Impresionismus
Adam Pelouch
• • • •
Impresionismus = umělecký směr Vznik konec 19.století Reakcí na ateliérovou malbu Cílem je malba v přírodě a zachycení atmosféry okamžiku • Společné prvky s realismem
• Pojem impresionismus je odvozen od obrazu Clauda Moneta Impression, soleil levant (Imprese, východ slunce) 1874 Paříž. • Poprvé tento pojem použil kritik Louis Leroy, neboť obraz považoval za nedokončený. • Prosazení impresionismu ukončilo tradiční akademické umění a nastal rozvoj moderního umění. • Impression, soleil levant
• Impresionisté nerespektovali mnohá platná pravidla výtvarného umění. • Odmítli hledat ideální krásu
• Snaha o zachycení přírozené krásy v daném okamžiku • Podstatou byla malba v přírodě
• Snaha zachytit hru stínů a slunečního světla.
• Typické impresionistické obrazy jsou tvořeny krátkými tahy štětcem, s nemíchanou barvou (zářivé a jasné barvy) • Kompozice díla bývá zjednodušená • Důraz spíše na celkový efekt než na detaily. • Celek díla je možno vnímat až s určitým odstupem. •
• Hlavním tématem impresionistických obrazů je krajina a příroda zobrazována za různých světelných podmínek.
•
Dalším velmi častým námětem se stalo moderní město a společenský život, prostředí tanečních zábav, kaváren, divadel, koncertů a dalších kulturních akcí.
• U malířek se objevují téma domácího života a každodenních intimních rituálů, tehdejší společenské poměry neumožňovaly ženám stejnou svobodu tvorby jako mužům. Vliv mělo i vědecké bádání v oblasti optiky a barvy, vynález barvy v tubě, fotografie a inspirace japonskými dřevoryty.
Barbizonská škola Ve třicátých letech 19. století se ve měste Barbizon usadila skupina krajinářů, inspirovali se anglickou a holandskou krajinomalbou; jejich hlavním tématem byl les a lesní zátiší. Začínali malovat či kreslit přímo v plenéru a časem došli k tomu, že celou malbu v přírodě i dokončili. V zacházení se světlem usilovali o přirozené světelné relace. Snažili se vytvořit „portrét krajiny“ zachycením přirozeného výseku krajiny v různých denních dobách. Barbizonská škola je v Oblastní galerii představená obrazy umělců jako např. Charles-Francoise Daubigny, Narcisso Virgilio Díaz de la Peńa a Théodore Rousseau. Soubor sedmnácti obrazů Eugèna Boudina
Salon odmítnutých Salon Odmítnutých se konal v roce 1863 potom, co porota odmítla více než tři pětiny z 5000 obrazů od 3000 umělců Veřejnost byla nespokojená a protesty donesly až k císaři, který zamítnuté obrazy sám prohlédl a zřídil jejich výstavu v Palais de l'Industrie. Výstava byla pojmenována Salon Odmítnutých
Svetoví malíři • • • • • • •
Eugene Boudin Marie Cassatt Gustave Caillebotte Camille Corot Edgar Degas Henri de Fantin-Latour Henri de ToulouseLautrec • Laura Muntzová Lyall • Édouard Manet
• • • • • • • •
Claude Monet Berthe Morisot Camille Pissarro Pierre-Auguste Renoir Alfred Sisley Paul Gauguin Vincent van Gogh Paul Cézanne
Český impresionismus • • • • • • • •
Antonín Slavíček Antonín Hudeček Václav Radimský Soběslav Pinkas Karel Purkyně Antonín Chittussi František Kaván František Kupka
Claude Monet
• Claude Oskar Monet (1840-1926) • Francouzský impresionistický malíř a grafik • Pracoval se světlem, snažil se o zachycení barev v různou denní nebo roční dobu • snažil zachytit světlo v jeho nejlepší a nejzářivější podobě
Soleil Levant (východ slunce)
Na obraze je moře a nad ním východ slunce, které se odráží na vodní hladině. V pozadí jsou vidět stěžně od velkých lodí. Loďka v popředí je vytvořena jen několika málo tahy štětcem. Jeden kritik kdysi řekl, že Monet tímto znázorňuje jen jakési „IMPRESE“ (dojmy) a nazval tyto malíře impresionisty, oni to přijali.
Kupky sena
Všechny postavy mají společenské oděvy. Ubrus leží přímo na zemi a na něm je občerstvení. Kolem ubrusu posedávají lidé - Monetovi přátelé. Obraz je bez plynulého přechodu barev - věnuje se především světlu. Jsou vidět paprsky slunce .
• Katedrála v Rouen: Portál ve slunci
• Monet si v letech 1892 až 1893 pronajímal pokoj přímo naproti západní fasády katedrály, kde měl několik pláten, na kterých maloval postupně, jak se pohybovalo světlo.
