IKS-ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Cílem předmětu je seznámit studenty s terminologickými pojmy ze všech sportovních odvětví a oblastí sportu. Předmět jako takový ve své přímé výuce podává dále přehled pojmů za takových sportovních oblastí, jako jsou lyžařské disciplíny, sportovní hry, oblast plavání, atd. V e-learningovém příspěvku zpracováváme pojmy ze dvou oblastí: Gymnastických aktivit a Úpolových aktivit. Používejte tento výukový materiál jako slovníček vysvětlující některé pojmy z daných oblastí, není nutno znát jakékoliv zařazení nebo naznačený systém členění.
Gymnastické aktivity Gymnastická cvičení často záměrně spojujeme s hudbou. Takto lze vymezit: a) druhy gymnastiky se zaměřením na rozvoj kondice, kdy hudba tvoří pouze rytmický a emocionální doprovod dominující pohybové aktivity: gymnastika při moderní hudbě – vychází z didakticky uspořádané základní gymnastiky, džezgymnastika – čerpá z rytmické gymnastiky a tanečních technik, aerobní gymnastika – soustava gymnastických cvičení při moderní hudbě, zaměřená na dlouhodobé a intenzivní působení na kardiorespirační systém člověka, kalanetika – posilování zaměřené na tvarování postavy, b) druhy gymnastiky se zaměřením na pohybovou výchovu, kdy hudebně pohybový obsah slouží k záměrnému utváření esteticko-koordinačních schopností člověka: rytmická gymnastika – hudební pohybová výchova. Dále seznamujeme studenty s jednotlivými gymnastickými aktivitami. S tímto materiálem je doporučeno pracovat jako s jakýmsi „slovníčkem pojmů“. Některé z pojmů jsou vysvětleny obsáhleji (lze tyto informace využívat nejen pro přípravu na absolvování předmětu základní terminologie, ale např. i pro teorii gymnastiky)
Rytmická gymnastika – zde, jak sami ze zkušenosti z předmětu stejného názvu víte, jde o souvislost hudby s pohybem. Jde o hudební pohybovou výchovu. Je základem nejen pro moderní gymnastiku, ale měla by být přípravnou a průpravnou aktivitou pro mnoho dalších gymnastických aktivit s hudbou. Ikona5 Vzpomínáte? Vložíš video, natočené na RG1u Vendulky
Moderní (umělecká) gymnastika – měkký ladný pohyb, správné držení těla, ohebnost, obratnost; estetika, přirozený pohyb bez násilí a křečovitosti, přirozený rytmus, prostorové vnímání. Technicko-estetický (nebo esteticko-koordinačí sport).
Cílem je předvést danou sestavu s předepsaným počtem prvků obtížnosti. Požaduje se rozmanitost, dynamika, využití prostoru (koberec 12x12 m), spojení pohybu s hudbou. Obsahuje cvičení bez náčiní, cvičení s náčiním – švihadlo, míč, stuha, obruč, kužele. Jednotlivkyně i společné skladby. Je ženský sport, který kombinuje prvky baletu, gymnastiky, divadelního tance a akrobacie a to jak s náčiním tak bez něj. Základními rysy moderní gymnastiky jsou přirozenost, výraz, využití prostoru, soulad s hudbou, technika náčiní. Ikona5 Milí studenti, v otevřené encyklopedii Wikipedie se uvádí, že v poslední době začínají do těchto disciplín pronikat i muži. Představuji si to jen velmi těžko, ale proti gustu…. Kdo z vás, pánové by se na to dal?
Jazzgymnastika – cvičení při hudbě, čerpá z rytmické gymnastiky a tanečních technik. Pohybová aktivita, rozšířená mezi ženami a dívkami cca v 70., 80. letech minulého století. Tak jako se v současnosti chodí na zumbu nebo aerobik, byla ve zmiňovaném období oblíbená právě jazzgymnastika. Vyzdvihla bych zde zejména výběr „dušihladícího“ hudebního doprovodu.
Lidové tance – existuje celá řada moderních tanců, jako je hip hop dance, které se vyvíjejí spontánně, ale termín "lidový tanec" je obecný. Vztahoval se k "street dance. Termín "lidový tanec" je vyhrazen pro tance, které jsou do značné míry vázány tradici a které vznikaly v době, kdy byl rozdíl mezi tancem "obyčejných lidí" a tancem "high society". Lidový tanec je umělecký, realistický odraz ze života lidu. Lidé skrze něj zábavnou formou vyjadřovali a vyjadřují zcela nenásilně a přirozeně své životní situace, národní povahu a tradice. Dochází zde zároveň k vyváženému spojení umělecké složky hudební, pohybové i výtvarné (kroje). V době pohanské to byly obřadní tance (svatební, pohřební), později (16., 17. století) nastupují točivé tance s charakteristickým otáčením na místě a to v páru i jednotlivě (především děvčata) a v dalších stoletích se objevují tance figurální, velmi oblíbená polonéza, valčík, mazurka, kvapík a polka. Lidové tance na území dnešní České republiky rozdělujeme také z pohledu místního. Naše lidová kultura se dělí na oblasti západní, kam patří Čechy a západní a střední Morava (Haná, Horácko, většina Podhorácka) a kde převažuje instrumentální typ folklóru. Východní oblast zasahuje do východní Moravy (Lašsko, Valašsko a Slovácko) s typickým vokálním typem folklóru.
Balet – je forma scénického tance, která využívá choreografii. Balet může být samostatné dílo, nebo může být součástí opery. Ikona6a Shlédněte alespoň některé z ukázek na: http://www.balet.estranky.cz/clanky/videa/
Společenské tance – důraz na správné držení těla a na celkový vzhled, na estetickou, hudební a citovou výchovu, na vztah k opačnému pohlaví, na schopnost vlastní prezentace. Lze jej provozovat v každém věku a pro každý věk má své kouzlo. Od mateřských škol, kdy se jen tak hopsá, přes výkonnostně špičkové kategorie juniorů a dospělých, kde je možné stát se i mistrem světa. V kategorie seniorů jde více než o soutěžení spíše o příležitost ke společnému setkávání a trávení volného času.
Pohybová výchova – je jednou z psychosomatických disciplin. Centrem pozornosti je tělo a uvědomování si jeho částí, celková souhra a vztah člověka a prostoru. O pohybové výchově hovoříme už u nejmladších věkových kategorií. Je jednou z důležitých výchovně-vzdělávacích činností již v předškolním vzdělávání.
Zdravotní tělesná výchova – zdravotní tělesná výchova je specifická forma tělesné výchovy (TV) určená pro zdravotně oslabené jedince. Cvičení - posilovací, protahovací a uvolňovací jsou zaměřena na správné držení těla a zlepšení pohyblivosti, zmírnění zdravotních obtíží při bolestech zad a kloubů, zpevnění ochablých a protažení zkrácených svalů.
Všeobecná gymnastika - všeobecná gymnastika je náplní činnosti velké části oddílů s gymnastickým zaměřením všech věkových kategorií. Zároveň je gymnastika velmi vhodnou průpravou pro různá sportovní odvětví a činnosti, které lze přizpůsobit speciálním požadavkům. Gymnastická cvičení napomáhají ke správnému držení těla, protažení zkrácených a posílení ochablých svalů. Jsou jednou z nejúčinnějších cest a metod, vedoucích k co nejdokonalejšímu ovládání celého těla a jeho částí. Tradičním znakem programů všeobecné gymnastiky je jejich postupnost, přiměřenost věku a výkonnosti i možnost individuálního přístupu. Svým výchovným a zdravotním působením směřuje všeobecná gymnastika i do oblasti sociální a psychické. Důležité je i přizpůsobení výběru vlastního obsahu cvičení potřebám, zájmům a možnostem cvičících. Všeobecnou gymnastiku rozdělujeme na: všestranně rozvíjející a kondiční cvičení, cvičení s náčiním, cvičení na nářadí,
akrobatická příprava, taneční průpravu. Název "všeobecná gymnastika " (VG) je překladem francouzského "gymnastique générale" (GG). Tento nový směr byl ustaven mezinárodní gymnastickou federací FIG jako nabídka gymnastické pohybové aktivity pro širokou veřejnost. Rozmanitost obsahu všeobecné gymnastiky dává možnost vytvářet různě zaměřené soubory cviků pro zájemce bez omezení věku a výkonnosti.
