IMAGE ŠKOLY IMAGE OF SCHOOL

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

IMAGE ŠKOLY IMAGE OF SCHOOL Bakalářská diplomová práce

Hana Strouhalová

Vedoucí bakalářské diplomové práce: Prof. PhDr. Dušan Šimek

Olomouc 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. Ve Vlachovicích dne 22. 3. 2013

Podpis:

Poděkování: Děkuji Prof. PhDr. Dušanu Šimkovi za odborné vedení při psaní bakalářské práce, za jeho cenné rady, náměty a připomínky. Mé poděkování patří i vedoucím pracovníkům naší základní školy a celému kolektivu za vstřícnost a poskytování materiálových podkladů ke studiu a k práci. Nemalé poděkování patří celé mé rodině a přátelům za trpělivost, velkou pomoc a psychickou podporu během studia.

OBSAH OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................6 1. IMAGE ........................................................................................................................8 1.1 POJEM IMAGE A JEJÍ VÝVOJ .....................................................................................8 1.2 IMAGE ŠKOLY A JEJÍ VÝVOJ ...................................................................................10 1.3 MARKETING A ŠKOLA ...........................................................................................12 1.4 BUDOVÁNÍ IMAGE.................................................................................................15 2. KOMPONENTY OVLIVŇUJÍCÍ IMAGE ŠKOLY .............................................23 2.1 KULTURA ŠKOLY ..................................................................................................23 2.2 KLIMA ŠKOLY .......................................................................................................25 2.3 KVALITA VÝUKY A ÚROVEŇ PEDAGOGICKÉHO SBORU ..........................................25 2.4 PUBLIC RELATIONS ...............................................................................................27 3. PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE ...........................................................................28 4. OBJEKT ZKOUMÁNÍ ............................................................................................29 5. PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ - ROZVOJ IMAGE ŠKOLY ......................................30 6. ANALÝZA VNITŘNÍCH ZDROJŮ .......................................................................32 6.1 SWOT ANALÝZA VYPRACOVANÁ V ROCE 2006 ...................................................33 6.1.1

Silné stránky .................................................................................................33

6.1.2

Slabé stránky ................................................................................................34

6.1.3

Příležitosti .....................................................................................................34

6.1.4 Hrozby ..........................................................................................................34 6.2 STANOVENÍ PRIORIT .............................................................................................35 6.2.1

V oblasti rozvoje silných stránek .................................................................35

6.2.2

V oblasti zlepšení slabých stránek ................................................................35

6.2.3

V oblasti využití příležitostí .........................................................................35

6.2.4 V oblasti odvrácení ohrožení ........................................................................35 6.3 SWOT ANALÝZA V ROCE 2012 ............................................................................36 6.3.1

Silné stránky .................................................................................................36

6.3.2

Slabé stránky ................................................................................................37

6.3.3

Příležitosti .....................................................................................................37

6.3.4 Hrozby ..........................................................................................................38 7. SOUČASNOST .........................................................................................................39 7.1 LOGO, POSLÁNÍ, VIZE, PŘEDMĚT ČINNOSTÍ............................................................39 7.1.1

Logo ..............................................................................................................39

7.1.2

Poslání ..........................................................................................................39

7.1.3

Vize...............................................................................................................40

7.1.4 Předmět činností ...........................................................................................40 7.2 CHARAKTERISTIKA PRODUKTŮ .............................................................................40 7.3 POPIS KONKURENCE .............................................................................................41 7.4 VNITŘNÍ ZDROJE ORGANIZACE..............................................................................42 7.4.1

Finanční zdroje .............................................................................................42

7.4.2

Materiálně technické zdroje .........................................................................42

7.4.3 Lidské zdroje ................................................................................................42 8. ŠKOLA A VEŘEJNOST ........................................................................................44 8.1 PROPAGACE ŠKOLY...............................................................................................44 8.2 VZHLED ŠKOLY.....................................................................................................45 8.3 KOMUNIKACE S VEŘEJNOSTÍ .................................................................................45 8.4 PREZENTACE ŠKOLY .............................................................................................46 9. KOMPONENTY .......................................................................................................48 9.1 KULTURA .............................................................................................................48 9.2 KLIMA ..................................................................................................................49 9.3 ÚROVEŇ VÝUKY A ZAMĚSTNANCŮ .......................................................................49 10. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...................................................................................50 10.1 OTÁZKY DOTAZNÍKU ............................................................................................50 10.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ..................................................................................52 ZÁVĚR ................................................................................................................................60 BIBLIOGRAFIE ................................................................................................................61 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................63 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................64 ANOTACE ..........................................................................................................................65

ÚVOD

"Image je to, co člověk potřebuje, aby si druzí mysleli, že je tím, čím by rád byl."

- F. M. Barwasser

Důležitou a nezbytnou součástí života a vývoje každého člověka je vzdělání. Už od útlého mládí se rodiče snaží vychovávat své dítě v prostředí, které mu přinese jen pozitiva pro jeho vývoj a výchovu. Když dítě postoupí do předškolního věku, určitě rodičům nebude lhostejné, jak bude dále jeho výchova a vzdělávání pokračovat. Pokud mají tu možnost, snaží se vybrat si sami další výchovně vzdělávací zařízení. Je samozřejmé, že budou mít zájem umístit dítě do úspěšné školy, která vychovává kvalitní studenty. Prostě školy, která má dobrou pověst a je jedinečná. Někdo dá na první dojem, někdo na vybavenost školy, jiný hledí na kulturu, klima a image školy. Nemalou roli hraje známost školy, prezentace na veřejnosti, vynikající výsledky absolventů a dobré reference známých. Pro školu, jako samostatnou organizaci to znamená, budovat si dobrou pověst podobně jako firma a dbát o to, aby své zákazníky neztratila a získávala pořád nové. Dobrou pověstí si vybudovat a udržovat kvalitní místo na vzdělávacím trhu, není jednoduchou ani krátkodobou záležitostí. Zvláště, když škola kolem sebe má spoustu konkurenčních škol. Vzhledem k velkému úbytku dětí lze předpokládat, že konkurence se i v budoucnu bude stupňovat. Dobrá image školy je velkou nehmotnou hodnotou školy a mnohdy se buduje i několik let. Tím jsem navázala na budování image na naší škole, o které se budu rozepisovat v praktické části mé práce. Budu se zabývat otázkou, jestli se image školy změnila během období 2003-2013, kdy škola prošla důležitými změnami. V tomto období naše malá vesnická škola získala právní subjektivitu, zřizovatelem se stala naše obec. Následně se brzy změnilo i vedení školy. Co všechno vybudovali a jestli se během jejich doby image školy zlepšila, jak na školu vlastně veřejnost nahlíží, budu hodnotit na základě dotazníku, který je určený starším ročníkům a absolventům školy. S prací souvisí odpovědi na mnohé otázky, které s image školy souvisí. Cílem mé práce bude zjistit, jestli změna zřizovatele a vedení školy měla vliv na image školy a jeho budování. 6

Současně se nabízí i další otázky. Povede tato změna, ke které došlo v roce 2003, k zachování či úpadku školy na vesnici? Jak se vedení školy a celý kolektiv vyrovná se samostatným hospodařením, s velkou konkurencí okolních škol a s demografickým úbytkem dětí? Výzkum bude pokrývat celé období, kdy škola působila jako samostatný právní subjekt - příspěvková organizace. Protože od začátku tohoto období tu pracuji jako účetní, mám určitě i já vliv na hospodaření a budování image školy, proto by můj názor nemusel být objektivní. Ve školství je práce, jak říká jedna naše paní učitelka, mravenčí, ale když přinese úspěchy, které někdo ocení, je pro všechny radostnější. Mám možnost pozorovat práci, která následně vyústí nejen v úspěchy, ale někdy přinese i řadu problémů. Protože jsme malá škola, oceníme každý úspěch, obzvlášť když se naši žáci pohybují na předních příčkách a budí respekt mezi velkými školami. S budováním image souvisí veškeré změny, které se během doby udály. Nespočívají jen v různých rekonstrukcích, modernizaci učeben a vybavení tříd, ale jde i o změny ve složení pedagogického sboru, ve stylu výuky, v přístupu učitelů a jiné. Snahou nás všech je mít ve škole co nejvíce žáků, přesvědčit je o našich kvalitách, udržet si přízeň rodičů, veřejnosti a zřizovatele, aby to vedlo k zachování školy na vesnici. Stává se, že ne vždycky je snaha pedagogů a ostatních zaměstnanců ze strany rodičů a veřejnosti oceněna. To, že budování image školy je zdlouhavé a nelehké, může potvrdit každý zaměstnanec. Myslím si, že to není záležitostí jedince nebo jen vedení školy. Na dobré pověsti se musí podílet nejen celý kolektiv, ale i žáci ve spolupráci s rodiči. Díky dotazníku, který je určen starším ročníkům a absolventům školy, budu mít možnost porovnat svůj názor s názory jiných a odpovědět si na dané otázky.

7

1.

IMAGE

1.1 Pojem image a její vývoj K výrazu image se dnes váže spousta definic, pouček a vysvětlení a to v různých oblastech. Je to náhled druhé osoby k určitému objektu. Mluvíme třeba o image člověka, výrobku, firmy, organizace, školy. Světlík uvádí, že dříve se tento výraz moc nepoužíval, toto slovo pochází z latiny a přeložili bychom ho jako „obraz.“. To je pro nás asi nejbližší vysvětlení. Když si ho představíme v často používané větě, je nám bližší a srozumitelnější. U nás je například hodně používaný slovní obrat – „Jaký obraz či obrázek ve vás zanechal tento člověk?“ Vysvětlení je pak pro každého určitě jasnější - jak na něho nahlíží veřejnost, jaký zanechal dojem, co si o něm lidé myslí. Podobně vysvětluje pojem image Miroslav Foret: „Obecně znamená image souhrn představ, které si lidé dělají o určitém objektu (věci, jevu, instituci, osobě atp.). Image se stal populárním pojmem v 50. letech. Slouží k názorné představě o výrobcích (automobil Ford Mustang, počítač Toshiba), institucích (McDonald, Národní divadlo), individuích (Václav Havel, Karel Gott) i místech (Praha, San Francisco). Image je souhrnným výrazem dílčích představ, například představ o výrobku, jako jsou jeho kvalita, cena, modernost, módnost, vhodnost, užitečnost atd., ale také představ o producentech, o schopnostech zaměstnanců, o solidnosti vedoucích, řídících pracovníků, o nápaditosti konstruktérů, o poctivosti dělníků. Zde jsou známy mnohé stereotypy, jako zlaté české ruce, německá důkladnost a kvalita, japonská cenová dostupnost.“ (Foret, 1994, s. 91) Světlík pojem image vysvětluje jako „souhrn všech představ, poznatků a očekávání spojených s určitým předmětem, osobou nebo organizací.“ (Světlík, 2009, s. 148) Podle Kohouta „Anglické slovo 'image', znamená 'představa o něčem'. Tedy pozitivní image firmy znamená její dobré jméno, zvuk, pověst ve veřejnosti, někdy i jen pozitivní pocit při vyslovení její značky.“ (Kohout, 1999, s. 35) „Slovo image pochází z latinského slova imago – obraz. Tento pojem se stal v padesátých letech populární v USA a do světa se rozšířil v řadě významů: image značky, veřejná image, image organizace atd. Vysoká frekvence používání tohoto pojmu poněkud zamlžila její význam. Image můžeme definovat jako souhrn všech 8

představ, poznatků a očekávání spojených s určitým předmětem, osobou, nebo organizací.“ (Světlík, 1996, s. 210) Čím je také podmíněn image vysvětluje Miroslav Foret „Image je však také podmíněn subjektivně, například schopnostmi člověka vnímat a vytvářet si své vědomí představy. Image je velice rozmanitý a diferencovaný – například jeho výsledná podoba nesporně závisí na tak zásadních vlastnostech subjektu, jako jsou kvalita a rozvinutost smyslů, včetně fyziologických indispozic – hluchota, barvoslepost atp., ale také na úrovni dosaženého vzdělání, kulturního rozvoje apod.“ (Foret, 1994, s. 93) Vysvětlení slova image, které najdeme v encyklopedii Wikipedia, je následující: „Image ([imidž] angl. obraz, představa) se v češtině užívá jako odborný termín pro afektivní a celkovou představu osoby, značky nebo výrobku ve veřejnosti, často záměrně pěstovaný s cílem být úspěšný. V ekonomice jde o úspěch u zákazníků, v politice u voličů, kdežto pro populární umělce jde o posluchače, pro města a obce o možné návštěvníky atd.“ (Image - Wikipedie) Petr Deák se domnívá, že: „V pojetí image panuje mezi jednotlivými autory poměrná shoda, byť se liší v používané terminologii a ve výčtu obsažených komponent: jedná se o komplexní pojem, který je souhrnem veškerých postojů, názorů, pocitů a představ, které se spojují s určitými předměty, osobami, společenskými událostmi či přírodními jevy určitého druhu.“ (Deák, 2005, s. 9) Vybudovat co nejlepší pověst sobě, svým výrobkům, jak na svém pracovišti, tak ve svém domově a všude jinde, kde se pohybujeme, je velmi důležité a někdy i problematické. O tom, že to není jednoduchá ani krátkodobá záležitost, už se určitě přesvědčila spousta lidí a organizací. Může to trvat i několik let. Důležité je mít na paměti, že dobré jméno není napořád. Člověk se musí neustále snažit něco vylepšovat a dobrou pověst si tím udržet, aby mu pomohla obstát v konkurenčním prostředí. Kohout se ještě zmiňuje, že „Image se tedy chápe jako cílová funkce metod public relations. Zcela správně se uvádí, že vytvoření kladné image o určité organizaci, instituci ale také výtvoru (knize, výrobku) nebo lokalitě (místě, krajině, hradu apod.) – nelze očekávat jako výsledek živelného procesu, nepřijde samo o sobě, bez cílevědomého úsilí a obyčejně dlouhodobého působení právě celého systému opatření, systematické aplikace metod public relations.“ (Kohout, 1999, s. 35)

9

Aby se neustále rozvíjela, popřípadě udržovala dobrá image, musí firmy do toho něco investovat, buď své úsilí, nebo i finanční prostředky. Prostřednictvím reklamy dávat o sobě vědět, k zákazníkovi být nejen maximálně vstřícní, ale snažit se mu nabídnout něco víc než jiné firmy. Každá organizace, když chce obstát v konkurenčním prostředí, musí být něčím charakteristická, něčím se odlišit od ostatních. Kohout v souvislosti s budováním image vysvětluje: „Cesta k vytvoření pozitivní image zdaleka ovšem neznamená jen dovednou reklamní kampaň. Základem přece je: dokonalá kvalita produktu, spolehlivý servis, rozumná cena, trvalý inovační proces, systematická práce firmy ve prospěch zákazníků.“ (Kohout, 1999, s. 35) V zájmu každého z nás by mělo být důležité pracovat na své image. Hovořit můžeme o pozitivní image osoby, firmy, výrobku, školy. Pokud se chce třeba škola dostat do podvědomí veřejnosti v kladném slova smyslu, musí lidem ukazovat, že je nejlepší, jak v materiální vybavenosti, tak v kvalitě vyučujících, ale hlavně musí propagovat, že absolventi jsou na velmi dobré úrovni. Vzhledem k tomu, že cílem bakalářské práce je budování image školy, bude ostatní vysvětlení předmětem dalších kapitol.

