Implementace CSR v hotelových společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání. Diplomová práce. Bc. Vladimíra Jindráková

Implementace CSR v hotelových společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání.

Diplomová práce

Bc. Vladimíra Jindráková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA, Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-05-07 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master’s Dissertation

Implementation of CSR in the hotel and their advantages for the stabilization of business

Bc. Vladimíra Jindráková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA, Date of Submission: 2014-05-07 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

diplomovou

práci

na

téma

Implementace

CSR

v

hotelových

společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

..………………………………….. Bc. Vladimíra Jindráková V Praze dne 7. května 2014

Abstrakt Jindráková Vladimíra, Implementace CSR v hotelových společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání, diplomová práce, Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 76. Diplomová práce „Implementace CSR v hotelových společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání“ vymezuje současnou situace ve vybraných hotelových zařízeních v souvislosti s implementací CSR. Tato práce se dále zaobírá vlivem a výhodami CSR na stabilizaci podnikání.

Klíčová slova: CSR, etika, etické kodexy, hotelová společnost, společenská odpovědnost, stabilita, podnikání.

Abstract Jindráková Vladimíra, The implementation of CSR in hotel companies and it´s benefits for the stabilization of the business, master's thesis, Institute of Hospitality. Prague: 2014. Total number of pages: 76. The thesis "Implementation of CSR in hotel companies and its benefits for the stabilization of business" defines the current situation in selected hotel facilities. in connection with the implementation of the CSR. This work also deals with the impact and benefits of CSR to stabilize the business.

Keywords: CSR, ethics, codes of ethics, hotel companies, social responsibility, stability, business.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce PhDr. Marku Merhautovi, Ph.D., MBA, za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad, za ochotu a podporu. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině, která mě neustále podporovala v průběhu celého mého studia.

Obsah

Úvod ................................................................................................................................................ 12 Cíl práce ........................................................................................................................................ 12 Diskuse pramenů a literatury ....................................................................................................... 12 Metodika práce ............................................................................................................................ 13 1.

Teoreticko-metodologická část............................................................................................ 15 1.1

1.1.1

Historie a vývoj CSR ............................................................................................. 15

1.1.2

Oblasti CSR ............................................................................................................ 16

1.1.3

Oblast ekonomická ................................................................................................ 16

1.1.4

Oblast sociální ....................................................................................................... 17

1.1.5

Oblast environmentální ......................................................................................... 19

1.1.6

Etika, etické kodexy a jejich dodrţování a vyuţití ............................................ 20

1.1.7

Stakeholdeři v CSR ............................................................................................... 22

1.1.8

Deset hlavních přínosu přijetí společenské odpovědnosti .............................. 24

1.1.9

Dokumenty regulující CSR ................................................................................... 27

1.1.10

Organizace zabývající se CSR ............................................................................ 30

1.2

Základní informace ................................................................................................ 34

1.2.2

Členství ve sdruţeních ......................................................................................... 36

1.2.3

CSR hotelu Imperiál .............................................................................................. 36

Posuzování shody CSR v České republice. ........................................................................ 39

Analytická část ....................................................................................................................... 42 2.1.

3

Příklad společensky odpovědného hotelového zařízení v praxi ...................................... 34

1.2.1

1.3 2

Vymezení pojmu CSR ....................................................................................................... 15

Vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................................... 43

Vyhodnocení průzkumu a návrhy na zlepšení v dané oblasti ........................................ 58 3.1

Vyhodnocení průzkumu ................................................................................................... 58

3.2

Návrh na zlepšení situace v CSR ....................................................................................... 60

Závěr ............................................................................................................................................... 62 Přílohy ............................................................................................................................................. 69

Seznam tabulek Tabulka 1 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 Tabulka 2 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 Tabulka 3 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 Tabulka 4 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 Tabulka 5 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 Tabulka 6 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 Tabulka 7 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 Tabulka 8 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 Tabulka 9 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 Tabulka 10 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 Tabulka 11 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 Tabulka 12 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12 Tabulka 13 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13 Tabulka 14 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14

9

Seznam grafů Graf 1

Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 1

Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1


Graf 1

Grafické znázornění odpovědí na otázku č .12

Graf 1


Graf 1


10

Seznam obrázků Obrázek 1

Hotel Imperiál Karlovy Vary

11

Úvod Společenská odpovědnost Koncept společenské odpovědnosti se v současné době stává nedílnou součástí aktivit mnoha firem. Uţ samotný název konceptu vypovídá o jeho obsahu. Bliţšímu seznámení s tímto, v dnešní době velmi podporovaným konceptem, jeho definicemi, vývojem jak v mezinárodním kontextu, tak i na území našeho státu, se věnuje první kapitola. V této kapitole vymezuji příklad společensky odpovědné firmy hotelu Imperiál Karlovy Vary. Tato kapitola je zaměřena na teoretickometodologická část diplomové práce. Druhá kapitola je věnována analytické části, do které byly údaje získány dotazníkovým šetřením. Vymezení relevantního vzorku respondentů je zaměřena na 4 hvězdičkové hotely v Praze. Tento druh hotelů jsem vybrala právě proto, ţe se jedná o hotely na stejné úrovni a ve stejném regionu. Kaţdá otázka taktéţ obsahuje dílčí vyhodnocení. Cíl práce Cílem

mé

diplomové práce je

analýza současného

stavu společenské

odpovědnosti ve vybraných hotelových zařízeních se zaměřením společenské odpovědnosti (dále jen CSR). Tato práce se dále zabývá vlivem a výhodami společenské odpovědnosti hotelových společností (CSR) na stabilizaci podnikání v hotelovém průmyslu. Základní hypotézu před provedením samotného výzkumu jsem

si

stanovila

„Společenská

odpovědnost

v hotelových

zařízeních

je

podceňovanou oblastí“. Diskuse pramenů a literatury Celkově lze konstatovat, ţe literatury, týkající se všeobecné společenské odpovědnosti firem je dostatečné mnoţství. Pro vypracování mé diplomové práce, která je zaměřena na problematiku společenské odpovědnosti hotelových společností, jeţ se v poslední době stalo velice aktuálním tématem odborníků 12

v hotelovém průmyslu, jsem čerpala z prací našich i zahraničních autorů. Základním zdrojem se pro mě staly knihy Společenská odpovědnost firem1, Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení2, Základy strategického řízení a rozhodován3í, Etika jako součást společenské

odpovědnosti

firem

hotelového

průmyslu4,

Management

a

leadership5 a Manuál manaţera6. Internetové zdroje se staly nedílnou součástí mé práce, neboť na rozdíl od literatury z knihoven nabízejí aktuální informace. Internetové zdroje, které jsem ve své práci uţila je moţno zařadit do více kategorií jako například informační, statistické a odborné. Metodika práce Jednou ze základních metod, pouţitou k získání potřebných informací bylo rešerše a analýza dostupných písemných materiálů - knih, skript, článků z novin a časopisů, archivních pramenů, analýzou jiţ provedených výzkumů zaměřených na problematiku CSR, dotazníkovým šetřením a v neposlední řadě přímými řízenými rozhovory s odborníky z řad hotelového průmyslu. Předmětem mého výzkumu záměr zjistit, zdali hotelové společnosti podnikající v hotelovém průmyslu se řídí společenskou odpovědností firem. Jako podklad tohoto výzkumu jsem vypracovala dotazník s jasně specifikovanými a cílenými otázkami, který jsem následně rozeslala hotelovým společnostem podnikajícím v hotelovém průmyslu. Na základě návratnosti dotazníkového šetření (bylo rozesláno 90 dotazníků se zaměřením na hlavní město Prahu, následně jsem

1

KUNZ, Vilém. Společenská odpovědnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 201 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-3983-0. 2 MERHAUT, Marek. Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení. Vyd. 1. Praha, 2013, 149 s. ISBN 978-80-7478-365-4. 3 MALLYA, Thaddeus. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 246 s. ISBN 978-80-247-1911-5. 4 MERHAUT, Marek. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 133 s. ISBN 978-80-7478-032-5. 5 ARMSTRONG, Michael. Management a leadership. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 268 s. ISBN 978-80-2472177-4. 6 HELLER, Robert. Manuál manažera: vše, co potřebujete vědět o podnikání a manažerské práci. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2004, 256 s. ISBN 80-249-0465-9.

13

provedla analýzu a následně vypracovala návrhová opatření pro efektivnější vyuţívání společenské odpovědnosti v hotelovém průmyslu. U obecného zhodnocení metodu syntézy, kdy jsem se snaţila zachytit stručně a výstiţně základní a nejdůleţitější informace. Při popisování historie a uvádění historických a statistických dat jsem vyuţila přímou metodu, která spočívá v získávání faktů z uvedených pramenů. Při

vyhodnocování

některých

zjištěných

informací

jsem

pouţila

metodu

statistickou. Údaje jsou zpracovány do grafů a tabulek. Do samotného textu jsem vloţila několik obrázků, vyuţila jsem tedy rovněţ metodu ilustrační.

14

1. Teoreticko-metodologická část 1.1 Vymezení pojmu CSR

Nedílnou

součástí

kapitoly

je

také

moţnost

implementace

společenské

odpovědnosti ve veřejné správě a seznámení se třemi základními oblastmi konceptu. Jsou jimi profit (zisk) - ekonomická oblast, people (lidé). 1.1.1 Historie a vývoj CSR

Od druhé poloviny 20. Století docházelo postupně ke změně v nazírání společnosti na chování podnikatelských subjektů. Od podniků se očekává, ţe přijmou aktivní roli a vyuţijí svůj vliv a finanční prostředky také zejména k tomu, aby ovlivnili ţivot kolem sebe, zejména jeho kvalitu. I podniky samotné by měly rovněţ pociťovat určitý závazek k angaţování se ve prospěch společnosti, v níţ působí neboť i firemní sektor je součástí občanské společnosti a ostatní její členy (dlouhodobou náklonnost) ke svému zdárnému fungování bezpodmínečně potřebuje. Společensky odpovědné firmy při svém fungování usilují nejen o naplnění tradičních ekonomických cílů.

Ale zároveň i o naplnění sociálních a

environmentálních aspektů své činnosti, coţ se v praxi projevuje tím, ţe: si dobrovolně stanovují vysoké etické standardy, vyhýbají se korupci, snaţí se minimalizovat negativní dopady svého podnikání na ţivotní prostředí, usilují o to, být dobrým zaměstnavatelem, podporují region, ve kterém působí7.

7

Kunz ve své publikaci (2012, s. 11)

15

1.1.2 Oblasti CSR Společenská odpovědnost firem je postavena na třech základních oblastech (tzv. triple-bottom-line) a to ekonomické, sociální a environmentální. Společnost, která se řídí konceptem společenské odpovědnosti, se neřídí pouze konceptem zisku, ale zamýšlí se nad svým podnikáním komplexněji nad rámec svých povinností. 1.1.3 Oblast ekonomická

Ekonomická oblast zahrnuje především tyto aktivity: Kvalita a bezpečnost produktů či sluţeb – poskytování kvalitních a bezpečných produktů zákazníkům, při vyuţití certifikací systému kvality, Programu Česká kvalita aj. Kodex podnikatelského chování firmy, příp. etický kodex. Vztahy se zákazníky – osobní přístup k zákazníkům, efektivní řešení stíţností, poprodejní servis. Transparentnost – uveřejňování informací, a to finančního i nefinančního charakteru. Dobré vztahy s investory a akcionáři. Férové dodavatelské i odběratelské vztahy – včasné placení faktur dodavatelům, spolehlivost, ochrana dat. Inovace a udrţitelnost produktů – díky různým manaţerským technikám mohou firmy pohotověji reagovat na poţadavky zákazníků, vyrábět spolehlivěji a s menší zmetkovitostí. Etika marketingu a reklamy – poskytování jasných a přesných informací o výrobcích a sluţbách, dodrţování etického kodexu reklamy vydaného Radou pro reklamu8.

8

PAVLÍK, Marek a Marek BĚLČÍK. Společenská odpovědnosti organizace: CSR v praxi a jak s ním dál. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3157-5.

