íků

Domovy pro seniory - porada sociálních pracovnic/íků Termín: 13.9. 2011 od 8:00 do 13:00 hod. Témata: - „omezení práv“ klientů sociálních služeb - § 4 ZSS - smlouva o poskytnutí sociální služby - dohoda o spoluúčasti na úhradě nákladů - dobrovolnictví - vykazování úkonů péče v pobytové službě - pravomoci inspekce kvality - novela ZSS, dlouhodobá péče Soňa Chloupková Martina Panenková Krajský úřad Královéhradeckého kraje

Způsobilost k právním úkonům a klienti sociálních služeb Občanský zákoník nezná pojem svéprávnost • upravuje omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům (§ 10) • pokud ve vnitřním předpisu popisujete, jak je postupováno v případě klientů zbavených způsobilosti k právním úkonům, nezapomínejte na úpravu OMEZENÍ ve způsobilosti k právním úkonům – jak budete postupovat v tomto případě?

Způsobilost k právním úkonům X způsobilost k právům a povinnostem (§ 7 - § 10 OZ) 1) způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita) způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením člověka a tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. Zaniká úmrtím.

Každý je subjektem práv. Tzn., že i např. malé dítě má právo vlastnit majetek (je nositelem vlastnického práva). Nemůže však se svým majetkem samostatně nakládat. Nemůže tedy uzavírat např. darovací smlouvy, kupní smlouvy a také pořídit závěť a to z toho důvodu, že není schopné, vzhledem k svému věku, posoudit závažnost těchto právních úkonů. Nemá tedy způsobilost k právním úkonům, i když je nositelem práva. Způsobilost k právním úkonům získá plně až dosažením 18. roku svého věku.

2)

způsobilost k právním úkonům

způsobilost k právním úkonům je takový stav, kdy je fyzická osoba způsobilá vlastními právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Dle současné právní úpravy dochází ke vzniku způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu dovršením zletilosti. FO může být způsobilost k právním úkonům soudem omezena nebo odňata v plném rozsahu, avšak jen z důvodů stanovených zákonem

Právní úkon Občanský zákoník definuje právní úkon v § 34 následovně: • Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. = projev vůle, kterým fyzická osoba zakládá, mění nebo ruší svá práva nebo povinnosti. - písemný - ústní - výslovný (vyjádřený slovně) - nevýslovný (nebo také konkludentní, např. přikývnutím, nebo jen strpením něčeho, např. nákup v samoobsluze) •

Jelikož je právní úkon (např. podpis kupní smlouvy) vlastně projevem vůle, je třeba k tomu, aby osoba mohla činit právní úkony, neporušenost její vůle a také to, aby byla na určité intelektuální výši. Je potřeba aby tato osoba byla schopná posoudit charakter svého jednání, jeho přiměřenost a následky (co podepisuji, proč to podepisuji a jaké to pro mě bude mít následky) a je také nutné, aby osoba byla schopná své jednání ovládat. V případě, že je vůle osoby porušena nebo není potřebně intelektuálně vyspělá, je možné její způsobilost k úkonům omezit, nebo tuto osobu této způsobilosti zbavit.

Problémy u zbavení způsobilosti k právním úkonům • Člověk zbavený nemůže učinit žádný právní úkon • Ztrácí volební právo, rodinné právo, ztrácí možnost (de iure) činit i bezvýznamné právní úkony (např. nákup jídla v samoobsluze – může dojít k rozporu při individuálním plánování) • Ve všech věcech za něj jedná opatrovník (skutečně?) • Je to zásah na dobu neurčitou, velice těžko se způsobilost navrací • Může dojít k efektu naučené bezmocnosti

Návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům v praxi • zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád • § 79 (1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (2) Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě. (3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.

• § 80 Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého); b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva; c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. • § 81 (1) I bez návrhu může soud zahájit řízení ve věcech péče o nezletilé, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení opatrovnické, řízení o prohlášení za mrtvého, řízení o dědictví, řízení o určení, zda tu manželství je či není, a další řízení, kde to připouští zákon. (3) O zahájení řízení bez návrhu vydá předseda senátu usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak.

Návrh na omezení právní způsobilosti Návrh na omezení právní způsobilosti manžela k právním úkonům Paní: ..................................... nar.: bytem:

..................................... ......................................

(jako „navrhovatelka“)

podává tento návrh na omezení způsobilosti manžela ………………………………………… trvale bytem na adrese navrhovatelky, nar: …………..…………………… č OP: ………………………………

k právním úkonům dle § 10 odst. 2 občanského zákoníku V posledním období manžel ………………… odešel předčasně z ústavního léčení a jeho stav je kritický. V důsledku toho utrácí za opiáty veškerý svůj výdělek. Jeho zaměstnavatel rovněž poukazuje na jeho častou indispozici v práci. Podle lékařského vysvědčení je stupeň manželova požívání opiátů tak značný, že je schopen činit jen některé právní úkony. Doporučuje se proto, aby soud omezil jeho způsobilost k právním úkonům tak, že není způsobilý nakládat majetkem, jehož cena přesahuje částku ………………. Kč, stejně jako měsíční mzdou přesahující tuto částku. Důkaz: - lékařské vysvědčení S ohledem na shora uvedené navrhuji vydání tohoto rozsudku: Způsobilost manžela …….., nar. ……… v …………., bytem tamtéž co žalobkyně k právním úkonům se omezuje tak, že není způsobilý nakládat majetkem, jehož cena přesahuje částku ………… Kč, stejně jako měsíční mzdou přesahující částku …………… Kč. Datum a místo:

........................................ Podpis:

………………………………..