1.2 Image školy a její vývoj Jak uvádí Lenka Szturcová ve svých studijních textech: „Image školy je souhrn různých představ, očekávání, která jsou spojená s danou školou s žáky současnými i bývalými, učiteli. Image školy je řada informací o škole, které se vytvářejí vědomě i nevědomě. Je to výsledek prezentace a vnímání školy veřejností. Pomocí image školy se škola odlišuje od konkurence.“ (Szturcová, 2010, s. 21) V případě školy je podle Světlíka definování image trochu složitější. „Definování pojmu image je ve školním prostředí komplikovanější, než například v podnikatelské sféře. Každá škola má svou vlastní image, ta však v podstatně větší míře, než je tomu v jiných oblastech lidského konání, závisí na tzv. globálních činitelích (image celého školství, kolektivní image škol ve velkoměstech atp.), než na místních.“ (Světlík, 1996, s. 210-211) Image školy je neméně důležitá jako image organizace, firmy nebo výrobku. Protože školy, jako vzdělávací instituce působí a ovlivňují vývoj, rozvoj a vzdělávání člověka, proto by se měla každá škola, byť je soukromá, státní, církevní, mateřská, základní, umělecká, jazyková atd., snažit vytvořit příjemné prostředí pro své zákazníky. 10

Jak je důležitá spokojenost ve škole, objasňuje Světlík: „Spokojenost vytvářející dobrou image školy, vede k loajalitě studentů i ochotě dalších zákazníků a partnerů se školou spolupracovat. Loajalita a spokojenost vedou jednak k trvalému pokrytí finančních potřeb školy a k nižším nákladům spojeným se získáváním nových, kvalitních žáků, jednak k vybudování pevné sítě vztahů přinášející škole cennou spolupráci s rodiči, praxí a veřejností. Na druhé straně vede malá spokojenost všech partnerů a zákazníků školy k nižší loajalitě. Nižší loajalita vůči škole a jejím službám vede k horší spolupráci a všeobecně k horším výsledkům. Nakonec taková škola ztrácí své lepší zákazníky, kvalitu a image a v neposlední řadě i finanční zdroje.“ (Světlík, 1996, s. 16-17) O důležitosti dostat se úspěšně na vzdělávací trh a opatřit si potřebné množství žáků, uvádí Jaroslav Světlík: „Při nedostatku žáků jsou omezeny finanční zdroje pro další rozvoj školy. Pokles a úroveň přicházejících žáků může mít negativní dopad na image školy.“ (Světlík, 1996, s. 14) „Vidíme, že některé současné problémy školy jsou svou podstatou shodné s problémy firem podnikajících na trhu. Nabízí se otázka, jaké jsou hlavní příčiny toho, že někdo je na trhu úspěšnější, někdo méně? A zdali mohou být tyto faktory 'úspěšnosti' aplikovány i ve školství? Praxe dává na tyto otázky kladnou odpověď. Ukazuje se, že výtečná a uznávaná škola je produktem především dobrého managementu. Managementu, který se nebojí změnit zaběhlé školské stereotypy a chápat školu jako subjekt, který se v tržním prostředí musí chovat tržně a efektivně. Škola orientovaná na své zákazníky (žáci, studenti, rodiče, podniky), zvažující, zdali je její vzdělávací program kvalitní a vycházející z potřeb trhu, škola úspěšně komunikující se svými sociálními partnery a mající velmi dobrou image na veřejnosti většinou volí strategii, která je založena na marketingovém přístupu. Odlišnosti v cílech školy a ziskových organizací, jakož i specifické poslání a podmínky činnosti škol vedou však k tomu, že marketing školy vychází především z teorie i praxe marketingu neziskových organizací a marketingu služeb.“ (Světlík, 1996 s. 15)

11

1.3 Marketing a škola

Obrázek 1: Dělení marketingového prostředí (Cimbálník a Grenar, 2010, s. 21) Co je úkolem marketingu ve školách vysvětluje Eger: „Úkolem marketingové komunikace škol je komunikování s jednotlivými subjekty a s celým okolím školy. Podstatou je schopnost školy sdělovat své cíle a svou nabídku a tím vytvářet a podporovat svou pozici a svoji image. Stejně významná jako komunikace s okolím (s vnější veřejností) je i cílená vnitřní komunikace (s vnitřní veřejností).“ (Eger, 2001, s. 17) Se změnou politického vedení ve státě, po listopadu 1989, postupně nastávaly i velké změny ve školství, hlavně v organizaci a obsahu studia. Školy, zejména ty odvážnější, když se jim naskytla možnost, se osamostatnily. Byla jim přiznána právní subjektivita. Začaly samostatně hospodařit s prostředky, které jim zřizovatel a stát poskytl na provoz a platy. Jak uvádí Cimbálníková: „Řízení a rozvoj lidských zdrojů bylo delegováno na ředitele škol. Ředitel školy ručí za veškerou personální administrativu i platové záležitosti v rozsahu platových předpisů a vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.“ (Cimbálníková, 2010, s. 28) Ředitelé sice měli určitou volnost v rozhodování, ale nastala jim i obrovská starost o chod školy, někdy i o její existenci.

12

Dopady změny hodnotí Světlík: „Direktivní mechanismy řízení byly většinou nahrazeny nepřímými nástroji s výraznými autoregulačními prvky. Řada škol se více otevřela potřebám svých zákazníků ve větší a bohatší nabídce vzdělávacích programů. To bylo mimo jiné umožněno i ukončením monopolu státu v oblasti vzdělávání vznikem soukromých a církevních škol. Uvolnění uniformity učebních plánů a osnov a větší možnost volby pedagogických metod učiteli, jakož i otevření prostoru pro tvorbu učebnic, učebních textů a pomůcek, otevřely cestu k pluralitnímu školství. Příliš velká volnost ve volbě obsahu, prostředků a forem výuky a zvolnění předpisů a kontrolních mechanismů však mělo i negativní dopad, který se promítl především v prohlubování rozdílů ve kvalitě jednotlivých škol.“ (Světlík, 1996, s. 11) S vývojem ve školství nastávaly postupně až tak velké změny, že se musely školy začít ke svým zákazníkům chovat jinak. Školy se osamostatňovaly, zřizovaly se novésoukromé, církevní a jiné. Protože počet středních škol prudce vzrostl, začaly zaznamenávat pokles počtu žáků. Ten vedl ke snižování průměrného počtu žáků na školu a následně došlo velkému růstu nákladů. Provoz byl čím dál dražší a školy začínaly mít problémy. Nezbývalo jim nic jiného než přehodnotit své chování a naučit se vystupovat ke svým zákazníkům jako firma. V tržním boji začalo být nezbytné ukázat svou nejlepší tvář. Snažit se prosadit své služby. Dobrou reklamou a pověstí si získat co nejvíce zákazníků, vyhovět jim a tím splňovat jejich potřeby Ve vztahu k podnikatelskému subjektu by se význam trhu dal přirovnat k tomu, co praví Jaroslav Kohout ve své knize: „Snad už dosavadní pohled na marketingové aktivity firmy dostatečně prokázal, že v moderní ekonomice veškerý význam trhu, orientace výroby, navrhování nových produktů, způsob jejich zavedení na trh, metody prodeje – to vše má jeden a tentýž cíl: poznat co nejpřesněji zákazníky, prozkoumat jejich potřeby, zájmy, nákupní záměry, zajistit jejich optimální informovanost, vyjít jim všestranně vstříc – zkrátka uspokojit zákazníky.“ (Kohout, 1999, s. 27-28) Naproti tomu ve vztahu ke škole uvádí Světlík: „Pro mnoho lidí je představa školy jako tržního subjektu přinejmenším nevhodná. Srovnávat školu s firmou je podle nich šokující a nemravné. Hlavním cílem školy je poskytnout jedinci vzdělání rozvíjející jeho schopnost a kultivující jeho charakter respektive postoje tak, aby se v demokratické společnosti co nejlépe uplatnil. Stručně řečeno, cílem a výstupem školy jsou vzdělaní

13

a vychovaní žáci. Cílem firmy je především dosažení zisku, většího tržního podílu, snaha o přežití, rychlá návratnost investic či jiný, svou podstatou ekonomický cíl. I když cíle jsou řádově odlišné, můžeme při zmíněném srovnání škol a jiných organizací najít řadu shodných atributů. Přinejmenším ten, že na trhu existují jak úspěšné a vynikající podniky a školy, po jejichž produktech je na trhu velká poptávka, tak i firmy a školy, které tak úspěšné nejsou a kterým hrozí zánik.“ (Světlík, 1996 s. 14) Vzhledem k tomu, že většina škol je státních, jsou to příspěvkové organizace, hospodaří s finančními prostředky od svého zřizovatele a ze státního rozpočtu, mohlo by se zdát, že je jedno kolik žáků škola má. Opak je pravdou. Školy dostávají finance přepočtené na žáka, a proto se musí snažit si žáky udržet a přilákat. A zase se nabízí přirovnávání školy k firmám, které prostřednictvím žáků ve škole získávají finance na chod školy. Je vidět, že i tady je důležitý marketing. Jak praví Cimbálník a Grenar ve svých výukových materiálech „Marketing poskytuje vedení školy potřebné nástroje nutné ke splnění poslání a cílů školy. Výsledkem využívání marketingu ve škole je to, že škola bude konkurenceschopná, přiláká nové studenty, kteří představují zdroj příjmů. Ten zajistí škole další rozvoj a spokojenost všech žáků i učitelů s danými podmínkami.“ (Cimbálník, 2010, s. 11) Jak uvádí Jaroslav Kohout: „Smyslem marketingu tedy je znát zákazníky natolik, aby bylo možno vyvinout výrobky, které budou chtít. To ovšem znamená především vědět, o které skupiny jde, a zároveň studovat jejich veřejné mínění. Aby o výrobcích vůbec věděli a dále, aby jejich chtění bylo orientováno právě na výrobky dané firmy, o to každý výrobce i prodejce usiluje reklamou.“ (Kohout, 1999, s. 24-25) Díky marketingu se školy zviditelňují a tím chtějí získat co nejvíce žáků do své školy. Jinak tomu bylo v letech 60.-70. minulého století. Podle mezinárodní studie se v tomto období školy vypořádávaly s velkým přílivem dětí. Dokonce byla prodloužena povinná školní docházka, stavily se nové školní budovy, bylo potřeba nových učitelů. (Školy pod lupou, 1996) "Při četbě mezinárodních studií vás zarazí, jak i přes rozdílnost vzdělávacích systémů si jsou trendy a zájmy jednotlivých zemí podobné. V průběhu expanze v 60.-70. letech byly všem zemím společné rostoucí veřejné výdaje na vzdělávání, delší povinná školní docházka

a

rozšíření

povinného

nižšího

sekundárního

vzdělávání

(symbol

demokracie).“ (Školy pod lupou, 1996, s. 18) 14

1.4 Budování image V předcházejícím textu bylo zmíněno, že dobré jméno není napořád, že je zapotřebí neustále něco budovat, vylepšovat, modernizovat a tím si stále udržovat dobrou pověst. Pokud je pověst špatná a musí se budovat, může to trvat i několik let. Ve studijním textu pro distanční vzdělávání se Szturcová zabývala tím, jak vytvářet správnou image školy: „Budování image školy je proces trvající mnoho let. Tvorba image školy se nemůže ponechat náhodě. Tak, jak si tvoříte strategii rozvoje školy, její vize, mise, cíle, tak si musíte vybudovat i image školy. Je potřebné udělat si analýzu toho, jak nás vnímá veřejnost a definovat si, jak chceme být vnímáni. Škola si image vytváří několika způsoby.“ (Szturcová, 2010, s. 22). Jednotlivé body pro budování image soustředila do tabulky: Co budeme dělat?

Jak to budeme dělat?

