říjen 2014 Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství HONY jsou sklizní úrody i společenskou událostí

říjen 2014

Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství

HONY

jsou “sklizní úrody” i společenskou událostí

HNOJENÍ TRÁVNÍKŮ

PŘÍRODNÍ LÉKY

ANGREŠT

NA DVORKU A ZAHRADĚ

ANGREŠT

Barevný zázrak na vaší zahradě Brrrr, ten je kyselý! Snad každý z nás si z dětství pamatuje chuť angreštu. Děti málokdy vydrží počkat, až plody tohoto keře nebo stromku uzrají a odnáší si pak do života mylný dojem, že angrešt postrádá sladkost, a tím i přitažlivost. Přitom opak je pravdou.

A

ngrešt původně vůbec nebyl nedílnou součástí našich zahrádek. Rostl planě jako keř a pěstitelé ho po staletí přehlíželi. Zlom přišel ve středověku, kdy se uchytil jako ozdobná plodina do živých plotů. Lidé jeho větvičky také často využívali jako ochranu svých obydlí před zlými duchy

a neštěstími nejrůznějšího ražení. Dnes je ale všechno jinak. Spásný nápad vysadit angrešt na úrodnou půdu přinesl zahrádkářům skvělou plodinu, vhodnou k přímé konzumaci, zavařování i k výrobě džemů a marmelád. Možná si říkáte, proč píšeme na podzim právě o angreštu neboli srstce obecné. Inu, protože právě říjen a listopad jsou nejvhodnější

dobou pro jeho výsadbu. Angrešt sice můžete zasadit také na jaře, ale podzim je vhodnější. Keře či stromky stihnou alespoň trochu zakořenit, a na konci zimy a začátku jara tak lépe využijí vláhu z tání sněhu. Tomu, abyste mohli poprvé utrhnout angrešt na vlastní zahrádce, předchází několik kroků. Prvním a velmi důležitým je výběr stano-

ZAJÍMAVOSTI O ANGREŠTU viště. Srstce vadí příliš suchá a slunečná místa, proto je vhodnější vybrat polostín s dobře vyživenou půdou a dostatečnou zálivkou. Když máte místo, je na řadě druhá volba – keř nebo stromek. My doporučujeme druhou možnost. A to nejen proto, že některé odrůdy stromkové formy vyšlechtili čeští pěstitelé. Důvody jsou čistě praktické. Na keři blízko země se drží větší vlhkost a je tak větší pravděpodobnost napadení padlím. O stromek se také lépe pečuje a snadněji se z něj sbírá úroda. Přeci jen se nemusíte neustále shýbat. Při samotné výsadbě je dobré použít kompost a přidat ho pod stromek k hlíně. Rovněž se nebojte kopnout trochu hlouběji. Je lepší mít angrešt pevně usazený v zemi, než se strachovat, že se správně neuchytí v mělké prohlubni. Při pěstování stromkové formy je nutné každou rostlinu podepřít

Barvy: Angrešt není jenom zelený. Plody některých odrůd jsou bílé, žluté nebo červené. Lístky: Nemusíte zpracovat jen plody. Z lístků se dá udělat lahodný čaj. Odrůdy: Mezi české odrůdy světové kvality patří Zlatý fík, Králíčkův červený, Česká koruna nebo Triumphant. Plody: Původní kuličky byly drobné a vážily kolem 0,5 gramu. Šlechtěním se podařilo získat plody o váze až 56 gramů.

kůlem nebo jakoukoliv oporou, která bude sahat až ke korunce. Jinak se může stát, že se stromek vylomí a na sladké kuličky si budete muset ještě počkat. A to by byla velká škoda, co říkáte? Vysazeno a podepřeno máme, teď už se jen o angrešt správně starat. Každý rok na jaře bychom měli provést omlazovací řezy. Stromky mladší než dva roky zkrátíme o výhony, starším dřevinám zastřihneme hlavní výhony asi o polovinu. Po zhruba šesti letech bychom měli do věčných lovišť poslat staré větve a na stromku nechat jen ty mladé. Chceme-li mít chutné plody, pak je nutné také přihnojovat, a to pravidelně. Klidně můžete jednou měsíčně v menších dávkách, aby měl stromek dostatek živin. Jak jsme již zmínili, řada z nás má angrešt zafixovaný jako kyselý a chlupatý zelený plod. A není se co divit. Přesně takový je totiž angrešt někdy na začátku června. Vyplatí se ale počkat na konec tohoto měsíce, kdy sesbíráme plody vhodné do kompotu. A úplně nejlepší je vydržet do července. To angrešt krásně zesládne, vybarví se a můžeme ho jíst přímo na zahradě. A když už v tom budete, nemusíte se omezovat. Angrešty obsahují vitamíny B, C, E, jsou bohaté na minerální látky jako draslík, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan či fluór. Navíc ve slupce jsou hojně zastoupené nenasycené mastné kyseliny, které prospívají celému kardiovaskulárnímu systému. Celý tento koktejl prospěšných látek účinkuje při zácpě, pomáhá snižovat obsah cholesterolu, zbavuje organismus jedovatých látek a také podporuje tvorbu zdravé pokožky a vlasů. Pokud se tedy ještě angrešty na vaší zahrádce nevyjímají, je na čase to změnit!

Foto: Thinkstock

ANGREŠTOVÝ KOLÁČ

Co budeme potřebova t: 0,75 kg angreštu, 1 vejce , 400 g polohrubé mouk y, 4 lžíce cukru krystal, 10 0 g másla, 200 ml mlék a, půl kostky droždí, na dro benku 2 lžíce moučkové ho cukru, 3 lžíce hrubé mo uky, 1 lžíci másla Jak na to: Do teplého mléka rozdro bíme droždí, přidáme lží ci cukru, lžíci mouky a ne cháme kvásek odpočívat. Do mouky přidáme zbyte k cukru, vejce, rozpuště né máslo a připravený kváse k. Vypracujeme těsto, kte ré by mělo být hladké, a ne cháme ho nakynout. Tě sto pak rozválíme, posypeme umytým angreštem, navrc h dáme drobenku a pečeme v předehřáté troubě asi půl hodiny.

TU Š E R G N A Z A K V É L O P at: Co budeme potřebov , 20 g tuku, 300 ml smetany 0,5 kg angreštu, 30 g ořici, sůl g hnědého cukru, sk škrobové moučky, 30

Jak na to: é vody. dáme vařit do oslazen Angrešt umyjeme a a zahusko sít asírujeme jej přes Když změknou, prop nec ko Na a škrobové moučky. tíme směsí smetany . icí oř olíme a dochutíme sk zjemníme máslem, os

NA DVORKU A ZAHRADĚ

PŘÍRODNÍ LÉKY na rýmu a nachlazení

Podzim je obdobím, kdy si musíme zvyknout, že teplé a slunečné léto definitivně zatáhlo oponu a na nás čekají nižší teploty a studený vítr. Než se ale vydáme do lékárny pro nejrůznější léky, kapky, spreje nebo obklady, podívejte se na zahrádku a do svých zásob. Příroda je mocná čarodějka a často dokáže víc, než medicína připravená v továrnách.

