Pečovatelská služba- porada sociálních pracovnic/íků • Termín: 20.9. 2011 od 8:00 do 14:00 hod. • Témata: - „omezení práv“ klientů sociálních služeb -- jednání se zájemcem o sociální službu - smlouva o poskytnutí sociální služby - individuální plánování a přehodnocování - kapacita sociální služby - vykazování úkonů - kompetence sociálního pracovníka - případová práce, case management - novela ZSS Zpracovaly: Martina Panenková, Mgr. Soňa Chloupková
Způsobilost k právním úkonům a klienti sociálních služeb Občanský zákoník nezná pojem svéprávnost • upravuje omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům (§ 10) • pokud ve vnitřním předpisu popisujete, jak je postupováno v případě klientů zbavených způsobilosti k právním úkonům, nezapomínejte na úpravu OMEZENÍ ve způsobilosti k právním úkonům – jak budete postupovat v tomto případě?
Právní úkon Občanský zákoník definuje právní úkon v § 34 následovně: • Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. = projev vůle, kterým fyzická osoba zakládá, mění nebo ruší svá práva nebo povinnosti. - písemný - ústní - výslovný (vyjádřený slovně) - nevýslovný (nebo také konkludentní, např. přikývnutím, nebo jen strpením něčeho, např. nákup v samoobsluze) •
Jelikož je právní úkon (např. podpis kupní smlouvy) vlastně projevem vůle, je třeba k tomu, aby osoba mohla činit právní úkony, neporušenost její vůle a také to, aby byla na určité intelektuální výši. Je potřeba aby tato osoba byla schopná posoudit charakter svého jednání, jeho přiměřenost a následky (co podepisuji, proč to podepisuji a jaké to pro mě bude mít následky) a je také nutné, aby osoba byla schopná své jednání ovládat. V případě, že je vůle osoby porušena nebo není potřebně intelektuálně vyspělá, je možné její způsobilost k úkonům omezit, nebo tuto osobu této způsobilosti zbavit.
Způsobilost k právním úkonům X způsobilost k právům a povinnostem (§ 7 - § 10 OZ) 1) způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita) způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením člověka a tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. Zaniká úmrtím.
Každý je subjektem práv. Tzn., že i např. malé dítě má právo vlastnit majetek (je nositelem vlastnického práva). Nemůže však se svým majetkem samostatně nakládat. Nemůže tedy uzavírat např. darovací smlouvy, kupní smlouvy a také pořídit závěť a to z toho důvodu, že není schopné, vzhledem k svému věku, posoudit závažnost těchto právních úkonů. Nemá tedy způsobilost k právním úkonům, i když je nositelem práva. Způsobilost k právním úkonům získá plně až dosažením 18. roku svého věku.
2)
způsobilost k právním úkonům
způsobilost k právním úkonům je takový stav, kdy je fyzická osoba způsobilá vlastními právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Dle současné právní úpravy dochází ke vzniku způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu dovršením zletilosti. FO může být způsobilost k právním úkonům soudem omezena nebo odňata v plném rozsahu, avšak jen z důvodů stanovených zákonem
Problémy u zbavení způsobilosti k právním úkonům • Člověk zbavený nemůže učinit žádný právní úkon • Ztrácí volební právo, rodinné právo, ztrácí možnost (de iure) činit i bezvýznamné právní úkony (např. nákup jídla v samoobsluze – může dojít k rozporu při individuálním plánování) • Ve všech věcech za něj jedná opatrovník (skutečně?) • Je to zásah na dobu neurčitou, velice těžko se způsobilost navrací • Může dojít k efektu naučené bezmocnosti
Návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům v praxi • zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád • § 79 (1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (2) Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě. (3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.
• § 80 Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého); b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva; c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. • § 81 (1) I bez návrhu může soud zahájit řízení ve věcech péče o nezletilé, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení opatrovnické, řízení o prohlášení za mrtvého, řízení o dědictví, řízení o určení, zda tu manželství je či není, a další řízení, kde to připouští zákon. (3) O zahájení řízení bez návrhu vydá předseda senátu usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak.
Návrh na omezení právní způsobilosti Návrh na omezení právní způsobilosti manžela k právním úkonům Paní: ..................................... nar.: bytem:
..................................... ......................................
(jako „navrhovatelka“)
podává tento návrh na omezení způsobilosti manžela ………………………………………… trvale bytem na adrese navrhovatelky, nar: …………..…………………… č OP: ………………………………
k právním úkonům dle § 10 odst. 2 občanského zákoníku V posledním období manžel ………………… odešel předčasně z ústavního léčení a jeho stav je kritický. V důsledku toho utrácí za opiáty veškerý svůj výdělek. Jeho zaměstnavatel rovněž poukazuje na jeho častou indispozici v práci. Podle lékařského vysvědčení je stupeň manželova požívání opiátů tak značný, že je schopen činit jen některé právní úkony. Doporučuje se proto, aby soud omezil jeho způsobilost k právním úkonům tak, že není způsobilý nakládat majetkem, jehož cena přesahuje částku ………………. Kč, stejně jako měsíční mzdou přesahující tuto částku. Důkaz: - lékařské vysvědčení S ohledem na shora uvedené navrhuji vydání tohoto rozsudku: Způsobilost manžela …….., nar. ……… v …………., bytem tamtéž co žalobkyně k právním úkonům se omezuje tak, že není způsobilý nakládat majetkem, jehož cena přesahuje částku ………… Kč, stejně jako měsíční mzdou přesahující částku …………… Kč. Datum a místo:
........................................ Podpis:
………………………………..
