1. Vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo v souladu s § 58 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, aktualizováno na základě aktualizovaných katastrálních map v měřítku 1 : 2 880, které byly zpracovateli předány s potvrzeným stavem k 30.3. 2006. Zastavěné území bylo vymezeno podle stavu uvedeném na katastrálních mapách k 30.9. 2006. Zastavěné území je vyznačeno ve výkresech: Základní členění území Hlavní výkres Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření Odnětí zemědělského půdního fondu a pozemků
2. Koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot Obec leží na území okresu Šumperk, který byl celý zahrnut do řešení územního plánu velkého územního celku Jeseníky, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 613 ze dne 2. listopadu 1994 a závazná část byla vyhlášena nařízením vlády ČR č. 233 ze dne 2. listopadu 1994. Z tohoto územního plánu nevyplývají žádné významnější povinnosti zahrnout do řešení rozvoje obce záměry nadregionální či regionální povahy, které by byly součástí závazné části. V roce 2002 byla usnesením vlády ČR č. 1042 ze dne 30.10. 2002 schválena změna č. 1 tohoto územního plánu velkého územního celku. Z této I. změny vyplývají pro řešení rozvoje obce následující požadavky: Zařadit do územního plánu obce a chránit území koridoru pro novou trasu silnice I/44 Mohelnice-Petrov n.D. – státní hranice včetně křižovatek a obchvatů sídel a tunelového úseku pod Červenohorským sedlem. Trasa Mohelnice – Petrov n.D. je řešena jako čtyřpruh. Trasa vedená obchvatem kolem Zábřeha je schválena jako součást veřejně prošpěšné stavby. Pro komunikace rychlostního typu se chrání koridor o šířce 300m na každou stranu od osy komunikace. Trasa je vyznačena v grafické dokumentaci změny č. I ÚP VÚC Jeseníky. Pro vedení trasy v části kde se dotýká katastrálního území je využito vyhledávací studie (Dopravoprojekt Brno 10/93) a dalších doplňků, které vyznačuje napojení Leštiny přes silnici II/315 na novou trasu silnice I/44. Zařadit do územního plánu obce protipovodňové opatření – ochrannou hráz Leština, schválená jako veřejně prospěšná stavba (č. 141) Základní systém ochranných hrází proti záplavám je již vybudován. Doplňková opatření jsou zařazena do návrhu územního plánu. Respektovat vymezené nadregionální a regionální skladebné prvky územního systému ekologické stability týkající se řešeného území tj. NRBK 57(89) v trase NRBC Praděd – NRBC Litovelské Pomoraví RBK 902 v trase RBC Lupěné – NRBK 89
1
RBK 903 v trase NRBK 89 – RBC Hrabová Tyto územně plánovací dokumentace před dokončením územního plánu pozbyly platnost. V únoru 2008 byly schváleny zásady územního rozvoje Olomouckého kraje a vydány opatřením obecné povahy č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274, kde je upřesněn i nadregionální a regionální územní systém ekologické stability a ve vazbě na to bylo upřesněno v řešení územního plánu. Regionální biokoridory 902 a 903 byly vedeny mimo katastrální území obce. Do řešení obce však bylo zařazeno nově vymezené regionální biocentrum RBC-LN Leštinská niva. Návrh územního plánu je pořizován s cílem zajistit územně plánovací dokumentaci, která vymezuje nové funkční plochy pro další rozvoj obce Leština, především plochy pro výstavbu rodinných domků. Zároveň musejí být vyřešeny problémy technické infrastruktury s ohledem na dopravní obsluhu území a na zajištění zásobování nových ploch vodou, energiemi a telekomunikačními zařízeními. Cílem územního plánu je i vymezení ploch pro obnovu a pro stabilizaci stávajícího funkčního využití ploch a řešení souladu mezi zastavěným územím obce a zastavitelnými plochami. Důležité je také řešení souladu mezi urbanizovaným a neurbanizovaným územím sídla. V případě neurbanizovaného území obce bude těžiště řešení spočívat v zapracování územního systému ekologické stability, který musí být vhodně integrován do celkového komplexního urbanistického řešení území obce a jejího širšího zájmového území. Důležitým faktorem řešení je také vytvořit územní předpoklady pro komplexní fungování preventivních protipovodňových opatření a odstranění dopravních závad. Reálnost navrhovaného řešení a stanovených cílů byla ověřena v rámci projednávání urbanistické studie, která svým obsahem odpovídala konceptu územního plánu. Projednávání vyústilo ve schválení zadání a zároveň souborného stanoviska pro územní plán. Rozvojové předpoklady vyplývají také z polohy sídla v blízkosti rozvojové osy mezinárodního a republikového významu vymezené „Politikou územního rozvoje ČR“. Tuto rozvojovou osu doplňují navrhované další rozvojové oblasti formulované v rozpracovaných dokumentech Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje dané potenciálem středisek osídlení Zábřeh a Šumperk. Pro obec Leština z toho vyplývá možnost rozvoje především sídelní funkce, neboť morfologie terénu i vyhlášená záplavová území, neumožňují podstatnější rozvoje funkce výrobní či rekreační.
3. Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, plochy přestavby a systém sídelní zeleně Celková urbanistická koncepce vychází z hodnocení dosavadního vývoje a navazuje na dosažený stupeň a charakter zástavby Sídlo jako celek má velice kompaktní půdorys, daný vysokou bonitou okolních pozemků, která historicky bránila jejich neorganizovanému a rozvolněnému zastavování. Pouze místní část Zálavčí, vybíhající podél stejnojmenné ulice severovýchodním směrem k Vitošovskému náhonu a úpatí Berkovy hory, má odlišný charakter. Jedná se zde o kombinaci původní a nové zástavby, více méně ulicového typu bez promyšlené a jednotící urbanistické kompozice. Stavební dominantou obce byla v minulosti kaple sv. Václava na návsi. V současné době jí však nevhodně konkuruje nová třípodlažní školní budova, postavená v její těsné blízkosti. Zbytek
2
obce má vyrovnanou výškovou hladinu bez dalších dominant a při dálkových pohledech, např. z úbočí Berkovy hory, je typickým příkladem „kobercové“ zástavby ve zcela plochém terénu. Problematické je i zapojení obce do okolního přírodního prostředí. I když se zde - opět v dálkových pohledech - příznivě uplatňují lužní doprovody řeky Moravy a kopcovitý terén východně od sídla, je přechod intravilánu do krajiny velice násilný. Zastavěné území většinou končí ploty nebo zdmi krajních parcel, na něž bezprostředně navazují rozsáhlé plochy orných půd, a to bez jakékoliv přechodové zeleně. Směrem k Moravě je pak obec obehnána zatravněným protipovodňovým valem, který je jen sporadicky ozeleněn a dodává tak sídlu dojem „města za hradbami“. V panoramatických pohledech se příliš výrazně neuplatňuje ani zeleň zahrad, které jsou natolik malé, že se daleko více pohledově prosazuje zastavěná část intravilánu. Výjimkou v tomto směru je pouze vzrostlá veřejná zeleň na návsi a v okolí některých zařízení občanské vybavenosti. Využití zastavěného území obytnými plochami vysoké a nemá žádné vnitřní územní rozvojové rezervy. Po útlumu zemědělské výroby se obec stává stále více „ubytovnou“ pracovních sil pro blízká střediska se silnou ekonomickou základnou (Zábřeh, Šumperk). Sídelní funkce je posilována i kvalitní úrovní obytných staveb a relativně dostačující občanskou vybaveností. Proto je obytné území v intravilánu obce považováno za stabilizované. Tento názor je založen také na skutečnosti, že celá obec včetně nejbližšího okolí je na základě vybudování a zvýšení protipovodňových ochranných hrází zabezpečena na Q100 povodňových průtoků. Dále se předpokládá územní stabilizace dvou urbanistických zón na jižním okraji současně zastavěného území. Jedná se o plochy bývalého areálu velkokapacitního chovu zvířat a sousední plochy pro sport a rekreaci. Zemědělský areál rovněž velmi úzce navazuje na obytnou zástavbu centra obce. Symbiosa těchto tří funkcí ve vzájemně těsném sousedství vyžaduje v každém případě regulaci ve využívání těchto ploch, a to zejména v areálu zemědělské výroby. Pokud by byl využíván k účelům, ke kterým byl vystavěn musí být vytvořena opatření k minimalizaci negativních účinků chovu zvířat přinejmenším vysazením a údržbou kompaktních vnitřních zelených ploch především po obvodě areálu. V současnosti však přestává plnit funkce, pro které byl zřízen a je využíván také pro funkce výrobní a skladovací jiného zaměření. Změna funkčního využití musí být podřízena zásadě minimálních negativních důsledků na obytnou a sportovní funkci. Plochy pro sport a rekreaci svým současným rozsahem umožňují základní potřeby uspokojovat. Záměr rozvoje sportovní plochy v sousedství výše uvedeného areálu zemědělské výroby je respektován. Z hlediska celkové urbanistické koncepce má pro sídlo podstatný význam stávající veřejné prostranství v centru obce, které má multifunkční význam. Jsou v něm sloučeny funkce veřejné zeleně, dopravní občanské vybavenosti i ochrana objektů zapsaných do Seznamu kulturních památek České republiky: Rozvojové záměry se týkají především funkce sídelní, která byla preferována již v minulosti. I s vědomím, že území obce je chráněno na Q100 povodňových průtoků, a že je ještě nutné doplnit systém ochrany dílčími opatřeními na území obce Lesnice, je navrhován další rozvoj sídelní funkce, která je podtržena růstem počtu obyvatel v posledních letech i plynulou výstavbou bytů.