K

lasikou jsou česnek a cibule. Mají prostě blahodárné účinky a pomohou při nachlazení i rýmě. Nejrychlejší pomocí je syrový česnek, ale ne každý má na tuto pochoutku žaludek. Cibule i česnek se bezvadně snoubí s další velmi prospěšnou potravinou – medem. Zkuste například tento lék: cibuli nakrájejte na kostičky, zalijte medem, přikryjte a dejte přes noc do lednice. Cibule pustí zdravou šťávu, která buď samotná, nebo v čaji určitě zatočí s rýmou či s nachlazením. Vynikajícím doplňkem k cibuli a medu je mléko. Z těchto tří ingrediencí můžeme snadno uvařit velmi dobrý nápoj, který nejen prohřeje organismus, ale navíc pomůže našemu zdraví. Do půl litru mléka přidejte najemno pokrájenou cibulku, povařte, dochuťte medem a můžete se léčit. Velmi podobný je mléčný drink s česnekem. Do velkého hrnku s teplým mlékem nalijeme

zhruba čtyři lžíce medu a rozmačkaný česnek. Jeho množství necháme na vás, ale šetřit na něm určitě nemusíme!

Vynikajícím doplňkem k cibuli a medu je mléko. Z těchto tří ingrediencí můžeme snadno uvařit velmi dobrý nápoj, který nejen prohřeje organismus, ale navíc pomůže našemu zdraví.

Skvělou službu vašemu zdraví prokáže zázvor. Obzvláště účinný je na bolesti v krku a na rýmu. Můžete si z něj připravit čistě zázvorový čaj, příjemnější variantou je ale si do sklenky nebo hrnku nastrouhat lžičku zázvoru, přidat kousek skořice, hřebíček a zalít teplou vodou. Ani v tomto případě nemůžeme zapomenout na všelék med, jen

je potřeba posečkat, až nebude čaj úplně vroucí. Čaje vůbec vydají za stovky kapek. Ideální jsou udělané přímo z bylinek. Při rýmě a nachlazení se nemusíte bát meduňky, šalvěje, tymiánu nebo sušeného bezu. Ale bylinky najdou uplatnění nejen v kuchyni. Za vyzkoušení rozhodně stojí koupel. Síla rostlin z vás vytáhne špatnou energii, uvolní dutiny a ještě si můžete užít aromaterapii. Překvapivě dobře působí brambory. Pár se jich uvaří, rozmačká a vloží do utěrky, nebo čistého hadru. Zábal pak přiložíme na hrudník, krk či dutiny, podle toho, co nás trápí. Pokud budeme postup několikrát opakovat, uleví nám od bolesti v krku nebo ucpaných dutin. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv možnost z naší nabídky, přejeme hodně sil a brzké uzdravení!

Foto: Thinkstock

NA DVORKU A ZAHRADĚ

I na podzim pečujeme o zahradu

HNOJENÍ TRÁVNÍKU

Úroda je většinou pryč, ale sednout si do křesla, dát nohy na stůl a čekat na jaro, není pro zahrádkáře vůbec dobrý nápad. I na podzim je třeba udělat hodně práce, aby na jaře zahrada kvetla a probudila se do krásy. Tentokrát se zaměříme na péči o trávník a jeho správné hnojení, které se od toho jarního výrazně liší.

P

odzim je plný barev a zahrada pochopitelně není výjimkou. Je potřeba pravidelně shrabávat spadané listí, aby lépe vynikla krása našich rostlin i trávníku. Pokud není listí moc, měla by si s ním na trávníku jednoduše poradit i sekačka. Tu nemusíte používat tak často, jako

v předchozích měsících. Tráva sice roste, ale ne tak rychle jako doposud, pohodlně by tak mělo stačit vytáhnout ji jednou za dva týdny. Vyhýbat bychom se neměli ani provzdušňování. Vyplatí se hlavně, když po trávníku často chodíme. Použít můžeme aerifikační vidle, případně válec. Klasickým postupem je vertikutace, tedy vertiku-

tační řez trávníkového drnu. Jeho podstatou je pročištění drnu a lepší přístup živin, vody a světla. Nejjednodušší je zapnout vertikutátor a máte po starostech. Na menší plochy trávníku ale bohatě postačí vertikutační hrábě. Ty lze pořídit už za částku kolem 500 korun, ceny vertikutátorů začínají na dvou tisících.

Po úklidu a provzdušnění je čas na dodání potřebných látek. Hnojení na jaře a na podzim, to je jako nebe a dudy. K jarním měsícům patří vyvážená směs dusíku, draslíku, hořčíku a fosforu kvůli nastartování růstu rostlin. Naopak na podzim udělá trávníkům nejlépe hnojivo s vyšším obsahem draslíku. Díky němu se zpevní stěny buněk, a tráva se tak dokáže snáze připravit na nadcházející zimu. Tato hnojiva není těžké koupit. V obchodech najdete výrobky speciálně označené jako podzimní hnojivo, stačí se také podívat na složení a úplně nejsnadnější je poradit se s prodavačem, který by vám měl vše vysvětlit. Určitě se vyplatí si před aplikací přečíst návod. Přijít na zahradu, rovnou hnojivo otevřít

a vyplácat celé balení na trávník se vám může zle nevyplatit. Vhodnější jsou předepsané dávky, které budete před zimou třikrát opakovat. Ideální jsou podmínky nad 12 °C a sucho. Pokud vše půjde, jak má, budete mít práci na jaře o dost snadnější.

VYUŽIJTE ZELENÉ HNOJENÍ A když už jsme u hnojení, nesmíme opomenout ani tzv. zelené hnojení. Zvyšuje kvalitu půdy, protierozní ochranu i úrodnost díky obohacení o organickou hmotu a rostlinné živiny. Zelené hnojení je ryze organické, kdy se do půdy zaorá nebo vyseje rostlinná biomasa. Na podzim se k tomu využívají ozimé druhy,

jako je žito nebo ozimá vikev. Po probuzení zahrady na jaře a v létě se tímto způsobem dobře uplatní hrášek, svazenka, hořčice, aksamitník, pohanka či specializované směsi. Zelené hnojení je nejlepší vysít hned po sklizni. Pak ho jen sekáme a klidně ho necháme ležet, nemusíme ho sbírat. Samotné sečení by mělo probíhat v době květu, nikdy bychom růst neměli nechat dojít až k semenu.

