INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A NEZAMĚSTNANOST

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ]

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A NEZAMĚSTNANOST

Případová studie Svitavy zpracovaná v rámci projektu Udržitelná řešení sociálních otázek pro Svitavy: příspěvek k sociální udržitelnosti ve městech ČR prostřednictvím sledování indikátorů rozvojových cílů tisíciletí a dalších sad indikátorů udržitelného rozvoje

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A NEZAMĚSTNANOST Případová studie Svitavy zpracovaná v rámci projektu Udržitelná řešení sociálních otázek pro Svitavy: příspěvek k sociální udržitelnosti ve městech ČR prostřednictvím sledování indikátorů rozvojových cílů tisíciletí a dalších sad indikátorů udržitelného rozvoje

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) 2007

Tato publikace byla připravena a vydána s podporou programu MATRA-KAP velvyslanectví Nizozemského království

a Města Svitavy

(uvedené instituce nenesou žádnou odpovědnost za obsah publikace)

Poděkování Poděkování autorů patří Městskému úřadu ve Svitavách, jmenovitě paní Marcele Sezemské, místostarostce, paní Šárce Řehořové, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, a panu Markovi Antošovi, vedoucímu odboru životního prostředí; dále potom panu Janu Tesařovi a paní Ivaně Grohové z Úřadu práce ve Svitavách za spolupráci a cenné rady při formulování prvků do analýzy nezaměstnanosti na Svitavsku a připomínky při tvorbě doporučení. Poděkování rovněž směřuje všem osobám, které se účastnily pracovních seminářů během realizace projektu.

Autoři: Simona Kosíková, Michael Pondělíček, Josef Novák Jazyková korektura: Kristina Valentová Grafická úprava: STUDIO GABRETA spol. s r.o., České Budějovice Tisk: TISKÁRNA PROTISK, s.r.o., České Budějovice Náklad: 300 kusů © Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), 2007 Elektronická verze publikace je dostupná na stránkách iniciativy www.timur.cz

/2

O STUDII Publikace „Indikátory udržitelného rozvoje a nezaměstnanost“ shrnuje poznatky z projektu zaměřeného na otázky sledování sociální udržitelnosti, který probíhal od jara do podzimu 2007 ve spolupráci Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) a města Svitavy, s finanční podporou Nizozemského království prostřednictvím programu MATRA-KAP. Projekt si dal za cíl navrhnout pro určité správní území, např. území jedné obce nebo skupiny obcí v rámci obce s rozšířenou působností (ORP), soubor vhodných ukazatelů, které co nejlépe odrážejí místní situaci v oblasti nezaměstnanosti a zaměstnávání. Navržené ukazatele neplní pouze funkci statistických výkazů, ale mohou být využívány při plánování opatření na zlepšení současného stavu. Jinými slovy jde o to, snažit se cíleně na dané úrovni správy ovlivnit vývoj jevu, který je indikován prostřednictvím vybraného ukazatele či ukazatelů. Projekt navazuje na předchozí aktivity iniciativy TIMUR a reaguje také na výsledky akcí pro veřejnost, které probíhají v partnerských městech TIMUR a jejichž výsledkem je, mimo jiné, výběr specifických témat, která veřejnost považuje za aktuální a prioritní z hlediska udržení kvality života a životního prostředí v daném místě. Výstupy projektu, zejména zjištění vyplývající z analýzy dostupných dat a následné návrhy, byly průběžně prezentovány zástupcům města Svitavy, zájmových skupin a institucí. Jejich připomínky a zkušenosti se odrazily ve výstupech projektu a této publikace. V neposlední řadě přispěly výstupy projektu k doplnění metodik pro sledování sociálních indikátorů pro hodnocení udržitelného rozvoje v sociální oblasti na místní úrovni. Výsledky a využití studie Studie přináší aktuální pohled na možnosti výběru specifické sady indikátorů, které umožní popsat a sledovat vývoj specifického problému definovaného na úrovni města a na základě sledování a hodnocení těchto indikátorů navrhovat praktická řešení. Nemalou roli přitom hraje otázka propojení a využití různých dat a informací, které jsou na různých úrovních shromažďovány a sledovány různými institucemi. Klíčová je rovněž vzájemná komunikace mezi subjekty, které se shromažďováním dat zabývají. Výstupy v podobě návrhu souboru indikátorů a doporučení pro práci s nimi jsou přenositelné do dalších měst a tato studie může sloužit jako zdroj inspirace a zároveň příručka pro sledování vývoje v oblasti nezaměstnanosti a zaměstnávání s vazbou na plánování na místní úrovni. Lze konstatovat, že šetření provedená v rámci tohoto projektu jsou zajímavým náhledem na tvorbu oficiálních dat o nezaměstnanosti v ČR, vyplývá z nich totiž značná neurčitost a diskontinuita – disparita dat.

Cílem projektu, jehož výsledky shrnuje tato studie, nebylo řešit přímo problém nezaměstnanosti a otázky zaměstnávání. Naší snahou bylo nabídnout městu, které chce aktivně hledat řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a pracovat na zmírnění souvisejících problémů chudoby a sociálního vyloučení, vhodné ukazatele, které poskytnou potřebná data pro vyhodnocení situace a sledování trendu vývoje a umožní tak hledat a navrhovat opatření, která budou mít na vývoj pozitivní dopad. Zejména pak umožní tuto opomíjenou sociální politiku města aktivně rozvíjet v rámci udržitelného rozvoje.

3/

Pomocí souboru vhodně zvolených ukazatelů je možné úsilí města a dalších organizací nasměrovat žádoucím směrem, což je nezbytnou podmínkou správného zacílení navrhovaných intervencí a dosažení dlouhodobých pozitivních výsledků, které se projeví zejména v ekonomické oblasti rozvoje. Nezaměstnanost a její různé indikátory (kvóta nezaměstnanosti, nezaměstnanost mládeže, nezaměstnanost starších ekonomicky aktivních osob, nezaměstnanost podle místa bydliště atp.) jsou zásadním měřítkem pro stanovení kvality trhu práce a trh práce je zase základním pilířem pro stanovení kvality ekonomických indikátorů udržitelnosti rozvoje města v evropském kontextu. Obsah studie Publikace v první části uvádí do oblasti sledování indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni. Druhá část shrnuje poznatky a zjištění z provedeného průzkumu a rozboru situace a přináší doporučení pro sledování ukazatelů v oblasti nezaměstnanosti ve Svitavách. Hlavní součástí doporučení je návrh sady vybraných indikátorů, včetně metodických postupů pro jejich sledování a vyhodnocování. Přílohy obsahují příklady používaných indikátorů z různých zdrojů v oblasti (ne)zaměstnanosti.

Daty v oblasti nezaměstnanosti se TIMUR zabývá i v grantu podpořeném Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a zaměřeném na sledování disparit mezi regiony a obcemi v České republice.

/4

1. INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K čemu slouží indikátory Jakým způsobem se rozvíjí naše město? Můžeme jeho rozvoj považovat za „udržitelný“? Odpovědi na takové otázky nám může pomoci najít dlouhodobé pravidelné měření vybraných jevů a vyhodnocování vývoje důležitých oblastí pomocí věrohodných ukazatelů – indikátorů. Pokud jsou vybrány a sledovány kvalitní a relevantní indikátory, mohou poskytnout zástupcům obcím i občanům srozumitelnou a názornou informaci o kvalitě života v obci, ve které žijí a pracují. Indikátory také mohou být úspěšně využity při plánování dalšího rozvoje města či obce nebo při rozhodování o investicích. Indikátory udržitelného rozvoje se ukazují jako jeden z užitečných a široce použitelných nástrojů, který umožní vývoj v oblastech našeho zájmu sledovat a hodnotit a který může významně pomoci při následném plánování a rozhodování o otázkách rozvoje na místní úrovni. Pokud má být sledování indikátorů úspěšné, je žádoucí zajistit vhodnou a srozumitelnou prezentaci získaných dat a výsledků měření. Zároveň je důležité, abychom indikátory nesledovali odděleně, ale vždy je hodnotili v kontextu celkového udržitelného rozvoje lokality tak, aby opatření vedoucí ke změně jednoho ukazatele neznamenala nepříznivý vývoj ukazatele jiného. Místní indikátory udržitelného rozvoje V České republice žije 65 % obyvatel ve městech. Kvalita jejich života je výrazně ovlivňována kvalitou životního prostředí v místě bydliště a fungováním občanské společnosti. Přestože se mnohým městům díky nemalým investicím do ochrany životního prostředí podařilo v posledním desetiletí 20. století dosáhnout výrazných zlepšení mnoha parametrů životního prostředí (čistota ovzduší, čištění odpadních vod, péče o zeleň apod.), stojí dnes místní samosprávy před nemalou výzvou: zajistit dlouhodobě příznivý rozvoj ve všech oblastech, které tvoří vzájemně propojené pilíře udržitelného rozvoje. Spolu s efektivní ochranou životního prostředí je prioritou ekonomický růst, snižování sociálního vyloučení ohrožených skupin a množství dalších úkolů, např. zajištění bezpečnosti občanů. Představitelé místní správy hledají vhodná řešení pro pozitivní ovlivnění vývoje jednotlivých oblastí, přičemž řeší problémy a oblasti zájmu, které mohou být velmi specifické, nebo naopak společné pro více obcí. Každé město, mikroregion či kraj se ve svých rozvojových aktivitách zaměřuje na několik málo prioritních okruhů (např. doprava, rozvoj podnikání či cestovní ruch). Otázkám spojeným s udržitelným rozvojem měst a možnostmi sledování rozvoje pomocí vhodných indikátorů se věnuje od svého vzniku v roce 2002 skupina lidí z organizací, které společně založily Týmovou iniciativu pro místní udržitelný rozvoj - TIMUR (www.timur.cz), ve spolupráci s městy, která se stala partnery iniciativy. TIMUR pomáhá městům vybrat vhodné indikátory a metodiky pro jejich měření, hodnocení a prezentace. Výsledky jsou pro města a obce využitelné při plánování dalšího rozvoje. Iniciativa vychází z evropské kampaně „Udržitelná města“ (Sustainable Cities), z projektu Evropské komise „Společné evropské indikátory” (Towards a Local Sustainability Profile: European Common Indicators), z úspěšných procesů zavádění místních indikátorů v zahraničí a z procesů místního plánování a rozhodování za účasti občanů v ČR (Místní Agendy 21). V rámci uvedeného evropského projektu „Společné evropské indikátory” (ECI) vznikla jednotná sada deseti indikátorů, které odrážejí společné působení environmentálních, ekonomických a sociálních hledisek. Tyto indikátory umožňují hodnotit a vzájemně srovnávat jednotlivá města a obce z celé Ev-

5/

ropy i v rámci České republiky (v rámci jednoho města i měst mezi sebou) na jejich cestě směrem k udržitelnému rozvoji. Metodika pro měření indikátorů byla v obecné rovině definována tzv. metodickými listy pro jednotlivé indikátory. Metodické listy pro základní evropské indikátory byly revidovány a postupy měření upraveny na podmínky v městech a obcích České republiky. Metodické listy obsahují nejen zdroje dat, ale i možnosti jejich ověřování a vyhodnocování či otázky samotné definice toho kterého indikátoru. Zkušenosti a potřeby partnerských měst zapojených do sledování indikátorů přispěly také k tomu, že základní sada byla v minulých letech revidována a dva původní indikátory nahrazeny novými, které lépe odrážejí situaci a priority v českých a moravských městech: prvním novým indikátorem je ekologická stopa, druhým nezaměstnanost. Sada ECI-TIMUR: A.1 Spokojenost občanů s životem v obci Všeobecná spokojenost občanů s různými rysy života v obci A.2 Místní příspěvek ke globální změně klimatu Emise CO2 A.3 Místní doprava a přeprava osob Denní přepravní vzdálenosti a způsoby přepravy A.4 Dostupnost veřejné zeleně a místních služeb Dosažitelnost nejbližší veřejné zelené plochy pro místní obyvatele a dosažitelnost základních služeb A.5 Kvalita vnějšího ovzduší Počet dnů s dobrou a zdravotně nezávadnou kvalitou ovzduší B.6 Cestování dětí do školy a ze školy Způsoby dopravy, které děti používají k cestování mezi domovem a školou B.7 Nezaměstnanost Různé formy nezaměstnanosti ve městech B.8 Hluková zátěž Podíl obyvatel vystavených škodlivým hladinám hluku B.9 Udržitelné využívání půdy (Land-Use) Udržitelný rozvoj, obnova a ochrana ploch a půdy v rámci obce/města B.10 Ekologická stopa Souhrnný indikátor environmentální dimenze udržitelného rozvoje města Specifické indikátory Základní sadu doplňují dále tzv. specifické indikátory, které odrážejí témata prioritní pro rozvoj města z pohledu samotných občanů. Města, která se od roku 2002 k iniciativě postupně připojují, sledují a vyhodnocují jeden či více indikátorů společné sady (ECI-TIMUR) a vlastní specifické indikátory. V současné době je již k dispozici celá řada zajímavých a důležitých výsledků sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje v partnerských městech. Množství dat již umožňuje srovnání a v některých případech dokonce vznikají časové řady umožňující hodnotit trendy vývoje jevu, který je popsán daným indikátorem. Používání indikátorů ECI-TIMUR a doprovodných nástrojů (akce pro veřejnost, specifické indikátory)