Plná moc pro zastupování (pozor - právní úkon) dle OZ (§ 31 a dále)
§ 31 (1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit FO nebo PO. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. (2) Při plné moci udělené PO vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc. (3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně. (4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu. § 33b (1) Plná moc zanikne a) provedením úkonu, na který byla omezena, b) je-li odvolána zmocnitelem, c) je-li vypovězena zmocněncem, d) zemře-li zmocněnec. 6) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec povinen učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu na svých právech. Úkony takto učiněné mají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci.
Desatero práv a povinností OPATROVNÍKA Desatero práv a povinností opatrovníka : 1. Opatrovník musí být ochoten funkci vykonávat. 2. Musí zajistit: a) v případě opatrovance úplně zbaveného způsobilosti • péči o osobu opatrovance – určit bydliště – zejména v případě ústavní péče, • zajistit zdravotní péči, • zajistit všechny jeho potřeby – oblečení, obuv, telefon, cesty atp., b) v případě opatrovance omezeného způsobilosti • zastupování v těch oblastech, pro něž je opatrovanec sám nezpůsobilý – vyplývá to z výroku rozsudku. 3. Správa majetku – musí být vedena přesně • musí být vedena odděleně – samostatně (nikdy na privátním účtu opatrovníka), • musí být vedena přehledně 4. Nikdy nesmí být majetek opatrovance převáděn bezplatně nebo jinak nevýhodně, zejména nikdy (!) na osobu opatrovníka nebo jeho blízké
5. Nikdy nesmí být majetek opatrovance spravován s nepřiměřeným rizikem nebo majetek opatrovance nesmí být předmětem spekulace 6. Dozor soudu a spolupráce s ním – schvalování právních úkonů neběžné povahy (analogie s § 80 odst. 4 zákona o rodině): • informování soudu o osobě opatrovance, • informování soudu o správě jeho majetku. 7. Spolupráce s lékaři a zdravotnickými institucemi: • při řešení aktuálního stavu – právo na informaci - o zdravotním stavu a perspektivě, • o léčbě • o nákladech s tím spojených, • prevence (očkování, stomatologická péče, antikoncepce...). 8. Odpovědnost občanskoprávní – za způsobenou škodu podle obecných předpisů. 9. Odpovědnost trestněprávní – podle obecných předpisů (porušení povinností při správě cizího majetku). 10. Právo na odměnu v případě náročné správy majetku, je-li tato správa spojena se značnou námahou a vyžaduje-li odborné znalosti
Desatero požadavků, které by měly být splněny při výběru opatrovníka nesvéprávných osob – osobní předpoklady: 1. Věk – z hlediska perspektivnosti funkce. 2. Zdravotní stav – nesmí být takový, aby byl na překážku výkonu funkce (zejména žádná psychiatrická diagnóza). 3. Čistý rejstřík trestů – nebo alespoň takové trestní odsouzení, které nemůže (již) mít vliv na výkon funkce – z hlediska doby, kdy byla trestná činnost spáchána, a z hlediska samotného charakteru trestné činnosti, nikdy ani v minulosti žádné problémy s alkoholem a drogami. 4. Žádné nepřiměřené osobní dluhy – nutnost doložit. 5. Odpovídající způsob vlastního života – řádné vlastní bydlení, finanční zajištění. 6. Vztah k opatrovanci – nesmí být nepřátelský ani k němu, ani k jeho rodině, nesmí být kupř. vedeny mezi opatrovníkem a opatrovancem, popř. jejich rodinami soudní ani jiné spory. 7. Vztah opatrovance k opatrovníkovi musí být založen na důvěře. 8. Zaměstnání – nesmí být v rozporu s výkonem funkce (z hlediska místa výkonu práce ani z hlediska charakteru práce). 9. Bydliště – musí být v přiměřené vzdálenosti, aby výkon opatrovnické funkce mohl být řádně realizován. 10. Osobnostní předpoklady – altruismus, inteligence, empatie, ochota spolupracovat se soudem i jinými institucemi atd.
JUDr. Hana Nová soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9
Povinnosti při správě majetku opatrovance • § 28 OZ – při spravování majetku si musí opatrovník vyžádat schválení soudu pro nakládání s majetkem, nejde-li o běžnou záležitost Příklady toho, co je: • běžná záležitost 1) Majetkové dispozice každodenní povahy 2) Přijetí zřejmého majetkového přínosu • 1) 2) 3)
neběžná záležitost Dispozice s nemovitostí Koupě motorového vozidla Dědictví a otázky související
• Kdo je žadatelem o pečovatelskou službu? potencionální klient rodina může být zájemcem o informace, nikoli však zájemcem o službu a následně žadatelem – službu budeme poskytovat klientovi, nikoli jeho rodině!