Plná moc pro zastupování (pozor - právní úkon) dle OZ (§ 31 a dále)

§ 31 (1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit FO nebo PO. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. (2) Při plné moci udělené PO vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc. (3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně. (4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu. § 33b (1) Plná moc zanikne a) provedením úkonu, na který byla omezena, b) je-li odvolána zmocnitelem, c) je-li vypovězena zmocněncem, d) zemře-li zmocněnec. 6) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec povinen učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu na svých právech. Úkony takto učiněné mají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci.

Desatero práv a povinností OPATROVNÍKA Desatero práv a povinností opatrovníka : 1. Opatrovník musí být ochoten funkci vykonávat. 2. Musí zajistit: a) v případě opatrovance úplně zbaveného způsobilosti • péči o osobu opatrovance – určit bydliště – zejména v případě ústavní péče, • zajistit zdravotní péči, • zajistit všechny jeho potřeby – oblečení, obuv, telefon, cesty atp., b) v případě opatrovance omezeného způsobilosti • zastupování v těch oblastech, pro něž je opatrovanec sám nezpůsobilý – vyplývá to z výroku rozsudku. 3. Správa majetku – musí být vedena přesně • musí být vedena odděleně – samostatně (nikdy na privátním účtu opatrovníka), • musí být vedena přehledně 4. Nikdy nesmí být majetek opatrovance převáděn bezplatně nebo jinak nevýhodně, zejména nikdy (!) na osobu opatrovníka nebo jeho blízké

5. Nikdy nesmí být majetek opatrovance spravován s nepřiměřeným rizikem nebo majetek opatrovance nesmí být předmětem spekulace 6. Dozor soudu a spolupráce s ním – schvalování právních úkonů neběžné povahy (analogie s § 80 odst. 4 zákona o rodině): • informování soudu o osobě opatrovance, • informování soudu o správě jeho majetku. 7. Spolupráce s lékaři a zdravotnickými institucemi: • při řešení aktuálního stavu – právo na informaci - o zdravotním stavu a perspektivě, • o léčbě • o nákladech s tím spojených, • prevence (očkování, stomatologická péče, antikoncepce...). 8. Odpovědnost občanskoprávní – za způsobenou škodu podle obecných předpisů. 9. Odpovědnost trestněprávní – podle obecných předpisů (porušení povinností při správě cizího majetku). 10. Právo na odměnu v případě náročné správy majetku, je-li tato správa spojena se značnou námahou a vyžaduje-li odborné znalosti

Desatero požadavků, které by měly být splněny při výběru opatrovníka nesvéprávných osob – osobní předpoklady: 1. Věk – z hlediska perspektivnosti funkce. 2. Zdravotní stav – nesmí být takový, aby byl na překážku výkonu funkce (zejména žádná psychiatrická diagnóza). 3. Čistý rejstřík trestů – nebo alespoň takové trestní odsouzení, které nemůže (již) mít vliv na výkon funkce – z hlediska doby, kdy byla trestná činnost spáchána, a z hlediska samotného charakteru trestné činnosti, nikdy ani v minulosti žádné problémy s alkoholem a drogami. 4. Žádné nepřiměřené osobní dluhy – nutnost doložit. 5. Odpovídající způsob vlastního života – řádné vlastní bydlení, finanční zajištění. 6. Vztah k opatrovanci – nesmí být nepřátelský ani k němu, ani k jeho rodině, nesmí být kupř. vedeny mezi opatrovníkem a opatrovancem, popř. jejich rodinami soudní ani jiné spory. 7. Vztah opatrovance k opatrovníkovi musí být založen na důvěře. 8. Zaměstnání – nesmí být v rozporu s výkonem funkce (z hlediska místa výkonu práce ani z hlediska charakteru práce). 9. Bydliště – musí být v přiměřené vzdálenosti, aby výkon opatrovnické funkce mohl být řádně realizován. 10. Osobnostní předpoklady – altruismus, inteligence, empatie, ochota spolupracovat se soudem i jinými institucemi atd.

JUDr. Hana Nová soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9

Opatrovníkem je obec nebo rodinný příslušník… …která/ý zplnomocnil/a sociální pracovnici v domově pro seniory k zastupování klienta ve všech věcech… …lze zplnomocnit ke konkrétnímu úkonu, ale vždy je potřeba ve vztahu k takovému úkonu vyhodnocovat možné střety zájmů

(viz § 24 OZ)

opatrovníkem je obec

ta zplnomocnila zařízení, aby jednalo za klienta

zařízení se dostává oklikou do střetu zájmů

Povinnosti při správě majetku opatrovance • § 28 OZ – při spravování majetku si musí opatrovník vyžádat schválení soudu pro nakládání s majetkem, nejde-li o běžnou záležitost Příklady toho, co je: • běžná záležitost 1) Majetkové dispozice každodenní povahy 2) Přijetí zřejmého majetkového přínosu • neběžná záležitost 1) Dispozice s nemovitostí 2) Koupě motorového vozidla 3) Dědictví a otázky související

Individuální plán – klient zbavený/omezený ve způsobilosti k právním úkonům a § 2 ZSS •

Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

• Jak tyto zásady dodržujete u klientů zbavených/omezených ve způsobilosti k právním úkonům? • Co s klientem, který je zbavený ZPÚ a vy přesto víte, že si dokáže koupit noviny, tatranku…??? • •

vyvarovat se označení „výběr hotovosti“ Praxe: máte jednotlivé položky dokladovány dokladem s razítkem a názvem položky? NE – např. klientka si kupuje pivo, není na to přímo doklad s razítkem z hospody, je to prodiskutováno s opatrovníkem, propočítáno, kolik pivo stojí a kolik jich klientka vypije a taková částka je jí vydána

