IMAGE MÍSTA A VNÍMÁNÍ BEZPEČNOSTI 1 IMAGE OF THE PLACE AND PERCEPTION OF SECURITY 1

PŘÍSPĚVKY

THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2011

IMAGE MÍSTA A VNÍMÁNÍ BEZPEČNOSTI 1 IMAGE OF THE PLACE AND PERCEPTION OF SECURITY1 Oldřich KRULÍK, Jaroslava NOVÁKOVÁ [email protected], [email protected] Došlo 20. 1. 2011, přijato 11. 4. 2011. Dostupné na http://www.population-protection.eu/ attachments/038_vol3n1_krulik_novakova.pdf.

Abstract Is there a link between the activity of a man, his creations, products and the occurrence of emergencies and crisis situations? What is the role (intentional and unintentional) in this context of the human intervention in the face of the landscape? How does the perception of a particular place (residence, workplace, schools, etc.) affect an individual’s feeling of safety or that same feeling within a subculture? Is there a link between the growth of unemployment in a specific location, the growth of crime and, for example, the trends in population migration? Although collecting and interpreting this type of data may be taboo for some politicians and experts, a truly unbiased researcher cannot afford such attitudes. The text summarises the specific observations on this topic both from home and from abroad with the aim to illustrate the complexity of this issue. Keywords Security/safety, mapping technologies, socialy excluded residence areas, psychology. Úvod Každá živá bytost (rostliny, živočichové) chápe svou existenci ve vazbě na své okolí a odvozeně tak vnímá i své vlastní místo v ekologických vztazích:2 niku (doslova „výklenek“), čili „životní“, respektive osobní prostor3. Teritorialita může být ve stručnosti charakterizována jako „netolerantnost spojená s prostorem“. U lidí, stejně jako u zvířat, vyvolává přeplnění určitého prostoru nervozitu a nejistotu, nebo naopak davové chování (např. při sportovních utkáních4, na demonstracích), které nedokážou plně potlačit jakékoli institucionální vzorce (kulturně-socializační snahy).5 Otázka teritoriality u zvířat a u lidí byla zkoumána již od raného novověku, ale teprve až ve 20. letech XX. století byla popsána detailněji. Vymezování osobního prostoru je jednou ze základních vlastností lidského chování. Vytváření a chápání osobního prostoru však není ovlivňováno jen 1