3
Dalším faktorem je plánované zvýšení dopravní dostupnosti obce záměrem na vedení nové trasy silnice I/44 západním obchvatem Zábřeha a mimoúrovňovým napojením silnice II/315, která tvoří páteřní dopravní osu obce, na tuto silnici. Část této nové trasy prochází katastrálním územím obce. Očekávané podstatné zvýšení intenzity dopravy na silnici II/315 je řešeno návrhem na její vedení v nové trase po jižním okraji zastavěného území. Pro obytnou zástavbu jsou návrhem územního plánu vymezeny 4 rozvojové lokality a 1 lokalita k přestavbě.
BI 2 – rozvojová plocha severovýchodní části obce Tato plocha je situována na pozemcích zařazených do III. třídy ochrany zemědělského půdního fondu, nemá žádná podstatná omezení dané ochrannými pásmy současných sítí a je relativně dobře napojitelná na již vybudované případně navrhované zařízení technické infrastruktury. Její rozloha je cca 7,3 ha a vytváří základní kapacitní předpoklad pro pokrytí potřebných 50 – 70 rodinných domků, které by měly být do roku 2020 postaveny. Lokalita je situována mezi místní částí Zálavčí a východním okrajem současně zastavěného území při silnici II/370. Její využití je navrženo v 1. etapě.
BV 4 – jižní okraj zástavby proti hřbitovu Lokalita navazuje na historickou část zástavby obce a využívá dosud nezastavěného území mezi Vitošovským náhonem a hřbitovem. Plochu částečně protíná elektrické vedení 22 kV, které je navrženo přeložit. Dále je zčásti v ochranném pásmu hřbitova, avšak nepředpokládá se výraznější ovlivnění pietního místa. Její plošný rozsah cca 2,5 ha však kontaktuje z větší části půdy zařazené do III. třídy ochrany zemědělských půd.
BI 1– severní okraj obce Lokalita využívá plochy mezi ochrannou hrází proti povodni a silnicí II/370. Jedná se o půdy zařazené do III. třídy ochrany ZPF. Plocha je nejvzdálenější od centra obce a její trojúhelníkový tvar snižuje její využitelnost. Rozsah ploch je cca 3,0 ha. Její využití se předpokládá ve 2. etapě výstavby.
BI 3 – západní okraj obce Plocha v zastavěném území určena k přestavbě pro rodinný domek
BI 5 – jižní okraj obce Zastavitelná plocha pro rodinné domky na jižním okraji obce vedle sportoviště v rozsahu 0,4 ha. Specifické podmínky za využití konkrétní zastavitelné plochy jsou rozpracovány v kap. 6.
4
4. Koncepce veřejné infrastruktury a dalšího občanského vybavení včetně podmínek pro jejich umisťování DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Koncepce dopravní obsluhy obce vychází ze záměru ve schváleném Územním plánu velkého územního celku Jeseníky a změně č. 1, kde se navrhuje vést novou trasu silnice I/44 východním obchvatem Zábřeha. Navrhovaná trasa částečně zasahuje katastrální území Leština. Nová trasa je zatím definována podle vyhledávací studie a není tedy zatím technicky dořešena. Pro obec Leština je významným koncepčním prvkem to, že se počítá s napojením silnice II/315 mimoúrovňovou křižovatkou poblíž nově vznikající průmyslové zóny Zábřeha. V územním plánu je respektován územní koridor, stanovený ve výše uvedeném ÚPN VÚC Jeseníky v rozsahu 300 m na každou stranu od osy navrhované silnice jako rezerva pro upřesnění trasy. Nová trasa I/44 je řešena jako čtyřpruhová komunikace rychlostního typu. Na tyto záměry navazuje druhý záměr, který má rovněž mimořádný význam pro obec Leština. Jedná se o průtah silnice II/315 zastavěným územím obce, který má řadu dopravních závad, jenž je obtížné odstranit, díky současnému způsobu zastavění. Vzrůstající dopravní intenzita na této komunikaci zatěžuje životní prostředí v obci. Proto je navrženo řešení této situace jižním obchvatem obce Leština, silnicí II/315 v kategorii S 9,5. Tato silnice novým mostem předkročí řeku Moravu a vrátí se do původní trasy, která bude zaústěna do nové mimoúrovňové křižovatky s novou trasou silnice I/44. Dalším koncepčním prvkem je návrh řešení dopravní obsluhy nově navrhovaných zastavitelných ploch pro obytnou zástavbu. Navrhuje se to řešit kapacitními místními komunikacemi podle ČSN 736 110 z ledna 2006 – v kategorii PMK 10,11 případně PMK 5.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ a) Ochrana území před škodícími vodami Determinujícím faktorem dalšího rozvoje sídla je trvalé zajištění ochrany zastavěného i zastavitelného území obce před škodícími povrchovými vodami, zejména před velkými vodami řeky Moravy a před potenciálním vybřežením vod Vitošovského náhonu tečujícího sídlo na jeho východním okraji. V současnosti, po rekonstrukci původních protipovodňových hrází a dostavbě dalších nových hrází je sídlo Leština chráněno od stoletých povodní (Q 100) řeky Moravy za předpokladu, že nedojde k ucpání mostních profilů jak silničního mostu na silnici ZábřehLeština, tak zejména mostu železniční vlečky do Vitošova, který dle modelového řešení Povodí Morava, s.p. Brno (srpen 2003) nesplňuje jednu z normových podmínek zabezpečení odtoku povodně Q100. Povodňové průtoky řeky Moravské Sázavy, která prochází západním okrajem katastru Leštiny bezprostředně vlastní sídlo neohrožují.
5
Sídlo Leština je potenciálně chráněno i od východu a to správně regulovanými průtokovými stavy Vitošovského náhonu, jehož vodnost předurčuje odběrný objekt na řece Moravě cca 2 km severněji od obce a potok Loučka převáděný přes Vitošovský náhon v Lesnici. Vzhledem k relativně velkému povodí Loučky je nutno zabezpečovat, aby povodňové průtoky Loučky nepřešly do Vitošovského náhonu. Návrh řešení k ochraně Leštiny před škodícími vodami: 1. Zajišťovat trvalou funkčnost převádění povodňových průtoků potoka Loučka přes Vitošovský náhon do inundačního prostoru řeky Moravy vybaveného i řadou melioračních kanálů a umožňujících i v málo sklonitém terénu odtok těchto vod. 2. Zajišťovat průtočnost a stabilitu svahů a hrází Vitošovského náhonu 3. Posoudit vodohospodářskou studií skutečnou kapacitu průtočnosti silničního a zejména železničního mostu vlečky a navrhnout případné stavební úpravy nebo povodňová opatření (např. včetně umělé destrukce komunikačního tělesa). 4. Při stavebním řízení, týkajícím se nových staveb v ohrázovaném území, vzít na vědomí skutečnost, že území je chráněno s určitou rezervou jen na situaci stoleté povodně (Q100) a může být ohroženo povodní s kapacitou vyšší než je Q 100.