16

1.1.4 Oblast sociální

Tato oblast se zaměřuje především na péči o své zaměstnance v souvislosti s pracovními podmínkami, které pro své zaměstnance vytváří. Je zřejmé, ţe si firmy začínají uvědomovat, ţe spokojený zaměstnanec, který je vhodně motivovaný, je zárukou k úspěšnému fungování firmy. Do této oblasti společenské odpovědnosti patří například9: Vytváření podmínek k tomu, aby mohli zaměstnanci sladit svůj pracovní a osobní ţivot – jeden z moderních trendů vyuţívá celou řadu nástrojů jako například pruţnou pracovní dobu či moţnost její úpravy, vyuţívání moţnosti práce z domova, udrţování kontaktu se zaměstnanci v době jejich rodičovské dovolené, sdílení informací, opatření ke snazšímu opětovnému začlenění vracejících se pracovníků, pomoc zaměstnanců při změně bydliště, poradenství a právní sluţby při krizových situacích (rozvodů, finanční tíseň atd. Dalším konkrétním příkladem zavádění do praxe jsou i firemní školky, kterých si zaměstnanci velmi cení, ovšem jejich provoz si mohou dovolit jen větší firmy. Rozvoj lidského kapitálu-podnik vytváří pro zaměstnance podmínky k dalšímu zvyšování kvalifikace, podporuje se permanentní vzdělávání a rozšiřování znalostí a dovedností zaměstnanců, a to nejen v daném oboru působnosti. Outplacement- firma se stará nejen o zajištění rekvalifikace propuštěných zaměstnanců a o jejich další uplatnění, ale nabízí propuštěným pracovníkům i další druhy pomoci (například konzultační centra). Zaměstnanecká politika- přiměřené mzdy, poskytování sociálních a jiných zaměstnaneckých výhod, které jsou většinou nadstandartní a jdou nad

9

Kunz ve své publikaci (2012, s. 22-23)

17

rámec legislativy (vyplývají například z existence kolektivních smluv mezi odbory a firmami)-jako například moţnost společenského vyţití, příspěvek na stravování či příspěvek na penzijní pojištění, programy zdraví, příspěvek na dovolenou, odměny k významným ţivotním jubileím zaměstnanců. Vyuţívání tzv. kafeterie systému, kdy se zaměstnanci mohou v rámci svého kreditu sami vybrat z výhod, které jim jsou nabízeny. Díky tomu získávají často poct hodnotnějšího naplnění svých osobních potřeb či vyšší pocit spravedlnosti. Respektování principu rovných pracovních příleţitostí (nejenom ve vztahu muţi-ţeny)

Firmy

přistupují

se

stejným

respektem

ke

kaţdému

zaměstnanci, bez ohledu na jeho pohlaví, věk etnický původ, sexuální orientaci, národnost, zdravotní postiţení či víru. Tzv. diversity management přistupuje k problematice rovných příleţitostí ještě šířeji a cíleně se snaţí prosazovat pravidla různorodosti (diverzity) v organizaci a zaměstnanci, kteří pracují ve firmách, uplatňují principy diverzity managementu, jsou často členěny různorodých pracovních týmů, v nichţ můţe docházet k jejich vzájemnému obohacování, stejně jako k růstu empatie a vzájemné tolerance. Rovněţ při vývoji produktů prostřednictvím pestře sloţených týmů je moţné někdy dosáhnout lepšího přizpůsobení firemních produktů rozličným trhům a jejich specifickým poţadavkům. Boj proti mobbingu, sexuálnímu harašení a obtěţování. Humanizace práce, různorodost a obohacování práce, rotace práce. Ochrana práce, péče o zdraví a bezpečnost zaměstnanců, pravidelné lékařské prohlídky. Zdravotní podniková kultura, otevřené a přátelské podnikové klimazaměstnanci mají moţnost bez jakýchkoliv obav vyjádřit svůj názor. Manaţeři upřednostňují participativní a demokratický styl řízení. Vyuţívá se práce v týmech a podporuje se týmový duch v podniku.

18

Na pracovišti jsou respektovány a dodrţovány lidská práva. Vyhodnocují se budoucí sociální důsledky firemních rozhodnutí a následné řízení rizik. Sociální monitorování a reportování. Zaměstnávání

minoritních

a

ohroţených

skupin

obyvatelstva

(handicapovaní absolventi škol, matky s dětmi, starší lide). Zákaz dětské práce.

1.1.5 Oblast environmentální Pro environmentálně orientované řízení podniku existují různé důvody a předpoklady, které mohou být v zásadě klasifikovány na normativní, strategické a operativní úrovni. Na stále se zpřísňující zákonné předpisy o ochraně ţivotního prostředí (od konce 70. let) reagovaly podniky nejprve jednotlivými, dodatečnými opatřeními na ochranu ţivotního prostředí na operativní úrovni. S pomocí filtrů, čisticích zařízení nebo externích recyklací se pokoušely znečištění ţivotního prostředí odstranit příp. omezit. Tato opatření na ochranu ţivotního prostředí se týkala zbytkových látek a emisí. V 80. letech se hlavní zájem jak environmentální politiky,

tak

i

spotřebitelů,

rozšířil

v

návaznosti

na

globální

dimenzi

environmentálních problémů i na výrobní vstupy. To vedlo k pouţívání výrobních a výrobně integrovaných environmentálních technologií, jako např. vývoj technologií s úsporou materiálu nebo vytváření uzavřených cirkulačních výrobních postupů. Dále byly environmentálně orientované poţadavky zahrnuty i do personalistiky organizace a controllingu. Tato environmentální opatření jsou označována jako ucelená, šetřící zdroje a cirkulačně orientovaná. Na operativní úrovni je tím dán zřetelný vývoj od následné k integrované ochraně ţivotního prostředí10.

10

Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností: monografie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, s. 110. ISBN 978-80-7372-436-8.

19

Podnikový environmentální management je chápán jako operativní a strategický úkol, při kterém je11: ochrana

ţivotního

prostředí

integrovaná

v

podnikových

funkcích

(zásobování, výroba, odbyt, organizace, investice, lidské zdroje atd.) a úrovních (normativní, strategická a operativní) a na tomto základě prováděné systematické plánování, kontrola a zlepšování podnikových aktivit směřujících k ochraně ţivotního prostředí ve smyslu neustále se zlepšujícího procesu.

1.1.6 Etika, etické kodexy a jejich dodržování a využití V podnikatelské sféře hotelových firem se v souvislosti s etikou mluví o „podnikatelské kultuře“ nebo „štábní kultuře“, o vytváření dobrého jména hotelu. Jednou z důleţitých aktivit je prosazování a dodrţování etického chování a rozhodování, které by mělo ústit v sociální, morální i ekologickou odpovědnost při řízení zaměstnanců hotelů v multikulturním prostředí hotelových řetězců. V historických souvislostech nehrály při řízení hotelových provozoven morální zásady či společenská odpovědnost velkou roli. V současné době si ovšem hotelové společnosti zastoupené hotelovými manaţery začínají uvědomovat, ţe osvojení si etického chování a pravidel v podnikání bude nedílnou součástí jejich kaţdodenního pracovního ţivota. Hotelové společnosti často omlouvají své neetické chování vůči svým zaměstnancům a v některých případech i vůči svým klientům ekonomickou krizí, snahou udrţet se na trhu a ukrojit si z podílu kvantitativního trhu, který vznikl tím, ţe nebyl ze strany státu vytvořen, navrţen a v neposlední řadě přijat zákon, který by omezil výstavbu nových hotelových ubytovacích kapacit v naší republice12. Je zřejmé, ţe podnikaní v naší republice bylo hluboce zasaţeno komunistickou totalitou, a více méně po roce 1989 začalo od nuly. Etika v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí byla ve většině případů okrajovou záleţitostí a prioritní byla 11

KRAMER, Matthias. Mezinárodní management životního prostředí. Praha: C. H. Beck, c2005, xlvi, 111 s. ISBN 80-717-9920-3. 12 MERHAUT, Marek. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, s 9. ISBN 978-807-4780-325.

20

honba za ziskem. Obchodní etika se stává fenoménem 21 tisíciletí a v naší společnosti začíná prorůstat podvědomí, ţe bez etických kodexů a jejich dodrţování nebude moţné v dnešním podnikatelském sektoru obstojně obstát. Obchodní etika je velmi diskutabilní téma, protoţe obchodní vztahy jsou příliš komplexní. Hotelová společnost má často vztahy s několika zainteresovanými skupinami najednou, například s odběrateli (cestovní kanceláře), zaměstnanci, manaţery, podílníky (akcionáři, spolumajitelé), dluţníky, dodavateli, veřejností a vládními institucemi. Vysoká míra etického chování poţaduje, aby se s kaţdou zainteresovanou skupinou jednalo férovým a správným způsobem. Etické chování znamená více neţ dodrţování pravidel a regulací. Někteří lidé věří, ţe obchodování je ze své podstaty korupční, nemorální a neetické. Nicméně mnoho dalších tvrdí, ţe vysoký etický standard je nezbytný k ziskovosti a přeţití hotelové společnosti a ţe etika v obchodování by mohla být na ještě vyšší úrovni neţ v jiných segmentech společnosti.13 První fází procesu je definování současného stavu firemní kultury. Průvodními jevy u úspěšných firem obvykle jsou pracovní nasazení, přístup k zaměstnanci jako k investorovi, který věnuje čas, energii, volno i intelekt spekulativní investici, jistá rivalita mezi zaměstnanci, firemní hodnoty ve znamení tvrdosti a neúprosnosti, ne vţdy dostatečné komunikační kanály v řídicím systému, podcenění průběţného vzdělávání na úkor okamţitého přínosu pro firmu, motivace zaloţená téměř výhradně na trvalém docilování nadprůměrných výdělků apod. Výhody etického chování mohou být následující: Vytvoří u zákazníka loajalitu k hotelové společnosti. Dobrá reputace prohlubuje vztahy s odběrateli hotelových sluţeb. Etickým chováním se hotelová společnost vyhne pokutám a právním postihům. Pomáhá přitahovat a udrţovat vysoce kvalifikované zaměstnance a manaţery v oboru. 13

MALLYA, Thaddeus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, s. 163. ISBN 978-80-247-1911-5.

21

Vytváří důvěru a má ekonomický přínos pro hotelovou společnost.14

1.1.7 Stakeholdeři v CSR Termín stakeholder v angličtině tradičně označoval dočasného drţitele peněz či jiného majetku. V současné době se pojem stakeholder pouţívá v managementu a marketingu a má úzký vztah s etikou. Od klasického pojmu shareholder, který znamená akcionář, se liší tím, ţe zahrnuje všechny osoby a instituce, které mají s podnikem cokoli do činění. Pojem stakeholder zahrnuje: dodavatele; odběratele; zaměstnance; management, tzn. vedení podniku; akcionáře; různá sdruţení se vztahem k ekologii; stát; představitele regionu15. U stakeholderů je důleţitý přístup, kdy stakeholder je jedinec nebo skupina jedinců, kteří mohou ovlivnit plnění cílů v dané organizaci tím, ţe se na plnění úkolů sami podílejí anebo je mohou nějakým způsobem ovlivnit. Poţadavky stakeholderů se v zásadě odlišují podle toho, o jakou skupinu stakeholderů se jedná. Jedno však platí pro všechny skupiny – stakeholdeři od naší firmy čekají férové jednání a dodrţování zákonů, coţ jsou bohuţel oblasti, ve kterých má řada firem významné rezervy. Zájmy jednotlivých stakeholderů jsou: Zaměstnanci – spravedlivá odměna, respekt, pochopení pro nestandardní situace (úmrtí v rodině, nemoc dítěte, osobní krize), dobrý pracovní kolektiv (coţ není úplně tak jen ve vaší moci).

14

Kunz ve své publikaci (2013, s.36-37)

15

Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stakeholder

22

Rodiny zaměstnanců – očekávají, ţe vaši zaměstnanci budou z práce chodit spokojení a neunavení, ţe dostanou dovolenou, kdy si o ni zaţádají a ţe o víkendech a státních svátcích budou doma a nebudou tam pracovat. Manaţeři – spravedlivá odměna, dostatek důvěry, málo byrokracie a hlavně dostatek kompetencí pro výkon své funkce. Vlastníci – zisk odpovídající riziku, které nesou, ještě větší zisk, dobrá pověst firmy, zisk, který bude trvalý a pokud moţno nebude klesat (o teoriích pro stanovení výše vyplácených dividend si povíme někdy příště v samostatném článku). Zákazníci – férovou cenu, kvalitní výrobky a sluţby, vstřícné vyřizování reklamací, ţádné podrazy typu dvacetistránková smlouva psaná Arialem dvojkou. Dodavatelé – placení včas, konzistence v jednání (kdyţ se změní zodpovědná osoba na vaší straně), oznamování změn v dostatečném předstihu, dlouhodobý obchodní vztah, ţádné podrazy. Obchodní partneři - placení včas, konzistence v jednání (kdyţ se změní zodpovědná osoba na vaší straně), oznamování změn v dostatečném předstihu, dlouhodobý obchodní vztah, ţádné podrazy. Věřitelé - placení včas, konzistence v jednání (kdyţ se změní zodpovědná osoba na vaší straně), ţádné podrazy. Místní samospráva – peníze na daních, hlavně ţádné problémy, v ideálním případě nějaký ten příspěvek na rozvoj města (myšleno města, ne starostovy vily) typu vánoční výzdoba apod. Vláda – peníze na daních, pracovní místa. Lidé ţijící v okolí firmy – ideálně nevědět o existenci firmy (ţádný rámus, smrad, toxický odpad ve studnách, ţádná zvýšená doprava, ţádné ohyzdné budovy) 23

anebo o ní vědět jen v dobrém, coţ se dubluje s příspěvky na rozvoj obce, kde firma působí, přičemţ tento rozvoj můţe financovat i stát (jako třeba dálnici k nové automobilce). U CSR je řešení stakrholderovského přístupu důleţité, protoţe pokud má podnik tuto oblast dobře zmapovanou, pak ví, kam má svoji odpovědnost směřovat.