Sociální práce v kontextu práva Braye a Preston Shoot nabízejí dva zjednodušující postoje k roli práva v sociální práci: • 1) výkon sociální práce přesně vymezen právem a podřízen právu = nadvláda práva nad etikou. Přehnaný důraz na zákony se označuje jako legalismus a v rámci sociální práce je charakteristický rigidní regulací sociální práce skrze právní normy, procedurální předpisy, či doslovný výklad standardů. Legalismus ignoruje hodnotový rozměr práva a odmítá se zabývat tím, zda to, co je vyjádřeno v právních normách, je také správné. • 2) právo jako jedna z dílčích komponent sociální práce, která musí být vždy podřízena pracovníkovu pojetí etiky, neboli o nadvládu etiky konkrétního pracovníka nad právem. Pak je rozhodování pracovníka podřízeno jeho představě o tom, jak by mělo vypadat eticky dobré rozhodnutí, zatímco složka práva není příliš brána v úvahu a pokud ano, tak spíše jako potvrzení správného rozhodnutí. Braye a Preston-Shoot považují oba výše uvedené postoje za jednostranné, optimální vztah mezi právem a etikou nazývají dialektickým. Tedy vztah založený na situační reflexi, či promýšlení jednotlivých aspektů zasahujících do rozhodování o situaci.

Paradigmata práva – které je Vám nejbližší? • Právní dogmatika – co je psáno, to je dáno, bez ohledu na to, zda je to spravedlivé a účelné. • Právně-sociologický pohled – podle kterého nestačí zabývat se pouze legislativou, důležité je zkoumat „živé právo“, jak se skutečně realizuje v životě, jak se interpretuje, uplatňuje a vynucuje. • Psychologický aspekt práva – právo není jen to, co je napsáno v knihách, právo je také to, co mají lidé ve svém vědomí. Rozhodující jsou ta pravidla, která lidé znají a akceptují, souhlasí s nimi a jednají podle nich, třeba podvědomě.

…a ještě na závěr k tomuto tématu: Jak řešit dilemata mezi etickými zásadami a právními normami • je potřebné zachovat si profesní nezávislost mezi klienty a společností • mít na vědomí, že právo není totožné s morálkou a nezbavuje zodpovědnosti za etické rozhodování • je nutné vytvořit si citlivost vůči opresivnímu působení právních norem, tedy „nemlčet“, měnit prostředí a zákony, aby se snižovala pravděpodobnost vzniku takových konfliktů Braye a Preston-Shoot (1998) navrhují, že v případech, kdy dojde ke kolizi sociální práce s legislativou, by měla být iniciována ze strany pomáhajících společenská debata o účelnosti dané právní normy. Sociální pracovnice a pracovníci by v rámci této debaty měli projevovat citlivost vůči opresi, což vyžaduje profesní sebereflexi v tom, jak pomáhá samotná sociální práce udržovat stávající mocenské struktury a nerovnosti. Měli by působit na změnu opresivního prostředí, nebo více ideálně zplnomocňovat přístup klientů samotných k ovlivňování takové debaty.

Jak myslíte, že sociální pracovník může ovlivňovat dané právní normy? K čemu máme jako sociální pracovníci v tomto směru kompetence a jaké máme nástroje? – praxe: „ztráta chuti něco připomínkovat – stejně to nikoho nezajímá“; doporučení – využívat i „okliky“ jak dát vědět o službě, o problémech – např. články v odborném časopise, v místním periodiku – informovat veřejnost apod. a hlavně: vydržet a nevzdávat to :O)

jednání se zájemcem o službu

smlouva o poskytnutí SS

individuální plánování

Nejen při jednání se zájemcem o službu… • v případě OZPÚ, ZZPÚ - do naší služby má přijít klient, nikoli jeho opatrovník = při jednání bychom nikdy neměli „vyšachovat“ zájemce o službu, ale v rámci možností jednat zejména s ním. • Pokud však zájemce není schopen komunikovat, resp. nejsme schopni žádnými dostupnými prostředky se s ním dorozumět – nemějme výčitky svědomí. Stejně jako lékař, zedník nebo prodavač žijeme v reálném světě, který má hranice a i naše práce je ohraničena dostupnými nástroji, se kterými pracujeme. Pracujme tedy s tím, co je reálné – pozorování, rozhovor s rodinou, opatrovníkem….ani lékař neumí udělat člověka nesmrtelným, zedník nepostaví vzdušné zámky a prodavač v potravinách neuspokojí zákazníka, který si přeje kabelku značky Luis Vuitton….

Poskytovat či neposkytovat služby osobám nehovořícím česky – toť otázka • •

• • •

§ 4 – ZSS Kdo přeloží smlouvu? Kdo uhradí náklady? Kdo zaplatí tlumočníka? A jak budeme s takovým klientem individuálně plánovat? lze si takovouto situaci ulehčit zněním cílové skupiny? Např. „službu poskytujeme seniorům, jejich potřeby jsme schopni naplnit….“? jaký je rozdíl mezi zájemcem, který hovoří pouze španělsky a zájemcem, jemuž zdravotní stav nedovolí verbálně komunikovat a není orientovaný? co s úhradou za ubytování a stravu a za péči?

Názory: • • • • • • •

službu jsme schopni zajistit, je tam „pouze“ jazyková bariéra nemůžu přistupovat k člověku tak, že „je mi to jedno, že se mnou nekomunikuje“ nebyl by problém se smlouvou – ale co běžná péče? I když člověk verbálně nekomunikuje, vnímá to, co říkáme my – nebude pracovníků m rozumět Alternativy: osobní asistence? pečovatelská služby? Nutno hledat optimální řešení – co přinese ta která varianta? Možno provést „swot analýzu“ celé situace Kdo hradí tlumočníka? – odpověď bude rozeslána e-mailem

Okruh oprávněných osob (§ 4 ZSS) Sociální služby a příspěvek na péči (pro PnP důležité Nařízení Rady EHS 883/2004) jsou poskytovány při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a) osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů2), b) osobě, které byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu3), c) cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva4), d) občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu5) po dobu delší než 3 měsíce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství6) jinak, e) rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie7), pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu5) po dobu delší než 3 měsíce,„nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství6) jinak, f) cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle zvláštního právního předpisu5) po dobu delší než 3 měsíce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství48) jinak, g) cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu49), h) cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu50).