Stálé informace o činnosti

Články v tisku, stálé nástěnky o úspěších školy; mít

školy, propagace úspěchů

aktuální webové stránky – informace o akcích,

školy

výsledcích soutěží, kvalitní fotodokumentace, projektech, školní časopis, zveřejňovat výukové materiály

Mimoškolní aktivity školy,

Výstavy ve škole, akademie, školní divadlo, program na

zapojení do kulturního,

vítání občánků, návštěva domova důchodců, …

sportovního života města Zajištění sponzorů

Zvýšit spolupráci se stávajícími sponzory, hledat nové – například mezi rodiči žáků

Zapojení rodičů do

Komunikovat s rodiči – na třídních schůzkách se více

spolupráce se školou

ptát na jejich názory například dotazník; zapojit je do organizace akcí – školní ples; spolupráce s Radou školy

Absolventi

Pořádat setkání k výročím školy, zvát absolventy na besedy se žáky, informovat je pomocí webových stránek školy; zveřejňovat články ve školním časopise – jejich zkušenosti ze zaměstnání, ze studia na VŠ

Komunikace pedagogů

Pro zlepšení komunikace zajistit školení pedagogických

s rodiči, se žáky

pracovníků s tématem komunikace, zvládání stresových 15

situací; vytvořit kodex učitele; vytvořit reprezentativní dokument pro udělování pochval ředitele školy; tabule cti pro žáky; více spolupracovat se školním psychologem Nabídkou školních

Provést analýzu ŠMA a sestavit plán ŠMA; rozšířit

a mimoškolních aktivit

nabídku kroužků na základě požadavků žáků; pořádat

(ŠMA)

kurzy pro občany – otevřít školu veřejnosti

Média

Zamyslet se nad možností propagace školy v médiích – vytvořit si mediální plán, promyslet si, která média můžeme využít k propagaci školy

Design školy

Zaměřit se vybavení kanceláří, učeben, chodeb, vytvořit propagační materiály školy, zaměřit se úpravu okolí školy

Spolupráce se školami, ze

Vymyslet a realizovat projektové dny, na kterých se

kterých k nám přicházejí

budou podílet naši učitelé a žáci – například pomoc při

žáci

výuce chemie, fyziky – poskytnutí dobře vybavených laboratoří; vytvořit soutěže pro žáky s odbornou tematikou

Logo školy

Logo školy nás charakterizuje, začlenit ho do materiálů a dokumentů školy

Den otevřených dveří

Připravit ve spolupráci se žáky tak, aby oslovil co nejvíce zájemců o studium na naší škole

Tabulka 1: Tvorba image (Szturcová, 2010, s. 22) „Velmi důležitá je dnes pro vzdělávací instituce jejich marketingová komunikace a zde specificky její nástroj public relations. Budování a udržování image organizace je jedním z hlavních úkolů tohoto nástroje a má důležité postavení v marketingu služeb, marketingu neziskového sektoru a také školství. Odpovědnost má management instituce.“ (Deák, 2005, s. 40) Každá škola má své zákazníky a prostřednictvím dobré pověsti a konkurence vůči jiným školám chce získávat nové. Je dobré zjistit, například na základě dotazníků, který je určený rodičům nebo žákům, co si o škole myslí, jaký mají názor. To, jak školu vnímá 16

veřejnost, jaké má o ní mínění a jakou image si vybudovala v očích veřejnosti je velmi důležité pro další rozvoj organizace. Podle Světlíka bychom školu analyzovali prostřednictvím identifikátorů image. Odpovědi na následující otázky vytvoří první představu o image školy „Které charakteristiky nejlépe vykreslí školu? Jaké je klima školy, je chování a styl práce všech učitelů v souladu s proklamovaným posláním školy? Jaký dojem vyvolává budova školy při pohledu z chodníku? Jaký první dojem poskytne škola svým návštěvníkům? Jaký mám dojem při vstupu do budovy, kdo a jak se mnou jedná v recepci školy, jak se v budově při první návštěvě školy orientuji atd.? Jak se do školy telefonuje? Kdo mi odpoví na můj telefonát a jaká je jeho reakce na ochotu mi vyhovět? Jak se obléká pedagogický sbor, jakým způsobem komunikuje s návštěvníkem, jak vyučující komunikují se žáky? Jaký dojem vyvolá na návštěvníka vybavení ředitelny, sborovny a kabinetů, vybavení a pořádek ve třídách, na chodbách a záchodech. Jakou formou škola komunikuje s rodiči, jakým způsobem a jak často se prezentuje v médiích, jaký obsah a formu má výroční zpráva školy, kolik je škola ochotna investovat do public relations? Jaké ceremoniály a jak často škola organizuje a jaké osobnosti se jich účastní? Jaké vizuální symboly a kde škola užívá, jak se veřejnosti prezentuje (propagační předměty, dopisní papíry, propagační výstavy a veletrhy atd.)?“ (Světlík, 1996, s. 212) To jestli si na tyto otázky odpoví vedení školy samo, nebo prostřednictvím veřejnosti, může vyvolat jiný závěr. Situace, která jednomu vyhovuje, druhý s tím nemusí být spokojený a naopak. To, jak školu veřejnost vnímá, je dlouhodobá záležitost. Nejhorší je, když člověk nahlíží na školu jako na instituci, kterou kdysi sám navštěvoval, má špatné zkušenosti z mládí a vůbec si nepřipustí, že škola se mohla posunout třeba díky legislativním změnám, organizačním změnám, různým projektům, nebo jiným skutečnostem hodně dopředu. Někdy se dokonce stává, že někteří zákazníci jsou pořád nedůvěřiví a přistupují k organizaci stále chladně.

17

O tomto problému se zmiňuje Světlík: „Lidé, kteří si vytvořili své vlastní představy o určitém objektu (škole) mají tendence k tzv. selektivní percepci. Znamená to, že z řady informací týkající se školy zaregistrují spíše nebo pouze ty, které očekávají, či dokonce pozmění význam informací podle svých původních představ (tzn. selektivní přepracování). Zpochybnění vlastní představy či názoru a dosažení toho, aby člověk začal vnímat nové informace týkající se příslušného objektu, vyžaduje velmi silný stimul. Image má tak svůj vlastní život a setrvačnost, často nekorespondující se skutečností.“ (Světlík, 1996, s. 214) Proto je důležité, aby se kolektiv školy snažil všechny úspěchy, změny, rekonstrukce, zmodernizování či jakékoliv zlepšení dávat do povědomí veřejnosti tak, aby to bylo pro všechny dostupné. Škola by se měla prostřednictvím žáků neustále prezentovat mezi lidmi - divadelní představení, besídky, vystoupení žáků, ples s programem žáků, pomoc starším lidem, besedy s rodiči, den otevřených dveří atd. Tím se snažit všechny přesvědčit o tom, jak je jejich škola dobrá a že má přednosti ve srovnání s ostatními. Musí se o ní vědět v dobrém slova smyslu, aby si každý udělal dobrý obrázek. K prezentaci se vyjadřuje Deák následujícím: „Moderní doba s sebou rychle přináší novinky, a tak k výše uvedenému chceme rozhodně přidat prezentaci školy, jako důležitý artefakt, vypovídající též o kultuře školy, používaný pro komunikaci školy a samozřejmě představující její image na internetu. Dnes se navíc objevují další prezentace, například časopis školy na www stránkách, které také můžeme řadit do designu.“ (Deák, 2005, s. 45) Image jako taková je vlastnost nehmatatelná, proto se můžeme setkat se skutečností, že neukazuje, jaká skutečně škola je, ale spíše, jak je vnímána svým okolím. To může vést k tomu, že i dobře fungující škola se může setkat i s kritikou. K neúspěchům a kritice je potřeba přistupovat zodpovědně. Je pravda, že ve většině případů si zákazník více všímá nedostatků, protože to kladné bere spíše jako automatickou věc. Zvláště rodiče, kteří nemají možnost srovnání s jinou školou, bývají hodně neobjektivně kritičtí. Foret si o tom myslí následující „To, co si lidé myslí, jaké mají na určité otázky názory, co se jim líbí nebo naopak nelíbí, s čím jsou nebo nejsou spokojeni, co by chtěli atp., je součástí jejich vědomí. Vědomí můžeme poznávat buď nepřímo, zprostředkovaně přes chování, jednání a činnosti, nebo přímo, a to zejména formou dotazování.“ (Foret, 1994, s. 105) 18

Pro další budování image školy je velmi důležité, aby si vedení a kolektiv školy uvědomili, jaké jsou jejich nedostatky a v čem se vlastně chtějí zlepšit, co vlastně od nich zákazníci žádají a očekávají. Doporučením pro zjištění současné pozice organizace je vytvořit si analýzu SWOT. Její charakteristické rysy popisuje Lenka Cimbálníková takto: „Silné stránky (Strenghts) jsou pozitivní vnitřní podmínky, které umožňují organizaci získat převahu nad konkurenty. Co organizace dobře zvládá? V čem je, na rozdíl od jiných, opravdu dobrá a vyjímečná? Slabé stránky (Weaknesses) jsou negativní vnitřní podmínky, které mohou vést k nižší

organizační

výkonnosti.

Co

organizace

nezvládá?

Funguje

v podmínkách, které jsou ve srovnání s konkurencí méně výhodné? Je jakýmkoli způsobem zranitelná? Příležitosti (Opportunities) jsou současné nebo budoucí podmínky vnějšího prostředí, které jsou příznivé současným nebo potenciálním záměrům organizace. Jaké možnosti nabízí vnější prostředí? Objevují se nové trhy? Existují předpoklady pro výrazný růst poptávky? Hrozby (Threats) jsou současné nebo budoucí podmínky vnějšího prostředí, které jsou nepříznivé současným nebo budoucím záměrům organizace. Jaké hrozby vnější prostředí obsahuje?“ (Cimbálníková, 2009, s. 57) Provedení takové analýzy poskytuje možnost konkrétně si ujasnit, v čem je organizace silná, jaké jsou její přednosti oproti konkurenčním školám. Právě na tom pak stavět a vše budovat. Co se týká slabých stránek, je nezbytné dělat vše pro to, aby jich bylo co nejméně, snažit se nedostatky minimalizovat. Do budoucna je třeba stanovit si příležitosti, kterými by bylo možno organizaci vyzdvihnout, dostat do popředí, chopit se příležitosti nějaké změny k lepšímu. Nebezpečným faktorem jsou hrozby, těch je nutné se snažit vyvarovat a potlačit je.

19

Obrázek 2: SWOT analýza (Cimbálník, 2010, s. 25) K rozvoji, ke zviditelnění školy a budování image přispělo i ustanovení zákona č.561/2004 Sb., který ukládá školám povinnost na základě příslušného Rámcového vzdělávacího programu, vytvořit si svůj vzdělávací program. „Školy se otvírají komunitě, chtějí prokázat svou prospěšnost a opodstatněnost tím, že nabízejí vzdělávací aktivity jak dětem, tak dospělým zájemcům ze svého okolí. Některé školy (především střední odborné) se profilují v oblasti rekvalifikací, v prohlubování kvalifikace či povinného proškolování pracovníků. I k těmto účelům potřebují pedagogičtí pracovníci umět vytvořit funkční vzdělávací program.“ (Prášilová, 2006, s. 10) V době povinnosti vytvořit si svůj školní vzdělávací program, měly školy možnost a příležitost oprostit se od zavedených stejných uniformních činností a postupů, které ne vždycky vyhovovaly všem žákům a učitelům. Na základě poznání chyb a nedostatků prostřednictvím dotazníků, rozhovorů, analýz, mohli reagovat na konkrétní situaci a stanovit si podle svých potřeb žádanou změnu. Podle potřeb zákazníků a žádaných služeb mohl kolektiv školy vytvořit efektivní změny, které dále měly být základem pro jejich každodenní práci, při výchově a vzdělávání žáků. ŠVP ZV dává možnost přizpůsobit výuku co nejlépe potřebám žáků a podmínkám školy. Jak se uvádí v manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání, „ŠVP ZV bude fungovat jako prostředek propagace školy a jejích záměrů. Dává možnost profilovat školu na míru podle potřeb i zájmů žáků a požadavků jejich rodičů, podle konkrétních podmínek i tradic školy, podle záměrů regionu, požadavků trhu práce atd.

20

Umožňuje pružněji reagovat na konkrétní situaci, zvýšit přitažlivost vzdělávací nabídky školy, prosadit se v povědomí veřejnosti – rovina společenská.“ (Jeřábek, 2005, s. 9) Důležitým faktorem pro budování silné a pozitivní image školy je pevný kolektiv pod vedením schopného ředitele a zástupce a za velké podpory svého zřizovatele. Nemalou roli však hrají i žáci svými úspěchy a kladným přístupem ke škole. Studijní materiály Cimbálníkové uvádějí že, „lidé představují nejcennější zdroj každé organizace. Nestačí totiž, aby byla organizace vybavena kvalitními technickými prostředky a technologiemi. Přidanou hodnotu vytvářejí v organizaci lidé, jako nositelé lidského kapitálu, bez nichž by jakékoliv technické vymoženosti a řešení zůstaly nevyužité nebo by vůbec nevznikly.“ (Cimbálníková, 2010 s. 14) Pro vybudování dobré image není vůbec důležité, jestli je škola velká městská, nebo malá vesnická. Důležité je, o co se snaží, co chce zákazníkům předat, jak se vůči nim chová, co nového a jiného jim nabízí oproti konkurenčním školám, jaké má proti nim přednosti, jaké hodnoty a vzdělání předá svým žákům, co vychová za osobnosti. Na toto téma je určitě mnoho názorů a různých rad od odborníků. Také Světlík má na to svůj názor: „Jednou z cest budování image školy je odlišení některých jejich znaků od toho, co nabízejí školy konkurenční. Tyto odlišnosti musí reálně existovat, být výsledkem aktivit školy a pro potenciální studenty být důležité. Škola se může od ostatních vzdělávacích institucí odlišovat v řadě znaků. Může to být šíře nabídky studijních programů a jejich kvalita. Odlišnosti mohou být v její velikosti a umístění. Někteří studenti nebo rodiče budou preferovat malou školu v místě bydliště, jiní známou a velkou školu v Praze. Špičkové vybavení školy, stejně jako možnosti aktivního trávení volného času, mohou být dalšími znaky odlišujícími školu od jiných škol.“ (Světlík, 2009, s. 153) K tomu, aby se škole dařilo image stále budovat, je zapotřebí kolektiv učitelů aprobovaných, kvalifikovaných odborníků, kteří dělají všechno proto, aby své žáky zaujali a předali jim co nejvíce vědomostí. Jedna z cest pro budování silné pozitivní image školy, kterou vyjadřuje Světlík je: „Trvalý, pozitivní a vysoce profesionální přístup pracovníků školy. Ten se projevuje jednak ve vysoké kvalitě práce, ale také ve slušném vystupování, přirozené disciplíně, oblékání a tak dále.“ (Světlík, 2009, s. 150) Velkou roli hrají při výuce pomůcky, díky kterým to má učitel jednodušší. A to už je otázka financí, která není vždy podle představ vedení školy. Možná malá vesnická škola 21

je na tom mnohdy lépe než městská škola, kde je pod jedním zřizovatelem škol více. Vše záleží na dobré vůli zřizovatele, zda je v jeho úmyslu školu podporovat k lepšímu, nebo ji nechávat jen přežívat. Z toho následně plyne, že zřizovatel má velký podíl na dobré či špatné image školy. V nemalé míře hraje velkou roli v rozvoji image vedení školy. Díky němu se potom formuje celý kolektiv a vytváří se mezilidské vztahy. Dobrou pověst tvoří stmelený, stálý kolektiv, který má vybudovanou dobrou kulturu a klima školy. Práce na image školy je kolektivní úkol. Při snaze změnit nepříznivou image, je nutné počítat s tím, že se jedná o změnu, která vyžaduje dlouhodobou a trpělivou práci. Image určuje nejen to, jak je škola vnímána veřejností, rodiči a žáky, ale i to, jak ji hodnotí vaši spolupracovníci a také, jak svou školu hodnotíte vy sami.