1.1.8 Deset hlavních přínosu přijetí společenské odpovědnosti16

1. Růst zisku Několik akademických studií ukázalo přímý vztah mezi společensky odpovědnou praxí a pozitivním finančním výkonem. • Podle studie DePaul University z roku 1997 si společnosti, které jasně staví do popředí etické principy, vedou finančně lépe (na základě ročního prodeje/příjmu) neţ společnosti, které tak nečiní. • Jedenáct let probíhající studie Harvard University ukazuje, ţe společnosti, v nichţ je zajištěna rovnováha všech zúčastněných stran, vykazují čtyřikrát vetší tempo růstu a osmkrát vetší růst zaměstnanosti ve srovnání s těmi, které jsou zaměřeny jenom na shareholdery. 2. Přístup ke kapitálu Společnosti, které přijímají koncept CSR, mají často díky nárůstu společensky odpovědného financování (SOI) přístup ke kapitálu, který by jinak nezískaly. Studie z roku 2001 ukázala, ţe 12 % z celkových investic v USA mělo společensky odpovědný charakter. A podobně, v Evropě působilo v červnu 2003 tři sta třináct zelených, sociálních a etických fondu, které za uplynulých osmnáct 16

CSR NETWORK: Deset hlavních prínosu prijetí spolecenské odpovednosti firem. In: [online]. [cit. 2014-0401]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/wpcontent/uploads/2012/11/Radley_Yeldar_10_hlavn%C3%ADch_prisnosu_CSR.pdf

24

měsíců vykázaly 12% růst. Činnost firem v rámci společenské odpovědnosti sleduje Dow Jones Group Sustainability Index, FTSE4Good Index, BitC Corporate Responsibility Index (a další). Tyto indexy berou stále více v potaz investoři, kteří chtějí získat informace o úrovni zapojení firmy v oblasti společenské odpovědnosti. 3. Sníţení nákladu, zvýšení efektivity Navzdory rozšířenému mínění nepředstavují lepší systémy řízení v oblasti ţivotního prostředí automaticky zvýšení nákladu. V průběhu casu totiţ automaticky zvyšují efektivitu sníţením produkce odpadu a spotřeby vody, vedou k účelnějšímu vyuţívání energií a v některých případech také k výběru recyklovaných materiálu. Existují však i další, specifické způsoby, jak muţe společnost sniţovat provozní náklady. Například Dow Chemical Co si uloţila sníţit produkci dvaceti šesti toxických chemikálií. Ročně tím uspoří 5,4 miliónu euro, coţ je o 2,3 miliónu více, neţ bylo vynaloţeno na počáteční investici do projektu. Výsledkem toho, ţe si firma uvědomí dopady své činnosti, muţe být přínos ţivotnímu prostředí, společnosti a ekonomice. Tak například stavební firmy, které opětovně vyuţívají místní materiál, tím sniţují zaváţku, méně obtěţují okolí hlukem těţkých automobilu dováţejících materiál, sniţují dopad na ţivotní prostředí, který působí kola těţkých vozidel, ale také sniţují náklady klienta na nákup nového materiálu. 4. Zlepšení image a pověsti značky Dobrá pověst se často buduje velmi obtíţně, zato na její zničení stačí méně neţ jediný den. Významnou stránkou pověsti společnosti je „důvěra“ stakeholderů. Dobrá pověst v oblasti ochrany ţivotního prostředí a společenské odpovědnosti muţe firme pomoci tuto důvěru vybudovat. Je ovšem potřeba, aby takový přístup vyrůstal z reálného postupu a strategie a z celkového postoje v oblasti odpovědného podnikání. Stakeholdeři nejsou hloupí a nedají se zmást. Nevládní organizace a místní komunity v případech nehody poškozující ţivotní prostředí daleko spíše 25

nevystoupí proti firme, u níţ je zřejmé, ţe aktivně usiluje o to, aby k takovým případům nedocházelo, ţe disponuje řídícími mechanismy vedoucími k rychlé nápravě, poučení a zlepšení prevence tak, aby se situace neopakovala. 5. Růst prodeje a věrnosti zákazníku Výzkum ukázal, ţe zákazníci poţadují nejenom dobré a bezpečné produkty, ale současně chtějí vedet, ţe kupují zboţí vyrobené způsobem odpovědným ke společnosti a ţivotnímu prostředí. Podle studie CSR Europe/MORI z roku 2007 pokládá 70 % evropských zákazníku tento společensky odpovědný přístup firmy při svém nákupu za důleţitý a jeden z pěti by byl ochoten zaplatit víc za produkty, které vyrobeny odpovědné z hlediska přístupu ke společnosti a ţivotnímu prostředí. Jeden ze šesti kupujících často bojkotuje (nebo naopak kupuje) výrobky na základě pověsti výrobce. 6. Růst produktivity a kvality Business for Social Responsibility je členskou organizací se sídlem v San Franciscu, která pomáhá firmám zlepšit školení, řízení a činnost v oblasti společensky odpovědného přístupu. Uvádí: „Snaha firmy zlepšit pracovní podmínky, minimalizovat dopady na ţivotní prostředí nebo zvýšit účast zaměstnanců na rozhodování často vede k růstu produktivity a ke sníţení podílu chyb. Například firmy, jejichţ dodavatelé zlepšili pracovní podmínky a praxi v zaměstnanecké oblasti, často zjišťují, ţe se sníţil podíl vadného nebo neprodejného zboţí.“ 7. Zvyšuje se schopnost získávat a udrţet zaměstnance Přijetí konceptu společenské odpovědnosti muţe pomoci získat a udrţet zaměstnance. Lidé chtějí pracovat pro takovou firmu, která působí souladu s jejich vlastními hodnotami a tím, čemu věří. Zaměstnancům potom nezáleţí jenom na postupu a na platu. Společnost Novo Nordisk zaznamenala 5% sníţení fluktuace od té doby, kdy odstartovala svůj program „Hodnoty v činu“, který profesní cíle uvádí do souladu s trvale udrţitelným rozvojem. 26

8. Moţná shovívavost orgánu v případě pochybení Čím více dává firma najevo přijetí společenské odpovědnosti, přizpůsobuje se legislativě a postupuje nad její rámec, o to shovívavější k ní budou orgány dbající na její dodrţování. Mohou firme přednostně vyhovět, kdyţ ţádá o určitý souhlas nebo povolení. V případě nehody muţe očekávat příznivější jednání, pokud se v době, která nehodě předcházela, projevovala jako transparentní a společensky odpovědná. 9. Sníţení rizika a růst řízení rizik Čím více přijímá firma koncept společenské odpovědnosti, tím menší obchodní rizika jí hrozí. Mohou se týkat dobré pověsti jako důsledku špatné odezvy v médiích, příkladem je často citovaný případ firmy Nike a sweathopu, finančních rizik nebo rizik v oblasti ţivotního prostředí. Sále víc je slyšet o investičních společnostech, které zahrnují informace o firemní odpovědnosti do svých zpráv a zdůrazňují právě ten typ informací, který se ve zprávách očekává. (Odpovídají tak na poţadavek, aby společnosti zveřejnily svůj přístup k řízení a dopadu na ţivotní prostředí.) 10. Konkurenceschopnost a odbyt Koncept společenské odpovědnosti platí všude, kde funguje obchod – na celém světě bez ohledu na tamní kulturu. Odlišná však bývají východiska – někdy vyplývají z předpisu a zákonu, jindy k nim vede samoregulace. Státní orgány, město, investoři, místní komunity a dodavatelé, ti všichni vyvíjejí na firmy tlak, aby fungovaly takovým způsobem, jak se od nich ve společnosti a v ţivotním prostředí očekává.

1.1.9 Dokumenty regulující CSR

K prokázání toho, ţe se firma chová společensky odpovědně, můţe poslouţit řada norem, se kterými organizace prokazuje shody, tedy, ţe plní poţadavky určité 27

normy. Momentálně neexistuje mezinárodní norma ISO, která by obsahovala poţadavky na prokázání této skutečnosti. Proto byly vytvořeny normy jako např. SA8000, BSCI - iniciativa Asociace zahraničního obchodu (FTA) i řada národních schémat, podle kterých lze prokázat, ţe firma se chová a jedná společensky odpovědně. Existuje však mezinárodní norma ISO 26000, ve které jsou stanoveny určité principy a doporučení pro vybudování systému managementu společenské odpovědnosti ve firmě. Právě z této návodové normy vychází nová specifikace IQNet SR 10. Specifikace stanovuje poţadavky, takţe organizace se dají posoudit podle míry plnění těchto poţadavků.

Toto posuzování standardně provádí

certifikační orgán, který jako nezávislá třetí strana prověří, zda organizace zavedla systém managementu společenské odpovědnosti a zda jsou zde indikátory, ţe organizace bude tento systém rozvíjet a zlepšovat se17. Standardy nebo programy v oblasti společenské odpovědnosti v širším kontextu18: - AA 1000 Account Ability (zákazníci a partneři) je certifikovatelný standard pro sociální odpovědnost, etiku a korporační řízení.

- Sociální audit (social audit) - systematické interní monitorování sociálních (či v širším slova smyslu společenských) dopadů činnosti podniku. Stejně jako audit sociální lze vnitřně provádět i audit etický či ekologický. - SA 8000 (Social accountibility) je certifikovatelný standard a představuje transparentní normu pro provedení certifikace v oblastech dětské práce, nucené práce, BOZP, právo na sdruţování, diskriminaci, pracovní dobu, pracovní kázeň, odměňování a systémové poţadavky na management. - OHSAS 18001 se zaměřuje se na systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Certifikaci podle této normy mohou provést certifikační orgány akreditované např. u Českého institutu pro akreditaci. 17

http://www.cqs.cz/Novinky/Spolecenska-odpovednosti-firem-zkusenosti-ze-zavedeni-systemumanagementu-spolecenske-odpovednosti.html 18 Učební text č. 10: Společenská odpovědnost organizací. In: PAVEL, Skácelík. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2527.pdf

28

- IIP (Investors in people) stanovuje zásady v oblasti školení a rozvoje zaměstnanců. Principy tohoto standardu spočívají v zavádění strategií, které zvyšují výkonnost organizace prostřednictvím investic do zaměstnanců, systematickým rozvíjením jejich schopností. Získání tohoto osvědčení znamená záruku vysoké úrovně řízení lidských zdrojů a důkaz, ţe rozvoj zaměstnanců je v souladu s rozvojem podniku. - ISO 26000 poskytuje „metodické“ pokyny k základním principům společenské odpovědnosti, přičemţ rozlišuje společenskou odpovědnost a zapojení zainteresovaných stran, základní témata a otázky náleţící do oblasti společenské odpovědnosti. Současně nabízí pokyny ke způsobům integrace společensky odpovědného chování v organizaci. Zdůrazňuje význam výsledků a zlepšení profilu v oblasti společenské odpovědnosti pro organizaci a její udrţitelný rozvoj. Norma je určená k pouţití pro všechny typy organizací v soukromém, veřejném a neziskovém sektoru, bez ohledu na jejich velikost a na to, zda působí v rozvojových či rozvinutých zemích. I kdyţ ne všechny části této mezinárodní normy budou stejně uţitečné pro všechny organizace, veškerá klíčová témata jsou relevantní pro kaţdou organizaci. Základní témata se skládají z řady otázek a je na individuální odpovědnosti kaţdé organizace stanovit otázky, jejichţ řešení je pro ni relevantní a významné, a to pomocí vlastních úvah a dialogu se zainteresovanými stranami19. - Bezpečný podnik je zaloţen na zásadě, ţe zdravé pracoviště je nedílnou součástí programu řízení jakosti kaţdé úspěšné firmy a napomáhá zavedení integrovaného řízení bezpečnosti – bezpečnostního managementu. Naplnění poţadavků programu přispívá např. k vyšší úrovni prevence pracovních rizik, k vyšší kultuře bezpečnosti práce a lepší pracovní pohodě. Programu Bezpečný podnik se můţe účastnit kaţdá firma, ve které provádění činností představuje zvýšenou míru ohroţení ţivota a zdraví osob, popřípadě i ţivotního prostředí, bez ohledu na velikost této firmy. Program Bezpečný podnik tvoří důleţitou 19

ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI , metrologii a státní zkušebnictví. ČSN ISO 26000 Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/normaiso-spolecenska-odpovednost-schvalena-k-publikovani

29

součást plnění úkolů Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky, která navazuje na strategii Evropské unie v oblasti bezpečnosti práce. Pro předávání certifikátu „Bezpečný podnik“ organizacím jsou stanoveny dva termíny v roce. - Metoda KORP je ryze český systém hodnocení společenské odpovědnosti podniku, jeţ vytvořilo sdruţení Korektní podnikání ve spolupráci se Sdruţením pro Cenu ČR za jakost jako národní metodiku pro hodnocení CSR. Tento systém se opírá o soustavu ukazatelů GRI (Sustainability Reporting Guideliness), model excelence EFQM – metodiku sebehodnocení a metodiku sebehodnocení modelu CAF 2006 (The Common Assessment Framework). Metodika GRI má určité nedostatky, které byly v tomto modelu odstraněny. Jedná se především o to, ţe GRI zohledňuje pouze výsledky a za druhé to, ţe model GRI procesy v podniku pouze monitoruje a nenavrhuje ţádná řešení ani nevytváří prostor pro zlepšování.