/6

se postupně stává součástí oficiální politiky měst a nástrojem informovanosti, strategického plánování a zapojování veřejnosti do koncepční činnosti a rozhodování veřejné správy. Výběr specifických indikátorů Sledování specifických indikátorů mohou významnou měrou ovlivnit obyvatelé měst, kteří prostřednictvím akcí pro veřejnost volí témata, která jsou z jejich pohledu důležitá pro zajištění kvality života a rozvoje města. Témata pro specifické indikátory nejsou součástí srovnávací „evropské“ indikátorové sady, ale jsou vždy volena přímým hlasováním občanů, přičemž veřejnost může vybírat z témat, která jsou navržena představiteli města a pracovníky TIMUR. Kromě výběru jednoho z nabízených témat mohou účastníci ankety uvést vlastní návrh tématu. Právě proto, že indikátory udržitelného rozvoje měst mají sloužit občanům a ne pouhé statistice, jsou akce pro veřejnost podstatnou součástí činnosti TIMUR (http://www.timur.cz, odkaz TIMUR – Téma 200X). Cílem těchto akcí je v jednotlivých partnerských městech seznámit co nejvíce občanů s problematikou udržitelného rozvoje a zároveň popularizovat výsledky sledování ukazatelů udržitelného rozvoje. Pro vybraná obecná témata (např. doprava, nezaměstnanost, bezpečnost) je potřebné nejprve najít vhodné specifické indikátory. Pokud mají být indikátory následně využity představiteli města a sledovány tak, aby se mohl hodnotit vývoj v dané oblasti zájmu, je nutné nabídnout srozumitelný a proveditelný návod, jak daný indikátor sledovat, hodnotit a jak prezentovat získaná data a výsledky měření.

2.

NEZAMĚSTNANOST – TÉMA MÍSTNÍHO UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Otázky nezaměstnanosti a zaměstnávání (nabídka pracovních příležitostí) se v souvislosti se sledováním indikátorů udržitelného rozvoje objevily poprvé právě jako výsledek akcí pro veřejnost zaměřených na výběr problémů, které veřejnost vnímá jako zásadní pro dlouhodobý rozvoj a kvalitu života v jejich městě – v anketách obsazovaly přední místa v žebříčcích, spolu s tématy spojenými s dopravou a parkováním. Nezaměstnanost a s ní spojené „sociální otázky měst“ (vzdělávání, sociální podpora a bezpečnost v komunitě, rozvoj pracovních příležitostí a nezaměstnanost v předdůchodovém věku) se staly postupně jedním ze tří nejvíce frekventovaných témat mezi občany partnerských měst TIMUR. V tomto směru se názory veřejnosti kryly s předmětem zájmu na straně vedení měst, která problém nezaměstnanosti v posledních letech považují za jeden z klíčových, vědoma si současných vazeb na další oblasti sociálně-ekonomického rozvoje i negativních jevů s nezaměstnaností souvisejících, především chudoby a sociálního vyloučení, ale také např. rizika zvýšené kriminality, vandalství apod. V reakci na výsledky anket uspořádalo sdružení TIMUR ve spolupráci s městem Svitavy v květnu 2006 pracovní seminář „Nezaměstnanost a sociální politika měst“. Jednalo se o aktivitu v rámci tzv. „následných akcí“ ve městech TIMUR. Smyslem následných akcí je za účasti zástupců měst a odborníků v dané oblasti hlouběji diskutovat o tématech, která byla při průzkumech a anketách akcentována občany.

7/

Následná akce přímo reaguje na průzkumy mínění veřejnosti ve městě, a jejím cílem je společně k problému přistoupit a hledat možnosti řešení (včetně financování). V úvahu jsou brána pouze taková opatření, která lze řešit na úrovni města. Města sama o sobě například nemohou zajistit státní financování dopravních tahů a obchvatů a také nemohou změnit zákony o zaměstnanosti. Semináře ve Svitavách se zúčastnili zástupci partnerských měst a mikroregionů, zástupci úřadů práce, pracovníci odborů školství, odborů rozvoje a životního prostředí, svitavských neziskových organizací a krajského úřadu Vysočina. Během semináře byla přednesena série zajímavých příspěvků o skutečné situaci i o záměrech v boji s nezaměstnaností a o ovlivňování rozvoje měst a regionů v této oblasti. V této fázi byla zatím oblast ukazatelů pro hodnocení situace a sledování trendů v oblasti nezaměstnanosti řešena jen okrajově. Některé postřehy z diskuse, které považujeme za významné, uvádí následující výčet v rámečku. Uvádíme je v této studii také proto, že se většina uvedených skutečností potvrdila během zkoumání situace ve Svitavách. • Řada způsobů (projektů a taktických postupů) zvýšení zaměstnanosti je orientována na absolventy škol (případně absolventy s posunutou dobou nástupu do zaměstnání) nebo relativně vzdělané osoby (které přišly o práci v době restrukturalizace podniků), které jsou v případě nutnosti schopny najít uplatnění v zaměstnání, ať jako živnostníci nebo jako zaměstnanci. • Nejproblematičtější skupinou nezaměstnaných jsou dlouhodobě nezaměstnaní vyššího věku a bez vyššího vzdělání, kteří jsou obtížně zaměstnatelní i ve velkovýrobních provozech či různých typech služeb. • Dlouhodobou nezaměstnanost, která je podle statistiky i celorepublikovým (unijním) problémem, se nedaří řešit ani ve městech, kde je větší přehled o struktuře zaměstnanosti a větší nabídka volných míst. • Řada pracovních příležitostí v sociální sféře je zajímavá jen pro určitou skupinu osob (často pro matky po mateřské dovolené). • Budování průmyslových zón, komplexů a velkovýrobních kapacit lze považovat za jedno z možných řešení nezaměstnanosti. Na druhou stranu může tento způsob vytváření pracovních míst zabezpečit zaměstnání na časově omezenou dobu či jen pro omezenou skupinu lidí. • Pro město není vždy dobré, že úřad práce je institucionálně oddělený od městských struktur. Údaje ze statistik úřadu práce často nejsou efektivně sdíleny či nejsou poskytovány na vhodné úrovni (např. za jednotlivé obce…). • Výkyvy v zaměstnanosti zdravotně postižených jsou minimální a jejich zaměstnanost se daří většinou udržovat na víceméně konstantní úrovni. • Zaměstnávání v sociálních službách a rekvalifikační kursy nejsou vždy nejefektivnějším řešením, jak snížit míru nezaměstnanosti. Nedochází tím k potřebnému dovzdělávání konkrétních osob a navíc lidé registrovaní na úřadu práce značně fluktuují, tzn. že si najdou po pár měsících práci sami, aniž by prošli celým rekvalifikačním kurzem. • Je vhodné využívat registrovaných nezaměstnaných jako dobrovolníků v rámci dobrovolnických aktivit města, či nevládních organizací, aby neztratili odpovídající pracovními návyky a sociálně-pracovní vazby; tento postup závisí často na aktivitě místních organizací. • Nově zřizovaná pracovní místa za pomoci Evropských sociálních fondů často příliš neodpovídají struktuře nezaměstnanosti a jejich udržitelnost je často diskutabilní. Další nevýhodou je, že vytvoření takového místa (nezřídka na dobu určitou) je velmi drahé – cca 1 mil. na zaměstnance. • Kvalitních projektů žádajících o podporu z Evropských sociálních fondů je dlouhodobě nedostatek. Důvodem jsou: (1) nedostatečně organizované a kapacitně zajištěné nevládní organizace, (2) nedořešený způsob průběžného financování projektů (nutnost úvěrů a splátek), což platí zejména v případě obcí a (3) nevyřešené a nevyjasněné otázky spolupráce a komunikace zástupců města, nositelů projektů a nevládních organizací. • Investiční pobídky a výhody poskytované státem zahraničním podnikům (zcela nevhodně vůči národnímu kapitálu), nevhodné podnikatelské klima a nové zákony postupně tlumí aktivity při rozvoji malých a středních podniků a měst, a v celém kontextu problematiky působí silně kontraproduktivně. Potlačují

/8

• •

•

•

řemesla, iniciativu a samozřejmě i střední a nižší živnostníky, na kterých závisí kompletní infrastruktura služeb. Ukazuje se, že je efektivní ovlivňovat a stimulovat nejen místní podniky, ale i místní školy, aby rozumně usměrňovaly nabídku oborů dle poptávky. Zásadním faktorem při řešení sociálních problémů měst spojených se zaměstnaností je aktivní přístup města i jiných organizací, které při hledání možností zaměstnávání občanů jednají s podnikateli a vytvářejí účelová zařízení ke zprostředkování pracovních příležitostí. Další cestou je vytvoření místního podnikatelského inkubátoru a zlepšení podmínek pro zaměstnání osob vlastními silami. Při hledání řešení je vzhledem ke specifickým podmínkám jednotlivých měst možné inspirovat se v konkrétním případě některým z pozitivních příkladů. Napomoci může samotná schopnost města analyzovat místní nezaměstnanost a vytvářet vlastní indikátory (v kontextu mezinárodně srovnatelných dat především z Německa a Velké Británie) pro hodnocení schopnosti zaměstnávat v regionu osoby z místních ohrožených skupin (Romové, propuštěné švadleny, matky po mateřské, vdovy). Čerpání z Evropských sociálních fondů a tvorba odpovídajících projektů jsou nedostatečné, stejně jako mezisektorová spolupráce, která teprve díky tomuto způsobu podpory startuje. Přínosem není ani nedostatečná komunikace měst, úřadů práce, nevládních sociálních organizací a podnikatelů.

Téma nezaměstnanosti – součást sady indikátorů udržitelného rozvoje Jak již bylo uvedeno, dalším krokem reagujícím na aktuálnost problému nezaměstnanosti (zaměstnávání) bylo zahrnutí tématu do základní sady indikátorů udržitelného rozvoje ECI–TIMUR. Pro indikátor NEZAMĚSTNANOST byla navržena standardně definice, titulkový indikátor a dílčí indikátory. Zároveň ale nezaměstnanost představuje širokou oblast, která odráží specifické místní podmínky a zahrnuje celou škálu různých hledisek. Nezaměstnanost, či zaměstnanost a zaměstnávání, se ve světě a na úrovni státu sleduje pomocí mnoha ukazatelů; připravují a přijímají se specificky zaměřené programy a plány na řešení problémů. Mnohé z toho se odehrává zejména na centrální úrovni a při plánování se pracuje se souhrnnými, na velmi obecnou úroveň agregovanými daty. Na základě dosavadních zkušeností (jak ukazuje i výše uvedený souhrn v rámečku) roste potřeba lépe reagovat na místní specifické podmínky, navrhovat a uskutečňovat řešení na místní úrovni: to znamená analyzovat nezaměstnanost, vytvářet si vlastní indikátory pro sledování a hodnocení a na základě zjištění hledat možnosti řešení – hlavně opatření, která lze uskutečnit na úrovni města, případně obce s rozšířenou působností. Nezaměstnanost z pohledu udržitelného rozvoje Míra nezaměstnanosti úzce souvisí s problémem chudoby a sociálního vyloučení, odráží pružnost pracovního trhu a vypovídá o celé řadě socio-ekonomických otázek. Vymýcení chudoby patří k nejdůležitějším cílům udržitelného rozvoje, ať se na rozvoj díváme z pohledu celého světa nebo jedné vesnice. I u nás je nezaměstnanost považovaná za jeden z hlavních faktorů ovlivňujících míru chudoby českých domácností, spolu s počtem dětí a zdravotním stavem.

3.

NEZAMĚSTNANOST – TÉMA PRO SVITAVY

Ve Svitavách proběhla kampaň spojená s akcí pro veřejnost v polovině roku 2004. V anketě rozhodli obyvatelé Svitav svými 938 hlasy o „vítězství“ tématu „Nabídka pracovních příležitostí“ (31 % všech platných hlasů). Na dalších „medailových“ místech se umístila témata Parkování (11 %) a Vliv dopravy

9/

na prostředí a Bezpečnost ve městě (shodně po 10 %). Výsledky ankety byly prezentovány na tiskové konferenci města v červenci 2004 a následně v tisku. Vedení města na výsledky ankety reflektovalo a spolu se zveřejněním výsledků sledování indikátorů v roce 2006 uvedlo i přehled opatření města k řešení prioritních témat vzešlých z kampaně. Opatření města k otázce nabídky pracovních příležitostí: Lze říci, že ze strany města byly připraveny podmínky pro investory. Pro nové investory byla zbudována průmyslová zóna o rozloze 42 ha, která je v současné době již z poloviny zaplněna. V zóně byl v roce 2005 uveden do provozu závod dánské firmy FIBERTEX, vyrábějící předměty osobní hygieny, materiály pro stavebnictví, fólie a vpichované textilie pro automobilový průmysl. Od téhož roku zde působí i svitavská společnost Váhy JAS. Další místní firma RSPlast v současnosti v průmyslové zóně staví nový závod na lisované profily pro automobilový průmysl a ve stádiu přípravy je výstavba výrobního závodu firmy z Hradce Králové Haly CZ. Volná část zóny je plně vybavena všemi inženýrskými sítěmi a je dostupná z místních komunikací a blízké železnice. Zdroj: Zrcadlo místní udržitelnosti - Barometr udržitelnosti měst (kap. 4. Případové studie – výsledky sledovávání ECI indikátorů), Timur, 2006.