22

2.

KOMPONENTY OVLIVŇUJÍCÍ IMAGE ŠKOLY

Obrázek 3: Komponenty ovlivňující image školy (Szturcová, 2010 s. 21)

2.1 Kultura školy S image školy úzce souvisí kultura. Aby škola dobře reprezentovala na veřejnosti, musí být vytvořena uvnitř školy silná kultura. Je to pracovní prostředí, podmínky, jaké škola nabízí zaměstnancům, způsob komunikace a dění uvnitř organizace, pracovní vybavení, ale i vzhled budovy, učeben, jídelny a jiné. Kultura školy má velký vliv na celkové výsledky školy. Může se často měnit, rozvíjet či zanikat. Záleží to na lidech, kteří v organizaci pracují. Zda se kolektiv mění, nebo je stálý, jaké jsou pravidla pracovní morálky, zvyky, zaměstnanecká loajalita k organizaci, vztahy k zákazníkům – jak k žákům, tak k rodičům a veřejnosti. Opět se může kultura školy přirovnat k podniku či k výdělečné organizaci. Bedrnová a kolektiv ve své knize uvádějí že „přesné a úplné

23

vymezení podnikové kultury je velmi obtížné, což ukazuje i následující krátký přehled definic některých autorů, kteří se danou problematikou zabývají: Dyer uvádí: 'Podnikovou kulturu tvoří zejména artefakty, perspektivy, hodnoty a domněnky, které jsou sdíleny členy organizace.' Hrinen je názoru, že: 'Podnikovou kulturu lze chápat jako systém hodnot a norem účelového společenství podniku.' Pettigren píše: 'Splnění úkolů, povinnost a pořádek je možné v podniku zajistit prostřednictvím mixu vlastních přesvědčení, podnikové ideologie, rituálů a mýtů, které spojíme pod etiketu podnikové kultury.' Schein říká: 'Podniková kultura je vzorec základních a rozhodujících představ, které určitá skupina nalezla či vytvořila, odkryla a rozvinula, v rámci nichž se naučila zvládat problémy vnější adaptace a vnitřní integrace a které se tak osvědčily, že jsou chápány jako všeobecně platné. Noví členové organizace je mají pokud možno zvládat, ztotožnit se s nimi a jednat podle nich.' “ (Bedrnová, 2002, s. 485-486) Součástí organizační kultury jsou zvyky, rituály, ceremoniály. Podle Lukášové jde o, „ustálené vzorce chování, které jsou v organizaci udržovány a předávány. Jako součást organizační kultury napomáhají hladkému fungování organizace, snižují nejistotu pracovníků, vytvářejí stabilní a předvídatelné prostředí a umožňují pracovníkům vytváření vlastní identity. Příkladem zvyků, které jsou v organizacích zažité, mohou být například oslavy narozenin či vánoční večírky. Ty významně přispívají k integraci organizace a zejména v malých firmách bývají proto cílevědomě organizovány. Dalším příkladem mohou být zvyky spojené s povýšením, či s odchodem do důchodu (dárky, oslavy) usnadňující změny společenské role a statusu pracovníka, nebo zvyky, uplatňované při řešení problémů (ustavení speciálních týmů, využití externích expertů), vedoucí k redukci konfliktů a podobně.“ (Lukášová, 2004, s. 24-25) O tom, jaký význam má kultura školy, píše Szturcová: „Význam kultury školy neustále stoupá. Rodiče jsou zákazníky školy a dbají na to, aby jejich děti navštěvovaly co nejlepší školu. Žáci jsou pak ti, kteří rodiče o kultuře školy informují. Prostřednictvím nich vnímají rodiče vztahy ve škole, atmosféru, setkávají se s pravidly chování a jednání. Berou školu jako celek. Jejich názory a informace ovlivňují i veřejné mínění o škole.“ (Szturcová, 2010, s. 16) 24

2.2 Klima školy Pod pojmem klima školy si představíme prostředí školy a to hlavně pracovní atmosféru, která panuje na pracovišti, mezilidské vztahy, náladu ve škole, ve třídě. O tom, jaké je klima ve škole, rozhodují zase jen lidé. Záleží především na tom, jaké mezi sebou mají vztahy. Důležitou roli hraje složení zaměstnanců, věková vyváženost pedagogického sboru, struktura pedagogického sboru, kultura školy, region a sociální složení obyvatel, forma školy, vedení školy, systém řízení lidí a mnoho dalších faktorů. Studijní materiály Szturcové uvádějí následující charakteristiku: „Pokud je klima školy příznivé, pak: Ředitel a vedení školy: Má jasný, průhledný systém vedení školy, zná svůj pedagogický sbor, komunikuje s ním, dbá o odborný a profesní růst svých pracovníků, problémy řeší týmově, objektivně hodnotí učitele i žáky, vytváří dobré podmínky pro práci, podporuje komunikaci s rodiči, stará se o prezentaci školy na veřejnosti, informační systém školy je na vysoké úrovni. Učitelé: Vzájemně spolupracují, podporují učení žáků a jejich rozvoj, věří v možnosti žáka, důvěřují mu, uplatňují moderní metody výuky, pravidelně sledují výkony žáků, třídní management je na kvalitní úrovni, ochotně pro práci využívají nové technologie, odborně a profesně se vzdělávají Rodiče. Oceňují, že jejich děti nemají negativní vztah ke škole, vidí, že škola podporuje rozvoj dětí, nemají potřebu měnit pro své dítě školu, vnímají, že děti mohou otevřeně vyjadřovat své názory.“ (Szturcová, 2010, s. 20)

2.3 Kvalita výuky a úroveň pedagogického sboru „Organizační formy výuky tvoří rámec, v němž se výuka odvíjí. I když je jich celá řada, vyučování na našich školách trpí stereotypností, kterou žáci vyjadřují pojmem nuda. Je proto dobré experimentovat s organizačními formami a více různých využívat ve výuce. Je potřebné využívat hlavně organizačních forem, které vedou ke spolupráci žáků (kooperativní výuka). V tradičním systému je spolupráce spíše zakazována, což je ve 25

zřejmém rozporu s požadavky praxe. Kde jinde se mají žáci spolupráci učit, když ne ve škole.“ (Obst, 2006, s. 70) Dobrá, kvalitní výuka a škola je velmi souhrnný pojem, který zahrnuje nejrůznější aspekty. Záleží na zákazníkovi, co je pro něho prioritní, a podle jakých kriterií kvalitu výuky a školy hodnotí. S kvalitou výuky úzce souvisí pedagog, který daný předmět vyučuje. Podle čeho se pozná kvalita vyučujícího? Podle let, vykonané praxe, dosaženého vzdělání, podle oblíbenosti u žáků či podle výsledků? I na kvalitu může nahlížet každý jinak. „Pro úspěšnost výuky nezáleží tolik na tom, jaké vlastnosti učitel má, ale spíše na tom, co učitel fakticky dělá a jak to dělá“ (Obst, 2006, s. 174) V článku, „Být učitelem vyžaduje nejen vědomosti, ale také srdce“ popisujícím volbu nejoblíbenějšího učitele v anketě Zlatý Ámos se autor článku vyjádřil k názoru dětí v souvislosti s volbou oblíbeného učitele. „Dítě vnímá učitele jako autoritu, která vedle rodičů formuje jeho životní postoje: Na dobrého kantora se vzpomíná do smrti! Proč by dítě nemohlo mít svůj názor? A asi by velice překvapilo, že nejsou vybíráni učitelé, kteří všechno dovolí, ale naopak ti přísní - a spravedliví. Ti, co mají smysl pro humor, pro kamarádství, komplicitu a při tom vůbec neztrácejí autoritu.“ (Hrzal, 2013, s. 5) Kontrolní orgán škol ČŠI se konkrétně při svých kontrolách zaměřuje na to, zda výuka sledovaných předmětů je zajištěna pedagogy s odbornou a pedagogickou způsobilostí. A protože zprávy z jejich šetření jsou veřejné, má každý možnost si je vyhledat a udělat si svůj úsudek o škole. K tomu, aby byly ve škole poskytnuty kvalitní služby, potřebuje vedoucí pracovník kolektiv odborníků a lidí, kterým důvěřuje a může se na ně spolehnout. K získávání pracovníků pro formování personálu organizace používají vedoucí pracovníci personální marketing. Volfová ve studijním materiálu uvádí: “Personální marketing lze chápat jako určitou filozofii v oblasti lidských zdrojů vedoucí k tomu, aby si organizace jako zaměstnavatel udržela ty nejlepší a nejvhodnější zaměstnance z trhu práce, efektivně a dlouhodobě je začlenila do pracovního kolektivu a také si uchovala dobré jméno u zaměstnanců, kteří společnost opouštějí. Cílem personálního marketingu je dlouhodobé budování dobrého jména organizace. Používá metody známé z marketingu klasického – budování značky, budování pozitivní image, PR články v odborných publikacích i regionálním tisku.“ (Volfová, 2011, s. 30)

26

2.4 Public relations „Pro image školy je tedy velmi důležitá její propagace – public relations (PR). Můžete mít sebelepší výsledky, ale pokud o nich nikdo nebude vědět, jsou bezcenné. V době masových médií je mnoho způsobů, jak můžete školu zviditelnit. V prvé řadě jde o to, aby se zvýšil zájem o dění ve škole.“ (Szturcová, 2010, s. 23) Vzhledem k finančním těžkostem většiny škol si propagaci musí kolektiv a vedení dobře promyslet. Prostředky propagace nemusí být vždy finančně náročné, můžou být i neplacené, které škola zajistí vlastním úsilím. Jednou z méně náročných propagací je prezentace školy na internetu. Dnes nabízí většina škol kvalitní webové stránky, které pravidelně aktualizuje. Rodiče i žáci si mohou vyhledat veškeré informace o škole. Kromě toho fotografie z různých akcí prozradí nejen aktivity, ale i atmosféru, vybavení a vzhled školního prostředí. Úspěšně propagují školu žáci svými úspěchy v soutěžích, olympiádách, besídkách, kulturních a mimoškolních akcích. Uspořádáním „Dne otevřených dveří“ se škola může prezentovat jak ukázkovými hodinami, tak příjemnou atmosférou a interiérem školy. Školu můžeme ještě propagovat ve školních, obecních či regionálních zpravodajích. Mezi propagaci placenou potom řadíme upomínkové předměty, trička, vlaječky, rozvrhy hodin s logem školy, vlastní kalendář, výukové materiály a mnoho jiného. Cílem organizace je působit na veřejnost a vytvořit dobré vztahy se vzájemnou důvěrou a porozuměním. Veřejnost si vytváří představu o škole na základě zkušeností s konkrétní školou, podle svých představ a očekávání, ale i klimatu ve společnosti a dalších faktorů. Jestliže chce vzdělávací instituce získat dostatek žáků, je pro ni důležité vědět, jakým dojmem působí, jak na ni veřejnost nahlíží, jaké má připomínky, nebo co žádá, aby se změnilo, zlepšilo, nebo naopak v čem si jí společnost cení, co považuje za konkurenceschopné a proč vlastně je dobře, že organizace v jejich místě existuje, působí a vzdělává. Je dobré, zákazníkům předsunout i představu, že díky nedostatku žáků třeba na vesnici se škola zruší a on pro své dítě bude muset volit jiné varianty. Co se pro něho změní, bude vzdělání pro jeho dítě komplikovanější, finančně a časově náročnější, nebo to přinese klady, které za to stojí? Ať to rodič zhodnotí tak či onak, důležitými činiteli jsou nakonec zastupitelé obcí, kteří o bytí či nebytí školy na vesnici vlastně rozhodují. Tato problematika se bude dále řešit v praktické části.

27

3.

PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE

V teoretické části jsou prezentovány základní pojmy, které souvisí s problematikou image školy. Na ni nyní navazuje část praktická, ve které se řeší problematika konkrétní malé vesnické školy v období od začátku jejího samostatného hospodaření až dosud. Na základě písemného souhlasu zaměstnavatele jsou ve všech následujících kapitolách použity informace, které byly čerpány z interních materiálů školy. Naše škola je nedílnou součástí malé obce Vlachovice-Vrbětice na Valašskokloboucku, která má přibližně 1 500 obyvatel. Je spádovou obcí pro okolní vesnice Haluzice a Křekov. První zprávy o škole ve Vlachovicích máme ze 17. století, v té době bylo školství podřízeno církevním úřadům. Tato doba už je historicky dávno za námi. Školství procházelo velkými změnami, rozvíjel se nejen styl výuky, ale také se budovaly nové prostory určené pro vzdělávání. V roce 1925 byla v obci postavena obecná škola s učitelskými byty a učilo se tenkrát v první až čtvrté třídě. Velký pokrok byl zaznamenán, když se podařilo zřídit v roce 1946 měšťanskou školu. Nejdříve byla umístěna v budově školy z roku 1925. Díky stísněnému prostoru se začalo pomýšlet na novou školní budovu. Nová škola byla postavena a začala vyučovat 10. 9. 1960. Zároveň byla adaptována stará školní budova z roku 1925. Dodnes k výuce slouží obě školní budovy, které leží nedaleko od sebe a vytváří místní školní areál. Pojmenování budov „Stará škola a Nová škola“ se natolik osvojilo, že se používá dodnes. Protože předmětem zkoumání je rozvoj image školy, bude na místě zmínit se i něco málo o lidech, díky kterým se Vlachovská základní škola stala známou v celé republice. Důležitou osobností je Vladimír Šlimbach, tehdejší učitel ve škole. Založil v roce 1964 dívčí hudební soubor. Byl to jazzový orchestr, který se stal tak populární, že mohl vystupovat i v brněnské televizi, v Mariánských Lázních a po celém Československu. V roce 1970 tento soubor dokonce vycestoval na osmnáctidenní turné do Jugoslávie. Dále musíme připomenout výborně pracující přírodovědný kroužek Mladý ochránce přírody – Juniperus. Žáci sedmé a osmé třídy byli natolik snaživí, že pod vedením učitele Pavla Štěpána v roce 1977, získali v přírodovědné soutěži O zlatý list 1. místo v České republice. (ZŠ Vlachovice, okres Zlín) Další osobnost, která úzce zasahuje až do přítomnosti, je Mgr. Petr Daněk. Nynější ředitel školy si v roce 2001 svou oblíbeností v roli učitele vybojoval u dětské poroty 1. místo ve finálovém kole celorepublikové soutěže Zlatý Ámos. 28

4.