Rodina – zájemce o informace – řeší životní situaci osoby blízké
Babička má zájem o službu = zájemce o sociální službu Babička – má/nemá zájem o terénní sociální službu
Babička nemá zájem o sociální službu – zájemce neexistuje
jednání se zájemcem o službu
smlouva o poskytnutí SS
individuální plánování
Jednání se zájemcem o službu • Kdy začíná jednání se zájemcem? • Kdo se ho účastní? • K čemu je dobré jednání se zájemcem?
Jednání se zájemcem o službu • Jednání se zájemcem o sociální službu začíná při prvním kontaktu s pracovníkem poskytovatele. • Je to velmi důležitá fáze pro případné poskytování sociální služby zájemci/klientovi. • • • •
Jednání se zájemcem se účastní: Zájemce Sociální pracovník Případně rodina, opatrovník, další pracovník poskytovatele (klíčový pracovník)
Sociální šetření je nedílnou součástí jednání se zájemcem Standard č. 3 – příloha č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb. Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby; Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí zájemce o sociální službu z důvodů stanovených zákonem; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
Jednání se zájemcem o službu • Průběh jednání se zájemcem: • Sociální pracovník poskytne při prvním kontaktu základní informace. • O jaké informace se jedná? -
leták kontakty na pracovníky kompetentní k jednání se zájemcem kde naleznu další informace kdo mi představí sociální službu blíže
Jednání se zájemcem o službu • V případě trvajícího zájmu o zavedení pečovatelské služby je se zájemcem dohodnuta schůzka v jeho přirozeném sociálním prostředí (pokud je to možné) • Počet schůzek je individuální • Co v rámci této schůzky zjišťujeme? - pohledové zmapování prostředí a zájemce v jeho prostředí a jeho soc. -
vztahů zaznamenání potřeb zájemce, jeho očekávání – CÍL popsání zdravotního stavu ověřování cílové skupiny potřebnost sociální služby
Jednání se zájemcem o službu Co v rámci dalšího jednání se zájemcem (sociálního šetření) předáváme za informace (v jaké formě)? předáváme převážně tyto informace: - nabídka služeb (možnosti poskytovatele) - ceník - smlouva (vzor nebo již individuálně připravená) - vybrané vnitřní předpisy (např. stížnosti, hav. situace) Doporučujeme předávat výše uvedené informace v písemné podobě a ústně je probrat se zájemcem a vysvětlit jejich obsah.
Jednání se zájemcem o službu – dokumenty
Co nabízíme
• doporučujeme mít zpracovanou „nabídku služeb“ s uvedením garance rozsahu a obsahu služby • „nabídka služeb“ vychází z vyhlášky č. 505/2006 Sb., obsahuje mj. informace o základním sociálním poradenství, § 2 ZSS • garance vymezuje možnosti konkrétního poskytovatele, odráží se v ní možnosti dané služby ať už technického, materiálního, personálního, ošetřovatelského aj. charakteru • Př. pečovatelská služba není poskytována osobám, které požadují pouze dovoz obědů, přičemž mají možnost zajistit si tuto potřebu jiným způsobem (např. komerční služba) • „nabídku služeb“ předávat při jednání se zájemcem společně s ostatními dokumenty
Diskuze na výše uvedené téma • • • • • • •
Je možné do nabídky a metodiky poskytovatele uvést, že obědy, úklidy nezajišťují pouze „ jednou v roce na Vánoce“? ano, je to možné při jednání se zájemcem zjišťujeme a posuzujeme sociální potřebnost zhodnocujeme zprostředkování KOMERČNÍ SLUŽBY možná úskalí: představy poskytovatele nemusí být v souladu se zřizovatelem je nutné, aby zřizovatel respektoval právní předpisy !