Podepisování smluv o poskytnutí sociální služby… je-li zájemcem o službu osoba zletilá – zbavena způsobilosti k právním úkonům, smlouvu podepisuje opatrovník - (§ 10 odst. 1 OZ) je-li zájemcem o službu osoba zletilá – omezena ve způsobilosti k právním úkonům (na uzavírání smluvních vztahů), smlouvu podepisuje opatrovník - (§ 10 odst. 1 OZ) zájemce o službu není schopen sám jednat a nemá zákonného zástupce, smlouvu podle § 91 odst. 6 zákona o sociálních službách podepisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu zájemce nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení • k podpisu smlouvy musí být doložen lékařský posudek ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu takového zájemce – pozor! Doporučený postup č. 1/2011 MPSV

zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, ale s ohledem na svůj duševní stav není schopen smlouvu posoudit, smlouvu podle § 91 odst. 6 zákona o sociálních službách podepisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu zájemce nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení. zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, avšak s ohledem na svůj zdravotní stav (vážná tělesná invalidita, nedostatek vyjadřovacích schopností, probíhající řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům) není schopen posoudit obsah smlouvy, doporučuje se požádat soud o ustanovení opatrovníka podle § 29 OZ zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, rozumí jejímu obsahu, ale není schopen psát a číst, použije se ustanovení § 40 OZ – „K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.“ – nutný je notářský zápis. zájemce o službu není omezen ani zbaven způsobilosti k právním úkonům, rozumí jejímu obsahu, ale udělí k podpisu smlouvy plnou moc, použije se ustanovení § 31 odst. 1 OZ – „Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. „

Na co si dát u smlouvy ještě pozor? • pokud je zájemce o službu OMEZEN ve způsobilosti k právním úkonům, je nezbytné zkoumat rozsah omezení • je vhodné, aby byl na smlouvě podepsán i zájemce (je-li to možné). • pozor na výpovědní důvody (např. v domově pro seniory má poskytovatel mezi výpovědními důvody uvedeno hrubé porušení domácího řádu. Pokud zde bude klient s demencí a bude např. agresivní, vhodným řešením je hledání jiné služby pro tohoto klienta. Zpravidla však poskytovatel buď postupuje dle vnitřních pravidel a klientovi předá písemné upozornění nebo podle nich dokonce nepostupuje, neboť by ho „přece nevyhodil na ulici“.) • u výpovědních důvodů lze použít „když to,….MŮŽE vypovědět“ namísto „když to…, vypoví“

Výpovědní důvody, konflikty, narušování soužití • Jaké jste řešili konflikty mezi klienty, jak jste postupovali, o co jste se opřeli, co jste případně porušili?

Co s tím? O co se „opřeme“: - vnitřní předpisy poskytovatele, např. domácí řád, standard č. 4 - konkrétní smlouva s klientem (výpovědní důvody, seznámení s vnitřními předpisy) Co s klientem, který by mohl být v domácím prostředí, ale nemá kam jít? Pojďme se podívat na to, co a jak: Př. z terénu, z jiného kraje, nepříliš dobrá praxe: “klient může smlouvu vypovědět kdykoliv bez udání důvodu (výpovědní doba 7 dnů). „DD může smlouvu vypovědět, jestliže klient zamlčí výši příjmu nebo jeho změnu, odmítá zaplatit úhradu za poskytované služby, nebo opětovně porušuje povinnosti, které mu vyplývají z Domácího řádu DD (výpovědní doba 1 měsíc)“ - jak budeme konkrétně postupovat, když klient 2 x během měsíce uhodí svého spolubydlícího? – dle nastaveného znění velmi těžko (diskuse) ------------------------------------- PEG, zdravotní stav – lze vypovědět smlouvu? - když je např. půl roku na dovolené doma – ANO, lze do výpovědních důvodů uvést, že smlouva může být vypovězena, když klient nebude XX dní v kalendářním roce využívat sociální službu (nelze samozřejmě započítávat hospitalizace) - nabídka služeb – propojení s výpovědními důvody - lze vypovědět službu v průběhu poskytování z důvodu zhoršení zdravotního stavu? Př. zavedení PEGu v průběhu – lze vypovědět smlouvu? - odpověď bude rozeslána emailem.

Deliktní způsobilost Je způsobilost vlastními zaviněnými protiprávními úkony založit svou odpovědnost (nesení důsledků za porušení zákona). V plném rozsahu se nabývá zletilostí. Před dosažením zletilosti se deliktní způsobilost subjektů posuzuje vždy v konkrétním případě se zřetelem k uskutečněnému protiprávnímu úkonu podle toho, zda osoba trpící duševní poruchou byla schopna ovládnout své chování a posoudit jeho následky, tj. zda měla v daném okamžiku schopnost určovací a rozpoznávací (volní a intelektuální složka). Výjimečně je deliktní způsobilost přiznána i tomu, kdo v daném okamžiku uvedené schopnosti určovací a rozpoznávací neměl, ale do stavu, v němž není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, se uvedl vlastní vinou, čili zaviněním.