1.1.10 Organizace zabývající se CSR Vládní a nevládní organizace můţeme rozdělit do několika skupin20: 1. Organizace podporující CSR komplexně: • Business Leaders Forum BLF je sdruţením mezinárodních a českých

společností a firem, které si klade za cíl šířit osvětu a vzbudit zájem o téma CSR, seznamovat podnikatelskou veřejnost s obsahem a významem pojmu CSR, prezentovat aktivity firem, které jiţ koncept CSR přijaly za vlastní, zprostředkovávat informace z celoevropské diskuse na téma CSR. BLF podporuje spolupráci mezi firemním, veřejným a neziskovým sektorem. Má přímé napojení na klíčové mezinárodní organizace, které se věnují tématu odpovědného podnikání, a můţe tak čerpat z jejich znalostí a zkušeností; • Institut Svazu průmyslu – Centrum CSR;

20

Učební text č. 10: Společenská odpovědnost organizací. In: PAVEL, Skácelík. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2527.pdf

30

• Hospodářská komora ČR; • Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR; • CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU; • Projekt GARDE – Globální odpovědnost; • AISIS; • CSR Consult; • EU kampaň CSR; • Czech TOP 100; • GARDE; • Asociace společenské odpovědnosti - platforma odpovědných firem, subjektů

veřejného a neziskového sektoru, sociálních podniků a jednotlivců se zájmem o společenskou odpovědnost a udrţitelnost. 2. Organizace zaměřené na pilíř Profit (Zisk): • Transparency International ČR; • Projekt Etika podnikání – Databáze nejlepších praktik; • Sdruţení Korektní podnikání.

3. Organizace zaměřené na pilíř People (Lidé): • Fórum Dárců je občanské sdruţení, které podporuje rozvoj filantropie v České

republice. Hlavními oblastmi zájmů jsou v současné době posílení nadací a nadačních fondů, vytváření podmínek firemního dárcovství jako nedílné součásti společenské odpovědnosti firem a zlepšování legislativního prostředí;

31

• Gender Studies; • CG Partners s.r.o. - Corporate governance; • Hestia; • Asociace pro Fairtrade; • Nadace VIA.

4. Organizace zaměřené na pilíř Planet (Země): • CEMC - České ekologické manaţerské centrum; • Oikos Praha; • Nadace Partnerství; • Síť ekologických poraden STEP; • Arnika; • Rosa; • Hnutí Duha; • Greenpeace CZ; • Ekologický institut Veronica.

V České republice dále existují následující organizace a projekty zabývající se CSR21: • Ekologický právní servis- (EPS) je nevládní, nezisková a nepolitická organizace

právníků, hájící práva občanů a ţivotního prostředí v České republice od roku 1995 právní cestou.

21

ASOCIACE SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI. Společenska odpovědnost firem: Užitečné odkazy [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/uzitecne-odkazy/webove-stranky/

32

• České sociální podnikání – webový portál o sociální ekonomice a sociálním

podnikání v ČR. • Tessea – tematická síť pro sociální ekonomiku, platforma sdruţující jednotlivce,

podnikatele, nestátní neziskové organizace, vysoké školy a další instituce, které spojuje společný zájem – prosazovat sociální ekonomiku a sociální podnikání do povědomí laické i odborné veřejnosti. • NaZemi – nevládní nezisková organizace prosazující globální rozvojové

vzdělávání do škol. Zasazuje se o odpovědnost firem v oblasti dodavatelského řetězce a propaguje fair trade jako účinnou podporu chudým pěstitelům a řemeslníkům ze zemí globálního Jihu. • Etika podnikání – databáze nejlepších praktik určena podnikatelům MSP, texty

kodexů, vzdělávací modul aj. • Svět v nákupním košíku – portál bojující za zlepšení pracovních podmínek

zaměstnanců v rozvojových zemích, kteří vyrábějí zboţí naší kaţdodenní spotřeby. Mimo jiné poţaduje větší odpovědnost firem za dopady jejich činnosti v globálním světě. • Amnesty International kampaň Byznys a lidská práva věnující se problematice

porušování lidských práv ze strany ekonomických aktérů. Změn chce dosáhnout jak podporou firem v odpovědném chování, tak legislativními kroky na úrovni EU. • Fórum dárců – Czech Donors Forum – občanské sdruţení podporující rozvoj

filantropie v České republice. • Daruj správně – první portál pro darování neziskovým organizacím a

propagující odpovědné dárcovství on-line.

33

• Gender studies, o.p.s. – nevládní nezisková organizace, která slouţí jako

informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů muţů a ţen a jejich postavení ve společnosti. • Test rovných příleţitostí pro muţe a ţeny ve firmě – Test je určen zejména

středním a velkým firmám a umoţňuje zjistit, do jaké míry firma naplňuje principy rovných příleţitostí. ProEquality, test k provedení na následujícím odkazu. • Umsemumtam

– platforma propojující spolupráci mezi profesionály a

neziskovým sektorem. • Inovace pro společnost – najděte a sdílejte s ostatními nápady, nástroje a

postupy, kterými můţete zlepšit to, na čem vám záleţí. • Byznys pro společnost - fórum odpovědných firem, které jsou při podnikání

citlivé ke svému okolí a podporují zdravý rozvoj lidí, jejichţ ţivoty ovlivňují. • Recyklohraní, aneb Ukliďme svět – cílem projektu je prohloubit znalost ţáků a

studentů v oblasti třídění a recyklace odpadů a umoţnit jim osobní zkušenost se zpětným odběrem baterií a pouţitých drobných elektrozařízení. 1.2 Příklad společensky odpovědného hotelového zařízení v praxi

1.2.1 Základní informace Identifikační údaje: Název: Imperiál Karlovy Vary a. s. IČO: 45359318 Základní kapitál: 90.7 milionů Kč Adresa: U Imperiálu 7/31, 360 01 Karlovy Vary Počet zaměstnanců:500 Kapacita lůţek:405 34

Obrázek 1: Hotel Imperiál Karlovy Vary

Zdroj: HOTEL IMPERIÁL KARLOVY VARY. [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
Společnost Imperiál Karlovy Vary je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů komplexní lázeňské a wellness péče v České republice. Značnou měrou se podílí na dobrém renomé českého lázeňství. Hotel Imperiál i Spa Resort Sanssouci poskytují svým hostům komfortní ubytování kategorie ****. V kaţdém z hotelů se nachází moderní balnoprovoz, nabízející několik desítek léčebných a wellness procedur. Nechybí ani luxusní restaurace s širokou nabídkou mezinárodních specialit i dietní kuchyně. Pestrá je také nabídka doplňkových sluţeb - rozsáhlé sportovní centrum, vlastní cestovní kancelář, sluţby pro děti apod. Hotely společnosti Imperiál Karlovy Vary poskytují tradiční karlovarskou lázeňskou léčbu zaloţenou na vyuţití karlovarských termominerálních pramenů a peloidů. Při léčení v hotelu Imperiál a Spa Resortu Sanssouci se ale také vyuţívají nejmodernějších balneologické metody a postupy. Spojení tradiční léčby s moderní balneologií a individuálním přístupem ke kaţdému pacientovi tak přináší pacientům maximalizaci účinku léčebných terapií.

35

O kvalitě sluţeb společnosti Imperiál Karlovy Vary svědčí i dosaţená česká i mezinárodní ocenění. Hotel Imperiál je jiţ čtyřnásobným a Spa Resort Sanssouci trojnásobným drţitelem World Travel Awards - Czech Republic’s Leading Spa Resort. Společnost Imperiál dále získala Lázeňskou cenu České republiky a několik dalších významných ocenění.

1.2.2 Členství ve sdruženích Imperiál Karlovy Vary a.s. je členem v těchto sdruţeních: Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) - oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení; Svaz léčebných lázní České republiky MEDISPA;

Certifikace SPLZaK (Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád); Design Aliance – sdruţení podporující vývoj, výrobu marketing a prodej českých designových produktů.

1.2.3 CSR hotelu Imperiál Ekonomická oblast CSR v uvedeném zařízení zahrnuje především tyto aktivity: Dne 29. 09. 2010 proběhla v hotelu Imperiál oficiální jednotná certifikace ubytovacích zařízení, kterou provedla Asociace hotelů a restaurací ČR a Hotel Imperiál byl zařazen do třídy Hotel **** Superior. Samotná klasifikace má celkem 270 hodnotících kritérií, která vznikla na podkladu průzkumů očekávání hotelových hostů a potřeb trhu. Systém se opírá o povinná kritéria a dobrovolně volitelné poţadavky. Superior představuje hotely, které nabídkou sluţeb vysoce předstihují standard předepsaný pro jejich třídu.

36

Společnost vydala a dodrţuje etický kodex, který je přílohou č. 2 této práce, a vztahy se zákazníky má na velice dobré úrovni coţ dokazuje hodnocení asociace hotelů a jím vydaný certifikát. Transparentnost – uveřejňování informací, a to finančního i nefinančního charakteru je deklarována výroční zprávou, kterou kaţdý rok hotel vydává a moţností kontroly jednotlivými akcionáři. Dodavatelské i odběratelské vztahy jsou na výborné úrovni, jelikoţ společnost platí včas dodavatelům a je hodnocena jako spolehlivá. Dále došlo v roce 2008 ke generální rekonstrukci, jejíţ součástí byla i inovace technologií a zlepšení komfortu jak pro zaměstnance, tak pro zákazníky, coţ s také projevuje v etice marketingu a reklamy, kdy jsou poskytovány jasné a přesné informace o poskytovaných sluţbách. Oblast sociální Tato oblast se zaměřuje především na péči o své zaměstnance v souvislosti s pracovními podmínkami, které pro své zaměstnance vytváří. Hotel má uzavřenou kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která zastupuje zaměstnance. Součástí této smlouvy je odpovídající růst mezd, příspěvky na obědy, příspěvky na dovolenou a prémiové finanční ohodnocení na konci roku. Dále má společnost smlouvy s partnery, kteří poskytují zaměstnancům hotelu slevy na zboţí a sluţby jako například: AUTOSERVICE GARAGE s.r.o.; Baumax Karlovy Vary; Karlovarská plynárenská s.r.o.; Veterinární klinika KVvet, s.r.o.; Nábytek Partner; Petra Clinik health s.r.o;

37

Počítače A-Z s.r.o.; RENO – obuv, spol s.r.o.; Svět koberců; Lékárny ČEDVO, s.r.o.; MBN Elektronářadí spol. s.r.o. (Slouka – Slouková); Koňské potřeby Jana Horse; Ruční mytí vozidel, čištění interiérů; Okay elektrospotřebiče; Knihkupectví Dobrovský; Relaxační masáţe RADOST; Papírnictví – Officentrum; Kosmetika – Salon Katrin; Drogerie Petr Fiala- velkoobchod; RESPECT, a.s.; KV Arena, s.r.o.; Alţbětiny Lázně, a.s. Co se týče vzdělávání zaměstnanců tak společnost má mnoho programů od jazykových kurzů aţ po kurzy týkající se specifických činností jako maserské, barmanské apod. U zaměstnanecké politiky se hotel řadí mezí zaměstnavatele s nadprůměrnými výdělky v karlovarském regionu, a proto zde není veliká migrace zaměstnanců. Ve většině případů se ze zaměstnanců stávají celoţivotní zaměstnanci, kteří poměr ukončují odchodem do důchodu. Přiměřené mzdy jsou taktéţ zaručeny kolektivní smlouvou. Hotel taktéţ přispívá 150 Kč. na penzijní připojištění, zaměstnanec taktéţ můţe v určitých případech čerpat příspěvek na dovolenou a odměny k významným ţivotním jubileím. Zaměstnanci taktéţ mohou vyuţívat sportovní centrum a určené části balneo provozu.