Jak nahlížet na „obědáře“? - nelze říci ANO/NE není černobílé Nutno hodnotit KOMPLEXNÍ SITUACI ! - dostupnost komerční služby, schopnost dojít si do restaurace, spolupráce s rodinou, zda osoba skutečně spadá do cílové skupiny, apod. •
(cílová skupina
veřejný závazek
měl by být funkční, ne formální)
Jednání…zpátky se zájemcem o službu – dokumenty k informovanosti: V nabídce služeb se doporučuje uvést informaci o tom, že rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob (tj. § 2 zákona o sociálních službách) – formou srozumitelnou pro zájemce – tuto informaci zdůraznit při jednání se zájemcem a to žadateli i jeho rodině
Jednání se zájemcem o službu – sociální šetření • při sociálním šetření v domácnosti má sociální pracovnice prostor pro výkon vlastní sociální práce, pro poskytnutí základního sociálního poradenství, má možnost zjistit prvotní informace o zájemci-klientovi, které mohou dobře posloužit jako stavební kámen individuálního plánování a může tyto informace zprostředkovat celému týmu a zejména klíčovému pracovníkovi. • šetření v domácnosti může přinést mnohé poznatky o klientovi – v jakém prostředí žije, co má rád, co mu vyhovuje, jaké má zvyklosti, kdo a jak o něj pečuje, sociální pracovnice rozhovorem a pozorováním vytvoří komplexní obraz klienta, který předá svým kolegyním v přímé péči. Zároveň zjišťuje potřeby klienta v kontextu jeho přirozeného prostředí a vyhodnocuje jejich možné naplňování v kontextu možností pečovatelské služby
Nejen při jednání se zájemcem o službu… • v případě OZPÚ, ZZPÚ - do naší služby má přijít klient, nikoli jeho opatrovník = při jednání bychom nikdy neměli „vyšachovat“ zájemce o službu, ale v rámci možností jednat zejména s ním. • Pokud však zájemce není schopen komunikovat, resp. nejsme schopni žádnými dostupnými prostředky se s ním dorozumět – nemějme výčitky svědomí. Stejně jako lékař, zedník nebo prodavač žijeme v reálném světě, který má hranice a i naše práce je ohraničena dostupnými nástroji, se kterými pracujeme. Pracujme tedy s tím, co je reálné – pozorování, rozhovor s rodinou, opatrovníkem….ani lékař neumí udělat člověka nesmrtelným, zedník nepostaví vzdušné zámky a prodavač v potravinách neuspokojí zákazníka, který si přeje kabelku značky Luis Vuitton….
Jednání se zájemcem o službu • jednání se zájemcem končí podpisem smlouvy o poskytnutí sociální služby nebo • odmítnutím uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb se zájemcem • Z jakých důvodů odmítáte uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb se zájemcem ? •
Ze zákonných důvodů (§ 91 odst.3 zákona č 108/2006 Sb.)
• Jakou formou mu dáváte tuto skutečnost na vědomí? ústní – „z očí do očí“ - telefonicky, při osobním jednání • písemnou – na žádost zájemce o sociální službu (písemné odmítnutí obsahuje konkrétní důvody odmítnutí, kam se mohou odvolat, další služby (kam se mohou obrátit)) •
Smlouva o poskytování sociální služby • Smlouva obsahuje tyto náležitosti: a) označení smluvních stran, b) druh sociální služby, c) rozsah poskytování sociální služby, d) místo a čas poskytování sociální služby, e) výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení, f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty, h) dobu platnosti smlouvy.
Diskuze • S jakými předpisy seznamujete klienty v rámci smlouvy? „brožura“, vnitřní pravidla (jejich název), ceník, výběr standardů Pozor na obecné znění „vnitřní pravidla“, musí být konkrétní, relevantní ve vztahu ke klientovi ( klienta neseznamujeme se všemi pravidly, které poskytovatel má)
• Jak zajistit , aby vnitřní pravidla, se kterými seznamujeme uživatele obsahovala vše potřebné a zároveň měla rozumný rozsah? •
Praxe: ve vnitřních pravidlech předávaných uživateli barevně zvýrazníme, označíme ta, která jsou zásadní vzhledem k činnostem, které budeme v rámci sociální služby poskytovat (na kterých jsme se dohodli s uživatelem)
• Máte individuální plán jako nedílnou součást smlouvy? • NE – doporučuje se viz níže • ANO – je součástí právního úkonu (smlouva), při každé změně tak dochází ke změně SMLOUVY • Diskuze • Jak tedy uvést do smlouvy obsah a rozsah jednotlivých činností? • Př. „nákupy dle potřeby“ – možná reakce uživatele – bude vyžadovat činnosti „ve dne v noci“ • Př. „rozsah dohodnutých úkonů je platný do vytvoření IP“ – bude se vycházet ze sociálního šetření, které uživatel podepsal • Př. „úklid 1x za týden“
• „ROZSAH“
§ 35 zákona č. 108/2006 Sb. odkaz na vyhlášku č. 505/2006 Sb.
„místo a čas“
co je čas? od 10 hod. do 12 hod.? max. 3 hod. týdně? dle domluvy?
Čas nutno hlídat dne času uvedeného v Registru. Př. Všední den od 7 hod. do 16 hod.
