Preventivní opatření vzniku NI, rizikové faktory vzniku NI. Mgr. Pavla Všetečková FN Brno Oddělení hygieny a epidemiologie

Preventivní opatření vzniku NI, rizikové faktory vzniku NI Mgr. Pavla Všetečková FN Brno Oddělení hygieny a epidemiologie [email protected]

Informační zdroje • Státní zdravotní ústav www.szu.cz • Světová zdravotnická organizace www.who.int • Centrum pro kontrolu nemocí USA www.cdc.gov • Evropské centrum pro kontrolu nemocí www.ecdc.europa.eu

Legislativa • Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (platnost do 31.3.2012) • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Účinnost od 1. 4. 2012 Zrušuje se m.j.: Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Vyhláška č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení

Zákon č. 372/2011 Sb.,o zdravotních službách § 47 odst. 4) Poskytovatel lůžkové péče je povinen v rámci prevence a kontroly infekcí zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí odpovídat charakteru poskytované zdravotní péče a musí vycházet z průběhu hodnocení rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí v konkrétních podmínkách daného poskytovatele. § 125 2) Poskytovatelé lůžkové péče jsou povinni zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí podle § 47 odst. 4 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví § 15 [prevence] (1) Osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče, zdravotnické zařízení státu anebo ústav sociální péče státu (dále jen "osoba poskytující péči") jsou povinny činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz. Nemocniční nákazou je nákaza vnitřního (endogenního) nebo vnějšího (exogenního) původu, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v příslušné inkubační době.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví § 16

[represe] (1) Osoba poskytující péči je při výskytu nemocniční nákazy nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně provést protiepidemická opatření k odhalení zdroje nákazy, způsobu jejího šíření, zamezení jejího dalšího šíření a léčbě nakažených a z nákazy podezřelých fyzických osob. (2) Osoba poskytující péči je dále povinna a) evidovat každou nemocniční nákazu a na vyžádání poskytovat údaje o ní příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, b) neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví hromadný výskyt nemocniční nákazy, nemocniční nákazu, která vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí; způsob hlášení upraví prováděcí právní předpis.

• Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče • Metodický pokyn č. 6/2005 Věst. MZ Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči

Nozokomiální infekce = infekce, která vznikla v souvislosti s pobytem pacienta ve zdravotnickém zařízení, a to jak v lůžkovém, tak ambulantním. Endogenní Nemocniční nákazy vyvolané vlastní mikroflórou pacienta, kdy se původce dostane z místa jeho běžného výskytu do jiného systému nebo orgánu, popř. rány. Jedná se především o zavlečení hematogenní cestou.

Exogenní Původce je zanesen do organismu z vnějšího prostředí. Infekce

X

kolonizace

Seznam kódů a popis hlavních a specifických lokalizací NI dle kritérií CDC • UTI Urinary tract Infection • SSI Surgical Site Infection • • • • • •

• • • • •

Infekce močového traktu Infekce v místě chirurgického výkonu PNEU Pneumoniae - Zánět plic BSI Bloodstream Infection – Infekce krevního řečiště BJ Bone and joint infection - Infekce kostí a kloubů CNS Central Nervous System Infection – Infekce CNS CVS Cardiovascular system infection – Infekce srdce a cév EENT Eye, Ear, Nose, Throat or Mouth Iinfection – Infekce očí, ORL, úst GI Gastrointestinal System Infection - Infekce GIT LRI Lower respiratory tract Infection, other than Pneumonia - Infekce dolních cest dýchacích REPR Reproductive tract Infection - Infekce reprodukčního traktu SST Skin and soft tissue infection - Infekce kůže a měkkých tkání SYS Systemic infection – Systémové infekce

Infekce krevního řečiště •

BSI-LCBI Laboratory confirmed bloodstream infection – Laboratorně potvrzená infekce

