TÉMA Impresionismus, pointilismus

NÁZEV/TÉMA Impresionismus, pointilismus

Vyučovací předmět: Dějiny výtvarné kultury (Střední uměleckoprůmyslová škola)

Učitel/autor: BcA. Věra Sedláčková Třída + počet žáků: 3. ročník, 20 žáků Epocha dějin umění: impresionismus, pointilismus Časová jednotka: 2x45 minut Použité metody: Výklad, v závěru krátká aktivita Prostředí/Uspořádání třídy: Žáci sedí v lavicích za sebou

Charakteristika třídy: Chlapci a dívky, bez žádných zdravotních omezení

Výukové cíle: Žák bude schopen rozlišit rozdíl mez impresionismem a pointilismem. Žák rozezná hlavní představitele obou směrů a bude schopen ke každému z nich přiřadit alespoň 2 díla. Žák ví co je Salón odmítnutých.

Potřebný materiál: psací potřeby, papír, data projektor, počítač

Stěžejní informace:

Impresionismus   

Umělecký směr, Francie konec 19.st Jako vyústění realismu, mezník mezi ateliérovou tvorbou, akademismem a moderním uměním z pohledu dějin umění. Proti akademismu a ideálu „schematické“ krásy té doby



Název podle obrazu Clauda Moneta, Impression, soilel levant (Imprese, východ slunce), poprvé vystaven roku 1874 na výstavě nezávislých malířů Paříži. – kritik Louis Leroy (použi v hanlivém smyslu)



Malovali v plenéru, (rozvoj barvy v tubě), rychlé krátké tahy štětce, snažili se zachytit světelný okamžik – museli pracovat rychle. Světlo, pomíjivý okamžik, krajina, město, radostné chvíle života Chtěli malovat to, co viděli, zkoumali, jak světlo mění ráz vybraného námětu. Snažili se a zachycení reálného okamžiku ne idealizované nebo schematizované reality. Mezník mezi tradičním akademickým uměním a moderním uměním Reakce na ateliérovou malbu Zachycení světla, pomíjivého okamžiku, téma: krajina, okolní příroda, venkov, zahrada, vodní hladina, radostné stránky života – zachycují v různých světelných podmínkách, vznikají cykly např.: „…v odpoledním slunci“ „… v ranním slunci“ apod. Salon des Indépendats- Salón nezávislých, každoročně od r. 1884 v Paříži, v reakci na oficiální Salón - neexistuje žádné ocenění poroty, pro umělce, kteří hledali samostatnost.

 

  



Předchůdci: William Turner, Edouard Manet, Barbizonská škola Představitelé: Claude Monet, Pierre-Auguste Renoir, Edgar Degas,

Edouard Manet  Studoval u Coutura, s ním si často nerozuměl, často docházelo ke sporům  Po odchodu založil vlastní ateliér, Salonu předložil první obraz: Pijáka absintu, byl však odmítnut  Toulal se městem, posedával v kavárnách, pozoroval život – stal se pro něj inspiraci.  Byl to pravý Pařížan a estét chováním i oblečením, dekadentními názory a myšlenkami  1863 zlom, vystavoval na tzv. salonu odmítnutých- reakce na komisi oficiálního salonu.  Poprvé představil obraz Snídaně v trávě, vyvolal poprask, - nevhodně využil kompozici, vysmíval se harmonii, neposkytl divákovi vysvětlení obrazu.  Nikdy se neřadil do žádné skupiny, snažil se odlišovat.  Brzy si získal slávu a uznání, ve 49. letech získal doživotní členství v Salonu

 Zemřel 1883 v Paříži.

Claude Monet  Zakladatel a jeden z hlavních představitelů impresionismu  Studium: Akademie Suisse, poznal Pisara, Courbeta a Delacroixe. V Paříži té doby jej zahltila vlna umění. Dalším učitel malíř Charlese Gleyra, - Sisley, Basil, Renoir  Společně malovali, vedli debaty o umění, o působení světla  Byl opětovně odmítán Salonem – vznik sdružení odmítnutých  1874, výstava u fotografa Nadara, - obraz Imprese, Východ slunce  Upravil si svoji zahradu v Ginervy, kterou maloval stále dokola – série leknínů. Série leknínů - 5m dlouhé Oranžerie Paříž  Vycházel z Maneta, též obraz Snídaně v trávě  Otec impresionismu a prvním inovátorem v malbě, vždy přišel s něčím novým jako první.  Stejný námět maloval i několikrát- Série kupky sena, Kaedrála v Rouen apod.