Diskuze • Poskytovat služby mimo časový rozsah? • Např. 3x do roka v odpoledních hodinách doporučeno NE NE
Hranice
nebezpečí pro uživatele, pracovníka, poskytovatele
Hranice
naše služba a její
toto už neposkytujeme
hranice 7 hod
16 hod
návaznost na „nabídku služeb“
Na co si dát u smlouvy ještě pozor? • • • • •
•
pokud je zájemce o službu OMEZEN ve způsobilosti k právním úkonům, je nezbytné zkoumat rozsah omezení je vhodné, aby byl na smlouvě podepsán i zájemce (je-li to možné) a to z etického hlediska podpis smlouvy je právním úkonem, v němž zájemce opatrovník zastupuje, ale do jaké míry obsahuje právní úkony individuální plán? individuální plán by neměl být nedílnou součástí smlouvy smlouva by měla obsahovat odkaz na individuální plán, ve kterém je blíže uveden rozsah, obsah a průběh poskytování sociální služby Důležité jsou také výpovědní důvody
• Jaké máte výpovědní důvody? • • • • • • • •
napadení pečovatelky (ústní, fyzické klientem, psem, …..) neplacení úhrady (3 měsíce) služba není uživatelem využívána (3 měsíce – v kuse?, součet za rok?, ? ) uživatel již nespadá do cílové skupiny (probíhá vyjednávání s uživatelem) UŽIVATEL: LHůTY: kdykoli, bez udání důvodu od, kdy se lhůta počítá? ze dne na den za dva dny
• u výpovědních důvodů lze použít „když to,….MŮŽE vypovědět“ namísto „když to…, vypoví“ = „otevřená vrátka“ pro poskytovatele
Podepisování smluv o poskytnutí sociální služby… 1) je-li zájemcem o službu osoba nezletilá, smlouvu podepisuje rodič (§ 36 ZR), poručník (§ 78 ZR), opatrovník (§ 83 ZR) 2) je-li zájemcem o službu osoba zletilá – zbavena způsobilosti k právním úkonům, smlouvu podepisuje opatrovník - (§ 10 odst. 1 OZ)
3) je-li zájemcem o službu osoba zletilá – omezena ve způsobilosti k právním úkonům (na uzavírání smluvních vztahů), smlouvu podepisuje opatrovník - (§ 10 odst. 1 OZ) 4) zájemce o službu není schopen sám jednat a nemá zákonného zástupce, smlouvu podle § 91 odst. 6 zákona o sociálních službách podepisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu zájemce nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení • k podpisu smlouvy musí být doložen lékařský posudek ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu takového uživatele
5) zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, ale s ohledem na svůj duševní stav není schopen smlouvu posoudit, smlouvu podle § 91 odst. 6 zákona o sociálních službách podepisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu zájemce nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení. 6) zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, avšak s ohledem na svůj zdravotní stav (vážná tělesná invalidita, nedostatek vyjadřovacích schopností, probíhající řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům) není schopen posoudit obsah smlouvy, doporučuje se požádat soud o ustanovení opatrovníka podle § 29 OZ 7) zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, rozumí jejímu obsahu, ale není schopen psát a číst, použije se ustanovení § 40 OZ – „K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.“ – nutný je notářský zápis. 8) zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, rozumí jejímu obsahu, ale udělí k podpisu smlouvy plnou moc, použije se ustanovení § 31 odst. 1 OZ – „Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. „
Co je individuální plánování? • individuální plánování je proces, který je nedílnou součástí poskytování sociálních služeb a má nemalý vliv na jejich kvalitu • poskytovatel společně s uživatelem nastavují s ohledem na specifické podmínky, požadavky, schopnosti, možnosti jednotlivé kroky, jak kvalitně a efektivně uspokojovat potřeby uživatele, tak aby v maximální možné míře vedly uživatele k samostatnosti a nezávislosti • každý uživatel sociální služby má individuální plán
Individuální plán a § 2 ZSS • Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.
Individuální plán (IP) • Kdy začínáme s uživatelem individuálně plánovat? -
při jednání se zájemcem když je jasné, že budeme poskytovat sociální službu po uzavření smlouvy se zájemcem/uživatelem 14 dní či jiná lhůta po uzavření smlouvy (vychází se ze soc. šetření) - „IP“ nebo „rámcový IP“
Individuální plán • informace získané při sociálním šetření, které proběhlo v rámci jednání se zájemcem, jsou pro nás stavebním kamenem pro individuální plán uživatele • za pomoci těchto informací je vytvořen prvotní individuální plán společně s uživatelem, který je případně upraven po adaptačním období, které trvá 1 až 3 měsíce (tento IP bývá také nazýván adaptační plán)
Individuální plán – klient zbavený/omezený ve způsobilosti k právním úkonům • Jak individuálně plánujete s uživatelem, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům? • Kdo se účastní plánování? • Jak individuálně plánujete s uživatelem částečně omezeným k právním úkonům? - je-li uživatel schopen primárně s ním - takový uživatel má způsobilost k právům a povinnostem, má své potřeby (nemá pouze způsobilost k právním úkonům) - průběh služby se plánuje s uživatelem, ne s opatrovníkem
Individuální plán – klient zbavený/omezený ve způsobilosti k právním úkonům • Individuální plán není právním úkonem (pokud však není nedílnou součástí smlouvy) • Přestože je uživatel zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen je i nadále způsobilý mít práva • Plánování i jeho přehodnocování se vždy účastní: - uživatel - klíčový pracovník
Individuální plánování aneb nehledejme vzletné cíle, ale stůjme nohama na zemi • …individuální plán – plánujeme spolu s klientem • mějme na paměti, že zachování důstojnosti je jednou ze zásad poskytování sociálních služeb a oslovovat 75 letou klientku Maruško (nejedná-li se o příbuznou či podobně) s touto zásadou příliš nekoresponduje • Cíl klienta může a nemusí být právním úkonem – nutno rozlišovat a případně spolupracovat s opatrovníkem (může se jednat o základní potřeby ale také např. o účast na akci, kam je nezbytné zakoupit vstupenku)
Diskuze • MĚSTO
opatrovník uživatele zřizovatel služby
střet zájmů?