b) Zásobování pitnou vodou Obec má vyhovující vodovodní zásobování napojené přívodním řadem na Zábřeh. Vodovodní síť je v dobrém stavu, tlakové poměry v síti v normových hodnotách. Plán rozvoje vodovodů kanalizací Olomouckého kraje (2004) neuvažuje v návrhovém období do r. 2015 s řádnou změnou koncepce současného stavu. Iniciativa obce směřuje již po více jak 10 let k nalezení a využívání vlastního zdroje podzemní pitné vody pro vodovodní zásobování. V současnosti přicházejí v úvahu dva zdroje. Prvním je vrt HV 201 s kapacitou cca 38 l/s, situovaný do areálu bývalého zemědělského družstva. Jeho využití je však problematické, vzhledem k jeho poloze a zvýšenému obsahu manganu (překročení normy pro pitnou vodu cca 7x) a železa (na mezi normy) v čerpané vodě. Druhým potenciálním zdrojem by mohl být vrt sledovaný k využití Vápenkou Vitošov (konkrétní pověřené údaje o kvalitě a vydatnosti zdroje nejsou dosud k dispozici). Návrh koncepce ÚP: 1. Nevylučovat možnost získání vlastního zdroje pitné vody, avšak ponechat i při využití tohoto vlastního zdroje napojení na Zábřežskou vodovodní skupinu jako zdroje rezervního (havarijního). 2. Vyhodnotit podrobnější studií ekonomii a kvalitativní stránky vlastního vodního zdroje s vlastním vodojemem či bez něj. 3. V případě užitečnosti a výhodnosti realizace vlastního zdroje pitné vody připravit nutné podklady pro návrh změny Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací OK (viz. Zákon 274/2001 Sb., § 4), resp. využít období, kdy dojde k jeho aktualizaci.
6
4. Vyčlenit jako územní rezervu pro potenciální výstavbu vlastního vodojemu plochu u parcely č. 422/1 na svahu Berkovy hory východně od obce.Jako územní rezervu chránit i potenciální koridor pro umístění výtlačného (zásobního ) řadu vodojemu. 5. Pro připojení rozvojových ploch na vodovodní systém bude nutno vybudovat řadu nových vodovodních řadů, které lze připojit na stávající rozvodnou síť. Výstavbu této sítě, jakož i případnou realizaci, dle bodu ad 3 a 4 zařadit mezi veřejně prospěšné stavby.
c) Odkanalizování a čištění odpadních vod Obec v minulých letech vybudovala novou splaškovou kanalizaci s následnou mechanickobiologickou čistírnou odpadních vod. Na splaškovou kanalizaci Leštiny je připojena přes přečerpací stanici kanalizace sídla Lesnice. Kapacita čistírny vyhovuje i připojení dalších producentů splaškových vod z obou obcí. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací OK (2004) se počítá s postupným připojováním i dalších obcí v povodí potoka Loučka (Hrabišínský potok). Jde o obce: Brníčko, Strupšín, Dlouhomilov, a Hrabišín. Jde o záměr, který vyžaduje rozšíření čistírny odpadních vod v Leštině. Jako veřejně prospěšné stavby je v návrhovém období nutno označit vybudování splaškové kanalizační sítě pro nové rozvojové plochy. Všechny jsou snadno zapojitelné na stávající kanalizační síť a odvodňovací systém srážkových vod. Lze předpokládat, že nebude nutno budovat veřejné přečerpávací stanice splaškových vod, ale pouze výjimečně domovní přečerpávání splaškových vod do veřejné kanalizační sítě.
d) Ochrana místních a regionálních zájmů vodního hospodářství Současné aktivity v obci i budoucí rozvoj na území obce musí respektovat následující faktory, z nichž většina má charakter limitů územního rozvoje: -
Existence obce v inundačním území řek Moravy a Moravské Sázavy, kde mimo ohrazované plochy je nová výstavba (kromě nutných infrastrukturních sítí) prakticky téměř vyloučena.
-
Pro odtok povodňových vod je kritickým místem zejména průtočný profil mostu železniční vlečky do Vitošova. Posouzení situace s podrobnější vodohospodářskou studií je vysoce žádoucí. Průtočný profil mostu nesplňuje obecné normové podmínky.
-
V území je několik ochranných území (ochranných pásem) potenciálních zdrojů podzemních vod. Největší ochranné území (2. stupně) přináleží hydrogeologicky prozkoumanému jímacímu území (s označením Leština) nacházejícím se na soutoku Moravské Sázavy s Moravou a to na katastru obce Zvole. Další ochranná pásma přináleží hydrogeologickým vrtům, z nichž vrt HV 201, ležící v areálu zemědělského podniku, je částečně využíván.
-
Hydrogeologická významnost území je zvýrazněna vyhlášením statutu „Chráněné oblasti přirozené akumulace vod kvarteru řeky Moravy „(CHOPAV) dle Nařízení vlády 85/1981 Sb., uvádějící konkrétní omezení a zákazy činností. Plánovaného rozvoje katastru obce by se tyto regulativy neměly v podstatě dotknout.
7
-
Katastr obce byl dle znění Vodního zákona (254/2001 Sb.) zařazen do tzv. „citlivých oblastí“ s požadavkem závazného stupně čištění odpadních vod (Nařízení vlády č. 61 z 29.1. 2003 „ o ukazatelích a hodnotách přípustného znečistění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech“. Dle zákona podléhá vymezení citlivých oblastí přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Dle názoru zpracovatelů Územního plánu Leština nelze předpokládat, že by katastr Leštiny byl z této kategorie, v rámci revize, vyčleněn.
-
Katastr obce byl dle znění Vodního zákona a navazujícího Nařízení vlády zařazen do kategorie „Zranitelné oblasti“ (NV č. 103 z 3.3. 2003 „ o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech“).
-
Řeka Morava a Moravská Sázava jsou dle Vyhlášky č. 333/2003 Sb. zařazeny do seznamu významných toků a platí na ně znění Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků (viz. další bod).
-
dle Vodního zákona a navazujících předpisů nutno respektovat zejména tato další omezení činností či vlastnických práv.
Ochranná pásma: vodovodních a kanalizačních potrubí 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany (u profilů do 500 mm) protipovodňových a regulačních hrází 15 m od paty hráze mechanicko biologické čistírny v Leštině 100 m hydrogeologických vrtů 50 – 100 m Umožnění výkonu práv správce vodního toku na pozemcích v šířce minimálně: 8 m od břehové čáry u významných toků (Morava a Moravská Sázava) 6 m od břehové čáry všech ostatních toků (komplikace s vymezením výčtu vodních toků na katastru Leštiny je naznačena v části „Zdůvodnění územního plánu“).
ENERGETIKA A SPOJE Řešené území je vcelku dostatečně vybaveno Vn sítěmi elektrické energie. Z titulu rozvoje obce není třeba navrhovat nové přivaděče. Zvýšená potřeba elektrické energie může být řešena zvýšením kapacity transformačních strojů na současných trafostanicích. Pro bezpečnější provoz je vytvořena územní rezerva pro závěsný kabel Vn a 22 kV mezi TS hřiště a u mostu. Pro uvolnění zastavitelných ploch pro bytovou zástavbu je navržena dílčí přeložka vedení elektrické energie, týká se plochy B4.
8
V souvislosti s řešením širších vztahů je v řešeném území umístěna nová trafostanice, která bude spolu s krátkou částí napojovacího vedení odbočené z vedení elektrické energie 22 kV na k.ú. Lesnice umístěna na k.ú. Leština a bude sloužit k zásobování obce Lesnice. Na západním okraji katastrálního území Leština je navržena odbočka z Vvn vedení elektrické energie 110 kV č. 595 a 596 pro zásobování vznikající průmyslové zóny Zábřeh. Přeložka bude lokalizovaná v souběhu se silnicí II/315. Na přechodu katastrálních hranic bude nutno řešit způsob převedení přes mimoúrovňovou křižovatku nové trasy silnice I/44 a II/315.
OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Výčet zařízení občanské vybavenosti a služeb je v obci poměrně rozsáhlý. Je to dáno její populační velikostí a také tím, že jsou zde umístěna školská zařízení, která slouží i pro okolní obce. Z tohoto důvodu není potřebně rozsah zařízení ve výhledu měnit,, je nutné pouze zajistit jejich opravy po poškození za povodně a doplnit plochy kolem těchto zřízení tak, aby lépe sloužily potřebám občanů obce i projíždějících návštěvníků. Z tohoto důvodu by se jednalo o úpravy v centrální části obce, kde chybí prostory pro posezení a odpočinek, které by bylo možné zřídit především v okolí pekařství a přidružené prodejny potravin, v prostoru před samoobsluhou a v prostoru před kulturním domem. Většinou by se jednalo o drobné, stavebně a finančně nenáročné úpravy, které je možné provést kapacitami místních stavebních firem, případně svépomocí. Nové zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost nejsou územním plánem vymezovány.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Pro vyvážené plnění funkce centra obce je důležitá plocha veřejného prostranství, kde je soustředěna administrativa (obecní úřad, pošta) dále občanská vybavenost, škola, kostel, pohostinství, pekárna. Tato zařízení jsou doplněna poměrně velkou dopravní plochou včetně stanice autobusu a vzrostlou vysokou zelení ve formě alejí, ale i plošná část historické návsi. Tato plocha je vymezena parcelami ve vlastnictví obce a umožňuje volný přístup všem občanům. V územním plánu je zakotvena jejich stabilizace pro plnění dosavadních funkcí. V rámci zastavitelných ploch (B2, B4) jsou vymezeny menší plochy, které mají také charakter veřejného prostranství pro umístění informačních tabulí, kontejnerů pro třídění odpadů apod.