Pod vlivem výsledků kampaně pro veřejnost, faktické existence problému nezaměstnanosti ve Svitavách i aktivit probíhajících v souvislosti se sledováním indikátorů, přijalo město Svitavy nabídku podílet se na pilotním projektu.

4.

NEZAMĚSTNANOST A ZAMĚSTNÁVÁNÍ SITUACE VE SVITAVÁCH

Po úvodním rozboru dostupných zdrojů dat a informací o nezaměstnanosti a fungování samosprávy jsme si pro sledování a hodnocení nezaměstnanosti zvolili celé území obce s rozšířenou působností (ORP) Svitavy, které je tvořeno 28 obcemi . Charakteristika správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy • Správní obvod Svitavy tvoří 28 obcí, k 31. 12. 2003 zde žilo celkem 31 682 obyvatel. • Nezaměstnanost dlouhodobě klesá, ale z hlediska celorepublikového průměru není situace příliš uspokojivá. Svitavsko patří k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Ke konci roku 2003 činila 14,9 %, což byla druhá nejvyšší hodnota mezi patnácti správními obvody v Pardubickém kraji (po Moravskotřebovsku). • Nezaměstnanost klesá rychleji u mužů než v případě žen; daří se snižovat míru nezaměstnanosti absolventů; výrazně se však zvyšuje míra nezaměstnanosti starších osob (nad 50 let, zejména žen) a zdravotně postižených. • Dlouhodobá nezaměstnanost vyjádřená podílem uchazečů o zaměstnání vedených v evidenci úřadů práce po dobu delší než jeden rok je zde v rámci Pardubického kraje nejvyšší (45,8 % k 31. 12. 2003). • Příznivější vývoj v oblasti nezaměstnanosti vykazuje samotné město Svitavy než ORP Svitavsko

Banín, Bělá nad Svitavou, Bohuňov, Brněnec, Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Chrastavec, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Lavičné, Mikuleč, Opatov, Opatovec, Pohledy, Radiměř, Rohozná, Rozhraní, Rudná, Sklené, Svitavy, Študlov, Vítějeves, Vendolí, Želívsko

/ 10

Obrázek 1: Nezaměstnanost v ORP Svitavy dle jednotlivých obcí (k 31. 12. 2006) v %

Dětřichov

Kamenná Horka

Pohledy

11 /

Vybrané ukazatele nezaměstnanosti ČR Nezaměstnanost v roce 2006: Nezaměstnanost (měřená jako podíl evidovaných nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních osob) Nezaměstnanost žen v roce 2006: Nezaměstnanost žen (měřená jako podíl nezaměstnaných žen z celkového počtu ekonomicky aktivních žen) Migrační saldo v roce 2005 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 2005-2006 (vyjadřuje změnu počtu uchazečů o zaměstnání v daném období) Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním (podíl počtu osob starších než 15 let s vysokoškolským vzděláním na celkové populaci starší než 15 let na daném území)

Okres Svitavy (v rámci 77 okresů)

7,7 %

10,3 %, tj. 20. nejvyšší

9,3 %

12,2 %, tj. 20. nejvyšší

3,5 % -12,1 %

8,9 %

-0,9% (66. v pořadí okresů) záporné migrační saldo - 11,3% (32. místo mezi okresy) 5,8 %, tj. 59. v pořadí okresů

Zdroj: www.regionalnirozvoj.cz Pozn.: Uvedené údaje, které jsou k dispozici za území okresu, uvádíme pro účely nastínění postavení Svitavska v rámci České republiky. Pozoruhodné je, že ač okresy jako správní jednotky již nefungují, data jsou stále sčítána podle původních správních jednotek. Krajská data zatím nejsou orientována podle ORP či nižších územních jednotek. Obrázek 2: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti

Obrázek 3: Uchazeči v evidenci – ženy 25 – 49 let

Pozn.: zároveň je registrován úbytek nabídky míst pro VŠ

/ 12

Výstupy z diskuse k situaci sledování (ne)zaměstnanosti na Svitavsku V průběhu projektu proběhly ve Svitavách celkem 3 pracovní semináře, kterých se zúčastnili zástupci městského úřadu ve Svitavách, Úřadu práce ve Svitavách, Hospodářské komory, nestátních neziskových organizací (Salvia) a další. Nejdůležitější výstupy z diskuse shrnuje v bodech následující text: Poptávka a nabídka zaměstnání - Disproporce mezi poptávkou a nabídkou: podnikatelé by i rozšiřovali výrobu, ale nejsou schopni sehnat pracovníky požadované kvalifikace. - Na Svitavsku nemá odhadem až 30 % registrovaných nezaměstnaných zájem o práci vůbec, případně je nelze dostatečně stimulovat k hledání práce. - Zprostředkovatelé práce by měli umět lépe odhadovat uplatnitelnost uchazečů o zaměstnání. - Těžko se dohledávají data o zaměstnanosti: Úřad práce Svitavy provádí 2x ročně monitoring velkých zaměstnavatelů (tj. s počtem zaměstnanců nad 25), u menších je přehled menší (až žádný); rozesílají se dotazníky, ale mají jen malou návratnost. Úřad práce má zmapovaných asi 31-35 tisíc zaměstnaných. Úřad spolupracuje s Institutem pro trh práce. Pardubický krajský úřad provádí osobní šetření u zaměstnavatelů a sleduje rozhodující zaměstnavatele v okresu. ORP analyzují své správní území, ale pouze okrajově a nikoliv v absolutních číslech. Nikde nejsou sledovány reálné indikátory a kvocienty skutečné nezaměstnanosti v reálném čase. Rekvalifikační kursy Úřadu práce (ÚP) - Prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti (z centrální úrovně) se zmenšují, ale rekvalifikace na území ORP Svitavy běží bez omezení. - Roční zprávy o aktivitách ÚP jsou dostupné na internetu, obsahují i přehled kursů a účastníků. - I po ukončení kursů je možnost s absolventy nadále pracovat – možnost pomoci při hledání uplatnění. - Kursy jsou většinou vzdělávací (organizované z krajské úrovně) a součástí mohou být rekvalifikace (120 kursů v r. 2006); specifické rekvalifikace teprve začínají být organizovány. Důležité je zadání rekvalifikačního projektu – mezi indikátory hodnocení není ukazatel „počet vytvořených míst“. - ÚP u některých rekvalifikačních kursů vyžaduje příslib zaměstnavatele na zajištění pracovního místa. Nyní se již sleduje úspěšnost uplatnění absolventů kursů („umístitelnost“). Nesleduje se ale umístitelnost z hlediska délky nezaměstnanosti. - Některé specificky zaměřené kursy mají výrazně vyšší úspěšnost (např. svářečský, obsluha CNC); - Sledování indikátorů: ÚP má všechny údaje jen za okres, nikoli za jednotlivé obce, resp. ORP, bylo by nutno je rozčlenit po ORP a v logické struktuře venkov - město. Ohrožené (znevýhodněné) skupiny na trhu práce – situace v ORP Svitavy Zdravotně postižení (ZP) - Vysoké procento ZP v evidenci uchazečů – až 25 % (cca 1200 ze 4890, z toho asi 900 pobírá částečný invalidní důchod). - Ve Svitavách je zřízena chráněná dílna; zájem převyšuje nabídku (jinde zpravidla naopak).

13 /

Starší lidé - Hlavně u lidí z okolí města (venkov) je překážkou omezená mobilita (zhoršení situace v hromadné dopravě, nechuť cestovat, vysoká časová náročnost přesunů, nedostatek prostředků na pohonné hmoty atp.). - Tato skupina patří mezi ohrožené, přičemž se nerozlišuje mezi ženami a muži, žen se ale týká již v dřívějším věku (cca od 45 let). - Zvýhodněni jsou lidé ve městě a s vyšším vzděláním. - Jde o celoevropsky sledovanou skupinu nezaměstnaných (věk nad 55 let), ve které dominují ženy. Ženy vracející se do zaměstnání a ženy pečující o nezaopatřené děti - Úřad práce (ÚP) je řadí jako rizikovou skupinu. - Nabídka míst v kursech je pouze nárazová. - Evidence na ÚP je pro ně jen formální, protože nedostávají žádnou podporu a zdravotní pojištění je placeno státem. - Ženy samoživitelky jsou evidovány, ale zaměstnavatelé je vnímají jako rizikové v docházce. Romové - Vyrůstá nová generace Romů, jejichž rodiče jsou dlouhodobě nezaměstnaní, mají úzké vzdělání, nevytvořili si pracovní návyky a jejichž motivace je nízká. V tomto ohledu jsou na tom možná ještě hůře než jejich rodiče – mladí Romové dostudují základní školu, nastupují téměř vždy do učilišť a jen naprosté minimum z nich školu dokončí; většinou se přesunou rychle do evidence nezaměstnaných. - Potenciální zaměstnavatelé jsou ovlivněni silnými předsudky o romské komunitě. Městský úřad se někdy marně snaží podpořit jejich přijetí do regulérních pracovních poměrů. - Velkým handicapem Romů ve snahách o zvýšení zaměstnanosti je sociální struktura a především nedostatečné vzdělání. Činnost úřadů a organizací, které se zabývají (ne)zaměstnaností Nezaměstnanost stěžejně „řeší“ Úřad práce. Obecní úřady při výkonu státní správy na úseku sociální péče se jí zabývají pouze „okrajově“ formou sociální práce s jednotlivými klienty, kteří se ocitli v sociální síti města. • Městský úřad – odbor sociálních věcí: na úseku dávek sociální péče rozhoduje a zabezpečuje evidenci a výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi a všech dalších nárokových příspěvků, samozřejmě u osob, které o ně požádaly. Úřad provádí kontrolu finanční situace žadatelů a také eviduje problémové osoby a oblasti ve městě. • Úřad práce: má přehled o osobách s bydlištěm v příslušném správním obvodu, které osobně požádají o zprostředkování vhodného zaměstnání, a při splnění zákonem stanovených podmínek jsou úřadem práce zařazeny do evidence uchazečů o zaměstnání. Stanovuje podmínky k výplatě podpory v nezaměstnanosti a plateb sociálního a zdravotního pojištění za osoby nezaměstnané. • Finanční úřad: shromažďuje data související se zaměstnaností ve smyslu daňových odvodů; eviduje daňová přiznání osob žijících v katastrálním území města a vymáhá příslušné platby z hlediska daně z příjmu a dalších odvodů. • Agentury pro zprostředkování práce: za úplatu zajišťují na základě požadavků zaměstnavatelů nábor pracovníků na vybraná kvalifikovaná pracovní místa, zařizují také umístění absolventů a další služby podle poptávky. Samozřejmě hledají pracovní zařazení pro kvalifikované osoby.

