práci v běţném rozsahu. Problémy v zaměstnání byly očekávaným faktorem, i kdyţ předpokládaný důvod byl jiný a to tlak na zaměstnance k odchodům do důchodu. Jako třetí nejčastější motiv byly uváděny finanční důvody ve spojení s registrací na Úřadu práce. Finanční motiv uváděly ţeny, které byly bez zaměstnání a předčasný důchod byl řešením ve smyslu toho, dosáhnout na alespoň nějaké finanční zabezpečení. Roli samozřejmě v tomto případě hraje záměrný výběr respondentek, kdy bylo ţádané rovnoměrné rozloţení jak zaměstnaných tak nezaměstnaných ţen a tudíţ tento motiv byl jasný dopředu. Většina ţen přiznává i vliv nastavení důchodového systému, ale spíše podvědomě, ne jako jediný důvod. Uváděly strach z toho, ţe důchody se budou do budoucna dále sniţovat a ţe by nakonec na tom mohly být ještě hůře neţ u předčasného důchodu. Ale stálo to spíše v pozadí rozhodování. Při rozhovorech tento fakt zazníval prakticky neustále, je z toho cítit nejistota ze současného nastavení důchodové politiky, kdy lidé podléhají vlivu sdělovacích prostředků. Všechny ţeny definovaly jako zisk ze vstupu do předčasného důchodu zlepšení svého zdravotního stavu, čas na sebe, ale ten byl spíše vítaným bonusem. Zároveň všechny zaměstnané ţeny uváděly jako očekávaný, ale negativní důsledek výrazné zhoršení svého příjmu. Jedna z ţen dokonce uváděla aţ poloviční úbytek peněz a zbytek v řádech tisíců korun. Toto je bohuţel dáno hlavně tím, ţe se jedná o předčasný důchod, kde jsou důchody trvale sníţené za předčasnost. Pokud bych měla srovnat očekávané motivy odchodu do předčasného důchodu vymezené v teoretické části a porovnat s odpověďmi respondentek vypadalo by to takto:

44

Očekávané motivy - důchodová politika státu, vliv důchodové reformy - situace na trhu práce - rodinné podmínky - situace v zaměstnání - věk ţen - finanční situace - zdravotní stav ţen Zjištěné motivy - zdravotní stav – hlavní motiv odchodu do důchodu, pravděpodobně vliv zvyšování důchodového věku - situace v zaměstnání – druhý nejčastější, ale různé důvody – mobing, tlak na výkon, nové technologie - finanční důvody – vyskytly se u ţen v evidenci na ÚP - rodinné podmínky – zmiňuje pouze jedna z ţen a ne jako hlavní důvod - věk – zmiňovaný spíše v souvislosti se špatným zdravotním stavem - situace na trhu práce – zmiňované opět v souvislosti hlavně s evidencí na ÚP - únava - doprava – špatná dopravní obsluţnost, vysoké náklady na dopravu – dáno pravděpodobně bydlištěm, bydliště ţen je vesnický okres, většina z ţen dojíţdí do krajského města a z vesnic je velmi špatná dopravní obsluţnost Ve zjištěných motivech se překvapivě téměř nevyskytovaly rodinné motivy, které byly velmi očekávané. Ţádná z ţen nezmiňovala např. potřebu hlídání vnoučat.

45

Literatura BALOGOVÁ, B., 2004, Vstup do dochodku jako náročná ţivotná situácia a kvalita ţivota seniora, Brno: Albert BARTÁKOVÁ, H., 2008a, Cesta zpátky – disertační práce, Brno BARTÁKOVÁ, H., 2008b, Problémy přechodu ţen na trh práce po rodičovské dovolené, Boskovice/Brno: Albert ČERMÁKOVA, M, 1997, Postavení žen na trhu práce, Sociologický časopis 4/1997, Sociologický ústav AV Praha ČERMÁKOVÁ, M., Zaměstnanost, pracovní kompetence a perspektivy české pracující ženyPp 83-98 in Čermáková M., Maříková H., Šanderová J., Tuček M., Proměny současné české rodiny (Rodina-gender-stratifikace)2000, Sociologické nakladatelství Praha ČORNANIČOVÁ, R., 2004, Kvalita života v séniu, Brno: Albert DUDOVÁ, R., VOHLÍDALOVÁ, M., 2007, Nové tváře rodiny a nové podmínky pracovního trhu - teoretické souvislosti, Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky HENDL, J., 2005, Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace, Portál Praha CHROMKOVÁ MANEA B.–E., MRÁZOVÁ M., RABUŠIC L., 2006, Teorie založené na lidských preferencích jako možný příspěvek k vysvětlení současného reprodukčního chování in Sirovátka Tomáš et al., Rodina, zaměstnání a sociální politika: Albert Brno KRÁL, J., 2010, Patnáct let českého sociálního pojištění, Univerzita Karlova v Praze KREBS, V., 2007, Sociální politika, Aspi Praha KŘIVOHLAVÝ, J., 2010, Stárnutí z pohledu positivní psychologie, Grada Praha KŘÍŢKOVÁ, A., 2006, Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: Plány versus realita, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha KŘÍŢKOVÁ, A., 2007, Životní strategie žen a mužů v řízení a podnikání, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha LISOWSKA, E., 2007, Ženy a trh práce – Polsko, Česká republika a Slovenská republika in Ţeny na trhu práce: realita a perspektivy: Gender Studies, Praha MIOVSKÝ, M., 2009, Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu,

46

GradaPraha NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIČOVÁ, L., 2008, Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru, VÚPSV Praha ONDRUŠOVÁ, J., 2011, Stáří a smysl života, Karolinum Praha PAŘÍZKOVÁ, A., Vývoj sociologického pohledu na životní cyklus a životní dráhyPp 22-37 in Hasmanová Marhánková J., Kreidl M., Proměny Partnerství 2012, Sociologické nakladatelství Praha PLASOVÁ, B., VÁLKOVÁ, J., 2009, Genderové diferenciace nejistot na trhu práce, Brno: Albert SAK, P., KOLESÁROVÁ, K., 2012, , Sociologie stáří a seniorů, Grada Praha STRAUSS, A., CORBINOVA, J. 1999, Základy kvalitativního výzkumu, Brno: Albert ŠMAUSOVÁ, G., 2004, Věková struktura společnosti, Brno: Albert ŘÍČAN, P., 2014, Cesta životem, Portál Praha VAŇKOVÁ, Z., 2013,Analýza životní dráhy seniorů, DP – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VOŘÍŠEK, V., 2011, Tzv. malá důchodová reforma, Národní pojištění 2/2011, ČSSZ Praha VOŘÍŠEK, V., 2012, Tzv. předčasný starobní důchod, Národní pojištění 2/2012, ČSSZ Praha WINKLER, J., 2007, Teorie rozhodování a dynamika sociální politiky, Masarykova univerzita Brno Ostatní zdroje CSSZ1,2, Profil, Poslání organizace, cit. dne 10.1.2015, Tiskové zprávy 2015 [on line] CSSZ, Profil organizace cit. dne 3.6.2015 CSSZ3, Důchodové statistiky [on line]
47

cssz%2finformace%2fstatistiky%2fduchodova-statistika%2fduchodova-statistika2005%2fduchodova-statistika-2005%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#01>citováno dne 10.7.2013 MPSV1, Statistická ročenka 2012[on line] dne 15.8.2013 MPSV, Statistická ročenka 2006[on line] citováno dne 15.8.2013 ÚZ, sociální pojištění 2014, Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, Sagit Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

