květen 2014 Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství POŘIĎTE SI TŘEŠEŇ

květen 2014

Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství

POŘIĎTE SI

TŘEŠEŇ

LOSOSI SE VRACEJÍ

MÁJOVÉ POLÍBENÍ

KOPR

NA DVORKU A ZAHRADĚ

CHŘEST

Skvěle chutná a pomáhá organismu „Fuj ten je hořký, to se nedá jíst.“ I takovou větu lze slyšet v souvislosti s chřestem. Jenže chyba lávky, chřest je naopak velmi chutný, čerstvý je sladký jako hrášek a dá se jíst i zasyrova. Onu hořkost způsobují silice ve slupce, stačí jen chřest škrabkou pořádně oloupat.

O

chřestu se říká, že je předzvěstí jara a právě v této době se objevuje v obchodech a na trzích. Jeho vliv na náš organismus je neoddiskutovatelný, neboť obsahuje velké množství vitamínů. Pokud si chřest půjdete koupit, pak

si jednoznačně pohlídejte, aby byl čerstvý. Poznáte to podle toho, že je křehký. Když ho bez problémů ohnete, nekupujte ho, už je starý. Navíc z čerstvého chřestu na řezu vytéká bílá míza. Připravte se rovněž i na to, že jeho cena není nezanedbatelná, vždyť za několik

tyčinek chřestu můžeme zaplatit i 120 korun. Proto máme pro vás lepší řešení, pojďte si chřest vypěstovat. Není to až tak složité, jen si na úrodu budete muset tři roky počkat. Jak tedy začít? Nejprve si musíme o rok dříve předpěstovat sazeni-

ce. Při setí do nádob, kde chceme nechat zeleninu zakořenit, dáme do každé buňky jen jedno semínko do hloubky dva centimetry. Po vysetí dobře zalijeme, zeminu přikryjeme černou fólií, aby semena této zeleniny mohla klíčit ve tmě. Porost mladých sazenic pravidelně zavlažujeme a od začátku léta i mírně přihnojujeme. Když sazenice vyroste do výšky 30 cm, vysadíme ji na trvalé místo do připravené půdy. Když je sucho a teplo dopřejeme rostlinám hodně vody, přihnojíme kompostem, v létě i minerálním hnojivem s obsahem dusíku, hořčíku a síry a v této péči pokračujeme až do roku sklizně. Známe tři základní podoby chřestu - bílý, zelený a fialový. Záleží jen na způsobu pěstování, jak zabarvený chřest chceme sklízet. Bílý nám vyroste v případě, že je skrytý pod folií. Pokud nechceme folii pou-

Naše rady › Při sklizni bílého chřestu dávejte pozor, abyste nepoškodili srdíčko rostliny. › Na konci června, kdy začínají vyrůstat tenčí výhonky, by se mělo se sklizní skončit, odstraní se fólie, odhrabe půda z hrobečku a chřest se nechá volně růst. › Výhonky zeleného chřestu se po sklizni skladují jen krátkou dobu ve vlhku a chladu, nejlépe v ledničce. › Úrodu nesmíme dlouze skladovat, vydrží zhruba tři až čtyři dny v lednici ve vlhké utěrce.

žít, stačí rostliny už na jaře třetího roku přihrnout půdou, čímž by měly vzniknout jakési „hrobečky“. Chřest, který zůstane vystavený slunečnímu záření, vyroste zelený a fialový vznikne, když je bílý chřest pěstovaný pod fólii následně vystavený na delší dobu světlu.

VITAMÍNY A STOPOVÉ PRVKY

Chřest obsahuje velké množství vitamínů – A, C, E i celou skupinu vitamínů B (niacin, riboflavin, thiamin či kyseliny listovou a pantothenovou). Jsou v něm ve významné míře zastoupeny stopové prvky, mezi které se řadí zinek, draslík, železo, sodík nebo jód. Vyzdvihnout můžeme jeho pozitivní účinky na pročištění organismu, pomáhá při vysokém tlaku, udržuje zdravé a silné srdce, stejně jako celý cévní systém. Kyselina listová přispívá k omlazování buněk a má blahodárný vliv na krvetvorbu. Chřest kromě toho prospívá lidem trpícím cukrovkou, akné a ekzémem. A máme pro vás ještě jeden užitečný tip. Podle některých vědeckých studií je chřest významným pomocníkem v boji proti kocovině.