38

Oblast environmentální V oblasti environmentální se hotel zaměřuje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, kdy má vytvořeny kontrolní mechanismy a snaţí se preventivně školící činností vzdělávat zaměstnance a předcházet případným úrazům. V oblasti ochrany ţivotního prostředí hotel za posledních 10 let učinil mnoho opatření jako: Třídění odpadu, kdy mají i hosté moţnost vyhazovat tříděný odpad do označených nádob. Taktéţ pokojské a uklízečky třídí odpad. Při rekonstrukci byla okna izolována a pravidelně se seřizují. Do hotelu jsou pořizovány pouze energeticky méně náročné technologie a všude jsou nainstalovány úsporné ţárovky a v určitých prostorách hotelu jsou instalována pohybová čidla. Úspora vody je řešena úpravou průtoku vody, perlátory, úspornými sprchami a duálními splachovači. 1.3 Posuzování shody CSR v České republice. Národní program posuzování shody klade poţadavky na následující oblasti22: 1. Podpora vedení; má-li něco v organizaci správně a dlouhodobě fungovat, pak skutečná podpora vedení je nezbytná. Je vhodné, kdyţ vrcholové vedení jmenuje představitele pro CSR (podobně jako pro jiné systémy managementu), který je odpovědný za správné fungování systému CSR, za reportování a zlepšování jeho stavu. Vrcholové vedení dále nastavuje pravidla

interní

i

externí

komunikace

v

oblasti

CSR,

přičemţ

charakteristickým rysem externí komunikace je otevřenost (o plánech v CSR, o dopadech organizace na okolí, o přijatých opatřeních). 2. Identifikace relevantních právních a jiných poţadavků; hovoříme-li o společnostech uplatňujících CSR, tak předpokládáme plnění (a zpravidla i 22

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nove-moznosti-certifikace-csr-32726.html

39

nadstandardní plnění) závazných poţadavků. Zvýšenou pozornost je třeba klást na správné zajištění fungování poboček v zemích, kde nejsou běţně uznávány základní mezinárodní standardy (např. standardy OSN či Mezinárodní organizace práce ILO).

3. Politika a cíle CSR; je vhodné, kdyţ vrcholové vedení organizace deklaruje svoje základní principy CSR v politice CSR. Pro naplňování této politiky je třeba stanovit mimo jiné konkrétní cíle, které adresně zapojí do aktivit CSR příslušné pracovníky. 4. Zainteresované strany; odpovědné organizace se chovají tak, aby jejich činnosti

byly

v

maximálně

moţné

míře

v

souladu

s

potřebami

zainteresovaných stran. Je tedy třeba tyto strany a jejich potřeby znát a při důleţitých rozhodnutích zvaţovat dopady těchto rozhodnutí na ně. Navíc je přínosné v čase sledovat vývoj spokojenosti zainteresovaných stran.

5. Dodavatelé; dodavatele je třeba vybírat (a vychovávat) tak, aby oni sami aplikovali principy CSR. Tento přístup sniţuje riziko např. nákupu zboţí vyrobeného dětmi. Problematika výběru vhodných dodavatelů je velmi aktuální (a ne vţdy snadno řešitelná) u dodavatelů zboţí a sluţeb z rozvojových zemí.

6. Etika;

je

potřebné

stanovit

etické

principy

chování

vůči

všem

zainteresovaným stranám, a to včetně konkurence. Tyto principy jsou obvykle zaneseny v příslušných kodexech.

7. Zdravá ekonomika; organizace musí plánovat pozitivní ekonomické výsledky. V rámci ekonomického plánování je potřebné plánovat rovněţ investice do komunity.

8. Ochrana ţivotního prostředí; organizace musí identifikovat a řídit svoje rizika s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na ţivotní prostředí. 40

Kromě běţného provozu je třeba mít ošetřené i havarijní situace. Implementovaný systém EMS dle ISO 14001 či dle nařízení EMAS je nepochybně dostatečným nástrojem pro minimalizaci negativních dopadů na ţivotní prostředí.

9. Sociální oblast; je třeba respektovat lidská práva při zaměstnávání pracovníků, uplatňovat rovné příleţitosti a vytvářet vhodné pracovní podmínky. Opět se jedná o oblast, která je v ČR dostatečně legislativně ošetřena, nicméně rizikové jsou pobočky (a dodavatelé) z rozvojových zemí.

10. Podpora komunity; podpora komunity (většinou formou dárcovství) patří k nejčastěji uváděným aktivitám v oblasti CSR. Dále lze například podporovat růst vzdělanosti komunity, kulturní a volnočasové aktivity, podporovat místní obchod či se podílet na ochraně kulturního dědictví aj.

11. Znalosti pracovníků; pro systematické uplatňování CSR je třeba, aby pracovníci v organizaci měli nejen základní povědomí o principech CSR, ale především znali svoje role v oblasti CSR a dopady svých činností (pozitivních či negativních) na okolí.

12. Zlepšování CSR; zlepšování je společným rysem všech systémů managementu, v rámci zlepšování je vhodné vyhodnocovat stav systému CSR (např. formou monitoringu ukazatelů CSR, interních auditů či přezkoumáváním vedení) a dle výsledků přijímat opatření pro zlepšení.

Od dubna 2013 je Česká společnost pro jakost nově akreditována pro certifikaci CSR podle Národního programu posuzování shody CSR.

41

2 Analytická část Analytickou část jsem rozdělila na dvě části. V první části jsem se zaměřila na hotel Imperiál a.s. v mém rodném městě Karlovy Vary, abych zjistila jak tento hotel který má čtyři hvězdičky a řadí se mezi nejlepší hotely v naší republice má řešenou CSR. Druhá část je zaměřena na dotazníkové šetření v oblasti CSR. Způsoby zjišťování informací: O hotelu Imperiál a.s. jsem informace zjišťovala z otevřených zdrojů, z výroční zprávy a od přátel, kteří v hotelu pracují. U dotazníkového šetření jsem nejprve vytvořila dotazník a poté vybrala vzorek hotelů, který bych chtěla oslovit. Zaměřila jsem se na 4* hotely v Praze (seznam je uveden v příloze č. 1), jelikoţ se domnívám, ţe 4* hotely by měly být dobrým reprezentativním vzorkem a je dobré porovnávat v oblasti na podobné úrovni. Výzkum jsem prováděla elektronickou metodou na serveru vyplnto.cz, kde jsem vytvořila dotazník. Text emailu byl následující: „Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o vyplnění uvedeného dotazníku. Studuji na Vysoké škole hotelové v Praze a téma mé diplomové práce je Implementace CSR v hotelových společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání a tento výzkum mi bude slouţit pro vyhodnocení jedné analytické části. Výsledek výzkumu Vám ráda zašlu. Moc děkuji a jsem ráda, ţe jste podpořili mou snahu získat relevantní data k výzkumu.“

42

Na tento dotazník odpovědělo 90 respondentů. Uvedené výsledky jsem zpracovala do tabulek a přehledných grafů. U kaţdé z otázek je dílčí vyhodnocení a v závěru je výzkum vyhodnocen jako celek. 2.1.

Vyhodnocení dotazníkového šetření

1. Setkali jste se někdy s pojmem „Společenská odpovědnost firem“? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 1: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 1

23%

ano ne

77%

Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1

Odpověď

Četnost

%

ano

69

76,67%

ne

21

23,33%


43

Dílčí vyhodnocení: Odpověď na otázku „Setkali jste se někdy s pojmem „Společenská odpovědnost firem?“ jasně ukazuje, ţe skoro 80% respondentů se s termínem Společenská odpovědnost setkala. Z dalšího šetření je ale zřejmé, ţe by bylo dobré se v některém z příštích výzkumů zaměřit na to, jestli respondenti vůbec vědí jakých oblastí se tato problematika dotýká, a jaká opatření by měla společensky odpovědná společnost učinit. Kaţdopádně je z této otázky zřejmé, ţe se tento pojem rozšiřuje a začíná se dostávat do podvědomí podnikatelů 2. Zavedla vaše společnost-hotel nějaká opatření pro zvýšení odpovědnosti vůči společnosti a životnímu prostředí? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2

37% ano ne 63%

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2

Odpověď

Četnost

%

ano

57

63,33%

ne

33

36,67%


44

Dílčí vyhodnocení: Na otázku „Zavedla vaše společnost-hotel nějaká opatření pro zvýšení odpovědnosti vůči společnosti a ţivotnímu prostředí?“ odpovědělo kladně 63% respondentů, z čehoţ vyplývá, ţe je pořád stále málo hotelů, které na ţivotní prostředí pohlíţí jako na skutečnost, ke které by se měli podnikatelé stavit více zodpovědně. 3. Má vaše společnost-hotel vydaný nějaký "Etický kodex"? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 3: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 3

40% ne ano 60%


Odpověď

Četnost

%

ne

54

60%

ano

36

40%


Dílčí vyhodnocení: Na otázku „Má vaše společnost-hotel vydaný nějaký "Etický kodex?“ odpovědělo kladně pouze 40% respondentů. Z uvedeného je zřejmé, ţe etický kodex není

45

v naší společnosti moc rozšířeným nástrojem, který by měl být podporou společenské odpovědnosti. 4. Myslíte si, že vliv vaší společnosti-hotelu na životní prostředí je? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 4: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 4

pozitivní 50%

50%

negativní

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 Odpověď

Četnost

%

pozitivní

45

50%

negativní

45

50%


Dílčí vyhodnocení: Otázka „Myslíte si, ţe vliv vaší společnosti-hotelu na ţivotní prostředí je?“ pozitivní nebo negativní byla zodpovězena přesně 50% pro obě odpovědi. V návaznosti na otázku č. 2 je zjevné, ţe si polovina respondentů uvědomuje, ţe vliv jejich hotelu na ţivotní prostředí je negativní, ale nic s tím nedělá. Na tuto otázku navazuje svým obsahem další otázka.

46

5. Myslíte se, že z hlediska vlivu vaší společnosti-hotelu na životní prostředí je? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 5: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 5

7%

lepší než před 5 lety stav se nijak nezměnil

40%

53%

horší než před pěti lety


Četnost

%

lepší neţ před 5 lety

48

53,33%

stav se nijak nezměnil

36

40%

horší neţ před pěti lety

6

6,67%


Dílčí vyhodnocení: Otázka „Myslíte se, ţe z hlediska vlivu vaší společnosti-hotelu na ţivotní prostředí je?“ lepší neţ před 5 lety nebo se stav nijak nezměnil, anebo je horší neţ před 5 lety byla v návaznosti na předchozí otázku mířena na skutečnost, jestli si respondenti uvědomují jak stav v otázce společenské odpovědnosti k ţivotnímu prostředí za posledních 5 let změnil. Zajímavé, je, ţe si skoro polovina lidí myslí, ţe se stav změnil a dalších 36 % respondentů vnímá stav jako nezměněný a dokonce 6 % si myslí, ţe se stav zhoršil.

47

6. Vlastní vaše společnost-hotel nějaký certifikát jakosti (ISO 14 001, EMAS, AA 1000, bezpečný podnik aj.)? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 6: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 6

30% ne ano 70%


Četnost

%

ne

63

70%

ano

27

30%


Dílčí vyhodnocení: Odpovědi na otázku „Vlastní vaše společnost-hotel nějaký certifikát jakosti (ISO 14 001, EMAS, AA 1000, bezpečný podnik aj.)?“ mě velice překvapily, jelikoţ 70% respondentů odpovědělo, ţe nevlastní ţádný z uvedených certifikátů. Je překvapivé, ţe hotely, které jsou označeny 4 hvězdami nevlastní ţádné certifikáty, které nehovoří jen o společenské odpovědnosti, ale i o úrovni řízení podniku.

48

7. Má vaše společnost – hotel zavedena opatření na regulaci vody a úsporu elektrické energie? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 7: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 7

30% ano ne 70%


Četnost

%

ano

63

70%

ne

27

30%


Dílčí vyhodnocení: U otázky zda má „Má vaše společnost – hotel zavedena opatření na regulaci vody a úsporu elektrické energie?“ je zřejmé, ţe skoro 70% respondentů má tato opatření zavedena. V návaznosti na předchozí odpovědi se domnívám, ţe zavedením těchto opatření mělo spíše ekonomický důvod.

49

8. Třídí vaše společnost – hotel odpad? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 8: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 8

30% ano ne 70%


Četnost

%

ano

63

70%

ne

27

30%


Dílčí vyhodnocení: U otázky zda má „Třídí vaše společnost – hotel odpad odpovědělo taktéţ 70% respondentů kladně. U této části společenské odpovědnosti mohou být k zvedení těchto opatření taktéţ velikou motivací ekonomické důvody.

50

9. Řeší vaše společnost-hotel nějakým způsobem péči po propuštění zaměstnance? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 9: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 9

10%

ne ano

90%


Četnost

%

ne

81

90%

ano

9

10%


Dílčí vyhodnocení: Péče o propuštěné zaměstnance je vesměs neřešenou otázkou jelikoţ 90% respondentů na tuto otázku odpovědělo negativně. V naší společnosti není péče o propuštěné zaměstnance zvykem, a ani nejsou ţádné motivační důvody pro zaměstnavatele, aby se o propuštěné zaměstnance staral.

51

10. Probíhá ve Vašem společnosti-hotelu nějaký pravidelný průzkum spokojenosti zaměstnanců? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 10: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 10

37% ne ano 63%


Četnost

%

ne

57

63,33%

ano

33

36,67%


Dílčí vyhodnocení: U této otázky je zajímavostí, ţe více neţ polovina 63% zaměstnavatelů tuto skutečnost řeší a zajímá je názor zaměstnanců.

52

11. Jsou ve vaší společnosti-hotelu zaměstnanci oceňováni finančními nebo nefinančními dary? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 11: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 11

27% ano ne 73%


Četnost

%

ano

66

73,33%

ne

24

26,67%


Dílčí vyhodnocení: U této otázky bylo překvapivá, ţe skoro třetina 27% zaměstnavatelů nemotivuje své zaměstnance finančními či nefinančními dary. U 73% respondentů bylo odpovězeno kladně a z praktických zkušeností je zřejmé, ţe forma odměn prémií a odměn ze zisku funguje pozitivně jako motivační prvek pro zaměstnance.