•

BSI-CSEP Clinical sepsis Klinická sepse

Laboratorně potvrzená infekce BSI-LCBI musí splňovat nejméně 1 z následujících kritérií: Kritérium 1: • pacient má pozitivní hemokultivaci z jedné nebo více hemokultur a izolovaný mikroorganizmus nemá vztah k infekci v jiné lokalizaci Kritérium 2: pacient má nejméně 1 z následujících příznaků: • horečku (> 38°C) nebo hypotermii (< 36°C) • zimnici nebo hypotenzi a pacient splňuje nejméně 1 z následujícího: • běžná kožní mikroflora (diphteroidy, koaguláza-negativní stafylokoky, mikrokoky apod.), která je vykultivována ze dvou nebo více hemokultur odebraných při různých příhodách, • běžná kožní mikroflóa (diphteroidy, koaguláza-negativní, stafylokoky, mikrokoky apod.) , která je vykultivována alespoň z jedné hemokultury od pacienta, se zavedeným intravaskulárním katétrem a lékař zahajuje odpovídající antimikrobiální terapii • pozitivní krevní antigenní test ( např. H. influenzae, S.pneumoniae, N.meningitidis, nebo streptokoky skup. B) a tyto nálezy nemají vztah k infekci na jiném místě.

Klinická sepse BSI-CSEP musí splňovat nejméně 1 z následujících kritérií: Kritérium 1: pacient má nejméně 1 z následujících příznaků nebo symptomů bez jiné poznané příčiny: • horečku (> 38°C) nebo hypotermii (< 36°C), zimnici • hypotenzi (systolický tlak ≤ 90 mm Hg) nebo oligurii (< 20 ml / hod, u dětí vztaženo k věku) a hemokultura neprovedena nebo s negativním výsledkem a žádná zjevná infekce na jiném místě a lékař zavádí příslušnou antimikrobiální léčbu sepse Kritérium 2: pacient ≤ 1 rok má nejméně 1 z následujících příznaků: • horečku (> 38°C) nebo hypotermii (< 37°C), • apnoi nebo bradykardii, • změnu chování a hemokultura neprovedena nebo s negativním výsledkem a žádná zjevná infekce na jiném místě a lékař zavádí příslušnou antimikrobiální léčbu sepse.

Infekce močového traktu • Močový trakt je spojován s nejvyšším výskytem nozokomiálních infekcí v nemocniční péči – přes 30%. • Fakticky všechny nozokomiální uroinfekce jsou způsobeny instrumentačními výkony na močovém traktu (60-90% v příčinné souvislosti se zavedeným močovým katétrem, 10% v souvislosti s uroendoskopickým zákrokem). http://www.cdc.gov/ncidod/dhqp/pdf/guidelines/CAUTI_Guideline2009final.pdf

Nozokomiální pneumonie • • • • •

Druhá nejčastější skupina NN 10 - 20% všech NN V intenzívní péči incidence až 65% Výskyt u 1% hospitalizovaných Nejvyšší úmrtnost (přes 25%)

Vznik jako primární infekce nebo sekundárně jako metastatické infekce

Infekce v místě chirurgického výkonu • • • •

Třetí nejčastější NN Incidence 14 - 20% Chirurgická pracoviště až 38% pacientů Dvě třetiny infekcí omezeny na incizi, jedna třetina postihuje orgány hlubší tkáně zasažené při chir. výkonu.

Nejčastější původci nemocničních infekcí Nejčastěji bakterie, ale i viry, kvasinky, mikroskopické houby. • Klebsiella pneumoniae, oxytoca • Pseudomonas aeruginosa • E. coli • Enterococcus • Proteus • Enterobacter • MRSA • Serratia marcescens • Stafylokoky koguláza negativní

Meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA) • MRSA je rezistentní k oxacilinu a všem ostatním betalaktamovým antibiotikům, včetně kombinací s inhibitory betalaktamáz a karbapenemů. • MRSA nejsou virulentnější než původní citlivé bakterie druhu S. aureus, k vyvolání infekce je zapotřebí stejný počet bakteriálních buněk. • Zdrojem je infikovaný nemocný nebo nosič MRSA. Nosičství je nejčastější na nosní sliznici, na kůži (perineum, třísla, axily, hýždě), méně často ve faryngu. • Nosičství MRSA u zdravých osob (zvl. u zdravotnického personálu) může být transientní a nemusí být příčinou šíření. Zvýšené riziko přenosu je při akutním respiračním infektu. • Nebezpečným zdrojem šíření je chronický nosič, který se kolonizoval nebo prodělal infekci při pobytu v nemocnici.

