Divadlo Járy Cimrmana Třebíč, únor 2011
Ing. Iva Kršňáková
Ladislav Smoljak (1931 – 2010)
Ladislav Smoljak se narodil 9. prosince 1931 v Praze. Po neúspěšném pokusu o přijetí na DAMU nakonec vystudoval matematiku a fyziku na pedagogické fakultě. Poté působil nějakou dobu jako asistent na Fakultě technické a jaderné fyziky Karlovy univerzity. Dalších několik let vyučoval. V 60. letech začal psát pro časopis Mladý svět, kde se podílel na vzniku ankety Zlatý slavík, a posléze přesídlil do nakladatelství Mladá fronta.
Koncem 60. let stál u zrodu fiktivní postavy zneuznaného českého génia Járy Cimrmana. V roce 1966 založil se Zdeňkem Svěrákem legendární Divadlo Járy Cimrmana, pro něž společně napsali mnoho divadelních her. Kromě divadelní tvorby psal také filmové scénáře a ve filmech i hrál, podílel se například filmových klasikách jako Jáchyme, hoď ho do stroje, Na Samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero, Kulový blesk, Trhák, Vrchní prchni či Jára Cimrman, ležící, spící. V Divadle na tahu si zahrál Macheatha v Žebrácké opeře. Pro Divadlo Na zábradlí napsal a zrežíroval hru Malý Říjen. Vedle Divadla Járy Cimrmana byl Smoljak činný také ve Studiu Láďa Ladislava Smoljaka. . Pro toto uskupení napsal několik her (například Hymna aneb Urfidlovačka). Více na http://www.smoljak.cz/biografie.htm http://www.osobnosti.cz/ladislav-smoljak.php Zdroj: http://kultura.idnes.cz/zemrel-ladislav-smoljak-odesel-do-ceskeho-nebe-rika-zdenek-sverak-py2-/divadlo.aspx?c=A100606_080324_filmvideo_ipl
Zdeněk Svěrák, 1936
Scenárista, vynikající herec, textař, zpěvák a spisovatel… všechny tyto přívlastky patří sympatickému muži s vřelým úsměvem, který se v roce 2005 „probojoval“ do první třicítky finalistů v divácké soutěži Největší Čech. Herec, scénárista, dramatik, zpěvák a příležitostný textař Zdeněk Svěrák se narodil 28. března 1936 v Praze. Vystudoval VŠ pedagogickou, obor český jazyk a literatura. Z počátku se živil jako učitel v Žatci (1958–1961). Od roku 1962 pracoval jako redaktor v Československém rozhlase.
S Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymysleli fiktivní postavu Járy Cimrmana. Stal se zakladatelem Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Společně se synem Janem pro toto divadlo napsali řadu divadelních her. Jejich prvním společným celovečerním filmem byl Jára Cimrman ležící, spící. Jejich spolupracovníkem měl být právě fiktivní Jára Cimrman. Jejich dalším celovečerním filmem byl Kolja, který Jan Svěrák režíroval a Zdeněk Svěrák napsal celý scénář. Tento film získal sedm Českých lvů a dvě světová ocenění Oscar a Zlatý Globus. Dalšími filmy nominovanými na Oscara byly, Vesničko má středisková a Obecná škola.
Kromě filmu a herectví se Zdeněk Svěrák věnoval také hudebním textům. Složil text k písni Holubí dům (Jaroslav Uhlíř složil hudbu), kterou zpíval Jiří Schelinger. Ovšem toto činil pod pseudonymem Emil Synek. S Jaroslavem Uhlířem spolupracuje Zdeněk svěrák na písničkách pro děti. Společně vydali zpěvník, dostali dokonce několik zlatých a platinových desek za prodané CD, kazety či VHS (zvukové nosiče).
Více na http://zivotopis.osobnosti.cz/zdenek-sverak.php
Zdroj http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/21988-zdenek-sverak.html
Divadlo Járy Cimrmana
Původcem myšlenky založit Divadlo Járy Cimrmana byl Jiří Šebánek. Vycházel přitom z velkého ohlasu na rozhlasový pořad „Vinárna U pavouka“ a navrhl převést tento druh humoru s příchutí mystifikace a pseudovědeckosti na divadelní scénu. Dne 29. října 1966 seznámil s touto myšlenkou Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka a na této zakládající schůzi bylo rozhodnuto přizvat ke spolupráci Karla Velebného, Jana Trtílka, Oldřicha Ungra a Helenu Philippovou, režisérku Vinárny U pavouka. Zároveň se Šebánek a Svěrák zavázali, že do konce roku napíší každý jednoaktovou hru. O vánocích 1966 pak mohl Dr. Hedvábný z rozhlasové Vinárny U pavouka vypustit do éteru senzační zprávu: při budování krbu narazil ve své liptákovské chalupě na truhlu s rukopisnou pozůstalostí zcela zapomenutého génia... Divadlo našlo útočiště v Malostranské besedě a 4. října 1967 zde uvedlo premiéru své první hry Akt. Protože nebyla včas dopsána druhá aktovka – Domácí zabíjačka, byl původní plán uvést dvě mistrovy aktovky z nouze nahrazen formou, kterou si pak podržela všechna další představení: do přestávky seminář sestávající z odborných přednášek seriózních vědců, po přestávce hra z Cimrmanovi pozůstalosti, předvedená týmiž odborníky.