Pierre- Auguste Renoir  Ve 13 jako malíř porcelánu, po mechanizaci se musel poohlédnout jinde, malba nástěnných dekorací, vějířů a závěsů. První škola École des Beaux-Arts v Paříži, po té u Gleyera – Sisly, Bazill, Monet.  1879, doba změny- nacházel nový styl, který ostatní impresionisté odsuzovali. Cítil se svázán a omezován pravidly barev. Působí studeně, patroni a veřejnost se od něj odvraceli  Odjel na cesty: Alžírsko, jih Francie, Itálie  1882 se s impreionisty udobřil, na 7. výstavě měl 25 obrazů  Malbě se věnoval s velkým nasazením, 1899 však onemocněl revmatoidní artritidou a jeho stav se zhoršoval, až skončil na vozíčku.  Zemřel 1919 v Cagnes

Edgar Degas  Maloval především svět dostihů, divadla, hudebníků, herců a tanečnic  Snaha o zachycení dynamického pohybu, každý sval (u závodních koní), chodil studovat baletky do taneční školy, každou pózu, nečekané rytmy střídání světla a stínu.  Vytvořil nevídaný vztah mez malířem a modelem  1885 začal ztrácet zrak, to ho donutilo vyměnit olej za pastel- série ženských aktů, snaha o zachycení každého gesta, pocitu, záchvěv těla, dlouhé studování a pozorování modelu.  Kvůli zraku pak musel malby zanechat úplně a věnoval se v ústraní soše.

 Zemřel 1917 zcela sám a zapomenut

Pointilismus 

Umělecký směr, vznik 80. léta 19.st.



Vychází z impresionismu, nepoužívali linie, malé barevné plochy, tečky, nebo čtverečky



Barva se nemíchala na paletě – v oku diváka, obrazy působily až s odstupem.



Počátek pointilismu 1884- setkáním Signaca a Seurata na výstavě Societé des Artistes Indépendants, spolu sdíleli nadšení pro použití barev. Snaha o nejharmoničtější, nejsvětlejší a nejbarevnější zobrazení přírody, používali tóny barev míchaných na základě fyzikálních pouček o skladbě světla, nemícháno na paletě ale v oku diváka. Oproti impresionismu je pointilismus mnohem racionálnější,- vědecky podložen, psali teorie atd. Výraz poprvé použit hanlivě kritiky Hlavní představitelé Paul Signac a Georges Seurat Nanášení velmi malých ploch barvou (tečky), které se následně spojily v celek při odstupu od obrazu až v oku diváka Je až vědecky promyšlený – teoretické spisy, inspirovali jimi fauvismus Od Eugène Delacroixe k neoimpresionismu (D'Eugène Delacroixau NéoImpressionnisme), vydaná roku 1899

      

Paul Signac    

   

francouzský malíř, grafika a teoretik umění chtěl být architektem, zalíbení našel v impresionistech (tehdejší rebelové) obdivoval vše nespoutané a nezávislé, sám byl nerozhodný především o svém budoucím zaměstnání Chodil pro inspiraci za město, maloval v okolí Sieny - vodní plochy, plavení se na lodích. V létě odjížděl pryč z Paříže na jich Francie. 1882 si pronajal plachetnici a obeplul tak téměř všechny přístavy Francie - tvořil akvarely, které se staly předlohou pro jeho obrazy. Malovat se naučil více méně sám, aktivně navštěvoval výstavy, inspirovali ho Claude Moneta, Edouarda Maneta, Edgara Degase. 1884 - s zúčastnil prvního Salónu des Artistes Indepéndants se svými díly a zde se také seznámil se Seuratem - ihned jej zaujal nevšedním nanášením barvy v podobě malých teček. čistě pointilistickou techniku začal používat v březnu 1885, dříve než Seurat, který i přesto je označován za zakladatele pointilismu. Vytvářel také litografie, inkousty a rytiny, ve kterých používal techniku teček. 1889 napsal knihu od Delacroixe k impresionismu, - další teorie spisy o umění a teorie barev. Ovlivnil Matisse, Andre Deraina a vznik fauvismu. Byl ředitelem Sociéte des Artistes Indépendants.