48

Anotace Tato diplomová práce se zabývá tématem předčasných důchodů, motivy, které vedou ţeny k vyuţití předčasného důchodu před dosaţením svého důchodového věku a zároveň důsledky tohoto rozhodnutí. Cílem je zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jaké jsou motivy, které vedly ženy k rozhodnutí o využití předčasného důchodu a jak se poté vyvíjela jejich životní situace? V teoretické části byl nejprve definován důchodový systém v ČR, vysvětleny základní termíny týkající se důchodů, rozlišila jsem druhy důchodů, dále jsem se pozastavila u termínů stáří a stárnutí. V další kapitole byl charakterizován trh práce a demografie a ţeny na trhu práce. Dále jsem se zabývala ţivotní situací ţen předdůchodového věku, motivy a důsledky jejich rozhodování. V závěru teoretické části byly popsány teoretická východiska rozhodování. Výzkum byl proveden metodou kvalitativního rozhovoru. Jeho výsledky poukazují na to, ţe ţeny předdůchodového věku vstupují do předčasného důchodu z velké většiny ze zdravotních důvodů v závislosti na vyšším důchodovém věku. V současné době, tedy v době pobírání předčasného důchodu jsou všechny respondentky se svojí ţivotní situací spokojené a svoje rozhodnutí by neměnily ač se u většiny velmi výrazně sníţila ţivotní úroveň. Tato práce obsahuje 15436 slov základního textu. Klíčová slova: demografická situace, demografie, dobrovolné důchodové pojištění, důchodová politika, důchod předčasný, předdůchod, sociální pojištění, sociální zabezpečení, stárnutí populace, stáří, teorie preferenční, teorie racionální volby, valorizace důchodů, ţivotní dráhy, ţivotní situace

49

Annotation This thesis focuses on the topic of early retirement, the motives that lead women to the use of early retirement before reaching their retirement age, and also the consequences for this decision. The aim is to answer the main question: What were the motives that led women to the decision to use early retirement and how their life situation developed from this? In the theoretical part where I first defined the pension system of the Czech Republic, I explained the basic terms regarding pensions, I differentiate types of pension, then I suspended for the dates age and aging. The next chapter was characterized labor markets and demographics and female market work. Then I dealt with the life situation of women's retirement age, motives and consequences of their decision. At the end of the theoretical part theoretical bases decision-making is described. The research was conducted using qualitative interview. Its results show that women are entering retirement age early in large majority for health reasons, according to a higher retirement age. Currently, at the time receiving early retirement all the respondents about their life situation were satisfied that their decision would not change even though the majority had a dramatically reduced standard of living. This work contains 14536 words of the basic text.

50

Jmenný rejstřík Balogová, 19, 61 Bartáková, 23, 30 Becker, 30, 31, 64 Cicero, 17 Corbinová, 32 Čermáková, 22, 25, 46, 62 Čermáková,, 22, 25, 62 Čornaničová, 19 Dudová, 23, 62 Hakimová, 31, 64 Hasmanová, 26 Haškovcová, 17 Hendl, 32, 33, 65 Holmerová, 18 Chromková Manea, 31 Kolesárová, 18, 19, 60 Král, 16, 60 Krebs, 9, 10, 12 Kreidl, 26 Křivohlavý, 17 Kříţková, 23, 31 Lisowska, 22 Marhánková, 26 Miovský, 33 Mrázová, 31 Nešporová, 21, 61 Ondrušová, 17, 18, 21, 60, 61 Pařízková, 26 Plasová, 23, 62 Rabušic, 31 Reisová, 31 Rodina, 46, 68 Říčan, 26 Sak, 18, 19, 60 Strauss, 32 Svobodová, 21, 61 Šmausová, 21, 22, 61, 62 Válková, 23, 62 Vaňková, 26, 63 Vibovičová, 21, 61 Vohlídalová, 23, 62 Voříšek, 11, 12 Winkler, 30, 64 Zavázalová, 18

51

Věcný rejstřík demografická situace, 17, 21, 61 demografie, 18, 19, 21, 49, 61, 62 dobrovolné důchodové pojištění, 10, 59 důchod předčasný, 11, 59 důchod řádný, 11, 59 důchodová politika, 8, 27, 58 důchodové pojištění, 9 důchodový systém, 9, 11, 20, 49, 59 důchody invalidní, 11, 59 důchody pozůstalostní, 11, 59 invalidní důchod, 11, 28, 39, 59 kvalitativní výzkum, 32, 46, 66, 69 malá důchodová reforma, 11 předdůchod, 24, 37, 41, 67 sociální pojištění, 16, 61 sociální zabezpečení, 8, 58 stárnutí, 14, 17, 18, 21, 25, 49, 61, 62 stárnutí populace, 16 starobní důchod, 6, 10, 11, 12, 14, 15, 36, 40, 47, 58, 59, 60, 61, 67 stáří, 17, 47, 61, 69 teorie preferenční, 31, 65 teorie racionální volby, 30, 31, 65 trh práce, 21, 22, 23, 46, 47, 49, 62, 63, 69 valorizace důchodů, 9 zdravotní stav, 6, 9, 19, 20, 28, 34, 36, 38, 39, 41, 42, 56, 62, 67, 68 ţivotní dráha, 26, 64 ţivotní situace, 7, 10, 22, 23, 32, 44, 49, 56, 58, 63, 65

52

Příloha č. 1

Tab. č. 1..1.

ČR

2010

2011

2012

2013

2014

Příjemci starobních důchodů celkem 2 260 032 2 340 147 2 341 220 2 340 321 2 355 144 Z toho: řádné starobní důchody 1 709 059 1 716 138 1 695 236 1 675 415 1 668 540 Předčasné starobní důchody 428 395 501 789 523 886 543 356 565 926 Podíl předčasných důchodů 18,9 % 21,4 % 23,2 % 22,4 % 24 %

Zdroj: ČSSZ, upraveno

53

Příloha č. 2/ Schéma rozhovoru Schéma rozhovoru - na úvod rozhovoru se představit a seznámit respondentku s několika fakty – nastínit jí výzkumný cíl rozhovoru - ujistit ji o anonymitě - ujistit o tom, ţe data a informace získané při rozhovoru budou pouţita pouze pro potřeby diplomové práce - poţádat je o vyslovení souhlasu s nahráváním rozhovoru na mobilní telefon

1. Sociodemografické údaje Kolik je Vám let? Jaké je vaše vzdělání? Jaké bylo vaše původní povolání? Jaký je váš stav? A ţijete v partnerském vztahu? Máte děti? Máte vnoučata? Dotaz na současný stav? ( Jak dlouho jste v předčasném důchodu?) Bydliště ( stačí obecně vesnice, město) Vaše situace před odchodem do důchodu ( situace v zaměstnání, pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, postoj zaměstnavatele k zaměstnancům staršího věku …popř. úřad práce )

2. Rozhodnutí o vyuţití předčasného důchodu Jak jste se rozhodovala o vyuţití předčasného důchodu? Co předcházelo tomuto rozhodnutí? Proč právě v této době? Jaký byl prvotní impuls toho, ţe půjdete do předčasného důchodu? Co hrálo v tomto rozhodnutí nějvětší roli?