HOSPODÁŘSTVí ODPADOVÉ Problematika odpadového hospodářství je řešena na základě obecně závazné vyhlášky č. 1/2008. Většina pevných odpadů (směsný zbytkový odpad z domácností, objemný odpad, stavební odpad, biologický odpad) je likvidována odvozem oprávněnou firmou na řízenou skládku. V obci se provádí třídění odpadů (sklo čiré, sklo barevné a papír). Nebezpečné složky komunálního odpadu jsou po vyhlášení přechodně shromažďovány do zvláštních sběrných nádob s následným odvozem oprávněnou firmou minimálně 2 x ročně Pro odpadové hospodářství nejsou navrhovány žádné speciální plochy. Mobilní kontejnery jsou rozmístěny podle návrhu zastupitelstva na veřejných prostranstvích.
9
LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Na katastrálním území Leština v současné době již neprobíhá aktivní těžba, tudíž nejsou vymezené plochy pro těžbu. Na tomto území jsou však evidovány zdroje nerostných surovin s různým stupněm územní ochrany. CHLÚ a dobývací prostory jsou limitem omezujícím využití území. Ostatní ložiska jsou využitelná se souhlasem dotčených orgánů. Jedná se o následující ložiska. Ložisko č B 3 207 300 - ostatní vápenec – výhradní ložisko dříve těžené kryté chráněným ložiskovým územím správce Česká geologická služba – Geofond. Ložisko je ve střetu s vymezenou přírodní rezervací, tudíž obtížně využitelné. CHLÚ je limitem pro využití území. Ložisko č. B 3 063 800 – dobývací prostor Lesnice- Vitošov. Současná povrchová těžba – Vápenka Vitošov s.r.o Leština na území k. ú. Leština nezasahuje; pouze odval se k. ú. dotýká, ale není součástí ložiska Ložisko č.P 9055500 -
Ložisko D 301 1700 -
prognózní zdroj vápence vysokoprocentního. Prognózní zdroj Leština správce Ministersvo životního prostředí ČR – dosud netěženo evidované ložisko štěrkopísků Lesnice - Leština
OCHRANA KULTURNÍCH PAMÁTEK V řešeném území se nevyskytují památkové zóny ani ochranná pásma památek ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění. Do seznamu kulturních památek České republiky jsou zapsány následující kulturní památky: 30453/8 – 983 památník sovětských hrdinů uprostřed návsi, parcela č. 1192/3. Památník osvobození republiky, realizovaný podle návrhu V. Brzobohatého v roce 1951 16498/8 – 984 usedlost č.p. 9, parcela č. 89/2 - lidová architektura z 1. poloviny 19. století, Za památná místa lze považovat kapli sv. Václava umístěnou ve středu obce a sochu svaté Filomeny, umístěnou u silnice II/315 proti hřbitovu.
10
5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod. Krajina znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních anebo lidských faktorů (dle Evropské úmluvy o krajině). Koncepce uspořádání krajiny vychází ze zásad a opatření zakotvených v Úmluvě a z dalších konkrétních charakteristik. Současného stavu využití katastrálního území obce, je charakterizován dominantním postavením zemědělské půdy, která pokrývá 445,72 ha, což je 85,1 % jeho rozlohy. Z celkové výměry k.ú. je orná půda na 55,6 %, travní porosty na 26,3 %, zahrady a ovocné sady na více jak 3,2 %. Vodní plochy, reprezentované především vodními toky, zabírají 3,4 % z výměry k.ú. Zastavěné plochy tvoří 2,8%, ostatní plochy tvoří 7,5 % rozlohy k.ú. Uvedené využití území je dáno především hlavními tvary makroreliéfu, a to zejména plochou širokou údolní nivou Mohelnické brázdy podél Moravy a jejích přítoků, na kterou na východním okraji k.ú. obce navazují příkré svahy Benkovské vrchoviny. Vlastní sídlo je vcelku uceleným útvarem, ležícím celým svým půdorysem rovněž v údolní nivě. Koncepce uspořádání krajiny vychází z toho, že nedojde k výraznějším zásahům do jejího využívání. Budou zachovány v celistvosti plochy zastavěného území a na něj navazující návrhy zastavitelných ploch, dále plochy zemědělského využívání i plochy lesních porostů. Posilují se přírodní složky krajiny a jejich ochrana, pro zvýšení hodnoty krajinného rázu a ekologické rovnováhy. Nástrojem bude realizace skladebných částí lokálního ÚSES spolu s interakčními prvky, výsadby krajinné zeleně podél komunikací, vodních toků, po obvodu obytných ploch, technických, příp. zemědělských zařízení apod. Současně je respektován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability. Všechny uvedené kroky směřují ke stabilizaci využití krajiny v daném prostoru. Ve volné krajině je vymezena především zóna s převažujícím produkčním charakterem (plochy zemědělské), v menším rozsahu jsou zastoupeny plochy lesního hospodářství a dále plochy s převážně přírodním charakterem. VOLNÁ KRAJINA, ZÓNY S PŘEVAŽUJÍCÍM PRODUKČNÍM CHARAKTEREM Ve volné krajině a v krajinných zónách s převažujícím produkčním charakterem, kterou tvoří plochy zemědělské (PZ) a lesní (PL) (stabilizované plochy), sloužící pro hospodaření nebo k aktivitám souvisejícím s hospodařením. Na těchto plochách jsou uvedeny následující regulační zásady. Přípustné: vysazovat krajinnou zeleň zvyšující ekologickou stabilitu, hodnoty krajinného rázu, zeleň půdoochrannou, hygienickou, estetickou apod.,
11
změna kultur, pokud nedojde ke změně krajinného rázu, protierozní a protipovodňová opatření. Podmínečně přípustné: výstavba objektů obsluhy území (jednotlivé stavby pro vykonávání zemědělské nebo lesnické činnosti) a dopravní a technické obsluhy, stavby pozemních komunikací, liniové stavby, stavby technického vybavení a úpravy vodních toků, těžba nerostů, stavby, které zlepší podmínky cestovního ruchu a rekreace, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Nepřípustné: jakákoliv jiná výstavba s výjimkou výstavby výše uvedených objektů, výstavba objektů rekreace, realizace staveb reklamního charakteru, znehodnocování a likvidace krajinné zeleně a dalších přírodních prvků a složek.
KRAJINNÁ ZÓNA S PŘEVÁŽNĚ PŘÍRODNÍM CHARAKTEREM Slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot. V zóně dominují přírodní funkce a ochrana přírody. Tvoří ji pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkce lesů, plochy rozptýlené a liniové zeleně, izolační, hygienické, ochranné zeleně, travní porosty. Dále jsou to plochy chráněné ochranným režimem, jmenovitě zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a navazujícími zákonnými normami. Jde jmenovitě o zvláště chráněná území, dočasně chráněné plochy, skladebné části ÚSES, včetně interakčních prvků, významné krajinné prvky, lokality Natura 2000, památné stromy. V této zóně jsou uvedeny následující činnosti. Přípustné: aktivity a zařízení sloužící k zachování ekologické rovnováhy území, k zachování přírodní diverzity a přírodních hodnot, biotopů, druhů fauny a flóry,
zřizování pěších a cyklistických stezek s přiměřeným vybavením (orientační a informační systém, odpočívadla, mobiliář apod.),
rekreační využití bez stavební činnosti, nenarušující svým dopadem kvalitu prostředí a krajinný ráz.
Podmínečně přípustné: výstavba objektů obsluhy území nezbytná pro vykonávání hospodářské činnosti a dopravní a technické obsluhy.
12
Nepřípustné: výstavba rekreačních objektů, zmenšování ploch přírodních zón ve prospěch zón produkčních, zastavěných apod.., objekty a činnosti narušující ráz krajiny a její přírodní hodnoty, stavby reklamního charakteru.
