INDIVIDUÁLNÍ ANALÝZA ÚROVNĚ POSTURÁLNÍ FUNKCE DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU JAKO STĚŽEJNÍ PODKLAD PŘI SESTAVOVÁNÍ CÍLENÝCH KOMPENZAČNÍCH PROGRAMŮ

INDIVIDUÁLNÍ ANALÝZA ÚROVNĚ POSTURÁLNÍ FUNKCE DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU JAKO STĚŽEJNÍ PODKLAD PŘI SESTAVOVÁNÍ CÍLENÝCH KOMPENZAČNÍCH PROGRAMŮ 22

MARTA BURSOVÁ1, JANA LANGMAJEROVÁ2 1 Katedra tělesné a sportovní výchovy, Pedagogická fakulta ZČU Plzeň, ČR 2 Ústav hygieny, Lékařská fakulta Plzeň, Univerzita Karlova Praha, ČR ÚVOD Současný životní styl vede k velkému množství závažných zdravotních problémů. Procento neinfekčních hromadných onemocnění stále stoupá, přestože víme, že vhodným životním stylem jim lze poměrně úspěšně čelit. Jedním z nejčastějších důvodů dlouhodobé pracovní neschopnosti a předčasného odchodu do důchodu jsou vertebrogenní algické syndromy, jejichž prvopočátky nalézáme již u dětí mladšího školního věku. Vadnému držení těla bychom měli ve školním výchovně vzdělávacím programu věnovat zvýšenou pozornost (viz Školský zákon § 5). V opačném případě se v dospělosti funkční oslabení hybného systému změní ve strukturální ortopedickou vadu, jež negativně bude ovlivňovat zdraví jedince. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Pohybová aktivita zaujímá nezastupitelné místo v celkovém vývoji dítěte, významně determinuje nejen tělesný a funkční vývoj, ale i psychický a sociální. Bez této adekvátní stimulace nemůže být růst a vývoj optimální. Přesto množství zejména spontánního pohybu je nedostatečné a již v předškolním věku nalézáme poměrně vysoké procento dětí s nedostatečnou funkčností hybného systému (Bursová, 2002). Hypokinéza nesportující populace (současně ale i neadekvátní jednostranná pohybová činnost sportovně talentované mládeže) s nadměrnou statickou zátěží při sedu (nejčastěji „kyfotickém“) je prioritním negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu posturální funkce. Důsledkem těchto nepříznivých pohybových stimulů (ale i stresovou zátěží, nesprávnými stravovacími návyky…) jsou maladaptační změny hybného systému dětí jako je nefyziologické držení těla, svalová dysbalance a chybné hybné stereotypy. Individuálně optimální držení těla s fyziologickým tvarem páteře umožňuje i vnitřním orgánům správnou funkci (vertebroviscerální vztahy v organismu). Nestabilní a nefyziologická páteř nedokáže optimálně plnit svoji funkci (dlouhodobé stlačení míšních nervů zhoršuje inervaci a tím i funkčnost celého organismu…). Kvalitní posturální funkce je stěžejní pro zdraví jedince, ale mj. umožňuje i správné zapojování odpovídajících svalových skupin v průběhu jakéhokoliv pohybu. Kvalitní „motor-hold“ svalový systém (pohyb dle Véleho, 1997 podpůrný, ereismatický) je jedním z nejdůležitějších předpokladů většiny sportovních výkonů. Řízení posturální funkce je podkorové a dle Koláře (1988) tvoří součást sportovního talentu. Naším sdělením chceme přispět k řešení dané problematiky na úrovni školy, jež má povinnost dle § 21 vyhlášky 410/2005 Sb. ze dne 4. října 2005 „… dbát na prevenci jednostranné statické zátěže…“ a „…vychovávat žáky ke správnému sezení a držení těla“. V silách školy by mělo být eliminovat vnější příčiny vzniku vadného držení těla, tj. např. zajistit vhodný školní nábytek, přiměřenou hmotnost školní aktovky, optimální osvětlení…, korigovat výživu, pitný režim, minimalizovat psychický stres a zejména