3. Důchodová politika DVO: Jaký vliv má nastavení současné důchodové politiky na rozhodování ţen? Měla jste pocit, ţe vaše rozhodování ovlivnilo nastavení důchodů? Myslíte si, ţe současný systém starobních důchodů je nastaven správně? Souhlasíte s nastavením sráţek z předčasných důchodů? Proč? Uvítala byste nějaké úpravy v tomto směru? Vnímáte nějakou pomoc státu lidem předdůchodového věku při řešení takových situací? Myslíte si, ţe by stát měl nějakým způsobem lidem pomáhat? Přemýšlela jste i o jiné moţnosti řešení Vašeho problému? Přemýšlela jste nad vyuţitím např. předdůchodu nebo o tom, jít na úřad práce? Důchodová reforma v době odchodu do předčasného důchodu měla vliv na vaše rozhodování? Myslíte si, ţe změny, které přinesla důchodová reforma měly vliv na váš důchod? Vnímala jste nějaké změny nebo vám to bylo jedno? Jakou roli ve vašem rozhodování sehrála výše budoucího důchodu? Nechala jste si

54

důchod spočítat dopředu? Byla pro Vás výše budoucího důchodu rozhodující natolik, ţe jste se rozhodovala jen podle jeho výše? V případě, ţe jste výši neznala, bylo by vaše rozhodování jiné, pokud byste věděla jaká jeho výše bude?

4. Zdravotní stav a věk DVO: Jak zdravotní stav a věk ovlivňuje rozhodování ţen o vstupu do předčasného důchodu? Byl váš zdravotní stav jedním z důvodů odchodu do předčasného důchodu? Pokud ano, tak v jakém smyslu to vaše rozhodování ovlivnilo? Máte pocit, ţe váš věk hrál roli při rozhodování nebo to vaše rozhodování neovlivnilo? Pokud ano tak v jakém směru?

5. Trh práce DVO:Jak ţeny vnímaly svoje postavení na trhu práce? Jak jste vnímala svoje šance na uplatnění na trhu práce? Měla jste pocit, ţe ve svém věku byste měla ještě moţnost případného zisku jiného zaměstnání? Jak to ovlivnilo vaše rozhodnutí o vyuţití předčasném důchodu? Byla jste před vstupem do důchodu zaměstnaná nebo vedená na úřadu práce? Pokud ano tak jak dlouho? Byla vám před vstupem do důchodu vyplácena podpora v nezaměstnanosti? Jaké zaměstnání jste vykonávala před vstupem do předčasného důchodu? Na jaké pozici jste pracovala?

6. Motivy odchodů do důchodu a důsledky rozhodování DVO: Jaké motivy vedou ţeny k tak častým odchodům do důchodu před vlastním důchodovým věkem? Jaká byla před vstupem do důchodu vaše ţivotní situace? Byl odchod do důchodu krokem k lepší ţivotní situaci? Převládá u vás spokojenost? Máte pocit, ţe odchod do důchodu znamenal pro vás velkou ţivotní změnu? Změnila se v důchodu Vaše finanční situace? K horšímu nebo jste si v důchodu tzv. polepšila? Věděla jste dopředu, jak vysoký důchod budete mít? Měla jste pocit, ţe vám bude stačit? Pokud nevěděla, byla byste se rozhodla jinak, kdybyste výši důchodu znala?

7. Teoretické koncepty rozhodování DVO: Jak vnímáte zisky či náklady, které vám předčasný důchod přinesl? Co vám předčasný důchod přinesl či naopak vzal? Splnil předčasný důchod Vaše očekávání? Proč si myslíte, ţe tomu tak je? Jaké jste měla představy o předčasném důchodu? Změnila byste nyní s odstupem svoje tehdejší rozhodnutí? Jak a proč?

55

Příloha č. 3/ Sociodemografické charakteristiky Stručná charakteristika respondentek

Jméno

Věk

Bydliště

Stav

Zuzana

60

vesnice

Anna

62

město

svobodná, přítelem vdaná

Ivana

61

malé město

vdaná

Věra

62

malé město

vdaná

Pavla

61

malé město

vdaná

Markéta

58

vesnice

Hana

59

Michaela

žije

Délka důchodu s rok

Vzdělání

2 roky

vyšší odborné VŠ

několik měsíců 3 roky

VŠ- Mgr.

SŠ SŠ

vdaná

několik měsíců 15 měsíců

vesnice

rozvedená, žije sama

5 měsíců

SŠ

59

vesnice

s cca 1 rok

Petra

60

malé město

rozvedená, žije přítelem rozvedená, žije sama

Jana

61

město

rozvedená

56

SŠ

základní

8 měsíců

SŠ

2 roky

vyučená

Stať Úvod V předkládané diplomové práci se věnuji příčinám odchodů ţen do starobního důchodu před dosaţením důchodového věku (pro zjednodušení dále jen předčasný starobní důchod) a důsledkům, které jim tento odchod přinesl. Toto rozhodnutí je samozřejmě ovlivněno mnoha vlivy, různými faktory, má různé důvody a tudíţ jsou i rozdílné důsledky. Pro mnohé z ţen je však toto rozhodování ţivotně důleţité a znamená velkou změnu i v negativním slova smyslu. Zvláště v posledních letech je patrný nárůst těchto typů důchodů. Dle tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení činil v roce 2014 podíl těchto důchodů celorepublikově jiţ 24 % z celkového počtu vyplácených starobních důchodů, coţ je téměř čtvrtina vyplácených starobních důchodů. (www.cssz.cz). Tento údaj má vzestupný charakter, oproti roku 2010, kdy předčasné důchody pobíralo „jen“ 18,9 % starobních důchodců. Tento nárůst mají mimo jiné patrně na svědomí i důchodové reformy, které přinesly např. zvyšování důchodového věku, sniţování růstu nově přiznaných důchodů, ale i např. zpřísnění posuzování nároků na invalidní důchody. U ţen předdůchodového věku se dají předpokládat různé vlivy, motivy i důvody odchodů do předčasného důchodu. Velký vliv má situace na trhu práce, situace v zaměstnání i rodinná situace. Dá se předpokládat i vliv zdravotního stavu. Moje práce je členěna do 7 kapitol a to včetně úvodu. V úvodu je definováno téma mé práce a uvedena hlavní výzkumná otázka. V teoretické části specifikuji faktory vzniku odchodu do předčasných důchodů a zároveň i důsledky, které toto rozhodnutí přineslo. Konkrétně mě budou zajímat důvody, které vedly ţeny k tomuto rozhodnutí. V následné empirické části jsou poté uvedeny výsledky výzkumu. Výzkumný cíl jsem formulovala do hlavní výzkumné otázky: Jaké jsou motivy, které vedly ženy k rozhodnutí o využití předčasného důchodu a jak se poté vyvíjela jejich životní situace? V této práci bych chtěla vyzkoumat, jaké jsou skutečné důvody, které stojí za rozhodováním těchto ţen a které faktory vstupují do jejich rozhodování a zda důsledky, které jim toto rozhodnutí přineslo, byly očekávané. Cílem mé práce tedy bude zjistit, zda faktory jmenované v tomto úvodu jsou ty skutečné nebo zda do jejich rozhodování vstupují i faktory jiné. Závěry zjištěné touto prací mohu vyuţít ve svém zaměstnání na České správě sociálního zabezpečení. S pomocí získaných poznatků vytvořím příručku pro budoucí předdůchodce, která by mohla být vodítkem pro tuto kategorii osob. Současně mohou být závěry této práce zajímavé i pro mého zaměstnavatele a pro ostatní organizace podílející se na péči o budoucí důchodce, jako jsou např. Úřady práce. Pro tuto práci jsem zvolila kvalitativní výzkum, který mně přišel pro tento typ výzkumu jako nejvhodnější, ke sběru dat byl pouţit rozhovor.