Zvláště chráněná území Přírodní rezervace Pod Trlinou (vyhlášena v r. 1996). Celková výměra 51,7970 ha, z toho lesní pozemky 32,6 ha a ostatní plochy 19,26 ha. Přírodní rezervace má ochranné pásmo 50 m od její hranice, taxativně stanovené výše uvedeným zákonem. Leží na rozhraní k.ú. Leština a Lesnice. Motivem ochrany jsou přírodě blízká lesní společenstva a fragment zachovalé kulturní krajiny luk, pastvin a mezí, s výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin. PR má zpracovaný plán péče, obsahující mj. návrhy regulačních a asanačních zásahů a dalších opatření. PR je nově zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 (CZ 0710004). Základní ochranné podmínky jsou stanoveny ve výše uvedeném zákoně (§ 34). Na území PR jsou vymezeny následující činnosti: Přípustné: lokalita bude hospodářsky využívána diferencovaně, a to v souladu s plánem péče. Nepřípustné: používání biocidů a jakýchkoli jiných chemických látek, sbírání, mechanické poškozování a ničení flóry a fauny, pokud tento zásah není součástí plánu péče, zavádění intenzivnějšího obhospodařování luk a pastvin spojené s hnojením, přiséváním, obnovou travního porostu orbou nebo intenzivním chovem skotu, zavádění geograficky nepůvodních druhů, měnit kultury a způsoby využití pozemků a ponechávat luční porosty přirozené sukcesi, ukládat trvale nebo přechodně odpady či jakékoli jiné hmoty, táboření, vstupování a vjíždění, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků, orgánů státní správy, odborníků na úseku ochrany přírody, dále obrany státu, požární ochrany, zdravotnické a veterinární služby, rozšiřovat těžbu vápence lomu Vitošov k hranicím PR a jejího ochranného pásma, těžit v zeminu nebo jiné substráty, budovat nové komunikace a stezky a provádět rekonstrukce cest stávajících.
13
Územní systém ekologické stability Skladebné části územního systému ekologické stability (dále ÚSES) vytvářejí síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a zvýšení ekologické stability. Plochy ÚSES lze využít pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizačních funkcí. Územní plán vymezuje plochy lokálního ÚSES a přebírá prvky nadregionálního a regionálního ÚSES, vymezené v konceptu územního plánu velkého územního celku Olomouckého kraje a potvrzeného v „Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje“. Rozsah návrhu lokálního ÚSES, uvedený v návrhu územního plánu je závazný tzn., v těchto plochách nelze připustit změny, které by znamenaly snížení stupně jejich ekologické stability. Závazné vymezení systému ekologické stability, vytváří omezení vlastnických vztahů k pozemkům. Plochy ÚSES, vymezené v územním plánu jsou zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření a jsou nezastavitelné. Součástí místního ÚSES jsou interakční prvky (IP), a to většinou jako ekologicky významné krajinné prvky a liniová společenstva. V místním ÚSES zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, méně stabilní krajinu. IP jsou v ÚP obce vymezeny jako existující plochy a linie krajinné zeleně. Navrhované IP nejsou v ÚP obce závazné, jsou navrženy směrně. Závazné mohou být až v další fázi ÚPD. Vztahují se na ně obdobná opatření jako na biocentra a biokoridory. IP jsou uvedeny v následující textové části a v mapových podkladech. V rámci ÚSES jsou uvedeny následující činnosti: Přípustné: činnosti vytvářející a podporující ekostabilizační funkci systému ÚSES, doplňování skladebných částí ÚSES, s dodržením druhové skladby dle cílového společenstva, v druhové skladbě používat výhradně domácí dřeviny, tvorba interakčních prvků jako jedné ze skladebných částí ÚSES na lokální úrovni. Podmíněně přípustné: úprava vodních toků a nádrží související s protipovodňovými opatřeními a se zlepšením krajinného rázu, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury. Nepřípustné: aktivity, které by vedly ke změně kultur pozemků (nelze měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability za kultury s nižším stupněm ekologické stability), intenzivní hospodaření na těchto plochách, umisťování staveb (kromě liniových staveb), odvodňování, pozemkové úpravy,
14
těžba nerostů, jiné narušování ekologicko - stabilizační funkce těchto ploch Konkrétní podmínky ochrany a využití stanoví orgán ochrany přírody, pro činnost je nutné jeho závazné stanovisko. Navrhované skladebné části ÚSES jsou uvedeny v tabulkovém přehledu a v mapových podkladech. Návrhy výsadeb zeleně a vegetačních úprav Návrhy doplňují skladebné části ÚSES a interakční prvky a dále mají ochrannou, hygienickou a další funkci. Jsou většinou liniového charakteru. Jde především o doplnění břehových porostů, doprovody komunikací a zelené pásy po obvodu stávající a navrhované zástavby a jiných zařízení apod. oboustranné doplnění a rozšíření břehových porostů podél vodního toku Moravy a v navazující nivě v rámci tvorby nivní osy NRBK č. 89 v celém jeho průběhu katastrálním územím v celkové šířce minimálně 40 m, doplnění břehového porostu podél vodního toku Vesník (interakční prvek), návaznost na břehový porost lokálního biokoridoru podél Vitošovského náhonu a na nově vymezené regionální biocentrum Leštinská niva ( v mapě označeno RBK LN) izolační, hygienický a estetický pás dřevin v šířce do 10 m po jižním obvodu zemědělského areálu v rámci vymezeného PHO, oboustranné doprovodné výsadby a stromořadí podél silnice II. třídy 370 Leština – Lesnice s izolační a hygienickou funkcí (interakční prvek), oboustranné doprovodné výsadby a stromořadí podél silnice II. třídy 315 Vitošov – Leština – Zábřeh s izolační a hygienickou funkcí (interakční prvek), doplnění oboustranných doprovodných výsadeb podél silnice III. třídy 31538 Leština – Rájec s izolační a hygienickou funkcí (interakční prvek), výsadby zeleného ochranného pásu po obvodu areálu ČOV, oboustranné výsadby keřů a keřových skupin na náspu a podél úpatí železniční vlečky z vápenky Vitošov do Zábřeha (interakční prvek), rekultivace a výsadby dřevin na odvalu lomu Vitošov, izolační, estetické a ochranné pásy (do 5 m šířky) a vnitřní členící zeleň u ploch navrhovaných pro bytovou výsadbu. Všechny výsadby ve volné krajině by měly být provedeny na základě odborně zpracovaných projektů s výhradním využitím pouze domácích dřevin.