/ 14

• Zaměstnavatelé: hledají pracovní sílu dle svých aktuálních potřeb. Často se nespoléhají na pomoc úřadů práce (neochota evidovaných osob pracovat, odlišná úroveň kvalifikace). • Hospodářská komora: v rámci okresu pomáhá hledat profese a specializace pro podniky. Pokud je poptávka, provádí na vyžádání průzkumy zaměstnanosti, případně průzkumy obsazování volných míst a fluktuace pracovníků. • Zaměstnanecké kanceláře podporované městem nebo krajem: starají se o obecné zvýšení za městnanosti a uplatnění osob žijících v daném regionu, zároveň řeší s tím spojené otázky dopravy a podpory osob v tísni nebo nouzi. • Nevládní organizace (např.: Salvia o.s.): za podpory Evropského sociálního fondu (ESF) nebo jiných donorů vytvářejí projekty k zapojení určitých rizikových skupin občanů do pracovního procesu, jde o náročnou dlouhodobou činnost zaměřenou na sociální, zdravotní služby a práci s osobami se změněnou pracovní schopností. Vlivy, které pravděpodobně způsobily pokles nezaměstnanosti v okrese Svitavy v letech 2004-2007 V reakci na námi prezentovaná zjištění a poznatky prezentované na pracovním semináři jsme získali vyjádření ing. Jana Tesaře, ředitele Úřadu práce ve Svitavách. Je skutečností, že v uvedeném období poklesla v okrese Svitavy míra nezaměstnanosti o asi 3,3 %, což představuje asi 1735 osob, které v roce 2003 byly v evidenci úřadu práce a v současné době v evidenci nejsou. Domnívám se, že tento vývoj způsobily následující vlivy (jejich přesné vyčíslení není možné, neboť důvody, proč někteří občané nejsou v evidenci úřadu práce, nelze jednoznačně stanovit): 1. Nabytí účinnosti opatření, že absolventi nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Opatření nabylo účinnosti 1. října 2004 (začátek platnosti současného zákona o zaměstnanosti) a projevilo se postupně, neboť ze začátku platnosti opatření bylo možno ztrátu podpory v nezaměstnanosti ještě „nahradit“ dávkami hmotné nouze od sociálních odborů městských úřadů. Jakmile se ale začali počítat absolventi společně s ostatními členy domácnosti, nárok na dávky hmotné nouze zanikl a pro tyto občany již nemělo smysl být v evidenci úřadu práce (byli tam především proto, aby měli nárok na dávky, nikoli proto, aby si našli zaměstnání). Ze statistiky (poklesu absolventů v evidenci úřadu práce) se dá odhadnout, že díky tomuto opatření ubylo v evidenci úřadu práce asi 420 osob, což činí asi 24 % celkového úbytku. 2. Nabytí účinnosti opatření, že se sankčně vyřazuje na 6 měsíců (dříve 3) a úřad práce se na tuto činnost zaměřuje. Toto opatření nabylo účinnosti také 1. října 2004 a způsobilo, že vzhledem k sankčnímu vyřazení (ročně ÚP vyřadí asi o 390 evidovaných osob více než před třemi roky) je mimo evidenci úřadu práce stabilně asi o 320 osob méně, než před třemi roky, takže na celkovém úbytku se podílelo hodnotou asi 18 %. 3. Zpřísnění podmínek pro výplatu dávek hmotné nouze. V uvedeném období se změnila pravidla pro poskytování dávek hmotné nouze (pro jejichž výplatu je podmínkou být evidován na úřadu práce) tak, že mnoha občanům se tyto dávky snížily a někteří o ně přišli úplně. Nelze vyloučit, že z tohoto důvodu tito občané ukončili svou evidenci u úřadu práce a šli pracovat (práce, kde je výdělek vyšší než dávka hmotné nouze, je pro tyto občany na okrese dost). Odhadem se dá říci, že na celém okrese se toto zpřísnění může týkat asi 200 osob, které již nejsou v evidenci úřadu práce. Na celkovém úbytku se tento vliv podílel hodnotou asi 12 %. (V tomto bodě se nepočítá s absolventy již zmíněnými v odstavci 1.) 4. Vliv aktivit úřadu práce v oblasti informování dětí a jejich rodičů. Na úřadě práce působí poradci pro volbu povolání, kteří spolupracují se základními školami na tom, aby se informace o smysluplné volbě učebního oboru nebo střední školy dostaly až k žákům a jejich rodičům. Tato činnost pravděpodobně nese ovoce. Konkrétně se to projevuje vysokým podílem matu-

15 /

rantů, kteří odejdou na vysoké školy a po jejich absolvování se již do okresu nevrátí, a vysokým podílem vyučených občanů, kteří si našli práci mimo okres. Odhadem se na celém okrese toto může týkat asi 140 osob, které dnes nejsou v evidenci úřadu práce. V celkovém úbytku to znamená asi 8 %. (V tomto bodě se nepočítá s absolventy již zmíněnými v odstavci 1.) 5. Příznivé počasí v období duben 2006 – listopad 2007. V uvedeném období bylo počasí vhodné pro veškeré činnosti, které vyžadují alespoň trochu dobré klimatické podmínky (hlavně zima 2006/07 byla mírná). Maximálně se tedy rozšířily sezónní a stavební práce. Odhadem se na celém okrese tento vliv může týkat asi 90 osob, které dnes nejsou v evidenci úřadu práce, takže na celkovém úbytku se tento vliv podílel hodnotou asi 5 %. 6. Veřejně prospěšné práce. Jejich mírné zvýšení za uvedené 3 roky se týká 17 osob, což tvoří asi 1 % celkového úbytku. 7. Příznivý ekonomický vývoj. Příznivý ekonomický vývoj se zasloužil o snížení počtu osob v evidenci ÚP o zbývajících 548 osob, takže na celkovém úbytku se podílel hodnotou asi 32 %. Budoucí vývoj míry nezaměstnanosti na okrese Svitavy Budoucí vývoj je závislý na legislativních opatřeních, která nabudou platnosti v následujícím období. A to jak v oblasti zaměstnanosti, tak v sociálním zabezpečení. Za nejvlivnější změny (pokud budou) považuji záměr vyplácet uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle jak 12 měsíců, jen existenční minimum (místo dnešních dávek hmotné nouze) v kombinaci s uzákoněním černé práce jako trestného činu. V evidenci Úřadu práce ve Svitavách je takovýchto uchazečů asi 1790 a dá se očekávat, že alespoň 60 % z nich půjde díky uvedeným opatřením do práce. Tím by současná míra nezaměstnanosti v okrese (7,48 % k 31. 10. 2007) poklesla asi o 2 %. Dalšími zamýšlenými opatřeními je zpřísnění pravidel pro vyplácení sociálních dávek a zavedení pravidla, že podporu v nezaměstnanosti nedostane uchazeč o zaměstnání, který ukončil pracovní poměr pro hrubé porušení pracovní kázně. Tato opatření budou mít vliv v řádu 10x menším než opatření zmíněná v předešlém odstavci. Ing. Jan Tesař ředitel Úřadu práce ve Svitavách Výše uvedený text se zabývá především legislativními úpravami, které zakládají podmínky pro evidenci uchazečů o zaměstnání, ale zároveň nastiňuje i další faktory, které ovlivňují celkovou úroveň nezaměstnanosti na daném území. Legislativní opatření jsou schvalovaná na centrální úrovni a město má jen minimální možnosti, jak do přípravy nových právních předpisů zasahovat. Faktory jako počasí mají povahu víceméně náhodného výkyvu, na které je jakékoliv plánování krátké. Pokud chce město z pozice samosprávy a řízení rozvoje oblast nezaměstnanosti ovlivňovat, musí pracovat s těmi oblastmi, které může reálně ovlivnit (viz závěrečná kapitola 7).

5.

VÝSTUPY ŠETŘENÍ

V rámci šetření ve městě Svitavy jsme získali základní podklady o nezaměstnanosti v regionu Svitavska, údaje o sociální situaci ve městě z hlediska celkového vyplácení dávek a postupu dle záznamů. Pro účely provedení průzkumu ve významných podnicích jsme kontaktovali celkem 8 firem, které jsou z hlediska trhu práce a jeho rozvoje většími podniky. Rozbor situace vyplývající ze získaných odpovědí bude následovat dále. O nezaměstnanosti ve Svitavách a její dynamice byla shromážděna dostupná data z různých zdrojů, podkladové studie a rozbory provedené různými organizacemi. Je nutno podotknout, že řada dat byla shromážděna zejména díky ochotě a spolupráci ze strany Úřadu práce ve Svitavách, který zpracovává data za celý okres Svitavy, ale i za oblast ORP a jednotlivá města. Z těchto údajů bylo možné

/ 16

vypozorovat hlavně dynamiku dějů v oblasti nezaměstnanosti a již méně skutečná souměřitelná čísla o absolutní nezaměstnanosti v poměru ke skutečnému a aktuálnímu absolutnímu počtu ekonomicky aktivních obyvatel ve městě (případně celkovému aktuálnímu počtu obyvatel města a vesnic v okolí). Přístup k datům Problémy se projevily již při zpracování oficiálně dostupných dat, kdy některé sestavy sledování prakticky nebylo možno odpovídajícím způsobem vytvořit (např. počet postižených s vyšším vzděláním v evidenci nezaměstnaných, počet žen po mateřské dovolené s nižším vzděláním, počet starších žen s nižším vzděláním žijících mimo město atp.). Tyto údaje oficiální statistika (dle odpovědí ÚP Svitavy) neumožňuje vyhodnotit a proto je velmi těžké se v ukazatelích orientovat. Nejsou zavedeny jednoduché ukazatele v aktuální podobě typické pro Evropu – kvóta nezaměstnanosti, počty nepracujících osob z aktuálně ekonomicky aktivních, počty osob ekonomicky aktivních v hlavním ekonomickém poměru atp. Městský úřad rovněž nesleduje základní údaje o svém městě. Dostává pouze údaje ze Sčítání lidí, domů a bytů (SLDB) jednou za 10 let a to ještě se zpožděním. Proto k aktuálnímu datu není možno stanovit počty ekonomicky aktivních lidí. Omezeně jsou k dispozici dopočtené údaje podle demografických výpočtů, ale ty ovšem v době vzrůstající migrace nemohou nahradit skutečný odečet obyvatel každoročně dělaný matrikou města. Data o (ne)zaměstnanosti jsou znepřehledněna značnými nesrovnalostmi v oblasti evidence obyvatel měst (viz výše), zvláště pak nezaměstnaných (v absolutních číslech a poměrech ku počtu obyvatel). Tuto evidenci je podle našich zjištění možno provést jen na základě dotazníkového šetření a i tak budou hodnoty spíše orientační. V rámci šetření na Svitavsku bylo zjištěno, že aktuální data o počtu ekonomicky aktivních a skutečně na daném území žijících obyvatelích nelze dohledat jinak než soustředěným šetřením (jak již bylo uvedeno), zejména odvozením ze záznamů v matrikách a také dopočtením pomocí běžných demografických vzorců. Kvalitu výpočtu a předpokladů pak potvrdí teprve SLDB, které bude ovšem realizováno až v roce 2011 a publikováno nejdříve v roce 2012, tedy za celých 5 let od doby zpracování této studie a v době, kdy problémy s nezaměstnanými stejně jako migrace již budou narůstat Plánování a politika města v sociální oblasti Zcela zřejmě i přes změny ve státní správě nebude jakékoli město do doby zpracování výsledků SLDB skutečná či hrubá data vědět, a tak podle našeho názoru nemůže odpovědně plánovat a řešit kapacitu, rozsah a orientaci svých sociálních a dalších služeb (hromadná doprava, svoz odpadů, kapacita nemocnic a ústavů sociální péče, kapacita dodávkově řešené sociální péče, kapacita útulků mládeže, sociálních kurátorů atp.) na svém území. Z hlediska úřadu práce a jiných institucí je důležité vědět skutečný počet v místě žijících ekonomicky aktivních osob a nikoliv osob pouze v místě hlášených. Rozdíly v počtech obyvatel ve městě hlášených a skutečně bydlících jsou velké (často i desítky procent). Je nezbytné vytvořit prognózu vývoje počtu ekonomicky aktivních obyvatel ve městě, protože pak lze v předstihu zajistit případná potřebná pracovní místa. Zjištěné statistické nedostatky jak na straně městského úřadu, tak i v evidenci úřadu práce, vedou k disharmonii mezi efektivitou vynaložených prostředků státu i města v sociální oblasti a skutečným počtem potřebných nezaměstnaných osob a šíří požadovaných sociálních služeb. Tato disharmonie může vyústit v sociálně negativní jevy a vnitřní sociální nespokojenost s pobytem ve městě. Prvními znaky tohoto vývoje bude stárnutí a chudnutí populace uvnitř regionu (zejména na perifériích venkova) a následující negativní sociální jevy – zvýšená kriminalita, snížený rozpočet sídel (v důsledku snižování počtu obyva-