Rizikové faktory vzniku NI Pobyt v nemocničním zařízení, zákrok prováděný ambulantně (délka hospitalizace přímo úměrná riziku). Výkony při nichž je porušována integrita kůže a porušovány fyziologické bariéry organismu. Zdravotní kondice pacienta (stav imunity), vnímavost. Věk

Rizikové faktory vzniku NI • • • • • • • • • • •

Trauma, Dekubitus, Ventilátor, PMK, nefro-, epicystostomie, CVK, TCHS, Imunosuprese v průběhu hospitalizace, DM, Rozsáhlé popáleniny, Maligní procesy (hlavně leukémie), Podávání cytostatik, kortikoidů, Dlouhodobé podávání antibiotik, které umožní osídlení rezistentními kmeny, • Těžké operační výkony, • Dlouhodobé zavedení cévních katétrů …..

Na vzniku NI se podílí: • špatná kvalita ošetřovatelské péče (péče o vstupy…..), • nedodržování zásad bariérové péče, • nedostatečné mytí a dezinfekce rukou personálu, • nesprávná manipulace se sterilním materiálem, • nedostatečné nebo nesprávně prováděná dezinfekce pomůcek i ploch, • nesprávná manipulace s čistým i použitým prádlem, • nesprávná manipulace se stravou.

Vnímavost pacientů k infekcím je daná: 1. věkovou predispozici - novorozenci, starší osoby, 2. oslabení organizmu - zákl. onemocněním a průvodním narušením obranných reakcí, - chronické metabolické a maligní choroby - těžké úrazy - operační zákroky a transplantace - poškození kožního krytu, 3. klinický průvodní stav - stáza moče, snížená ventilace, dlouhodobá imobilita, destrukce tkání v okolí operačního zákroku, 4. diagnostické a terapeutické invazivní zákroky – katetrizace, intubace, endogenní protézy, 5. terapie - radioterapie, chemoterapie, antibiotika, cytostatika, imunosupresiva.

Profesionální infekce Riziko přenosu perkutánním poraněním*: HBV 3-10% HVC 3% HIV 0,3%

Riziko významně ovlivňuje množství krve a virová nálož u zdroje - pacienta. *Zdroj: WHO-ICN Collaboration SUSAN Q. WILBURN, BSN, MPH, GERRY EIJKEMANS, MD: Preventing Needlestick Injuries among Healthcare Workers

Vyhláška č. 195/2005 Sb. Odběr biologického materiálu  lze provádět pouze v příjmové místnosti nebo výjimečně v prostoru, který splňuje základní hygienické požadavky  sterilní nástroje, sterilní pomůcky, jednorázové rukavice, a to vždy pouze pro jednu ošetřovanou fyzickou osobu  během transportu nesmí dojít ke kontaminaci žádanky

Vyhláška č. 195/2005 Sb. Ošetřování pacientů – hygienické požadavky:  čisté OOPP, vyčleněné pro vlastní oddělení  zdravotničtí pracovníci v operačních provozech a v lůžkových částech zdravotnických zařízení se musí zdržet nošení šperků, hodinek a umělých nehtů na rukou

Vyhláška č. 195/2005 Sb. • Jednorázové pomůcky se nesmí opakovaně používat ani sterilizovat • Jednorázové ručníky musí být uložené v krytých zásobnících • Stříkačky a jehly se likvidují bez ručního oddělování • Nepřípustné je vracení krytů na použité jehly • Při vstupu na JIP a ARO používají návštěvy ochranný oděv

Vyhláška č. 195/2005 Sb. Manipulace s prádlem  výměna lůžkovin – dle potřeby, nejméně 1x týdně, VŽDY po kontaminaci a operačním výkonu, popř. po převazu  Krytí vyšetřovacích stolů a lehátek jednorázovým materiálem tam, kde dochází ke styku s obnaženou částí těla pacienta. Výměna po každém pacientovi.