Nádraží Saint Lazare
Édouard Manet • Maloval městký život protředí salonů a kaváren. • 1863 Manet vystavoval Salonu odmítnutých • Manet nechtěl být členem žádné umělecké skupiny, chtěl se odlišovat
Koncert v Tuileriích
Koncert vTuileriích Koncert v Tuileriích – zobrazení slavného místa setkání elegantní Paříže. V té době se znázornění publika a společnosti považovalo za druhořadé a vhodné pouze jako ilustrace do časopisů a reportáží. Obraz velice popudil veřejnost. Je zde zachycen nový způsob malby – neviditelný tah štětcem, odmítá dokonalou akademickou malbu, kde není důležité, zda koukáte na obraz zblízka nebo z dálky. Chtěl, aby lidé sledovali díla z dálky .
• Piják absintu
Piják absintu – první obraz, který představil porotě Salónu, když mu bylo sedmadvacet let. Byla na něm vidět originální technika i styl. Již samotný námět působil v té době neobvykle. Šlo o reálné zachycení pijáka a ne pouze o alegorické ztvárnění. Barvu nanášel v širokých plochách.
• The Balcony
Snídaně v trávě • The Garden at Bellevue
Snídaně v trávě Snídaně v trávě – byla vystavena v Salónu odmítnutých. Sklidila velký výsměch publika a kritiky. Zachytil akt mladé krásné ženy u snídaně s dvěma pány v oblečení. Plocha obrazu není zamýšlena z pohledu perspektivy, ale jako kdyby se přibližovala k divákovi. Toto bude mít rozhodující vliv na Gauguina, Picassa, Cézanna a Matisse.
Pierre-Auguste Renoir Zachycoval světlo na lidském těle Zachycuje každodenní život v pařížských kavárnách a divadlech Byl jeden z mála impresionistů, maloval akty
Procházka
• Akt v přírodě
Moulin de la Galette Na terase
Edgar Degas Hlavní iniciátor impresionistických výstav Maloval postavy ve všech pozicích hlavně tanečnice později i koňské dostihy, divadla a kavárny. nepoužíval techniky impresionistů
Four dancers
Rehearsal
Le tub
Carriage at the Races
Henri de Toulouse-Lautrec Náměty Lautrecových děl vycházely především ze života na pařížském Montmartru. Malíř často zachycoval návštěvníky kabaretů, tanečnice, prostitutky.
Salón v rue des Moulins
Krasojezdkyně v cirkuse Fernando,
• Carmen Gaudinová v obraze Na ulici
Alfred Sisley Francouzský impresionistický malíř anglického původu. Věnoval se výlučně krajinomalbě, vybíraje si své motivy z povodí Seiny. Většinu jeho tvorby představují krajiny a sportovní výjevy . Tvořil především zimní krajiny.
Stanice v Sevres
Most ve Villeneuve-la-Garenne
Sníh v Louveciennes
Záplavy na Port-Marly
Camille Pissarro Pissarrovo umění charakterizují tiché krajiny a drobné tahy štětcem. Za svá témata si často volil velmi jednoduché předměty, které zachycoval co nejjemnější paletou barev.
• Podzim,cesta lesem
Sad
Boulevard Montmartre: Noc • Cafe au Lait
Stanice Lordship Lane
Eugene Boudin Boudin se proslavil jako ‚malíř pláží‘,cestoval popobřeží Normandie. Byl jedním z prvních krajinářů, kteří začali malovat v plenéru. Maloval přírodu, dokázal také dokonale zachytit pocity a charakteristická gesta zobrazených postav V jeho obrazech hrálo důležitou roli nebe
Le Havre, Vnitřní přístav la Barre, 1869
Odliv, 1880
Zahrada a dům v Monsieur Jacquette v Fervaqes
The Sea at Douarnenez
Marie Cassatt • Původně z USA, přestěhovala se do Francie • Kritozovala zastaralost salonu,ktery znevýhodňoval ženy pří výběru obrazů na výstavy. • působila jako poradkyně pro sběratele umění nejčastějším námětem byly scény z každodenního života žen, matky s dětmi a intimní atmosféra rodinného života.
• The Long Gloves
The Child's Bath (1893)
• Woman In Raspberry Costume Holding a Dog 1900
Výlet lodí
Marie Bracquemond
• Malířčin syn a sestra v zahradě
Gustave Caillebotte Ve své malířské tvorbě se Caillebotte zaměřoval na Paříž a okolí a jejich atmosféru, často maloval také obrazy pracujících Pařížanů. Jeho obrazy byly více realistické než obrazy jeho kolegů. Jeho obrazy také nakonec nezískaly tolik uznání a jeho vlastní tvorba byla dlouhou dobu v zapomnění.