53

12. Angažuje se vaše společnost-hotel v nějakých obecně prospěšných společnostech nebo nadacích? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 12: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 12

43%

ne ano

57%


Odpověď

Četnost

%

ne

51

56,67%

ano

39

43,33%


Dílčí vyhodnocení: U této otázky odpovědělo 57 % respondentů, ţe se neangaţují v obecně prospěšných činnostech či nadacích. Je zřejmé, ţe i zákonné podmínky v ČR povolují v určitých případech i daňové zvýhodnění pro subjekty, které se angaţují v této oblasti a je překvapivé, ţe není toto zvýhodnění spolu s pozitivním zviditelněním tolik vyuţíván.

54

13. Sponzoruje Vaše společnost-hotel nějaké projekty? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf 13: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 13

37% ne ano 63%


Četnost

%

ne

57

63,33%

ano

33

36,67%


Dílčí vyhodnocení: 63% respondentů nesponzoruje ţádné projekty. Je zřejmé, v návaznosti na předchozí otázku, ţe v naší společnosti je sponzoring řešen pouze okrajově a společnosti nevyuţívají moţnosti pomoci, zviditelnit se a vyuţít úlevy na daních.

55

14. Které aktivity společenské odpovědnosti považujete za nejdůležitější pro Vaší společnost-hotel? Povinná otázka, respondent musel zvolit minimálně jednu z nabízených odpovědí a maximálně všechny. Graf 14: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 14

podpora rozvoje regionu, charitativních projektů; 23,33%

péče o zaměstnance, 36.67%

etické chování společnostihotelu, 66.67%

ochrana životního prostředí a využívání obnovitelných zdrojů, 56.67%


Četnost

%

Etické chování společnosti-hotelu

60

66,67%

Ochrana ţivotního prostředí vyuţívání obnovitelných zdrojů

51

56,67%

33

36,67%

21

23,33%

a

Péče o zaměstnance

Podpora rozvoje charitativních projektů

regionu,

Poskytované dary související s předmětem činnosti společnosti- 18 hotelu Zdroj: vlastní zpracování

56

20%

Dílčí vyhodnocení: Tato otázka měla v návaznosti na předchozí otázky vymezit co je pro respondenty nejdůleţitější aktivitou v rámci společenské odpovědnosti. Nejvíce respondentů 67% odpovědělo, ţe etické chování společnosti, jako druhé byla 57% zvolena ochrana ţivotního prostředí. Zajímavostí je, ţe pouze 33% respondentů odpovědělo, ţe je pro ně důleţitá péče o zaměstnance a s 21% skončila podpora rozvoje regionu a charitativních projektů a na posledním místě s 18% skončily poskytované dary související s předmětem činnosti hotelu.

57

3 Vyhodnocení průzkumu a návrhy na zlepšení v dané oblasti 3.1 Vyhodnocení průzkumu

Podvědomí o CSR je u hotelových společností na velmi malé úrovní. I kdyţ pojem společenská odpovědnost je znám 77% respondentům pak další odpovědi na otázky dokazují, ţe je tato oblast značně podceňována a nefiguruje mezi prioritami firmy. V otázce CSR v oblasti ţivotního prostředí je zřejmé, ţe většinu hotelů nevede k zavedení nějakých opatření samotná CSR, ale pouze ekonomické aspekty, a i přes to nějaké opatření zavedlo pouze 63% respondentů. Zajímavostí v této oblasti je, ţe na otázku zdali si respondent myslí, ţe vliv jejich hotelu na ţivotní prostření je negativní nebo pozitivní, odpověděla přesně polovina, ţe si myslí, ţe je negativní. Přesto, ţe je si hotel vědom, ţe vliv na ţivotní prostředí je negativní, pak zavedená opatření jsou minimální. Výzkum taktéţ potvrdil, ţe za posledních 5 let se v oblasti ţivotního prostředí skoro u poloviny respondentů stav nijak nezměnil, a nebo zhoršil (6%). Regulace vody, sníţení nákladů na elektrickou energii a třídění odpadu je naopak pro 70% respondentů samozřejmostí, coţ hlavně ovlivňuje ekonomický aspekt a to, ţe se zde jedná hlavně o úsporu nákladů a zvyšování zisků. Dalším překvapivým zjištěním výzkumu je fakt, ţe většina hotelových zařízení (70%) nevlastní ţádný certifikát jakosti. Toto zjištění je o to zajímavější, ţe se jedná o 4 hvězdičková hotelová zařízení a většina z nich je součástí hotelových řetězců. Dalším negativním zjištěním je, ţe hoteloví zařízení vůbec neřeší problematiku péče o propuštěné zaměstnance. Tato oblast je dle mého názoru značně podhodnocena i s přihlédnutím k tomu, ţe se ve většině případů se mimo sezónu 58

zaměstnanci propouštějí a jedná se o opakující fakt. Zaměstnanci mají většinou pracovní smlouvy na dobu určitou a to, ţe zaměstnavatel se nijak nezajímá o to, co bude zaměstnanec po propuštění dělat, ovlivňuje pocit nejistoty a ukazuje na společenskou nezodpovědnost. O názory zaměstnanců nemají zaměstnavatelé ve většině případů zájem (63%) coţ je také zajímavým zjištěním, i kdyţ 63% respondentů odpovědělo, ţe odměňuje své zaměstnance. Je dobré, ţe alespoň v této otázce je více neţ polovina respondentů společensky zodpovědná, i kdyţ jsem původně byla přesvědčena, ţe na tuto otázku odpoví kladně 90% dotázaných. Dalším

negativním

(57%)neangaţuje

zjištění

v obecně

bylo,

ţe

prospěšných

se

většina

hotelových

společnostech

nebo

zařízení nadacích.

Současně s tímto 63% respondentů odpovědělo, ţe nesponzorují ţádné projekty. Pro mě je tento fakt velikým překvapením, protoţe si myslím, ţe při těchto aktivitách je moţné učinit i nemalé daňové odpisy a zařízení by se mohla pozitivně zviditelnit. Poslední

otázka,

kdy

si

mohli

respondenti

vybrat

aktivity

společenské

odpovědnosti, které jsou důleţité pro jejich společnost, potvrzuje předešlá zjištění a vymezuje stav společenské odpovědnosti v hotelových zařízeních. Respondenti mohli vybrat všech 5 moţností, ale přesto nejvíce (67%) vybralo etické chování firmy a s 57% následovala ochrana ţivotního prostředí. Zajímavé je, ţe i kdyţ se většina přiklonila k etickému chování firmy pak pouze pro 21% respondentů je důleţitá péče o zaměstnance a podpora regionu, charitativních projektů a dary související s činností hotelu získaly pouze minimální zastoupení. Kdyby se firma chovala eticky, pak by pro ní měla být na prvním místě péče o zaměstnance, ale i podpora činností spojenými s charitou apod.

59

3.2 Návrh na zlepšení situace v CSR Na základě výsledku vlastního empirického šetření musím konstatovat, ţe problematika CSR je velice podceňovanou oblastí v hotelovém průmyslu.

Je

zřejmé, ţe se povědomí o CSR za posledních 5 let výrazně zlepšilo, ale je stále nedostačující. Domnívám se, ţe by se měl koncept CSR odvíjet na třech úrovních. První úroveň by měla být celosvětová na úrovni např. OSN. Tento rámec by měl vymezovat základní parametry konceptu CSR a specifikovat obecné zásady dodrţování CSR spolu s povinností uplatňování těchto zásad pro státy, které by tyto podmínky ratifikovaly. Druhá úroveň by byla nepovinná, ale v případě nějakých regionálních „sdruţení států“ (EU, Africká unie), by byla dáno povinnost těmto sdruţením nastavovat detailnější parametry dodrţovaní konceptu CSR pro členské státy. Třetí poslední úroveň by se týkala konkrétních států, které by mely mít za povinnost na úrovni zákonodárců určité povinnosti zavést do své legislativy a současně zavést určitý kontrolní mechanismus. Na všech třech úrovních uţ určitý koncept CSR existuje, ale je nejednotný a dle mého názoru je vymahatelnost CSR nulová. V případě ČR by se koncept CSR měl řešit detailně na druhé úrovni tzn. úrovni EU. Na této úrovni je mnoho norem, které tuto oblast řeší, ale jsou spíše řešeny na dobrovolné úrovni. Měl by se nastavit systém ověřování dodrţování CSR, jelikoţ spousty firem uvádí mnoho informací o dodrţování rámce CSR, ale tyto informace mohou být nepravdivé a mnoho výzkumů to potvrzuje. Pokud by existoval nějaký nezávislý systém auditů, pak by se koncept CSR výrazně zlepšil, a společnosti by se jeho dodrţování více zaobíraly. Z EU by měly být specifikovány konkrétní rámce jako např. systém implementace CSR, minimální poţadavky v ekonomické, sociální a environmentální oblasti. 60

Na úrovni jednotlivých členských států by měly být povinnosti dané nařízeními a směrnicemi EU aplikovány do legislativy. Domnívám se, ţe by také měla být na národní úrovni zlepšena informovanost o CSR. Měla by být realizována lepší osvěta formou reklamy, různých publikací a elektronickou cestou. Dále by se měly společnosti, které koncept CSR dodrţují nějakým způsobem zvýhodňovat. Jako příklad bych uvedla daňové zvýhodnění, kdy by společnost, která by splňovala minimální poţadavky konceptu CSR potvrzené nezávislým auditorem, by měla moţnost uplatnit daňové zvýhodnění v řádech několika procent. Jednotlivé státy by měly podporovat různá hodnocení například formou udělování cen nejen finančně, ale také podporou celospolečenské osvěty jednotlivých projektů. Dále se domnívám, ţe dobrou motivací by bylo i zvýhodnění firem, které by koncept CSR dodrţovaly např. při výběrových řízení u zakázek pro veřejnou správu. Toto zvýhodnění by mělo být součástí zákona o veřejných zakázkách.

61

Závěr Při zpracování této práce jsem si několikrát poloţila otázku, jestli je pro hotely výhodné zavádět principy CSR či nikoliv. CSR by měla fungovat tak, ţe okolí (zákazníci, dodavatelé, úředníci, neziskové organizace) by měly takovéto chování vyţadovat a firmy, kterých se to týká, by měly dodrţování CSR brát jako samozřejmost. Ve většině případů společnosti na koncept CSR pohlíţejí jako na něco obtíţného, nákladného a zbytečného. Domnívám se, ţe si neuvědomují, ţe CSR není překáţkou, ţe je pomocníkem k dosaţení symbiózy s ekonomikou, ţivotním prostředím a společností. Většina firem uţ nějaké principy konceptu CSR dodrţuje, jako například přístup k ţivotnímu prostředí coţ výzkum potvrzuje, některé přístupy k zaměstnancům apod. a pokud by přešly pod koncept CSR nemuselo by to pro ně být aţ tak náročné. V první části práce jsem vymezila základní pojmy a historický vývoj CSR. Dále jsem se zaměřila na uvedení příkladu společensky zodpovědné firmy spolu s posuzováním shody CSR v České republice V analytické části práce jsem vytvořila 14 otázek a odpovědi na ně měly za úkol zmapovat přístup hotelových zařízení k CSR v některých oblastech. Výběr hotelů byl velice sloţitý a dříve neţ jsem začala výzkum, vybrala jsem relevantní vzorek respondentů a vytvořila jejich strukturu tak, aby byl výsledek výzkumu relevantní. Tento úkol jsem vyřešila tak, ţe jsem vybrala 4 hvězdičkové hotely v Praze. V této části práce jsem vyhodnotila jednotlivé otázky dotazníkové šetření a výsledky jsem zapsala do přehledných tabulek, z kterých jsem vytvořila grafy. V třetí části práce jsem komplexně vyhodnotila dotazníkové šetření a vytvořila několik návrhů na zlepšení situace v oblasti CSR. Je zřejmé, ţe existuje mnoho norem, které oblast CSR řeší, ale jejich vymahatelnost je skoro nulová. Mé návrhy se spíše zaměřili na obecné zásady a systém implementace CSR od 62

celosvětového vnímání aţ po aplikaci v jednotlivých státech. Detailní návrhy na konkrétní řešení v jednotlivých oblastech CSR nejsou dle mého názoru v současné době tolik důleţité, jelikoţ by se celý systém měl řešit komplexně a nejdříve by se měly zavést fungující procesy pro zavedení a dodrţování CSR. Kritika, ţe je koncept CSR podceňovanou oblastí je na místě, ale taktéţ je nutné přihlédnout k situacím, které podniky ovlivňují a to zejména ekonomická situace podniku, daňová politika státu, prestiţ konceptu CSR atd. Dále firmy ovlivňuje i skutečnost, ţe musí dodrţovat mnoho jiných norem, které jsou mnohdy nesmyslné a šikanující. Dalším hlavním aspektem je honba za ziskem a předsudek, ţe zavedení konceptu CSR je spojeno s velkými náklady, které se nikdy nevrátí. Při stanovení okruhu respondentů jsem si vybrala 4 hvězdičkové hotely s tím, ţe jsem předpokládala, ţe hotely na takovéto úrovni budou koncept CSR aplikovat ve větší míře. Většina hotelů a firem na CSR pohlíţí jako na nedůleţitou oblast a pouze realizuje pouze činnosti, které jsou povinné anebo produkují zisk. Pokud by firmy koncept CSR zahrnuly do celého komplexu všech aktivit, zjistily by, ţe tento koncept má mnoho přínosů a ze střednědobého a dlouhodobého hlediska podporuje růst zisků a v dnešním světě „hyperglobalizace“ můţe představovat velikou konkurenční výhodu.