JAK NA NEPŘÍJEMNÉ TIPLICE? Možná se to stalo i vám. Do místnosti vletí obrovský komár a teď nevíte, jak moc se máte bát a co vlastně dělat. Jedná se o tiplice. Vypadají, jak velcí komáři, ale nebodají ani nesají krev. Vy sami se tedy bát nemusíte, ale strach byste měli mít o svůj trávník. Pakomáři totiž kladou svá vajíčka do trávníků a larvy tiplic potom hlavně na jaře mohou totálně zničit jeho kořenový systém. Jak si s tiplicemi při jejich letošním přemnožení poradit, je poměrně složitá otázka. První volbou je mechanická ochrana – larvy odstranit a trávník důkladně provzdušňovat. Ani to ale obvykle není příliš účinné. Lze nanést chemické přípravky proti půdním škůdcům (deltamethrin či chlorpyrifos), jejich použití je ale vždy na zvážení každého z nás. Přeci jen se jedná o čistě chemický přípravek, který mnozí z nás na svých zahradách striktně odmítají. Pak máte možnost vyzkoušet přípravek Armorex, který je 100 % organický a biologicky odbouratelný. Jen počítejte s tím, že působí také proti žížalám, hlísticím a houbovým chorobám. Nepotěší Vás navíc ani jeho vysoká cena, ani skutečnost, že nemusí být stoprocentně úspěšný.

Foto: Thinkstock

Z LESŮ A VOD

HONY jsou “sklizní úrody” i společenskou událostí

Lovecká sezóna je v plném proudu. Víte ale, proč vůbec myslivci zvěř loví, nebo jaká pravidla při tom musí dodržovat? O tom jsme si povídali s Luďkem Králíčkem, expertem na zvěř z Českomoravské myslivecké jednoty.

Od kdy se u nás konají lovy tak, jak je známe dnes? Roku 1743 za Marie Terezie vyšel Lovecký řád, který umožnil lov i poddaným. Hony, jak je známe dnešní podobě, probíhají de facto od roku 1849. Tehdy František Josef I. vydal zákon o myslivosti, od kterého se odvozuje myslivecká legislativa až do současné doby.

Co všechno zahrnuje příprava na hon? Hon se plánuje už v červenci. Plán honů musí předložit uživatel honitby (myslivci) ke schválení majitelům pozemků a následně o něm informují státní správu myslivosti. Před honem se připravuje konkrétní plán, kam se půjde, co se bude lovit a v jakém množství.

Proč se vlastně hony pořádají? Hony (lovy na drobnou zvěř), jsou v mysliveckém podání „sklizní úrody‟ za daný rok. Na venkově byly a jsou také společenskou událostí. Jedná se také Luděk o regulaci Králíček a kontrolu populací zvěře. Která zvířata se smí lovit od října? Od začátku října se loví jezevec lesní, kamzík horský, krocan divoký, bažant královský, bažant obecný, hrdlička zahradní. Dřívější dobu lovu mají a loví se také v říjnu straka obecná, vrána obecná, jelen evropský, sika japonský, muflon, prase divoké, holub hřivnáč, daněk skvrnitý, sika Dybovského, husa běločelá, polní a velká, kachna divoká, polák velký, polák chocholačka a lyska černá. Dále pak Jelenec běloocasý, koza bezoárová, srnec obecný (srna a srnče). Loveckými dravci je možno lovit zajíce polního. Kdo všechno se honu účastní? Lovci, psovodi, honci, trubači a lovečtí psi. Ostatní návštěvníci jsou považováni za honce.

Mohou se myslivci vydat lovit s čímkoliv nebo existuje seznam použitelných zbraní? Na honech (společné lovy na drobnou zvěř) se používají brokovnice. Ty se dělí na dvojky (hlavně vedle sebe) a kozlice (hlavně nad sebou). Obvyklé ráže jsou 12, 16 a 20. Jaká základní pravidla se musí při honu dodržovat? Především bezpečnost, tedy směr střelby. Musí se jít v udaném směru, při pokynu neopouštět stanoviště. Musí se poslouchat pokyny vedoucího honu, hospodáře a závodčích, kteří vedou lovce na stanoviště. A smí se lovit jen to, co se má. Jak se stanovuje počet ulovených kusů zvěře? Počítají se na výložích po jednotlivých lečích a na závěr se zvěř spočítá na výřadu.

Zvou se lovečtí hosté a přátelé. Zajišťuje se občerstvení před honem, během honu i po něm. Dodržují se před začátkem honu nějaké zvyklosti, rituály? Před honem se zkontrolují doklady účastníků. Probíhá slavnostní nástup s troubením tradičních znělek. Vedoucí honu a myslivecký hospodář seznámí účastníky s plánem honu (co se loví, kolik bude lečí, časový harmonogram) a upozorní účastníky na bezpečnost se zacházením se zbraní a při pohybu v terénu.

Hony se konají jak často? To záleží, jak si je myslivci naplánují a jak je schválí majitelé pozemků. Mohou začínat od září (na kachny) a pokračovat až do konce roku. V bažantnicích na bažanty až do konce ledna. Většinou jsou v sobotu, ale mohou být i v jiný den. Co je to poslední leč? Poslední leč je posezení v restauraci. Zde může proběhnout myslivecký soud za různé prohřešky vůči tradicím a zvyklostem.

Foto: Michal Vaňáč, Thinkstock

ZA PLOTEM

Oranžová stuha putuje do Hostýnských vrchů

ZÍSKALA JI OBEC HOŠŤÁLKOVÁ

H

ostýnské vrchy jsou letos magnetem na úspěch. V jejich srdci totiž leží Kateřinice, které obdržely hlavní cenu v soutěži Vesnice roku. Jen tři kilometry vzdušnou čarou od nich žijí obyvatelé obce Hošťálková, kteří se zase mohou pyšnit ziskem Oranžové stuhy. Jejím garantem je Ministerstvo zemědělství a uděluje se za příkladnou koopera-

ci obce a zemědělského subjektu. „Vítězné obci Hošťálková gratuluji, stejně jako všem ostatním, které se soutěže zúčastnily. Komplexní rozvoj venkova je prioritou Ministerstva zemědělství, právě proto udělujeme každoročně Oranžovou stuhu, jako ocenění obcím, které jsou nejúspěšnější při spolupráci se zemědělskými podniky,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Druhé místo získala obec Lípa

z Vysočiny, třetí příčku obsadil městys Vraný ze Středočeského kraje. Výhodou Hošťálkové je i to, že v obci působí více zemědělců. „Spolupracujeme s více zemědělským subjekty. Tradičním partnerem je farma Zemědělského družstva, dále pak soukromé farmy pánů Maliny, Bělíka, Škarpy, Rájka a Zemana. Obec také spolupracuje s rybárnou rodiny Surých a se Spolkem chovatelů chladnokrev-

ných koní. Nelze opomenout ani záchranou stanici pro zvířata, či již tradiční včelařskou, rybářskou a mysliveckou organizaci,“ upozornil na široké propojení obce se zemědělskými subjekty a spolky starosta Petr Laštovica. Důvodem takového množství farmářů je charakter obce, který je typický svými osadami mimo centrum. „Právě tyto osady jsou ideální pro vznik malých a rodinných farem, které navazují na tradiční hospodaření v obcích ještě před kolektivizací zemědělství. Tímto je zajištěno i obdělávání malých zemědělských ploch, které jsou pro velké zemědělské podniky ekonomicky nezajímavé. To se následně odráží i v množství a různorodosti zemědělských produktů, které jsou většinou vyráběny v bioprostředí s tradičními výrobními postupy,“ vysvětlil Laštovica. V Hošťálkové žije přes 2 200