Sociální zabezpečení a důchodová politika ČR Jako první je důleţité zmínit vliv České správy sociálního zabezpečení jako instituce zajišťující v ČR převáţnou část výplaty důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení, dále jen ČSSZ, je největší finančně správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho více neţ 2,9 milionu 57

důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění (CSSZ1). ČSSZ má kromě důchodového a nemocenského pojištění na starosti i lékařskou posudkovou sluţbu, dále plní úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání (ibid). Důchodový systém v ČR Systém výplaty důchodů v České republice upravuje zákon o důchodovém pojištění. Základní důchodové pojištění je univerzální a zahrnuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Právní úprava je shodná pro všechny pojištěnce s výjimkou osob pod tzv. silové rezorty, např. hasiči, vojáci, policisté … Důchodovému pojištění tedy podléhá většina obyvatel České republiky, jak bylo zmíněno, ekonomicky aktivních obyvatel, to znamená zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné popř. osoby platící si dobrovolné důchodové pojištění. Zaměstnanci přispívají do důchodového systému určitým procentem ze svého platu, osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy na důchodové pojištění, které vyúčtují vţdy jednou ročně při podání přehledu o příjmech. Pokud není občan ekonomicky aktivní, nepodléhá důchodovému pojištění, které pro takové osoby není povinné platit. Ovšem vystavuje se tak nebezpečí, ţe při řešení jeho ţivotních událostí nebudou splněny podmínky nároku na dávku. Druhy důchodů Náš důchodový systém rozlišuje tři druhy důchodů a to důchody starobní, za druhé důchody invalidní a třetí skupinou jsou důchody pozůstalostní. Důchody starobní rozdělujeme na důchod řádný, k důchodovému věku a důchod předčasný, tedy důchod před dosaţením věkové hranice. Invalidní důchod je třístupňový a nahrazuje v dřívějším důchodovém systému důchod invalidní plný – nyní invalidní důchod III. stupně a invalidní důchod částečný – nyní invalidní důchody I. a II. stupně. Pozůstalostní důchody dělíme na důchody sirotčí a důchody vdovské a vdovecké. Předčasný starobní důchod Tento typ důchodu má oproti ostatním typům důchodů určité zvláštnosti. Hodně občanů má k tomuto typu důchodu velmi málo informací a to často i zkreslené. Jedním z důvodů je i to, ţe právní úprava tohoto typu důchodu se velmi často mění. Poslední úprava co se týče předčasného starobního důchodu byla k 1.1.2012. Výše předčasného důchodu je logicky niţší neţ výše řádného starobního důchodu. Jedním z důvodů je odpracování méně let, kdy není započtena doba od odchodu do předčasného důchodu do doby řádného starobního důchodu a druhým důvodem je sníţení procentní výměry za tutéţ dobu. Procentní výměra se sniţuje za kaţdých devadesát i započatých kalendářních dnů chybějících od přiznání předčasného starobního důchodu do dosaţení důchodového věku. Tyto sráţky se v průběhu fungování předčasného starobního důchodu měnily. Poslední změna nastala k 1.1.2012. Podle této poslední úpravu sráţky činí: d) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dní e) 1,2 % výpočtového základu za období od 361 kalendářního dne do 720 kalendářních dní f) 1,5 % výpočtového základu za období od 721 kalendářního dne (155/1995 Sb.) Z toho vyplývá, ţe čím dříve před věkovou hranicí poţádá ţadatel o předčasný starobní důchod, tím vyšší sráţka ho čeká a tím pravděpodobně niţší důchod dostane.

58

Statistické údaje o vyplácených důchodech Podle tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) z roku 2013 činil v roce 2012 podíl osob pobírajících předčasné důchody jiţ 22 % z celkového počtu vyplácených důchodů (cssz1). Pokud porovnáme s tiskovou zprávou z roku 2015, kde jsou jiţ uvedené statistické údaje z roku 2014, tak má počet předčasných důchodů vzestupnou tendenci, procento pobíraných předčasných důchodů stoupl a to aţ na 24,2 % (cssz2). V Plzeňském kraji, kde ţijí naše respondentky, je podíl předčasných důchodů podle předchozí statistiky dokonce 27,3 %. Přehled o počtu důchodců(v členění podle pohlaví a druhu důchodu k 31.12.2000) Územní část: ČESKÁ REPUBLIKA

Druh důchodu

Muţi

Starobní důchod

526 518 645 416 1 171 934

Předčasný starobní důchod Zdroj: ČSSZ, upraveno

Ţeny

59 733

Celkem

87 340

147 073

Z tabulky č. 2.3. můţeme v ysledovat počty starobních důchodců v roce 2000 členěných podle pohlaví a druhu důchodu. Pro lepší přehlednost byla tabulka upravena a zestručněna jen na data, která nás zajímají. V roce 2000 se vyplácelo celkem 1 171 934 starobních důchodů, z toho bylo 147 073 předčasných důchodů. Přehled o počtu důchodců(v členění podle pohlaví a druhu důchodu k 31.12.2012) Územní část: ČESKÁ REPUBLIKA

Druh důchodu

Muţi

Ţeny

Celkem

540 641 1 182 277 872 405 Předčasný starobní 209 253 463 048 důchod 068 980 Zdroj: ČSSZ, upraveno V tabulce č. 2 máme opět členěno na celkový počet starobních důchodců členěných podle věku a podle typu pobíraného důchodu. Celkový počet důchodců pobírajících některý z typů starobního důchodu je 1 182 277 důchodců, z toho je 463 048 předčasných starobních důchodů. Starobní důchod

