Žižkovské divadlo Járy Cimrmana je pražské divadlo, z jehož repertoáru jsou nejznámější hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou postavy fiktivního českého génia Járy Cimrmana.
Hry 1. Akt, 1967 2. Vyšetřování ztráty třídní knihy, 1967 3. Hospoda Na mýtince, 1969 4. Vražda v salonním coupé, 1970 5. Němý Bobeš, 1971 6. Cimrman v říši hudby, 1973 7. Dlouhý, Široký a Krátkozraký, 1974 8. Posel z Liptákova, 1977 9. Lijavec, 1982 10. Dobytí severního pólu, 1985 11. Blaník, 1990 12. Záskok, 1994 13. Švestka, 1999 14. Afrika, 2003
Herecký soubor • • • • • • • • • • • • •
Petr Brukner Miloň Čepelka Jan Hraběta Jan Kašpar Václav Kotek Bořivoj Penc Petr Reidinger Genadij Rumlena Ladislav Smoljak Zdeněk Svěrák Marek Šimon Pavel Vondruška Jaroslav Weigel
Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem. Na motivy jeho života a díla byla vytvořena podstatná část repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana, hry napsané jeho jménem a „vědecké“ přednášky. Byl o něm natočen i divácky úspěšný film „Jára Cimrman ležící, spící“. Veřejnosti jsou nejznámější autoři her Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Nezávisle na nich ale tuto postavu rozvíjel i Sallón Cimrman Jiřího Šebánka.
Cimrmanův životopis Jára Cimrman se narodil ve Vídni někdy mezi léty 1853 a 1859 ve Vídni (matrikářův nejistý rukopis připouští i roky 1856, 1864, 1868, 1883 či 1884); poslední bezpečně zjištěné místo pobytu je Liptákov v Jizerských horách roku 1914. Jeho otec byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen JelinkováCimrmanová. On sám se cítil být Čechem, o čemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu "uvidět svou vlast Böhmen". Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby. Nedožil se však za svého života uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Evženem Hedvábným je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.
O Mistrově díle Jára Cimrman předložil americké vládě projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. Reformoval haličské školství. S hrabětem Zeppelinem konstruoval první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí. Jako anarchista vyhoštěný z Německa si nesl v osobních dokladech záznam „strůjce nepokojů“, což vedlo švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvačník dámských hodinek Piccolo. Zároveň v těžkých podmínkách tamních Alp zavedl (a po nějaký čas také vykonával) funkci porodního dědka. Dále zkoumal život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků minul severní pól o pouhých sedm metrů. V Paraguayi založil loutkové divadlo. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Vedl obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídal. Vynalezl jogurt. Nezištně pomáhal řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosil do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistoval při prvních plastických operacích, Edisonovi předělal pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sehnal podnájem, J. V. Sládkovi opravil původně chlípný závěr jeho známé básně Lesní studánka, Čechovovi pochválil novou knihu povídek a pohnojil višňový sad. Je také tvůrcem filozofie externismu. Jako vášnivý přírodovědec objevil monopol. Tento objev však upadl v zapomnění, neboť ekonomy 20. století došlo k záměně.
Vlastenectví Jakkoliv měl Jára Cimrman neklidnou krev, vždy se rád vracel domů, do Čech. Vlastenectví je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti. Pro ně trpěl v habsburských žalářích, pro ně se naučil téměř plynně česky. Pro ně – a to nejlépe osvětluje vroucnost jeho češství – se dokázal rozejít i s nejlepším přítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že zařadil do svých Starých pověstí českých příběh o blanických rytířích, čekajících v nitru hory, aby přispěchali národu na pomoc, až bude nejhůře. „Protože za celých tři sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli,“ vyčítá mu v dopise Cimrman, „deprimuješ tak národ vyhlídkou, že to, co prožívá, není ještě nic proti tomu, co teprve přijde.“
Nález pozůstalosti Teprve 23. února, v deset hodin pět minut dopoledne, kolem roku 1966, byla v pojizerské vesničce Liptákov nalezena truhla s významnou částí Mistrovy pozůstalosti. Nalezené dokumenty inspirovaly o rok později v Praze vznik Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostřednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje Cimrmanův duchovní odkaz. První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořad Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka (jednalo se o fingovaný „přímý přenos“ z neexistujícího pražského podniku - autoři: Z. Svěrák a J. Šebánek, režie H. Philippová, hudební dramaturg I. Štědrý.) Když se po mnoha desetiletích zaskvěly na scéně Mistrovy divadelní hry, celá řada literárních vědců začala o Cimrmanově existenci pochybovat a označila jeho dílo za liptákovský podvrh podobný podvrhu zelenohorskému a královédvorskému. Na to je jednoduchá odpověď. Který z našich soudobých spisovatelů by byl schopen dílo takové velikosti vytvořit? Žádný. Cítíme, že by se k takovému činu museli spojit nejméně dva. Ale i ti by museli být alespoň průměrně geniální. Ať už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patří k vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.