Vyhláška č. 195/2005 Sb. Manipulace s prádlem  skladování čistého prádla v uzavřených skříních, pravidelně dezinfikovaných  prádlo se v místě vzniku nepočítá. Počítání, vč. kontroly prádla na cizí předměty je možné ve vyčleněném prostoru za použití OOPP.

Vyhláška č. 195/2005 Sb. Manipulace s prádlem  prádlo, které bylo v kontaktu s tělními parazity, se ošetří insekticidem a po 24 hodinách se předá do prádelny.  při manipulaci s použitým prádlem i při výměně prádla na lůžku používá personál ochranný oděv, rukavice, ústní masku

Hygiena rukou (proč?) Jednoduchý, dostupný a účinný způsob zamezení přenosu infekce. Prevence nemocničních a profesionálních nákaz.

Postup omezující šíření patogenních mikroorganismů ve zdravotnickém zařízení.

Hand Hygiene for the Prevention of Nosocomial Infections Günter Kampf, PD Dr. med.,1,2 Harald Löffler, Prof. Dr. med.,3 and Petra Gastmeier, Prof. Dr. med. Published online 2009 October 2. doi: 10.3238/arztebl.2009.0649. Deutsches Arzteblatt International

• Dezinfekce rukou eliminuje výskyt tranzientní mikroflóry na rukou a je jedním z nejdůležitějších opatření specifické prevence přenosu nozokomiálních nákaz. • V praxi je dezinfekce rukou průměrně realizována pouze z 50% než by bylo nutné. WHO proto zahájila celosvětovou iniciativu s cílem zlepšit provádění dezinfekce rukou. • Míra výskytu nozokomiálních infekcí může být snížena až o 40% pokud se zlepší četnost provádění dezinfekce rukou. • Mytí rukou poškozuje kůži více než dezinfekce rukou. Mytí by mělo být především omezeno na viditelně špinavé ruce a na ruce kontaminované sporotvornými bakteriemi jako je C. difficile, s následnou dezinfekcí. • Pálení kůže po dezinfekci rukou signalizuje poškození kožní bariéry. Aktivitám poškozujícím kůži, např. časté mytí, je třeba zabránit. Doporučuje se častěji používat výrobky k péči o kůži rukou.

1. 2. 3. 4. 5.

Před kontaktem s pacientem Před čistými/aseptickými výkony Po manipulaci s tělesnými tekutinami Po kontaktu s pacientem Po kontaktu s pacientovým okolím

Požadavky • Ruce bez šperků, hodinek a umělých nehtů na rukou. • Jednorázové ručníky musí být uložené v krytých zásobnících. • Dávkovací zařízení udržovat v čistotě. • Mytí v umyvadle vyčleněném na mytí rukou.

Mytí a dezinfekce rukou Mechanické mytí rukou - mechanické odstranění nečistoty a částečně přenosné mikroflóry z pokožky rukou. Hygienické mytí rukou - snížení množství přenosné mikroflóry z kůže rukou antimikrobiálně působícími přípravky s mycí složkou. Je účinnější než mechanické mytí rukou , ale méně účinné než hygienická dezinfekce rukou. Hygienická dezinfekce rukou - odstranění ulpívající přenosné mikroflóry z kůže rukou vtíráním alkoholových dezinfekčních přípravků do suchých rukou do zaschnutí. Chirurgická dezinfekce rukou - usmrcení přenosné i fixní mikroflóry z kůže rukou s cílem zabránit kontaminaci operačního pole v případě poškození rukavic.