Základní gymnastika – gymnastika, kterou jste si nezapomenutelně vryli do paměti z prvního ročníku studia na FTK UP ☺. Vše, co bylo v jednotlivých lekcích probíráno, je obsahem základní gymnastiky. Tedy: Cvičení prostná (cvičení jednotlivců, ve dvojicích, v řadách či zástupech, v kruhu,…) Cvičení na nářadí – vedlejším gymnastickém nářadí, jako jsou žebřiny, lavičky, bedny,… Cvičení s náčiním (krátká tyč, lana a švihadla, plné míče, overbaly, malé činky, netradiční pomůcky…) Užitá cvičení – jde o běhání, skákání, lezení, nošení břemen,…) Pořadová cvičení – pamatujete na nástupy, organizaci cvičenců, obraty? Patří sem i cvičení z oblasti hudebně pohybových vztahů – ke cvičení s hudbou jsme se my v prvém ročníku nedostali, ale každopádně to do základní gymnastiky patří. Základní gymnastika je tedy pohybová činnost, která se prolíná do ostatních druhů gymnastiky i jiných pohybových aktivit a sportů.
Akrobatická gymnastika – akrobatická gymnastika, dříve sportovní akrobacie, je gymnastický sport. Jedná se o gymnastickou disciplinu, jejíž kořeny sahají až do antického Řecka. Cvičení probíhá na běžných gymnastických prostných o rozměrech 12x12m.Cvičí se v sestavě dlouhé maximálně 2:30 min za hudebního doprovodu. Prvky v sestavách jsou propojeny choreografií. Závodí se celkem ve 3 sestavách - statická (prvky s výdržemi), dynamická (prvky s letovou fází) a smíšená sestava, ve které se kombinuji prvky z předešlých sestav. Závodí se v kategoriích páry a skupiny. Páry mohou být smíšené nebo ženské či mužské. Skupiny jsou ženské trio a mužská čtveřice. Ikona6a Najděte na internetu stránku věnovanou akrobatické gymnastice a shlédněte alespoň 1 video pro vytvoření představy, o čem tento druh gymnastiky je.
Sportovní gymnastika mužů a žen bude podrobně probírána v předmětu Teorie a didaktika gymnastiky, ale základní informace, bez kterých prostě „nemůžete žít“ pročtěte dále. Sportovní gymnastika je sportovní odvětví, při němž jednotliví závodníci předvádějí silové nebo švihové gymnastické prvky na koberci (prostná) nebo na nářadích. Jde o technicko-estetický (nebo esteticko-koordinační sport). Ve sportovní gymnastice soutěží muži i ženy a jejich disciplíny se odlišují. Sportovní gymnastika je stálou součástí olympijského programu, mistrovství světa se v ní pořádají od roku 1903. Ikona2 Pro absolvování testu z předmětu Základní terminologie je nutné dále znát: Olympijské pořadí závodních disciplín žen (4 disciplíny) Olympijské pořadí závodních disciplín mužů (6 disciplín) Název oficiálního přeskokového nářadí (užívaného po roce 2000) Rozměry kladiny (délka, šířka), rozměry koberce pro prostná (délka, šířka) Najděte nejvýraznější odlišnosti v přeskoku a prostných u mužů a žen.
Skoky na trampolíně – spadají pod sportovní odvětví sportovní gymnastika a jako takové jsou i olympijským sportem. Jsou sportovní odvětví, při němž jednotliví závodníci předvádějí ve vzduchu akrobatické prvky. Ty mohou být prováděny v poloze skrčmo, schylmo, toporně v podobě jednoduchých skoků či složitějších kombinací jednoduchých i vícenásobných salt vpřed, vzad a vrutů. Soutěží jednotlivci muži a ženy, divácky atraktivní jsou soutěže synchronních párů. Skoky na trampolíně jsou od roku 2000 součástí letních olympijských her, ve sportovní praxi jsou také hojně využívány pro nácvik a trénink dalších sportovních odvětví, např. skoků do vody, akrobatického lyžování a dalších.
Teamgym - gymnastická soutěž Teamgym vznikla na půdě Evropské gymnastické federace UEG v roce 1994, tehdy ještě pod názvem Euroteam. K přejmenování došlo jednak proto, že obliba tohoto sportu překročila hranice Evropy a stala se soutěží světovou a jednak proto, aby ve svém názvu obsahovala informaci o tom, že se jedná o soutěž gymnastickou (gym). Gymnasté a gymnastky, kteří ukončili svou závodní kariéru (a v gymnastice to bývá v poměrně nízkém věku), hledali, jak své dovednosti využít dál, soutěžit, mít důvod trénovat. Nejspíš takto vznikla v severských zemích tato nová soutěž. Teamgym je určen pro družstva žen, mužů či družstva smíšená. Na mezinárodním poli je soutěž určena převážně pro závodníky dorostového věku a pro dospělé závodníky (minimální věková hranice pro mezinárodní soutěže je 16 let). Ikona6a Které disciplíny tento trojboj obsahuje? Kolik členů má mít team?
Šplh na laně – je sportovní disciplína (lze řadit mezi gymnastické) ve které závodníci lezou vzhůru po zavěšeném osmimetrovém laně, a to výhradně pomocí svých rukou, tzv. bez přírazu (dolní končetiny se nepoužívají). Hodnotícím kritériem je zde čas potřebný k dosažení cíle. V historii novodobých olympijských her se šplhalo nejdříve do výšky 14 metrů a hodnotil se i styl provedení (dodržení předepsaného přednosu). Šplh na laně je pro český sport významný tím, že právě v této disciplíně tehdejší Československo získalo úplně první olympijskou medaili. Získal ji Bedřich Šupčík (třetí skončil Ladislav Vácha) na VIII. olympijských hrách v Paříži, kde byl šplh (poprvé na 8m laně) součástí gymnastického víceboje. Vzkříšena byla tato disciplína v roce 1993 Memoriálem Bedřicha Šupčíka, Mistrovství ČR se konalo poprvé v roce 2007 v Olomouci.
Ikona6a Jakým časem se stal Bedřich Šupčík v roce 1924 našim prvním olympijským vítězem v dějinách?
Aerobní gymnastika = aerobik – gymnastické vytrvalostní cvičení, kterým cvičenec získává určitou optimální zdatnost a optimální účinnost oběhových systémů. Cvičení aerobního charakteru, provádí se ve skupině, nejčastěji v tělocvičně při hudbě. Efektem je zvyšování kondice, formování postavy a odplavení stresu. Rozlišuje se sportovní aerobik (závodní sport) a komerční aerobik (rekreační sport pro veřejnost). Dělení závodního aerobiku: Za součást aerobiku může být považován soutěžní master class. Sportovní aerobik se dělí do více kategorií: muži, ženy, týmy, páry, fitness step, fitness, hip hop. Soutěžní Master Class je podobný běžné lekci aerobiku vedené kvalifikovaným lektorem.