Filmové dokumenty V roce 1983 natočili Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící, který pojednává o Mistrově životě a díle v historických souvislostech. V roce 1969 byl natočen pseudodokument Stopa vede do Liptákova, na něm se ještě podíleli Jiří Šebánek a Karel Velebný.
Zdeněk Svěrák
(* 28. března 1936 Praha) je populární český dramatik, scénárista a herec. Úzce spolupracuje s Ladislavem Smoljakem (v divadle, v 70.-80. letech i jako filmový scenárista), se svým synem Janem (ve filmu od 90. let) a s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem (na písních pro děti).
Společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymyslel postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana. Pod jeho jménem napsali řadu divadelních her a celovečerní „biografický“ film. Kromě písniček pro děti na Uhlířovu hudbu psal v 70. letech pod pseudonymem Emil Synek i texty k populárním písním; nejznámější je Holubí dům zpívaný Jiřím Schelingerem (rovněž na Uhlířovu hudbu). V roce 2005 se dostal do první třicítky finalistů v divácké soutěži Největší Čech. Od roku 1961 do 1969 byl členem KSČ, k čemuž se vyjádřil například v rozhovoru pro časopis Reflex.
Scénáře Samostatné scénáře • • • • • • • •
Vrchní, prchni Tři veteráni Vesničko má středisková Obecná škola Kolja Lotrando a Zubejda Tmavomodrý svět Vratné láhve
Společné scénáře s Ladislavem Smoljakem • • • • • • • •
Jáchyme, hoď ho do stroje Na samotě u lesa Marečku, podejte mi pero! Kulový blesk Trhák Jára Cimrman ležící, spící Rozpuštěný a vypuštěný Nejistá sezóna
Další scénáře, na kterých se podílel • •
Ať žijí duchové Akumulátor 1
Rozhlasové scénáře • •
Posel hydrometeorologického ústavu To jeli dva ve vlaku
•
Podzemnice olejná
Filmové role • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Lotrando a Zubejda Kolja Akumulátor 1 Obecná škola Nejistá sezóna Vesničko má středisková Jako jed Co je vám, doktore? Jak básníci přicházejí o iluze Rozpuštěný a vypuštěný Tři veteráni Jára Cimrman ležící, spící Slavnosti sněženek Vrchní, prchni! Trhák Kam nikdo nesmí Kulový blesk Marečku, podejte mi pero! Na samotě u lesa Jáchyme, hoď ho do stroje 30 panen a Pythagoras Zločin v šantánu Skřivánci na niti
Ladislav Smoljak
(* 9. prosince 1931) je filmový i divadelní režisér, scénárista a herec. Úzce spolupracuje se Zdeňkem Svěrákem, se kterým píše hry o českém fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi. Pod jeho jménem napsali několik divadelních her a celovečerní „biografický“ film. Podle Cibulkových seznamů byl spolupracovníkem StB v kategorii důvěrník, v oficiálních seznamech ministerstva vnitra však uveden není.
Filmové scénáře • • • • • • • •
Jáchyme, hoď ho do stroje Na samotě u lesa Marečku, podejte mi pero! Kulový blesk Trhák Jára Cimrman ležící, spící Rozpuštěný a vypuštěný Nejistá sezóna
Divadelní hry • •
Malý říjen Záskok
