IMK KONKURENCE - 2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc

IMK – KONKURENCE - 2

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. [email protected]

1.

VÝCHODISKA IMK 1 TÉMATA PŘEDNÁŠKY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Znalostní ekonomika Čtyři rysy znalostní ekonomiky Pozitivní nabídkové šoky Kvantifikace nové ekonomiky podle EUROSTATU Kde mohou IMK spoluvytvářet novou ekonomiku Pojem konkurence a hlavní konkurenční hybatelé Obecná platnost ekonomických parametrů konkurence i pro sociální sféru 8. Benchmarking a inovace

2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

VÝCHODISKA IMK 1 LITERATURA PŘEDNÁŠKY, Z NÍŢ VYCHÁZÍM Kislingerová E. et al: Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. Praha: C.H.Beck 2008, stran 293, ISBN 978-80-7179-882-8 Mikoláš, Z.:Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku – konkurenční potenciál a dynamika podnikání. Praha: Grada Publishing 2005, stran 198, ISBN 80-247-1277-6 Mikoláš, Z.: Nové dimenze konkurence a marketingové komunikace, str. 928, in: Pavlů, D. et al: Marketingové komunikace a konkurence. Monografický sborník č. 7 Zlín: FMK UTB 2007, stran 172, ISBN 978-80-7318-634-0 Jirásek , J.A.: Benchmarking a konkurenční zpravodajství – souměření a soupeření. Praha: Profess Consulting, 2007, stran 119, ISBN978-807259-051-3 3. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 ZNALOSTNÍ EKONOMIKA – ZNALOSTNÍ SPOLEČNOST 1.Informační společnost a její charakteristické rysy 2. Znalostní společnost a znalostní ekonomika Užívání spojeno s P.Druckerem a jeho knihou The Age of Discontinuity 1968 Tradiční mikroekonomický přístup: produkt je závislý na efektivním využívání surovin, práce a kapitálových statků – výr. prostředků. Důležitá role – využití kombinace výrobních faktorů – technologie. 4. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 ZNALOSTNÍ EKONOMIKA •

Zdůraznění role znalostí, technologických a informačních předpokladů – know-how pro rozvoj ekonomiky.

•

Informace a znalost jejich používání je důležitější, než vše ostatní.

•

Podmínka efektivity – úroveň vzdělání a kvalita vzdělávacího systému v dané zemi.

Rozvoj znalostní ekonomiky ovlivňují především: 1. Míra globalizace hospodářství – otevřenost ekonomiky, mezinárodní spolup. 2. Budování sítí firem, posilování propojení národních ekonomik 3. Intenzita využívání informací a znalostí v procesech ekonomických a procesech s ekonomikou spjatých, včetně MK 5. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 Znalostní ekonomika vytváří vysoce efektivní export. Někdy pojem nová ekonomika – charakterizuje především strukturální změny ekonomiky USA, související s technologickým pokrokem.

ČTYŘI TYPICKÉ RYSY NOVÉ EKONOMIKY 1. Vysoká přidaná hodnota, kterou přinášejí zboţí a sluţby související se znalostmi a vzděláním. Namísto hmotného objemu roste význam služeb a nehmotných aktiv 2. Výrazně se zvýšil prostor pro aktivní firmy – IT = nástroj rychlých a účinných změn-výroby, obchodu, komunikace, styku s odběrateli a dodavateli 3. Nová ekonomika a IT – výrazně omezila geografické vzdálenosti. Např. výzkumné týmy nejsou na jednom místě, ale tam, kde to je nejvýhodnější a komunikují IT. 6. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 BIO výzkumníci – v mateřské organizaci fyzicky přítomni, IP výzkumníci – zcela jinde, spojení IT – úspora nákladů – stěhování, rodiny, bydlení, výše platů, sociální vazby výzkumníka zachovány, atd.