PŘÍSPĚVKY

vlastnostmi daného jedince, ale obecně i kulturou, v níž je dotyčný jedinec vychováván. Skutečnost, že člověk v konkrétním prostoru žije a pracuje, ho, aniž by si to mnohdy uvědomoval, ovlivňuje a do značné míry podmiňuje (determinuje). Je přirozené, že jedinec svůj osobní prostor střeží před pronikáním jiných lidí (vlivů) a v závislosti na konkrétních vzorcích kulturního chování považuje za oprávněné takovému pronikání předcházet, a pokusy o něj trestat. Výrazy „sociální“ nebo „societální“, bezpečnost a/nebo bezpečí jsou často zmiňovány v kontextu odkazujícím na příslušnost ke komunitě nebo místu, ve kterém se osoba cítí bezpečně, nebo alespoň ve vztahu k hodnotám či území, ve kterém se osoba „bezpečně orientuje“. Všichni tvorové vytvářejí vlastní mentální mapy na základě osobní zkušenosti s pohybem v konkrétním území. Forma těchto map (model světa), je u lidí nejvýznamněji formována jejich kulturní a civilizační příslušností. Centrální poloha v takové mapě nejčastěji náleží domovu (místu bydliště), což je jasně patrné i z dětských kreseb. Jeho vzhled a velikost ovlivňují vnímání vzdálenosti, směru, tvarů a dalších ukazatelů, které utvářejí schopnost prostorové reflexe u jedince či jakkoli definované skupiny. „Domov“ může znamenat v konkrétním kontextu jak jednotlivou osobu, tak rodinu, jakkoli definované společenství, region, stát, nadstátní region, kulturní okruh, atd. Mentální mapa přitom primárně slouží k orientaci v osobním světě (Lebenswelt, Life-World, tj. to, na co je v geografickém smyslu slova zaostřen každodenní život jedince), slouží k tomu, aby jedinec nebloudil na své cestě z bydliště na pracoviště, do obchodu, do školy, za zábavou. Celá řada výzkumů je zaměřená na zjišťování toho, jak občané vnímají prostředí, ve kterém žijí. Výsledky těchto výzkumů ukazují, že uvedené vnímání a postoje často ovlivňuje fungování konkrétních lidí, lokálních či regionálních institucí.6 Výrazy jako „image místa” nebo „dobrá adresa” jsou vhodnými příklady popisujícími vazbu mezi psychologií, ekonomikou, stejně jako vazbu mezi bezpečnostními studiemi. V naprosté většině měst existují čtvrti, o jejichž obyvatelích si je možné automaticky vytvořit „pozitivní“ či „negativní“ předsudek o výši jejich příjmů, o úrovni vzdělání, atd. Za žádanou adresu se platí – a naopak, to, že na ní bydlíte, vám „vydělává“ při pracovním pohovoru a smlouvání o výši mzdy. Podobná pravidla, jako pro žádanou či nežádanou městskou čtvrť pro bydlení či umístění firmy platí i pro celé regiony a státy.7 Ve stejném či podobném duchu se nesly celostátní reklamní kampaně pro Panamu a Portoriko, které se z nich snažily vytvořit lákavé turistické destinace.8 Z hlediska civilní ochrany se nabízí otázka, proč lidé zůstávají v místech, kde opakovaně dochází k mimořádným událostem. Dopady takovýchto událostí jsou často zničující – a nemusí se jednat pouze o povodně, nebo záplavová území. 2

PŘÍSPĚVKY


To, co zvyšuje obavy, je hustota osídlení v blízkosti jaderných elektráren nebo jiných průmyslových komplexů, ve kterých jsou například vyráběny, zpracovávány či uskladňovány nebezpečné látky. Lidé se v těchto lokalitách obvykle nemohou cítit zcela bezpečně. Proto je jejich komunikace s odborníky v bezpečnostní problematice, stejně jako jejich aktivní snaha o to být informováni o tom, jakým způsobem se chovat v případě mimořádných událostí, tolik důležitá (průběžná cvičení, znalost evakuačních plánů a postupů, způsoby varování a vyrozumění ze strany odpovědných subjektů).9 Oproti tomu, dochází k případům, kdy jsou dlouhodobě uskutečňovány specifické problematické operace v hustě osídlených oblastech, se kterými se musí obyvatelstvo vypořádat. V souvislosti s tím nelze opomenout fenomén nazvaný NIMBY (Not In My Back Yard, „ne na mém zadním dvorku”). Veřejnost často citlivě reaguje na záměry týkající se – například – budování zařízení na zpracování či uložení odpadu, potenciálních úložišť jaderného odpadu, ale také budování solárních a větrných elektráren, uprchlických středisek nebo rozšiřování letišť. „Mapování chudoby”10 a jejího vztahu k rozšíření zjištění trestné činnosti11 Vazba (spojitost) mezi územním výskytem (koncentrací) chudoby nebo nezaměstnanosti na straně jedné a kriminálními aktivitami (nemluvě o terorismu) na straně druhé, je velkou výzvou současnosti. V řadě případů je přitom zároveň možné říci, že takovéto úvahy jsou často tabuizovány. „Společnost jako celek často nepřesně chápe vazbu mezi chudobou a zločinností. Přestože je trestná činnost páchána především těmi osobami, které pocházejí z chudých poměrů, všeobecně platí, že ne všichni ti, kteří jsou chudí, se trestné činnosti dopouštějí“12. „Vazba mezi bídou a zločinem je po několik let kontroverzním tématem. Mnoho badatelů je toho názoru, že neexistuje kausální souvislost mezi chudobou a zločinem, a to z toho důvodu, že existují země, kde je hladina chudoby vysoká, ale míra zločinnosti relativně nízká. Někdy je obtížné tvrdit, že neexistuje vztah mezi zločinností a chudobou. Ve Spojených státech amerických chudí lidé představují drtivou většinu osob za mřížemi – 53 % vězeňské populace tvoří osoby, které před uvězněním vydělávaly méně než 10 000 dolarů ročně.“13 Každopádně vypadá intuitivně přijatelně předpoklad, že existuje oboustranná příčinná souvislost mezi zločinností a chudobou. Snaha o potírání zločinu koncentrovaná na represivní aspekty, bez snahy vypořádat se s chudobou jako jeho podhoubím, není nejlepší volbou.14 „Studie vytvořená Vládní kanceláří Spojených států amerických pro dozor nad finančními operacemi (U. S. Government Accountability Office), zveřejněná roku 2007, ukázala, že osoby, žijící v oblastech s vyšší mírou chudoby, mohou vybírat z mnohem menšího spektra „životních příležitostí”. U osob, které žily v chudobou zasažených oblastech, byla větší pravděpodobnost, že budou vystaveny větším zdravotním problémům, s ohledem na nedostatečnou zdravotní péči, rizikové chování a nedostatek vzdělání. Lidé, kteří jsou vystaveni chudobě, jsou na 3