17 /

tel okolních obcí, migrace, odchodu do domovů sociální péče, zvýšené úmrtnosti, nedostatku zdravotní péče, zvýšeného počtu asociálních obyvatel atp.), a dále pak zvýšené náklady na údržbu a chod města jako takového (náklady na údržbu města, opravy zeleně, svoz odpadů, údržbu sítí, ostrahu majetku, údržbu a vybavení obecních budov aj.). Vývoji zřejmě dostatečně nezabrání ani fungující a ekonomicky rostoucí průmyslové zóny na okrajích města, protože nejsou úplně svázány se životem původních obyvatel města - řada pracovníků je do nich přivedena odjinud (mimo pracovní dobu užívá komfort města, který většinou neplatí a současně i finanční prostředky využívá jinde). Evidence uchazečů o práci a skutečné snižování počtu nezaměstnaných Ve shrnutí: aktuální dostupná data z ČSÚ neodpovídají reálnému okamžitému počtu obyvatel a tak i řada výpočtů provedených v rámci činnosti úřadu práce nevypovídá o reálném stavu nezaměstnanosti v regionu, ale spíše o trendech sledování nezaměstnanosti z hlediska zákona a „ochotě“ či potřebě místních občanů být evidován na úřadu práce. Dalším z významných faktorů neurčitosti je dikce stávajících zákonů, která vede k tomu, aby se v dobrém slova smyslu byrokratizovaný úřad práce koncentroval na boj s nezaměstnanými ve vlastní evidenci a nikoliv na skutečnou sociální práci v zájmu veřejnosti a službu občanům ve spolupráci s regionálními orgány samosprávy a státní správy. Stávající dikce zákonných opatření je taková, že jakékoli další „pozitivní“ změny v evidenci nezaměstnaných sejmou zátěž vysoké nezaměstnanosti z úřadu práce (postupně dokáží část nezaměstnaných administrativním postupem odbourat z evidence), ale fakticky ji přenesou na město jako takové. Město, jak již bylo uvedeno, nezná aktuální počet obyvatel na svém území, kteří využívají služby města (odpady, vodu, kanalizaci, sítě, hromadnou dopravu, atp.). Nemá tedy možnost jinak než křížovou kontrolou a dotazníky zjistit absolutní počty skutečně nezaměstnaných a nemá k tomuto účelu zavedené indikátory nebo obyčejnou evidenci, byť jen sociálněji zaměřenou. Problémy s evidencí občanů na úřadech práce se týkají prakticky všech rizikových skupin osob z hlediska sociálního vyloučení – zdravotně postižených, sociálně vyčleněných, žen ve vyšším věku a s nižším vzděláním, žen po mateřské a částečně i absolventů středních a základních škol. V současnosti byli takto ze skupiny evidovaných nezaměstnaných „vyzmizíkováni“ absolventi různých škol (ze zákonných a sociálních důvodů pro ně není již atraktivní evidovat se na ÚP), ženy s vyšším vzděláním a po mateřské (ÚP jim prakticky nemá co nabídnout, kromě každodenní rutiny spočívající v obcházení firem) a romské etnikum (zejména starší osoby a osoby v sociální síti). Vzhledem k tomu, že jde převážně o ohrožené skupiny občanů, které jsou sledované i na evropské úrovni, je jasné, že dříve nebo později jejich nezaměstnanost nějakým způsobem zatíží pokladnu města. Zaměstnávání žen Dalším a velmi negativním jevem, který z evidence nezaměstnaných vystupuje, je omezená možnost zaměstnávání starších žen (zejména na venkově). Při posuzování ohrožené skupiny žen nad 50 let věku lze dojít k závěru, že se právě u této skupiny významně projevuje trend sezónní zaměstnanosti. Tento způsob obživy je silně závislý na konjunktuře v systému v zemědělství (např. zvýšením celoroční produkce mléka a masa, dotace na produkci řepky a následná výroba, navazující výroby atp.) a zároveň i na počasí a ročním období. Vzniká tak značně nestabilní a dopravně závislá skupina žen, která může být v případě souhry více faktorů silně sociálně ohrožena a vyčleněna, případně dále ohrožena negativními sociálními jevy (domácí násilí, alkoholismus, nedostatečná zdravotní péče atp.).

/ 18

Podobně jako ženy starší jsou z hlediska sociálního vyloučení ohroženou skupinou ženy po mateřské dovolené (opět se jedná spíše o ženy na venkově), které většinou, pokud se nezaměstnají samy, nalézají jen obtížně zaměstnání ve standardních firmách. Jsou většinou plně závislé na hromadné dopravě, ročním období a zdraví a školní docházce svých dětí. Ženy po mateřské dovolené v evidenci úřadu práce či v evidenci odboru sociálního často nejsou nijak zaznamenány. Počty osob a skutečná nezaměstnanost této skupiny se dá zjistit až specializovaným dotazníkovým šetřením, neboť neexistuje jiná možnost jak tyto osoby podchytit. Vlivem legislativy mají minimální stimulaci pro evidenci na ÚP. Běžná žena po mateřské musí odpovídající zaměstnání hledat na základě jiných zdrojů informací. Doprovodným jevem je vzrůstající závislost osob ze sociálně ohrožených skupin (včetně zdravotně postižených) na infrastruktuře a dostupnosti služeb, kterou nabízí spíše město, což v praxi znamená větší finanční tlaky na jednotlivce. Bude tak pravděpodobně docházet k vylidňování venkova a zvyšování koncentrace služeb ve městě. Možným částečným východiskem z této situace je obě skupiny žen zaměstnat alespoň částečně v oblasti chybějících služeb v regionu (mimo město). Jedná se zejména o oblasti drobných výrob, služeb a řemesel. Pro tuto činnost však obcím a městům chybí finanční a institucionální podpora ze strany státu, krajů i vlastní prostředky. Výrazně chybí institucionální podpora pro poskytování relativně levných, dostupných a požadovaných služeb mimo město, které dříve k dispozici byly (např. pomoc starším lidem a postiženým v místě, kadeřnictví, drobné opravy a výroba, autoopravny a elektroopravny, drobná cukrářská výroba, malé výrobny masných výrobků, palírny, prodej drobného zboží aj.). Zdravotně postižení Další zkoumanou ohroženou skupinou jsou osoby se změněnou pracovní schopností, kterých přibývá a bude přibývat, zejména v souvislosti s výskytem léčených kardiovaskulárních a jiných chorob. Mezi osobami se změněnou pracovní schopností (ZPS) byly zkoumány rozdíly v nezaměstnanosti na venkově a ve městě. Obecně je nezaměstnanost osob se ZPS na venkově vyšší než ve městě, ale tyto rozdíly se postupně stírají. Je vhodné uvažovat o nutnosti pracovní nabídky lehčích prací pro tyto osoby. Nezaměstnanost ve městě a na venkově Data po úvodních a velice jednoduchých matematických analýzách umožňují odvodit ze sledovaných řad evidence nezaměstnaných, že nezaměstnanost na venkově výrazněji kolísá vlivem sezónních prací (zřejmě v zemědělství) než ve městě. Tento trend se však postupně mění. Odliv mozků Jedním z negativně působících faktorů je odliv kvalifikovaných osob s vyšším vzděláním z regionu za lepšími pracovními místy i dostupností služeb do krajských měst a jinam, včetně zahraničí. Vzhledem k očekávaným trendům je zřejmé, že se vesnice vysidlují a tradiční způsob hospodaření v krajině se mění. Ve městech typu Svitav pak hrozí, že i přes snahu městského úřadu zde budou zůstávat lidé, kteří nemají možnost se odstěhovat za lepší prací i komfortem jinam (mají levné vlastní bydlení a málo volných finančních prostředků). Absolventi, kteří studovali ve větších centrech (Brno, Pardubice), se už zpravidla nevracejí zpět do Svitav. Město se tím z tohoto hlediska vzdává svého potenciálu pro další rozvoj. Mechanismus, jak

19 /

absolventy přimět k návratu domů a obohatit myšlenkovým potenciálem místní komunitu, je právě úkolem města jako takového. Z hlediska vzdělanostní struktury města je vhodné provádět i průzkum umisťování absolventů, jejich uplatnění na trhu práce i možností dalšího rozvoje. Město by se mělo připravit na změny ve své struktuře, které budou ovlivňovat i strukturu poskytovaných služeb (např. dostupnost levných obchodů, jídelen, dostupnost lékařských a sociálních služeb atp.). V extrému by tento vývoj vedl k tomu, že ve městě jako takovém budou převažovat důchodci a osoby nepracující nebo pracující v zóně šedé nebo dokonce černé ekonomiky. Tato struktura by vedla k dalšímu vylidnění mimo okruh města, k chátrání struktury města a ke zvýšení četnosti výše uvedených negativních jevů. Výsledky průzkumu v podnicích V rámci zjišťování situace v oblasti nezaměstnanosti a zaměstnávání byla na podzim roku 2007 uskutečněna anketa mezi vybranými podniky na Svitavsku, jejímž účelem bylo získat názory na nezaměstnanost a podmínky zaměstnávání z pozice zaměstnavatelů. Smyslem ankety bylo mimo jiné podívat se na zaměstnanost a roli města a jmenovaných institucí z poněkud jiného úhlu, a tak pootevřít dvířka k aktivitám města, které nese následky nezaměstnanosti i poklesu zájmu o pracovní síly v místě nebo regionu. V rámci ankety bylo na základě velikosti a regionálního významu vybráno celkem osm profilových podniků, které na Svitavsku patří mezi větší zaměstnavatele. Telefonicky, a pak i e-mailem, jim byl položen následující soubor otázek: 1. Jaké potřebujete profese dlouhodobě a jaké krátkodobě? (otázka testující poptávku po profesích jako takovou a její přibližné rozložení) 2. Jak hledáte zaměstnance? Jak jste úspěšní v hledání? (otázka již systémová, testující a zjišťující pozici podniku při hledání zaměstnanců) 3. Jak se Vám spolupracuje s městem, ÚP a dalšími (kterými) institucemi v otázkách zaměstnanosti? (jedna ze zásadních otázek zjišťující možnosti pomoci podnikům v problematice shánění zaměstnanců pro provozy) 4. Co se dá zlepšit v komunikaci a v přístupu z Vaší strany a ze strany řízení města a ostatních institucí, aby se řešila nezaměstnanost a zaměstnanost na Svitavsku? (otázka na tělo, směřující ke zlepšení situace při hledání pracovníků pro místní větší podniky) 5. Co se dá zlepšit v přístupu a poskytování informací o nezaměstnanosti a volných pracovních místech ze strany města? (otázka směřující k vyjasnění role města při podpoře hledání zaměstnanců a podpoře zaměstnanecké politiky) Na vybrané otázky odpovědělo celkem šest podniků z osmi vybraných a oslovených. Jejich odpovědi se různily podle přístupu odpovědných vedoucích pracovníků. Většina těchto pracovníků je dlouhodoběji zaměstnanými personalisty podniků a lze tedy usoudit, že problematiku znají a mají ji osvojenu. V současnosti je možné z odpovědí na otázky provést následující shrnutí. Celkové shrnutí ankety ve Svitavách Lze konstatovat, že podniky s většími počty zaměstnanců využívají dostupných možností k získání zaměstnanců, komunikují s úřadem práce a dalšími organizacemi a necítí nějaké zvláštní snahy nebo podpůrné procesy ze strany města. Informační spolupráce není prakticky hodnocena a nejsou známy

/ 20

pozitivní kroky města v sociální oblasti. Role města je viděna jako okrajová a tak jediné náměty pro podporu zaměstnanosti vzešlé z ankety jsou: • podpora zaměstnaneckých nájemních bytů pro odborníky a specialisty a • podpora profesně zaměřeného školství v okruhu města, aby bylo možno v budoucnosti doplňovat zejména strojní profese do praxe. Oba dva návrhy jsou spíše charakteru opatření z minulých dob a pro město jsou finančně náročné a prakticky i těžko proveditelné. V zásadě se jedná o další přesun finanční zátěže v oblasti zaměstnanosti na město, bez zjevné podpory jeho struktur a činností jako takových. Z našeho pohledu je podniky i městem přehlédnuta oblast navazujících služeb, které poskytují řadu možností zaměstnání, ale nejsou vůbec akcentovány nebo rozvíjeny. Jde o různá občerstvení, opravny, obuvnické a řemeslné dílny, prodejny konfekce a nástrojů a další, které by mohly i ve Svitavském regionu znamenat zvýšení zaměstnanosti v oblasti služeb na úkor hyperobchodních zón. Podobná a možná horší je situace v oblasti dopravy do obcí mimo dosah Svitav, kde tíhu nese opět město a sami zaměstnanci. Materiál vznikl souhrnem z odpovědí obdržených od podniků Fibertex, TOS Svitavy, Nemocnice Svitavy, DINAS – P-D Refraktoris, EVT Svitavy, Svitap J.H.J.

6.