15
Navrhované vymezené skladebné části lokálního ÚSES v obci Leština Vysvětlivky: LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor; základní číslování a názvy dle Plánu MÚSES, 1997, další číslování a názvy pracovní pro potřeby ÚP obce č. 7
název LBC U města
katastrální území Leština u Zábřeha
rozloha délka ∑5,79 ha
17
LBC Na Okrožku
Leština u Zábřeha, Hrabová u Dubicka
∑3,35 ha na k.ú. 0,35 ha
18
LBC U Lesnice
Leština u Zábřeha, Lesnice
∑3,20 ha na k.ú. 0,40 ha
18-17
LBK Vitošovský náhon I
Leština u Zábřeha
17-8
LBK Vitošovský náhon II
Leština u Zábřeha, Hrabová u Dubicka
1,92 ha 1270 m na k.ú. 1,10 ha ∑1400 m
současný stav návrh, funkční BC, břehové porosty, periodické a trvalé tůně, mokřady; zoologická lokalita, přechodně chráněná plocha Leštinské tůně; vloženo do NRBK č. 89 návrh, částečně funkční BC, zapojené břehové porosty dvou ramen Vitošovského náhonu, část zemědělské pozemky návrh, částečně funkční BC, meandr Vitošovského náhonu se zapojeným břehovým porostem, část zemědělské pozemky návrh, funkční BK, zapojené břehové porosty umělého toku návrh, funkční BK, zapojené břehové porosty umělého toku
cílový stav lužní les, nivní skupiny dřevin
louky,
lužní les, nivní skupiny dřevin
louky,
lužní les, nivní skupiny dřevin
louky,
lužní les lužní les
16
Převzaté skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES v obci Leština Vysvětlivky: NRBK – nadregionální biokoridor, RBC – regionální biocentrum; číslování a názvy dle ÚTP NR a R ÚSES, 1996; nově vymezené RBC Leštinská niva (dle ZÚR Olomouckého kraje) je označeno RBC LN číslo a název RBC LN – Leštinské niva NRBK 89 – NRBC Praděd ↔ NRBC Litovelské Pomoraví – sever
katastrální území Leština u Zábřeha, Zvole u Zábřeha, Hrabová u Dubicka Lesnice, Leština u Zábřeha, Zvole u Zábřeha, Hrabová, Lukavice na Moravě, Bohuslavice nad Moravě, Květín, Libivá, Třeština, Mohelnice, Stavenice, Moravičany, Doubravice
délka výměra návrh, vymezeno na k.ú. 70,50 ha
způsob vymezení
návrh, vymezen
∑ 49 km (na k.ú. 4200 m; 19,50 ha)
cílový stav lužní les lužní les, nivní louky, skupiny dřevin
17
Přechodně chráněné plochy (PCHP) Jde o území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů. Přechodně chráněná plocha Leštinské tůně (vyhlášena r. 2000) na výměře 1,4055 ha. Jde o ojedinělý biotop tvořený soustavou tůněk, mokřadem, vodním tokem, lužním a břehovým porostem. Je významná především zoologicky (ptáci, obojživelnící, plazi a kriticky ohroženého korýše). Je součástí nadregionálního biokoridoru a lokálního biocentra. Navrhovaná PCHP lokalita Ovčačka (v k.ú. 5,79 ha) je situována na rozhraní k.ú. Leština, Lesnice a Zábřeh. Tvoří ji přirozený meandrující tok Moravy, břehové porosty a fragmenty lužního lesa, tůně, slepá ramena, mokřady podmáčené louky, zoologická lokalita, refugium, hnízdiště. Je součástí nadregionálního biokoridoru. V těchto lokalitách jsou: Přípustné: aktivity provádějící ochranu a péči. Na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody jsou vázány následující činnosti a zásahy: Podmínečně přípustné: pohyb osob a mechanizace v souvislosti s údržbou toku či odstraňováním dřevin a keřů a z ochranného pásma VN. Nepřípustné: jakékoli hospodářské využívání lokality, zejména těžba štěrkopísku, zasahovat do hydrologického režimu, aplikovat agrochemikálie a hnojiva, včetně kejdy, umisťovat stavby, včetně skládek, zasahovat do porostů, provádět úpravy řeky Moravy, sběr rostlin a živočichů, měnit kultury pozemků, provozovat rekreační, osvětové nebo sportovní využívání a rybářství.
Významné krajinné prvky (VKP) VKP jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. V řešeném území jsou to lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy, které jsou taxativně uvedeny v zákoně č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. K jakýmkoliv zásahům do VKP je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Ve VKP jsou vymezeny následující činnosti:
18
Přípustné: aktivní ochrana před poškozováním a ničením taxativně vyjmenovaných VKP (lesy, vodní toky, údolní nivy, vodní plochy), racionální hospodářské zemědělské a lesnické využívání respektující ochranné podmínky dané platnou legislativou, aby nebyla narušena jejich stabilizační funkce, doplnění a posilování přírodních složek VKP (např. výsadby krajinné zeleně). stavby a zařízení pro zemědělskou a lesnickou činnost a pro dopravní a technickou obsluhu, zřizování pěších a cyklistických stezek s přiměřeným vybavením (orientační a informační systém, odpočívadla, mobiliář apod.), rekreační využití bez stavební činnosti, nenarušující svým dopadem kvalitu prostředí, krajinný ráz a hospodářské využití. Nepřípustné: zásahy a stavby měnící charakter VKP a krajinný ráz.
Památný strom K ochraně jako památný strom, dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, je navrhován jeden exemplář, a to lípa srdčitá na hřbitově. Současně je navrženo jeho základní ochranné pásmoá ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí.
dřevina lípa srdčitá
obvod kmene cm 405
OP m 13
lokalizace za vchodem do hřbitova vlevo
V rámci ochrany památného stromu jsou vymezeny následující činnosti: Přípustné: péče, ošetřování stromu a respektování ochranného pásma, ve kterém jsou stanoveny činnosti a zásahy, které lze provádět se souhlasem orgánu ochrany přírody. Nepřípustné: poškozování, ničení a rušení v přirozeném vývoji, v ochranném pásmu jakákoli odvodňování, chemizace apod.
škodlivá
činnost,
např.
výstavba,
terénní
úpravy,
Natura 2000 Do řešeného území obce Leština zasahuje severní část evropsky významné lokality Litovelské Pomoraví (CZ 0714073, celková rozloha 9725,57 ha, na kú. Leština 148,7 ha; vládní nařízení č.
19
132/2005 Sb.). Hranici EVL tvoří těleso železniční vlečky z Vápenky Vitošov, tzn. že její součástí je celá jižní část katastrálního území obce. Nově je vymezena EVL Pod Trlinou (CZ 0710004), shodná s vyhlášenou PR, (celková rozloha 51,7970), která leží na k.ú. Leština a dále na k.ú. Lesnice. V zákoně č.114/1992 Sb., o ochraně přírody je stanovena ochrana EVL, podle které je poškozování EVL zařazené do národního seznamu zakázáno. Činnosti a využívání území: Přípustné: řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy a smlouvami uzavřenými dle § 69 zákona, Podmínečně přípustné: činnosti a zásahy z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, vázané na souhlas orgánu ochrany přírody, a to pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je EVL určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů. Nepřípustné: jakékoli závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů, specifické struktury a funkce EVL, záměrné rozšiřování cizích rostlin či živočichů do krajiny, odchyt, sběr a likvidace volně žijících živočichů a rostlin. Koncepce nebo záměr umisťovaný na území EVL, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit EVL, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany. Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí pokud není stanoven jiný postup.
6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou vyčleněny do základních skupin plochy situované v zastavěném území zastavitelné plochy plochy v neurbanizovaném území
Plochy situované v zastavěném území IC 1 Centrum obce Hlavní využití: BV – bydlení v rodinných domcích venkovského typu, doplněné občanskou vybaveností (OV) a dopravními plochami (DS) a veřejným prostranstvím (OP)
20
Přípustné využití: živnostenské aktivity lokálního významu maloobchodní a stravovací služby ubytovací a sociální služby (penziony, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců) zdravotní zařízení stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely zařízení pro administrativu nezbytná technická vybavenost parkoviště a garáže pro osobní automobily místní komunikace, autobusové zastávky parky, zeleň, vodní plochy, zahradní architektura, bazény
Podmíněně přípustné využití: živnostenské činnosti, pokud nesnižují kvalitu okolního obytného prostředí a nepřekračují hygienické standardy pro obytné plochy, týkající se zejména hluku, vibrací, zápachu a světelných efektů
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v ( § 13 Vyhlášky č. 139/1998 Sb). veškeré stavby nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu a sklady náročné na dopravní obsluhu, centra dopravních služeb
Podmínky prostorového uspořádání objekty musí svým měřítkem, výškou římsy a hřebene odpovídat charakterem okolní zástavby. Při přestavbách obytných objektů na jiné funkce je nezbytné ponechat část kapacity pro funkci obytnou koeficient zastavění území nepřekročí 0,4
IC 2 Hlavní obytné území Hlavní využití: BI – bydlení v rodinných domcích příměstského typu doplněné občanskou vybaveností (OV) dopravními plochami (DS) a veřejným prostranstvím (OP)
21
Přípustné využití: maloobchodní a stravovací zařízení, drobné lokální služby obyvatelům, malokapacitní ubytovací zařízení, zdravotní zařízení (ordinace), administrativa v rámci jednotlivých obytných objektů parky, veřejná zeleň, vodní plochy, zahradní architektura, bazény
Podmíněně přípustné využití změna využití současných ploch občanské vybavenosti za jiný druh občanské vybavenosti, případně na obytnou funkci
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§ 13 Vyhlášky č. 137/1998 Sb.)