Pařížská ulice v dešti
Evropský most
The Argenteuil Bridge and the Seine
Parketáři nebo Hoblování podlahy
Camille Corot Jean-Baptiste Camille Corot • Corot ve Francii zavedl novou techniku podle Barbizonské školy- malování v přírodě • Corot nikdy krajinu neidealizoval, spíše jen realisticky ukazoval její krásy. • Maloval hlavně krajiny • Finančne podporoval ostatní umělce
Dance of the Nymphs
On the river shore
Volterra
• Autoportrét u malířského stojanu
Berthe Morisot Malovala obrazy převážně z domácího prostředí, portréty svých přátel a členů rodiny, ženy při toaletě a další intimní scény z každodenního života mladých žen. Mimo toho, její díla zahrnují také krajiny, zahrady a scény na řece.
Dáma při toaletě
V jídelně
Letní den
Marína (Záliv v Lorientu)
• Na konci 19. století začíná upadat tvorba tzv. generace Národního divadla a přichází noví umělci, impresionisté • Příležitost hledat nové podněty a rozvíjet krajinomalbu poskytla mladé generaci zejména Mařákova krajinářská škola na pražské Akademii • V tomto období se postupně uplatnilo množství malířů různorodého zaměření a odlišného nadání - Antonín Slavíček, František Kaván, Alois Hudeček, Antonín Kalvoda, Bohuslav
Antonín slavíček Je považován za přední postavu českého impresionismu a krajinářství. Slavíček maloval krajiny na venkově zpočátku v Hostišově na Táborsku , později v Kameničkách u Hlinska zde pak vytvořil přes sedmdesát obrazů, které jsou považovány za jeho vrcholnou tvorbu. Svými krajinami chtěl zachytit atmosféru venkova, výhledy na malebnou českou krajinu i chalupy venkovanů. Jeho touhou tehdy bylo s úctou zobrazit těžký a tvrdý život lidí, který mu připadal mnohem opravdovější než život ve městě.
Červnový den
Sluneční paprsky v lese
• Prochazka
Antonín Hudeček Po prvních pokusech o figurální malbu i akty se Hudeček plně věnoval malbě krajin, lesa a selských stavení. Jeho obrazy jsou však spíš realistické.
Lesní cesta.
Lesní krajina
Václav Radimský • Slepé rameno Seiny • Letní odpoledne
Slepé rameno Seiny
Letní odpoledne 1902
Antonín Chittussi Odjel do Paříže, kde se inspiroval učením barbizonských a také začal malovat ve volné krajině. V Paříži se Chittussi oprostil od žánrových námětů, které byly dříve základem a hlavním obsahem jeho obrazových kompozic. Chittussi se rovněž s úspěchem zúčastnil Salonu a zapojil se do pařížského uměleckého života.
Rybník Utopenec
Na dráze orleánské
František Kaván • Krajina s polem
Krajina s polem
František Kupka Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce. Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu.
Prométheus
Dvě ženy a pes 1910
KONEC
Děkuji za pozornost
Zdroje: www.artmuseum.cz http://cs.wikipedia.org Www.google.cz
Postimpresionismus • 80. léta 19. st. Termín nevystihuje způsob malby, ale časovou posloupnost (tvorba přicházející po impresionismu) • Tento termín poprvé užil v roce 1910 anglický umělec a umělecký kritik Roger Fry, který onoho roku uspořádal v Grafton Galleries v Londýně výstavu s titulem ‚Manet and the Post-Impressionists‘. • Vypracovali novou metodu - pointilismus • Barva se nemíchala na paletě- výsledný
Vincent Van Gogh (1853-1890)
• Holandský malíř • Jeden z nejosobitějších mistrů v dějinách malířství • Byl pro něj typický housenkovitý tah štětcem • Namaloval 1600 obrazů, z nichž
Kavárna v noci
Čtyři utržené slunečnice
Hvězdná noc nad Rhônou
Paul Gauguin Paul Gauguin vyšel z impresionismu, ale postupně si vytvořil vlastní osobitý styl. Svůj první obraz – Lesík ve Viroflay – vytvořil v roce 1876 Poté se stává žákem Camilla Pissarra Díky krátkému pobytu na Martiniku nalezl vlastní styl, což dokazuje obraz Žlutý Kristus. Po návratu do Francie získal obdiv a uznání. Jedním z jeho přívrženců je i Vincent van Gogh. Nějaký čas žil v Bretani, ale pořád musel myslet na exotické kraje, a proto odcestoval na Tahiti. Na obrazech Tahitské ženy a Arearea se snaží ukázat Tahiti jako ráj nezkažený civilizací. Mezi jeho vrcholná díla patří Už nikdy (1897) a Dívky s květy mangovníku (1899).
Lesík ve Viroflay
Ulice na Tahiti
Žlutý Kristus
Paul Cézanne Cézanne své obrazy maloval základními barvami – jemnou fialovou, odstíny modré, žluté, zelené a šedé. Jeho krajiny byly zjednodušeny do základních geometrických tvarů a vybarveny nečekanými odstíny. Výsledkem jeho snažení pak nebyl obraz, který by věrně zachycoval přírodu, ale dílo, které probouzelo její tóny a objemy skrze hru světel a stínu.
Hráči karet
Koupající se ženy