V tomto případě porota vybírá podle předem daných kritérií mezi účastníky master classu postupující do dalších kol. Master Class je pořádán pro různé věkové kategorie i úrovně trénovanosti
Sportovní aerobik ženy
Sportovní aerobik páry
Sportovní aerobik fitness týmy
Sportovní aerobik týmy
Aerobiku dnes existuje mnoho forem. Můžeme je rozdělit následovně:
Podle intenzity: aerobik s nižší účinností - „low impact aerobics“ – TF 55-70 % max - jedná se o všechny pohyby, při kterých zůstává jedno chodidlo v kontaktu s podlahou, aerobik s vyšší účinností - „high impact aerobics“ – TF nad 70 % max - jsou to pohyby, v jejichž průběhu nemá současně ani jedno chodilo kontakt s podlahou. V současné době se tyto druhy prolínají a v jedné lekci se tak setkáme s oběma druhy. Podle stylů:
DANCE – dynamické aerobní cvičení. Jedná se o styl, kdy se do choreografie zařazují taneční kroky různých tanců, např. aerobik ve stylu: Hip-hop - funk měl a má velký vliv na zvuk hip hopu. Hip hop je druh populární hudby a také novodobý taneční styl. Je tvořen ze dvou hlavních elementů, jimiž jsou DJing a rap. Hiphopová hudba vzniká spojením rytmů mixovaných DJem a veršů, které do nich vkládá rapper (též označovaný jako MC=Master of Ceremony). K již zmíněné hudbě, ať už reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem breakdance. Za pátý element je považován beatboxing. Street dance - vyznačuje zejména svojí originalitou. Neexistují zde žádné předepsané prvky nebo vazby, zkrátka každý může tančit tak, jak cítí. I tak má ale svoje pohybové zákonitosti. Inspirován moderními tanečními styly. Funk - používá komplexnější rytmus, struktura skladby je obvykle jednodušší. Vyznačuje se čtyřčtvrtečním taktem, silnou basovou linkou, ostrou rytmickou kytarou, výraznými na rytmus orientovanými dechy, výraznými bicími, zpívanými a křičenými vokály, najdeme zde i vliv afrických tónů. Důraz se taktéž klade na taneční stránku hudby. House dance - je další forma pouličních tanců. Původ mu nejspíše dali Hispánci, kteří tancovali salsu, Brazilci, tancující capoeiru, Afričani, b-boys , stepaři a tanečníci jazzu. Tahle masa lidí dala za vznik New Yorského stylu zvaného "House dance". Je tu pár rozdílů od Hip Hopových tanečníků. House nevyužívá tolik beatu a zaměřuje se spíše na pohyb horní části těla, který je doprovázen speciálním stylem hudby, Housem. Jazz dance – moderna. Salsa – společenský tanec, latina. Belly dance – orientální, břišní tanec. Dance fever - propojení různých tanečních stylů s kondičním cvičením. Dance aerobik - cvičební jednotka kondičního charakteru, ve které se střídají složitější aerobní variace s posilovacími bloky zaměřenými na tvarování hlavních svalových skupin celého těla. Hodina je vhodná pro osoby se základními znalostmi aerobních kroků.
Zumba – velmi dobře formuje postavu. Velký hit posledních let spojuje aerobik s latinskoamerickými tanci. Požaduje alespoň minimální taneční nadání a kondici. Zumba je poměrně náročná a ne každý ji udýchá. Pro lidi s velkou nadváhou není příliš vhodná, zatěžuje klouby. Latino – tanec s latinsko-americkou hudbou. MTV dance - Moderní taneční forma, která vychází z metodiky aerobiku. Je inspirována klipy hudební stanice MTV. Využívá tanečních prvků funku, hip-hopu a dalších tanečních stylů. Není nutná znalost tanečních prvků, je vhodná i pro začátečníky. Ikona6a Charakterizujte a postihněte hlavní prvky aktivity Capoeira. Najděte na internetu a shlédněte ukázku této taneční pohybové aktivity. Port de bras – představu o této aktivitě gymnasticko-tanečního charakteru lze získat shlédnutím následující ukázky. Najděte základní rys této aktivity. http://ocviceni.fitweb.cz/port-de-bras-a201.html Flirt dance - originální Flirt Dance rozvíjí ženskost, ladnost, flexibilitu, tvaruje postavu, podporuje cit pro hudbu a upevňuje pozitivní pohled na sebe sama Ikona5 Na část hodiny Flirt Dance se můžete podívat http://www.youtube.com/watch?v=uING4BJ2QV0&feature=related
BODY WORK – hodiny zaměřené na posilování a tvarování těla. Mnohdy se využívají různé cvičební pomůcky jako malé činky, gumy, tyče, flexi-bary, bosu balance trainery apod. Např.: P-class - obsahem je cvičení formativního účinku na tzv. ožehavá místa těla (hýždě, břicho, stehna). Je kombinací aerobiku a posilování. Body Interval - cvičební jednotka kondičního charakteru, ve které se střídají jednoduché aerobní části s posilovacími bloky zaměřenými na tvarování hlavních svalových skupin celého těla s využitím náčiní (gumy, činky a jiné). Vytrvalostní cvičení – střídání pomalých a rychlých bloků. Body tone - je kondiční posilovací lekce, která se zaměřuje na formování celé postavy. Je určena všem, kteří se obávají náročných aerobikových choreografií a přesto si chtějí „dát do těla“, získat dobrou kondici a pěknou postavu. Díky tomuto cvičení se nejen cvičenec zbaví tukových polštářků, které ho trápí, ale získá také ploché břicho, štíhlejší pas, zpevní tělo, vylepší jeho držení, zkrátka bude fit a v pohodě.
Body styling - velmi oblíbené hodiny zaměřené na posilování a tvarování celého těla často s využitím náčiní (činky, gumy, tyče). Hlavním cílem je posílení partií těla se sklonem k ochabování s přihlédnutím na správné držení těla a udržení fyzické kondice. Body form - kombinace koordinačně nenáročného intenzivního aerobiku - zaměřené na spalování tuků a dynamického posilování - zaměřené na formování postavy. Body balance - pomalé cvičení zdravotního charakteru zaměřené na odstranění bolesti zad, zeštíhlení pasu, protažení a posílení problematických svalových skupin a zlepšení kloubní pohyblivosti, na zpevnění středu těla (intenzivní posílení břicha, hýždí, zad). Bosu – balanční cvičení, které stimuluje svaly zajišťující správné držení těla a pomáhá dosáhnout rovnováhy mezi svalovými systémy. Při cvičení se používá speciální pomůcka „Bosu balance trainer“. Ikona5 Shlédněte ukázku cvičení na Bosu balance trainer. http://www.youtube.com/watch?v=Ghq4U7aB6uo&feature=related Ropics - cvičení se švihadlem. Přeskoky a kroužení se kombinují s aerobikem s nižší účinností. Therarobik - aerobní cvičení se systémem posilovacích gum. Rubber band - cvičení s posilovací gumou. Kalanetika – tento program není všestranně zaměřen, tvaruje tzv. „choulostivé“ partie boků a hýždí. Využívá velmi malých, ale přesných pohybů. Jde o cílené, dokonale kontrolované pohyby, které se opakují až 100x. Kromě zpevnění svalů, zlepšení ohebnosti a částečně i svalové vytrvalosti se tímto cvičením zlepšuj koordinace a rovnováha. Protože v sadě cvičení nejsou žádné poskoky, je kalanetika vhodná také pro lidi s nemocnými klouby. Gymstick - je lehká polstrovaná tyč, na níž jsou upevněné gumové Tubingy (kulaté gumy s různou silou odporu). Gymstick je „vše v jednom“. S jedním načiním posílíte, zpevníte, vytvarujete všechny svaly těla a rozvinete koordinaci.
Fitbox - velmi oblíbená novinka v oblasti Fitness. Jedná se o skupinové, zábavné a energeticky vysoce účinné cvičení na speciálně upravených boxovacích totemech. Při tomto cvičení ve stejný okamžik klienti nacházejí hudbu, motivaci, kondici, zábavu a psychickou uvolněnost. Jumping - jumping program byl sestaven, aby oslovil širokou veřejnost tak, aby si na své přišel opravdu každý. Základním prvkem cvičení je cvičení na speciálních trampolínkách. Jde o kombinaci rychlých a pomalých poskoků se silovými prvky a rychlých sprintů. Komplexnost cviků zaručuje posílení celého těla a tvarování jednotlivých partií. Flexi bar - cvičení s náčiním Flexi-Bar je vynikající prevencí proti bolestem zad. Při tréninku s tyčí Flexi-bar pracují hluboké svaly zádové (vzpřimovače), veškeré břišní svalstvo a svaly pánevního dna. Tato kmitací tyč poskytuje vynikající trénink všem věkovým skupinám a všem stupňům výkonnosti. Vibrační tyč Flexibar je určena pro cviky v lehu, v sedu, ve stoji, při pohybu nebo při cvicích rovnováhy. Ikona5 Shlédněte ukázku cvičení s Flexi Bar (20 sekundové titulky klidně vynechejte). Příjemnou podívanou. http://www.youtube.com/watch?v=uGRBh_Np6ek Trampolínky - balanční cvičení na pružném výpletu trampolínky je zábavné. Výhodou balancování je zpevnění hlubokého svalstva kolem páteře. Získáte tak lepší koordinaci a rovnováhu a tím pádem i vyšší sebevědomí.