Uživatel - na ubytovně opatrovník pouze k právním úkonům (to není doprovod k lékaři, volný pohyb, apod.) Pečovatelská služba by fungovala nad rámec zákona č. 108/2006 Sb.!
Plánování s klientem, který verbálně nekomunikuje, klient v terminálním stadiu apod. • SROZUMITELNOST – obecně – u jednání, u smlouvy, u plánování…
• v rámci IP lze provádět analýzu klientových potřeb – vyhodnocení potřeb v tabulce u konkrétního klienta Základní tělesné a fyziologické potřeby, Potřeba bezpečí a jistoty, Potřeba lásky, přijetí a spolupatřičnosti, Potřeba uznání a úcty, Kognitivní potřeby atd.
Další možné techniky: • Pozorování klienta (pracovník na sebe nechá působit klienta, uvědomuje si, co sám cítí, co mu je v pokoji příjemné, nepříjemné) • Empatická fantazie – pracovník si představuje, že je v kůži klienta, zkoumá své pocity • Imaginativní rozhovor – pracovník si představuje, že s klientem rozmlouvá
Individuální plánování s „obědáři“ • Jak plánujete s tzv. „obědáři“? - plánujeme, donášku oběda, kde bude oběd ponechán, atd. - přehodnocování 1x ročně •
•
•
pečovatelská služba není poskytována osobám, které požadují pouze dovoz obědů, přičemž mají možnost zajistit si tuto potřebu jiným způsobem (např. komerční služba) poskytovatel by výše uvedené měl zjistit v rámci sociálního šetření a se zájemcem odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociální služby ze zákonných důvodů Pokud není dostupná komerční služba? - je možné zajistit si živnostenský list a na jeho základě poskytovat rozvážku oběda, či praní prádla
Přehodnocování IP • Jak často přehodnocujete IP? 1x za ½ roku 1x za rok • Kdo by měl přehodnocovat, kdo dává podnět ke změně? • klíčový pracovník x uživatel • Podnět dává uživatel nebo je uživatel klíčovým pracovníkem upozorněn na potřebu upravit IP
• • • •
Praxe: IP – vyhrazený čas na jeho tvorbu či přehodnocování? - běžně při práci - PSS si sama/sám rozvrhne, je-li toho více, nahradí ji jeden den jiná/ý PSS a ona/on provede rozhovory a „papíry“
Přehodnocování IP • k přehodnocování IP dochází pravidelně v souladu s písemnými pravidly poskytovatele • intervaly přehodnocování IP stanovuje poskytovatel v návaznosti na druhu sociální služby, kterou poskytuje • k přehodnocování IP nemusí vždy docházet pouze ve stanovených termínech, ale také v případě náhlé změny • kdy se jedná o náhlou změnu musí opět obsahovat písemná pravidla poskytovatele • stejně jako na vzniku IP, tak i na jeho přehodnocování se podílí a účastní se jej uživatel a klíčový pracovník (případně další osoby) • Proces přehodnocování IP probíhá stejným způsobem jako jeho tvorba
Přehodnocování IP Příklad: Klíčový pracovník se domluví s uživatelem na dovozu obědů každý den a jejich přípravu na talíř. Přesný postup je rozpracován v IP. Po dvou měsících uživatel oznámí, že mu přijede dcera, která u něj bude pobývat a tudíž nepotřebuje dovoz ani přípravu jídla. Po 14-ti dnech dcera odjede a uživatel bude opět potřebovat zajistit dovoz obědů a jejich přípravu. • Je nutné přehodnocovat plán nebo pouze zaznamenat, že po určitou dobu nebude tato činnost poskytována a z jakého důvodu? • Jak by jste postupovali? • Pouze zaznamenáme do IP, nepřehodnocujeme.
Přehodnocování IP Příklad: Klíčový pracovník se domluví s uživatelem na dovozu obědů každý den a jejich přípravu na talíř. Přesný postup je rozpracován v IP. Po dvou měsících uživatele postihne mozková příhoda a po návratu z hospitalizace potřebuje kromě dovozu obědů dále pomoc při osobní hygieně. • Je nutné přehodnocovat plán? • Jak by jste postupovali? • IP je třeba přehodnotit. Projednáme s uživatelem a na základě domluvy jej přehodnotíme.
Kapacita a vykazování úkonů • Jak jste stanovili kapacitu pro Vaši sociální službu? • Co by jste použili pro stanovení kapacity? Kapacitu stanovit jako: denní? měsíční? roční? Formulářem MPSV doporučeno stanovit jako denní. Použít průměrného uživatele? př. 3 úkony, 1,5 hodiny denně do jaké míry to zkreslí „obědáři“? + materiální zajištění (auto apod.)