OBJEKT ZKOUMÁNÍ

Objektem zkoumání je malá vesnická škola, která má kapacitu 250 žáků. Jak již bylo uvedeno, dodnes k výuce slouží dvě školní budovy. „Stará škola a Nová škola.“ Leží nedaleko od sebe a vytváří místní školní areál. V součastné době se žáci školy formují zejména z místní obce, ale i z jiných obcí patřících do regionu i mimo region uvedené obce. Dopravní obslužnost vzhledem ke spádové oblasti školy je důležitý faktor, na který škola neustále apeluje. Velkou nevýhodou je, že vesnice leží mezi dvěma většími městy, které nabízejí jak kvalitní základní vzdělávání, tak výuku na osmiletých gymnáziích. Žáci z okolních vesnic mají velmi dobré dopravní spojení i do těchto měst. Vzhledem k velkému úbytku dětí jsme ve školním roce 2008/2009 klesli na úroveň podlimitních škol a tím jsme se dostali do velkých finančních problémů.

Obrázek 4: Graf počtu žáků v období 2003 - 2012

29

5.

PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ - ROZVOJ IMAGE ŠKOLY

Klíčové osobnosti organizace přispěly k vybudování dobré pověsti školy v letech minulých. Ani po letech nesmíme na ně zapomínat, protože s těmito jmény si školu spojuje veřejnost i dnes. Zvláště pak nynější ředitel školy, který, jak už bylo uvedeno, proslavil školu i sebe v soutěži o nejoblíbenějšího učitele, se o chod a zlepšení image školy snaží dodnes. Škola se musí zviditelňovat po všech stránkách, a pokud chce prosperovat a chce se dočkat uznání veřejnosti, musí budovat silnou image školy celý kolektiv i žáci. Všichni zaměstnanci jsou si vědomi, že image naší školy musí být co nejlepší, protože nás pořád ohrožují okolní konkurenční školy. Je velmi důležité sledovat prognózu narozených dětí několik let dopředu, spolupracovat s místní mateřskou školkou, jednotlivě oslovovat rodiče, přesvědčovat je o našich kvalitách. Znamená to, že je potřeba si dělat dobrou reklamu nejen u rodičů a dětí v regionu, ale i mimo něj. Při ohlédnutí do minulosti působily základní školy jako instituce, ve kterých převládal určitý stereotyp, setrvačnost bez nadšení pedagogů, vedení a jiných pracovníků školy. Měly dostatek žáků, někdy i nad jejich kapacitní prostory. Finanční prostředky se dostávaly na žáka, proto byly malé školy vždycky v nevýhodě oproti velkým. Správu zajišťoval školský úřad a následně okresní úřad (referát školství), který disponoval s přidělenými finančními prostředky školy na platy pracovníků, na učebnice, školní pomůcky a školní potřeby hrazené státem. Funkce školského úřadu ještě spočívala v tom, že se staral o veškerou mzdovou a personální agendu. Jeho zaměstnanci připravovali mzdy i pracovní smlouvy a poskytovali metodickou pomoc v otázkách mzdových a pracovněprávních vztazích. Se změnou politického vedení ve státě postupně nastávaly změny i ve školství. Vzrůstal počet škol, které se postupně osamostatnily, zřídily si svou příspěvkovou organizaci a změnily zřizovatele na obec, město nebo kraj. Začaly samostatně hospodařit s prostředky, které jim zřizovatel a stát poskytl na provoz a platy. Ředitelé škol tím získali určitou volnost v rozhodování a v rozvoji, ale zároveň na ně byla přenesena veškerá zodpovědnost a starost o chod školy, někdy i o její existenci. Na malých školách, jako je naše, se díky demografickému úbytku dětí, počty žáků ve třídách zmenšují a tím se obrovsky zvyšují náklady na provoz školy. To vede k velkým obavám, že se škola stane pro obec finanční zátěží a zastupitelé začnou přemýšlet o jejím zrušení. Co se týká veřejnosti, mnohdy 30

jsou malé školy žádanější a vyhledávanější než školy velké. Nejednou byl právě toto rozhodující bod, proč se rodiče rozhodli právě pro naši školu. Také se stává, že své dítě z velké školy a třídy do naší organizace přeřadí. Uvědomí si, že vzhledem k dítěti a kvalitě výuky je malý počet žáků ve třídě velkou výhodou jak pro učitele, tak pro žáky. Malá škola rodinného typu umožňuje učitelům přistupovat ke každému dítěti individuálně, podle jeho potřeb. Protože počet žáků velmi úzce souvisí s množstvím financí z kraje určených na platy, odvody a ostatní pomůcky, usiluje vedení školy o to, aby na naší škole bylo žáků co nejvíce. Podle článku v týdeníku Školství by ministerstvo školství chtělo mít v budoucnu větší vliv na rozdělování peněz školám: „Zároveň ale chceme podpořit školy v malých obcích. Ty totiž neslouží jenom ke vzdělávání, ale hrají velmi významnou roli v životě a historii obce. Proto chystáme konkrétní finanční opatření k jejich zajištění. Podporovat bychom chtěli také školy, které jsou tvořené svazkem obcí. Takové školy máme u nás zatím dvě. Změna financování by měla motivovat právě menší obce k vytváření jakési společné školy – společné vzdělávací instituce, která by reflektovala vše, co přináší škola malé obci, ale zároveň by nabízela možnosti, které může škola nabízet při větší organizovanosti.“ (Šedivá, 2013, s. 3) V současné době ředitel školy s malým počtem žáků je po finanční stránce proti velkým školám v nevýhodě. Hospodařit s přidělenými finančními prostředky vyžaduje mnoho manažerských zkušeností a dovedností, zvláště pak, když už na počátku roku ředitel ví, že peněz je pro všechny nedostatek. To je případ i naší školy, kdy panu řediteli nezbývá než přistoupit k dalším krokům a žádat zřizovatele i kraj o mimořádnou pomoc. Uvědomuje si, že tým lidí, který si budoval, se kterým spolupracuje a může se na něj spolehnout, se společně podílí na výchovně vzdělávacím procesu a budování dobré pověsti školy. Takové lidi je potřeba dobře finančně ohodnotit, aby o ně nepřišel, protože slovy Cimbálníkové „lidé představují nejcennější zdroj každé organizace.“ (Cimbálníková, 2010, s. 14) Dobře si uvědomuje, že kvalitně odvedená práce musí být dostatečně finančně odměněna. Váží si každého zaměstnance jak pedagogického, tak nepedagogického, protože jak vždycky říká: „všichni jsou nezbytnou součástí týmu.“ S nedostatkem finančních prostředků může být narušena i kultura školy, protože mezi zaměstnanci je viditelně cítit obava ze ztráty zaměstnání a snížení finančního ohodnocení. Nejistotou se zvyšuje špatná atmosféra a napětí mezi zaměstnanci. Může to vést až ke špatným výkonům u zaměstnanců, což kazí image školy. 31

6.

ANALÝZA VNITŘNÍCH ZDROJŮ

Díky souhlasu zaměstnavatele bylo možné v této kapitole použít informace získané z interních materiálů školy. Od roku 2003 byly zrušeny instituce, které zabezpečovaly chod škol, a z toho pro každé školské zařízení plynula povinnost vytvořit si samostatnou organizaci zřizovanou obcí, městem či krajem. Platnost zákona musela respektovat i naše škola a obec. Po nelehkém a dlouhém vyřizování se od 1. 1. 2003 stala Obec Vlachovice zřizovatelem základní školy, která vytvořila samostatný právní subjekt a byla zapsána do rejstříku škol jako ZÁKLADNÍ ŠKOLA VLACHOVICE, okres Zlín, příspěvková organizace. Největší hrozbou pro vedení školy ve zřízené organizaci bylo zajištění personálních a mzdových prací, zabezpečení zpracování účetní agendy. Nemalá zodpovědnost nastala s hospodařením přidělených peněz, které samozřejmě musí škola někde získat, protože je organizací nevýdělečnou. Jeden tok peněz přichází na provoz od zřizovatele a je dán podle rozpočtu, který je nutno dodržovat. Dále jsou to finance na odpisy budov a ostatního majetku, který má škola od obce ve správě. Druhý tok peněz poskytuje Krajský úřad Zlínského kraje prostřednictvím dotací od státu. Finance jsou přidělovány na žáka a jsou určeny na platy a s tím spojené náklady a ostatní pomůcky. Na chod a výuku ve škole by dopad těchto změn byl nepatrný, kdyby se následně nezměnilo vedení školy. Na začátku působení v organizaci si vedení školy, kromě jiných dokumentů vypracovalo strategický plán a vlastní hodnocení školy, součástí kterého byla SWOT analýza. Představitelé vedení školy si uvědomili, v jaké pozici si škola stojí, její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. „Analýza vnitřních dokumentů ukázala, že mezi silné stránky patřila obnovená učebna chemie, fyziky a informatiky, která mohla rozvíjet vzdělávání žáka a zkvalitňovat výuku, výborná reprezentace školy v rámci Valašské sportovní ligy, snaha o zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Mezi slabé stránky patřil hlavně nestálý pedagogický sbor, v mnoha případech bez odborné i pedagogické způsobilosti, malé množství didaktických pomůcek, malá mimoškolní aktivita - škola nenabízela žádné kroužky. Funkčnost organizačního uspořádání školy a jeho kvalita i přenos informací byl průměrný. Velkou příležitost vidělo vedení školy v samostatném hospodaření 32

s prostředky, využití určité volnosti v rozhodování. Prioritou v té době bylo umožnit žákům kvalitní výuku, zajištěnou učitelem s odbornou a pedagogickou způsobilostí. Učitelům bez patřičného odborného vzdělání byla dána možnost studia pro získání kvalifikovanosti. Cílem bylo vytvořit stálý kolektiv zaměstnanců, který zkvalitní výuku ve škole, zlepšit kulturu a klima školy, neustále se prezentovat na veřejnosti a budovat pevnou image školy. Velká příležitost ke zlepšení se nabízela i ve spolupráci s rodiči, buď osobně, nebo prostřednictvím jejich zástupců. Mezi ohrožující faktory, kterým vedení školy přikládalo největší důležitost, byl přechod žáků do okolních škol nebo na osmiletá gymnázia, úbytek žáků z důvodu stárnoucí obce, konkurence okolních škol, gymnázií, změny v legislativě.“ (interní materiály školy, Vlastní hodnocení školy, 2003)

6.1 SWOT analýza vypracovaná v roce 2006 Dalším dokumentem, sloužícím k porovnání rozvoje a budování image uvedené školy, je SWOT analýza vypracovaná v roce 2006. V tomto období nastaly změny ve vzdělávacím procesu. Každá škola si měla vypracovat svůj školní vzdělávací program, kterému v naší škole předcházela SWOT analýza, pro zjištění výchozího stavu. „Analýza byla zpracována pro potřeby tvorby nového školního vzdělávacího programu (ŠVP) jako jedna z výchozích informací o stavu, v jakém se škola nacházela. Učitelé pracovali ve třech skupinách. Každá skupina prezentovala své výsledky, následně proběhla diskuse. Priority vyplývající z provedené SWOT analýzy jsou zahrnuty ve školním vzdělávacím programu školy. 6.1.1

Silné stránky malý pedagogický sbor dobré vztahy v kolektivu zaměstnanců specializované učebny dobré materiální vybavení chování žáků („rodinná škola“ – všichni se znají) aprobace vyučujících úspěchy žáků u přijímacích zkoušek nízký počet žáků ve třídách umožňující zvládnutí a prohloubení učiva dobrá vybavenost pomůckami 33

ochota spolupracovat u většiny učitelů vstřícné vedení spousta akcí a soutěží, mimoškolních aktivit lyžařský a plavecký výcvik možnost neustálého kontaktu mezi žáky a učiteli žádné závažné kázeňské přestupky 6.1.2

Slabé stránky jednotné výchovné působení na žáky komunikace s rodiči a jejich zainteresovanost v životě školy společné akce pro rodiče a žáky nedostatečná pomoc rodičů při domácí přípravě žáků na vyučování vnější vzhled školních budov málo místních učitelů aktivita žáků

6.1.3

Příležitosti dostupné vzdělávací akce v odpoledních hodinách větší využití přilehlého areálu školní zahrady a dílen možnost využití přírodního prostředí okolí školy – ekologická výchova možnost sebevzdělávání využití ICT zapojení starších žáků do tvorby projektových činností pro mladší žáky spolupráce s okolními školami zapojit žáky do života školy – žákovský parlament využívání různých grantů a fondů lepší výchova dětí ze strany rodičů, věnovat se dětem více spolupráce s KRPŠ

6.1.4

Hrozby blízkost dvou osmiletých gymnázií klesající počet žáků 34

nižší finanční dotace malá snaha žáků být nejlepší nízká prestiž učitelského povolání u veřejnosti slabá spolupráce rodičů se školou nezájem žáků o vzdělání a tvůrčí činnost stále více povinností vzdalujících se od výchovně vzdělávacího procesu málo účinnějších výchovných prostředků k potrestání kázeňských přestupků vztah církev versus škola

6.2 Stanovení priorit 6.2.1

V oblasti rozvoje silných stránek

 udržení dobrých vztahů mezi zaměstnanci školy  zajištění dobré vybavenosti pomůckami  rozvoj neustálého kontaktu mezi žáky a učiteli (i mimoškolních aktivity) 6.2.2