STEP – cvičení s využitím stupínku (bedničky). Také může být děleno podle zaměření: Step-class - aerobní cvičení při hudbě, při kterém se sestupuje a vystupuje na step – zpravidla plastový schod (bedničku).
Power step - Aerobní hodina na stepech je určena pro mírně pokročilé. V úvodní části jsou dva až tři choreografické bloky, po kterých následuje kratší posilování. Basic step – jednoduchý, ale intenzivní aerobik na stepu, zaměřený na snížení hmotnosti, zlepšení kondice a kardiovaskulárního systému.
FLEXIBILITY, YOGA, STRETCHING – pomalé formy cvičení navozující rovnováhu tělesné i duševní stránky člověka. Některé hodiny jsou více posilovací, jiné protahovací nebo meditativní. Příklady: Pilates – ucelený systém cvičení. Je to program složený ze série přibližně 500 navržených činností vykonávaných na podložce nebo jiném aparátu. Metoda Pilates věří, že díky zpevnění jádra těla, celé tělo bude vyvážené a formované. Všechny Pilates pohyby vycházejí z břišních svalů a svalů spodní části zad. Jsou vymyšleny tak, aby pracovaly menší svaly, které napomáhají větším svalům a zároveň danou svalovou oblast protáhly. Přestože se jedná o low-impact cvičení, jde o cvičení velmi intenzivní. Cvičí se na zemi nebo s pomocí zvláštních konstrukcí, které vypadají jako kombinace žebříků a hrazdy s pojízdnými deskami na nich. Jógalates – cvičební program, který spojuje prvky cvičení jógy a metody Pilates, posilovací cvičení, protahování, moderní forma jógy. Fitness jóga - je moderní odvětví jógy, čerpající prvky z několik tisíc let staré hathajógy. Jednotlivé cvičební polohy (ásány) jsou dynamičtější a plynule přecházejí z jedné do druhé. Power jóga - využívá některých klasických jógových pozic, upravených do dynamického a silového provedení. Přispívá k protažení a posílení svalů celého těla, odstraňuje svalové dysbalance, učí pracovat s dechem, přispívá k rozvoji kloubní flexibility, pomáhá velmi účinně formovat postavu, nabíjí energií, celkově harmonizuje organismus. Cvičí se bez bot. Classic jóga Ikona6a Jak se jmenují chvalozpěvy, v nichž jsou zapsány staré systémy učení jógy? Bikram jóga -poměrně náročné cvičení v teple, které je dobré na protažení svalů i celkové zlepšení zdraví. Mnozí instruktoři je doporučují spíše lidem, kteří už mají zkušenost s nějakou podobou jógy. Stretching - jeden z nejkvalitnějších způsobů protažení. My jej podrobně známe z výuky hodin základní gymnastiky a víme, že strečink nerovná se průpravná část vyučovací či tréninkové jednotky (rozcvičky) ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Wellness - poslední dobou se v odborné literatuře, v populárních časopisech i na internetových stránkách nejrůznějších fitness center a posiloven setkáváme stále častěji s pojmem Wellness. Co vlastně tento termín znamená? Asi většině z nás se toto slovo intuitivně spojí se "zdravím". Wellness je však chápán šířeji. Je to v podstatě životní styl vedoucí k
dosažení duševní a tělesné pohody a rovnováhy. Volně bychom mohli toto slovo přeložit jako "dobře vypadat a dobře se cítit", stav tělesné i duševní harmonie. Body & Mind s pojmem wellness úzce souvisí. Tyto techniky, mezi které patří mimo jiné: Power yoga basic, Pilates basic, Chi-toning, Taichi, Klasická jóga, Tantra jóga, Jivamukti jóga, Port de bras, Rehabilitační a zdravotní cvičení, Total body workout, Yogalátes, Tae-bo, Dynamické posilování, Expander fitness, Fitt Ball, Balantes zdůrazňují význam vzájemných vztahů mysli a těla, vnímání duševního a fyzického stavu. Jsou zaměřeny na dosažení jejich harmonie. Power stretch - kombinace cvičení v pomalém tempu z oblasti Body& Mind (žádné aerobikové sestavy; jde o kombinace stylů Power yogy, Pilates, 5-ti Tibeťanů). Cviky můžete přizpůsobit sami sobě. Cvičení zlepšuje držení těla, tvaruje svaly zejména zádové a břišní. Zvyšuje sílu centra vašeho těla.
VYUŽÍVAJÍCÍ BOJOVÁ UMĚNÍ – aerobik s prvky různých druhů bojových sportů: Kick-box aerobik - je nekontaktní cvičení. Není určen pro boj nebo sebeobranu. Je náročnější než low i high aerobic. Udržujete se v tempu drobnými "boxerskými" poskoky (shuffle); tepová frekvence je stále v aerobní zóně, takže spalujete = hubnete. Musíte správně dýchat (nebo zahynete!!). Pracují velké svalové partie – nohy, hýždě, ramena, paže, záda a břicho. Má jednoduchou choreografii. Vyžaduje správnou techniku provedení. Trvá několik lekcí, než se kickbox aerobic naučíte, abyste si při kopech (kick) a úderech (cut, hook, punch) neublížili. Vynikající na odplavení stresu a agrese. Taebo - je poměrně mladý kolektivní sport s prvky bojových umění, které získává stále více nadšenců z řad mužů i žen všech věkových kategorií. Tae-bo je výborné pro zvýšení kardiorespirační vytrvalosti, celkové fyzické kondice, vytvarování a posílení celého těla. Hlavní část hodiny se skládá z kopů, úderů a bloků z bojových umění. Nevytvářejí se žádné choreografie a veškeré pohyby mají silový charakter. Punch Karate aerobik Kata dance Tai chi aerobik Thai Box-robics - je cvičení vhodné pro začátečníky i pokročilé. Jde o moderní formu aerobiku, vycházející z prvků východního bojového umění. Jednotlivé prvky Thai Box-robics jsou jednoduché a zvládne je zpravidla každý. Thai Box-robics je bez složité choreografie. Při cvičení dochází k efektivnímu spalování tuků a zpevnění hlavně svalů paží, hýždí a stehen, apod.
NEW TRENDS – aerobiky, které jsou netradiční, zábavné a využívající nejrůznější pomůcky. Např.: Ropics - cvičení se švihadlem. Přeskoky a kroužení se kombinují s aerobikem s nižší účinností. Fitball aerobik - na velkých míčích – aerobní cvičení s použitím fitballu - gymnastický míč – velký nafukovací míč na cvičení a sezení. Cvičení na zlepšení rovnováhy. Fat turner - Lekce asi s 30 minutovým aerobním blokem s vloženým posilováním dolních končetin. Následuje posilování všech svalových skupin. Podporuje intenzivní spalování tuků. Body ball – cvičení s velkými míči. Overball - cvičení s malými míči. Slide aerobik - na podložce se zarážkami, aerobní cvičení s využitím speciálního kluzkého pásu. Funk aerobik - jedním z nejprogresivnějších a nejmodernějších forem, které aerobic skýtá. Základem všeho je kvalitní muzika. Funk představuje velmi osobité pojetí skutečnosti a propojení hudby s tancem. Velmi důležitá je u tohoto druhu pohybu hlavně choreografie. Než přejdeme k samotnému cvičení v rytmu funk, musíme si přiblížit samotnou muziku. Funk je složen z prvků hned několika hudebních stylů. Jsou jimi například jazz, afro, street dance, rap či hip-hop. Původ tohoto hudebního stylu bychom hledali v Africe. Do podoby, kterou má dnes, se vyvinul hlavně na ulicích v černochy obývaných čtvrtích Spojených států amerických. Na počátku všeho byl jazz. Funk, anebo funky aerobic, jak bývá toto cvičení často nazýváno, funguje v podstatě totožně jako klasický kondiční trénink. Baby aerobik - dětský aerobik – modifikovaný aerobik vhodný pro děti.