Komplexní rozvoj venkova je prioritou Ministerstva zemědělství, právě proto udělujeme každoročně Oranžovou stuhu, jako ocenění obcím, které jsou nejúspěšnější při spolupráci se zemědělskými podniky obyvatel, kteří mají po celý rok co dělat. Za humny mají kančí oboru i oboru s vysokou zvěří, v obci se pořádají farmářské dny, košt ovocných pálenek a klobás, vítání léta s opékáním prasete či Mikulášská obecní zabijačka. A jak je vidět, místní jsou na svou obec hrdí. „Už krajské kolo soutěže dokázalo stmelit veškeré spolky a organizace v obci. Bylo přímo cítit nadšení, s jakým se občané vrhli do příprav prezentace a programu soutěže. Pozitivně se to projevilo i na vzhledu veřejného prostranství, které bývalo vždy solidně uklizeno. Před soutěží se podařilo vytvořit ještě příjemnější prostředí, které se i po soutěži stalo jakýmsi stan-

dardem, na nějž si brzy zvykli nejen Hošťalovjani, ale, jak pevně doufáme, i stále častěji se vracející návštěvníci,” doplnil Laštovica. A nudit se turisté zde rozhodně nebudou, mohou zajít nejen na ochutnávku k farmářům, ale také navštívit zámek, evangelický i katolický kostel, nebo se pokochat výhledem na Hostýnské vrchy z nedávno otevřené rozhledny. Dalšími finalisty a zároveň vítězi krajských kol byly obce Skalice (Jihočeský kraj), Cetkovice (Jihomoravský kraj), Krásná (Karlovarský kraj), Bystřice (Královéhradecký kraj), Bozkov (Liberecký kraj), Uhlířov (Moravskoslezský kraj), Mořice (Olomoucký kraj), Osík (Pardubický kraj), Příchovice (Plzeňský kraj), a Brandov (Ústecký kraj).

Foto: senat.cz

ZA PLOTEM

Úspěšné Farmářské slavnosti

ŽIVOT NA VENKOVĚ SI PŘIŠLO UŽÍT

PŘES 19 000 LIDÍ

P

ět farem, pět sobot, pět dnů plných zábavy i poučení pro celou rodinu a celkem přes 19 000 návštěvníků. Tak letos vypadaly Farmářské slavnosti, které od června do srpna zavítaly do čtyř krajů České republiky. „Chceme těmito akcemi přiblížit lidem rodinné hospodaření a život na venkově a ukázat tento obor jako velmi perspektivní pro výběr povolání. Jsou to totiž právě farmářské rodiny, které v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. A o tom, že jsme na dobré cestě, svědčí rostoucí zájem lidí

Na 19 000 lidí přišlo letos obdivovat těžkou, ale prospěšnou práci našich zemědělců a na vlastní oči si prohlédnout špičkové technologie, které dnes řada zemědělských podniků u nás používá. o lokální a čerstvé produkty společně s rozvojem nových forem přímého prodeje, jako je prodej ze dvora, farmářské trhy, systém bedýnek nebo farmářských prodejen ve velkých městech,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. První zastávkou slavností byla Farma Zdeňka, která leží v nejvýchodnějším cípu Olomouckého kraje v obci Poruba u Hustopečí nad Bečvou. I když se jednalo o premi-

éru v letošním roce, statek si přišlo prohlédnout přes 3 000 zájemců. „Farmářské slavnosti pořádá Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Asociací soukromého zemědělství již čtvrtým rokem a podle ohlasů a návštěvnosti je zřejmé, že je o ně zájem. Věřím, že to není jen proto, že si lidé mohou přímo u farmářů nakoupit například čerstvou zeleninu, syrové mléko a mléčné výrobky. Myslím si, že je to i proto, že rodiny s dětmi, kterým jsou především Farmářské slavnosti určené, mají výjimečnou možnost vidět domácí hospodářství a alespoň jeden den sledovat, jak funguje. Poznat rodinné hospo-

VIDEO Z FARMÁŘSKÝCH SLAVNOSTÍ

XXXXXX daření a život na venkově je pak pro většinu malých, ale i dospělých návštěvníků zážitek,“ doplnil Jurečka. Z farmy plné kraviček se Farmářské slavnosti přesunuly ke koním na Vysočinu. Na Appaloosa Ranč v Lažínkách u Moravských Budějovic už přišlo přes 4 000 lidí. Velkým lákadlem byla nejen prohlídka krásného ranče, ale hlavně projížďky na koních. Milovníci dobrého jídla ocenili ochutnávky výrobků KLASA, kulinářskou show a farmářský trh, kde si mohli nakoupit

to nejlepší, co tuzemští zemědělci nabízí. Tradičně nechyběl ani simulátor dojení krávy, lukostřelba a vrh lasem, pro děti byly připraveny nejrůznější hry, interaktivní dílny, hrací koutek, soutěže a speciální písničkové představení. Velmi podobný program čekal také na návštěvníky Farmy Nový dvůr na Liberecku a Farmy Poláček ve Středočeském kraji. Krásnou tečkou za celým letním cyklem byla slavnost Na Farmě rodiny Němcovy v Netíně na Vysočině.

Na 19 000 lidí přišlo letos obdivovat těžkou, ale prospěšnou práci našich zemědělců a na vlastní oči si prohlédnout špičkové technologie, které dnes řada zemědělských podniků u nás používá. Navíc si mohli nakoupit farmářské dobroty a užít si den plný zábavy i se svými dětmi. Pokud jste nebyli jedněmi z nich, můžete to napravit příští rok. Budeme se na vás těšit!

Foto: eagri.cz

NA TALÍŘI

Udělejte si české Vánoce s potravinami z našich regionů

SOUTĚŽ PRO VŠECHNY SPOTŘEBITELE

P

odpora tuzemských producentů formou soutěže pro zákazníky, kteří mohou vyhrát hodnotné ceny. To je hlavní záměr marketingové kampaně, kterou v půlce října spustí Ministerstvo zemědělství. „Domnívám se, že oprávněným nástrojem, jak pomoci našim zemědělcům a potravinářům, je podpora zdravého patriotismu, aby lidé kupovali produkty vyrobené v Čechách a na Moravě, které samozřejmě prokáží svoji kvalitu.

V této souvislosti je také důležitá osvěta a pravidelné vzdělávání spotřebitelů. Ti opět nacházejí cestu k našim producentům, chtějí kvalitní české a často lokální výrobky,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Soutěž začne v polovině října a bude trvat do konce roku. Zákazníci se do soutěže zapojí tím, že vystřihnou loga kvalitativních značek z obalů potravin a pošlou je na adresu Státního zemědělského intervenčního fondu (Ve Smečkách 33,110 00, Praha 1).