Podmínky prostorového uspořádání objekty musí svým měřítkem, výškou římsy a hřebene odpovídat charakterem okolní zástavby. Při přestavbách obytných objektů na jiné funkce je nezbytné ponechat část kapacity pro funkci obytnou koeficient zastavění území nepřekročí 0,4 IC – 3 Zálavčí Hlavní využití: BV – bydlení v rodinných domcích venkovského typu
Přípustné využití: Živnostenské aktivity lokálního významu maloobchodní a stravovací služby ubytovací a stravovací služby nezbytná technická infrastruktura veřejná zeleň vodní plochy, zahradní architektura, bazény místní komunikace, parkoviště
22
Podmíněně přípustné využití: chov hospodářského zvířectva za podmínky, že chov zvířat neovlivní negativně obytné prostředí v okolí a že pásmo vlivu chovu zvířat nepřekročí hranice vlastníka pozemku výrobní služby, pokud nesnižují kvalitu prostředí a nepřekračují svými účinky hygienické standardy pro obytné plochy
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§ 13 Vyhlášky č. 137/1998 Sb.) Rozvojové plochy BI – 1 severní okraj obce, BI – 2 – severovýchodní okraj obce, BI – 3 západní okraj obce, BI – 4a – jižní okraj obce proti hřbitovu, BI – 5 – jihozápadní okraj obce Hlavní využití: BI – bydlení v rodinných domcích příměstského charakteru Přípustné využití: veřejná prostranství, plochy, okrasné a rekreační zeleň s prvky drobné architektury, bazény živnostenské aktivity charakteru občanské vybavenosti, administrativy, obchodu, opraven, výrobní a opravárenské služby zřizované v rámci obytných objektů místní komunikace, parkoviště sloužící funkční potřebě jednotlivých ploch nezbytná technická infrastruktura parky, izolační zeleň
Podmíněně přípustné využití: zařízení občanské vybavenosti sociálního a zdravotního charakteru malá sportovní a dětská hřiště zařízení pro umístění nádob pro likvidaci tříděného odpadu
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§ 13 vyhlášky č.137/1998 Sb.)
23
Podmínky prostorového uspořádání koeficient míry využití území 0,4 výšková hladina max.2 nadzemní podlaží
Rozvojová plocha BV – 4 – jižní okraj zástavby proti hřbitovu
Hlavní využití: BV – bydlení v rodinných domcích venkovského typu
Přípustné využití: maloobchodní a stravovací služby ubytovací služby zařízení pro administrativu nezbytná technická infrastruktura místní komunikace, parkoviště zeleň, vodní plochy, zahradní architektura, bazény
Podmíněně přípustné využití: stavby pro drobné chovatelství a pěstitelství za podmínky, že nebude negativně ovlivněno obytné prostředí v okolí a že pásmo vlivu chovu zvířat nepřekročí hranici parcely vlastníka drobné výrobní a opravářské služby, pokud nesnižují kvalitu obytného prostředí a nepřekračují svými účinky hygienické standardy pro obytné plochy - - zrušit!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity, uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru ( §13 Vyhlášky č. 137/ 1998 Sb.) veškeré výrobní služby a činnosti včetně opravárenských
Podmínky prostorového uspořádání koeficient míry využití území 0,4 výšková hladina max.2 nadzemní podlaží
24
OV – občanská vybavenost, rozptýlená v jednotlivých objektech a areálech v zastavěném území Hlavní využití: obslužná funkce v úrovni neplacených, částečně placených služeb rozložená do následujících oborů -
zařízení pro administrativu
-
zařízení péče o děti, školská zařízení
-
zařízení pro kulturu a církevní účely
-
zařízení pro stravování a drobnou výrobu, ubytovací služby
-
zařízení pro péči o starší občany
Přípustné využití: nezbytná technická vybavenost, parkoviště a odstavná stání pro automobily drobná sportovní a relaxační zařízení, bazény plochy okrasné zeleně ubytovací zařízení
Podmíněně přípustné využití změna funkce zařízení občanské vybavenosti pro jiný druh občanské vybavenosti, která však nebude negativně ovlivňovat okolní obytné objekty pro obytnou funkci
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti, jejich negativní účinky na životní prostřed překračují limity uvedené v § 13 Vyhlášky č. 137/1998 Sb. veškeré stavby nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu a sklady náročné na dopravní obsluhu, centra dopravních služeb apod.
OS – tělovýchovná a sportovní zařízení Hlavní využití:
25
stavby a zařízení pro sport a relaxaci, sportovní areály Přípustné využití: stravovací a ubytovací zařízení klubovní a hygienické zařízení pro sportovní areál pohotovostní byt nezbytná technická infrastruktura parkoviště pro uživatele areálu plochy okrasné a izolační zeleně relaxační zařízení, malá doplňková hřiště
Nepřípustné využití: všechny druhy staveb a činností, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru( § 13 Vyhláška č. 137/1998 Sb.) OH – Hřbitov Hlavní využití: prostory pietního významu pro ukládání ostatků zesnulých občanů
Přípustné využití: zeleň parkového charakteru provozní objekty pro hřbitov (obřadní síně, technické zařízení) umisťování pomníků a hrobek umisťování drobné architektury parkoviště pro návštěvníky hřbitova nezbytná technická infrastruktura
Nepřípustné využití: všechny činnosti, které jsou v rozporu s hlavním a přípustným využitím území hřbitova
OP – Veřejné prostranství Hlavní využití: plochy veřejné zeleně plochy dopravní a veřejné technické infrastruktury
26
Přípustné využití: mobiliář pro relaxaci, plastiky, pomníky, zahradní architektura zpevněné plochy pro dočasné umisťování zařízení pro odstraňování odpadů stavby hygienického charakteru
Nepřípustné využití: všechny činnosti, které jsou v rozporu se stabilizací přírodní složky a nesouvisejí s vymezeným přípustným využitím
V1 – Plocha zemědělského areálu Hlavní využití: Areál pro zemědělskou a živočišnou výrobu tj. chov hospodářských zvířat a sklady krmiva. Dosavadní způsob využívání areálu musí být doprovázen opatřeními na snížení zápachových vlivů z chovu zvířat, výsadbu pásů vysoké zeleně a změnou technologie chovu, které odstraní nebo sníží tyto vlivy na okolní obytnou a sportovní zónu. Přípustné využití: technická infrastruktura izolační zeleň dopravní plochy, garáže a odstavná stání
Podmíněně přípustné využití: skladovací a výrobní zařízení nezemědělského charakteru ,manipulační plochy obchodní činnosti. Změny účelu užívání pro jiné činnosti musí být posouzeny z hlediska vlivu na životní prostředí a nesmí znamenat zhoršení negativních vlivů na okolí
Nepřípustné využití: veškeré stavby a činností, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v § 13 Vyhlášky č. 13/1998 Sb. ve vztahu k blízkému obytnému území v centru obce (K-1) obchodní a skladovací nebo výrobní zařízení náročná na dopravní obsluhu, pokud nebude řešeno nové dopravní napojení mimo zastavěné území obce
27
V2 Plocha stavební základny na západním okraji katastrálního území Hlavní využití: výroba surovin pro stavební výrobu je situována daleko od zastavěného území a tudíž nevyžaduje stanovení regulačních podmínek pro jejich využití
TI – plochy technické vybavenosti Hlavní využití: stavby zařízení technické infrastruktury převážně nadmístního významu – čistírna odpadních vod
Přípustné využití přístupové komunikace a parkovací plochy pro obsluhu zařízení sklady a dílny pro servisní činnost spojenou s technickou vybaveností
Nepřípustné využití: jiné druhy činnosti a staveb než jsou uvedené v hlavním a přípustném využití
VH – vodní plochy a toky Hlavní využití: vodní plochy a toky
Přípustné využití chov ryb, sportovní rybolov výsadba stromů a keřů v okolí ochranná a izolační zeleň nezbytná technická infrastruktura drobné stavby sloužící potřebám údržby vodní plochy