4. Výrazné omezení zprostředkovatelů Získání služeb a produktů prostřednictvím internetu – letenky, hotely, výrobky.


IMK- KONKURENCE 2 POZITIVNÍ NABÍDKOVÉ ŠOKY VÝRAZNĚ MĚNÍ HOSPODÁŘSTVÍ – CCA 2x-3x ZA STO LET 90.léta 19. stol.- rychlý rozvoj zpracovatelského průmyslu 40.-50. léta 20. stol – masová velkovýroba a rozvoj nadnárodních společností

90. léta – rozvoj IT V průběhu doby se pozitivní stimuly nabídkového šoku vyčerpávají. Zatím vše v zásadě funguje od 90.let.

CO MŮŢE BÝT DALŠÍ?? 8. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 KVANTIFIKACE NOVÉ EKONOMIKY – PODLE EUROSTATU MODUL 1.IT A GLOBALIZACE

2.INOVACE

3.CHARAKTERISTIKA A VÝKONNOST

4.MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC

VYBRANÉ KLÍČOVÉ UKAZATELE GDP na jednoho obyvatele podle kupní síly Přidaná hodnota ve službách, ve zpracovatelském sektoru a IT Produktivita práce na jednoho zaměstnance Podíl obratu ZO Vývoz IT zboží Část zprac.průmyslu kontrolovaná ze zahraničí Investice podniku do výzkumu a vývoje Počet uplatněných patentů, totéž v IT Podíl inovativních firem ve zprac.prům. a službách Podniky, které změnily strukturu Výdaje na IT Vliv inovací na tržní podíl Počet web hostingu Náklady na internet E-commerce Počet nově vytvořených firem Investice do Ventura kapitálu Vliv ukazatele z bodu 1 Míra hospodářské aktivity obyvatelstva Rovnováha veřejných financí Energetická náročnost ekonomiky Emise skleníkových plynů Nerovnost v rozdělování důchodů Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

9.

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 5. KAPACITY A STRATEGIE FIRMY

6. KAPACITY A STRATEGIE DOMÁCNOSTI

7. VEŘEJNÝ SEKTOR

8. VEŘEJNÁ SPRÁVA

Podíl prac. ve vědě a výzkumu na celkové pracovní síle Objem kooperací při inovacích Užití internetu ve firmách Širokopásmový přenos informací Použití internetu v domácnosti Použití internetu jednotlivci Použití širokopásmového přenosu informací domácnostmi Lidské zdroje ve vědě a rozvoji technologií Podíl obyvatel se středním a vyšším vzděláním Pracovníci ve vědě a výzkumu, ve veřejném sektoru Počet mobilních telefonů na 1 obyvatele Podíl absolventů Ph.D. studia Podíl doktorandů v přírodních a technických vědách Veřejná podpora inovací realizovaných v soukr. společnostech Podíl veřejných výdajů na hrubých domácích výdajích do vědy a výzkumu Služby veřejné správy on-line 10. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 VRAŤME SE ZPĚT A PODÍVEJME SE, KDE VŠUDE MOHOU IMK NALÉZT POLE PŮSOBNOSTI A PŘISPĚT K DYNAMICE NOVÉ EKONOMIKY A KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY


IMK- KONKURENCE 2 Globalizace – slovo, které proniká ţivotem kaţdého z nás, podnikáním, politikou, současná podoba všeho, co nás obklopuje. Současné projevy globalizace mají dva stěžejní rysy:

glokalizace – tedy velmi „agresivní“ konkrétní formy projevu globálních procesů ve zcela konkrétních lokalitách a naopak, velmi „energetické“ prosazování specifických a originálních lokálních impulsů v globálním rozměru,

selekce – veškeré ekonomické, sociální, politické aj. procesy globálního charakteru prosazují přirozený výběrový princip jak mezi regiony, tak mezi podnikatelskými subjekty, vysokými školami atd.