„Konkrétně půjde nejen o loga národních značek kvality (Klasa, Regionální potravina), ale i loga komunitární (Bio logo, Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení, Zeměpisné označení původu) a loga nevládních organizací (Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR),“ doplnil mluvčí resortu Hynek Jordán. Kromě tisíců vedlejších cen se bude hrát o zbrusu nové auto.

Foto: Thinkstock

NA TALÍŘI

Košíky plné místních potravin

VYFOŤTE JE A VYHRAJTE Zastavte se u regálu o trochu déle a podívejte se, jaké potraviny si kupujete. Chtěli byste jejich nákupem podpořit naše zemědělce, naše výrobky, a tím i pracovní místa v celém Česku? Pak nakupujte české potraviny a my máme pro Vás prima soutěž. Její princip je jednoduchý.

Na e-mailovou adresu [email protected] pošlete fotografii nákupního košíku výhradně s tuzemskými potravinami a my za to na oplátku každý týden rozdělíme mezi 12 vylosovaných výherců 2 košíky s českými potravinami, 2 flash prasátka, 4 gumové antistresové kravičky a 4 minilupy ke čtení výrobce na obalech. Soutěž bude probíhat od 13. října do 16. listopadu 2014 a losovat se bude vždy každé pondělí z došlých fotografií za právě skončený týden. K fotografiím nezapomeňte připojit jméno, adresu a e-mail, abychom Vás mohli kontaktovat. Kompletní informace o soutěži najdete na www.jentodobre.cz/?p=8408.

A proč vlastně kupovat místní potraviny?

Kvůli ruskému embargu se zvyšuje snaha zahraničních výrobců prodat své zboží u nás, a vytlačit tak naše vlastní potraviny z trhu. Každý výrobce přispívá do ekonomiky své země. Koupí zahraniční potraviny oslabujete naše zemědělce a vlastně i sami sebe. Že mohou být místní potraviny o něco dražší? Už naše babičky věděly, že nejzdravější je pro vás to, co vám vyrostlo na zahradě. Potraviny, které nacestují tisíce kilometrů a projdou desítkami rukou, než se dostanou na pult, by si určitě nekoupily. Podporou cizí, byť levnější produkce, nakonec nemusíte vůbec ušetřit. Právě naopak. Podle odhadů by ruská potravinová krize mohla způsobit krach některých českých výrobců a řada lidí může přijít o práci. Možná i vy.

NA TALÍŘI

DOMÁCÍ TĚSTOVINY jsou nejlepší

Těstoviny nejsou jenom špagety a kolínka. Objevte svět netradičních tvarů a barev, které vykouzlí úsměv na tvář nejen vám, ale také vašim dětem. Navíc si vše můžete velmi snadno připravit doma. Tím pádem přesně víte, co jíte, zapojíte svou kreativitu, a ještě si užijete spoustu zábavy. Pojďme na to!

NÁŠ TIP

J

estli jste se dosud domácí výrobě těstovin vyhýbali s tím, že je to složité a dlouho by to trvalo, rádi vás vyvedeme z omylu. Základní těsto je totiž opravdu jednoduché. Platí pro něj následující pravidlo: na 100 gramů mouky 1 vejce. A to je v podstatě všechno, záleží jen na tom, kolik vás bude jíst. Do mouky (nejlépe 00) si udělejte důlek, do něj přidejte celá vajíčka, přidejte trochu olivového oleje a vypracujte hladké těsto. Určitě mu prospěje, když pak bude hodinu a půl odpočívat. Kolik vajec jste použili, na tolik dílů si těsto rozdělte a z každého bochníčku na pomoučeném válu vyválejte velmi tenký plát. Měl by být vysoký asi 1 milimetr. Z takto připraveného těsta se skvěle dělají fettuccine, tedy středně široké nudle. Jejich obrovskou výhodou ve srovnání se špagetami je, že se lépe nabírají na vidličku a lépe se na nich udrží omáčka. Jak na ně? Těsto nadvakrát přehněte a nakrájejte asi 5 milimetrů široké plátky. Pak už stačí jen uvařit jako klasické koupené těstoviny. Jen nezapomeňte do vody přidat dostatečné množství soli. Těsto můžete různě obměňovat. Místo jednoho druhu mouky lze použít polovinu hladké a polovinu

Děti si užijí přípravu těstovin, pokud je obarvíte. K tomu můžete využít potravinářská barviva, nebo přírodní prostředky. Klidně tak do těsta přidejte kurkumu, špetku šafránu, rozmixovaný špenát, nasekanou petrželku nebo namleté houby. hrubé, další možností je do receptu zakomponovat krupici. Na tři vejce tak připadne 120 gramů krupice, stejné množství hrubé mouky a 60 gramů polohrubé mouky. Všimněte si, že jsme se zatím ani nezmínili o soli. Do těsta ji skutečně dávat nemusíte, alespoň my jsme ji tam nepřidali a nechyběla nám. Pokud ale milujete slaná jídla, nebojte se a do těsta ji přisypte. Zajímavou alternativou jsou těstoviny bez vejce. V takovém případě spojíme půl kilogramu celozrnné mouky s jednou sklenkou vody. Vypracování takového těsta je složitější, takže klidně využijte kuchyňského robota nebo domácí pekárnu, která dokáže těsto lehce uhníst. Ostatně, práci si můžete usnadnit kdykoliv a tyto pomocníky využít i při klasickém těstě. Při výrobě těstovin máte řadu možností, jak je nakonec vytvarovat. Už jsme si popsali, jak se dělají fettuccine, nyní se podíváme i na další varianty. Pokud těsto nařežete na širší plátky (2 – 3 centimetry) vy-

kouzlíte pappardelle. Výborně se dá pracovat se čtverci. Doprostřed dáte náplň, přikryjete další čtverečkem, na krajích pořádně přimáčknete a pro ozdobu okraje oddělíte vykrajovacím kolečkem. A výsledné ravioli nepochybně ocení celá rodina i kvůli tomu, že se dají naplnit prakticky čímkoliv. Z obdélníků zase můžete udělat oblíbené motýlky, mušličky, jak chcete, prostě farfalle. Kraje obdélníku o velikosti 4 x 3 centimetry opět přejedete vykrajovacím kolečkem, aby vznikly malé vlnky. Ukazováček zapíchneme doprostřed a prostředníčkem a palcem přitáhnete kraje těsta k ukazováčku - a farfalle jsou na světě! Samozřejmě se nemusíte omezovat tím, co jsme tu napsali. Vytvořte si vlastní tvary, nápadům se meze nekladou a při vaření to platí dvojnásob. Na závěr máme pro vás ještě jednu radu. Vůbec nevadí, pokud si těstovin uděláte víc. Můžete je nechat usušit – volně je rozložíte na desku a dáte na teplé místo, případně je lze usušit v mírně nahřáté troubě. Pro uchovávání jsou nejlepší skleněné lahve uložené na suchém místě.