Přípravky k mytí a dezinfekci rukou • Mýdla: obsahují pouze tenzidy, bez dezinfekčního účinku • Dezinfekční mýdla: zaručují snížení existujícího počtu bakterií o 4-5 řádů, nenahrazují účinkem dezinfekční prostředky na ruce!!! • Alkoholové dezinfekční přípravky tekuté • Alkoholové gely

OOPP Správný a účelný výběr OOPP Správné používání OOPP • Rukavice (kontakt s biologickým materiálem!?) • Ústní rouška • Pokrývka hlavy • Brýle, štíty • Ochranný oděv

Používání rukavic Nesterilní rukavice: K vyšetřování fyziologicky nesterilních dutin, kontakt s neporušenou kůží a sliznicí, úkonům bez rizika narušení celistvosti sliznic lze používat. Při manipulaci respektovat bezpečný způsob vytažení rukavice určeným otvorem z originálního skladovaícho obalu bez doteku a event. kontaminace povrchu zbývajících rukavic. V případě protržení rukavic během výkonu - provést hygienickou dezinfekci rukou.

Osobní hygiena • • • • • •

Mytí rukou po použití toalety Upravené čisté nehty Zdravá kůže rukou Kýchání Smrkání …..

Dezinfekce • podle účelu použití: dezinfekce nástrojů, povrchů, rukou, kůže, sliznic, operačního pole • podle zastoupení účinných látek: sloučeniny chloru, jodu, aldehydy, alkoholy, peroxosloučeniny, KAS (kvarterní amoniové sloučeniny), glukoprotamin • podle spektra účinnosti: účinek baktericidní, virucidní, fungicidní, tuberkulocidní, sporicidní

Zásady při provádění dezinfekce • • • •

Příprava pracovních roztoků – vždy odměření množství dezinfekčního prostředku a vody. Dodržet dobu působení stanovenou výrobcem. Roztoky se připravují pro každou směnu (8 nebo 12h) čerstvé, d.p. častěji. Ředění převážně studenou vodou. Omezí se odpařování chemických látek (zejm. aldehydů a chloru) a dráždivé účinky. Teplotu vody udává výrobce.

Zásady při provádění dezinfekce •

• • •

Předměty a nástroje kontaminované biologickým materiálem resp. použité u pacienta ihned po použití dekontaminovat ponořením do dezinfekčního přípravku s virucidním účinkem. Pak se teprve čistí (pod hladinou). Nádoby s roztokem dezinfekčního prostředku na dezinfekci nástrojů obsahujícím aldehydy musí být zakryté. Dezinfekční prostředky je nutné střídat, max. měsíc. Dezinfekční přípravky se nesmí bez doporučení výrobce míchat s jinými dezinfekčními nebo čistícími přípravky.

Dezinfekce nástrojů • Mechanickou očistu (= soubor postupů, které odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganismů – ručně nebo čistícími stroji) vždy provádět v rukavicích, tam, kde hrozí riziko vzniku aerosolu s ústní rouškou a v empíru. • Mytí a čištění provádět ve dřezu!!, NE v umyvadle, kde se myjí ruce. • Použité roztoky vylévat do výlevky!!, NE do umyvadla.

Prádlo, nádobí • Přes intenzivní kontaminaci použitého PRÁDLA mikroorganizmy – při respektování běžných doporučených bezpečných postupů při manipulaci a praní je riziko přenosu infekčních původců zanedbatelné. • Žádná zvláštní opatření nejsou potřebná pro NÁDOBÍ. Jednorázové i opakovaně používané nádobí může být užíváno i v případě izolačních opatření. Kombinace horké vody a detergentů v myčkách je dostatečná pro dekontaminaci nádobí, sklenic, hrníčků a jídelních nádob.

Sterilizace • • • • • •

Manipulace!!! Peel efekt Transport vysterilizovaného materiálu Popisování jednotkových obalů Značení datem exspirace dle způsobu uložení Odlišení chemického a chemického procesového testu

Obaly na sterilizaci Ochrana sterilního materiálu před sekundární kontaminací. Svár – 2x3 mm do 5mm Chemický procesový test Datum sterilizace Datum exspirace Kód pracovníka odpovídajícího za neporušenost obalu a kontrolu procesového testu

Odpady • KDO NETŘÍDÍ NENÍ ČECH!