V oblasti zlepšení slabých stránek

 zlepšení komunikace s rodiči a jejich zainteresovanosti na životě školy  určení pravidel pro jednotné objektivní hodnocení práce žáků  komunikace se zřizovatelem o zlepšení vnějšího vzhledu školy 6.2.3

V oblasti využití příležitostí

 zapojení starších žáků do tvorby projektových činností pro mladší žáky  využití různých grantů a fondů  spolupráce s okolními školami  využití dobré spolupráce s KRPŠ 6.2.4

V oblasti odvrácení ohrožení

 kvalitní prací všech zaměstnanců ještě více zlepšit prestiž školy  více motivovat žáky k dosažení nejlepších výsledků  vyvarování se nedostatečného ocenění práce učitelů a jejich pochvaly  zlepšení spolupráce s rodiči“ (interní materiály školy, Vlastní hodnocení školy 2006) 35

Porovnáním dokumentů z roku 2003 je vidět, že kolektiv školy hodně zapracoval, vybudoval si mnohem lepší pozici na vzdělávacím trhu, posílil své silné stránky, tím výrazně snížil migraci žáků do okolních škol a osmiletých gymnázií. Díky nabízeným kvalitním službám a dobrým jménem si získal i žáky mimo region obce. Vedení školy, z finančních prostředků od zřizovatele zmodernizovalo učebny, pořídilo učební pomůcky a zabezpečilo dobré materiální vybavení ve škole. Došlo ke zlepšení kvality výuky, díky tomu se zvýšil i počet úspěšných žáků u přijímacích zkoušek. Změna nastala i v pedagogickém sboru, kdy aprobace výuky dosáhla 78,57% a požadovaný stupeň vzdělání 92 %. (interní materiály školy)

6.3 SWOT analýza v roce 2012 Na základě stejných indikátorů jako v roce 2006 byla vytvořena SWOT analýza v roce 2012. Sloužila k vypracování korespondenčního úkolu a také byla poskytnuta pro potřeby školy k její autoevaluaci. Nebyla to kolektivní práce, vznikla na základě úvah několika jednotlivců. Vyplynulo z ní, že od roku 2006 škola opět udělala velký krok dopředu jak v kvalitě stylu výuky, tak v modernizaci vybavení školy, i v prezentaci školy na veřejnosti. Je patrné, že se dával důraz na priority, které v roce 2003 byly stanoveny, protože se z některých staly silné stránky. Velmi se zlepšil první dojem školy, protože Nová škola byla zrekonstruována, proběhla výměna oken, zateplení a budova dostala novou fasádu. 6.3.1

Silné stránky bezproblémoví pedagogové mladšího věku kvalifikovaní, aprobovaní pedagogové - více mužů stálost pedagogů dobré klima a kultura školy stálé budování image školy vstřícné vedení rodinné prostředí malý kolektiv individuální přístup k žákovi 36

kvalitní výuka moderní vybavenost ICT nové trendy a metody výuky tvůrčí schopnost pedagogů PC s internetem v každé třídě dataprojektory, interaktivní tabule třídy s malým počtem žáků, vlastní kalendář – fotky žáků v akci možnost všech kroužků přímo ve škole vlastní moderní kuchyně a jídelna tělocvična-umělá horolezecká stěna, hřiště úspěchy žáků u přijímacích zkoušek dobrá prezentace žáků na veřejnosti úspěchy žáků v soutěžích zrekonstruovaná budova Nové školy 6.3.2

Slabé stránky dvě nepropojené budovy není bezbariérový přístup úbytek žáků – méně financí nemoc u více pedagogických zaměstnanců= zástupy důchodcem malé prostory ve školní družině malé možnosti získat další finance není výběr jídel málo místních učitelů slabá aktivita žáků jednotné působení na žáka – učitel/rodič

6.3.3

Příležitosti výstavba v obci = více žáků jeden důchodce ochotný vždy zastoupit chybějícího učitele zateplení Staré školy – výměna oken 37

modernizace, finanční motivace – projekt Šablony překonání jazykové bariéry projekt Comenius jiné projekty – ekologický budování lepší image školy spolupráce s okolními školami využívání prostory školy veřejností lepší výchova dětí ze strany rodičů, věnovat se dětem více spolupráce s KRPŠ 6.3.4

Hrozby konkurence okolních škol a gymnázií časté legislativní změny tendence rušit malé školy nové zastoupení obce – starostka, zastupitelstvo priority zřizovatele konkurz na ředitele školy změna zákona – platy státních zaměstnanců nedostatek finančních prostředků nízká porodnost, stárnoucí obec malá výstavba v obci migrace lidí do měst klesající počet žáků

(vlastní zdroje)

38

7.

SOUČASNOST

Při tvorbě této kapitoly byly na základě písemného souhlasu zaměstnavatele použity informace z různých interních materiálů školy.

7.1 Logo, poslání, vize, předmět činností 7.1.1

Logo

V hlavním vchodu školy nás vítá barevné logo, které se používá v dokumentech, na tiskopisech a v žákovských knížkách. Je také součástí hlavičky školy. Smysluplně vyjadřuje i postavení školy na vzdělávacím trhu. Obrázek 5: Logo ZŠ Vlachovice 7.1.2

Poslání  Produkt

Hlavní pracovní náplní organizace je poskytovat základní školní vzdělání podle ŠVP Základní školy Vlachovice – UČÍME SE PRO ŽIVOT. Motivační název – DOBRÁ ŠKOLA DĚTI BAVÍ. Další činností je provozování školní jídelny a školní družiny, zajišťování kulturních programů a mimoškolní činnosti v zájmových kroužcích. Škola vyniká svou až rodinnou péčí, zřizovatel hradí téměř všechny pomůcky.  Personál Statutárním orgánem je ředitel jmenovaný radou obce. Školu řídí, spravuje, odpovídá za činnost organizace a hospodaření. Personální obsazení zaměstnanců je již několik let stabilní a kvalitní – téměř všichni kvalifikovaní. Image školy nám zlepšuje počet mužů na II. stupni – učí tam 1 žena+6 mužů. Díky podpoře vedení a možnosti vzdělávat se, má škola kvalifikovanou výchovnou poradkyni, preventistu sociálně patologických jevů, 2 zdravotníky, 2 instruktory pro zimní sporty, koordinátora ŠVP a sbormistra.  Profil Hlavním posláním je být lepší než městské školy, udržet si přízeň žáků i rodičů. Přesvědčit je, že domácí prostředí naší malé školy, individuální přístup a malý kolektiv je pro jejich děti lepší než kolos ve městě. Zkrátka „udržet“ tuto školu na vesnici. 39

Řídíme se naším logem – Malí velcí ZŠ Vlachovice. 7.1.3

Vize udržet existenci školy zaměstnávat kvalitní pedagogy zachovat kvalitní výchovu a vzdělávání přesvědčit o tom rodiče, žáky a zřizovatele

7.1.4

Předmět činností ZŠ – výchova a vzdělávání 1.-9. ročníku, realizace projektů ŠD – zajištění mimoškolní výchovy, aktivit a kulturních programů ŠJ – nákup potravin a prodej stravy pro žáky a zaměstnance školy. Zajištění programu Ovoce do škol, Školní mléko. (interní materiály školy)

7.2 Charakteristika produktů Škola je ve všech oblastech zajímavá přístupem zaměstnanců, vyniká svou individuální až rodinnou péčí o každého žáka. Vyjímečná je tím, že zřizovatel hradí žákovi téměř všechny pomůcky. Díky jeho finanční podpoře je vybavení (technika, pomůcky, učební prostory) srovnatelné s velkými školami. Navíc má žák možnost tyto pomůcky při menším počtu dětí využívat efektivněji. V minulých dvou letech, byly z dotací EU Peníze školám zmodernizovány všechny učebny IT technikou. Díky schopnému vedení školy se začal projekt realizovat jako první mezi školami v okolí. Finančně náročné multimediální pomůcky, jako jsou počítače, interaktivní tabule a dataprojektory, mají učitelé možnost používat už dva roky. Z provozních dotací by to určitě možné nebylo, protože by to pro obec byla velká finanční zátěž. Neméně účelně budou letos využity prostředky z grantu, které jsou určeny na venkovní úpravy okolí školy. V tomto školním roce jsme prostřednictvím projektu Partnerství škol Comenius navázali družbu s deseti zeměmi EU. Díky tomu mají žáci možnost nahlédnout do života dětí v jiných evropských zemích a to nejen díky dokonalé technice ve škole, ale někteří i osobně prostřednictvím zahraničních pobytů. Například v tomto školním roce

40

se chystají v doprovodu našich pedagogů dvě žákyně do Dánska. Snahou projektu je překonat u žáků jazykovou bariéru. Žáci se prostřednictvím školy, také zapojili do projektu na podporu onkologicky nemocných dětí „Na kole dětem,“ ze kterého mají hřejivý pocit, že někomu pomáhají. „Naše organizace rozvíjí u žáků osobní výchovu, sociální dovednosti, sebeovládání ochotu a toleranci, mravní a duchovní hodnoty. Vybavuje žáky informacemi pro výkon povolání, osobní a občanský život. Žáci nadaní v jedné oblasti, mohou být v jiné průměrní. V naší škole se vzdělávají i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, je přihlíženo ke zdravotnímu stavu žáka. Situace se řeší za pomocí preventisty, výchovného poradce, pedagogicko-psychologické poradny, SPC a rodičů.“ (interní materiály školy, Vlastní hodnocení, 2006) V tomto školním roce navštěvuje naši školu 157 žáků. Počtem malý, téměř rodinný kolektiv žáků se z převážné části skládá z místních dětí. Asi 1/5 žáků dojíždí z okolních vesnic vzdálených ne více než 10 km.

7.3 Popis konkurence Naše vesnice leží uprostřed níže uvedených větších měst, ve kterých jsou jak kvalitní školy základní, tak osmiletá gymnázia, proto jsou pro nás obrovskou konkurencí. Navíc autobusové spojení je velmi dobré a mnohdy to dojíždějící žáci mají do města blíž než k nám. Proto je pro školu velmi důležité dbát na úroveň vzdělání, přizpůsobovat se moderní době, mít dobré jméno, rozvíjet image školy a přesvědčovat rodiče a žáky o kvalitě školy. Největší okolní konkurenti: Základní škola Slavičín Základní škola Valašské Klobouky Osmileté Gymnázium Slavičín Osmileté Gymnázium Valašské Klobouky

41

7.4 Vnitřní zdroje organizace 7.4.1

Finanční zdroje Zřizovatel Obec Vlachovice – dotace na provoz, na odpisy majetku, dofinancování provozních zaměstnanců Krajský úřad Zlínského kraje – dotace od státu na platy a s tím spojené náklady Peníze z projektů – EU Peníze školám, Comenius

7.4.2

Materiálně technické zdroje

Ve Staré škole se nachází moderní školní kuchyně, školní jídelna, školní družina, cvičná kuchyně, dvě třídy prvního stupně a odborné učebny výtvarné a hudební výchovy. V Nové škole, která je chápána jako hlavní, se nachází kanceláře vedení školy, kancelář účetní, sborovna, ostatní moderně vybavené kmenové třídy a odborné učebny. Výuka tu probíhá v 7 kmenových třídách a v 5 odborných učebnách, které jsou všechny vybaveny stavitelnými lavicemi a židlemi a nábytkovou stěnou. Zanedbatelná není ani technická vybavenost tříd. V každé kmenové třídě je počítač s internetem, dataprojektor nebo interaktivní tabule. K dispozici je kopírka a spousta moderních didaktických pomůcek a učebnic. Pro odbornou výuku slouží počítačová, fyzikálně chemická a jazyková učebna. Žáci mají možnost využívat knihovnu vybavenou internetovým připojením. Technické vybavení speciálních učeben, se podle možností průběžně modernizuje. Součástí této budovy je tělocvična. Kromě jiného se v ní nachází i umělá horolezecká stěna, kterou je možné se pochlubit jako jedinou v širokém okolí. Vedle školy se nachází sportovní areál obce, který má škola k dispozici. Víceúčelové hřiště je vhodné zejména pro míčové hry. Pro atletické disciplíny je prostor nevyhovující, proto se využívají také dvě fotbalová hřiště. Součástí areálu školy jsou prostory pro venkovní výuku a školní zahrada. 7.4.3

Lidské zdroje

Nejdůležitějším článkem v naší škole je ředitel školy, který má pro výkon této funkce vynikající předpoklady jak pedagogické tak manažerské. Jeho schopnosti a oblíbenost u veřejnosti se ukázala v roce 2012, když rada obce vyhlásila na jeho místo konkurz. Nespokojenost s rozhodnutím, tlaky od žáků, rodičů a celé veřejnosti byly tak veliké, až nakonec vedly k tomu, že zastupitelé obce konkurz zrušili. 42

Nedílnou součástí týmu je jeho zástupkyně. Je to jeho pravá ruka a tvoří spolu sehranou, ideální dvojici pro bezproblémové vedení a chod školy. Ostatní zaměstnanci, které si po léta vybíral, jsou všichni odborníci ve svém oboru, spolehliví lidé, kterým důvěřuje a díky kterým ve škole probíhá kvalitní vzdělávání. Panuje tu přátelská, rodinná atmosféra sehraného týmu. Počet hlavních zaměstnanců je celkem 22, z toho 12 pedagogických zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním, 1 učitelka bez patřičného vzdělání, 2 vychovatelky se středoškolským vzděláním. Dále 7 nepedagogických zaměstnanců: účetní, školník (v zimním období zastává i topiče), 2 uklizečky a 3 kuchařky – všichni mají potřebné vzdělání pro výkon své práce.

43

8.

ŠKOLA A VEŘEJNOST

I malá vesnická škola může vyniknout tím, že získala certifikát značky „Rodiče vítáni“. Vzájemná spolupráce a společná komunikace jsou pro školu i rodiče velmi důležité. Zahrnují nejen neformální schůzky rodičů ohledně prospěchu a chování dětí, ale i akce pro rodiče na pobavení a strávení příjemného pobytu ve škole. Akce žáků pod vedením učitelů se nekonají jako v minulosti v kulturním středisku obce, ale probíhají ve škole, aby rodiče měli možnost se uvolnit a poznat i jiné hodnoty školy. Zcela přátelsky si popovídat s učitelem, s vedením školy, posoudit atmosféru, klima, kulturu školy a tím si udělat jiný obrázek na školu.