Možné situace Mohou nastat 4 situace: • klient byl deliktně způsobilý (mohl předvídat následky svého jednání a ovládat své jednání) a nebyl zanedbán dohled povinné osoby – odpovídá pouze klient • klient byl deliktně způsobilý a byl zanedbaný dohled – odpovídají jak klient, tak i osoba, která zanedbala dohled • klient není způsobilý a osoba dohled zanedbala – odpovídá pouze osoba, která zanedbala dohled • klient není způsobilý a povinná osoba dohled nezanedbala – neodpovídá nikdo, škodu nese poškozený sám (takové situace se prakticky nejsou).

Co vidíte jako nejdůležitější ve smlouvě v jednotlivých „náležitostech smlouvy“ (ve skupinkách) a) označení smluvních stran, b) druh sociální služby, c) rozsah poskytování sociální služby, d) místo a čas poskytování sociální služby, e) výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení, f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty, h) dobu platnosti smlouvy

Zejména otázky: •

• • •

• •

na dobu určitou, neurčitou, „zkušební doba“…proč ano, proč ne? – praxe: převažuje neurčitá; určitá z „důvodů změn legislativy“ – postupy nutno ošetřit ve vnitřním předpisu (ad st. 4) – proč doba určitá, jaká, apod., musí být transparentní podmínky pro všechny klienty konkrétní výpovědní důvody dodatky ke smlouvě – jak mají vypadat? – nutno možnost dodatků a postupy zapracovat do vnitřního předpisu IP součástí smlouvy? ano /ne – proč? Praxe: NE – většina; doporučuje se pouze odkazovat na existenci IP, pokud je IP součástí smlouvy, jedná se o právní úkon a je potřeba veškeré změny řešit v rámci smluvního vztahu jak moc rozvádět rozsah poskytování služby ve smlouvě? Praxe: zpravidla odkazováno na rozsah v IP s jakými předpisy je třeba seznámit klienta v rámci smlouvy? – pozor na formulace „vnitřní předpisy“ apod. – pak byste museli klienty seznamovat s naprosto VŠEMI vnitřními postupy

Individuální plánování Klient omezený/zbavený ve způsobilosti k PÚ: • …individuální plán – plánujeme spolu s klientem (role opatrovníka v individuálním plánování?) • cíl klienta může a nemusí být právním úkonem – nutno rozlišovat a případně spolupracovat s opatrovníkem (může se jednat o základní potřeby ale také např. o účast na akci, kam je nezbytné zakoupit vstupenku)

Jak prokázat, že službu plánujeme s klientem? • to, že klient podepisuje individuální plán, není samo o sobě důkazem, že službu plánujeme spolu s klientem • musí být zřejmý „průběh“ – kam se klient posunul, příp. proč stagnuje, co jsme učinili pro zlepšení, naplnění potřeb, jaké máme zdroje, jakou roli má sám klient, co může on sám učinit, jaké překážky můžeme očekávat a jak s nimi pracujeme, co jsme zkusili, proč to nefungovalo, co můžeme udělat jinak, jaké kroky budou nejvhodnější…..

Co může být osobním cílem klienta? • cílem může být „obyčejná“ potřeba • zejména u klientů s demencí, u klientů s vysokou mírou závislosti, s ohledem na § 38 ZSS – primární je zajistit důstojný život • v čem spočívá „důstojný život“? Až si na tuto otázku odpovíme, můžeme začít plánovat • směřujeme k základním potřebám (teplo, žízeň, hlad, nepřítomnost bolesti…) • využíváme pomocné techniky a hledáme, co je klientovi příjemné, co nikoli, v týmu nalézáme odpovědi na otázky ve smyslu: co klient potřebuje = co je jeho cílem?

Plánování s klientem, který verbálně nekomunikuje, klient v terminálním stadiu apod. • SROZUMITELNOST – obecně – u jednání, u smlouvy, u plánování…

• v rámci IP lze provádět analýzu klientových potřeb – vyhodnocení potřeb v tabulce u konkrétního klienta Základní tělesné a fyziologické potřeby, Potřeba bezpečí a jistoty, Potřeba lásky, přijetí a spolupatřičnosti, Potřeba uznání a úcty, Kognitivní potřeby atd.

Další možné techniky: • Pozorování klienta (pracovník na sebe nechá působit klienta, uvědomuje si, co sám cítí, co mu je v pokoji příjemné, nepříjemné) • Empatická fantazie – pracovník si představuje, že je v kůži klienta, zkoumá své pocity • Imaginativní rozhovor – pracovník si představuje, že s klientem rozmlouvá

Komunikační rámec • lze použít u klientů, u kterých nefunguje verbální komunikace – zanesení znaků, projevů, co co znamená, co je spouštěčem agrese, co naopak klienta uklidňuje, je-li mu příjemný dotyk pracovníka – např. pohlazení po ruce, jaká vzdálenost při komunikaci je mu příjemná (tedy osobní prostor – vzdálenost pracovník X klient), lze nafotit úkony konkrétního klienta, lze také využívat alternativní a augmentativní komunikaci (např. http://www.saak-os.cz/stranka-nabidka-pro-zarizenisocialnich-sluzeb-35 - Sdružení pro alternativní a augmentativní komunikaci)

2. stupeň

1stupeň pracovník

3. stupeň

pracovník pracovník

klient klient klient

1. stupeň – označuje minimální účast pracovníka na činnostech klienta, fakticky se může jednat o podporu verbální (slovní vedení při činnosti), o dohled (pracovník je pouze přítomen) – „aktivní klient, pasivní pracovník“ • Obecný příklad: pracovník podporuje klienta při vaření odpolední kávy – je přítomen, slovně navádí klienta, jak zapnout rychlovarnou konvici, upozorňuje na vytažení konvice ze zásuvky po uvaření vody, pokud tak klient sám neučiní, pozoruje, jestli klient nalil do hrnku takové množství vody, aby se neopařil, až bude kávu přenášet. 2. stupeň – označuje aktivní účast pracovníka na činnostech klienta vedle aktivní účasti klienta. Na činnosti se oba podílejí fyzicky – „aktivní klient, aktivní pracovník“ • Obecný příklad: klient oloupe brambory, ale protože má fyzické omezení, pracovník je dá uvařit. 3. stupeň – označuje aktivní účast pracovníka na činnostech klienta, klient je pasivní – „pasivní klient, aktivní pracovník“ • Obecný příklad: klient není mentálně (fyzicky či v kombinaci) schopen provést činnost, pracovník ji vykoná v plném rozsahu za něj.