IMK- KONKURENCE 2 Podnikatelské subjekty se hierarchicky „zatřiďují do sfér globálního vlivu“: globální pilotní firmy (globálně „ovládající“ podnikatelský svět), satelitní firmy (dosahující efektivního chování jako „ovládaná obsluha“ globálních pilotních firem) firmy periferní typu pracující-podnikatel, lokální firma apod. (nemající valného vlivu v globální podnikatelské soutěži). Evoluce vývojovou řadu podnikání a organizací současné doby se završuje tzv. inteligentní firmou, která se vyznačuje intelektuální a emoční (niterně motivační) sebereflexí (identifikací), organickým (geneticky kodifikovaným) vývojem materiálního, nemateriálního a zvláště intelektuálního potenciálu


IMK- KONKURENCE 2 VÝVOJOVÁ SPIRÁLA INTELIGENTNÍ FIRMY Inteligentní firma Učící se firma Firma na bázi znalostí Firma na informační bázi Firma na materiální bázi


IMK- KONKURENCE 2

Zdeněk Mikoláš - MK a konkurence – Monografický sborník č. 7 Pavlů, D. et al – str.11 „Podnikatelským „ideálem“ a konceptem soudobého podnikání je tedy

„inteligentní konkurenceschopná firma“, která dosahuje svým chováním v konkurenčním prostředí kladné synergické efekty díky tomu, že její přidaná hodnota je tvořena vyprodukovanou přidanou hodnotou (nejen v ekonomickém rozměru, ale též v sociálním, ekologickém, polickém či vojensko-mocenském apod. smyslu) vlastními silami a absorbovanou přidanou hodnotou od méně „inteligentních“ podnikatelských i nepodnikatelských (satelitních aj.) subjektů “.


IMK- KONKURENCE 2 INTELIGENTNÍ PODNIKÁNÍ Zejména lidský potenciál se stává nejvýznamnějším zdrojem rozvojového kapitálu inteligentní firmy. Člověk a člověkem generované nemateriální „produkty“ jako filozofie, mise, vize, politika, strategie, taktika, know-how, goodwill, loajalita apod. představují skutečnou sílu a základnu konkurenceschopnosti firmy.


IMK- KONKURENCE 2 Inteligentní firma není zaloţena na geniálnosti své struktury a aktiv, ale na schopnosti vyuţití vlastního intelektuálního potenciálu a potenciálu svého prostředí Podmínkou nutnou k dosažení této vývojové fáze podnikání je schopnost se učit.

Jak byste tuto schopnost vyloţili? Inteligence je však něčím rozvinutějším než učení se. Je to schopnost a dovednost využití prostředků myšlení k tvorbě zcela nových pohledů na sebe a své prostředí na základě procesu učení a poučení se.


IMK- KONKURENCE 2 Úspěch inteligentní firmy je koncentrován do tří úrovní: 1. firemní prestiţ 2. originální know-how 3. moţnosti rozvoje znalostního potenciálu

Komunikace z praktického hlediska podnikatelského subjektu je: • základní schopnost, podstata aktivity organizace, • prostředek k ovlivňování lidí, nástroj k provádění změn chování, • prostředek sdílení společné vize, prostředek sdělování identity a hodnot firmy, • prostředek vytváření dobrých vztahů v organizaci a její otevřenosti, • prostředek budování důvěry, předpoklad učení druhých i sama sebe, umění, které se lze naučit atd.


IMK- KONKURENCE 2 Pojem konkurence má širší záběr, a to nejen ekonomický, ale rovněž sociální, kulturní, etický, politický atd. V podnikání nelze opomíjet ţádný pohled na konkurenci, i když ekonomické hledisko je stěžejní.

Konkurence je vztah dvou a více subjektů (konkurentů).


IMK- KONKURENCE 2 Konkurent, aby vůbec mohl vstoupit do konkurenčního vztahu,

musí však splňovat minimálně dva předpoklady: 1. musí být „konkurenční“, tedy musí mít konkurenceschopnost, resp. musí disponovat konkurenčním potenciálem 2. musí mít „konkurenční“ zájem, tedy musí chtít vstoupit do konkurence, tedy musí disponovat specifickým potenciálem, tj. podnikavost (pokud hovoříme o konkurenci v podnikání).