Bariérová péče Bariérovou péčí rozumíme zavedení takových režimových opatření a používání takových postupů, kterými bráníme přenosu (patogenních) mikroorganismů, resp. polyrezistentních kmenů, mezi pacienty nebo na personál. CÍL • prevence rozšíření infekce mezi pacienty • prevence přenosu patogenních mikroorganismů resp. polyrezistentních kmenů (např. Klebsiella pneumoniae ESBL, MRSA, VRE) mezi pacienty nebo na personál. • ochrana vnímavých pacientů

Obecné zásady bariérové péče • poučení pacienta o významu bariérové péče a psychická podpora • označení pokoje na vstupních dveřích – IZOLACE • minimalizace počtu zdravotnického personálu, který zajišťuje léčebnou péči na izolačním pokoji (boxu) • přednostní používání jednorázových pomůcek • při použití pomůcek k opakovanému použití – dekontaminace, mytí, dezinfekce nebo sterilizace probíhá v souladu s platnou legislativou a pokyny výrobce • individualizace pomůcek • vyčlenění sociálního zařízení pro izolovaného pacienta v případě, že není součástí pokoje • vyčlenění úklidových pomůcek pro izolační pokoj • o nutnosti dodržování hygienicko-epidemiologických opatření informovat pracovnice úklidu, fyzioterapeuty, RTG pracovníky…

Druhy izolace Izolace zdroje infekce – má zabránit přenosu původce infekce od infikovaného nebo kolonizovaného pacienta na další pacienty. Způsob a stupeň izolace závisí na způsobu přenosu a epidemiologické závažnosti infekční choroby. Typy: • izolace na infekčním oddělení • jednolůžkové boxy • jednolůžkové pokoje na běžných odděleních • vyčleněné lůžko

Druhy izolace Ochranná izolace – chrání vysoce vnímavé pacienty před vznikem infekce. Dle míry vnímavosti se odvíjí potřeba izolačních opatření. Typy: • účelově vybudované jednotky – jedná se o speciálně zařízené a vybudované pokoje s přísným aseptickým režimem. Tato izolace vyžaduje velkou psychickou podporu jak ze strany personálu, tak i od příbuzných.

Jednou z nejdůležitějších podmínek úspěchu bariérového přístupu je správné provádění mytí a dezinfekce rukou, používání rukavic a vyčleněných OOPP.

Před izolační pokoj (box) umístíme stolek, který obsahuje: dezinfekci na ruce (opatřena dávkovací pumpou), rukavice, pláště, ústenky, čepice Zdravotnickou dokumentaci, pokud část dokumentace zůstává na pokoji, nevynášíme mimo izolaci. V případě, že pacient opouští izolační pokoj (např. jde na vyšetření ) a je tam riziko kontaminace dokumentace, po návratu dezinfikujeme složku i s foliemi

Před vstupem na izolační pokoj (box) se oblékáme v tomto pořadí: plášť, čepice, ústenka, rukavice. Na izolaci má pacient uloženy věci osobní potřeby, toaletní potřeby, individualizované zdravotnické pomůcky (vč. teploměru, tonometru, umyvadla k osobní hygieně apod.) Toaletu pacienta provádíme vždy v plášti, ústence, rukavicích, ev. čepici Materiál na izolačním pokoji (boxu) nedoplňujeme pravidelně, ale doplníme jej až po úplném spotřebování Při převazech nikdy nevezeme na izolační pokoj (box) převazový vozík Nespotřebované nepoužité prádlo k toaletě nikdy nevynášíme z izolačního pokoje (boxu) ani nevracíme mezi čisté prádlo Pacient opouští pokoj jen pokud je to nezbytně nutné, nestýká se s ostatními pacienty