PŘÍSPĚVKY

tom z hlediska zdraví hůře. Jedním z negativních faktorů je bydlení v blízkosti dálnic a průmyslových objektů, což u lokalit obydlených osobami s vyššími příjmy nebývá pravidlem. V celé řadě etap v americké historii existuje korelace mezi mírou nezaměstnanosti a majetkovou trestnou činností.”15 Vazba přitom nezřídka platí obousměrně. Zločinem pověstné lokality a priori odradí většinu investorů, kteří by mohli konkrétní prostor pozvednout: „Pokud se v konkrétní lokalitě vyskytuje drogová kriminalita a gangy, jedná se o investici do vlastního propadu, prostřednictvím znemožňování nového růstu a sociálního oživení z důvodu páchání odpudivých zločinů.“16 Přitom je třeba zdůraznit, že v kontextu hospodářských potíží, které se konkrétně v USA datují od roku 2007, „drasticky vzrostla míra chudoby mimo hranice tradičních ghett a dosáhla předměstské a venkovské komunity.“17 Řada výzkumů, k jejichž výsledku se dospělo formou pozorování, poukazuje na vazbu mezi chudobou a zločinem. Tyto lze ale aplikovat pouze na některé formy zločinu. „Závěry různých teorií ukazují, že existuje velká pravděpodobnost, že se lidé žijící v chudobě budou dopouštět některých forem trestné činnosti, jako jsou například krádeže a vloupání.“18 Stejně tak je třeba zdůraznit, že řada jiných, v ekonomickém důsledku velmi citelných druhů trestné činnosti, „jako podvody, „zločiny z vášně”, sériové vraždy atd., nevykazují zcela žádnou vazbu na chudobu. Dokonce zde může být inverzní souvislost. Chudí lidé nemusejí být schopni páchat takové trestné činy, jako například podvod nebo zneužití interních informací o budoucích ukazatelích firmy.“19 „Chudoba může být chápána jako nepřímá příčina trestné činnosti. Nižší vzdělávání může častěji vést k volbě vést kriminální kariéru.“20 Nezmínit nelze ani vazbu zločinu na nízké vzdělanostní niveau (undereducation) v některých lokalitách. „Detroit je jedním z nejchudších větších měst v Americe. Veřejné školy v Detroitu úspěšně absolvuje pouze 25-40 % studentů, v závislosti na tom, jaké podklady používáte. Mimochodem, nízká úroveň vzdělání je spojena s vysokou úrovní trestné činnosti.“21 Stejný aspekt je rovněž spojen s procesem postupného vzniku nových přistěhovaleckých komunit.22 Výzkum v řadě měst ukazuje na to, že sociální problémy, jako zločinnost, narušování veřejného pořádku, záškoláctví, vysoká závislost na sociálních dávkách a zanedbávání péče o děti, přímo souvisí s koncentrovanou chudobou, nestabilním rodinným prostředím a častou změnou bydliště.23 Sociální problémy, které se kumulují v nízkopříjmových oblastech, rovněž vykazují spojitost s vývojovými problémy mezi dětmi, jejich připraveností na školní docházku a dalšími aspekty jejich osobnostního rozvoje, mírou úspěšně nedokončené školní docházky, případy těhotenství u mladistvých matek, ale i s dalšími problémy v rovině emoční, chování a delikvence. To jde ruku v ruce s ukazateli o rodinách, jako je výše rodinného rozpočtu, úroveň vzdělání rodičů a uspořádání rodiny jako takové.24 4