Foto: Thinkstock

TĚSTOVINY S OŘECHOVOU OMÁČKOU Co budeme potřebovat: těstoviny, které máme rádi, 500 g vyloupaných a jemně opražených vlašských ořechů, půl lžičky mleté skořice, trocha muškátov ého oříšku, 60 ml olivového oleje, 60 ml bílého vína, 60 ml sladké smetany, sůl, pep ř Jak na to: Nejprve si připravíme omáčku. V kuchyňském robotu rozdrtíme ořechy. K nim pak přidáme skořici, muškátový oříšek, oso líme, opepříme a důkladně promícháme. Na pán vičku vlijeme smetanu, víno, olej a míchám e, dokud se směs nespojí. Okoštujeme a podle chu ti okořeníme. Pokud se nám omáčka zdá příl iš hustá, můžeme ji zředit vodou z těstovin, které si uvaříme al dente.

ZAPEČENÉ TĚSTOVINY S HOUBAMI Co budeme potřebovat: 300 g těstovin, 400 g hub, 50 g másla, 3 vejce, 200 ml smetany, 1 cibule, petrželová nať, olej, sůl, pepř, kmín Jak na to: Těstoviny uvaříme v osolené vodě. Cibuli si nakrájíme najemno, zpěníme na oleji, přidáme pokrájené houby, všechno koření a dusíme. Po několika minutách připojíme petrželovou nať. Mezitím si vymícháme máslo se žloutky a z bílků vyšleháme sníh. Smícháme houby, těstoviny, máslo se žloutky a sníh a směs vložíme do vymaštěné a strouhankou vysypané zapékací mísy. V předehřáté troubě pečeme asi 35 minut.

NA TALÍŘI

Uvařte si podzimní speciality

Z OŘECHŮ, DÝNĚ, RŮŽIČKOVÉ KAPUSTY A HROZNA K podzimu neodmyslitelně patří nejen neskutečná hra barev listnatých stromů, ale také řada skvělých surovin pro přípravu gurmánských lahůdek. Vybrali jsme čtyři sezónní ingredience a pevně doufáme, že recepty z nich vám zpříjemní pohled z okna na stále kratší slunečné dny. Dobrou chuť!

SLADKÁ JABLKA S OŘECHY

Co budeme potřebovat: 2 lžíce medu, 3 celé ořechy, 2 jablka, lžička skořicového cukru, 120 g jogurtu (může být s příchutí, například jahodový), víno, na ozdobení šlehačku a granko Jak na to: Oloupaná jablka bez jader nakrájíme na menší kousky, dáme do hrnce, ve kterém je budeme vařit. Přidáme víno, med, trochu povaříme, přidáme skořicový cukr a ořechy. Ještě chvíli vaříme na mírném ohni, aby víno nabralo chuť přísad a opačně. Asi po 10 minutách odstavíme a scedíme víno do sklenek nebo pohárů. Jablka s ořechy necháme odstát, dokud není směs vlažná. Následně přidáme jogurt, zamícháme, vlijeme do pohárů, ozdobíme šlehačkou a grankem a podáváme.

DÝŇOVÁ POMAZÁNKA

Co budeme potřebova t: dýně hokkaido, lžíce za kysané smetany, 2 strou žky česneku (může být i víc e), slunečnicový olej, če rstvé bylinky (použijeme ty, kte ré máme, hodí se napříkla d petrželka nebo bazalka), sůl, pepř Jak na to: Dýni umyjeme, vydlabe me vnitřek a nakrájíme na kostičky i se slupkou. Ty pak poskládáme na plech a polijeme olejem. V pře dem vyhřáté troubě peče me asi 20 minut. Dýni pak společně s oloupaným če snekem a troškou oleje roz mixujeme, přidáme kořen í, nasekané bylinky, smeta nu a dobře promícháme. Vůbec nevadí, pokud mí sto mixéru použijeme vid ličku a pomazánku rozma čkáme. Podávat můžeme na celozrnné bagetě nebo top ince.

POLÉVKA Z RŮŽIČKOVÉ KAPUSTY

Co budeme potřebovat: 300 g růžičkové kapusty, 750 ml vývaru (nejlépe zeleninového), 200 ml smetany, 3 menší brambory, 1 cibule, nakrájená slanina podle chuti, olivový olej, špetku muškátového oříšku, soli a bílého pepře, tvrdý chléb Jak na to: Na oleji osmahneme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme kapustičky rozkrojené na půlky, brambory, zalijeme zeleninovým vývarem a vaříme. Několik kusů kapusty dáme do hrnce vcelku, abychom je mohli použít na ozdobení polévky. Po čtvrt hodině právě celé kapusty vyndáme a zbytek ještě povaříme dalších pět minut, aby zelenina změkla. Ponorným mixérem vše rozmixujeme, přidáme smetanu, necháme projít varem a ochutíme muškátovým oříškem, bílým pepřem a solí. Na závěr ozdobíme orestovanou slaninou a celými kapustičkami, které jsme si předtím odložili. Pokud máme rádi, můžeme doplnit ještě o opečené kostičky chleba.

KOLÁČ S HROZNOVÝM VÍNEM

Co budeme potřebova t: 100 g mletých vlašskýc h ořechů, 150 g tuku, 21 0g práškového cukru, 230 g polohrubé mouky, 3 žlo utky, trochu bílého vína (podle chuti), hrozno, mouka na pomoučnění válu Jak na to: Na válu vypracujeme těs to z mouky, posekaného tuku, cukru (60 g), žloutk ů a vína a necháme ho asi hodinu na chladném mí stě odležet. Pak si desku pomoučníme a vyválím e na výšku asi 0,5 centi metru, položíme na plech a poklademe na něj umyté hroznové víno. Dáme do vyhřáté trouby a pečeme asi dvacet minut při teplotě 200 stupňů Celsia. Pak koláč potřeme sněhem z bílků a 150 g cukru, ořechy a ještě na deset minut zapečeme .

NA CESTÁCH

Tisíce lidí poznaly v létě

FARMÁŘE ZE SVÉHO OKOLÍ

V

íte, kdo hospodaří ve vašem okolí a co všechno si u farmářů v sousedství můžete koupit? Jak vyrábějí své produkty, jak se starají o svá zvířata, nebo jak pěstují zeleninu a ovoce? Letošní léto vám mohlo práci farmářů detailně přiblížit. Ministerstvo zemědělství připravilo nový projekt „Poznej svého farmáře“, který tisícům z vás pomohl získat kontakty na producenty kvalitních potravin ve vašem blízkém okolí. Projekt byl spuštěný v rámci „Roku podpory malých rodinných farem“, který na letošek vyhlásila OSN. „Chceme pomoci jak našim spotřebitelům, tak i farmářům, aby se o sobě dozvěděli více informací.