AQUA FITNESS – pohybové aktivity ve vodě, které svým obsahem, způsobem provádění a intenzitou zátěže sledují aerobní zdatnost, rozvoj silových schopností, udržení pohyblivosti, optimalizaci složení a tvaru těla, psychická harmonizace, společenský kontakt. V historii šlo o léčebné, rehabilitační a rekreační důvody. Dnes se rozvíjí co nejatraktivnějším způsobem. Využívá se různých pohybových forem, hudby a zajímavých pomůcek (plavecké destičky, žíněnky, tyče – woogle, rukavice, destičky „packy“, pásy, pomůcky převzaté z aerobiku a upravené pro využití ve vodě - stepy, dynaband, freesbee talíř, vodní činky, expandery, stabilizační pásy, speciální obuv atd. Další rozšíření – řízené proudění vody, prosklená stěna umožňující kontrolu pohybů atd.
Aqua aerobik – aplikovaná gymnastická cvičení a plavecké dovednosti zaměřené na pohybový rozvoj. Jde o různé formy aerobního cvičení ve vodě s hudebním doprovodem. Cvičíme v mělké, přechodné i hluboké vodě. V mělké vodě vážíme 50 % své hmotnosti. V přechodné vážíte 25-30 % své hmotnosti. V hluboké vodě vážíme 10 % své hmotnosti, nedotýkáme se dna, využívají se nadlehčovací a stabilizační pomůcky. aqua-jumping – poskoky, výskoky ve vodě, aqua-walking – chůze ve vodě, je vhodná jak pro zdravé, tak i pro ty, kteří nemohou ze zdravotních důvodů trénovat chůzi na suchu, aqua-jogging – běh ve vodě, nevznikají při něm nebezpečí poranění, intenzita cvičení je vysoká, jsou kladeny větší nároky na koordinaci, orientaci, rovnováhu; provozují ho zdraví, obézní i ti, co mají problémy s hybným aparátem, aqua-step-aerobik – cvičení spojené s vystupováním a sestupováním na step-bedýnku, aqua-kick box-aerobik – i ve vodě kick-box aerobik patří mezi aerobní cvičení, které vychází z bojového umění. Při cvičení se kromě aerobikových cviků používají také údery, kopy, úniky a úhyby celého těla. Kick-box aerobik je výborný nejen na procvičení svalů dolních končetin, ale také na svalstvo břicha, paží a zad. Jedná se o velmi intenzivní cvičení, které je poměrně dost náročné na fyzickou kondici. aqua-dyna-band-aerobik atd. aqua-power – posilovací cvičení ve vodě, při kterém nedochází k nadměrnému růstu svalové hmoty, ale snižuje se obsah tělesného tuku a zpevňuje a formuje postava, aqua-strečink – protahovací cvičení ve vodě, zlepšení pohyblivosti. Aqua gymnastika – rozvoj aerobní zdatnosti, silový rozvoj, tvarování postavy, ovlivnění stavu hybného systému. Gymnastická cvičení aplikovaná na vodní prostředí. Podmíněně vnímáme vodní prostředí a fyzikální vlastnosti vody, což vytváří výborné podmínky pro permanentní korekci držení těla, udržování rovnováhy, vědomé vedení pohybu v prostoru. Aquatance Spinning - na speciálních kolech. Při vyšších rychlostech se spalují cukry, čímž se zlepšuje kondice, ale příliš se nezhubne. Plán v nižším tempu, kdy se vydrží šlapat déle pomůže zhubnout. Tuky se začnou spalovat zhruba po půl hodině. …nebo obdobné cvičení na veslařských trenažérech. Kangoorobik - aerobní cvičení ve speciálních skákacích botách kangoo jumps s trampolínovým efektem.
Skating/roll-on aerobic - s využitím kolečkových bruslí, Nordic walking - velmi vhodný sport pro všechny věkové i váhové kategorie. Svižná chůze s hůlkami, která připomíná pohyb na běžkách, zlepšuje kondici, zapojuje 90 procent svalů v těle a spaluje až o 46 procent více energie než běžná chůze. Další výhodou je, že odlehčuje kolenům a jiným nosným kloubům. Power walking - chůze s činkami nahrazující hole atd. Fitness – přístrojové posilování (cycle, climber, stepper, pulldown atd.) Chi – toning (chi = energie, toning = zpevnění). Program budoucnosti z minulosti. Jde o kombinaci cviků z pilates, jogy , 5 Tibeťanů, rehabilitačních cviků, dechové gymnastiky a tanečních technik. Cvičí se při rytmické relaxační hudbě, která cvičící vede v tempu. Lekce má několik bloků – zahřátí, dynamickou část s tanečními prvky, posilovací část na podložce a strečinková cvičení se závěrečnou relaxací. Cvičí se na podložce, na boso. Freestyler je nový druh funkčního cvičení, které vychází z přirozených každodenních pohybů, pracuje s postupným odporem a provádí se v plném rozsahu pohybu. Flowin - naprostá novinka na poli cvičení! Nová sportovní pomůcka na propracování celého těla. Fowin je speciální deska s klouzajícími podložkami pod ruce a nohy, které vytváří odpor podle toho, jak je na ně vytvářen tlak.
ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ – zejména na prevenci bolestí zad. Protahuje a posiluje hlavní svalové skupiny za využití velkých i malých míčů. Akreditovaná cvičitelka čerpá ze své rehabilitační praxe, používá prvky tai-chi, pilates, metody Mojžíšové a další rehabilitační praktiky. Kung fu - gymnastika provozovaná v Číně tři tisíce let před Kristem jako systém léčebné a zdravotní gymnastiky si udržela tradici až dodnes (více v další kapitole Úpolové aktivity).
Úpolové aktivity Karate Principem bojového umění karate je využít moment překvapení a dvěma třemi bojovými technikami zlikvidovat soupeře. Nejdokonalejší a nejúčinnější techniky byly sestavovány do tzv. kat. Důležitý je vysoký kop, výskok, vytrénované tělo, perfektní techniky. Techniky lze zvládnout s tzv. kote kitai – tělesným a duševním otužováním. Karate je možno rozdělit do tří skupin: Kihon (nácvik postojů, krytů, úderů a kopů) Kata (simulace bojových situací) Kumite (nácvik souboje s jedním či více partnery)
Všechna asijská bojová umění jsou úzce svázána s východními filosofiemi, zejména s buddhismem, který vznikl v Indii, postupně se rozšířil po celé Asii. Teorií o vzniku bojových umění v Číně je více. Jedna z nich vychází z domněnky, že centrum vzniku bojových umění je čínský klášter Shaolin-shu, kam kolem roku 520 našeho letopočtu už jako téměř šedesátiletý muž přišel z Indie budhistický patriarcha Ch-an (Zen) Bodhidharma (také Daruma nebo Ta-mo), 28. následník Buddhy. Aby jeho žáci lépe zvládali náročné meditační techniky, Bodhidharma vytvořil pro mnichy program cvičení pro zvyšování fyzické kondice založený na umění boje holýma rukama, které napodobovaly pohyby různých zvířat. Podle jiné teorie základy bojových umění jsou obsaženy v taoistických dechových cvičeních (Chikung). Počátky vzniku Karate jsou spojovány s ostrovem Okinawa. Předpokládá se, že okolo 7. století sem začaly pronikat prvky čínských bojových umění. Za zlom ve vývoji Karate lze považovat rok 1868, tj. počátek období Meiji. Karate vystoupilo z ilegality. Od roku 1905 se začalo dokonce vyučovat v hodinách tělocviku na základních školách na Okinawě. Karate se dostává do Japonska. Tehdejší učitel Funakoshi však odmítá vyučovat karate jako útočný směr, ale jen jako bojovou cestu, sebezdokonalování a využití jen v krajní situaci. Odmítal konfrontaci silou. Později podléhá nátlaku a zavádí zápas – kumite. Po druhé světové válce se karate dělí. Jedna cesta vedla přes celojaponské mistrovství, kde se hra stala bodovací hrou, druhá přes armádu, vzniká celoamerická federace karate. A tak vznikají dvě sekce, které chtějí určovat pravidla. V současnosti je úloha karate mnohostranná. Je sebeobranou pro policisty a ozbrojené síly, vyučuje se jako program tělesné výchovy. Karate má dnes mnoho směrů. Největší: Goju ryu - zakladatel Chojun Miyagi Kyokushinkai ryu - zakladatel Masutatsu Oyama Shito ryu - zakladatel Kenwu Mabuni Shotokan ryu - zakladatel Gichin Funakoshi Wado ryu - zakladatel Hironori Otsuka
KATA Znak pro slovo kata se skládá ze tří částí: levá horní část znamená "tvar", pravá horní část výraz "řez" a dolní část "základ, zemi". Poskládáním těchto tří významů můžeme toto slovo charakterizovat jako "formu, která vystřihuje základ." Zjednodušeně, kata symbolizuje boj proti několika fiktivním útočníkům, ozbrojeným a útočícím různými způsoby a ve stanoveném pořadí. Úlohou "obránce" je tyto pomyslné útoky vykrývat a současně provádět i vlastní protiútoky a to předem stanovenými technikami, jejich návaznost na sebe tvoří celek, tj. určitou kompletní akci. Aby však kata nebyla znehodnocena je na pouhé provádění technik karate, jsou tyto vykonávány navíc v předepsaném rytmu tak, aby kata dávala cvičícímu pocit reality skutečného boje. Jedná se tedy o předem přesně stanovený sled obranných a útočných technik proti předpokládaným způsobům útoku. Pomocí kata se můžeme naučit s imaginárním protivníkem správný pohyb těla a použití mnoha útočných a obranných technik.