direktivní přístup? Jak se vyhnout nepřiměřené reakci klienta na direktivní přístupy? • Když přijde stará paní za sociální pracovnicí domova důchodců s tím, že se bojí, že se jí nevejde šatstvo do skříně v novém pokoji, může se věc vyřídit prostým „ale vejde“ a paní možná odejde s pocitem, že obtěžovala a že její obava, kterou se sama zabývá třeba tři dny, není pro nikoho dost důležitá. Když soc. pracovnice odpoví: „Odpoledne za vámi přijdu, podíváme se na to,“ pak ji bude moci uklidnit ve věci skříně a zároveň se též podívat, jestli tu paní netrápí něco důležitějšího, co ji třeba nevědomě vyslalo hledat kontakt s někým důvěryhodným. Celkově lze shrnout: • chceme-li dosáhnout trvalé kvalitní změny, je účinnější nedirektivní postup (tj.podpora) • direktivní postup je třeba zvolit, hrozí-li nebezpečí z prodlení, je-li klient v akutní krizi, zmatený, takže potřebuje vedení, jestliže klient chce to, co sám považuje za správné, ještě slyšet od autority, jestliže klient má tak nízkou inteligenci, že nedirektivní přístup nemá smysl… • na nedirektivní postup je třeba mít čas a sílu • musíme zvážit i okolnost, že začneme-li vystupovat direktivně, bude s tímtéž klientem těžší později případně pracovat nedirektivně – klient bude mít tendenci vidět v nás autoritu.

• Pro transparentní poskytování sociálních služeb je vhodné zpracovat „nabídku služeb“. Jedná se o vymezení hranic, kdy poskytovatel jasně deklaruje, co je schopen poskytnout a co už nikoli. Tato nabídka by měla být předkládána při jednání se zájemcem o službu, může sloužit pracovníkům jako vodítko při individuálním plánování a může být k dispozici i stávajícím klientům. § 38 ZSS: • Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.

Ceník úkonů – pobytové služby • Praxe – vykazuje někdo úkony péče v domově pro seniory, zvláštním režimu? Dle 36 úkonů či jinak? • Jaký to má přínos? Jak nejlépe na to?

• Jaké zkušenosti máte se Cygnusem?

Dohoda o spoluúčasti • Jaké máte zkušenosti? • § 71/3 ZSS: Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. Možné znění dohody:

Dobrovolníci • § 115 ZSS: při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (zákon o dobrovolnické službě) • http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/socialni-oblast/socialnisluzby/metodicke-materialy/dobrovolnici-v-socialnich-sluzbach-38699/

• Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Vysílající organizací je podle § 4 tohoto zákona právnická osoba se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci; přijímající organizací je osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická služba vykonávána, způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací a schopná dostát závazkům z této smlouvy.

Pravomoci inspekce • Jaké pravomoci má poskytovatel, co myslíte? Co je základ? • zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), • vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen prováděcí vyhláška), • zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní kontrole),

Ze zákona o státní kontrole… •

§ 11

Kontrolní pracovníci jsou při provádění kontroly oprávněni: a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena, 3) b) požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží (dále jen "doklady"), c) seznamovat se s utajovanými informacemi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto informací, vydaným podle zvláštního právního předpisu4), d) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, e) zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, f) požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, g) v případech stanovených tímto zákonem ukládat pořádkové pokuty, h) používat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.

• § 12 (1) Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady. (2) Kontrolní pracovníci jsou dále povinni: a) oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, b) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, c) předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, d) zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, e) pořizovat o výsledcích kontroly protokol, f) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností.

•

§ 14

(1) Kontrolované osoby jsou povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků uvedeným v § 11 písm. a) až f) a h) tohoto zákona. Fyzické osoby nemají povinnost podle § 11 písm. d) tohoto zákona v případech, kdyby jejím splněním způsobily nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým.6) (2) Kontrolované osoby jsou povinny v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly.

Novela zákona o sociálních službách

http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=37 2

ke dni 6. 9. 2011: • • •

•

Sněmovní tisk 372 Novela z. o pomoci v hmotné nouzi Stav projednávání ke dni: 6. září 2011 POSLANECKÁ SNĚMOVNA Vláda předložila sněmovně návrh zákona 25. 5. 2011. Zástupce navrhovatele: ministr práce a soc. věcí. Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 372/0 dne 27. 5. 2011. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 26. 5. 2011 (usnesení č. 136). Určil zpravodaje: Mgr. Ing. Ivana Řápková a navrhl přikázat k projednání výborům: Výbor pro sociální politiku – 1. Čtení proběhlo 8. 6. 2011 na 19. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 533). • Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 26. 8. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 372/1 (přerušuje projednávání). • Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 30. 8. 2011 usnesení doručené poslancům jako tisk 372/2 (pozměňovací návrhy). – 2. Čtení Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 1. 9. 2011 na 22. schůzi. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 1. 9. 2011 na 22. schůzi. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 372/3, který byl rozeslán 2. 9. 2011 v 10:35.

Agendy, které se k 1.1.2012 budou „stěhovat“ na Úřad práce ČR: • dávky (HN, PnP, dávky pro zdravotně postižené) • inspekce poskytování sociálních služeb

s v novele zákona o sociálních službách

Podmínky nároku na PnP: • nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti při zvládání základních životních potřeb rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, nebo dětský domov52) speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu7a); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.