59

Při porovnání obou tabulek je patrné, ţe ač se počty vyplácených starobních důchodů za více jak 12 let téměř nezměnily, u ţen dokonce mírně klesl počet pobíraných důchodů, tak počet předčasných starobních důchodů se téměř třikrát zvýšil. V roce 2000 pobíralo předčasný starobní důchod přes 147 tisíc důchodců, z toho bylo přes 87 tisíc ţen. V roce 2012 je to uţ přes 463 tisíc důchodců a více jak polovinu tvoří ţeny. Stáří a stárnutí Sociální pojištění je neodvratně spojeno s ekonomický, sociálním a demografickým vývojem.“ (Král 2010:37) Současná demografická situace v ČR zrovna tak jako v ostatních evropských zemích se projevuje stárnutím populace, to znamená sniţování podílu nejmladších věkových skupin na celkové věkové skladbě populace a tím pádem zvyšování podílu starších lidí. Důvodem k provedení tohoto výzkumu bylo právě stárnutí obyvatelstva v celé Evropě. Narůstá počet lidí v třetí fázi ţivota, coţ je právě fáze po šedesátém roce věku, tedy věk, kdy lidé odcházejí do důchodu. Dalším důvodem je to, ţe nemáme pro tuto fázi ţivota zcela ujasněný cíl, není jasné co je úkolem, účelem a smyslem této fáze ţivota – tzv. důchodového věku. Ondrušová (2011) říká, ţe stáří je poslední vývojovou etapou, která uzavírá lidský ţivot. Za nejdůleţitější ukazatel toho, jak je kdo starý, je povaţován kalendářní věk, který je sice vymezitelný, ale neukazuje na to, jak je kdo schopný. Někteří autoři povaţují kalendářní věk za nepřesnou míru, která je spíše vyuţitelná v demografii a statistice. Za hranici demografického stáří bývá obvykle povaţován věk 60-65 let. Světová zdravotnická organizace (WHO) akceptovala patnáctiletou periodizaci lidského ţivota. Věk odchodu do důchodu „Pokud bychom chtěli najít jeden údaj, do kterého se promítají společenské procesy spojené se stářím v Evropě, i v jednotlivých evropských zemích, patrně by to byl údaj o věku odchodu do důchodu“ (Sak, Kolesárová 2012: 93). Důchod a důchodový věk jsou základními kameny sociálního státu. V evropské civilizaci po celou dobu historie znamenal vývoj sniţování věku odchodu do důchodu a zvyšování důchodu a tedy tím i zlepšení finančního zabezpečení seniorů, v současnosti došlo v této oblasti k obratu (ibid). Buď v této oblasti vývoj stagnuje nebo dochází ke zvyšování důchodového věku a sniţování důchodu jak dále uvádí Sak a Kolesárová (2012). Zvyšování věku a sniţování částky důchodu je výsledkem působení několika procesů v různých dimenzích: demografie, mezinárodní měnový fond, politické a ekonomické procesy a další (ibid). Nastavení tvrdých opatření, jako je u nás striktně nastavený věk odchodu do důchodu vylučuje flexibilitu kopírující náročnost vykonávaných profesí. Jsou určitě profese, které jsou buď fyzicky extrémně náročné vykonávat např. ve věku 65 let a více a nebo profese, kde jejich výkon ve vyšším věku můţe být i nebezpečný pro ostatní, např. piloti, řidiči autobusů, lékaři…. V celé společnosti se jiţ dlouho volá po změně důchodového systému, ale nějaká reforma, která by znamenala změnu k lepšímu pro budoucí důchodce je v nedohlednu. Návrhů je velmi mnoho, záleţí, k čemu se politici přikloní. V naší republice se zatím jde cestou zvyšování věku a sniţování důchodu, ale vycházet při těchto změnách pouze z demografie je značně problematické. Současná ministrině práce a sociálních věcí chce sice důchodový věk zastropovat na 65 letech, tedy dříve neţ se počítalo, ale podle politiků je do budoucnosti tento strop neudrţitelný.

60

Podle některých expertů, jak je prezentováno medii, se nemůţe zdravotní stav lidí, ţijících donedávna v totalitním reţimu, rovnat zdravotnímu stavu lidí ve vyspělejších zemích, nelze tedy jen přejímat jejich vzor důchodové reformy, ale je třeba reformu přizpůsobit našim podmínkám. Zvyšující se důchodový věk je jedním z předpokládaných motivů dřívějšího odchodu do důchodu a to zvláště u ţen. Důsledky vstupu do důchodu Vstup do důchodu je z hlediska psychologického náročná situace pro kaţdého bez ohledu na to, jestli o důchod usiloval, řeší tím nějaký problém nebo má uţ věkovou hranici. Proto je nutné se na vstup do důchodu důkladně připravit. Jak uvádí Balogová (2004), tak kvalita ţivota jde ruku v ruce se vstupem do důchodu. Důsledky vstupu do předčasného důchodu můţeme u ţen jen předjímat. Je pravděpodobné, ţe se v nich budou svářet dva pocity. Na jedné straně přínosy předčasného důchodu – čas na sebe, čas na rodinu, moţná zlepšený zdravotní stav, těch příjemných věcí by se jistě našlo mnoho. Na straně druhé se dá předpokládat, ţe jedním z nejvíce nepříjemných důsledků předčasného důchodu bude finanční situace. Ţeny mohou být zklamané z výše důchodu, můţe to být pro ně stresující faktor toho, jestli to do budoucna bude pro ně přijatelné. Otázka je, nakolik pro ně zda jim výhody převáţí nevýhody a na zhodnocení ţen.

Trh práce a nezaměstnanost ţen Tato kapitola se zabývá vlivem demografie na trh práce v souvislosti s postavením ţen na trhu práce. Přiblíţíme si postavení ţeny na trhu práce v České republice, jejich minulost a současnost. Setrvání ţen na pracovním trhu výrazně ovlivňuje jejich rozhodování týkající se odchodu do důchodu. Demografie Šmausová(2004 )ve své práci Věková struktura společnosti říká, ţe význam určitého jevu pochopíme, kdyţ ho vztáhneme na celek, jehoţ je součástí. Co znamená třetí, seniorský nebo pro nás důchodový věk tedy pochopíme tehdy, kdyţ ho vztáhneme na všechny věkové kategorie. Tím se autoři zabývají málokdy, většinou se řeší stáří jako oddělený celek. Jeden obor se však věkem zabývá a to je demografie. Demografie je věda, která zkoumá sloţení a pohyb lidských populací (Ondrušová 2011:18). Demografické stárnutí obyvatel postihuje v současné době všechny vyspělé země a stává se tak jednou z nejpalčivějších otázek současnosti i budoucnosti (Nešporová, Svobodová, Vibovičová, 2008). Při tomto procesu se postupně mění věková struktura obyvatel sniţováním počtu dětí do 15 let a zvyšováním podílu seniorů (ibid). Nešporová a spol. dále uvádějí, ţe hlavní příčina demografického stárnutí je kromě poklesu porodnosti i doţívání se vyššího věku seniorů. Vliv demografie na trh práce Lidé předdůchodového věku, tedy lidé nad 50 let, jsou povaţováni na trhu práce v České republice za jednu ze skupin nejvíce ohroţených nezaměstnaností. Podle statistik zveřejněných na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, dále jen MPSV, ve statistické ročence za rok 2012, je podíl osob starších 50 let 26,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Oproti předchozímu roku tak vzrostl o půl procenta, především nárůstem počtu osob starších 55 let (MPSV1). Ve srovnání s rokem 2006, kdy na stránkách MPSV najdeme poprvé tuto statistickou ročenku se drţí nezaměstnanost osob nad 50 let na přibliţně stejné hranici. Za rok 2006 byla 61