Na malých rodinných farmách si totiž lidé mohou koupit velmi kvalitní a dobré potraviny. Bohužel farmáři mnohdy nemají peníze a hlavně čas na vlastní účinnou propagaci. To chce Ministerstvo zemědělství změnit projektem „Poznej svého farmáře“, kdy chce seznamovat lidi s produkty z farem v okolí, aby si našli cestu ke kvalitním lokálním potravinám,“ vysvětlil smysl projektu ministr zemědělství Marian Jurečka. Pět sobotních dnů během celého léta tak patřilo farmářům s menším hospodářstvím, kteří svých statcích přivítali návštěvníky z okolí. Společně s hostitelskou farmou se na akci vždy představili i další lokální výrobci, chovatelé a pěstitelé a nabídli k prodeji své produkty.

V nabídce tak bylo kravské nebo kozí mléko a výrobky z nich, med, domácí pečivo, koláče a chléb, vejce, ovoce a zelenina, ale i třeba domácí mouka, těstoviny, nebo povidla. Kromě toho byla možnost ochutnat i nakoupit místní potraviny oceněné značkou Regionální potravina a nechyběl ani doprovodný program. Jeho součástí byla hudební a divadelní představení, zábavné hry pro děti i dospělé, hrací koutky i možnost si s přítomnými farmáři promluvit. A které farmy otevřely svá vrátka? Podívejte se a těšíme se příští rok na další!

Foto: Thinkstock

EKOFARMA ČAPÍ LETKA 26. července, Mokřice dých a bílých koz a huculZaměřuje se na chov českých hně čtyřech hektarech půdy. ských koní. Zároveň hospodaří na ko a mléčné výrobky, od Vyrábí a prodává kozí a kravské mlé . Ve faremní nabídce najdete roku 2011 provozuje vlastní sýrárnu mouku z vlastního obilí, kouněkolik odrůd brambor a vajíčka, kozlečí nebo vepřové maso. pit zde můžete také králičí, kuřecí, jehož recepturu vymysleli Místní specialitou je Letkový sýr, , z čerstvě nadojeného mléka přímo na statku. Je bez konzervantů ut. Čapí letka se věnuje také a jeho výroba zabere asi deset min pobytové víkendy, celoročagroturistice a dětem, pořádá výlety, ní rekreační pobyty a tábory.

KOZÍ FARMA ZERLINA 9. srpna, Rožnov pod Radhoštěm výrobu kvalitRodinná ekologická farma Zerlina se soustředí na Specializuje ních certifikovaných bio produktů z kozího mléka. ity, které aktiv cké uristi se na faremní prodej ze dvora a agrot e Valašska, tradic rní zpřístupňují návštěvníkům řemeslné a kultu sku dnes. Valaš a současně seznamují návštěvníky se životem na stí součá Na farmě chovají kozy hnědé krátkosrsté, které jsou koz a dva českého genofondu. Kozí stádo nyní čítá na 40 kusů dne na faplemenné kozly. Kozy tráví většinu svého aktivního se kozy večer a Ráno u. farmo remních pastvinách v kopcích nad ně lékár minim v á ováv dojí, a nadojené mléko se přes den zprac py, náku za v areálu farmy. Na Zerlinu můžete zavítat nejen ové programy ale i na exkurze a workshopy, využít můžete zážitk s ubytováním přímo na farmě

EKO SADY KOMŇA 13. září, Komňa EKO sady Komňa najdete na Moravském Slovácku v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Rodinnou farmu založili v roce 2005 David Ryšavý, Lumír, Edita a Hana Malcovi vysazením 1 ha ekologického slivoňového sadu, který postupně rozšířili na 9 ha. Dnes zde najdete tři sady s různě starými stromy, splňující podmínky bio pěstitelství. Po sklizni švestky slouží pro přímou konzumaci, vaření povidel, sušení, zamrazování, zavařování a v neposlední řadě na kvas. Můžete se těšit na švestková, ale i hrušková a jablečná bio povidla v kvalitě bio – bez chemické konzervace, cukru, zahušťovadel, barviv a aromat. Při procházce rozlehlými sady můžete sledovat naučnou stezku, na které se dozvíte mnohé o pěstování ovoce, době dozrávání jednotlivých odrůd, nebo možnostech zpracování.

FARMA POD LIPOU 30. srpna, Rokytnice v Orlických horách Do provozu Farmy Pod lipou je z velké části zapojena celá rodina Páchových, která hospodaří na 130 ha půdy a stará se o cca 100 ks dobytka. Ve faremním sortimentu najdete mléko, lahodné jogurty, jogurtové nápoje, smetanové mlsánky oblíbené hlavně dětmi, tvarohy, máslo, sýry čerstvé, zrající i nakládané a speciální sýrové dorty vyráběné podle vlastní fantazie – pouze na zakázku a pokaždé trochu jinak. Pro většinu výrobků se zákazníci naučili jezdit přímo na farmu, velký úspěch má i automat s faremními výrobky a mlékomatem na náměstí v Žamberku. Rokytnická farma dále nabízí i ustájení koní, jejich sportovní přípravu a trénink jezdců (parkur, drezura, military, rodeové disciplíny, westernové ježdění), provozuje i jezdecký klub.

MA-MA RODINNÁ MLÉKÁRNA ÚHOŘILKA 23. srpna, Úhořilka chov Ma-Ma rodinná farma s mlékárnou je zaměřená na ním tradič ž něho z a, dobytka s produkcí výběrového mlék tvaroh, – ky výrob né způsobem vyrábí kvalitní plnotučné mléč jogurty, kefíry a sýry. ný krém Specialitou je Mamáček – ochucený tvarohový šleha překvapí s různými příchutěmi, mezi kterými mlsné jazýčky nasýrů škály é širok Ze ová. nezvyklá, ale výborná mrkv m, oleje vým olivo s ne Laba jdete v sortimentu jogurtový sýr vosku ve sýr ý pařen sýry, čerstvé přírodní i ochucené nezrající výbornou Kaškaval, balkánský sýr, sýrové kuličky v oleji nebo at na autom tvarohovou pomazánku. Na farmě je také mléčný čerstvé syrové, plnotučné mléko.

NA CESTÁCH

Národní zemědělské muzeum

OD NEKTARU K MEDU

Z včelařství naučil jsem se přírodu více znáti a více milovati, než z mnoha knih učených, říkal už Jan Amos Komenský. Včely doprovází člověka prakticky od nepaměti. Lidé nejprve vybírali med divokým včelám, později ale dostatečně poznali jejich život a začali práci včel využívat. A právě to, jak tento proces probíhal, ukazuje nová výstava Od nektaru k medu v Národním zemědělském muzeu (NZM) v Praze na Letné.