Podmíněně přípustné využití plochy pro aktivní odpočinek s jednoduchým vybavením lavičky, přístřešky, orientační tabule
28
Nepřípustné využití: jakákoliv investiční činnost nesouvisející s údržbou vodních ploch a s protipovodňovými opatřeními
DZ, DS, DM – dopravní vybavenost, základní dopravní systém Hlavní využití: silnice a trasy nových silnic nadmístního významu plochy železniční vlečky soustava místních komunikací zajišťující dopravní obsluhu v zastavěném území parkoviště cyklistické stezky Přípustné využití: sklady, dílny pro servisní činnost spojenou s dopravní vybaveností stravovací a ubytovací zařízení pro občerstvení a krátkodobé ubytování spojené s provozem hromadné dopravy osob a cyklistických stezek Nepřípustné využití: stavby a činnosti, které nejsou uvedeny v hlavním a přípustném využití
6. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření staveb a opatření k zajišťování obrany státu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření Všechny navrhované veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace jsou situovány v katastrální mapě 1 : 2880 avšak pro přehlednost jsou vytištěny zmenšením do měřítka 1 : 5 000 katastrální mapy. Za veřejně prospěšné stavby se považují: Označení D1 D3 D4 D5
Název DOPRAVNÍ STAVBY Trasa přeložky silnice I/44 Napojení na přeložku silnice I/44 Napojení na přeložku silnice I/44 Napojení na přeložku silnice I/44
Dotčené parcely 1033/1, 1205/2, 1068 1033/1, 1205/2, 1068 1205/2, 1068 1205/2, 1068
29
Označení D6
D7 D8 D10 D11 D12 D13 D14 D15
D16 D17
D18 D19 D20 D21 D22 D23 E1 E2 E3 E4 E5 E6
Název Dotčené parcely DOPRAVNÍ STAVBY – POKRAČOVÁNÍ Přeložka silnice II/315 531/1, 578/5, 578/8, 578/19, 578/20, 578/21, 630, 774/11, 774/12, 843/7, 852/4, 959/1, 1035/1, 1036/3, 1036/6, 1036/8, 1205/2, 1208/1, 1208/2, 1211/6, 1211/9, 1215/5, 1221/6, 1241 Napojení na úpřeložku silnice II/315 1034/8, 1068, 1208/1, 1241 Přeložka silnice II/370 283/1, 486, 1200 Místní komunikace 411/6, 473/6, 578/2, 578/5 Místní komunikace 25/2, 26/1, 26/5, 30/3, 31, 32/2, 32/4, 451/15, 630, 1209/3 Místní komunikace 146/1, 146/2, 150, 283/1, 1194/1, 1194/2, 1196/1, 1200 Místní komunikace 173, 200/1, 1200 Místní komunikace 65, 278, 464/1, 1212/1 Cyklistická stezka 281, 282, 322, 323, 419, 464/1, 467/3, 531/1, 531/2, 630/3, 639/2, 707/2, 770, 774/9, 774/11, 789/2, 789/3, 803/3, 1192/1, 1209, 1211/2, 1215, 1302 Cyklistická stezka 630, 1192/1, 1215/5 Cyklistická stezka 173, 469/3, 471/1, 578/5, 578/8, 774/11, 843/7, 852/4, 1200, 1209, 1211/6, 1211/9, 1221/6 Cyklistická stezka 283/9, 1192/1, 1200, 1209 Cyklistická stezka 1200, 1201 Cyklistická stezka 1030/1, 1033/3, 1192/1, 1208/1, 1209, 1221/6, 1233/5 Cyklistická stezka 1033/4, 1033/5, 1083/1, 1208/1, 1233/5 Cyklistická stezka 1083/1, 1205/2, 1208/1 Most 578/5, 1028/1, 1221/6 ENERGETICKÉ STAVBY Venkovní vedení elektrické energie VVN 1033/1, 1068, 1205/2 110 kV Venkovní vedení elektrické energie VN 22 25/2, 459/1, 460/1, 630, 1195/6 kV Venkovní vedení elektrické energie VN 22 26/1, 26/5, 457/2, 457/15 kV Venkovní vedení elektrické energie VN 22 159/1, 486 kV Venkovní vedení elektrické energie VN 22 578/5 kV Venkovní vedení elektrické energie VN 22 168/108, 173, 469/3, 469/40, kV – závěsný kabel – rezerva 471/1, 473/4, 578/2, 578/5, 1209
30
E7 Označení E8
V1 V2 V3 V4 V5 V6
K1 K2 K3 K4 P1 P2 P3 P4 P5 OP1
Trafostanice
578/5
Název Dotčené parcely ENERGETICKÉ STAVBY – POKRAČOVÁNÍ Trafostanice 486 VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY Zásobování pitnou vodou Vodovodní řad 200/1, 1200 Vodovodní řad 146/1, 150, 283/1, 1194/2, 1200 Vodovodní řad 26/1, 26/5, 30/3, 31, 32/2, 451/15, 1209/3 Vodovodní řad 471/6, 473/6, 578/2, 578/5 Rezervní plocha pro vodojem 422/1 Trasa koridoru vodovodního řadu do 25/2, 422/1, 425, 428, 438, vodojemu 438/5, 443/3, 443/4, 450/1, 455/1, 630, 1195/6, 1197/1, 1199, 1218 Kanalizace Kanalizační řad 200/1, 1200 Kanalizační řad 146/1, 150, 283/1, 1194/2, 1200 Kanalizační řad 26/1, 26/5, 30/3, 31, 32/2, 451/15, 1209/3, 1215/5 Kanalizační řad 471/6, 473/6, 578/2, 578/5 PLYN STL plynovodní řad 200/1, 1200 STL plynovodní řad 146/1, 150, 283/1, 1194/2, 1200 STL plynovodní řad 1192/2, 1200, 1209, 1215/5 STL plynovodní řad 25/2, 26/1, 26/5, 30/3, 31, 32/2, 32/4, 451/15, 1209/3, 1215/5 STL plynovodní řad 471/6, 473/6, 578/2, 578/5 VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ Veřejné prostranství 146/1
Označení
Dotčené parcely LOKÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 220, 222/1, 222/3, 222/4, 222/5, 223/3, 223/6, 223/9, 223/11, 223/12, LBC 7 223/13, 223/14, 372/8, 1031/1, 1031/12, 1031/20, 1031/32, 1031/33, 1031/34, 1031/35, 1031/42, 1031/44, 1031/47, 1221/6, 1221/7, 1221/22 LBC 17 421/1, 630, 845, 858/1, 858/2, 1216, 1217, 1218 LBC 18 154, 283/1, 412/1, 412/2, 533/2, 545, 1219 LBK 17/8 338, 358, 371, 380, 411/1, 411/2, 411/3, 411/5, 416, 418/1, 418/2, 419, 531/3, 559/3, 630, 640/1, 640/2, 640/3, 789/2, 815/2, 820, 832, 840/1, 843, 845, 858/2, 860/1, 1148, 1215/5, 1215, 1216, 1302 LBK 18/17 2/1, 2/2, 3/1, 5/4, 9, 10/2, 26/1, 115/6, 149/4, 179/1, 213/1, 213/2, 213/3, 213/4, 251/2, 283/13, 418/4, 450/1, 450/2, 450/3, 450/4, 450/6, 455/1, 457/1, 457/2, 457/3, 457/4, 457/5, 457/6, 457/7, 457/8, 457/9, 457/10, 459/1, 459/3, 460/1, 533/2, 630, 1196/1, 1197/1, 1197/3,
31
1197/4, 1198/1, 1218, 1219
8. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití V územním plánu je navrženo rezervovat koridor v souběhu s řekou Moravou pro propojení dvou trafostanic elektrickým závěsným kabelem o napětí 22 kV. Závěsný kabel, který má minimální ochranné pásmo a tedy neomezuje výstavbu v okolí. Mohl by být realizován v zájmu zokruhování vedení elektrické energie s cílem zvýšit celkovou zabezpečenost zásobování obce. Jeho realizace však musí být doložena propočty, které v současné době nelze spolehlivě provést. Proto je v územním plánu tato situace řešena formou územní rezervy.
9. Stanovení pořadí změny v území Vymezené zastavitelné plochy jsou určeny pro bytovou zástavbu. Z celkového urbanistického řešení vyplývá návrh, aby výstavba byla především směrována na plochy, které arondují zastavěné území a vytvářejí plynule zastavované území půdorysu obce. Proto je navrženo organizovat výstavbu tak, aby v 1. etapě byla provedena příprava na zastavitelné plochy BI -2, BI – 3, BI – 4a a BV – 4. Jako druhá etapa výstavby je navržená zástavba na plochách BI – 1 a BI – 5.
10. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Územní plán Textová část územního plánu obsahuje 31 stran. Přílohou textové části je samostatná doložka civilní ochrany, která má 6 stran. Grafická část územního plánu obsahuje následující výkresy: 1. Výkres základního členění 2. Hlavní výkres I – Urbanistická koncepce .. s vymezením ploch s rozdílným využitím -
1 : 5 000 1 : 5 000
2 listy 2 listy
3. Hlavní výkres II – Koncepce uspořádání krajiny
1 : 5 000
2 listy
4. Hlavní výkres III – Dopravní a technická infrastruktura
1 : 5 000
2 listy
5. Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření
1 : 5 000
2 listy
1. Koordinační výkres I
1 : 5 000
2 listy
1a. Koordinační výkres II – Jádrové území
1 : 2 880
1 list
Odůvodnění územního plánu má: Textovou část, která obsahuje 56 stran
Grafická část odůvodnění obsahuje následující výkresy:
32
2. Výkres širších vztahů
1 .25000
1 list
3. Výkres odnětí zemědělské půdního fondu
1 : 5 000
2 listy
4. Dopravní řešení
1 : 5 000
2 listy
5. Technická infrastruktura
1 : 2 880
2 listy
33
34
35