pak pravidelně vhodným cvičením kompenzovat statické sedavé zaměstnání dětí, využívat kinestetický učební styl a alternativní způsob sedu, motivovat děti ke zdravému životnímu stylu, větší potřebě pohybové aktivity (spontánní ale i řízené) ve volném čase… Předložené výsledky vyšetření funkčního stavu svalového systému a hodnocení držení těla jsou součástí řešení Projektu podpory zdraví i.č. 9554 Kompenzace nadměrné statické zátěže dětí ve škole „Zdravý pohyb = zdravý růst“. Projekt přispívá k naplňování dílčího úkolu 11.1.4 programu Zdraví 21. VÝZKUMNÝ PROBLÉM Pomocí kinestetického učebního stylu, alternativního způsobu sedu a individuálně zaměřených kompenzačních cvičení v průběhu školního vyučování lze pozitivně ovlivňovat funkční stav hybného systému dětí mladšího školního věku. Pohybová intervence musí být individuálně zaměřena, a proto školní diagnostika by měla obsahovat kromě sledování úrovně motorických schopností a dovedností i orientační hodnocení kvality posturální funkce. CÍL A ÚKOLY Cílem předloženého sdělení je prezentovat výsledky vstupního hodnocení držení těla a vybraných funkčních svalových testů a na základě kvalitativní analýzy doporučit vhodnou pohybovou intervenci u souboru 46 dětí 5. ročníků 10. ZŠ v Plzni. . Ze stanoveného cíle jsme formulovali následující úkoly: 1. Zhodnotit pomocí aspektivní somatoskopické metody a somatografického měření diagnostickým přístrojem DTP-1 stav statické složky posturální funkce svalového systému žáků. 2. Zhodnotit pomocí testovacích cviků funkční stav vybraných svalových skupin, které lze úspěšně v průběhu školního vyučování cíleně ovlivňovat . 3. Na základě získaných výsledků individuálně a skupinově doporučit vhodná kompenzační cvičení s optimální metodikou jejich provádění. METODIKA VÝZKUMU V září 2005 byla provedena vstupní měření u souboru 40 dětí 1. ročníků a 46 dětí 5. ročníků 10. ZŠ v Plzni. Výběr školy byl proveden náhodně, cíleně pak byly vybrány děti mladšího školního věku. Výsledky 5. ročníků budou sloužit jako kontrolní skupina pro následné porovnání po 4leté záměrné pohybové stimulace dětí 1. ročníků. Ve snaze o zvýšení objektivity vyšetřování byla použita následující kombinace hodnocení statické složky hybného systému: 1. aspektivní somatoskopická metoda - test dle Mathiase, 2. aspektivní hodnocení tvaru páteře modifikovanou metodou vycházející z hodnocení dle Jaroše a Lomíčka (v boční i předozadní projekci) a 3. somatografické měření diagnostickým přístrojem DTP-1 (Kolisko et al., 2003). Dále jsme provedli vyšetření některých nejčastěji zkrácených a oslabených svalových skupin dle Jandy (1996) a Kabelíkové (1997): 1. zkouška předklonu - posouzení zkrácení paravertebrálních svalových skupin, 2. vyšetření oslabení paravertebrálních svalů,

3. vyšetření oslabení břišních svalů a 4. vyšetření oslabení hýžďových svalů. Výsledky svalových testů prezentujeme s vědomým zjednodušením a s ohledem na možnost využití uvedených zkoušek v pedagogické praxi předkládáme třístupňovou škálu hodnocení (1 – test dítě zvládlo, 2 - zvládlo s chybami, 3 - nezvládlo). VÝSLEDKY A DISKUSE Srovnání výsledků aspektivní metody a výsledků vyšetření diagnostickým systémem DTP-1 ukázalo na možnost subjektivní chyby při aspektivní metodě. Zejména při hodnocení v boční projekci a stavech hodnocených dle DTP-1 jako oploštění jednotlivých úseků páteře. Aspektivní metodou byl stupeň této odchylky častěji hodnocen ještě jako dobré držení těla. Rozdíly v hodnocení polohovým snímačem vyplývají dále z časové náročnosti vyšetření dítěte polohovým snímačem (kolem 30 s.), při kterém obdobně jako u testu dle Mathiase přechází dítě do uvolněného návykového stoje vzhledem k nízké úrovni statiky držení těla. Jedná se tedy většinou o funkční vady, u kterých je ale vysoké riziko nebezpečí zafixování vadného držení těla (Tabulka 1-2). Tabulka 1. Hodnocení držení těla Kvalita 1 Kvalita 2 Aspektiv. metoda DTP-1

0% 0%

Aspektiv. metoda DTP-1

9% 7%

Kvalita 3 boční projekce 26 % 67 % 13 % 78 % předozadní projekce 74 % 17 % 78 % 15 %

Kvalita 4

Tabulka 2. Hodnocení jednotlivých úseků páteře CThLPlochý tvar hyperlordóza hyperkyfóza hyperlordóza křivky Aspekt. m. TP-1