Závislost:

osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: • mobilita (dle vyhlášky: stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, chůze), • orientace (dle vyhlášky: stav, kdy osoba je schopna orientovat se zrakem, sluchem a duševně), • komunikace, • stravování, • oblékání a obouvání, • tělesná hygiena, • výkon fyziologické potřeby, • péče o zdraví, • osobní aktivity, • péče o domácnost. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.

Změna ve výši u osob DO 18 let – II. stupeň: Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc • a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), • b) 6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), • c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), • d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Částky příspěvku se podle § 12 zvyšují o 2 000 Kč za kalendářní měsíc, tzn.: •

•

nezaopatřenému dítěti (do 18 let věku), kterému náleží příspěvek, s výjimkou 1. dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře, 2. dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, 3. dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu27).

Způsob výplaty příspěvku: Příspěvek se vyplácí měsíčně podle příkazu příjemce příspěvku, popřípadě zvláštního příjemce příspěvku, formou přímé úhrady potřebné pomoci fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují nebo budou poskytovat pomoc při zvládání základních životních potřeb, a které jsou uvedeny v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeny podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c).

Příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet nebo v hotovosti, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí žadatele o dávku. Výplatu příspěvku formou přímé úhrady poskytnuté pomoci lze provést maximálně do výše přiznaného příspěvku.

Výši úhrady potřebné pomoci poskytnuté v kalendářním měsíci jsou fyzické a právnické osoby uvedené v odstavci 2 (viz předešlé), s výjimkou osob blízkých a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících pobytové sociální služby uvedené v § 73 odst. 1, povinny příjemci příspěvku písemně vyúčtovat nejpozději do 15 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byla pomoc poskytnuta. Na základě písemného vyúčtování dává příjemce příspěvku příkaz k úhradě potřebné pomoci podle odstavce 2.

Karta podle navrhované vyhlášky:

§ 38 • Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.

Maximální výše úhrady Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Pokud osoba není schopna zaplatit plnou výši úhrady za ubytování a stravu požadovanou poskytovatelem ani na základě smlouvy o spoluúčasti podle § 71 odst. 3, a doloží, že je příjemcem opakující se dávky podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, poskytovatel určí výši úhrady za ubytování a stravu tak, aby po jejím zaplacení osobě zůstalo při poskytování pobytových služeb v týdenním stacionáři alespoň 25% jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb (§ 48, § 49, § 50, § 52) alespoň 15% jejího příjmu. Do příjmu podle věty první se nezapočítává přiznaná opakující se dávka podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Asistent sociální péče • Registrace podle § 79 se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel32). • Asistentem sociální péče může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a zdravotně způsobilá. • Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc.

§ 85 Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, poskytování základních a fakultativních činností a financování jednotlivých sociálních služeb, a zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociální služba poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva. Poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru, je povinen tyto údaje sdělovat krajskému úřadu uvedenému v odstavci 1 prostřednictvím elektronického systému na tiskopisu předepsaném ministerstvem, a to ve lhůtě do 30. června za předchozí kalendářní rok. Příslušný krajský úřad kontroluje správnost a úplnost těchto údajů.

ORP a KÚ nově: • „d) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.“. • „c) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.“.

Inspekce • Inspekci poskytování sociálních služeb provádí u poskytovatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 84 krajská pobočka Úřadu práce • Při plnění povinnosti poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. i) je předmětem inspekce také posouzení, zda smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, a zda je výše úhrady sjednána v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77. • Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem státu zařazeným k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce. Kraj může do inspekčního týmu vyslat svého zaměstnance; krajská pobočka Úřadu práce zařadí tohoto zaměstnance do inspekčního týmu.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel sociálních služeb dopustí správního deliktu tím, že:

• p) uzavře smlouvu, která neobsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, nebo • q) neurčí na základě žádosti osoby výši úhrady za ubytování a stravu tak, aby po jejím zaplacení zůstala osobě částka stanovená v § 73 odst. 3.

Další vzdělávání SP a PSS: • zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Pokud pracovní poměr sociálního pracovníka u téhož zaměstnavatele netrvá celý kalendářní rok, činí rozsah dalšího vzdělávání jednu dvanáctinu částky rozsahu uvedeného ve větě první za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o jednu dvanáctinu celkové částky rozsahu. Povinnost zabezpečení dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance ve zkušební době. • u PSS: povinnost účasti na dalším vzdělávání podle věty první se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.

Dlouhodobá péče • Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností závislé na cizí pomoci: potřebují pomoc a péči při každodenních aktivitách i v péči o svou domácnost pro zajištění důstojného života (definice OECD). Specifikem této péče je potřeba pomoci při zajištění soběstačnosti z důvodu zdravotních problémů. Jedná se obvykle o osoby chronicky nemocné, které jsou často hospitalizovány, kde již neprobíhá akutní péče, ale obvykle péče pouze ošetřovatelská a paliativní. Tyto osoby potřebují převážně ošetřovatelskou péči s vysokým podílem preventivně rehabilitační péče.

• Potřeby klientů dlouhodobé péče budou zajišťovány v rámci pobytové, ambulantní a terénní formy poskytování. • Pokud není možné, aby klienti setrvali v domácím prostředí, bude jim poskytnuta péče pobytovou formou, která bude umět řešit jejich situaci snížené soběstačnosti v důsledku zhoršení zdravotního stavu a bude respektovat jejich bio – psycho – sociální i spirituální potřeby.