IMK- KONKURENCE 2 Pojetí konkurenčních sil M. E. Portera rozvijí ve vztahu k formování konkurenční strategii firmy J. Jirásek Ve své koncepci vymezuje dva „okruhy“ sil – vnitřní a vnější.

Mezi vnější síly řadí: dodavatelé, odběratelé (spotřebitelé), možní noví konkurenti, možné nové výrobky, akcionáři (vlastníci), zaměstnanci, stát, místní správa, banky.

Vnitřní konkurenční síly firmy zahrnují: vnitřní schopnosti, síly a slabiny firmy, ale též projev vnější rivality konkurentů firmy, růstové nebo omezující zájmy firmy (tzn. absorbování a transformaci vnějších příležitostí a ohrožení ve vnitřním prostředí, resp. mikro-prostředí firmy). Z modelu konkurenční strategie J. Jiráska je vidět určité rozšíření rozsahu konkurenční sil a zejména rozšíření pojetí „strategického“ potenciálu firmy o reflexi působení vnějších sil v jejím vnitřním prostředí.


IMK- KONKURENCE 2 P.Kotler rozeznává čtyři pozice konkurence- čtyři strategie. 1. Vedoucí firma na trhu - dodavatel, který má dominantní nebo velké postavení na trhu (kupř. zaujímá minimálně 40 %). vede trh a určuje tržní podmínky. Předbíhá ostatní konkurenty změnami cen, zaváděním nových výrobků, reklamou, atd. 2. Trţní vyzyvatel – nachází se na druhé, třetí nebo až čtvrté pozici. Firma má také výrazné postavení na trhu a obvykle využívá ofenzivní strategii. Hledá slabá místa ve službách nebo cenách konkurenta a pak útočí. Uvedená strategie je obvykle změřena na malé a střední firmy, ale někdy může působit i na velkou firmu. 3. Následovatel snaží se vyhýbat konkurenčním bojům a následuje vedoucí firmu s novými výrobky, zlepšováním služeb a cenovými změnami. 4. Výklenkář - zaměřují na výklenky – niky - na trhu. Znamená to, že se snaží o pokrytí těch částí trhu, na které velcí dodavatelé zapomínají. Výklenkáři se rovněž vyhýbají konkurenčním střetům a snaží se zaměřit na určitý segment trhu, geograficky vymezenou skupinu zákazníků nebo na specifický typ výrobku.

JAK TYTO SUBJEKTY KOMUNIKUJÍ? 22. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 Udrţení v konkurenci je ovlivněno rozsahem soutěžení (který můţe začínat uspořádáním výrobku v prodejnách, přes ceny produkce, rychlost dodávek atd. a končit motivací vedoucích a prodejců). Zdůraznění role psychiky a „vnitřního napětí“, seberealizace lidí, význam balení, značky, image atd. v konkurenční soutěži. Musí se vytvářet „osobnost“ podniku, tedy corporate indentity, která je určena třemi faktory:

Corporate Design („obraz“ podniku) Corporate Communication (komunikace podniku) Corporate Behavior (chování podniku). Souvislosti identity firmy s její kulturou, klímatem, úrovní komunikace, organizační etikou, image, goodwillem a hodnotou podniku 23. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 Veřejnost tyto „nehmatatelné“ znaky firmy shrnuje pod pojmy dobré (špatné) jméno nebo dobrá (špatná) značka. Pojem značka nemá tedy jen „právní rozměr“ ochrany zájmů firmy, ale je chápán rovněž jako prvek konkurenční strategie. To znamená, že prostřednictvím propagace, cenou, vlastnostmi výrobků, dodržování etiky podnikání atd. získává firma, resp. její značka, uznávanou pozici na trhu vzhledem k existujícím, srovnatelným a podobným značkám.

Konkurenční boj v současném globalizujícím se a turbulentním světě často opouští prostor ekonomiky a posouvá se do sféry politiky, moci, zřejmého či skrytého násilí, ekonomické nebo sociální či ekologické selekce apod.