Domnívám se, ţe cíl diplomové práce jsem splnila a závěrem musím dodat, ţe vypracování této práce pro mě bylo velikým přínosem, jelikoţ jsem se důkladně zorientovala v této oblasti a jako ředitelka hotelu začnu tento koncept prosazovat a zavádět.

63

Seznam literatury [1] ARMSTRONG, Michael. Management a leadership. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2177-4. [2] Aktuální manažerské a marketingové trendy v teorii a praxi ´08: (sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference). Pardubice: Univerzita Pardubice, 2009. ISBN 978-80-7395-185-6. [3] BOWEN, Howard Rothmann. Social responsibilities of the businessman. University of Iowa Press, 2013. ISBN 16-093-8196-3. [4] HELLER, Robert. Manuál manažera: vše, co potřebujete vědět o podnikání a manažerské práci. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2004. ISBN 80-249-0465-9. [5] HUTYRA, Milan. Management jakosti. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1484-1. [6] KAFKA, Tomáš. Průvodce pro interní audit a risk management. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-121-5. [7] KUNZ, Vilém. Společenská odpovědnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3983-0. [8] KUNZ, Vilém. Společenská odpovědnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3983-0. [9] KRAMER, Matthias. Mezinárodní management životního prostředí. Praha: C. H. Beck, c2005, xlvi, 421 s. ISBN 80-717-9920-3. [10] MALLYA, Thaddeus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-19115.

64

[11] MERHAUT,

Marek.

Vlivy

ekonomické

krize

na

změnu

chování

managementu hotelových a gastronomických zařízení. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-365-4. [12] MERHAUT, Marek. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-807-4780-325. [13] NENADÁL, Jaroslav. Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-1867. [14] PAVLÍK, Marek a Marek BĚLČÍK. Společenská odpovědnosti organizace: CSR v praxi a jak s ním dál. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-2473157-5. [15] Psychologická příprava ve výcviku a v boji. 1. vyd. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85469-68-5. [16] Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální

management

s

využitím

zahraničních

zkušeností:

monografie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. ISBN 978-80-7372-436-8. [17] SEDLÁČEK, Jaroslav. Základy auditu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 8021041684. [18] ŠOLC, Ladislav a Tsolmon JAMBAL. Řízení jakosti: Studijní opora pro kombinované studium. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2010.

65

[19] VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0. [20] VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1782-1. [21] VEBER, Jaromír. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce: legislativa, systémy, metody, praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261-210-9. [22] VEBER, Jaromír. Management: základy, prosperita, globalizace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-726-1029-5.

66

Internetové zdroje [1] ASOCIACE SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI. Společenska odpovědnost firem: Užitečné odkazy [online]. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/uzitecne-odkazy/webovestranky/ [2] CSR NETWORK: Deset hlavních prínosu prijetí spolecenské odpovednosti firem. In: [online]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/wpcontent/uploads/2012/11/Radley_Yeldar_10_hlavn%C3%ADch_prisnosu_C SR.pdf

[3] HOTEL IMPERIÁL KARLOVY VARY. [online]. Dostupné z:http://www.spahotel-imperial.cz/cz/?r=4016066&gclid=CK7Q8LHKi74CFcpcMgodCWgAxA [4] KAŠPAROVÁ, Klára. Vývoj společenské odpovědnosti podniku a její konkurenční koncepty: Historický vývoj CSR. In: [online]. 2006. vyd. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2006. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/K_Kasparova_VyvojCSR.pdf [5] Učební text č. 10: Společenská odpovědnost organizací. In: PAVEL, Skácelík. [online]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2527.pdf [6] SYSEL, Jiří. Historie a současné koncepce řízení kvality [online]. 2012, roč. 2012. Dostupné z: http://www.citellus.cz/Akademie/Prednasky/Koncepcerizeni-kvality-a-cestovni-ruch/4-Historie-a-soucasne-koncepce-rizeni-kvality [7] Společenská odpovědnost v Evropské unii. In: CSRPORTAL: Ústecký kraj [online]. Dostupné z: http://www.csrportal.cz/cz/spolecenska-odpovednostfirem/spolecenska-odpovednost-v-evropske-unii/spolecenska-odpovednostv-evropske-unii

67

[8] ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI , metrologii a státní zkušebnictví. ČSN ISO 26000 Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti [online]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/norma-iso-spolecenskaodpovednost-schvalena-k-publikovani [9] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stakeholder

68

Přílohy Příloha č. 1 Poř. číslo Název hotelu Absolutum Boutique 1. Hotel 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Adresa Jablonského 639/4, 170 00 Praha-Holešovice Jana Masaryka 523/11, 120 00 Ametyst Hotel Praha Praha-Vinohrady Stroupeţnického 3181/21, andel´s hotel Prague 150 00 Praha-Smíchov Radlická 3216/1g, 150 00 Prahaangelo Hotel Prague Smíchov Nad Královskou oborou 920/53, Art Hotel Praha 170 00 Praha-Bubeneč Paříţská 1073/1, 110 00 PrahaAsten Hotels s.r.o. Staré Město Barceló Old Town Celetná 588/29, 110 00 PrahaPraha Staré Město BEST WESTERN Hotel Biskupská 1347/9, Bílá Labuť 110 00 Praha-Nové Město BLUE ORANGE, a.s. Tupolevova 676, 199 00 Praha Bohemia Plaza Ţitná 1577/50, 120 00 PrahaResidence Nové Město Boutique hotel Seven Ţitná 572/46, 120 00 PrahaDays Nové Město Castle Residence Květinářská 755, 182 00 PrahaPraha Libeň Clarion Hotel Prague Tylovo náměstí 15/3,120 00 City Praha-Vinohrady Courtyard by Marriott Lucemburská 1644/46, 130 00 Prague Flora Praha-Ţiţkov Crowne Plaza Prague Koulova 1501/15, 160 00 Praha Darwin Hotel U Národní galerie 471, Restaurant 156 00 Praha-Zbraslav Design Hotel Jewel Rytířská 529/3, 110 00 PrahaPrague Staré Město Design Metropol Hotel Národní 1036/33, 110 00 PrahaPrague Staré Město Na Florenci 1412/29, Designhotel Elephant 110 00 Praha-Nové Město Nebušická 93, Nebušická 93 164 00 Praha-Nebušice Vinohradská 2733/157a, 130 00 Praha-Ţiţkov Petrská 1167/31, 110 00 PrahaNové Město Malá Štěpánská 1399/17, EA Hotel Crystal Palace 120 00 Praha-Nové Město EA Hotel Downtown Ţitná 1573/53, 110 00 Praha Dolce Villa Hotel Dorint Hotel Don Giovanni EA Embassy Prague Hotel

69

Email [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] oldtownpraha@barcel o.com [email protected] [email protected] [email protected] om info@hotelsevendays. cz info@castleresidence. cz reservation.clhpc@cla rion-hotels.cz cy.prgcy.reception@c ourtyard.com [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] welcome.prague@dori nt.com [email protected] crystalpalace@eahote ls.cz reception@downtown.

25.

EA Hotel Juliš

26.

EA Hotel Mánes

27.

EA Hotel Rokoko

28. 29.

EA Hotel Sonata Falkensteiner Hotel Maria Prag Betriebs, s.r.o.

30.

Grand Hotel Bohemia

31.

Grand hotel Praha

32.

Green Garden Hotel Green Yacht Hotel & Restaurant Holiday Inn Prague Airport Holiday Inn Prague Congress Centre

33. 34. 35. 36. 37.

Hotel 1. Republic Hotel a restaurace Astoria

38.

Hotel Adria Praha

39.

Hotel Amarilis

40.

Hotel Amigo

41.

HOTEL ANDĚL, s.r.o.

42.

Hotel Antik

43.

Hotel Antik City

44.

Hotel Antonie

45.

Hotel Aramis

46. 47.

Hotel Archibald City Hotel Ariston & Ariston Patio

48.

Hotel Arkada

49.

Hotel Assenzio Prague Hotel At the Charles Bridge

50.

Václavské náměstí 782/22, 110 00 Praha-Nové Město Myslíkova 262/20, 120 00 PrahaNové Město Václavské náměstí 794/38, 110 00 Praha-Nové Město Sokolská 1576/68, 120 00 Praha-Nové Město Opletalova 1402/21, 110 00 Praha-Nové Město Králodvorská 652/4, 110 00 Praha-Staré Město Staroměstské náměstí 481/22, 110 00 Praha-Staré Město Fügnerovo náměstí 1865/4, 120 00 Praha-Nové Město U Libeňského mostu 1, 180 00 Praha K letišti 1074/32, 161 00 PrahaRuzyně Na Pankráci 1684/15, 140 00 Praha-Nusle V tůních 1625/8, 120 00 PrahaNové Město Rybná 680/10, 110 00 PrahaStaré Město Václavské náměstí 784/26, 110 00 Praha-Nové Město Štěpánská 613/18, 110 00 Praha-Nové Město Legerova 1917/13, 120 00 Praha-Nové Město Radlická 857/40, 150 00 PrahaSmíchov Dlouhá 707/22, 110 00 PrahaStaré Město Malá Štěpánská 556/13, 120 00 Praha-Nové Město U Stírky 1, 182 00 Praha Ţerotínova 1220/31, 130 00 Praha-Ţiţkov Ţitná 1319/33, 110 00 PrahaNové Město Seifertova 615/65, 130 00 PrahaŢiţkov Balbínova 496/8, 120 00 PrahaVinohrady Wenzigova 1870/3, 120 00 Praha-Nové Město Na Kampě 508/15, 118 00 Praha-Malá Strana 70

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] maria.prag@falkenstei ner.com office@grandhotelboh emia.cz info@grandhotelpraha .cz reservation@hotelgre engarden.cz info@greenyachthotel. com reservation@hiprague airport.com reservation@holidayin n.cz reservation@firstrepu blic.cz [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] hotelantonie@hotelant onie.cz hotelaramis@hotelara mis.cz citybooking@archibald .cz [email protected] reservation@arkadah otel.cz info@hotelassenziopr ague.com infokampa@archibald. cz

51.

Hotel Athena Palace

52.

Hotel Augustus et Otto

53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77.

Salmovská 1539/10, 120 00 Praha-Nové Město

Na Celné 508/3,150 00 Praha Karlova 175/3,110 00 PrahaHotel AURUS Staré Město Na strţi 1660/32, 140 00 PrahaHotel Barceló Praha Krč Hotel Barceló Praha Radlická 3276/46, 150 00 PrahaFive Smíchov Milady Horákové 479/19, Hotel Belvedere 170 00 Praha-Holešovice Hotel Best Western Hybernská 999/6, 110 00 PrahaMeteor Plaza Nové Město Betlémské náměstí 257/9, Hotel Betlem Club 110 00 Praha-Staré Město Nerudova 235/43, 118 00 PrahaHotel Bijou de Prague Malá Strana Táboritská 696/18, Hotel Carlton 130 00 Praha-Ţiţkov Řásnovka 783/1, 110 00 PrahaHotel Casa Marcello Staré Město Hybernská 1001/10, Hotel Central 110 00 Praha-Nové Město Hotel Century Old Town Na Poříčí 1075/7, 110 00 PrahaSquare Nové Město Břetislavova 309/14, Hotel Constance 118 00 Praha-Malá Strana Marie Cibulkové 491/8, Hotel Coronet, a.s. 140 00 Praha-Nusle Jaselská 311/25, 160 00 PrahaHotel Crocus Dejvice HOTEL ČECHIE U Sluncové 618/25, PRAHA, a.s. 186 00 Praha-Karlín Týnská 605/1, 110 00 PrahaHotel Černý slon Staré Město U luţického semináře 85/2, Hotel Čertovka 118 00 Praha-Malá Strana Hůrská 496/12, 198 00 PrahaHotel Diana Kyje Hotel DUO - člen Jan Teplická 492/19, 190 00 PrahaHotels Stříţkov Ostrovní 125/32, 110 00 PrahaHotel Élite Nové Město Václavské náměstí 819/43, Hotel Elysee 110 00 Praha-Nové Město Ve Smečkách 596/30, Hotel Fenix 110 00 Praha-Nové Město Na Příkopě 394/13, Hotel Friday 110 00 Praha-Staré Město Suchdolské náměstí 801/9, Hotel Galaxie 165 00 Praha-Suchdol Bruselská 239/3, 120 00 PrahaHotel Galileo Vinohrady 71

[email protected] z [email protected] u [email protected] praha.booking@barcel o.com [email protected] m [email protected] [email protected] betlem.club@betlemcl ub.cz manager.bij@ghotels. cz [email protected] [email protected] hotel.central@kkhotel s.cz [email protected] hotel@hotelconstans. cz [email protected] z apartman.strbskeples [email protected] recepce@hotelcechie. cz [email protected] z reservations@certovk a.cz [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] z [email protected] [email protected] info@hotelgalileoprag ue.com

78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104.