8.1 Propagace školy První představu o image školy vyvolá vzhled budovy školy při pohledu z chodníku. Tato skutečnost ještě donedávna patřila mezi slabé stránky organizace. Současný stav je, že Nová škola je po rekonstrukci a Stará škola na ni čeká. Protože hodnotit image školy z chodníku je neobjektivní, je zapotřebí dělat všechno proto, aby zákazník nesoudil tímto způsobem, ale byla mu dána příležitost vejít do školy, aby si mohl udělat obrázek jiný - více odpovídající skutečnosti. Protože se postupně prováděly rekonstrukce jednotlivých tříd (výměna podlah, osvětlení, stavitelné lavice a židle, nový nábytek, modernizuje se technické vybavení tříd), je škola v porovnání s jinými na velmi dobré moderní úrovni. Aby rodiče mohli posoudit materiální kvalitu školy, pořádají se pro veřejnost různé akce, kterými se škola zviditelňuje a prezentuje činnost žáků i učitelů. Už při vstupu na rodiče zapůsobí čistota, pořádek, barevnost a útulnost malé školy. Ve všech chodbách mají možnost ohodnotit výrobky a výkresy žáků, prohlédnout si fotografie z různých akcí. Z vystavených diplomů, pohárů a jiných ocenění, jsou vidět úspěchy školy. Toto je možná dost důležitý moment, kdy si rodiče uvědomí, že i malá škola dokáže dovést žáky k velkým oceněním. Nehledě na to, že velké školy mají možnost vybírat soutěžící z daleko většího počtu žáků než naši učitelé. Z vítězství mají všichni o to větší radost, když vidí soupeře z velkých škol „pokulhávat za nimi“. Dobře reprezentovat školu je velmi důležité, protože se ukážou jak schopnosti a vědomosti žáků, tak píle, trpělivost a kvalita učitele, který je připravil. To jsou další faktory důležité pro image školy.

44

8.2 Vzhled školy V minulém roce prošla Nová škola velkou rekonstrukcí, byla realizována už dlouho očekávaná výměna oken, zateplování budovy a fasáda. I přesto, že obec na rekonstrukci čerpala dotaci, byla pro ni velmi finančně náročná. Nynější vzhled školy se výrazně zlepšil. Nová okna a barvu oceňují jak žáci, tak zaměstnanci a samozřejmě i veřejnost. Budova, která je umístěna u hlavní silnice, už nekazí image školy. Vedení školy se snaží, dle přidělených finančních prostředků od zřizovatele, zařízení opravovat, renovovat, modernizovat. Velké finančně náročné opravy musí probíhat prostřednictvím zřizovatele. Na letošní rok máme ve spolupráci se zřizovatelem naplánovanou rekonstrukci Staré budovy, která je už několik let ve špatném stavu a kazí nejen image školy, ale i celé obce.

8.3 Komunikace s veřejností Důležité je intenzívně spolupracovat s rodiči, poskytovat jim základní a objektivní informace o škole a informovat je o studijních výsledcích dětí. Snažit se více rozvíjet oboustranný tok informací. Zveřejňovat informace o možnostech využití jiných služeb, například jazykové a počítačové kurzy, pronájem tělocvičny a jiných prostor, možnost sběru starého papíru a nefunkčního elektro zboží, využití služeb projektu Školní mléko a Ovoce do škol, zakoupení propagačního kalendáře a jiné. Při přípravách kulturních programů pro rodiče a veřejnost oceňuje kolektiv školy velmi dobrou spolupráci s klubem rodičů a přátel školy. Společně se pořádá ples, lyžování, návštěva divadla a jiné akce. Žáci od této organizace dostávají finanční podporu na soutěže, odměny pro nejlepší žáky, na plavání, lyžování, doplatek na autobus na kulturní akce a jiné příspěvky. Kromě toho, že rodiče komunikují se školou prostřednictvím žákovských knížek, které má škola speciálně vytištěné s důležitými informacemi pro rodiče, mají možnost komunikace na třídních schůzkách a konzultačních hodinách. Mohou si také dle potřeby objednat telefonicky nebo přes žáka schůzku s konkrétním učitelem. Telefonní spojení by mělo být bezproblémové, protože číslo na pana ředitele se po intervalech přepojuje na dvě další místa. Proto je pravděpodobné, že je vždycky někdo k dispozici, kdo „zákazníka obslouží“. 45

Také se dá komunikovat prostřednictvím internetových stránek, kde je možné psát dotazy, návrhy a připomínky. Mimo jiné jsou tam také k dispozici zajímavosti o historii školy, staré fotografie absolventů školy, veškeré aktuální změny a organizační informace týkající se rozvrhů, učitelů, správních zaměstnanců, telefony a jiné kontakty na ně, jídelníček, fotografie a články z různých akcí, případně jiné aktuality.

8.4 Prezentace školy Aby se škola zviditelnila a veřejnost na ni kladně nahlížela, musí se o ní na vesnici vědět. Znamená to, že se musí prezentovat na různých akcích, nejen na těch co pořádá škola, ale i na těch které jsou pořádány jinými organizacemi. Samozřejmě, aby udělala dobré jméno, musí prezentace uspokojit zákazníky. Zavděčit se většině zákazníků je velmi složité. Přestože se tým zaměstnanců snaží o velmi rozmanité akce, někdy se setká i s kritikou. Výčet některých důležitých školních akcí: Den otevřených dveří – jedenkrát ročně – veřejnost i rodiče jsou vždy vítáni nejen na prohlídku školy, ale i do výuky. Slavnostní zahájení školního roku – uvítání prvňáčků za přítomnosti učitelů, všech žáků, starostů obcí, ředitelky MŠ, rodičů a jiných hostů. Mikulášská nadílka – žáci devátého ročníku udržují tradici a obcházejí v převlecích jak třídy, tak MŠ, OÚ, obchody a místní firmy. Vánoční besídka – s kulturním programem, který děti připraví pro své rodiče. Tradiční ples – ve spolupráci s klubem rodičů, žáci se prezentují výzdobou sálu, mladší žáci zahajují ples lidovými tanci v krojích a starší žáci zatančí polonézu. Jarní vynášení Morany – žáci v krojích obcházejí s Moranou školu a potom jdou k řece vynést zimu ven. Velikonoční den řemesel – malování vajíček, paličkování, drátkování, pletení košíků a „tatarů“, žáci se snaží zapojovat rodiče a ostatní příbuzné. Den matek – vystoupení žáků pro své nejbližší. To je vždy ukončeno občerstvením, které spolu s vyučujícími připraví žáci. Dílničky a burza výrobků – žáci ukazují své dovednosti v různých ručních pracích a snaží se zapojit i rodiče. Oslava dne dětí – je spojená i s programem pro rodiče. 46

Mezi veřejností školu prezentuje i náš vlastní stolní kalendář, který obsahuje fotografie z různých školních akcí a důležitých událostí, k nimž došlo v průběhu školního roku. Mimo to jsou v něm důležité informace pro rodiče – adresa, web školy, telefony, termíny prázdnin, personální obsazení školy a mnoho jiného. „V letošním školním roce se jméno naší školy skloňovalo hlavně ve spojení s žáky 5. třídy, kteří získali ocenění v matematické soutěži „Pythagoriáda“, v soutěži „Požární ochrana očima dětí“, ale především v soutěži na krajské úrovni „Poznej a chraň“, kde se na předním místě umístili i chlapci ze 4. třídy. Velmi kvalitních úspěchů dosáhla všechna tři družstva 5. třídy na zdravotnické soutěži „Helfikův kotár“. Zapomínat nemůžeme ani naše sportovce, kteří hlavně ve fotbale ve VSL získali pěkná umístění a ocenění. Žáci se také zúčastnili Dopravní soutěže – v oblastním kole v Brumově-Bylnici zvítězila obě družstva a postoupila do okresního kola do Otrokovic. Zde obsadili krásné třetí a čtvrté místo. Všichni soutěžící byli spokojeni a celá soutěž byla na vynikající úrovni. V souvislosti s prezentováním naší školy na veřejnosti stojí za úvahu myšlenka, pořídit několik společných úborů - triček, které by pomohly zviditelnit ZŠ Vlachovice. Svými úspěchy se škola prezentuje nejen na vlastních webových stránkách, ale i na stránkách obce a valašského regionu, v obecním Zpravodaji a také v regionálním tisku. Například ve Zlínském deníku byla vytištěna řada článků týkajících se činnosti a úspěchů naší školy. Je zřejmé, že především dobrá image školy nám pomůže řešit především problém s přirozeným úbytkem žáků.“ (Interní materiály školy, Výroční zpráva 2011/2012)

47

9.

KOMPONENTY

Na co zákazníci v poslední době dost nahlížejí a co je pro ně důležité při výběru školy pro jejich dítě, bylo zjištěno pozorováním a neformálními rozhovory s rodiči.

9.1 Kultura Každá organizační kultura je jedinečná, přesto mají hodně společných prvků. Vytvořit si dobrou kulturu uvnitř organizace a hlavně si ji udržet je dlouhodobý a systematický proces. V naší škole je kolektiv většinou stálých zaměstnanců, kteří si utvářeli svou kulturu několik let. Panují mezi nimi velmi dobré mezilidské vztahy a ty vytváří příznivé podmínky a atmosféru pro práci. Malý kolektiv zaměstnanců, trávící volný čas většinou ve sborovně školy je spolu tak sehraný, že i nezasvěcený člověk musí vidět spokojenost, která na pracovišti panuje. Ve vytvořeném rodinném zázemí převládá mezi lidmi pohoda, spokojenost, důvěra a příznivá atmosféra. K tomu přispívají i rituály, k nimž patří oslavy narozenin, společné sportovní a kulturní akce a různá společná posezení. Protože kolektiv pracuje a vystupuje jako tým, každý se snaží, zvláště pak novým zaměstnancům, poradit a předat co nejvíce zkušeností. Pokud se najde někdo, kdo nechce respektovat kulturu školy, který nechce pracovat v týmu a je jen sám pro sebe, určitě nebude na pracovišti spokojený. Tento tým lidí, který respektuje a sdílí společné názory a společný cíl, který většinu problémů řeší společně a vzájemně si důvěřuje, by určitě mezi sebou takové lidi nechtěl. Pěkné mezilidské vztahy, spokojenost, pohoda a komunikace mezi zaměstnanci, vedením, a veřejností se následně přenáší na žáky. Tím vzniká ve škole vzájemná důvěra a příznivá atmosféra, nejen mezi kolektivem zaměstnanců, ale i mezi žáky. Když jsou spokojeni žáci, cítí se ve škole bezpečně, jsou spokojeni i rodiče. To má velký vliv na image školy. Cílem vedení a celého kolektivu školy je, aby se tu žilo jako v jedné rodině. Hlavně, aby žáci, díky svým učitelům, ukazovali kladné výsledky, dobře reprezentovali školu na veřejnosti a po ukončení povinné školní docházky bez problémů pokračovali v dalším vzdělávání.

48

9.2 Klima Velmi důležitým faktorem pro zlepšení image školy je zajištění pozitivního klimatu ve škole. Jak už bylo uvedeno, důležitým faktorem je také kulturní prostředí školy, kvalita řízení a systém mezilidských vztahů - vztah učitel/žák, učitel/rodič, učitel/ostatní zaměstnanci, vedení/zaměstnanci, žáci mezi sebou. Že je ve škole dobré klima, ukazuje i styl vedení. Řídící pracovníci se snaží zaujmout lidi pro společný cíl, problémy se řeší společně, každý názor pracovníka má určitou váhu a to v něm vzbuzuje důvěru. Vedoucí pracovníci dokážou přesvědčit o vizi a strhnout zaměstnance k následování pomocí zvláštních prostředků. „Chování našich žáků se pohybuje v normách a k výrazným projevům nevhodného chování nedochází. Snad je to spojeno s tím, že jsme malá škola a téměř každý přestupek je hned poznat a okamžitě se řeší. Na naší škole není záznam o závažnějším fyzickém násilí.“ (Interní materiály školy, Výroční zpráva 2011/2012)

9.3 Úroveň výuky a zaměstnanců Pan ředitel si uvědomuje, že personální obsazení ovlivňuje kvalitu vzdělávání žáků, a proto se snaží, aby si udržel stávající zaměstnance, kteří mají všichni potřebné, navíc někteří i speciální vzdělání pro výkon své práce. Tito lidé, kterým může důvěřovat a spolehnout se na jejich kvality, jsou schopni poskytnout žákům potřebné základy všeobecného vzdělání. Vytvořit podmínky pro další vzdělávání, naučit žáky komunikaci s lidmi a dát jim základ pro dobré uplatnění v dalším životě. „Jsem ráda, že na naší škole pracuje kolektiv tvořivých lidí, kterým jde především o zdravý rozvoj dětské osobnosti a vzájemné netolerování, či antipatie nikdy nepoznamenávají práci s dětmi. O kvalitách sboru svědčí řada úspěchů při srovnávání s ostatními a hlavně školami s větším počtem žáků. V této konkurenci se naši žáci pohybují vždy na předních příčkách a budí respekt. Za každým z těchto úspěchů je potřeba hledat dlouhodobou, systematickou a pečlivou práci všech pedagogů, kteří jednotně rozvíjejí jednotlivé dovednosti žáků.“ (Interní materiály školy, Výroční zpráva 2011/2012)

49

10. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Analýza vnitřních dokumentů potvrdila, že kvalita dnešní školy je na velmi dobré úrovni, že se škola v budování image za poslední léta opravdu zlepšila, že na rozvoji a modernizaci školy se usilovně pracovalo, že se naše škola snažila se ve všem přizpůsobit moderní době a hlavně konkurovat okolním školám, aby si získala co nejvíce žáků i mimo region obce. O tom, zda tuto skutečnost vnímají i zákazníci školy a veřejnost, bude vypovídat vyhodnocení dotazníkového šetření. To proběhlo během měsíce února 2013. Respondenti byli žáci osmých a devátých tříd a absolventi školy. Z uvedených odpovědí je vyhodnocen postoj zákazníků různých věkových kategorií v době jejich působení na škole. Získané výsledky jsou graficky zaznamenány a dávají odpověď na otázky, které se řeší v úvodu bakalářské práce. Hlavní otázkou bylo, jak vnímá veřejnost školu, jestli se za posledních 10 let změnila image školy k lepšímu a jestli to bude mít vliv na další existenci školy. Dotazníkové šetření také objasnilo otázky, jak zákazníci hodnotí chod školy, atmosféru ve škole, modernizaci, prezentaci na veřejnosti, kvalitu výuky a dosažené výsledky. Jestli organizace jako samostatný subjekt pracovala na vybudování své image a na rozvoji školy, které jsou, jak bylo již zmiňováno velmi důležité pro rozhodování zákazníků již při zápisu dítěte do školy.