Role IMK 24. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2

Hodnotu podniku a jeho konkurenceschopnost tedy nepředstavuje pouze suma účetně evidovaných aktiv či pasiv, ale jeho obraz vnímaný (v podobě značky, identity, integrity, image, goodwill apod.) jak jeho pracovníky, tak zákazníky, dodavateli, věřiteli, konkurenty, kupci, veřejností atd. Takto vnímaná firma je chápána jako úspěšná, zdravá a prosperující.


IMK- KONKURENCE 2 (Trnka 2004) vymezil faktory ovlivňující konkurenceschopnost výrobce. Faktory jsou rozděleny na vnitřní a vnější. Vnitřní faktory: výrobní procesy (výrobní technologie, časová organizace, prostorová organizace, metody a techniky zlepšování) výrobní prostředky (věková struktura, úroveň opotřebení, technický stav, pružnost, úroveň využití, úroveň automatizace) výrobní program (výrobek, různorodost sortimentu, kvalita, zásoby, úspory materiálu, úspory energií, technologičnost konstrukce) řízení (klima, pracovní prostředí, styly řízení, systém odměňování, pracovní motivace, vztah k životnímu prostředí) pracovníci (kvalifikace, produktivita, angažovanost, vztah k práci, mezilidské vztahy) informační systémy (náklady jednorázové, náklady provozní, funkčnost, uživatelská přívětivost, hardwarová a softwarová kompatibilita, bezpečnost, komplexnost) Vnější faktory: zdroje, dostupnost, cena (lidi, pozemky, suroviny, energie) trţní okolí (marketingový mix, SWOT analýza),právní a administrativní pravidla (makroekonomické nástroje, globalizace, integrační procesy, regiony). 26.


IMK- KONKURENCE 2 Identita firmy je souborem vnitřních a vnějších znaků, které ji reálně (nikoli formálně) identifikují v prostředí. Jde o vlastní osobitost, nalezení vlastního JÁ firmy v okolním světě. Identita je nalezení a pochopení poslání, role a vlastního obrazu firmy. Identitu firmy lze vymezovat různými znaky Pět následujících znaků zřejmě patří ke stěţejním: idea - nosná myšlenka, reprezentující podstatu existence firmy, která proniká jako vize firmou a koncentrovaně vyzrává do podnikatelského záměru, totem – reprezentační místo ideje – lokalita, místo, objekt, který ztělesňuje ideu do prostorové podoby, design – estetický, audiovizuální apod. obraz ideje rozvíjené totem a dalšími znaky identity, rituál – chování, komunikace, procesy apod. odvozené z ideje a realizující její obsah, inovace – proces přeměn ideje, totemu, designu, a rituálu do nových vývojových forem.

Identita firmy se stává v současné době stěţejním faktorem její konkurenceschopnosti. 27. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 Integrita firmy je dána její soudrţností. Integrita zahrnuje dva protiklady firmy. Na straně jedné její pruţnost a dynamičnost je dána tím, ţe pracovníci či jednotlivé sloţky firmy mají svou vlastní identitu (osobitost). Na straně druhé ale tuto individualizovanou identitu spojují s celkem, tzn. firmou, resp. firma se „svou“ aliancí, sdruţením apod. Neexistuje-li jeden nebo druhý znak integrity, pak firma nebo seskupení firem se dostává do ekonomických a jiných problémů, aţ nakonec dříve nebo později dospěje k zániku.


IMK- KONKURENCE 2 Mobilita je potenciálem (dispozicí) firmy v podobě schopnosti a možnosti reagovat na změny uvnitř i vně firmy. Mobilita se projevuje jako pohyb firmy v časoprostoru, jako přemisťování materiálních a nemateriálních prvků, vztahů a činností firmy, tudíž jde o schopnost a možnost firmy adaptovat se a vyvíjet s ohledem na její vnitřní a vnější podněty.

Suverenita charakterizuje postavení firmy v podnikatelském prostředí. Firma je suverénní, jestliže má reálnou (nikoli formální) možnost rozhodovat účelně a účinně o svém vývoji a má současně reálnou možnost tato rozhodnutí efektivně realizovat.