PŘÍSPĚVKY


Z dosavadního studia literatury začalo být zjevné, že situace v místě bydliště sehrává důležitou roli, co se týče kvality života a všeobecného blahobytu jednotlivců i rodin. Zatímco všeobecně platí, že osoby, které žijí v nízkopříjmových oblastech, se nacházejí v horších sociálních podmínkách než jejich protějšky z bohatších čtvrtí či oblastí, není možné tvrdit, že všechny osoby z nízkopříjmové skupiny jsou na tom stejně. Kromě toho dochází ke změnám v důsledku migrace (stěhování) obyvatelstva. Aby bylo možné odpovídajícím způsobem na úrovni „sousedství” zachytit a sledovat dynamiku změn životních podmínek, vedl technologický vývoj a zvýšený důraz na operacionalizaci proměnných řadu agentur ke sběru informací a vytváření zpráv o širokém záběru sociálních a hospodářských údajů. Rozvoj geografického informačního systému (GIS) v současné době umožňuje zmapovat mnoho sociálních a ekonomických ukazatelů (indikátorů) životní úrovně na úrovni komunit a sousedství.25 Existuje mnoho zdrojů a typů dat, které lze použít pro výpočet indikátorů blahobytu – stejně jako indikátorů zločinu – nicméně takováto data místní povahy často vyžadují, aby agentury čerpaly informace z různých zdrojů. Zatímco množství informací o sociálních a ekonomických podmínkách jsou k dispozici již na úrovni státu, federální úrovni či úrovni databází neziskových institucí, data na místní úrovni jsou – kvůli změnám probíhajícím na takovém menším územním celku – často nepřesná. Data získaná na úrovni okresu (county) mohou být užitečná, protože poskytují celkový obraz o životních podmínkách a životní úrovni. Je nicméně problematické na jejich základě získat představu o situaci a rozdílech v konkrétních venkovských oblastech, předměstích, centrech měst, stejně jako v rámci malých geograficky vymezených lokalitách – „sousedstvích”.26 Místní instituce mohou být lépe schopné lokalizovat služby a zaměřit strategie pro „intervenci v sousedství” prostřednictvím vytvoření sady významných indikátorů v prosperujících oblastech. Implementace informačního systému „na bázi sousedství“ zahrnuje alespoň tyto následující čtyři kroky:27 •

•

Krok č. 1: Identifikovat a rozčlenit existující údaje o osobách, pobírajících sociální dávky: Kritickým prvním krokem k implementaci a vyhodnocování situace v určitém mikroregionu je zjištění místa pobytu osob, které v současnosti nebo v minulosti pobíraly sociální dávky. Ačkoli řada místních sociálních služeb už identifikovala geografické rozmístění takových rodin, v praxi se spíše operuje s údaji pro větší území. Krok č. 2: Získávání dat z různých zdrojů: Nepříznivé sociální podmínky v řadě nízkopříjmových sousedství jsou často mnohostranné a komplexní. Vyhodnocování situace v konkrétním sousedství je třeba pojmout komplexně, což vyžaduje sběr dat z řady zdrojů. Periodicky shromažďovaná data poskytují nejvíce detailní informace týkající se demografie, sociálněekonomických ukazatelů, podmínek bydlení jednotlivců a domácností v dané 5