Denní kapacitu stanovovat – v počtu uživatelů - nebo hodin?
Kapacita a vykazování úkonů • Kapacita by měla být stanovena u pečovatelské služby, jako denní (u kolika uživatelů jsme schopni v personálním obsazení v jeden den zajistit službu) • Při stanovování kapacity by mohl být použit tzv. „průměrný uživatel“
Kapacita a vykazování úkonů • Jakým způsobem vykazujete úkony? • Jak postupujete v případě vykazování úkonů, když v rámci jedné návštěvy poskytujete uživateli více úkonů? • Rozepisujeme spotřebovaný čas k zajištění jednotlivých úkonů. • 3 úkony při jedné návštěvě: mytí nádobí koupel vykázání 3 úkonů dle IP strojení • Doprava? – účtovat ? - neúčtovat ? - paušálně ? - nelze • Jak účtovat, když jeden úkon zajišťují 2 nebo více PSS? • Zákon uvádí dle skutečně spotřebovaného času. • Zjištěné stanovisko bude zasláno e-mailem účastníkům.
Kapacita a vykazování úkonů •
• •
• • • • • • •
Poskytovatel stanoví výši úhrady v souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen prováděcí vyhláška) Maximální výše úhrady za poskytování pečovatelské služby činí a) 100 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), písm. c) bodech 3 a 4 a písm. d) bodech 1 až 6 a písm. e); pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. c) bodě 1 1. 150 Kč denně za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, 2. 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, c) 20 Kč za úkon uvedený v odstavci 1 písm. c) bodě 2, d) 100 Kč za úkon uvedený v odstavci 1 písm. d) bodě 7, e) 50 Kč za kilogram prádla za úkony uvedené v odstavci 1 písm. d) bodech 8 a 9.
Zdravotní stav • Klient zkolabuje, ale nechce o sobě podat informace. Musíme zavolat rychlou záchrannou službu. • Setkali jste se s tímto případem v praxi? • Jak by jste postupovali? • Máte vypracovaný s uživatelem plán rizik? Zavolat rychlou záchrannou službu a popsat stav uživatele dle dostupných informací. Doporučujeme mít zpracován plán rizik.
Kompetence sociálních pracovníků • § 109 - sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace.
Kompetence sociálních pracovníků • Sociální pracovník je kompetentní k tomu, co je mu dovoleno zájemcem/uživatelem (např. v rámci sociálního
šetření můžeme nahlédnout pouze do místností, které je zájemce ochoten ukázat)
• Sociální pracovník má právo na „svoji ochranu“ (zejména LZPS) • Má povinnost: zachovávat práva zájemce, dodržovat mlčenlivost,předávat informací • Další např. Etický kodex sociálních pracovníků ČR
Případová práce, case management • Případová práce je sociální práce zaměřená na potřeby jednotlivých klientů a případů. • Case management je společným proces posuzování, plánování, podpoře a prosazování možnosti a služby, které splňují individuální potřeby prostřednictvím komplexní komunikační a dostupné prostředky k podpoře kvalitních výsledků. • Jak vidíte vy případovou práci? • Co je dle Vás case management? • Pracujete s ním?
Případ z praxe • Uživatel v domě s pečovatelskou službou: • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Využívá PS Pravděpodobně počínající demence či psych.nemoc? Uživatel hlásil na policii ztrátu věcí, někdo mu leží v posteli, jí z hrnečku, …. Má PS dát podnět na zbavení Zp. K PÚ? Rodina nefunguje – snažit se s ní pracovat Kontaktovat ošetřujícího lékaře? Vyšší zabezpečení bytu? Nepomáhá DPS je byt jako každý jiný – naše kompetence a odpovědnost mají hranice Vyhledat odborníka? Kdo to zaplatí? Kdo určí diagnózu? Kontaktovat psychiatrii? Jednat s uživatelem „na rovinu“ – mohl by ztratit důvěru, zhoršení zdr.stavu Co je v zájmu uživatele? Kdo má problém uživatel? PS? rodina? Nastavit metodiku práce s takovouto klientelou Pracovat s pracovníky, s veřejností
Kritéria pro přidělování dotací Vaše dotazy ohledně dotací Vám rádi zodpoví : • Mgr. Jiří Zeman • Ing. Ivan Guman
Novela zákona o sociálních službách
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=37 2
ke dni 6. 9. 2011: • • •
•
Sněmovní tisk 372 Novela z. o pomoci v hmotné nouzi Stav projednávání ke dni: 6. září 2011 POSLANECKÁ SNĚMOVNA Vláda předložila sněmovně návrh zákona 25. 5. 2011. Zástupce navrhovatele: ministr práce a soc. věcí. Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 372/0 dne 27. 5. 2011. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 26. 5. 2011 (usnesení č. 136). Určil zpravodaje: Mgr. Ing. Ivana Řápková a navrhl přikázat k projednání výborům: Výbor pro sociální politiku – 1. Čtení proběhlo 8. 6. 2011 na 19. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 533). • Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 26. 8. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 372/1 (přerušuje projednávání). • Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 30. 8. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 372/2 (pozměňovací návrhy). – 2. Čtení Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 1. 9. 2011 na 22. schůzi. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 1. 9. 2011 na 22. schůzi. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 372/3, který byl rozeslán 2. 9. 2011 v 10:35.