A

že měli kurátoři z čeho vybírat. Vždyť včelaření má v Čechách a na Moravě dlouhou tradici. Navíc NZM má tuto tradici výborně zachycenou. “Největší objevy, poznání a následné využití v chovu včel nastaly v 18. a převážně v 19. století. Množství pomůcek a technologií zaváděných včelaři do praxe nahrazovalo stávající. Převážně proto se již na konci 19. století včelaři rozhodli nějakým způsobem uchovat staré a zajímavé včelařské předměty, dokladující tradici včelaření u nás. V úvahu přicházelo několik řešení, ovšem Zemské ústředí včelařských spolků se spojilo s budovateli nového Zemědělského muzea a společně pro něj začali vytvářet

samostatnou včelařskou sbírku,” popsal mluvčí muzea Lubomír Maršík pohnutky k založení souboru včelařských pomůcek. První vzácné kousky pochází z úspěšné Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 a Národopisné výstavy v roce 1895. V muzeu si také velmi cení přírůstky převzaté ze včelařské výstavy v roce 1927 uspořádané při příležitosti Všeslovanského sjezdu včelařů a sbírky získané z Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Prahy. Na co se tedy vlastně můžete těšit? Například na Hruškův medomet, deskový úl Jana Černého z 16. století, nástavkový Janišův úl nebo Wunderův úl s loučkami. Za těmito až tajemnými názvy se

skrývají předměty vyrobené podle dobových plánů, které vesměs pocházejí z dílen šikovných odborníků z 50. let minulého století. “V současné době je sbírka hojně využívána nejenom NZM, ale i včelařskými spolky, které často pro své členy i ostatní veřejnost v místě své působnosti instalují výstavy s různým tematickým zaměřením,” doplnil Maršík. Tentokrát se ale na historické včelařské poklady může přijít podívat kdokoliv. Výstava plná medu a krásných vůní bude otevřena do konce března příštího roku. Zájemci ji najdou v malém sále v prvním patře budovy NZM v Praze na Letné.

Foto: nzm.cz

NA CESTÁCH

LITOMĚŘICE ovládnou česká jídla a potraviny

Ch

uťové pohárky vrní blahem, jídla i nápojů je dostatek a zájemci o kvalitní regionální potraviny mohou vybírat z pestré nabídky výrobků. Tak to bude vypadat od 17. do 19. října v Litoměřicích, které jsou známé především každoroční zářijovou výstavou Zahrada Čech. Teď však bude zdejší výstaviště patřit druhému ročníku Gastro food festu.

Pokud milujete skvělé jídlo, příjemnou atmosféru a kvalitní české potraviny, Litoměřice jsou pro vás o třetím říjnovém víkendu jasnou volbou. „V prostorách Zahrady Čech v Litoměřicích si můžete vychutnat výtečné delikatesy přímo z rukou mistrů svého oboru, a to jak v pavilonech, tak pod širým nebem. Jednotlivé restaurace, bary, vinaři, pivovary či baristé u této příležitosti připraví vybrané speciality zdůrazňující filozofii svého podniku,” lákají pořadatelé.

A šéfkuchaři se budou opravdu činit. Hlavní náplní jejich práce bude totiž všechny zájemce naučit vařit z ryze českých potravin. Tomu pomůže i prezentace značky Regionální potravina a farmářských pěstitelů z Ústeckého kraje. Své umění předvedou oblíbení a světem protřelí šéfkuchaři. Uvaří například Radek Šubrt známý z televizního pořadu MasterChef nebo lektor gastronomických seminářů Lukáš Uher. Stejně jako loni se mohou všichni gurmáni těšit také na doprovod-

ný program. Jeho součástí budou workshopy, kuchařské i barmanské show, soutěže pro návštěvníky a pochopitelně i hudební vystoupení. „Nezapomínáme ani na naše nejmenší návštěvníky, pro ně máme nachystané nafukovací skluzavky, skákací hrady, malování na tvář, dočasné tetování, poníky, motokáry a mnoho dalšího,“ doplnili organizátoři. Za všechny lahůdky se bude v Litoměřicích platit Liťáky. „Toto platidlo bude jediná měna, za kterou si ná-

vštěvníci festivalu mohou zakoupit degustační menu, nápoje a ostatní laskominy. Další festivalové peníze bude možné zakoupit kdykoliv v průběhu festivalu na speciálně označených místech v areálu výstaviště,“ informovali pořadatelé. Jeden Liťák přijde na 25 korun a návštěvníci ho zakoupí v tzv. Zlatých pointech. Minimální počet Liťáků v jednom balíčku je 10 kusů, takže si připravte alespoň 250 korun, abyste se dobře najedli a napili. Otevřeno bude každý den od 10

do 17 hodin, jen v neděli se skončí o dvě hodiny dříve. Pátek bude patřit speciálně školám. Skupiny o 30 a více členech dostanou vstupenky za polovinu původní hodnoty. A když už jsme u těch lístků, jejich cena je jednotná pro všechny a je stanovena na rovných 100 korun. Zdarma se na Gastro Food Fest dostanou jen děti do 120 centimetrů a držitelé ZTP/P.

Foto: GastroFoodFest

PRANOSTIKY NA ŘÍJEN

› Teplý říjen – studený únor. › Divoké husy na odletu – konec i babímu létu. › Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený. › Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti. › Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí. › Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima. › Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade. › Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok. › V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc. 9. 10.

Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu

16. 10.

Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.

17. 10.

Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.

21. 10.

Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje.

28. 10.

Šimona a Judy – zima leze z půdy.

RADÍTE, JAK NA TO

POPEL

Čisticí prostředek i hnojivo

G

rilování, krb, kamna. Se zbytky po hoření dřeva se setkáváme prakticky celý rok. Stále dost lidí používá kotel na tuhá paliva a v zimě tak musí řešit jednoduchý problém – co s popelem? Samozřejmě ho můžeme vyhodit, ale není to nezbytně nutné. Tady je pár zajímavých tipů, jak využít popel v domácnosti. A hned na začátku netřeba chodit daleko od krbu. Právě jeho skleněná od spálenin zašpiněná dvířka očistíme s pomocí popela. Stačí jen popel smíchat s trochou vody a nečistoty setřít. Chceme-li proces

urychlit, vezmeme si vlhkou houbičku, na ni naneseme trošku popela a dvířka očistíme. Další možností je využití popela na zahradě. Musíme mít ale na zřeteli, že k takovému účelu je lepší aplikovat popel z dřeva, nikoliv z lisovaných briket. Popel působí jako výživná látka pro kvetoucí rostliny, zejména pokud pro růst potřebují zásadité prostředí. Můžeme ho tak přisypat například k růžím, karafiátům, šeříku nebo zlatici převislé.

Foto: Thinkstock

Máte i vy užitečnou radu nebo nápad, o který byste se chtěli podělit s ostatními čtenáři a poradit jim? Napište nám na [email protected] a my váš tip rádi zveřejníme v dalším čísle. Na stejnou adresu se nám také ozvěte, pokud si nevíte rady s problémem při chování domácích zvířat či pěstování na zahrádce. Rádi pomůžeme!

JEN TO DOBRÉ Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství Vydává: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Redakce: 4 Elements Group s.r.o., Bořivojova 878/35, 130 00 Praha 3 Šéfredaktor: Václav Šámal, [email protected]

© Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu Ministerstva zemědělství, je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce (tištěnou i elektronickou formou) jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného v tomto PDF zpravodaji.