•

•

PŘÍSPĚVKY

lokalitě. Navíc, veřejná data sesbíraná dalšími veřejnými institucemi (bydlení, veřejné zdraví atd.) mohou být použity za účelem pochopení charakteristik území. Úkolem je nalézt agentury, které disponují daty, jejichž pomocí lze vytvářet indikátory k analýze. Krok č. 3: Kompilace a standardisace dat v rámci geografické jednotky: Vyhodnocení je v ideálním případě vhodné založit na co nejmenších územních jednotkách, tak aby umožnilo cíleně porovnávat různé proměnné. Rozdílné agentury nicméně používají rozdílné hranice nebo spádové oblasti pro své sběry dat a reportování. Proto je třeba vytvořit pro všechny datové prvky společný identifikátor s pevně danými geografickými hranicemi. Obecně platí, že nižní úroveň geografické agregace umožňuje větší flexibilitu, co se týče nakládání s daty. Ideální je uchovávat původní data obsahující aktuální seznam adres ulic. K adresám může být posléze přiřazen kód s odkazem na jejich prostorové umístění za využití geokódování (například koordináty na ose x-y, což může představovat zeměpisnou šířku a délku). Optimální jednotkou pro provedení analýzy jsou územní jednotky pro sčítání lidu, protože ty jsou již definovány a široce využívány. V průběhu času se jejich hranice zpravidla nemění, mohou být snadno agregovány do větších zeměpisných oblastí a mohou být geokódovány prostřednictvím existujících počítačových mapových programů.28 Krok č. 4: Analýza dat pro informované rozhodnutí: Jakmile jsou stanoveny komplexní ukazatele, kterým bude v konkrétní lokalitě věnována pozornost, následuje analýza dat, která umožní činit navazující kvalifikovaná rozhodnutí. Vzájemná vazba indikátorů v různých geografických oblastech může být využita pro tvorbu programu pro plánovací a rozvojové účely. Mohlo by se například jednat o strategii, která by na lokální úrovni porovnávala lokality, kde žije řada osob, závislých na sociálních dávkách, s lokalitami, jejichž populace na tom byla podobně, ale dokázala se „vzpamatovat” (s tím, že by bylo sledováno, jaké faktory se na tomto oživení podepsaly).

Bezpečnostní mapování s ohledem na osídlené oblasti: Segregace a „ghetta“ Koncentrace, segregace a isolace skupin lidí ve městě existuje už od nejstarších dob. Ve městech se shromaždují lidé různých kultur, které pak ale směřují k bydlení ve skupinách buď podle kulturních zvyků, nebo podle vzhledu. Žít „mezi svými“ lidem poskytuje jimi pociťované větší bezpečí v cizím prostředí a lépe jím usnadňuje ponechat si svou identitu a svoje tradice. Navíc, tato tendence vychází nejen z menšiny, ale i z většiny (původní obyvatelstvo), která se obává cizí kultury nebo ekonomické síly cizinců. Specifickým příkladem je vznik segregace protestantů a katolíků v Belfastu v Severním Irsku. V roce 1750 tam žilo jen 6,5 % katolíků, a až do první poloviny XIX. století segregace v Belfastu neexistovala. 6