V předsíni (předpokoji) nebo vyhrazené části pokoje jsou umístěny: • dekontaminační nádoby na použité pomůcky a nástroje • koš s PE pytlem na použité prádlo - vynáší se pouze PE pytel s použitým prádlem - minimálně 1x za 24 hod., prádlo se na oddělení netřídí, nepočítá, není jej třeba označovat před předáním do prádelny jako infekční • věšák na odložení použitého ochranného pláště - použité pláště visí vnější stranou u zdi (odkládá se před odchodem z pokoje) – měnit při každém znečištění, minimálně 1x za 24 hodin • nádoba na odpad – odklízet denně • vyčleněná nádoba a úklidové textilie určené na úklid povrchů • použitou ústenku a čepici vyhodíme před odchodem do koše u dveří pokoje • zdravotnický personál , který opouští box si vždy dezinfikuje ruce

Úklid na izolačním pokoji (boxu) • používají se běžné dezinfekční prostředky, frekvence úklidu se nezvyšuje. • dezinfekce podlah: pracovnice úklidu provádí úklid izolačního pokoje (boxu) vždy jako poslední. Po skončení úklidu ihned odkládá mop do PE pytle (předává na vyprání úklidovou firmou) a vylévá použitý úklidový dezinfekční roztok. • pracovnice úklidu při vstupu na box použijí plášť, ústenku, rukavice, dodržují stanovený hygienickoepidemiologický režim.

Psací potřeby (tužky, propisky) zůstávají stále na izolačním pokoji (boxu). Nedáváme si je do kapes, vyvarujeme se dotýkání obličeje, úst, vlasů apod. Odnášení přístrojů z izolačního pokoje (boxu) • každý přístroj včetně všech částí ( např. kabelů), otřeme dezinfekcí na izolačním pokoji (boxu) použijeme pomůcky vyčleněné pro izolaci • následně odneseme přístroj do čistící místnosti, kde provedeme opakovaně dezinfekci a uložíme přístroj

Převoz pacienta na vyšetření • po převozu pacienta si všichni, kteří se převozu účastní, po příjezdu zpět, po odchodu z izolačního pokoje (boxu), umyjí a dezinfikují ruce po lokty a převlečou se do čistého prádla • při převozu používá personál ústní roušku, rukavice, plášť nechává na izolaci • u ventilovaných pacientů nasadíme čistý filtr na přenosný ventilátor. Po příjezdu z vyšetření okruh odpojíme od ventilátoru, dekontaminujeme na izolaci. Povrch ventilátoru, bombu a hadici od O2 bomby dezinfikujeme také přímo na boxu. Dekontaminovaný okruh, přenosný ventilátor, hadici ke O2 a bombu dezinfikujeme ještě jednou v čistící místnosti novou dezinfekcí.

Překlad a propuštění pacienta • Po odchodu pacienta všechny lůžkoviny polštáře, kapny, neomyvatelné polohovací pomůcky předat do prádelny. • Ostatní pomůcky a přístroje dezinfikujeme na izolaci a až pak je odneseme do čistící místnosti, kde zopakujeme dezinfekci, poté se dají pomůcky považovat za čisté.

Návštěvy Návštěvy pouze se svolením lékaře. Ve vstupu na oddělení si oblečou plášť. Umyjí si ruce nebo dezinfikují při vstupu na box a po odchodu z boxu. Poučíme je, že pokud se budou dotýkat pacienta, nesmí se dotýkat ostatních ploch na boxu. Na box nevnáší osobní věci. Při odchodu odkládají plášť již na boxu, kde se vyhodí.

Lékaři Pokud potřebují jen informace zeptají se přítomné ošetřující sestry bez vstupu na box. Pokud potřebují nahlédnout do dokumentace oblečou si plášť. Pokud jdou provést konzilium a budou manipulovat s pacientem, oblečou si plášť, čepici, ústenku a rukavice. Po odchodu z boxu si každý lékař vždy dezinfikuje ruce.