IMK- KONKURENCE 2 Nové dimenze se v konkurenční soutěţí firem projevují na trhu v různých podobách, kupř.: celkový design firmy kultura firmy a její vnitřní klíma celkové chování firmy nebo seskupení firem komunikace firmy vně a uvnitř firmy produkty firmy a dynamismus jejich inovací image, goodwill firmy atd.


IMK- KONKURENCE 2 Měkké parametry konkurenceschopnosti firmy

Schéma: Mikoláš, str.22

Mikro-prostředí: silné a slabé stránky firmy

KLIMA (interní subjektivní obraz firmy) morálka * mravnost Interface prostředí INTEGRITA KUTURA

INTEGRITA

CHOVÁNÍ

KOMUNIKACE

MOBILITA

SUVERENITA DESIGN

PRODUKT etiketa * image

GOODWILL (externí subjektivní odraz firmy)

Makro- a menzo- prostředí: příležitosti a ohrožení


IMK- KONKURENCE 2 Identita Finance, finanční partneři PROSTOR

Zákazníci, obchodní partneři

ČAS

Integrita

Vi z e , s t r a t e g ie fir m y

Mobilita PŘÍRODA

SPOLEČNOST

Znalosti,

Interní procesy,

inovace, lidé

technologie

Suverenita

MODEL SOUDOBÉ KONKURENCESCHOPNOSTI – MIKOLÁŠ str.24

32.


IMK- KONKURENCE 2 Vše předchozí se koncentruje do dvou pojmů: moc (resp. míra moci – vyjádření mocenské pozice, konkurenční síly) tvořená identitou, integritou a suverenitou firmy

mobilita (resp. schopnost a možnost změny) firmy, resp. do syntetického pojmu konkurenční

síla.


IMK- KONKURENCE 2 Teprve moc (míra moci) firmy spojená s její mobilitou dává firmě „reálnou“ konkurenceschopnost, konkurenční sílu, reálnou naději na přirozenou existenci. Jinými slovy řečeno: konkurenční potenciál (koncentrovaný do pojmu míra moci) a dynamika podnikání (koncentrovaná do pojmu mobilita) jsou reálnými znaky konkurenceschopnosti firmy.


IMK- KONKURENCE 2 Všechny poznatky neplatí pouze pro podnikatelskou sféru. Jsou platné v určitých modifikacích pro neziskové organizace, spolky, armádu, církve, instituce státní správy nebo regionální samosprávy atd.

Současně platí, že soudobá konkurenční síla firmy (organizace, instituce) a úspěch podnikání (resp. aktivity) „neleží“ jen na poli ekonomické moci a mobility, stále více se „obohacují“ o další mimoekonomické (zejména politické) dimenze, sociální, ekologické, psychologické aj. atributy. 35. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2

BENCHMARKING Původně ryska na truhlářském stole – vzor míry, odtud převzali manažeři Původ – soupeření XEROX a Japonci / vynálezce a epigoni, konkurence. Možné cesty boje s japonskými výrobci – cena, dárky, instalace, instruktáže zdarma apod. XEROX – odrazit soupeře, získat opět exkluzivitu. Nákup japonských strojů, reinženýrink – zpětné inženýrství. Porovnat co je lepšího a dokázat totéž. To je ale jen počátek, dočasný úspěch.. XEROX se rozhodl být lepší – v zásobování, opravách, údržbě. Jenomže – Japonci díky technickému pokroku měli stroje bez údržby a oprav. 36. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 JAPONCI a automobily TOYOTA – nejen štíhlá výroba ve srovnání s USA, ale idea trvale se měnícího podniku, jeho změny podle situace, pokroku, poptávky apod. Trvalé vylepšování procesu, zlepšovatelství, inovace. Jack Welch – GE – General Electric: Kdo se blíží vašim výkonům kdekoliv ve světě, zvoní Vaším umíráčkem. Pro zachování ţivota firmy trvale platí:

Stálé porovnávání se světem – základní metoda řízení.