PŘÍSPĚVKY


V roce 1861 činil podíl katolíků na populaci města již 34,1 %. Konflikt mezi oběma komunitami se stupňoval, až vyústil ve vytvoření fyzické bariéry, tzv. ”peace line” (čára míru). V současnosti se uvádí, že segregace je takřka úplná (99 % katolických domácností se nachází ve čtvrtích, kde podíl katolíků přesahuje 90 %).29 V USA sice oficiálně existuje od roku 1968 právo ohradit se proti údajné diskriminaci (Civil Rights Act), nadále však v ”bílé čtvrti” nikdo nebude prodávat černochům pozemek, aby čtvrt neztratila na ceně. Bílé obyvatelstvo se nejpozději, když podíl černochů ve čtvrti docílí 30 % (tzv. tipping point), zpravidla odstěhuje. Je otázkou výkladu, zda v takové souvislosti hovořit o diskriminaci. Obyvatelé konkrétní čtvrti či předměstí tak nadále mohou zastupovat své zájmy, což například znamená, že nemusejí prodávat pozemek někomu, jehož přítomnost by snížila cenu půdy v dané oblasti (podobně tak konkrétní škola nemusí přijmout žáka, který by mohl snížit úroveň zde poskytovaného vzdělání atd.). Případová studie: Nepokoje v Lexingtonu v roce 199430 Město Lexington31 (ležící v Kentucky, USA) poznamenaly nepokoje na konci roku 1994. Jejich katalyzátorem byla smrt mladého Afroameričana. Ten prchal před policií a skryl se v bytě své přítelkyně v šatní skříni. Když policisté pokoj prohledávali, jeho pohyb v šatníku v nich vyvolal pocit ohrožení. Byl zastřelen (bílým policistou), ačkoli se následně ukázalo, že byl neozbrojen. Nepokoje vyvolal jak případ samotný, tak pozdější vyjádření vyšetřovatelů FBI, že incident byla nehoda.32 V kontextu nepokojů zaznělo několik znepokojivých zjištění: • • •

•

Městem prochází významná dělící linie mezi „bohatým“ (takřka výlučně bílým) jihem a „chudým“ (průmyslovým, etnicky smíšeným) severem. Komunity na severu města se cítí být stigmatizovány ze strany policie. Přitom není rozhodující, zda se jedná o černochy, bělochy nebo o příslušníky jiných ras. I „v hlavách“ obyvatel města je jih zafixován jako „oáza klidu“, kdežto se severem jsou spojovány pojmy jako „zločinnost“ a „násilí“. Tato skutečnost se odráží i na cenách realit (obdobná nemovitost na jihu je až dvakrát dražší, než na severu33). I média (tisk, rozhlas, televize) při referování o závažných zločinech zpravidla hovoří o případech na severu města. Ex-post analýza situace přitom dospěla k dalším závěrům:

•

Drobné incidenty se sice koncentrují na severu, ale nápad závažné trestné činnosti je po městě rozložen rovnoměrně.34 7


•

PŘÍSPĚVKY

Velká důležitost je přikládána „necitlivé“ roli médií, které de facto duplikují zažité stereotypy (synchronisace, stigmatizace, branding35, vytváření „sekundární reality“, multiplikace a vzájemná podpora negativních faktorů) o „pověsti“ určitých čtvrtí města. Médiím je tak nepřímo doporučeno, aby vždy uvažovala, zda svým zpravodajstvím „nepoškodí jemné předivo lokálních sociálních vazeb“.

Závěr Citlivá práce s „tvrdými daty” ve vztahu ke konkrétnímu území může vyžadovat spolupráci nejen sociologů, vyšetřovatelů, ale i odborníků na otázky civilní ochrany. Celá škála informací této povahy proto „uvízne” v podprahovém vnímání konkrétního člověka nebo subkultury. Zatímco sběr a interpretace uvedeného typu dat může být pro některé politiky a odborníky tabu (například co se týče hledání korelace mezi růstem nezaměstnanosti a růstem zločinnosti v určitém regionu), pouze skutečně nezaujatý výzkumník si může dovolit tyto postoje prezentovat a činit závěry. V České republice dosud neexistuje žádný samostatný softwarový komunikační nástroj, který by dokázal propojit všechny instituce, zabývající se civilní ochranou, tak aby mohly vzájemně sdílet relevantní informace o mimořádných událostech a díky tomu zajistit rychlou a adekvátní reakci v případě jejich výskytu. POZNÁMKY: 1