KUMITE Techniky z kata využíváme v kumite proti jednomu nebo více protivníkům. Všechny údery jsou náznakové. Jde o dynamiku technik, ne o celkovou sílu. Cvičí se s partnerem.
Kumite se dělí na: Jakusoku kumite Tanren kumite o Gohon kumite o Sanbon kumite o Ippon kumite Kihon kumite o Kihon ippon kumite o Kaeši ippon kumite Jakusoku dţijú kumite o Dţijú ippon kumite o Kaeši ippon kumite Ójó kumite o Happó kumite o Kumite kata Džijů kumite Randori kumite o Randori bez charakteru boje o Randori s charakterem boje
Šiai kumite
Zápasí se na čtvercovém koberci o straně osm metrů plus dva bezpečnostní metry. Závodníci nosí bílé kimono bez označení. Maximálně znak nebo vlajka. Na zádech číslo. Kabát stažený v pase pásem, kalhoty aspoň do dvou třetin lýtka. Zápas se boduje – sanbon (3 body), nihon (2 body), ippon (1 bod).
Judo Styl japonského umění, celý název Kodokan Judo. Vzniká z džiju-džitsu, které vyučuje sebeobranu neozbrojeného člověka. Cílem Juda je mít možnost volby, buď útočníka poraním, nebo nad ním získám kontrolu a vysvětlím mu marnost jeho chování. V roce 1964 se stalo judo olympijským sportem. V České republice vzniká Judo v roce 1919. V Judo je principem dosáhnout maxima při minimálním úsilí, avšak při vzájemném prospěchu. Učí tedy vzájemnému respektu mezi lidmi.
Kodokan Judo obsahuje: techniky pádů ukemí, techniky hodů nage-waza, techniky znehybnění katame-waza, techniky úderů atemi-waza. Zápasiště měří nejméně 14m x 14m a nejvýše 16m x 16m a je vytvořeno z tatami nebo podobného přijatelného materiálu libovolné barvy. Zápasiště musí byt instalováno na pružném podkladu. Závodník může být oblečen do modrého nebo bílého judogi. První vyhlášený závodník má oblečeno modré judogi a druhý bílé. Zápas užů a žen trvá 5 minut. Junioři a juniorky 4 minuty. Závodník se vzdává způsobem, že dvakrát nebo vícekrát poklepe nohou nebo rukou o zem nebo zvolá vzdávám se (maita).
Kickbox Kickbox (Kickboxing) je druh bojového umění, ve kterém se k porážce soupeře využívají kopy z tradičních bojových umění a boxerské údery. V tomto sportu probíhá zápas ve stoje. V tomto plnokontaktním sportu jsou oba soupeři v trenýrkách, mají chránič zubů, omotávky rukou – bandáže, boxerské rukavice, chrániče třísel a suspenzor, chrániče holení a nártů (botičky), nepovinně helmu. Podobným sportem je Thajský box Muay Thai, tady je však dovoleny kopy pod pás, zásahy koleny a lokty. V Japonsku prozatím nebyl typ sportu, kde by mohl být soupeř uhozen plnou silou a dokonce vícekrát za sebou. Proto vzniká prozatím sport pod náhradním názvem karate-boxing. V roce 1966 se v Ósace konají první závody v kickboxu. Začíná se vysílat v televizi a je v Japonsku velmi populární. Začíná se rozšiřovat ve velké míře po celém světě. Styly kickboxu zahrnují: Adithada (indický kickbox) – forma kickboxu využívající údery i kolenem, loktem a čelem.
Lethwei (barmský kickbox) – barmské bojové umění s velkým důrazem na údery koleny, lokty a hlavou. K úderu může být použita jakákoliv část těla, ale jakákoliv část těla také může být zasažena. Pradal Serey (Khmer "kambodţský" kickbox) - s důrazem hlavně na loketní techniky. Muay Thai (thajský box) - s velkým důrazem na údery koleny a lokty. Muay Boran (starověký box) – povolující i údery hlavou. Japonský kickbox Americký kickbox – Nejsou povoleny údery pod pás. Savate (Francouzský kickbox) – povoleno nošení obuvi. Sanshou/Sanda (Čínský kickbox) - povoleny strhy a hody stejně jako údery (rukama a nohama). Shoot box – povoluje hody a podmety. Yaw-Yan (filipínský kickbox). Atd. Kickbox je také populární na turnajích kde se kombinuje tradiční bojové umění a profesionální wrestling. Doba zápasu tři minuty.
Kung Fu Spektrum čínských bojových umění se zbraní i beze zbraně. Kung Fu bylo ovlivněno indickým bojovým uměním kalaripayttu, které zas bylo ovlivněno řeckým zápasem Pankration.. Správně se slovo kung-fu překládá jako dovednost získaná dlouhou a namáhavou prací. V čínštině se pro bojová umění používá výraz wu-šu. Wu-šu je výraz doporučovaný čínskou vládou pro bojové, sportovní a exhibiční formy. Mimo Čínu se stal spíče synonymem pro sportovní a exhibiční formy, včetně těch moderních, které připomínají gymnastiku. Tady nejde příliš o sebeobranný a zdravotní aspekt, ale spíše o efekt. Cvičení wu-šu klade velký důraz na postupný a individuální rozvoj jedince po všech stránkách, ať už fyzických či mentálních.
Šerm je úpolová sportovní disciplina (tzn. zápolení, při němž soupeři překonávají živou sílu protivníka) sečnými nebo bodnými zbraněmi. Historie spočívá už ve starověku, tehdy masivní, těžké, sečné zbraně se s vývojem mění v lehké, bodné zbraně. Dříve rapír byl zaměněn italským sečným i bodným kordem. Poté vyvíjí Francouzi fleret. Francouzská škola se stala základem moderního olympijského šermu. Ve sportovním šermu se bojuje fleretem, kordem. Jsou to bodné zbraně, a šavlí, která je zbraní sečnou i bodnou. Všemi zbraněmi dnes šermují muži i ženy, zásahy registruje elektrický přístroj. Platná zásahová plocha je u fleretu trup, u kordu celé tělo a u šavle část těla od pasu nahoru. Fleretem a kordem může šermíř soupeře zasáhnout jen hrotem, u šavle platí zásahy jak hrotem, tak celou čepelí.. Soutěže se konají pro jednotlivce i družstva. Čistý čas boje jsou tři minuty a je třeba dosáhnout pěti zásahů. Zápasí se na planši o rozměrech 1,5-2x14 m. Předepsané je speciální oblečení s maskou (oblečení je dnes nejčastěji z kevlarových vláken - na mezinárodních soutěžích je povinně, maska chránící hlavu je z kovového pletiva). Ikona6a Kterým jazykem jsou závodníkům v šermu vydávány povely ze strany rozhodčích?