IMK- KONKURENCE 2

Definice: benchmarking je standard – norma pro srovnávání měření a je soustředěn na porovnávání s přímými konkurenty.


IMK- KONKURENCE 2 Best practices – porovnávání s nejlepšími praktikami VÝKONY DNES A ZÍTRA PRODUKCE Výrobky a služby

PROCESY Duševní Tělesné IT, umělá inteligence

ZDROJE Lidé Technika Znalosti materiály

ORGANIZACE

Struktura Funkce styl

SPOLEČNOST Celé podnikatelské prostředí

Zužitkování poznatků řízení, příprava lidí, reklama, ideologie, image Jirásek, cit. dílo, str.14


IMK- KONKURENCE 2 KAM PATŘÍ BENCHMARKING? Tam, kde se rozhoduje o aktivitách na trhu, o politice vůči konkurenci, o inovacích, podnikovém vývoji: nejblíţe vrcholovému řízení. Rozvoj BENCH – vznik poradenských organizací: Cizí pohled,

Zkušenosti s orientací na trhu Sledování trendů výroby, spotřeby, poptávky, oboru, hledání nik, Nová forma – stakeholding – GB – sdílení zájmu s lidmi vně subjektu


IMK- KONKURENCE 2 Chyby BENCH – • Formální práce s BENCH, která se nepromítá do vývoje, výroby, marketingu, komunikace. • Sledování jen nejbližších konkurentů. • Živnost BENCH – poradenství bez dopadů do procesů řízení

• Manažeři nedokáží přednosti konkurence interpretovat srozumitelně všem. • Nedokáží lidi získat, nadchnout tak, aby se BENCH stal živou silou. • Pokus GM a Toyoty – dokáží američtí dělníci podat japonský výkon? Závod ve Fremontu USA pod japonským vedením – ano, lepší než američtí dělníci, ale horší než japonští. Proč?? 41. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 Nelze vyvézt japonské sociální vztahy- úcta, respekt, obětavost, snaha pomoci firmě, skromnost, spolupráce, odpovědnost, motivace. Personalizace benchmarkingu. Poloţte si otázku – uměli byste to?


IMK- KONKURENCE 2 GLOBAL BENCHMARKING NETWORK BENCH SE STAL CELOSVĚTOVÝM ETALONEM VÝKONNOSTI A KVALITY PRODUKCE A PRODUCENTŮ Stal se také celosvětovou sítí sledování kvality, u nás zastupuje ČR Česká společnost pro jakost.


IMK- KONKURENCE 2 KONKURENČNÍ ZPRAVODAJSTVÍ FIRMY POCHOPILY, ŢE KONKURENCI JE TŘEBA SLEDOVAT KONTINUÁLNĚ. FIRMY se postupně naučily sbírat drobné informace, sledovaly konference, firemní tiskoviny, Dny nové techniky, veletržní vystoupení,

Dokonce existuje americká Společnost pro konkurenční zpravodajství: SOCIETY OF COMPETITIVE INTELLIGENCE PROFESSIONALS Základní princip sledování konkurence – jako ve 2. světové válce. Mozaika se skládá z drobných kamínků, které postupně vytvoří celý obraz. 44. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 KONKURENČNÍ ZPRAVODAJSTVÍ - zdroje • Rejstříky, výroční zprávy • Website, propagační a náborová literatura, ročenky, publikace v odborném tisku

• Výstřižková služba • Obchodní informace, výsledky testů, obchodní rozhovory • Přihlášky vynálezů • Nákup a analýza konkurenčních výrobků • Veřejné prohlídky – Dny otevřených dveří • Spolupráce s vysokými školami • Dostupné statistiky • Přetažení konkurentových zaměstnanců


IMK- KONKURENCE 2 Co znamená znát konkurenci? •Vlastnímu vedení ukázat, jak si stojíme •Upozornit na možnosti postupu •Vyslovit názor, jak se bránit konkurenci

Znalosti BENCH pomáhají s vysokou mírou pravděpodobnosti představit si: •Kroky konkurence v mnoha ohledech – výzkum, vývoj, výroba, lidé, financování, komunikace atd.