Georges Seurat

 

   

  

Studoval od r. 1878-79 na École des Beaux - Arts, kde se zpočátku zaměřil na sochařství V Salónu Seurat poprvé vystavoval v r. 1883. Následujícího roku už byly jeho obrazy odmítnuty, a tak se zúčastnil první výstavy v Salónu odmítnutých, kterou pomohl zakládat. Od této doby se také začal vyhýbat oficiálním výstavám a dal raději přednost nezávislým akcím. 1884- seznámení se Signacem, v tomtéž roce začal pracovat na svém obrazu Nedělní odpoledne na ostrově Granda Jatte. Představitel pointilismu, snaha o nejharmoničtější zachycení přírody, dokonalá harmonie tónů Zabýval se teoriemi barev, linií a tónů. - detailní kompozice z barevných bodů. Používal pravidla optiky - snažil se o nový umělecký jazyk. Byl to velmi introvertní člověk, nebavil se o svém soukromém životu. Své obrazy prodával někdy i pod cenou (podle toho kolik na něm strávil času.) Veřejností byl hrubě odmítnut. Představitel pointilismu, snaha o nejharmoničtější zachycení přírody, dokonalá harmonie tónů Zabýval se teoriemi barev, linií a tónů. - detailní kompozice z barevných bodů. Používal pravidla optiky - snažil se o nový umělecký jazyk. Byl to velmi introvertní člověk, nebavil se o svém soukromém životu. Své obrazy prodával někdy i pod cenou (podle toho kolik na něm strávil času.) Veřejností byl hrubě odmítnut. Impresionismus x pointilismus

Smyslově založený Světlo Rychlý, gestický rukopis

Více racionální, na základě teorií a pouček Barva – míchána až v oku diváka Preciznost, časová náročnost

Popis jednotlivých aktivit včetně časového harmonogramu:

0 – 5 min. – Úvod, zápis do třídní knihy 5 –10 min. – Zapnutí diaprojektoru 10 – 45 min. – Výklad učiva, případné otázky během prezentace 45 – 80 min. - 2. Část teorie 80 – 90 min. - vypracování spojovačky

Přílohy: Spoj obrázek s příslušným jménem malíře čarou

Claud Monet

Edgar Degas

Georges Seurat

Edouard Manet

Paul Signac

Edouard Manet

Edgar Degas

Pierre - Auguste Renoir

Zdroje obrázků: Obr.1. dostupné z: http://www.artmuseum.cz/reprodukce2_pohled.php?dilo_id=735[online]2014[cit.2014-24-11]. Obr.2. dostupné z: http://www.abcgallery.com/M/manet/manet13.html[online]2014[cit.2014-24-11]. Obr.3. dostupné z: http://www.artmuseum.cz/reprodukce2_pohled.php?dilo_id=6694[online]2014[cit.2014-24-11]. Obr.4. dostupné z: https://plaingeets.files.wordpress.com/2011/08/degas1.jpg[online]2014[cit.2014-24-11]. Obr.5 dostupné z: http://www.wikiart.org/en/edgar-degas/the-step-with-battement-1879[online]2014[cit.2014-24-11]. Obr.6 dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Pierre-Auguste_Renoir_050.jpg[online]2014[cit.2014-24-11]. Obr.7 dostupné z: http://marek.unas.cz/Monet/kupky.jpg[online]2014[cit.2014-24-11]. Obr.8 dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Paul_Signac#mediaviewer/File:Paul_Signac,_Grand_Canal_(Venise).jpg[online]2014[cit.201424-11].

Prameny: http://www.artmuseum.cz/ https://cs.wikipedia.org Literatura: VÁVRA, Jiří. Od impresionismu k postmoderně: dějiny vizuálního umění. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001, 127 s. ISBN 8071821209. PIJOÁN, José. Dějiny umění. 9. vyd., v Knižním klubu 1. V Praze: Balios, 2000. 334 s. ISBN 8024202174.