nezaměstnanost těchto osob 27,1 % (MPSV). Důchodový věk je věkem odchodu z pracovního trhu podotýká Šmausová (2004). Podpůrným způsobem je definován věkem narození, ve skutečnosti vyjadřuje ve vztahu k pracovnímu trhu zajišťování ţivobytí ze státních a jiných zdrojů (ibid). Vyloučení z pracovních povinností je dáno zákonem bez ohledu na individuální kondici a přání. Zlepšená ţivotní situace vede k prodluţování lidského věku, paradoxně ve stejné době to vede k sniţování věku, kdy jsou lidé nepotřební pro zaměstnavatele. Důchodový věk, stáří je úzce determinováno stavem na pracovním trhu (Šmausová,2004). Mnoho členů společnosti je vyloučeno dokonce mnohem dříve před dosaţením důchodového věku. Tím se dostávají do situace, kdy mají v podstatě tři moţnosti. Registrace na Úřadu práce, coţ v jejich věku lze s podporou aţ na dobu jedenácti měsíců, účelová pracovní neschopnost v případě zdravotních problémů nebo pokud je to moţné tak vyuţití institutu předčasného důchodu. Ţeny na trhu práce Ţeny jsou na trhu práce v ČR specifickou skupinou. Můţeme říci, ţe ţeny na trhu práce patří do rizikových skupin více ohroţených nezaměstnaností, rizikem je v tomto případě těhotenství, mateřství, rodičovství malých děti a dětí do 15 let a předdůchodový věk. Jak uvádí Dudová a Vohlídalová (2007), český trh práce preferuje více muţský model pracovní kariéry nepřerušené rodinnými událostmi. Ţeny jsou v důsledku toho pod vlivem genderových stereotypů hodnoceny zaměstnavateli jako méněcenná a riziková skupina, jsou soustředěny v hůře placených profesích s menší sociální prestiţí, mají o jednu čtvrtinu niţší platy a na vedoucích postech je jich minimum (ibid). V České republice tvoří ţeny dlouhodobě téměř polovinu pracovní síly, přesto se stále setkáváme s tím, ţe nejsou vnímány rovnocenně s porovnáním s muţi. Jejich postavení oproti muţům se často můţe zdát nerovné v rámci přijímání do zaměstnání nebo i mzdového ohodnocení. Můţe to být dáno například tím, ţe v české rodině se podle Kříţkové (2003) obvykle rozdělují tradiční role, coţ znamená, ţe muţ je povaţován za hlavního ţivitele rodiny a ţena je chápána jako hlavní vychovatelka dětí a pečovatelka domácnosti. Pokud ţena 50+ hledá zaměstnání, můţe být nejen překáţkou její věk, ale také její pohlaví. Ţena je často ve svém reprodukčním období z důvodů péče o děti mimo trh práce, a tak má méně času na získávání pracovních zkušeností, budování kariéry a tento nedostatek můţe mít vliv na její zaměstnání v pozdějším věku. Ţeny předdůchodového věku na trhu práce Jak jiţ bylo zmíněno, ţeny obecně jsou na trhu práce specifickou skupinou, která je v určitých ţivotních situacích znevýhodněna oproti muţům zvýšenou nezaměstnaností. Tyto ţivotní situace jsou především dány narozením a výchovou dětí a poté předdůchodovým věkem, i kdyţ v tomto případě se nedá aţ tak říct, ţe jsou na tom muţi lépe. Česká republika jiţ několik generací patří mezi země, které jsou specifické vysokou zaměstnaností ţen. Zaměstnanost ţen není dána jen historií, ale především potřebou druhého příjmu v rodině. Česká rodina je nastavená tak, ţe druhý příjem v rodině je povětšinou nutností. Ţeny opouštějí pracovní trh povětšinou ze dvou důvodů. Jedním důvodem je porod a mateřská, či spíše rodičovská dovolená. Ţeny na trhu práce jsou často segregovány na sekundárním trhu práce, často tato segregace vzniká z potřeby harmonizace práce a péče o děti (Plasová, Válková 2009). Druhým významným důvodem, kdy ţeny opouštějí trh práce je předdůchodový věk. Na rozdíl od vyspělých zemí např. v Evropské unii nejsou otázky ţen na trhu práce a pozice ţen na trhu práce pokládány za důleţité (Čermáková, 1997). V tomto

62

ohledu se Česká republika významně odklonila od vývoje v ostatních evropských zemích, kde je formování podmínek pro vyrovnání rozdílů a zlepšování ekonomického a sociálního statusu zaměstnaných ţen za jeden z klíčových faktorů demokratického vývoje (ibid). Ţivotní dráhy Kaţdé období v ţivotě člověka, kaţdá jeho ţivotní dráha, má nějaký svůj smysl, účel, poslání.Ţivotní dráha představuje vţdy určitý úsek v ţivotě člověka, je spojen s kvalitativními i kvantitativními změnami, které mohou mít jak progresivní tak regresivní charakter (Vaňková, 2013). Tato práce se pak konkrétně zabývá ţivotní dráhou ţen předdůchodového věku, tedy věku těsně před vstupem do starobního důchodu. Jak jsem jiţ uváděla v jedné z předchozích kapitol, můţeme ho vymezit také jako počátek tzv. sociálního věku, který je vymezen nástupem do starobního důchodu. Sociální stáří vychází ze sociální reality, většinou tedy odchod do starobního důchodu, vychází z určitého věku, který nastavuje konkrétní sociální realita (ibid). Motivy vstupu do důchodu V předchozích kapitolách byly uvedeny motivy, faktory, které by mohly ovlivnit nástup do předčasného důchodu u ţen předdůchodového věku.

Situace žen před vstupem do důchodu

Zdravotní stav žen

Důchodová politika státu

Vliv důchodové reformy

Postavení žen na trhu práce

Ženy Rodinné podmínky

Finanční situace Věk žen

Důsledky rozhodování Ţeny rozhodující se o předčasném důchodu většinou přemýšlí nad budoucností, ale často jsou jejich myšlenky upřeny jen na finační stránku věci, tedy bude důchod tak vysoký, aby pokryl moje, naše, potřeby? Problémem je, ţe většina si nedokáţe představit všechny moţnosti, které mohou nastat. Ano, dnes si myslím, ţe očekávaný důchod mně bude stačit, ale bude mě stačit za rok? Za dva? Za pět? Nikdo si

63

nepřipouští, ţe mohou přijít zdravotní problémy a bude to znamenat zvýšené výdaje. Jelikoţ je to zajímavé završení a doplnění výzkumu, zahrnula jsem do zkoumaného vzorku ţen ţeny, které jiţ v důchodu jsou a mohou zpětně zhodnotit co jim to dalo a vzalo.

Teoretické koncepty rozhodování Rozhodování se dá definovat jako proces volby, při němţ si lidé vybírají preferovanou moţnost ( Winkler, 2007 ). Tento pojem bych v této práci brala jako výběr ideálního řešení při rozhodování. Rozhodování je vţdy spojeno se záměrným jednáním jednotlivců (ibid). Jak dále uvádí Winkler (2007), tak v tomto aktivním rámci se uplatňují uspořádané subjektivní hodnoty, cíle a preference v procesu hodnocení moţností budoucího jednání. Vedle toho je rozhodování spjato s poznáváním variant, situačních faktů i sebereflexí výchozích hodnot (ibid). Poznávání a hodnocení moţností dalšího jednání tvoří dvě dimenze rozhodování. Chování ţen ve vztahu k rozhodování o vstupu do předčasného důchodu ovlivňují jak makro-sociální tak mikro-sociální souvislosti. Makro-sociální souvislosti byly zmíněny v předchozích kapitolách, ale kromě nich chování ţen ovlivňují právě i mikrosociální souvislosti, které bych krátce rozebrala. Jelikoţ práce pojednává o rozhodování ţen, zaměřila jsem se na dvě z nich a to preferenční teorii a teorii racionální volby. Teorie racionální volby Teorie racionální volby nebo jinak teorie racionálního jednání (anglicky Rational choice theory) je označení přístupů, které vysvětlují chování lidí na základě předpokladu, ţe se chovají racionálně z hlediska ekonomického, coţ znamená, ţe jedinec má vyjasněné preference a snaţí se z nich maximalizovat uţitek. Autorem teorie racionální volby je Garry S. Becker. Teorie preferenční Preference pochází z latinského slova prae-feró – dávám přednost, stavím do popředí, česky tedy přednos(t, kterou lidé preferují. Tento pojem se uţívá tam, kde je moţnost svobodné volby nebo moţnost výběru. Preferenční teorie navazuje na teorii racionální volby a dále ji rozšiřuje o teorii lidského kapitálu. Preferenční teorii předloţila poprvé v roce 2000 britská socioloţka Catherine Hakimová.