•Jak se bude chovat na trhu se svými výrobky •Co by mohl vůbec udělat a co ne


IMK- KONKURENCE 2 KONKURENČNÍ ZPRAVODAJSTVÍ SLEDUJE: • Hlavní charakteristiky oboru • Kdo jsou konkurenti, kdo z nich je nejvýznamnější a proč: Silou? Inovacemi? • Jaká je jejich současná a budoucí pozice? • V čem jsou nejsilnější a nejzranitelnější

• Co o nich nevíme • Co s největší pravděpodobností udělají v blízké a vzdálené budoucnosti • Co máme dělat, abychom posílili své pozice

•Američané: je třeba si stoupnout do konkurentových bot. 47. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 CESTY RŮSTU KONKURENČNOSTI PODLE M.PORTERA Konkurenčnost v důsledku odlišení Konkurenčnost v důsledku sníţení nákladů, ceny


IMK- KONKURENCE 2 Nejnověji pak – vliv radikálních inovací, které razantně mění způsob podnikání a vynucují si okamžitou změnu nebo zánik podniku

Světové ţebříčky konkurenčnosti 2006: 1. USA 2. ČÍNA – HONGKONG 3. SINGAPUR


IMK- KONKURENCE 2 Inovační produkty – nositelé růstu Průzkum GFk ve více neţ 80 zemích - 2009 • Světová krize nezastavila růst trhu se spotřební elektronikou, audio/video spotřebiči, fotografickými potřebami a telekomunikačními technologiemi. • V roce 2009 spotřebitelé za tyto produkty utratí o 2 % více, přičemţ celkové globální výdaje byly pro tento rok předpovězeny na 494 miliard EUR (706 miliard USD). Japonsko je v současnosti díky 8% růstu obratu nejvíce expandující zemí, následují Afrika s 6% a Čína s 5% růstem. V severní Americe se očekává 3% a v Evropě 5% pokles. 50. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2 Kontinuálnímu růstu se těší rovněž tři největší produktové kategorie. Mobilní telefony a televizory vzrostly co do hodnoty o 4 %, zatímco osobní počítače o 2 %.

U kaţdé z těchto kategorií, které dohromady pokrývají 78 % celkového trhu, platí, ţe inovace je hlavním nositelem růstu. Tento fakt potvrzují nové produkty, jako například telefony smart phones, televize s plochou obrazovkou a notebooky. I menší produktové skupiny se pozitivně podílely na celkovém rozvoji. Například celosvětový objem odbytu Blu-ray přehrávačů by měl dle předpovědi na tento rok vzrůst o 117 %, zatímco prodej přenosných navigačních zařízení by se měl zvýšit o 17 %.

A to je stále ještě krize!!

51.


IMK- KONKURENCE 2 Spotřební elektronika v Evropě Evropští spotřebitelé utratí v roce 2009 za spotřební elektroniku zhruba o 11 % méně. Ani velice povzbudivý tříciferný růst v oblasti Blu ray přehrávačů nestačí vyvážit klesající obrat v segmentu TV. Celkově 50 % obratu bylo v první části roku dosaženo ve třech největších západoevropských státech. Na Německo připadá největší 19% podíl, Velká Británie s 16 % Francie s 15 %. Na zbytku prodejů se podílí dalších 24 evropských zemí.


IMK- KONKURENCE 2 E V R O P A


IMK- KONKURENCE 2 E V R O P A


IMK- KONKURENCE 2

I V DOBĚ KRIZE JSOU INOVACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍM RŮSTOVÝM FAKTOREM INOVACE JAKO VÝSLEDEK BENCHMARKINGU, KONKURENČNÍHO SOUPEŘENÍ 55. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

IMK- KONKURENCE 2

DĚKUJI ZA POZORNOST


IMK KONKURENCE - 2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc

Recommend Documents