96% 96%

87% 87%

37% 39%

7% 9% 0% 0%

Odstávající lopatky

50% 54%

43%

Výsledky získané pomocí diagnostického systému DTP-1 jsme zohledňovali při konečném určení kvality postury vzhledem k větší objektivitě tohoto vyšetření (Tabulka 3). Tabulka 3. Základní typy postury dle DTP–1 Optimální HyperHyperkyfo- HyperPlochý tvar křivky (oploštění kyfotický lordotický lordotický určitého úseku páteře) 0% 7% 39 % 0% 54 % Diagnostický systém DTP–1 umožňuje grafickou a numerickou analýzu označených bodů (v našem případě trnových výběžků) v třírozměrné kartézské soustavě. Ve srovnání s aspektivní metodou získáváme tak přesný popis zakřivení páteře. Nejčastěji se vyskytujícím nedostatkem v našem šetření byl náklon celého těla ventrálním směrem

od nulové vertikály (kolmice vztyčená ze středu spojnice pat). Tato odchylka od optimálního držení bude dříve či později příčinou vzniku dalších nefyziologických změn hybného systému, jelikož v důsledku tohoto ventrálního posunu těžiště těla vpřed může docházet k přetížení přední části chodidel, flekčnímu postavení kolenních a kyčelních kloubů s anteverzním postavením pánve a s následnou maladaptační změnou, tj. vznikem hyperkyfolordotického tvaru páteře se známými negativními důsledky. Kromě uvedené patologie nás nemile překvapil typ postury (staticky dekompenzovaný) s plochým úsekem páteře, jelikož i tento tvar páteře obdobně jako předchozí je dle Koliska et al. (2003) rizikovým faktorem pro vznik vertebrogenních syndromů v dospělosti. Setkali jsme se s plochým úsekem v oblasti hrudní páteře a na přechodu Th-L. Obáváme se však, že alarmující je nejčastější výskyt hypolordotické bederní páteře s hyperkyfotickou hrudní částí páteře a výrazně předsunutou hlavou vpřed. Tento nefyziologický tvar páteře je s největší pravděpodobností výsledkem současného životního stylu, zejména pak dlouhodobého nekompenzovaného zaujímání statického „kyfotického sedu“ se sklopenou pánví vzad. Výsledky vyšetření námi vybraných zkrácených a oslabených svalových skupin uvádíme v tabulce 4, ke kterým jsme přihlédli zejména při doporučování školních kompenzačních programů. Obdobně jako výsledky statické složky držení těla ani výsledky testování funkčního stavu vybraných svalových skupin nevykazují příliš uspokojivý stav úrovně podpůrně pohybového aparátu našeho výběrového souboru. Podobné závěry publikovala však řada autorů. Tabulka 4. Vyšetření vybraných zkrácených a oslabených svalových skupin Zkrácení (%) Oslabení (%) Zkouška předklonu

Paravertebrál ní zádové sv.

Břišní svaly

Hýžďové svaly (P)

Hýžďové svaly (L)

St. 1

22

24

17

4

2

St. 2

71

46

33

28

22

St. 3

7

30

50

68

76

Dle výsledků svalových testů a kvality posturální funkce byly děti rozděleny do třech základních skupin a byly pro ně doporučeny cílené kompenzační programy: 1. skupina (4% dětí): děti s kvalitou držení těla 1-2 v boční i předozadní projekci, výsledky svalových testů v hodnotách 1. – 2.st. ⇒ doporučen školní kompenzační program (tj.: kinestetický učební styl, zařazování alternativního dynamického sedu do vyučování a posilování oslabených svalových skupin s nácvikem fyziologického provedení základních hybných stereotypů (soustředění na korekci a stabilitu držení páteře se zvláštním zřetelem na držení hlavy a pánve). 2.skupina (41%): děti s kvalitou držení těla 3-4 v boční i předozadní projekci, výsledky svalových testů v hodnotách 2. - 3.st. ⇒ doporučen školní kompenzační program + důslednější přímivá (u hyperkyfotiků) a rotační cvičení (doporučena individuální fyzioterapie, cvičení ve Středisku Zdravotní tělesné výchovy, případně odborná lékařská péče)