Metodologie V předcházející, teoretické části jsem představila a vymezila teoretické koncepty a východiska pro můj výzkum. Na základě těchto konceptů a východisek se pokusím vyvodit, čím byly ovlivněny ţeny předdůchodového věku k vyuţití institutu předčasných důchodů. Cíl výzkumu V předchozí části jsem definovala několik faktorů, které mohou mít vliv na vyuţití předčasného důchodu ţenami v předdůchodovém věku. Cílem výzkumu je zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Znění hlavní výzkumné otázky: Jaké jsou motivy, které vedly ženy k rozhodnutí o využití předčasného důchodu a jak se poté vyvíjela jejich životní situace? Výzkumná strategie Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodu. Termín kvalita můţeme vidět jako 64

údaj o vlastnosti nějaké věci, odpověď na otázku „jaký? Je to souhrn vlastností z nichţ se dozvídáme něco o tom, co a jaký je předmět našeho zájmu. Tato metoda umoţňuje získat velké mnoţství dat od malého počtu dotazovaných. Faktory, které vstupují do rozhodování ţen mohou být velmi různé, jsou různě propojené, provázané, průběţně se mění, ţenami mohou být různě vnímané a ţeny jim mohou dávat i různý význam. Kvalitativní výzkum bývá označován jako pruţný typ výzkumu, v jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy a nová rozhodnutí jak modifikovat nový výzkumný plán a pokračovat při sběru dat i v jejich analýze (Hendl, 2005). Technika sběru dat Pro svoji práci jsem zvolila techniku Hendlova rozhovoru pomocí návodu. Návod k rozhovoru představuje seznam otázek či témat, která jsou nutná během rozhovoru probrat. Návod by měl zajistit, ţe se skutečně dostane na všechna zajímavá témata. Tato technika ulehčuje pozdější srovnání. Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek u mého výzkumu byl sestaven pomocí metody záměrného (účelového) výběru, coţ je pravděpodobně nejrozšířenější metoda výběru v rámci kvalitativního přístupu. Záměrným (účelovým) je v tomto případě myšleno cílené vyhledávání účastníků podle určitých vlastností. Kritérium je právě ta vybraná vlastnost nebo stav. Znamená to, ţe vyhledáváme cíleně ty jedince, kteří toto kritérium splnují a jsou ochotni se výzkumu zúčastnit. Z dílčích výzkumných otázek byly operacionalizovány otázky, z nichţ bylo vytvořeno schéma rozhovoru, které je přílohou této práce (viz příloha ). Rozhovory byly nahrány prostřednictvím diktafonu mobilního telefonu. Přepisy těchto nahrávek a nahrávky jsou k dispozici na flash disku.

Výsledky výzkumu Rozhodnutí o vyuţití předčasného důchodu Cílem otázek na prvotní rozhodnutí o důvodu vyuţití předčasného důchodu bylo zjištění těch nejdůleţitějších faktorů, které ovlivňovaly rozhodování ţen a vedly v té době k rozhodnutí o odchodu do předčasného důchodu. Předpokladem bylo zjištění prvních náznaků motivů, které jsem chtěla rozvinout do dalších otázek. Pro mě bylo moţná trošku překvapivé zjištění, ţe většina z dotazovaných ţen jako jeden z důvodů uváděla zdravotní problémy. Zdravotní problémy byly tudíţ nejčastěji uváděným důvodem odchodu do předčasného důchodu. Ne všecjny ţeny ho stavěly na první místo, ale většina z nich ho zmínila jako jeden z rozhodujících. Druhým nejčastěji zmiňovaným důvodem odchodu do důchodu jsou ţenami uváděné pracovní problémy. Problémy na pracovišti, které vedly aţ k rozhodnutí o odchodu do důchodu zmiňují čtyři respondentky. Jako ten hlavní a jediný ho uvádí jen Pavla, pro kterou byla situace v důchodu aţ tak neúnosná, ţe to byl pro ni ten jediný důvod. Moţná proto je překvapením, ţe Pavla nebyla řadový zaměstnanec, ale ţena ve vedení jednoho státního úřadu. Pro mě bylo například trošku překvapující, ţe ţádná z respondentek nezmiňovala problém v zaměstnání toho rázu, ţe by ze strany zaměstnavatele byl činěn tlak na odchod do důchodu, ţe zaměstnanci předdůchodového věku nebyli nijak šikanováni právě z důvodu svého věku. Dalším v řadě zmiňovaným motivem odchodu do důchodu byly finanční důvody. Pro většinu respondentek byl odchod do předčasného důchodu velkou finanční 65

ztrátou, k tomu se podrobněji dostanu v následujících kapitolách, ale část z nich vyuţila předčasný důchod jako prostředek získání alespoň nějakých finančních prostředků. Tři z ţen byly před odchodem do důchodu vedené na Úřadu práce, z toho jedna dlouhodobě jiţ bez hmotného zabezpečení. Důchodová politika S otázkami týkající se důchodové politiky, nastavení důchodů, důchodového systému v naší republice a dalšími podobnými měla část respondentek problém. Po uskutečnění všech rozhovorů mně bylo jasné, ţe částečně je to způsobeno velmi širokým záběrem ve výběru respondentek. Přesto se téměř všemi rozhovory prolínala jedna myšlenka, která trápila v době odchodu do důchodu snad všechny respondentky a to ţe ať jiţ byl motiv odchodu do důchodu u ţen jakýkoliv, tak pod tím vším všechny měly na mysli strach z toho, ţe kdyţ odejdou do důchodu na svůj důchodový věk nebo kdyţ budou čekat na dovršení své věkové hranice, ţe nakonec ta částka důchodu bude menší neţ kdyby odešly do předčasného důchodu. Všechny respondentky odcházely do předčasného důchodu nebo se rozhodovaly o odchodu v době platnosti tzv. malé důchodové reformy, kdy došlo k dalšímu zvyšování důchodového věku a kdy došlo ke změnám ve výpočtech důchodů, tedy obecně řečeno v době, kdy docházelo kaţdý rok k pozvolnému sníţení důchodů a mediální obraz byl skutečně takový, ţe starobní důchod při věkové hranici můţe být niţší neţ předčasný důchod. Zajímavé a hodně odlišné byly otázky týkající se sráţek u předčasných důchodů. Některé ţeny i dnes jiţ v důchodu se cítí být sráţkami tzv. „potrestané“ a dodnes těţce nesou, ţe sráţky jsou trvalé. S čím jsem ovšem nebyla u dotazování úspěšná byly otázky týkající se předdůchodu. Většina respondentek sice měla alespoň nějaké tušení o co se jedná, asi dvě respondentky vůbec nevěděly, ale po vysvětlení všech deset respondentek předdůchod velmi striktně odmítly. Dílčí závěr: Cílem dílčí výzkumné otázky bylo zjistit, zda nastavení důchodové politiky v jakémkoliv smyslu ovlivňuje rozhodování ţen o vstupu do důchodu. Při rozhovorech část ţen toto ovlivnění přiznala rovnou, měly strach, ţe při odchodu do důchodu při věkové hranici by nakonec jejich důchod díky tzv. malé důchodové reformě mohl být niţší neţ předčasný důchod. U ostatních ţen, které ze začátku toto ovlivnění nepřiznaly, při dovysvětlení otázek přiznaly, ţe v pozadí jejich rozhodování byl i tento faktor. Zdravotní stav a věk Zdravotní důvody jsem jako jeden z motivů odchodu ţen do předčasného důchodu celkem vyčerpávajícím způsobem probrala jiţ v první kapitole. Špatný zdravotní stav byl nejčastěji zmiňovaným motivem vstupu do tohoto důchodu, ve větší či menší míře se tento důvod objevoval u většiny respondentek. Byl natolik dominantní, ţe ţeny, které svůj špatný zdravotní stav staví na první místo v rozhodování neuvaţovaly o ţádné jiné moţnosti řešení svého problému, neuvaţovaly ani o úřadu práce ani např. o vyuţití předdůchodu. Dvě z ţen měly moţnost řešit svoji situaci i zkráceným pracovním úvazkem, zaměstnavatel jim vyšel vstříc, ale jedna z nich odmítla z důvodu ekonomické neefektnosti a pro druhou byly problémy natolik závaţné, ţe tak jako ostatní viděla řešení své situace jen a pouze ve vyuţití předčasného důchodu. Zvyšování důchodového věku přiznala většina ţen z výběrového vzorku jako podvědomý motiv odchodu do důchodu, velmi negativně se vyjadřovaly o následcích tzv. malé důchodové reformy, která s sebou zvyšování tohoto věku přinesla, proto mě