Agendy, které se k 1.1.2012 budou „stěhovat“ na Úřad práce ČR: • dávky (HN, PnP, dávky pro zdravotně postižené) • inspekce poskytování sociálních služeb
s v novele zákona o sociálních službách
Podmínky nároku na PnP: • nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti při zvládání základních životních potřeb rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětský domov52) speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu7a); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.
Závislost:
osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby
Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: • mobilita (dle vyhlášky: stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, chůze), • orientace (dle vyhlášky: stav, kdy osoba je schopna orientovat se zrakem, sluchem a duševně), • komunikace, • stravování, • oblékání a obouvání, • tělesná hygiena, • výkon fyziologické potřeby, • péče o zdraví, • osobní aktivity, • péče o domácnost. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.
Změna ve výši u osob DO 18 let – II. stupeň: Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc • a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), • b) 6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), • c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), • d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
Částky příspěvku se podle § 12 zvyšují o 2 000 Kč za kalendářní měsíc, tzn.: •
•
nezaopatřenému dítěti (do 18 let věku), kterému náleží příspěvek, s výjimkou 1. dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře, 2. dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, 3. dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu27).
Způsob výplaty příspěvku: Příspěvek se vyplácí měsíčně podle příkazu příjemce příspěvku, popřípadě zvláštního příjemce příspěvku, formou přímé úhrady potřebné pomoci fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují nebo budou poskytovat pomoc při zvládání základních životních potřeb, a které jsou uvedeny v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeny podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c).
Příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet nebo v hotovosti, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí žadatele o dávku. Výplatu příspěvku formou přímé úhrady poskytnuté pomoci lze provést maximálně do výše přiznaného příspěvku.
Výši úhrady potřebné pomoci poskytnuté v kalendářním měsíci jsou fyzické a právnické osoby uvedené v odstavci 2 (viz předešlé), s výjimkou osob blízkých a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících pobytové sociální služby uvedené v § 73 odst. 1, povinny příjemci příspěvku písemně vyúčtovat nejpozději do 15 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byla pomoc poskytnuta. Na základě písemného vyúčtování dává příjemce příspěvku příkaz k úhradě potřebné pomoci podle odstavce 2.
Karta podle navrhované vyhlášky:
§ 38 • Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.
Maximální výše úhrady Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Pokud osoba není schopna zaplatit plnou výši úhrady za ubytování a stravu požadovanou poskytovatelem ani na základě smlouvy o spoluúčasti podle § 71 odst. 3, a doloží, že je příjemcem opakující se dávky podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, poskytovatel určí výši úhrady za ubytování a stravu tak, aby po jejím zaplacení osobě zůstalo při poskytování pobytových služeb v týdenním stacionáři alespoň 25% jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb (§ 48, § 49, § 50, § 52) alespoň 15% jejího příjmu. Do příjmu podle věty první se nezapočítává přiznaná opakující se dávka podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Asistent sociální péče • Registrace podle § 79 se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel32). • Asistentem sociální péče může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a zdravotně způsobilá. • Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc.
§ 85 Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, poskytování základních a fakultativních činností a financování jednotlivých sociálních služeb, a zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociální služba poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva. Poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru, je povinen tyto údaje sdělovat krajskému úřadu uvedenému v odstavci 1 prostřednictvím elektronického systému na tiskopisu předepsaném ministerstvem, a to ve lhůtě do 30. června za předchozí kalendářní rok. Příslušný krajský úřad kontroluje správnost a úplnost těchto údajů.
ORP a KÚ nově: • „d) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.“. • „c) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.“.
Inspekce • Inspekci poskytování sociálních služeb provádí u poskytovatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 84 krajská pobočka Úřadu práce • Při plnění povinnosti poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. i) je předmětem inspekce také posouzení, zda smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, a zda je výše úhrady sjednána v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77. • Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem státu zařazeným k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce. Kraj může do inspekčního týmu vyslat svého zaměstnance; krajská pobočka Úřadu práce zařadí tohoto zaměstnance do inspekčního týmu.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel sociálních služeb dopustí správního deliktu tím, že:
• p) uzavře smlouvu, která neobsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, nebo • q) neurčí na základě žádosti osoby výši úhrady za ubytování a stravu tak, aby po jejím zaplacení zůstala osobě částka stanovená v § 73 odst. 3.
Další vzdělávání SP a PSS: • zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Pokud pracovní poměr sociálního pracovníka u téhož zaměstnavatele netrvá celý kalendářní rok, činí rozsah dalšího vzdělávání jednu dvanáctinu částky rozsahu uvedeného ve větě první za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o jednu dvanáctinu celkové částky rozsahu. Povinnost zabezpečení dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance ve zkušební době. • u PSS: povinnost účasti na dalším vzdělávání podle věty první se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.
Díky Vám za Vaši pozornost!