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

Hlavní výstupy a poznatky z provedeného zkoumání uvedené v předchozí kapitole shrnujeme ještě v následujících bodech: • Otázky nezaměstnanosti a zaměstnávání tvoří značně rozsáhlou a komplexní oblast, ve které působí i na místní úrovni mnoho institucí, které ale zůstávají nepropojené (ať z pohledu dat nebo osob), mají roztříštěné kompetence a s tím související různé cíle. Legislativní úpravy mění podmínky i statistiku, takže sledování dat a pohybů ve společnosti není kontinuální. • Mnohá data se zjišťují jen v rámci celostátního censu (SLDB) a v průběhu let nemá obec přehled např. o migraci absolventů, změně pracovní schopnosti občanů atd. V roce 2007, tzn. 6 let po pro vedení posledního censu, nevíme ani odhadem, jaká je vzdělanostní struktura v ORP, migrace, počty absolventů apod., nejsme schopni zjistit a vyhodnotit trendy. Z toho je nutné odvodit doporučení, aby si některé údaje obec zjišťovala sama, neboť bez reálných údajů o obyvatelích nelze plánovat žádný rozvoj ve městě (natožpak udržitelný). • Data jsou většinou za okres, což je činí nepoužitelnými pro plánování na místní úrovni (organizace již probíhá jinak), to je dalším důvodem proč by si některé údaje obec měla zajišťovat sama ze svých statistik (matrika). Bez plánu rozvoje obyvatel obec jen nahodile investuje do nezřídka málo účinných až zbytečných aktivit a promrhají se milionové částky. • V nezaměstnanosti má hlavní slovo evidence, která není vedena způsobem EU a nelze ji regionálně zobrazit - vizualizovat. Chybí cílená místní politika zaměřená na vytváření pracovních příležitostí a usnadnění přístupu k trhu práce a k práci, protože struktura nezaměstnaných není známá. Boj s nezaměstnaností se nechává na státu, který jej reguluje úředními postupy; na místní úrovni se o aktivní přístup snaží spíš jen neziskové organizace, charity, příp. podnikatelské subjekty a jiné organizace, např. Hospodářská komora, Agrární komora, profesní sdružení. • Nejsou využívány indikátory nezaměstnanosti běžné v Evropě, jako je např. kvóta nezaměstnanosti

21 /

(vypočítá se jako poměr registrovaných nezaměstnaných a součtu ekonomicky aktivních a nezaměstnaných). • Nesleduje se „lokalizace“ vyplácených dávek hmotné nouze a dávek sociální péče v rámci ORP, tzn. nezjišťuje se, jestli se někde nevytváří skupina - enkláva – sociálně potřebných, ani se nezkoumají příčiny přechodu do nezaměstnanosti, což by umožnilo cíleně plánovat intervence pro zlepšení situace. • Ohrožené skupiny (které mají zájem být zaměstnané) nejsou přímo sledovány, pokud se na ně nezaměří konkrétní program centrální podpory nebo program podpory z EU (ani to často nezaručí dlouhodobě příznivý obrat). Víme, o jaké skupiny se jedná, ale neznáme jejich strukturu ani velikost. Obecné faktory, které ovlivňují nebo by mohly ovlivňovat nezaměstnanost ve Svitavách, a oblasti, kde město může působit Dále jsou uvedeny oblasti, kde podle našeho názoru může obec sama nebo ve spolupráci s jinými subjekty ovlivnit úroveň zaměstnanosti, resp. přístup k trhu práce a k práci: • zaměstnatelnost: podpora vzdělávání a vytváření vhodných pracovních návyků u osob vstupujících na trh práce, podpora udržení si pracovních návyků a kvalifikace u osob, které na určitou dobu trh práce opustí. S tím souvisí i budování infrastruktury pro přístup k informacím (zejména internet a sítě ve městě) a podpora zvyšování znalostí práce s informacemi, psychologická pomoc v nouzi. • rozvoj podnikatelského prostředí: podpora podmínek pro založení, fungování a rozvoj podniků poskytujících pracovní místa, podpora malých a středních firem – vlastního zaměstnávání obyvatel • sledování možností a potřeb dopravy do zaměstnání v rámci správního obvodu – s pozorností věnovanou určitým skupinám • jít příkladem v odstraňování všech forem diskriminace v přístupu k pracovním příležitostem a odměňování • spolupráce s ostatními institucemi, např. odborem sociální péče a úřadem práce při zpracovávání a provádění tzv. aktivizačních plánů sociálně potřebných občanů; spolupráce s neziskovými organizacemi při práci se specifickými skupinami nezaměstnaných, spolupráce s podniky a podnikateli a školami při sledování pohybu ekonomicky aktivních obyvatel v regionu • iniciace spolupráce škol a místních podniků při umísťování absolventů středních škol do zaměstnání či změně učebního oboru. Závěrečné doporučení Zásadním pro rozvoj boje proti nezaměstnanosti ze strany města je ustavení pracovní skupiny či komise, která se bude nezaměstnaností dále na úrovni města a regionu ORP zabývat. Nejprve je nutné identifikovat problémy a stanovit základní opatření k zmírnění negativních trendů vývoje počtu a struktury obyvatel (vzdělání, sociální zařazení…). Pokud by se někdo důsledně zabýval vývojem a vlivem nezaměstnanosti a doprovodných negativních jevů (bezdomovectví, vytváření asociálních skupin) ve městě, mohlo by se podařit omezit negativní vlivy a tím uspořit značné výdaje městskému rozpočtu. Je důležité zajistit alespoň jednoho člověka,

http://de.wikipedia.org/wiki/Arbeitslosenquote

/ 22

který bude trendy monitorovat, hodnotit a informovat o nich vedení města a navrhovat vybrané způsoby opatření (odstranění příčin nezaměstnanosti nebo negativních sociálních jevů). V současné době je vhodné pro obsazení uvedené pozice využít prostředky ze strukturálních fondů a zajistit její fungování alespoň na tři roky. Nutnost navrženého opatření je ještě aktuálnější vzhledem k očekávanému převodu sociálních záležitostí kompletně pod státní správu a potřebě udržitelného plánování městského rozvoje – samospráva by neměla tuto oblast zcela „pouštět“, protože opět ona ponese vedlejší náklady sociálně potřebných. Doporučujeme uskutečňovat pravidelné půlroční diskuse, např. formou pracovního semináře podle principů místní Agendy 21, kde se zhodnotí dopad nově přijatých legislativních opatření a dalších vlivů, zreviduje se sada indikátorů nezaměstnanosti, provede se srovnání s podobnými městy v Evropě a zhodnotí se celkový vývoj. Důležitá je: 1) pravidelnost, 2) důraz na trvalý posun, tzn. reálné zhodnocení situace (k čemuž pomůže sledování vybraných indikátorů), definování cílů a průběžné vyhodnocování naplánovaných aktivit a 3) široká skupina zapojených a zainteresovaných osob a institucí.

7.

NÁVRH SADY INDIKÁTORŮ PRO SLEDOVÁNÍ (NE)ZAMĚSTNANOSTI

Indikátory pro nezaměstnanost sledovanou z hlediska potřeb města by měly být jasné, uchopitelné a dostupné z hlediska měření. Takové zadání není jednoduché, protože většina dostupných měření obsahuje zároveň nějakou chybu a nevypovídá o skutečném stavu nezaměstnanosti, ale spíše o dynamice práce úřadu a o schopnosti komunity nezaměstnanost absorbovat. Většinu indikátorů by bylo nutno zjišťovat dotazníkovým šetřením, a pak srovnávat skutečnou nezaměstnanost s oficiální statistikou, abychom měli přehled o rozdílech v měřeních. Navržená sada deseti indikátorů se pokouší navrhnout obojí řešení, tedy jak indikátory, které využívají dostupná data, tak i indikátory vycházející z nových šetření. Proč je u indikátorů nutná alespoň určitá míra přesnosti? Protože ukazatele nezaměstnanosti umožňují plánovat sociální a komunální služby bez obav, že by trvale docházelo k deficitu prostředků nebo k dalším problémům. Z výstupů získaných z provedeného šetření jsme vedle obecně sledovaných ukazatelů nezaměstnanosti vybrali následující specifické oblasti, na které doporučujeme se zaměřit: 1) sociálně potřebné rodiny (a to i nesezdané páry) 2) nezaměstnanost starších osob (zejména žen) 3) nezaměstnanost žen po mateřské a matky s dětmi do 14 let 4) nabídka zaměstnání a zejména služeb v okruhu města 5) kvóta nezaměstnanosti (dle západních vzorů a vizualizovaná do správního území v jednotlivých kategoriích – do 25 let, nad 55 let) Každý indikátor je rozpracován v metodickém listu, který popisuje základní definici indikátoru, smysl sledování a přesnou metodu sledování, tak aby jednotlivé indikátry byly srovnatelné nejen v horizontálním (v různých městech), ale i ve vertikálním měřítku (v čase).

23 /

Následující tabulka uvádí seznam jednotlivých indikátorů pro oblast nezaměstnanosti, které jsou dále pomocí metodických listů s jednotnou strukturou rozebrány.

Název indikátoru NEZ 1 NEZ 2 NEZ 3 NEZ 4 NEZ 5 NEZ 6 NEZ 7 NEZ 8 NEZ 9 NEZ 10

/ 24

Registrovaná míra nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti Registrovaná míra nezaměstnanosti žen Míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi (0-14 let) Registrovaná míra nezaměstnanosti osob starších 50 let Index nabídky zaměstnání Spokojenost s možností zaměstnání Podíl sociálně potřebných rodin Množství vyplacených sociálních dávek

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

POPIS INDIKÁTORU NEZ1 Registrovaná míra nezaměstnanosti Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel obce. % Chudoba, nezaměstnanost, sociální dávky Nezaměstnanost

KVALITA INDIKÁTORU Podrobná Indikátor vyjadřuje podíl registrovaných – dosažitelných, neumísdefinice těných uchazečů o práci vedených úřadem práce podle místa bydliště (čitatel), na celkovém počtu zaměstnaných i nezaměstnaných v dané obci – tj. na celkové pracovní síle (jmenovatel). Uchazeč o zaměstnání je podrobně definován zákonem 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Podrobná metodika sledování indikátoru byla změněna od 1. dubna 2004 a uvádí jí MPSV. Indikátor sleduje a vykazuje ČSÚ. Důvod sledování Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální a využitelnost dimenze udržitelného rozvoje a úzce souvisí s problematikou prvního rozvojového cíle tisíciletí (MDG) a otázkou chudoby v ČR. Jde zároveň o problém citlivě vnímaný občany a politiky českých měst. Sledování je standardně prováděno ve všech zemích EU a na všech úrovních v ČR. Úplnost a Indikátor je dobře metodicky podchycen a vychází z evidence reprezentativnost úřadů práce. Je vhodné ho zkombinovat s dalšími indikátory v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti a rozdělit osoby podle pohlaví. Validita Metodika pro sledování indikátorů se do roku 2004 mírně lišila od mezinárodně sledované míry nezaměstnanosti, která se rovněž běžně sleduje na národní úrovni a která stanovuje míru všech nezaměstnaných. Daný indikátor stanovuje míru registrovaných nezaměstnaných., tj. nezahrnuje neevidované nezaměstnané, a naopak eviduje ty, kteří jsou registrovaní na úřadu práce, avšak i nadále pracují v tzv. „šedé ekonomice“.

Popis a zpracování dat

Zdroj dat Frekvence sledování

ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Čitatel – počet registrovaných nezaměstnaných k 31. 12. daného roku Jmenovatel – velikost pracovní síly v obci (klouzavý průměr posledních dvanácti měsíců) ČSÚ, Úřad práce, obecní úřady, MPSV Roční, měsíční

25 /

POPIS INDIKÁTORU NEZ2 Dlouhodobá nezaměstnanost Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Podíl dlouhodobě nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných. % Chudoba, nezaměstnanost, sociální dávky Nezaměstnanost

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada Podrobná definice

Důvod sledování a využitelnost

Úplnost a reprezentativnost

Validita

KVALITA INDIKÁTORU Indikátor vyjadřuje podíl registrovaných uchazečů o práci vedených úřadem práce podle místa bydliště (čitatel), kteří jsou v evidenci nezaměstnaných déle než 12 měsíců, na celkovém počtu nezaměstnaných. Uchazeč o zaměstnání je podrobně definován zákonem 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Podrobná metodika sledování indikátoru byla změněna od 1. dubna 2004 a uvádí jí MPSV. Indikátor sleduje a vykazuje ČSÚ. Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální dimenze udržitelného rozvoje a úzce souvisí s problematikou prvního rozvojového cíle tisíciletí (MDG) a otázkou chudoby v ČR. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou nejvíce ohroženi sociálním vyloučením. Jsou to osoby, které z různých důvodů nemohou dlouhodobě najít práci. Indikátor je dobře metodicky podchycen a vychází z evidence úřadů práce. Je vhodné ho zkombinovat s dalšími indikátory v oblasti (zaměstnanost a nezaměstnanost), a rozdělit podle pohlaví. Daný indikátor (stejně jako ostatní registrované míry nezaměstnanosti) stanovuje míru registrovaných nezaměstnaných, tj. nezahrnuje neevidované nezaměstnané, kteří o zaměstnání nežádají (nechtějí nebo nemohou). Indikátor také zahrnuje případy osob, které jsou vedeny v evidenci, ale pracovat nechtějí. Eviduje i ty, kteří jsou registrovaní na úřadu práce, avšak i nadále pracují v tzv. „šedé ekonomice“. ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA

Popis a zpracování dat

Čitatel – počet dlouhodobě nezaměstnaných k 31. 12. daného roku Jmenovatel – počet evidovaných nezaměstnaných

Zdroj dat

Úřad práce, MPSV

Frekvence sledování

Roční, měsíční

/ 26

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

POPIS INDIKÁTORU NEZ3 Obecná míra nezaměstnanosti Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných z Výběrového šetření pracovní síly (VŠPS) z celkového počtu ekonomicky aktivních osob. % Chudoba, nezaměstnanost, sociální dávky Nezaměstnanost

KVALITA INDIKÁTORU Podrobná Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje v procentech podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele definice

konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO: - nebyly zaměstnané, - byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, - v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Důvod sledování Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální dimenze udrži telného rozvoje a úzce souvisí s problematikou prvního rozvojového cíle tisíciletí (MDG) a využitelnost a otázkou chudoby v ČR. Úplnost a Indikátor vychází z výsledků Výběrového šetření pracovní síly (VŠPS), které reprezentativnost provádí pravidelně (každé čtvrtletí) Český statistický úřad. Výsledky jsou dostupné pouze na vyšších úrovních (stát, kraj) než je obec či město. Validita Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z tohoto důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. Šetření je rovněž postiženo chybami (tzv. výběrovými a nevýběrovými), které mohou ovlivňovat hodnotu indikátoru.

ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Popis a zpracování dat

Čitatel – počet nezaměstnaných k 31. 12. daného roku Jmenovatel – počet ekonomicky aktivních

Zdroj dat

VŠPS, ČSÚ

Frekvence sledování

Roční

27 /

POPIS INDIKÁTORU NEZ4 Registrovaná míra nezaměstnanosti žen Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných žen evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních žen v obci. % Chudoba, nezaměstnanost, sociální dávky Nezaměstnanost

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

Podrobná definice

Důvod sledování a využitelnost

Úplnost a reprezentativnost Validita

KVALITA INDIKÁTORU Indikátor vyjadřuje podíl počtu žen evidovaných úřadem práce podle místa bydliště (čitatel) na celkovém počtu zaměstnaných i nezaměstnaných žen v dané obci – tj. na celkové pracovní síle (jmenovatel). Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální dimenze udržitelného rozvoje a úzce souvisí s problematikou prvního rozvojového cíle tisíciletí (MDG) a otázkou chudoby v ČR. Nezaměstnaným ženám patří v politice ČR a EU zvýšená pozornost. Jako skupina patří totiž mezi ohrožené sociálním vyloučením. Indikátor je dobře metodicky podchycen a vychází z evidence úřadů práce. Je vhodné ho zkombinovat s dalšími indikátory v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Daný indikátor stanovuje míru registrovaných nezaměstnaných žen, tj. nezahrnuje neevidované nezaměstnané, které nežádají o zaměstnání, a naopak eviduje ty, které jsou registrované na úřadu práce, avšak i nadále pracují v tzv. „šedé ekonomice“.

Popis a zpracování dat Zdroj dat Frekvence sledování

/ 28

ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Čitatel – počet registrovaných nezaměstnaných žen k 31. 12. daného roku; jmenovatel – počet ekonomicky aktivních žen v obci. ČSÚ, Úřad práce, obecní úřady, MPSV Roční, měsíční

POPIS INDIKÁTORU NEZ5 Míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi (0-14 let) Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných žen se závislými dětmi (ve věku 0-14 let) evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních žen v obci. % zaměstnanost, péče o děti Nezaměstnanost

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice

Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada Podrobná definice Důvod sledování a využitelnost

Úplnost a reprezentativnost

Validita

KVALITA INDIKÁTORU Podíl nezaměstnaných žen se závislými dětmi (ve věku 0-14 let) evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních žen v obci. Ženy (matky) s malými dětmi patří v podmínkách ČR ke skupině, které hrozí sociální vyloučení. Týká se to především žen žijících v samostatné domácnosti. Z dostupných statistik o obyvatelstvu i specializovaných šetření je známo, že matky samoživitelky čelí vyššímu riziku nezaměstnanosti než ženy vdané a jejich rodiny jen obtížně vycházejí s příjmem. Podle očekávání souvisí výše příjmu s četností pobírání dávek státní sociální podpory (SSP), konkrétně sociálního příplatku. Pokud se podíváme, jaké procento domácností respondentek pobírá sociální příspěvek, zjistíme, že jsou to právě především matky samoživitelky a také nesezdané páry s dětmi. Indikátor je metodicky podchycen a vychází z evidence úřadů práce. Je vhodné ho zkombinovat s dalšími indikátory v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, především s podílem sociálně potřebných rodin. Dále je možné indikátor rozdělit na ženy vdané a ostatní. Daný indikátor stanovuje míru registrovaných nezaměstnaných žen, tj. nezahrnuje neevidované nezaměstnané ženy, které nežádají o zaměstnání. Indikátor dále zahrnuje ty ženy, které jsou registrované na úřadu práce, avšak i nadále pracují v tzv. „šedé ekonomice“. Dle zkušeností jich však je minimum. ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA

Popis a zpracování dat

Zdroj dat Frekvence sledování

Čitatel – počet registrovaných nezaměstnaných ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi (ve věku 0-14 let) k 31. 12. daného roku Jmenovatel – počet ekonomicky aktivních žen v obci ČSÚ, Úřad práce, obecní úřady, MPSV Roční, měsíční

29 /

POPIS INDIKÁTORU NEZ6 Registrovaná míra nezaměstnanosti osob starších 50 let Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob starších 50 let evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních osob starších 50 let v obci. % Chudoba, nezaměstnanost, sociální dávky Nezaměstnanost

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice

Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

Podrobná definice

Důvod sledování a využitelnost

Úplnost a reprezentativnost Validita

KVALITA INDIKÁTORU Indikátor vyjadřuje podíl počtu osob starších 50 let evidovaných úřadem práce podle místa bydliště (čitatel) na celkovém počtu zaměstnaných i nezaměstnaných osob starších 50 let v dané obci (jmenovatel). Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální dimenze udržitelného rozvoje a úzce souvisí s problematikou prvního rozvojového cíle tisíciletí (MDG) a otázkou chudoby v ČR. Osobám starším 50 let patří v politice ČR a EU zvýšená pozornost, jako skupině ohrožené sociálním vyloučením. Indikátor je dobře metodicky podchycen a vychází z evidence úřadů práce. Je vhodné ho zkombinovat s dalšími indikátory v oblasti (zaměstnanost a nezaměstnanost). Daný indikátor stanovuje míru registrovaných nezaměstnaných, tj. nezahrnuje neevidované nezaměstnané, kteří nežádají o zaměstnání. Naopak eviduje ty, kteří jsou registrovaní na úřadu práce, avšak i nadále pracují v tzv. „šedé ekonomice“.

Popis a zpracování dat Zdroj dat Frekvence sledování

/ 30

ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Čitatel – počet registrovaných nezaměstnaných osob starších 50 let; jmenovatel – počet ekonomicky aktivních osob starších 50 let v obci. ČSÚ, Úřad práce, obecní úřady, MPSV Roční, měsíční

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

Podrobná definice Důvod sledování a využitelnost Úplnost a reprezentativnost

Validita

Popis a zpracování dat Zdroj dat Frekvence sledování

POPIS INDIKÁTORU NEZ7 Index nabídky zaměstnání Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Vyjadřuje počet evidovaných volných pracovních míst na 100 evidovaných nezaměstnaných. Počet míst na 100 nezaměstnaných Chudoba, nezaměstnanost, sociální dávky Nezaměstnanost KVALITA INDIKÁTORU Vyjadřuje počet úřadem práce evidovaných volných pracovních míst na 100 úřadem práce evidovaných uchazečů o zaměstnání. Množství volných pracovních míst odráží sílu místní ekonomiky a zároveň vyvažuje míru nezaměstnanosti v obci. Indikátor je dobře metodicky podchycen a vychází z evidence úřadů práce. Je vhodné ho zkombinovat s dalšími indikátory v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Rovněž je vhodné rozdělit osoby podle pohlaví či podle kvalifikačních požadavků na nezaměstnané. Indikátor nepostihuje skutečný počet volných pracovních míst v obci, ale pouze ta volná pracovní místa, která jsou úřadu práce nahlášena. Indikátor stanovuje míru registrovaných nezaměstnaných, tj. nezahrnuje neevidované nezaměstnané, kteří nežádají o zaměstnání. ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Čitatel – počet volných pracovních míst; jmenovatel – počet registrovaných nezaměstnaných x 100. ČSÚ, Úřad práce, obecní úřady, MPSV Roční, čtvrtletní

31 /

POPIS INDIKÁTORU NEZ8 Spokojenost s možností zaměstnání Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Spokojenosti obyvatel města s možnostmi zaměstnání ve městě (subjektivní hodnocení) Bezrozměrná Chudoba, nezaměstnanost, zaměstnanost, spokojenost Nezaměstnanost

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

Podrobná definice Důvod sledování a využitelnost Úplnost a reprezentativnost

Validita

KVALITA INDIKÁTORU Indikátor vyjadřuje míru spokojenosti s možnostmi zaměstnání ve městě, kterou obyvatelé města vyjadřují v dotazníkovém šetření. Spokojenost obyvatel s životem ve městě je nezbytnou podmínkou fungování města jako samosprávného celku. Možnosti zaměstnání jsou klíčovým faktorem kvality života. Indikátor je dobře metodicky podchycen a vychází ze standardizovaného dotazníkového šetření mezi obyvateli města (ECI A.1: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím) Tento indikátor lze kombinovat s podobnými ukazateli spokojenosti. Díky tomu, že se jedná o dotazníkové šetření, nemusí oslovený vzorek odpovídat skutečné struktuře obyvatel. Indikátor v sobě obsahuje jak kvantitativní stránku (dostatek pracovních příležitostí) tak stránku kvalitativní (strukturu zaměstnání). Tyto dvě stránky lze rozdělit dalšími podotázkami.

Popis a zpracování dat Zdroj dat Frekvence sledování

/ 32

ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Respondenti hodnotí míru spokojenosti na stupnici od 0 do 10. Ze všech výsledků se později udělá aritmetický průměr a získá se požadovaný indikátor. Dotazníkové šetření Dvouletá

POPIS INDIKÁTORU NEZ9 Podíl sociálně potřebných rodin Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Indikátor vyjadřuje počet sociálně potřebných rodin na 1000 obyvatel Počet na 1000 obyvatel, ‰ Chudoba, nezaměstnanost, zaměstnanost Nezaměstnanost

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

Podrobná definice

Důvod sledování a využitelnost

Úplnost a reprezentativnost Validita

KVALITA INDIKÁTORU Indikátor vyjadřuje počet sociálně potřebných rodin na 1000 obyvatel obce či města. Za sociálně potřebného je považován občan, jehož příjem nedosahuje částek životního minima a který si nemůže vlastním přičiněním tento příjem zvýšit (vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů). Občané žijící ve společné domácnosti, jejichž příjmy se posuzují společně, se považují za sociálně potřebné jen tehdy, jestliže podmínky sociální potřebnosti splňují všechny společně posuzované osoby. Sociální dávky jsou jedním z nástrojů, který eliminuje chudobu obyvatel měst. Výše sociálních dávek a jejich potřebnost se stanovuje především na základě rozdílu příjmů žadatelů o sociální dávky a životního minima, jež je stanoveno vládním rozhodnutím. Nejčastější skupinu tvoří neúplné rodiny, rodiny vícečetné a rodiny s nezaměstnaným členem nebo členem zdravotně postiženým. Indikátor je dobře metodicky podchycen a vychází z údajů sociálních odborů Městských úřadů. Indikátor nepracuje se stejnými jednotkami v čitateli a jmenovateli. Z toho důvodu mohou být některé výsledky zkreslené a navzájem neporovnatelné. Indikátor rovněž nepostihuje ty osoby (rodiny), které o sociální dávky nežádají.

Popis a zpracování dat Zdroj dat Frekvence sledování

ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Čitatel: počet sociálně potřebných rodin, jmenovatel: obyvatelé obce, města Města, obce, MPSV Roční, čtvrtletní

33 /

POPIS INDIKÁTORU NEZ10 Množství vyplacených sociálních dávek Sociálně ekonomická situace města Zaměstnanost Vyjadřuje množství vyplácených sociálních dávek na obyvatele Kč na obyvatele Chudoba, nezaměstnanost, zaměstnanost Nezaměstnanost

Číslo (ID) Název indikátoru Oblast Podoblast Definice Jednotka Klíčová slova Indikátorová sada

Podrobná definice

Důvod sledování a využitelnost

Úplnost a reprezentativnost

Validita

KVALITA INDIKÁTORU Indikátor vyjadřuje výši všech vyplácených sociálních dávek místně příslušným sociálním odborem na jednoho obyvatele města. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, kde je možné získat další podrobné informace. Indikátor vypovídá o výši vyplácených sociálních dávek na obyvatele dle jednotlivých obcí. V ideálním případě ho lze využít pro zmapování skupin osob ohrožených sociálním vyloučením v rámci jednoho města. Při současném využití geografických informačních systémů (GIS) umožňuje ve městech a obcích lokalizovat území se zvýšenou potřebou sociálních dávek a tam směřovat opatření různého typu. Stanovený indikátor v sobě obsahuje sociální dávky, které přímo nesouvisejí se sociálním vyloučením, nýbrž např. s populačním vývojem. Pro zmapování těchto jevů lze tento indikátor zjemnit pro jednotlivé typy sociálních dávek. Výše sociálních dávek souvisí s platnými legislativními předpisy v daném roce. Tento indikátor nelze využívat pro hodnocení trendu, ale spíše pro benchmarking (porovnání navzájem).