Sumó Česky doslova „bránit se“. První zmínka se objevuje v roce 715, je ale starý více než 1 000 let a v Japonsku je národním sportem. Je sportem plný tradic, pravidel, symbolů, obřadů. Zápasy sumo se odehrávají na čtvercovém vyvýšeném (50-70 cm) ringu „dohjó― v jehož středu je 28 snopy z rýžové slámy vyznačeno kruhové zápasiště o průměru 4,57 m. Cílem zápasu je vytlačit soupeře za okraj vyznačeného zápasiště nebo ho donutit, aby se dotkl povrchu země jakoukoliv jinou částí těla, než je chodidlo. Snahou je tedy především vyvést svého soupeře z rovnováhy. Soupeři před samotným zápasem tráví čas v kruhu předváděním obřadních dřepů „šiko― a soubojem očí se soupeřem. Poté oba zápasníci vystoupí z kruhu, napijí se „vody síly―, otře si ústa „papírem síly― a poté naberou do hrsti sůl, kterou rozhodí po zápasišti, což má zahnat zlé duchy. Rozhodčí je v kostýmu šlechtice 14. století. Japonská uctivost velí, že když udělá rozhodčí chybu, požádá o odchod do důchodu. Techniky se dělí do tří hlavních kategorií:
tlačení (cuki) strkání (oši) úchopy (jori) Zápasníci nosí břišní pás mawaši. Ten je ovinutý kolem slabin, pasu a na zádech zauzlovaný. Zápasníci ze dvou nejvyšších kategorií, tzv. sekitori mají jako jediní právo mít během turnajů svázané vlasy do tradičního účesu středověkých šlechticů čonmage ve stylu oičómage – jedná se o uzel ve tvaru listu ginkgo. Strava - směsi z mořských chaluh, kuřecího, vepřového a rybího masa, tofu a zeleniny společně s miskami rýže a zapíjejí vše pivem. Jako rituál odchodu do důchodu je pro zápasníky odstřižení svázaného copu. Zápas sumó představuje ušlechtilý boj beze zbraní, kdy o vítězi rozhoduje výhradně fyzická a psychická síla, obratnost a předvídavost.
Taekwondo Korejské bojové umění, které bylo poprvé představeno r. 1955 v Soulu. Název taekwondo se skládá z korejských slov: tae - chodidlo, kwon - pěst a do - cesta nebo také filosofie života. Jde o neozbrojený boj pro účel sebeobrany, kde ale jde o víc, jde o techniky a duševní výcvik, které jsou základem pro budování silného smyslu pro spravedlnost, odvahu, lidskost a odhodlání. Asi proto se zpočátku nazýval sebeobranou a ne bojovým sportem. Zahrnuje v sobě také způsob myšlení a života zvláště díky vštěpování si zásad přísné sebe disciplíny a vznešeného morálního ideálu. Přebralo mnoho prvků z karate a dalších bojových umění. Na rozdíl například od kung-fu je každá technika velmi přesně popsána, takže výuka je standardizována. V taekwondo převažují techniky silných kopů z výskoku a otočky na horní partie protivníkova těla. TAEKWONDO-WTF Plnokontaktní boj v chráničích. Je náročné na fyzickou i psychickou přípravu, je olympijským sportem. Má nejpropracovanější techniku nohou. V roce 1988 byl tento sport jako ukázka předveden na OH v Soulu. V roce 2000 byl poprvé na olympijských hrách jako olympijský sport. Používají se chrániče holení, předloktí a hlavy – přilba. V současnosti má Světová federace taekwondo (WTF) 154 členských zemí a více než 20 mil. registrovaných cvičenců.
TAEKWONDO- ITF První zmínky přichází z Koreje. Zpočátku se Taekwon-Do zavádělo především jako armádní způsob boje, dnes však již můžete toto umění cvičit pod civilní Mezinárodní Federaci Taekwon-Do (ITF). V České republice se Taekwon-Do ITF cvičí od roku 1987 a v současnosti jsou čeští cvičenci Taekwon-Do ITF sdruženi výhradně pod Českým svazem Taekwon-do ITF. Dohled nad výukou v České republice má již od roku 1987 korejský mistr HWANG HO YONG (8. Dan), který také jako jediný v ČR může zvyšovat cvičencům technické stupně.
Thajský box Zvaný též Muay Thai. Původně se souboje odehrávaly převážně na tržištích. Později začaly vznikat specializované stadiony a zápas se přesunul do klasického ringu. Jedná se o jeden z nejtvrdších bojových sportů. Jsou povoleny údery lokty a koleny. Kromě suspenzoru, chrániče zubů a rukavic se nepoužívají žádné chrániče a bojovníci nastupují k zápasu bosí. Souboj trvá pět kol po třech minutách. Jednotlivá kola jsou oddělena dvouminutovou přestávkou. Thajský box je součástí thajské kultury. V Thajsku je toto bojové umění povýšeno na královský sport. T. box je spojen především s armádou. Ve 30. letech minulého století vznikají nová pravidla – 5 kol, váhové kategorie, kožené rukavice. V České republice je thajský box poměrně novým sportem, ale jeho obliba vzrůstá. V roce 1991 tak vznikla první škola thajského boxu v Československu. V dnešní době naši bojovníci dokáží bojovat s nejlepšími na světě.
Zápas je individuální úpolový sport. Cílem zápasu je vyřadit protivníka z dalšího boje donucením protivníka dotknout se určitou částí těla kolbiště, či vytlačením z něj. Mluvíme-li o zápasu
pak nejčastěji o zápase řecko-římském a volném stylu. Tyto formy zápasu jsou součástí olympijského programu, stejně jako japonské Judo. Zápas je jedním z nejstarších sportovních odvětví vůbec. Dokládá to například bronzová soška nalezená v sumerském chrámu pocházející z let 2700 až 2600 př.n. l.. Poprvé byl do novodobých olympijských her zařazen roku 1896. Rozvíjí se přes řeckořímský, tj. klasický styl pro muže a pak volný styl pro muže i ženy všech věkových kategorií. Od roku 2004 zápasí na olympijských hrách i ženy. Zápas řecko-římský a volný styl jsou rozšířeny ve všech kulturních státech. V Evropě převládá zápas řecko-římský, v ostatních světadílech volný styl. Největší oblibě a rozšíření se těší zápasnický sport v Evropě ve státech severských. Ikona6a Jedním z významných Čechů, kteří se zapsali do sportovní historie je i zástupce tohoto sportovního odvětví. Jak se jmenoval vítěz Mistrovství Evropy z roku 1903? Se kterým městem nedaleko Olomouce je jeho jméno spojováno?
Aikido Aikido (Aikidó) je japonské umění sebeobrany. Je založeno na myšlence neagresivity, rozvíjí cvičícího jedince po fyzické i psychické stránce. Název je složen ze tří japonských znaků: ai – harmonie ki – energie dó – cesta. Jiţ na počátku devátého století vznikly základy bojového umění, ze kterého později vzniklo Aikido. Byly to metody úderů a tlaků na nervová centra ve spojení s páčením kloubů a využíváním pohybu útočníka. Toto umění se nazývalo Aiki jutsu a později neslo označení Daito ryu. První evropskou zemí, odkud se aikido začalo dále šířit po starém kontinentu, byla Francie. V počátcích většinou aikidistické oddíly vznikaly při judistických oddílech. První generace evropských aikidistů z 60. a 70. let měla většinou za sebou judistickou či karatistickou minulost. Mnozí vrcholoví judisté a karatisté se po skončení své sportovní kariéry věnují aikidu jako blízké nesoutěžní formě bojového umění, které je založeno na podobných principech a přitom nevyžaduje příliš velké svalové vypětí. Kromě úderů, pák a hodů se protivníkovy akce ruší horizontálními, vertikálními a diagonálními, cirkulárními, sférickými i spirálovými pohyby kolem boků obránce. Výuka se 89 týká základních pohybů (tai-sabaki) a pádů (ukemi), samotných technik v postoji (tači-waza) i v kleče (suwari-waza) a práce s tradičními zbraněmi (nůž-tantó, meč-bokken, hůl-džó). V Aikido se učí i boj s nožem (tantó), dřevěným mečem (bokken, případně shinken - ostrý meč = katana nebo iai - podobná konstrukce jako katana, ale bez ostré čepele) a krátkou tyčí (džó). Stupně Aikido jsou dvojího typu: šest Kjú stupňů, deset Dan stupňů.