10.1 Otázky dotazníku 1. Byl(a) jsem žákem (žákyní) v ZŠ Vlachovice * do roku 2003 do roku 2006 do roku 2009 dosud 2. Vzhled hlavní školní budovy *krček do tělocvičny, sociální zařízení, fasáda 1

2

3

4

5 Zastaralý

Zrekonstruovaný 3. Vnitřní vybavení školy * nábytek, podlahy, světla 1 Zmodernizované

2

3

4

5 Zastaralé 50

4. Vybavení školními pomůckami * PC, dataprojektor, interaktivní tabule... 1

2

3

4

5

Moderní

Zastaralé

5. Atmosféra ve škole * vztah žák/učitel, vedení 1

2

3

4

5

Přátelská

Nepřátelská

6. Nabídka mimoškolních aktivit *sportovní aktivity, kroužky 1

2

3

4

5

Široká

Úzká

7. Pedagogický sbor * 1

2

3

4

5

Mladší vyučující

Starší vyučující

8. Úroveň výuky * kvalifikace, odbornost učitelů 1

2

3

4

5

Kvalitní

Nekvalitní

9. Úroveň vedení * snaha o zmodernizování školy a výuky 1

2

3

4

5

Velmi dobrá, ambiciózní

Špatná, málo ambiciózní

10. Úspěšnost absolventů v dalším studiu (pouze pro absolventy) 1

2

3

4

5

Malé mezery ve vzdělání

Velké mezery ve vzdělání

11. Prezentace školy na veřejnosti * www stránky, akce na veřejnosti 1

2

3

4

5

Velká

Malá

12. Názor na školu * celková image školy v době docházky do ZŠ 1 Dobře fungující škola

2

3

4

5 Špatně fungující škola

51

13. Celková image školy nyní * 1

2

3

4

5

Dobře reprezentuje obec

Špatně reprezentuje obec

14. Image školy za posledních 10 let * celkový náhled 1

2

3

4

5

Zlepšila se

Zhoršila se

15. Můj názor na provoz školy v obci * 1 Obec by měla podporovat její rozvoj

10.2

2

3

4

5 Škola je zbytečná zátěž pro obec

Vyhodnocení dotazníku

Obrázek 6: dotazník - otázka č.1

52

Obrázek 7: dotazník - otázka č.2

Obrázek 8: dotazník - otázka č.3

53

Obrázek 9: dotazník - otázka č.4

Obrázek 10: dotazník - otázka č.5

54

Obrázek 11: dotazník - otázka č.6

Obrázek 12: dotazník - otázka č.7

55

Obrázek 13: dotazník - otázka č.8

Obrázek 14: dotazník - otázka č.9

56

Obrázek 15: dotazník - otázka č.10

Obrázek 16: dotazník - otázka č.11

57

Obrázek 17: dotazník - otázka č.12

Obrázek 18: dotazník - otázka č.13

58

Obrázek 19: dotazník - otázka č.14

Obrázek 20: dotazník - otázka č.15

59

ZÁVĚR Na závěr bych podotkla, že kolektiv školy nesmí ustrnout v této pozici. Škola musí pokračovat v tom, co jí napomohlo vybudovat si postavení a udržet si dobré jméno na vzdělávacím trhu. Prostřednictvím vyhodnoceného dotazníku jsme zjistili určité nedostatky, na které bychom se měli kolektivně zaměřit a snažit se je odstranit. Pro malou školu, jako je naše, je velmi důležité mít zájem o každé dítě. Vytvořit mu bezpečné prostředí bez ohledu na jeho nadání a podle jeho individuálních potřeb. Budovat u každého dítěte pozitivní vztah ke vzdělání a motivovat ho k dalšímu sebevzdělávání. Jen tak nám rodiče budou důvěřovat a dají „plnou moc“ vzdělávat a vychovávat jejich děti. Po stránce materiálního vybavení veřejnost o škole mluví jako o velmi dobře a moderně vybavené škole. Je to samozřejmě díky financím od zřizovatele i kraje a patřičnou dovedností umět je využit tam, kde jsou potřeba. Díky manažerským schopnostem vedoucích pracovníků naší školy a zásluhou ostatních zaměstnanců bylo zrealizováno několik projektů a na dalších se ještě pracuje. Nemalou částku peněz šetříme i rodičům, protože například realizací projektu Ovoce do škol každý žák na prvním stupni dostává jednou týdně zdarma ovoce. Díky tomu, že se kolektiv školy zapojil do projektu Školní mléko, mají možnost všichni žáci odebírat mléčné výrobky zhruba za polovinu ceny, která je v obchodech. Prostřednictvím projektu Comenius se v měsíci březnu chystají taktéž úplně zdarma dvě žákyně do Dánska. A v neposlední řadě hospodárným využitím peněz získaných z projektu EU Peníze školám jsme nemalou částku peněz ušetřili našemu zřizovateli na rozvoj a modernizaci školy. Jsme si vědomi toho, že samotný provoz dvou budov je finančně náročný, proto ušetření na moderních pomůckách určitě všichni zastupitelé oceňují. Ve shodě s názorem širší veřejnosti, který vyplynul z vyhodnocení dotazníkového šetření, si myslím, že naše organizace se velmi dobře vyrovnala se změnou v hospodaření a za posledních deset let si vybudovala v očích veřejnosti kladně hodnocenou pozici a dobrou image. Také díky projektům zabezpečila modernizaci techniky pro odbornou výuku a po všech stránkách zajistila vyspělou úroveň vzdělávání. Proto by bylo škoda veřejností pozitivně hodnocenou školu s vnitřní kvalitou zrušit. Budeme všichni doufat, že zastupitelé, kteří o tom rozhodují, si uvědomí, že škola patří k těm nejdůležitějším článkům života na vesnici a slouží všem lidem. 60

BIBLIOGRAFIE BEDRNOVÁ, Eva. Psychologie a sociologie řízení. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2002, 586 s. ISBN 80-726-1064-3. CIMBÁLNÍK, Tomáš a Jiří GRENAR. Základy marketingu s aplikací do školního prostředí: studijní texty pro distanční vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 85 s. ISBN 978-80-244-2575-7. CIMBÁLNÍKOVÁ, Lenka. Řízení a rozvoj lidských zdrojů pro vedoucí pracovníky ve školství: studijní texty pro distanční vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 97 s. ISBN 978-80-244-2680-8. CIMBÁLNÍKOVÁ, Lenka. Základy managementu: základní manažerské činnosti 25 manažerských technik. 3. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 125 s. Učebnice (Univerzita Palackého v Olomouci). ISBN 978-802-4423-524. DEÁK, Petr. Kvalita a image manažerských škol. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 141 s. ISBN 80-7357-090-4. EGER, Ludvík. Komunikace školy s veřejností. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2001, 122 s. ISBN 80-708-2828-5. FORET, Miroslav. Komunikace s veřejností. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 206 s. ISBN 80-210-1034-7. HRZAL, Slávek. Být učitelem vyžaduje nejen vědomosti, ale také srdce. Týdeník školství. 2013, roč. 21, č. 1. ISSN 1210-8316. Image - Wikipedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2013-03-05].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Image JEŘÁBEK, Jaroslav. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. V Praze: VÚP v Praze, 2005, 104 s. ISBN 80-870-0003-X. KOHOUT, Jaroslav. Veřejné mínění, image a metody public relations. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1999, 122 s. ISBN 80-726-1006-6. LUKÁŠOVÁ, Růžena. Organizační kultura: od sdílených hodnot a cílů k vyšší výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 174 s. ISBN 80-247-0648-2. 61

OBST, Otto. Didaktika sekundárního vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 195 s. Texty k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia. ISBN 80-244-1360-4. PRÁŠILOVÁ, Michaela. Tvorba vzdělávacího programu. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006, 191 s. První pomoc pro pedagogy, 3. ISBN 80-725-4712-7. SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: EKKA, 1996, 382 s. ISBN 80-9022008-8. SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketingové řízení školy. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 328 s. Řízení školy (Wolters Kluwer ČR). ISBN 97880-7357-494-9. SZTURCOVÁ, Lenka. Specifické oblasti v řízení školy: studijní texty pro distanční vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 72 s. ISBN 97880-244-2589-4. ŠEDIVÁ, Olga. Jednotný normativ na žáka, to je jeden z cílů připravované změny financování regionálního školství. Týdeník školství. 2013, roč. 21, č. 1. ISSN 12108316. Školy pod lupou. Editor Jana Hendrichová. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1996, 188 s. ISBN 80-211-0239-X. VOLFOVÁ, Vendulka. Personální činnosti a jejich aplikace ve školství. Olomouc, 2011. Studijní text. Univerzita Palackého v Olomouci. ZŠ Vlachovice, okres Zlín [online]. 4. 3. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: www.zs.vlachovice.cz

62

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Dělení marketingového prostředí (Cimbálník a Grenar, 2010, s. 21) ............... 12 Obrázek 2: SWOT analýza (Cimbálník, 2010, s. 25) .......................................................... 20 Obrázek 3: Komponenty ovlivňující image školy (Szturcová, 2010 s. 21) ......................... 23 Obrázek 4: Graf počtu žáků v období 2003 - 2012 .............................................................. 29 Obrázek 5: Logo ZŠ Vlachovice .......................................................................................... 39 Obrázek 6: dotazník - otázka č.1 .......................................................................................... 52 Obrázek 7: dotazník - otázka č.2 .......................................................................................... 53 Obrázek 8: dotazník - otázka č.3 .......................................................................................... 53 Obrázek 9: dotazník - otázka č.4 .......................................................................................... 54 Obrázek 10: dotazník - otázka č.5 ........................................................................................ 54 Obrázek 11: dotazník - otázka č.6 ........................................................................................ 55 Obrázek 12: dotazník - otázka č.7 ........................................................................................ 55 Obrázek 13: dotazník - otázka č.8 ........................................................................................ 56 Obrázek 14: dotazník - otázka č.9 ........................................................................................ 56 Obrázek 15: dotazník - otázka č.10 ...................................................................................... 57 Obrázek 16: dotazník - otázka č.11 ...................................................................................... 57 Obrázek 17: dotazník - otázka č.12 ...................................................................................... 58 Obrázek 18: dotazník - otázka č.13 ...................................................................................... 58 Obrázek 19: dotazník - otázka č.14 ...................................................................................... 59 Obrázek 20: dotazník - otázka č.15 ...................................................................................... 59

63

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Tvorba image (Szturcová, 2010, s. 22) .............................................................. 16

64

ANOTACE 1. Příjmení a jméno autora:

Hana Strouhalová

2. Fakulta, katedra:

Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky

3. Název diplomové práce:

Image školy

4. Obor:

Školský management

5. Vedoucí práce:

Prof. PhDr. Dušan Šimek

6. Počet stran:

66

7. Počet příloh:

1

8. Počet titulů použité literatury:

21

9. Rok obhajoby:

2013

10. Klíčová slova: budování image, image organizace, image školy, klima školy, konkurence, kultura školy, marketing školy, poslání organizace, pozitivní image, příspěvková organizace, public relations, reklama školy, strategická analýza, SWOT analýza, vize organizace, zřizovatel 11. Klíčová slova v angličtině: image building, image of organization, image of school, climate of school, competition, culture of school, marketing of school, vision of organization, positive image, contributory organization, public relations, advertising of school, strategic analysis, SWOT analysis, vision of organization, founder 12. Resumé: V bakalářské práci se bude řešit problematika malých škol. Vzhledem k velkému úbytku dětí lze předpokládat, že konkurence škol se bude i v budoucnu stupňovat. Proto je, pro jejich další chod velmi důležité, aby si školy vytvořily pozitivní image, budovaly vynikající pozici na vzdělávacím trhu, bojovaly o přízeň veřejnosti a zřizovatele a snažily se vyrovnat konkurenčním školám. Dobrá image může mít velký vliv na zabezpečení dostatečného počtu žáků a tím i potřebných financí. V teoretické části jsou prezentovány základní pojmy, které souvisí s problematikou image školy. Na ni navazuje část praktická, ve které se řeší problematika konkrétní 65

malé vesnické školy v období od začátku jejího samostatného hospodaření až dosud. Hovoří se o budování kvalitní pozitivní image v této škole, o rozvoji, modernizaci a hospodaření. To, jestli se image školy zlepšila, se řeší analýzou vnitřních dokumentů školy. Z dotazníku následně plyne, jak na image školy nahlíží a hodnotí ji žáci a absolventi školy a co všechno se v budování a rozvoji image školy za uvedené období změnilo. 13. Resumé v angličtině: This bachelor’s theses deals with the issue of small schools. Considering the declining in number of pupils we may assume the competition among schools will intensify in the future. So that, for their further performance it is important to build a positive image, excellent position in education market, to court favour of public and founder, and try to compare with rival schools. Good image can have a considerable influence on ensuring a sufficient number of pupils and funds needed. The basic terms concerning the issue of image of school are explored in the theoretical part. The practical part deals with the issue of a specific small rural school from the beginning of its independent managing to present days. We deal with building fine, positive image in this school, its development, modernization and management. The fact whether school‘s image improved is solved in the analysis of internal documents. The questionnaire shows how pupils and former pupils see and evaluate school’s image. Used graphs depict what changed in building and developing school’s image in given period.

66