Nerudova 224/42, 118 00 PrahaMalá Strana Vladislavova 1477/20, Hotel Christie 110 00 Praha-Nové Město Elišky Peškové 197/11, Hotel Julian 150 00 Praha-Smíchov Holečkova 403/7, 150 00 PrahaHotel Kinsky Garden Smíchov Karoliny Světlé 323/27, Hotel Leonardo Praha 110 00 Praha-Staré Město 28. října 376/11, 110 00 PrahaHotel LIBERTY, s.r.o. Staré Město Slezská 832/55, 130 00 PrahaHotel Louren Vinohrady Štěpánská 645/33, 110 00 Hotel Majestic Plaza Praha-Nové Město Rytířská 403/16, 110 00 PrahaHotel Modrá růţe Staré Město Vlnitá 1710/31a, 147 00 PrahaHotel Monica Braník Klimentská 2006/28, Hotel Moods 110 00 Praha-Nové Město Na Moráni 326/15, Hotel Moráň, s.r.o. 128 00 Praha-Nové Město Nerudova 225/44, 118 00 PrahaHotel Neruda Malá Strana U Michelského lesa 1157, Hotel Nosál 140 00 Praha-Michle Kateřinská 1476/38, Hotel Novotel 120 00 Praha-Nové Město U Sluncové 71/14, Hotel Olympik Artemis 186 00 Praha-Karlín Těšnov 1743/13, 110 00 PrahaHotel OPERA, s.r.o. Nové Město Svobodova 1961/1, Hotel Park Inn Prague 128 00 Praha-Nové Město V Holešovičkách 1401/5, Hotel Pawlovnia 182 00 Praha-Libeň Mostecká 58/2, 118 00 PrahaHotel Pod Věţí Malá Strana Královická 1614/27, Hotel Pohoda 100 00 Praha-Strašnice Na Popelce 215/12, Hotel Popelka 150 00 Praha-Smíchov 28. října 378/15 110 00 PrahaHotel Prague Inn Staré Město Legerova 485/54, 120 00 PrahaHotel Raffaello Vinohrady Konojedská 1581/38, Hotel Regina 100 00 Praha-Strašnice Novovysočanská 163/25, Hotel Relax Inn 190 00 Praha-Vysočany Haštalská 943/19, 110 00 PrahaHotel Residence Agnes Staré Město Hotel Green Lobster

72

sales@garzottohotels. cz reservation@hotelchri stie.cz [email protected] info@hotelkinskygard en.cz booking@hotelleonard o.cz [email protected] [email protected] z [email protected] hotel@hotelmodraruz e.cz [email protected] [email protected] om [email protected] [email protected] reservation@hotelnos al.cz [email protected] reservation@olympik. cz [email protected] info.prague@rezidorp arkinn.com reservations@hotelpa wlovnia.cz [email protected] [email protected] popelka@hotelpopelk a.cz hotel@hotelpragueinn. cz [email protected] [email protected] [email protected] agnes@residenceagn es.cz

Újezd 425/24, 118 00 PrahaMalá Strana Malé náměstí 138/4, HOTEL ROTT, a.s. 110 00 Praha-Staré Město Hotel Silenzio, spol. s Na Karlovce 146/1, r.o. 160 00 Praha-Dejvice Politických vězňů 916/16, Hotel Sovereign 110 00 Praha-Nové Město Hotel Suite Home Příčná 658/2, 110 00 PrahaPrague Nové Město Tylovo náměstí 668/5, Hotel Tyl 120 00 Praha-Vinohrady U Blaţenky 430/1,150 00 PrahaHotel U Blaţenky Smíchov U staré pošty 247/6, 147 00 Hotel U Divadla Praha-Braník Hotel U Krále Karla, Úvoz 170/4, 118 00 Prahaa.s. Hradčany U luţického semináře 106/32, Hotel u Páva 118 00 Praha-Malá Strana Michalská 441/9, 110 00 PrahaHotel U Staré paní Staré Město Hotel U Zeleného Jánský vršek 324/11, hroznu 118 00 Praha-Malá Strana Štupartská 598/6, 110 00 PrahaHotel U Zlatého Jelena Staré Město Nerudova 217/28, 118 00 PrahaHotel U Zlatého kola Malá Strana Karlova 187/6, 110 00 PrahaHotel U Zlatého stromu Staré Město Na Kampě 494/6, 118 00 PrahaHotel U Zlatých nůţek Malá Strana Soukenická 1188/25, Hotel UNIC Prague 110 00 Praha-Nové Město Ostrčilovo náměstí 462/4, HOTEL UNION 128 00 Praha-Nusle Soukenická 1086/6, Hotel Verona 110 00 Praha-Nové Město Okrajní 981/1, 100 00 PrahaHotel Villa Strašnice K Novému dvoru 124/54, Hotel Villa Voyta 142 00 Praha-Lhotka Marie Cibulkové 405/29, Hotel Vyšehrad 140 00 Praha-Nusle Budečská 796/17, 120 00 PrahaHOTELPRO Vinohrady Plaská 615/8, 150 00 PrahaHunger Wall Residence Malá Strana Sokolovská 615/138, Interhotel Olympik, a.s. 186 00 Praha-Karlín Staropramenná 728/3, La Boutique Hotel 150 00 Praha-Smíchov V luţích 999/1, 142 00 PrahaLifestyle Hotel Libuš

105. Hotel Roma 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131.

73

info@hotelromapragu e.com [email protected] booking@silenziohotel .cz [email protected] z reception@hotelsuiteh omeprague.com [email protected] [email protected] recepce@hoteludivadl a.cz reservation@ukralekar la.cz [email protected] info@hotelustarepani. cz info@uzelenehohrozn u.cz reception@goldendee r.cz information@thegolde nwheel.com [email protected] z recepce@uzlatychnuz ek.com [email protected] hotelunion@hotelunio n.cz booking@hotelverona. cz [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] vlastislav.sos@olympi k.cz bookings@laboutique. cz [email protected]

Lindner Hotels Česká 132. republika, s.r.o. Mamaison Hotel 133. Riverside Prague Mamaison Suite Hotel 134. Pachtův Palác Prague 135. OREA Hotel Pyramida 136. OREA HOTELS s.r.o. Panorama Hotel 137. Prague Park Holiday Congress 138. & Wellness Hotel PARKHOTEL Praha, 139. s.r.o. 140. Plaza Alta Hotel, a.s. Radisson Blu Alcron 141. Hotel Ramada Airport Hotel 142. Prague Ramada Prague City 143. Centre 144. Residence Liliová 145. Residence Trinidad 146. Rezidence Dvořák 147. Rezidence EMMY 148. Rezidence Vyšehrad 149. Savic Hotel Prague The ICON Hotel & 150. Lounge

Strahovská 319/18, 118 00 Praha-Hradčany Janáčkovo nábřeţí 1115/15, 150 00 Praha-Smíchov Karoliny Světlé 208/34, 110 00 Praha-Staré Město Bělohorská 125/24, 169 00 Praha-Břevnov Na Pankráci 1062/58, 140 00 Praha-Nusle Milevská 1695/7, 140 00 PrahaKrč Květnového povstání 194, 103 00 Praha-Benice Veletrţní 1502/20, 170 00 PrahaHolešovice Ortenovo náměstí 1086/22, 170 00 Praha-Holešovice Štěpánská 623/40, 110 00 Praha-Nové Město K letišti 1067/25a, 161 00 PrahaRuzyně Václavské náměstí 820/41, 110 00 Praha-Nové Město Liliová 1070/18, 110 00 PrahaStaré Město U ţelezné lávky 610/14, 118 00 Praha-Malá Strana Na Kampě 497/3, 118 00 PrahaMalá Strana K Zelené louce 1484/2a, 148 00 Praha-Kunratice Lumírova 1715/33, 128 00 Praha-Nusle Jilská 235/7, 110 00 Praha-Staré Město V jámě 1263/6, 110 00 PrahaNové Město

Zdroj: vlastní

74

info.prague@lindnerh otels.cz reservations@mamais on.com reservations@mamais on.com [email protected] z [email protected] welcome@panoramah otelprague.com recepce@parkholiday. cz reservations@parkhot el-praha.cz reception@plazahotel alta.com sales.prague@radisso nblu.com ramadaairport@eahot els.cz ramadacity@eahotels. cz reception@hotelliliova prague.com reception@hoteltrinida dprague.com [email protected] [email protected] info@rezidencevysehr ad.cz [email protected] [email protected]

Příloha č. 2 Etický kodex společnosti Imperiál Společnost Imperial Karlovy Vary bude zaměstnávat nebo spolupracovat pouze s osobami: které si uvědomují, ţe v souladu se stále se zvyšujícími se nároky ze strany klientů, spolupracujících firem, obchodních partnerů, orgánů státní správy i ze strany zaměstnanců je nutné zlepšovat image a zvyšovat kredit firmy. Společnost trvá na dodrţování základních morálních etických norem, které jsou nad rámec obecně závazných právních předpisů a organizačních norem které si uvědomují, ţe dodrţování zákonů, základních lidských hodnot a přístupů v podnikání je samozřejmostí v kaţdodenním ţivotě které si uvědomují, ţe musí mít za všech okolností slušné a korektní chování a vystupování při osobním styku s klienty, obchodními partnery, zástupci orgánů státní správy a zaměstnanci společnosti které si uvědomují, ţe je nutné plnit přání klientů a obchodních partnerů i ostatních zaměstnanců ochotně a v co nejkratším moţném termínu a jakékoliv poškození klienta, obchodního partnera či zaměstnance je naprosto nepřípustné. Vycházíme z toho, ţe čestnost vůči všem subjektům je předpokladem úspěšné a trvalé spolupráce které si uvědomují, ţe korupční praktiky jakéhokoliv druhu povaţujeme za nepřípustné. Nepřijímáme ani neposkytujeme ţádné peníze, cenné dary, sluţby či cokoli jiného, co by mohlo být povaţováno za úplatek. Malé dary či pohoštění respektujeme v případě, ţe nejsou zavazující a mohou být na stejné úrovni oplaceny které si uvědomují, ţe v konkurenčním boji si počínáme rázně, ale čestně. Nepoškozujeme dobré jméno konkurentů ani přímo, ani náznaky. Nepokoušíme se nečestnými způsoby získávat informace o podnikání konkurentů které si uvědomují, ţe úprava vzhledu a oblečení musí odpovídat obecným nárokům vyplývajícím z výkonu funkce a činnosti pracovníka které si uvědomují, ţe základním předpokladem kaţdého zaměstnance společnosti Imperial Karlovy Vary a.s. je vztah k soukromému hmotnému i 75

nehmotnému majetku akcionářů. Vyuţívání tohoto majetku pro jiné účely neţ pro potřeby společnosti je nepřípustné které si uvědomují, ţe není přípustné poskytovat jakékoliv informace o společnosti a jejích klientech bez souhlasu představenstva či generálního ředitele které si uvědomují, ţe informace nám svěřené a veškeré citlivé údaje od všech subjektů povaţujeme za přísně důvěrné které si uvědomují, ţe pracovník svým chováním a vstupováním reprezentuje společnost i mimo pracoviště a pracovní dobu které si uvědomují, ţe není přípustné pouţívat alkohol a jiné omamné látky na pracovišti nebo před příchodem do zaměstnání a kouřit na nekuřáckém pracovišti které si uvědomují, ţe musí chránit zájmy a dobré jméno společnosti které si uvědomují, ţe máme zájem na zachování zdravého a čistého ţivotního prostředí. Jsme si vědomi, ţe určité zdroje jsou omezené a je třeba je uţívat zodpovědně. Společnost nebude v ţádném případě zaměstnávat nebo spolupracovat s osobami: které svým jednáním a chováním poškozují jméno společnosti nebo narušují mezilidské vztahy na pracovišti které jednají či se chovají diskriminačně nebo s předsudky které odmítají spolupracovat se zaměstnanci společnosti které uzavírají vlastní obchody na úkor společnosti nebo vlastní podnikatelskou

činností

konkurují

společnosti

a

zneuţívají

svého

pracovního zařazení nebo informací získaných díky vztahu ke společnosti které pomlouvají společnost, její představitele, majitele či aktivity, nebo jinak konají proti zájmům společnosti a jejímu dobrému jménu které porušují obchodní tajemství společnosti

76

Implementace CSR v hotelových společnostech a její výhody pro stabilizaci podnikání. Diplomová práce. Bc. Vladimíra Jindráková

Recommend Documents