66

poměrně zaskočilo, ţe ţádná z ţen nepřiznala svůj vyšší věk jako motiv odchodu. Na jednu stranu jsou dá se říct, nepříjemně překvapeny tím, ţe se do důchodu odchází cca o pět let déle a řeší svůj zhoršený zdravotní stav coţ přičítají svému věku, na druhou stranu nepřiznají věk jako motiv odchodu. Souvislost věku s odchodem do důchodu přiznají jen a pouze v souvislosti se zdravotním stavem. Trh práce Také u otázek týkajících se svého postavení na trhu práce jsou respondentky přes své odlišné vzdělání, profesi i postavení, vzácně ve shodě. Zaměstnané ţeny se moţná opět překvapivě shodují na tom, ţe jejich současný zaměstnavatel s nimi jako s předdůchodci neměl ţádný problém. Zároveň ale ţeny přiznávají, ţe svoje šance na trhu práce v případě ztráty tehdejšího zaměstnání viděly prakticky jako nulové. Bylo jim jasné, ţe kdyby o místo přišly, ţe nové by se jim pravděpodobně sehnat nepodařilo, pouze Pavla si myslí, ţe pravděpodobně ano, ale podřadné a rozhodně ne v oboru, navíc manuálního charakteru, takţe by nejspíš stejně musela odejít. Tři z dotazovaných ţen, které byly v evidenci na úřadu práce, také opět shodně odmítly, ţe by jejich propuštění nebo ztráta místa bylo zapříčiněno předdůchodovým věkem, respektive, ţe by jejich věk byl důvodem k propuštění. Motivy odchodu do předčasného důchodu a důsledky Pokud bychom měli jít po předpokládaných motivech ţen vstupujících do předčasného důchodu, tak se nám potvrdily pouze částečně. Jak jiţ jsem několikrát zmínila, tak nejčastěji ţeny uvádějí zdravotní důvody, pro ţeny úplně ten nejsilnější motiv převládající i nad důvody finančními. Druhý potvrzený a předpokládaný motiv byl motiv pracovní, i kdyţ trošku jiného rázu, neţ jaký byl původní předpoklad. Ze strany zaměstnavatelů nevznikal ţádný tlak na odchod do důchodu, ale spíše si stěţovaly na neúměrné zatíţení a z toho vznikající dlouhotrvající únavu. Další potvrzený předpokládaný motiv odchodu do důchodu jsou finance. Důsledky Těchto otázek jsem se trošku obávala, podle průběhu rozhovorů jsem měla strach, ţe ţeny nedokáţí zhodnotit důsledky tehdejšího rozhodnutí, nakonec sada těchto otázek byla jedna z nejlehčích, protoţe ač jsem to nečekala, tak ty ţeny, které si skoro celý rozhovor stěţovaly na výši sráţek, na sníţení ţivotní úrovně atd. tak všechny do jedné prohlásily, ţe jsou v důchodu spokojené, nic by na svém tehdejším rozhodnutí nezměnily a dá se říct, ţe se vzhledem k okolnostem vyjadřovaly aţ ve smyslu toho, ţe jsou za své rozhodnutí šťastné. Většina ţen se vyjadřovala tak, ţe důchod splnil jejich očekávání a zatím jsou spokojené.

Literatura

BALOGOVÁ, B., 2004, Vstup do dochodku jako náročná ţivotná situácia a kvalita ţivota seniora, Brno: Albert ČERMÁKOVA, M, 1997, Postavení žen na trhu práce, Sociologický časopis 4/1997, Sociologický ústav Praha DUDOVÁ, R., VOHLÍDALOVÁ, M., 2007, Nové tváře rodiny a nové podmínky pracovního trhu - teoretické souvislosti, Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky

67

HENDL, J., 2005, Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace, Portál Praha CHROMKOVÁ MANEA B.–E., MRÁZOVÁ M., RABUŠIC L., 2006, Teorie založené na lidských preferencích jako možný příspěvek k vysvětlení současného reprodukčního chování in Sirovátka Tomáš et al., Rodina, zaměstnání a sociální politika, Brno: Albert KRÁL, J., 2010, Patnáct let českého sociálního pojištění, Univerzita Karlova v Praze KŘÍŢKOVÁ, A., 2006, Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: Plány versus realita, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha KŘÍŢKOVÁ, A., 2007, Životní strategie žen a mužů v řízení a podnikání, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha LISOWSKA, E., 2007, Ženy a trh práce – Polsko, Česká republika a Slovenská republika in Ţeny na trhu práce: realita a perspektivy: Gender Studies, Praha NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIČOVÁ, L., 2008, Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru, VÚPSV Praha ONDRUŠOVÁ, J., 2011, Stáří a smysl života, Karolinum Praha PLASOVÁ, B., VÁLKOVÁ, J., 2009, Genderové diferenciace nejistot na trhu práce, Brno: Albert SAK, P., KOLESÁROVÁ, K., 2012, , Sociologie stáří a seniorů, Grada Praha STRAUSS, A., CORBINOVA, J. 1999, Základy kvalitativního výzkumu, Brno: Albert ŠMAUSOVÁ, G., 2004, Věková struktura společnosti, Albert Brno ŘÍČAN, P., 2014, Cesta životem, Portál Praha VAŇKOVÁ, Z., 2013,Analýza životní dráhy seniorů, DP – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně WINKLER, J., 2007, Teorie rozhodování a dynamika sociální politiky, Masarykova univerzita Brno CSSZ1,2, Profil, Poslání organizace, cit. dne 10.1.2015, Tiskové zprávy 2015 [on line] CSSZ, Profil organizace cit. dne 3.6.2015 CSSZ3, Důchodové statistiky [on line] citováno dne 10.7.2013 MPSV1, Statistická ročenka 2012[on line] dne 15.8.2013 MPSV, Statistická ročenka 2006[on line] citováno dne 15.8.2013 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

68