• Dlouhodobá péče je dnes poskytována osobami blízkými nebo jinými (neformální péče v rámci domácnosti nebo komunity) a profesionálními poskytovateli v resortu práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví. Služby poskytované ze strany jednotlivých resortů mezi sebou nejsou koordinované, což vede k významným nerovnostem mezi srovnatelnými klienty zdravotnických a sociálních zařízení, nedostatečnému zajištění kvality a dostupnosti, neefektivnímu poskytování a k vysokým transakčním nákladům. Roli koordinátora v současnosti nedokáže naplnit ani kraj či obec. • Finanční spoluúčast občana v případě pobytové péče se významně liší podle toho, zda je občan s obdobnými potřebami pacientem zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkové zdravotní služby nebo klientem zařízení poskytujícího pobytové sociální služby.

Tabulka - Průměrné měsíční úhrady na lůžko v daném zařízení Zdravotní pojišťovna

Pacient/ klient

Dotace z veřejných prostředků na lůžko

Celkem

Léčebny dlouhodobě nemocných

35 310 Kč

1 280 Kč

400 Kč

36 990 Kč

Následná péče, ošetřovatelská lůžka

31 972 Kč

1 280 Kč

1 200 Kč

33 172 Kč

38 400 Kč Odborný léčebný ústav

1 280 Kč

1 000 Kč

39 400 Kč

Pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory), osoba ve stupni závislosti 3

8 500 Kč + 8000 Kč

6 000 Kč

24 579 Kč

2 079 Kč

Dopady, kterých má být prostřednictvím této právní úpravy dosaženo • Jasné vymezení oblasti dlouhodobé péče, zdravotních a sociálních služeb poskytovaných v jejím rámci, nároku klientů, požadavků na personální a věcné vybavení poskytovatelů a financování dlouhodobé péče. • Překlenutí segmentace a překážek mezi službami zdravotní a sociální péče. • Zajištění optimálního způsobu poskytování dlouhodobé péče podle individuálních potřeb klienta a provázanost jejích různých forem. • Vytvoření nových profesí v dlouhodobé péči a podpora potřebného počtu kvalifikovaných pracovníků pro tyto služby. • Zvýšení efektivity a kvality služeb. • Podpora poskytování dlouhodobé péče v přirozeném prostředí.

Návrhy řešení: – Osoba, které byl přiznán status klienta dlouhodobé péče, má právo na poskytnutí dlouhodobé péče. – Osoba , které byl přiznán status klienta dlouhodobé péče, se podílí na rozhodování a způsobu řešení zdravotně sociálních potřeb a je jí zaručeno, že její situace bude odborně posouzena a její potřeby budou v odpovídající míře uspokojeny.

•

•

Vymezuje se poskytovatel pobytové dlouhodobé péče jako fyzická nebo právnická osoba, která získá registraci v systému sociálním na služby sociální péče a současně oprávnění poskytovat zdravotní služby. Poskytovatelem lůžkové/pobytové dlouhodobé péče budou fyzické a právnické osoby, které budou registrovány jako poskytovatel sociálních služeb a současně budou mít oprávnění poskytovat zdravotní služby. Osoby blízké nebo osoby jiné než blízké (soused/sousedka, atd.) mohou poskytovat pouze sociální úkony v rámci podmínek stanovených v zákoně o sociálních službách: jako osoby blízké nebo tzv. asistent sociální péče. Ambulantní zdravotní služby a zdravotní služby poskytované v domácnosti budou moci poskytovat pouze registrovaní poskytovatelé zdravotních služeb podle zdravotnických předpisů.

•

•

Komisí pro posuzování potřeby dlouhodobé péče (KPPDP) se rozumí komise zřízená při Úřadu práce ČR. Komise je pětičlenná a sestává se ze zástupce příslušného Úřadu práce ČR, druhý zástupce sociálního sektoru (může být i Lékařské posudkové služby), zástupce Multioborového týmu, zástupce zdravotní pojišťovny a lékaře-specialisty příslušného oboru nominovaného zdravotní pojišťovnou posuzované osoby. Stanovuje se komise, která posoudí potřebu každého žadatele o statut klienta dlouhodobé péče. V ní budou zastoupeni jak zástupci státní správy, tak zástupci samosprávy, zdravotních pojišťoven, konzultativně lékařské posudkové služby a další specialisté. Osobní náklady a provoz těchto komisí bude hrazen vždy z rozpočtu „vysílající“ organizace podle toho, koho bude daný člen zastupovat (Úřad práce, obec, zdravotní pojišťovna, LPS). Rozhodování probíhá podle správního řádu.

•

Poskytovatel dlouhodobé péče bude povinen plnit standardy kvality vycházející ze systémů sociálních služeb a služeb zdravotních.

Poskytovatel dlouhodobé péče • • • •

• • •

poskytuje dlouhodobou péči na základě oprávnění, má právo účastnit se procesu střednědobého plánování v rámci regionu, uzavírá s klientem smlouvu o způsobu a rozsahu poskytování služeb sociální péče, uzavírá smlouvu se zdravotní pojišťovnou za účelem zajištění poskytování ošetřovatelské péče, je povinen poskytovat informace pro účely informačního systému je povinen ohlašovat osoby, o kterých ví, že potřebují dlouhodobou péči a doposud nezískaly statut klienta dlouhodobé péče, je povinen poskytnout MOT dostatečnou součinnost (předání rozhodných skutečností pro hodnocení zdravotních a sociálních potřeb zájemců a klientů dlouhodobé péče)

Osoba, která je příjemcem příspěvku na péči ve stupni 3 a 4 a je současně uživatelem služby sociální péče a zároveň její zdravotní stav vyžaduje systematické dlouhodobé poskytování zdravotní péče na základě posouzení ošetřujícího lékaře je ode dne účinnosti tohoto zákona považována za klienta dlouhodobé péče.

Restrikce ? • Praxe, zkušenosti

Díky Vám za Vaši pozornost!