2

3

8

Poznámka: Tento článek byl připraven jako součást výzkumného projektu „Nová agenda pro Evropskou bezpečnostní ekonomiku“ („A New Agenda for European Security Economics“, EUSECON, No. SEC-2007-6.4-01). Mezi nejvíce prostudované patří teritoriální chování lidoopů, ptactva, včel a mravenců (včetně „rvaček“, otrokářstvía parazitování). HOWARD, H., E. Territory in Bird Life. London : Murray, 1920. WYNNE-EDWARDS, V., C. Animal Dispersion in Relation to Social Behavior. New York : Hafner Publishing Co., 1962. Calhoun, J., B. (1996). The Role of Space in Animal Sociology. In: Journal of Social Issues, vol. XXII, October, s. 46 až 58. Carpenter, C., R. (1958). Territoriality: A Review of Concepts and Problems. In: Roe, A.; Simpson, G., G. (eds.). Behavior and Evolution. Yale University Press, New Haven. Eibl-Eibelsfeldt, I. (1961), The Fighting Behavior of Animals. In: Scientific American, vol. CCV, December, s. 112 až 122. Hediger, H. (1961), The Evolution of Territorial Behavior. In: Washburn, S., L. (ed.), Social Life of Early Man, Viking Fund Publications in Athropology, 31. Kasperson, R., E.; Minghi, J., V. (1970), The Structure of Political Geography, University of London Press Ltd., London, s. 71, 89 až 93, 309.

PŘÍSPĚVKY

4

5

6 7 8 9

10

11

12 13 14

15


Leakey, R.; Lewin, R. (1992). Origins Reconsidered: In Search of What Makes Us Human, Doubleday, New York, s. 163. Muir, R. (1997), Political Geography: A New Introduction, Macmillan Press Ltd., London, s. 7, 17. Stea, D. (1965). Space, Territory and Human Movements. In: Landscape, XV, Autumn, s. 13 až 16. Thrasher, F., M. (1963). The Gang: A Study of 1,313 Gangs in Chicago, The University of Chicago Press, Chicago. Wagner, P. (1960), Rank and Territory. In: The Human Use of the Earth, Free Press, New York, s. 51 až 58. Harvey, D. (1997). From Space to Place Back Again: Reflection on the Condition of Postmodernity. In: Bird, J.; Curtis, B., Putnam, C.; Robertson, G.; Tickner, L. (eds.), Mapping the Futures, Local Culture and Global Change, Routledge, London, s. 21. Muir, R. (1997), Political Geography: A New Introduction, Macmillan Press Ltd., London, s. 15. Andrey, R. (1966). The Territorial Imperative, Atheneum, New York. Eibl-Eibelsfeldt, I. (1997). The Biology of Peace and War: Men, Animals and Agression, Thames and Hudson, London, s. 40 až 41. Glassner, M., I. (1993). Political Geography, John Willey & Sons Inc., New York; Chichester; Brisbane; Toronto; Singapore, s. 10 až 15. Říchová, B. (2000). Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha, s. 85 až 91. Jeřábek, M. (2004), Úvod do problematiky. In: Jeřábek, M.; Dokoupil, J.; Havlíček, T. (eds.). České pohraničí, Academia, Praha, s. 18. Ogilvy, D. (1998). O reklamě, Management Press, Praha, s. 68 až 69, 128, 133. Například viz zákon č. 59/2006 Sb., ze dne 2. února 2006, o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). Chudoba může být měřena různými způsoby: míra nezaměstnanosti, vysoká míra rozvodovosti, existence neúplných rodin, zchátralý bytový fond, nízká úroveň vzdělávacích institucí nebo koncentrace menšin, to představuje jen zlomek možných příkladů. Jedním z velmi pozorných uživatelů geografických produktů je finanční sektor. Bezpečnostní mapování ve vazbě na určitou lokalitu (Residential Security Mapping) popisuje přímou vazbu na investiční a úvěrové rozhodování (obyvatel „dobré čtvrti” relativně snáze – „bezpečně” dosáhne na určitý úvěr – protože je to pro finanční instituci bezpečná investice). Matthey, M. (1981). Ethnic Segregation and the Urban Ghetto. In: Carter, H., The Study of Urban Geography, Edward Arnold, s. 261 až 275. Does Poverty Cause Crime? . Williams, J. (2007). Poverty and Crime, Christian Association for Prison Aftercare . Spagnoli, F. (2008). Poverty and Crime . Does Poverty Cause Crime? .