Popis a zpracování dat Zdroj dat Frekvence sledování

/ 34

ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Čitatel: suma všech sociálních dávek vyplacených místně příslušným obyvatelům města; jmenovatel: počet obyvatel města. Města, MPSV Roční, čtvrtletní

8.

O TIMUR

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) je občanské sdružení, jehož zakladateli jsou zástupci tří nestátních neziskových organizací (Agentura Koniklec, Regionální environmentální centrum Česká republika a Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.) a jednotlivců. Jeho posláním je podporovat udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v České republice prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje do managementu měst, obcí a jejich sdružení. Hlavní náplní TIMUR je sledování ukazatelů místního udržitelného rozvoje, kvality života a kvality prostředí na místní úrovni. Sledování indikátorů si klade za cíl přispět ke zlepšení místního plánování, posílení komunitní spolupráce, zlepšení spolupráce samospráv, nestátních neziskových organizací (NNO) a veřejnosti, zlepšení informovanosti a osvěty ve městech a v neposlední řadě navázání spolupráce a výměny zkušeností a umožnění srovnání rozvoje měst ČR s ostatními městy v Evropě. Cílem činnosti TIMUR je zajistit zapojeným partnerům veškerou podporu na úrovni metodiky, školení, domácího i zahraničního fundraisingu a PR, získávání finančních prostředků a na úrovni technického řešení interpretace získaných údajů. Od roku 2002 se k iniciativě postupně připojují obce a města, která se dobrovolně rozhodnou sledovat jeden či více indikátorů společné sady indikátorů udržitelného rozvoje (ECI-TIMUR) a vlastní specifické indikátory, které se volí za účasti veřejnosti a které odrážejí témata prioritní pro rozvoj dané komunity. Všechna města schválila přistoupení k iniciativě na úrovni zastupitelstev a používání indikátorů ECI a doprovodných nástrojů (akce pro veřejnost, specifické indikátory) se stalo součástí oficiální politiky města. Součástí partnerství je nyní (podzim 2007) 20 měst a od roku 2004 také jedno sdružení obcí – mikroregion Záhoran, který sdružuje devět obcí na Přerovsku.

35 /

9.

SLOVNÍČEK POJMŮ

Počet nezaměstnaných osob

Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil. Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO: • nebyly zaměstnané, • byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, • v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky.

Neumístění uchazeči o zaměstnání, registrovaní nezaměstnaní (MPSV)

Podle platných zákonů mohou být vedeni v evidencích úřadů práce jako neumístění uchazeči o práci občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Data o neumístěných uchazečích se přebírají z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání (MPSV)

Od července 2004 zjišťuje MPSV počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání.

Pracovní síly v národním hospodářství

Ukazatel je definován jako součet zaměstnaných osob (v hlavním zaměstnání) v národním hospodářství a nezaměstnaných osob.

Ekonomicky neaktivní

Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil. Ekonomicky neaktivní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v referenčním období nepatřily do kategorie „pracovních sil“, tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).

Obecná míra nezaměstnanosti

Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměst naných, kteří jsou bez práce déle než jeden rok, a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných.

/ 36

Registrovaná míra nezaměstnanosti (MPSV)

Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Údaje o počtu zaměstnaných jsou počítány jako klouzavé průměry za posledních 12 měsíců.

Specifická míra nezaměstnanosti

Specifická míra nezaměstnanosti vyjadřuje v procentech podíl počtu určité skupiny nezaměstnaných na shodně vymezené pracovní síle (např. určitá věková skupina, stupeň vzdělání apod).

Počet zaměstnaných v druhém zaměstnání v národním hospodářství

Za zaměstnané ve druhém zaměstnání se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu ve svém druhém zaměstnání za mzdu, plat či jinou odměnu nebo které sice nebyly ve svém druhém zaměstnání přítomny, ale měly k němu formální vztah. Je sledováno pouze druhé, nikoli případné třetí a další zaměstnání.

Míra zaměstnanost

Vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších než 15 let.

Míra zaměstnanosti 15-64letých

Vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných ve věku 15-64 let na počtu všech osob v této věkové skupině.

Sebezaměstnaní, podnikatelská sféra

Jsou osoby klasifikované podle postavení v zaměstnání jako podnikatelé se zaměstnanci (zaměstnavatelé), podnikatelé bez zaměstnanců (podle klasifikace CZ-ICSE „osoby pracující na vlastní účet“ mimo zaměstnavatelů) a pomáhající rodinní příslušníci. Za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) lze považovat pouze ty osoby (podnikající), které nejsou registrovány v obchodním rejstříku. Termín „osoby pracující na vlastní účet“ je používán v širším, obecnějším pojetí i v užším NÚ, ESA. Pro sociální statistiky je vždy primární hledisko počtu zaměstnanců. V klasifikaci CZ-ICSE je skupina osob „osoby pracující na vlastní účet“ definována podle druhu oprávnění k podnikání, vždy jsou však vyloučeni zaměstnavatelé.

Dosažitelní nezaměstnaní

Dosažitelní nezaměstnaní nezahrnují uchazeče, kteří nejsou do dvou týdnů schopni nastoupit do zaměstnání, například ženy na mateřské dovolené nebo vězně. Zahrnuti nejsou ani uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, a dále uchazeči, kteří navštěvují rekvalifikační kurzy, uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství a uchazeči v pracovní neschopnosti.

37 /

10. PŘÍLOHY Přehled sledovaných indikátorů – vybrané sady Příloha č. 1 Ministerstvo práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

/ 38

Vývoj zaměstnanosti podle odvětví činnosti Zaměstnanost podle odvětví činnosti - krajské členění Skladba osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v ČR podle odvětví a pohlaví Sektorová struktura zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti mužů a žen. Počty zaměstnaných mužů a žen podle postavení v hlavním zaměstnání Zaměstnaní - zkrácená pracovní doba a podzaměstnanost Zaměstnanost cizích státních příslušníků v okresech ČR Zaměstnanost cizinců v ČR podle státního občanství Cizinci v postavení zaměstnanců - občané států EU v ČR Počet evidovaných nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa Specifické míry nezaměstnanosti Mapy míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo Struktura uchazečů o zaměstnání v členění na muže a ženy (tabulky) - podle výše příspěvku, věku, vzdělání a délky evidence Podíl uchazečů v evidenci ÚP déle než 6 a 12 měsíců (graf) Struktura uchazečů o zaměstnání v členění na muže a ženy (grafy) - podle výše příspěvku, věku, vzdělání a délky evidence Pohyb uchazečů o zaměstnání Setřídění okresů podle meziročního přírůstku/úbytku počtu uchazečů o zaměstnání Setřídění okresů podle míry nezaměstnanosti, meziročního přírůstku nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 VPM Míra nezaměstnanosti v krajích ČR. Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti (graf) Uchazeči o zaměstnání, MN a VPM v obcích s pověřeným OÚ Vývoj na trhu práce v ČR Vývoj v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a rekvalifikací v ČR Vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ v krajích Počet podpořených osob v rámci APZ v krajích Čerpání finančních prostředků na nástroje APZ v jednotlivých krajích Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Investiční pobídky Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností Grafy - Vývoj počtu osob zařazených na programy APZ a do rekvalifikace, Účastníci programů APZ, Podíl osob zařazených na APZ z celkového počtu uchazečů (podle krajů)

29. 30. 31. 32.

Struktura uchazečů o zaměstnání v regionech seřazená podle MN Vybrané strukturální ukazatele a ukazatele ESZ - srovnání EU a ČR Vybrané strukturální ukazatele a ukazatele ESZ - srovnání EU a ČR Klíčové indikátory zaměstnanosti EU

Příloha č. 2 Klíčové indikátory zaměstnanosti EU (2005) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Obyvatelstvo celkem (v tis.) Obyvatelstvo ve věku 15-64 (v tis.) Počet zaměstnaných celkem (v tis.) Zaměstnaní ve věku 15-64 (v tis.) Míra zaměstnanosti (% obyvatelstva ve věku 15-64) Míra zaměstnanosti (% obyvatelstva ve věku 15-24) Míra zaměstnanosti (% obyvatelstva ve věku 25-54) Míra zaměstnanosti (% obyvatelstva ve věku 55-64) Míra zaměstnanosti (% obyvatelstva ve věku 15-64) Pracující na vlastní účet (% celkové zaměstnanosti) Zkrácená pracovní doba (% celkové zaměstnanosti) Zaměstnaní na dobu určitou (% celkové zaměstnanosti) Zaměstnanost v terciárním sektoru (% celkové zaměstnanosti) Zaměstnanost v sekundárním sektoru (% celkové zaměstnanosti) Zaměstnanost v primárním sektoru(% celkové zaměstnanosti) Míra ekonomické aktivity (% obyvatelstva ve věku 15-64) Míra ekonomické aktivity (% obyvatelstva ve věku 15-24) Míra ekonomické aktivity (% obyvatelstva ve věku 25-54) Míra ekonomické aktivity (% obyvatelstva ve věku 55-64) Celková nezaměstnanost (v tis.) Míra nezaměstnanosti (% pracovní síly 15+) Míra nezaměstnanosti mladých (% pracovní síly ve věku 15-24) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (% pracovní síly) Podíl nezaměstnanosti mladých (% obyvatelstva ve věku 15-24)

Zdroj: Employment in Europe 2006. Vydáno Evropskou komisí - Ředitelstvím pro zaměstnanost a sociální záležitosti v říjnu 2006. http://ec.europa.eu/employment_social/employment_analysis/employ_2006_en.htm

Příloha č. 3 Burza indikátorů TIMUR (www.timur.cz) 1 Doprava za prací - Způsob dopravy za prací a průměrná vzdálenost 2 (Ne)zaměstnanost - a) Procento zaměstnaných z obyvatel ve věku ekonomické aktivity, b) Počet nezaměstnaných déle než rok ze všech uchazečů o podporu v nezaměstnanosti

39 /

3 Hustota obyvatel a pracovních míst - Počet obyvatel a/nebo pracovních míst ku ploše urbanizovaných částí města 4 Poměr zaměstnání a bydlení (atraktivita) - Počet zaměstnaných lidí ve městě ku počtu obyvatel bydlících v jeho administrativních hranicích 5 Registrovaná míra nezaměstnanosti - Indikátor se vyjadřuje jako podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce na celkové pracovní síle v obci Podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel obce. 6 Registrovaná míra dlouhodobé nezaměstnanosti - Indikátor se vyjadřuje jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných (délka období bez práce delší než 1 rok) evidovaných úřadem práce na celkové pracovní síle v obci 7 Podíl sociálně potřebných domácností - Indikátor vyjadřuje podíl sociálně potřebných domácností z celkového počtu domácností 8 Žádosti o dávky státní sociální podpory - Počet nových žádostí o dávky státní sociální podpory v daném roce vztažený na 1000 obyvatel obce 9 Regionální, městské a komunitní projekty na snížení sociálního vyloučení a zvýšení zaměstnanosti - Indikátor vyjadřuje úspěšnost a objem podaných projektů na snížení sociálního vyloučení a zvýšení zaměstnanosti na úrovni města, případně kraje (NUTS 3), pokud se projekt přímo týká i dotyčného města 10 Bezdomovectví - Záznamy o bezdomovcích za jeden rok od 1. dubna do 31. března 11 Nejvyšší dosažené vzdělání - Indikátor hodnotí celkovou vzdělanost obyvatel dané obce 12 Odliv mozků - Indikátor hodnotí počet VŠ vzdělaných obyvatel města, kteří se po ukončení studia vystěhovali z města 13 Podíl nezaměstnanosti absolventů škol - Indikátor vyjadřuje podíl nezaměstnaných absolventů škol podle stupně vzdělání na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných 14 Podíl žen v rozhodovacích a řídících funkcích ve městě - Indikátor stanovuje zastoupení žen v zastupitelstvu města, radě města a v řídících funkcích vybraných institucí města 15 Míra nezaměstnanosti žen - Indikátor vyjadřuje podíl nezaměstnaných žen evidovaných úřadem práce na celkové pracovní síle žen v obci 16 Míra zaměstnanosti matek s dětmi do 10 let - Indikátor vyjadřuje podíl zaměstnaných matek s dětmi do 10 let z celkového počtu těchto matek 17 Míra nízkých příjmů osamělých matek - Indikátor vyjadřuje podíl osamělých matek s nízkými příjmy z celkového počtu osamělých matek 18 Nabídka programů pro nastávající matky - Počet prvorodiček s trvalým bydlištěm ve městě, které se v těhotenství zúčastnily programu pro nastávající matky mimo návštěvy gynekologa v délce trvání alespoň 5 hodin 19 Podíl žen na celkovém počtu OSVČ - Indikátor vyjadřuje podíl žen na celkovém počtu OSVČ v obci

/ 40

41 /

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Nádražní 26, 251 64 Mnichovice http://www.timur.cz © TIMUR 2007

/ 42

ISBN: 978-80-254-1549-8