Box Box (dříve také rohování) je bojový sport, při kterém se dva protivníci snaží navzájem knokautovat za použití pravidly povolených úderů pěstmi. Sportovní box vznikl v 18. století ve Velké Británii. Boxeři jsou rozděleni podle váhových kategorií. V současnosti existuje nejen mužský, ale i ženský box. V některých zemích je provozován jak box amatérský, tak i profesionální. Amatéři mají nátělník a ochrannou helmu, profesionální boxeři jsou svlečeni do půl těla a bez helmy. Amatérský boxerský zápas se skládá ze tří kol po třech minutách, jsou zakázány útoky na záda. V profesionálním boxu může zápas trvat až dvanáct kol. Box je bojový sport, při němž se soupeři snaží udeřit protivníka pěstmi. Povoleny jsou údery do přední části hlavy a těla od pasu nahoru. Je to sport náročný na sílu, postřeh, vytrvalost a rychlost. Box se odehrává v boxerském ringu. Boxeři mají speciální boxerské rukavice, které používají k úderům soupeře. Cílem boxera je porazit soupeře na body ve stanovený čas, nebo soupeře knock-outovat (K.O.), což znamená že soupeř není schopen vstát a dále boxovat. Ring má čtvercový tvar s rozměry od 4,9 m do 6,1 m. Sportovci mají lehké boty bez podpatků, trenýrky nepřesahující kolena a tílko kryjící hruď a záda. Používají chrániče zubů. Boxeři mohou své údery provádět pouze rukavicemi, a to tak, že boxují se zavřenou pěstí. Své údery musí směřovat na soupeře od pasu nahoru. První zmínky o pěstních zápasech se datují do období zhruba 2000 let př. n. l. Roku 776 př. n. l. byla poprvé do programu antických olympijských her zařazena ukázka utkání podobajícího se boxu a roku 688 př. n. l. byl box zařazen do programu her jako řádný sport. Box byl tedy v programu olympijských her sto let po jejich založení a prvního vítěze Onomastose, dělí od novodobých následovníků více než 2600 let.
Capoeira Capoeira bývá představována jako brazilský bojový tanec bývalých otroků. Měli jsme možnost se jí zabývat již v předchozí kapitole ve smyslu spojení s hudbou. Ve skutečnosti se však stala bojovým sportem s pevnými pravidly a je stále více populární i v České republice. Jde o směs elegantních pohybů a akrobacie. Ikona6a Ve které zemi je Capoeira druhým nejoblíbenějším sportem po fotbalu?
Musado je moderní bojové umění, které se dělí na dvě části: Tradiční MUSADO, určené pro civilní osoby a MUSADO MCS (Military Combat System) určené pro výcvik armády a policie. V překladu MUSADO znamená cesta válečníka. Hlavní sídlo MUSADO je v Dortmundu.
Jde o vojenský bojový systém sebeobrany a boje zblízka, který je určený výhradně pro výcvik armády, policie a jiných bezpečnostních složek. Nemá žádná přesně daná pravidla. Svým širokým spektrem však poskytuje více než 4000 technik a dovedností, které při dobrém zvládnutí umožní bojovníkovi zastavit útok.
Krav Maga představuje oficiální soustavu technik vypracovaných pro sebeobranu a boj zblízka Izraelských obranných sil (IOS), izraelské národní policie a dalších izraelských bezpečnostních složek. Krav Maga byla zařazena do učebních osnov izraelských středních škol, její techniky jsou předváděny a nacvičovány ve výchovných a naučných institucích řízených izraelským ministerstvem školství. Podstatou je pokusit se fyzické konfrontaci vyhnout. Pokud však dojde k napadení je nutné odpovědět přiměřenou silou k dostatečnému odvrácení hrozby a vymanění se z nebezpečí. Krav Maga neobsahuje žádná svazující pravidla, předpisy, technická omezení ani zákazy obvyklé ve sportech.
Kendo Kendó (cesta meče), je japonské umění boje s mečem. Kendó vzniklo syntézou z několika starých škol boje s mečem Kendţucu postupně během konce 19. a začátku 20. století. Cvičení Kendó bychom mohli rozdělit do dvou oblastí: Šinaj Kendó, tedy plnokontaktní cvičení s cvičným mečem šínajem a ochrannou výstrojí bógu, Kendó kata, tedy nácvik boje pomocí předem daných sestav pohybů za použití pravých nebo dřevěných mečů. Jeho počátky sahají do 12. století, kdy v Japonsku vznikla kasta bojovníků – samurajů. Umění boje s mečem pro samuraje bylo privilegiem, ctností i podmínkou k přežití. Samurajové cvičili od ranného dětství. Později i celý svět začal čerpat z duchovního odkazu dávných samurajů. V České republice se Kendó cvičí od roku 1986. Zápas v Kendó se nazývá šiai. Šiai probíhá v zápasišti šiai-džó, což je vymezený čtverec (může být i obdélník) o hraně 9 – 11 metrů s vyznačeným středem a hranami. Bojovníci se snaží seknutím nebo bodnutím správnou formou zasáhnout soupeře a získat tak bod - ippon. Vítězí ten, kterému se podaří získat dva ippony, nebo po vypršení časového limitu vede o jeden ippon.
Ikona5 Pokud jste se čtením tohoto materiálu propracovali až sem, máte sice nyní hlavu jako pátrací balón, ale na druhou stranu jste získali přehled o mnohých pojmech, které jste zaslechli, jejichž název jste zahlédli na plakátech lákajících ke cvičení, či četli v novinách nebo časopisech a možná jste si neuměli plně představit obsah těchto aktivit. Teď už to umíte? ☺ Seznam použité literatury: 1. Blahušová, E. Kalanetika. Praha: Olympia, 1996 2. Blahušová, E. Pilates jóga. Praha: Olympia, 2006 3. Cudin, B. Bodyforming s jógou. 2009 4. Čechovská, I., Novotná, V. & Milerová, H. Aqua-fitness. Praha: Grada, 2003 5. Fojtík, I., Michalov, L. Základní úpoly, úpolové sporty a umění. České Budějovice 1996. ISBN 80-7040204-0 6. Hájková, j. Základní gymnastika. 2002 7. Klárová, R. Moderní gymnastika I. Brno 1998. ISBN 80-210-1945-X 8. Krapková, H. Rytmická gymnastika a současné gymnastické aktivity s hudbou ve školní tělesné výchově. Olomouc 1995. ISBN 80–7067-482-2 9. Kumar, F., B. Revoluční cvičení čchi. 2009 10. Macáková, M. Moderní druhy aerobiku. Praha : Grada, 2001 11. Reguli, Z. Úpolové sporty. Brno, 2005. ISBN 80-210-3700-8 12. Solomonová, L. Jógalates. Praha: Beta, 2005 13. Traczinska, Ch., G. Bodytrainer. 2003 www zdroje: 14. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Gymnastika 15. http://gymnastika.cstv.cz/page/100.aktuality/ 16. http://www.ftvs.cuni.cz/eknihy/gymnastika/texty/g1_3.-4.lekce.pdf 17. http://www.ftvs.cuni.cz/eknihy/gymnastika/texty/g2_2.lekce.pdf
18. http://is.muni.cz/predmety/predmet.pl?kod=c017t;fakulta=1451;obdobi 19. http://www.pilates.cz/ 20. http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/ktus/upoly_ucebni%20texty.pdf (a od těchto stránek další odvozené)