Divadlo Járy Cimrmana je v současné době fungující pražská divadelní scéna. Repertoár se skládá z patnácti původních her Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, jde tedy o typ autorského divadla. Žádná z her této autorské dvojice, které byly uvedeny v tomto divadle, doposud neměla derniéru. Produkce tohoto divadla se točí okolo smyšlené postavy Járy Cimrmana, kterého v rámci mystifikace považuje za skutečnou osobu. Má to být jeden z největších géniů, žijící na přelomu 19. a 20. století, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti.
Představení DJC mají svou charakteristickou formu. Všechny hry (až na jedinou výjimku) jsou rozděleny na dvě části. V první polovině představení probíhá cyklus přednášek, které se týkají určitého oboru Cimrmanovy fiktivní činnosti a podávají důležité či doplňující informace k divadelní hře. V těchto seminářích herci vystupují jako tzv. cimrmanologové, tedy fiktivní znalci života a díla Járy Cimrmana. Divadelní hra je uváděna v druhé půli představení. Fiktivním autorem je Jára Cimrman, jak je uváděno v semináři. Cimrman je jako autor dokonce označován také na programech k představením, knihách a dalších materiálech. Ve skutečnosti je však napsali Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak společně (kromě dvou her z počátečního období: Akt napsal Svěrák sám, stejně tak Smoljak je autorem Vyšetřování ztráty třídní knihy).
Cimrmanův zpravodaj
Soupis dramatického díla Járy Cimrmana
DJC patří k druhé vlně divadel malých forem, které vznikaly kolem roku 1967. Pro tato divadla bylo charakteristické, že šlo většinou o autorské scény – lidé v nich hrající si byli zároveň autory. To se týká také DJC. Postavy her DJC jsou psány pro konkrétní herce.
V roce 1988 se Janu Kašparovi stala nehoda, která ho připoutala na invalidní vozíček. Autoři však zareagovali pohotově: hry vytvořené v následujících letech jsou psány tak, aby v nich vystupovala postava, kterou by mohl hrát i vozíčkář. Zdeněk Svěrák v pořadu 13. komnata Jana Kašpara popisuje, jak se zpočátku báli odhalit a ukázat divákům Kašparovo postižení. V Blaníku, první hře po nehodě, vystupuje postava, která po celou dobu pouze sedí za stolem. V následujícím Záskoku však už otevřeně vystupuje postava připoutaná na vozíček.
Soubor je složen výhradně z mužů, do ženských postav, když je potřeba, převlékaných. Stylizaci do rolí badatelů napomohlo užívání akademických titulů a zvláštní zaujetí, se kterým každý z badatelů sděluje výsledky svého badatelského úsilí. K oblibě fenoménu Járy Cimrmana přispěla také filmová tvorba L. Smoljaka a Z. Svěráka (Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný). Za dobu své existence od 1967 odehrálo DJC na 8 000 představení v Praze i na zájezdech ve stovkách měst. Stránky Žižkovského divadla
Blaník Divadelní hra od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, jako spoluautor je uveden fiktivní český velikán Jára Cimrman, který tuto hru měl původně napsat pro loutky. V roce 1990 ji měli Svěrák se Smoljakem přizpůsobit pro živé herce. Premiéra hry se odehrála 16. května 1990 v divadle Solidarita v Praze a divadlo Járy Cimrmana ji má dodnes v repertoáru.
„UČITEL: Oni jsou tu také bratři Slováci? VEVERKA: Tady ne. Mají svou horu. Sitno. Ti mají pohotovost, pane. S jednou nohou ve třmeni, s hlavou takhle dozadu otočenou k veliteli (předvádí to), aby byli připraveni, až řekne: Teraz! SMIL (nahlíží do knihy): To je sice nepohodlné, ale je tu psáno, že ,vojsko trpezlivo čaká v pivnici‘. To zas nemají tak špatné. V pivnici. UČITEL: Ale pivnice, pánové, to není hostinec. To znamená slovensky obyčejný sklep.“
Seminář ke hře Blaník
Problematika zapamatovatelnosti historických dat Defenestrace v historii Historie hory Blaník Nevěřící Vlasák
O hře Blaník na stránkách divadla
Zvukové ukázky: Defenestrace Slováci Socha sv. Václava Videoukázka Včil jsme v řiti!
Zdroj: http://www.cimrman.at/
Ing. Iva Kršňáková
[email protected]