3.skupina (55% dětí): děti s nálezem oploštění bederní páteře, s hrudní hyperkyfózou a předsunutou hlavou (typ postury dle DTP-1 – plochý tvar křivky), není plynulé rozvíjení páteře při zkoušce předklonu ⇒ doporučen školní kompenzační program, motivovat tyto děti k větší potřebě všestranné pohybové aktivity, nácvik správného sedu, upozornění na vhodnost cvičení s páteří po částech v předozadním směru (doporučena individuální fyzioterapie, cvičení ve Středisku Zdravotní tělesné výchovy, případně odborná lékařská péče) ZÁVĚR Příspěvek dokumentuje významný výskyt vadného držení těla a oslabení či zkrácení vybraných svalových skupin u většiny dětí ve vyšetřovaném souboru. Korekce hybného systému vyžaduje pravidelnou, důslednou a záměrnou úpravu pohybového režimu s individuálním výběrem vhodných cvičebních tvarů. V opačném případě můžeme již tak nestabilní posturální funkci ubližovat a daný stav ještě zhoršovat. Z uvedeného důvodu považujeme jako samozřejmost spolupráci edukátora s fyzioterapeutem či ortopedem a s nutným kladným přístupem rodičů. Jednotlivá doporučení: • Základní požadavek – zajistit pohodu věcného i sociálního prostředí ve školách (včetně vybavení tříd ergonomickým nábytkem, možností alternativního sedu). • Zvyšovat erudovanost edukátorů v dané problematice. • Nabízet doškolovací semináře zabývající se problematikou kinestetického učebního stylu a kompenzačních cvičení v průběhu školního vyučování. • Zařazovat do pedagogické diagnostiky vyšetření úrovně posturální funkce, předložit pedagogům možnosti orientačního vyšetření a následné korekce. • Zvýšit hodinovou dotaci tělesné výchovy a přispět k jejímu zkvalitnění. • Klást důraz na nutnost každodenního spontánního i řízeného pohybu dětí. • Kladně motivovat vztah dětí k pohybové aktivitě. • Zlepšovat spolupráci rodičů, školy a lékařů při podpoře všech aktivit, které naučí děti přijímat zodpovědnost za kvalitu posturální funkce a svého zdraví. LITERATURA Barna, V. et al. (2003). Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci praktického lékaře. Praha: SZÚ. Bursová, M. (2002). Vliv podmínek v mateřských školách na kvalitu základních hybných stereotypů předškolních dětí. In Sborník příspěvků ze semináře Stav a vývoj antropomotoriky v České a Slovenské republice. Olomouc: Univerzita Palackého. Bursová, M. (2002). Základní hybné stereotypy a možnosti jejich korekce u dětí předškolního věku. In. Sborník z V. mezinárodní konference v oboru funkční antropologie a zdravotní tělesné výchovy Diagnostika pohybového systému – metody vyšetření, primární prevence, prostředky pohybové terapie. Olomouc: Univerzita Palackého. Bursová, M. & Mráziková, J. (2005). K problematice vlivu alternativního sedu a kompenzačních cvičení v průběhu školního vyučování na funkční stav svalového aparátu dětí mladšího školního věku. In: Sborník referátů z mezinárodní konference Sport a kvalita života. Brno: FSPS MU. Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení. Praha: Grada. Janda, V. (1996). Funkční svalový test. Praha: Grada.

Janda, V. (1982). Základy kliniky funkčních (neparetických) hybných poruch. Brno: Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků. Kabelíková, K. & Vávrová, M. (1997). Cvičení k obnovení a udržování svalové rovnováhy (průprava ke správnému držení těla). Praha: Grada/Avicenum. Kolář, P. et al. (1988). Fyziologie hybnosti a kompenzační cvičení ve sportovní gymnastice. Praha: ÚV ČSTV. Kolisko, P. et al. (2003). Hodnocení tvaru a funkce páteře s využitím diagnostického systému DTP-1. Olomouc: FTK UP. Lewit, K. (1996). Manipulační léčba. Praha: Česká lékařská společnost J.E.P. Véle, F. (1997). Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada/Avicenum. THE INDIVIDUAL ANALYSIS OF THE LEVEL OF POSTURAL FUNCTION OF ELEMENTARY SCHOOL AGE CHILDREN AS THE FUNDAMENTAL BASE FOR CREATION OF TARGETED COMPENSATORY PROGRAMS SUMMARY No doubts that optimal quality of postural function belongs among prior determinants of the quality of health. Current “hypokinetic” life style with static overload negatively influences health disposition of children. It primarily causes functional changes of motor system that lead to vertebrogenous painful diseases in adolescence and adulthood. Reference examination of individual postural stereotypes and functional state of selected muscle groups is base for targeted application of compensatory movement programs at schools. Presented article documents important occurrence of the wrong body posture and primarily weakened abdominal, gluteus and paravertebral muscles by most of children from our sample. KEY WORDS: static overload, postural function, individually targeted movement intervention Kontaktní adresy: PaedDr. Marta Bursová, CSc., KTV FPE ZČU, Klatovská 51, Plzeň, 320 13, e-mail: [email protected] MUDr. Jana Langmajerová, Univerzita Karlova v PRAZE, Lékařská fakulta v PLZNI, Ústav hygieny, Lidická 4, Plzeň 30166, e-mail: [email protected]