9

THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2011 16 17 18 19

20 21 22

23

24

25 26 27 28 29

30 31

32

10

PŘÍSPĚVKY

Tamtéž. Williams, J. (2007). Poverty and Crime, Christian Association for Prison Aftercare . Tamtéž. Spagnoli, F. (2008). Poverty and Crime . Tamtéž. Williams, J. (2007). Poverty and Crime, Christian Association for Prison Aftercare . Chow, J.; Johnson, M.; Austin, M., J. (2004). The Status of Low-income Neighborhoods in the Post-Welfare Reform Environment: Mapping the Relationship between Poverty and Place, Center for Social Services Research, School of Social Welfare, University of California, Berkeley . Sampson, R., J.; Morenoff, J., D.; Gannon-Rowley, T. (2002). Assessing „Neighborhood Effects“: Social Processes and New Directions in Research. In: Annual Review of Sociology, 28, s. 443 až 478. Roosa, M., W.; Jones, S.; Tein, J.-Y.; Cree, W. (2003). Prevention Science and Neighborhood Influences on Low-Income Children's Development: Theoretical and Methodological Issues. In: American Journal of Community Psychology, 31(1-2), s. 55 až 72. Chow, J.; Johnson, M.; Austin, M., J. (2004). The Status of Low-income Neighborhoods in the Post-Welfare Reform Environment: Mapping the Relationship between Poverty and Place, Center for Social Services Research, School of Social Welfare, University of California, Berkeley . Tamtéž. Tamtéž. Tamtéž. Chow, J.; Coulton, C. (1996). Strategic Use of a Community Database for Planning and Practice. In: Computers in Human services, 13, 3: s. 57 až 72. The West Belfast Peace Line . Geography in Action: Introduction to Ethnic Diversity in Belfast . Despite Peace, Belfast Walls are Growing in Size and Number, 5 March 2008 . See also: ”Good” and ”Bad” Neighborhoods: Perceptions and Reality . Město Lexington bylo přitom dáváno za vzor celým USA jako „město s vírou ve vlastní budoucnost“. Od roku 1955 do roku 1995 se populace města zdvojnásobila (ze 130 000 na 260 000 osob). Na zdejších vysokých školách studuje 30 000 studentů. Velkými zaměstnavateli jsou zde firmy Lexmark a Toyota. Baniak, P. (1996), Media Critics Say Violence Underplayed after Cats Win. In: Lexington Herald-Leader, 7 April, s. 1. Carter, D. (1995), I knew It Was a Good Place To Raise a Kid. In: Lexington HeraldLeader, 29 November, s. 4. Gregory, E. (1994). Kiling of Teen Sets Off Rampage: Police Say Shooting By Officer Was Accident. In: Lexington Herald-Leader, 26 October, s. 1. McCann, E., J. (1999). Race, Protest, and Public Space: Contextualising Lefebre in the U. S. City. In: Antipode, 31(2), s. 163 až 184.

PŘÍSPĚVKY

33 34

35


Rios, B. (1995). A Year Later, Sullivan's Mother Sues Vogel over Teen's Death. In: Lexington Herald-Leader, 14 October, s. 1. Ryan, B. (2002). Picture Lexington as Top City. Now Make It So. In: Lexington HeraldLeader, 25 August, s. 1. Tolliver, T. (1994), Youths Went Their Anger in Meetings with Black Leaders. In: Lexington Herald Leader, 26 October, s. 14. Vyšší cena nemovitosti je přitom zpravidla akceptována jako jeden z nástrojů, který od koupě pomůže odradit „nebílé“. Jedná se ale o zjištěné, respektive hlášené případy. Nelze ale vyloučit, že případy na severu nejsou hlášeny, protože případný oznamovatel nevěří v jejich objasnění, případně se obává pomsty pachatelů. Teorie komunikace; in: Říchová, B., Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha 2000, s. 85 až 91. ISBN 807178-461-3.

11

IMAGE MÍSTA A VNÍMÁNÍ BEZPEČNOSTI 1 IMAGE OF THE PLACE AND PERCEPTION OF SECURITY 1

Recommend Documents