ZA CHŘESTEM DO IVANČIC

Jedinečnou příležitost vychutnat si chřest v nejrůznějších podobách máte od 23. do 25. května tradičně v Ivančicích, kde proběhne již dvacátý ročník Slavností chřestu. Na Palackého náměstí budete mít řadu zajímavých příležitostí, jak se s chřestem důkladně seznámit. „Na náměstí si návštěvníci budou moci kupovat za chřestové tolary degustační porce nejrůznějších dobrot od předkrmů, polévek až po sladké dezerty. Kromě skvělého místního vína si dáme letos záležet také na kvalitní kávě, přijede hned několik vyhlášených kaváren. Těšit se můžete i na vynikající cukrářské výrobky, ani ty letos nebudou chybět,“ slibuje ředitel Kulturního a informačního centra Aleš Tureček. V rámci programu se uskuteční soutěž jedlíků, řemeslný jarmark a prodejci vám nabídnou i regionální produkty.

Foto: Thinkstock

ZA PLOTEM

Poznej svého

FARMÁŘE

T

aké patříte ke stále větší skupině lidí, kterým není jedno, co mají na talíři a dávají přednost čerstvým a kvalitním potravinám z místních zdrojů? Potom asi víte, že není vždy jednoduché se k nim dostat. Nemusíme přitom spoléhat na osvědčené farmářské trhy. V České republice existují stovky malých rodinných farem, které produkují potraviny té nejvyšší kvality. A dost možná máte některou z nich doslova za humny. Právě propojit spotřebitele s nimi si vzal za úkol

nový projekt Ministerstva zemědělství. Jmenuje se „Poznej svého farmáře“. Na několika malých farmách po celé republice se během půldne plného zábavy a ochutnávek budou moci v létě zájemci z širokého okolí podívat přímo do farmy a prohlédnout si výrobu sýrů, sušeného ovoce, sirupů, jogurtů a podobně. „Jde nám o vytvoření příležitosti k navázání kontaktů mezi lidmi a farmáři působícími v jejich okolí“ říká Ministerstvo zemědělství.

Na farmě proto budou mít možnost nabídnout své produkty i další výrobci z daného regionu. A kam tedy za poznáním svého farmáře vyrazit? To se už brzy dozvíte na stránkách Ministerstva zemědělství a samozřejmě i u nás na webu www.jentodobre.cz a na našem facebookovém profilu

Foto: Thinkstock

ZA PLOTEM

POLÍBENÍ i to je máj, lásky čas

Z

náte to, udeří první den v měsíci květnu a od vašich partnerek hned ráno slyšíte: „Miláčku, dnes mě musíš políbit pod rozkvetlým stromem.“ Prý proto, aby zůstala po celý rok mladá, krásná a svěží. Aktivitou v tento den však hýří i muži znalí tradic a svoji manžel-

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj… ku či přítelkyni vlečou pod květy obalený strom s tím, že polibek zajistí, aby dotyčná „neuschla.“ Prostě v tento den se líbáme ostošest. Jak jsme ale k této tradici dospěli?

Odpověď není zcela jednoznačná. Prvomájové políbení je tradiční obyčej, který se dodržuje pravděpodobně už několik století. Přesný začátek tohoto zvyku sice neznáme, můžeme ale vycházet z některých dávných slavností. Ve starověkém Římě si připomínali svátek Floralia zasvěcený Flóře,

bohyni jara a plodnosti. Podobně tomu bylo i v dalších tehdejších kulturách. U Keltů to byl Beltine, kdy se uhasily ohně a v noci se znovu zapalovaly. Ústředním motivem byla očista a oslava plodnosti, stejně jako u germánské Walpuržiny noci pojmenované po bohyni Walpurgis. Noc byla specifická tím, že se během ní uvolňovaly mravy. Je tak možné, že právě do tehdejší doby spadají počátky dnešních tradic. Prošly ale několika změnami. V křesťanství byla tak volná pravidla nemyslitelná, takže se tento svátek

zmírnil do podoby polibku pod rozkvetlou třešní. Mladíci líbali svou vyvolenou, a dávali tak najevo svou náklonnost a blížící se svatbu. Pro většinu z nás se k prvnímu máji váže hlavně báseň Karla Hynka Máchy. Od něj se vžilo spojení máj – lásky čas, které vydrželo až dodnes. Nic dalšího ale o prvomájovém polibku nevíme. Jestli je to tedy zvyk poměrně nový, nebo se předává z generace na generaci stovky let, není jasné. Jisté je ale to, že podle pověr bude políbená žena krásná po celý rok.

„Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…“ Tak vnímal květen Karel Hynek Mácha. Ano, jsme v měsíci, v kterém by si lidé měli projevovat vřelé city a přízeň. Pokud jste na prvního máje onu pověstnou pusu nestihli, nevadí. Vědecky není nikde prokázáno, že právě 1. květen je tím magickým dnem, v němž polibek dělá divy. Vězte, že ten dělá divy každý den, tak hurá do toho. Foto: Mediafax

ZA PLOTEM

POŘIĎTE SI TŘEŠEŇ Pro pusu i pro plody

P

rvní, co zamilované napadne je, že když se v květnu líbat, tak pod rozkvetlou třešní. Řada z nás ale narazí na problém, kde ji vzít? Ideální proto je, když ji nemusíte nikde hledat, ale vypěstujete si třešeň přímo na své zahradě. Kromě místa pro májový polibek získáte výborné ovoce, ale především ušetříte své peněžence. Vždyť ceny třešní jsou v posledních letech doslova drastické. Ještě než se pro třešeň rozhodnete, přinášíme vám

přehled jednotlivých odrůd a je opravdu z čeho vybírat. Základní rozdělení řadí třešně do dvou skupin - na srdcovky a chrupky. Srdcovky mají měkkou dužninu se srdčitým tvarem plodů, naopak chrupky disponují tvarem spíše kulatým a pevnou dužninou. Nejprve si představíme srdcovky a postupovat budeme od těch raných k pozdním. Jako jedna z prvních dozrává původem německá Rychlice. Její plody se hodí k přímé konzumaci, jsou

ale poměrně malé s jemnou slupkou. Barvu mají od jasně červené až po tmavě fialovou a hnědou. Nejsou příliš aromatické, ani šťavnaté. Hojně rozšířená je Karešova odrůda. Jedná se o původní, českou třešeň, jež se může pochlubit větším plodem s tmavě červenou a lesklou slupkou. Oproti Rychlici je aromatická, šťavnatá a sladká. Je pro ni typický strom s velkou a kulovitou korunou. Mezi srdcovky patří i Kaštánka. Její původ sahá do Anglie a do vínku dostala středně velké plody s tenkou, tmavou a lesklou slupkou. Dužnina je tmavě červená, jemná a na rozdíl od dvou předchozích můžeme Kaštánku použít jak k přímé spotřebě, tak ke kompotování. Po Kaštánce přichází čas Granátu,

Základní rozdělení řadí třešně do dvou skupin na srdcovky a chrupky. Srdcovky mají měkkou dužninu se srdčitým tvarem plodů, naopak chrupky disponují tvarem spíše kulatým a pevnou dužninou. tuzemské chrupky s většími a uvnitř světle červenými plody, jež dozrávají v polovině července. Z Kanady pochází odrůda Van. Plodí větší třešně s tmavou slupkou a světlými tečkami. Můžeme je sníst hned, nebo využít do kompotů. Známá je také chrupka Kordia. Ta nám udělá radost velkými a tmavě rudými plody. Máte-li rádi třešně, které jsou šťavnaté a sklízí se poměrně brzy, zvolte polochrupku Burlat. Skvěle se hodí k přímé spotřebě i do kompotů. Plody jsou větší s pev-

nou a lesklou slupkou. Dužnina je středně tuhá, červená a má světlé žilkování. Odrůd třešní samozřejmě existuje podstatně více. Vybrali jsme ty nejzajímavější, které se nemusíte bát do vaší zahrady vysadit. A pokud stále váháte, pak pro pěstování třešní máme důvod nejpádnější - jejich léčivé účinky. Pomohou při problémech s nespavostí, působí protizánětlivě a jsou také přirozeným zdrojem antioxidantů. Proto je lékaři doporučují např. těm, kteří mají dnu. A aby toho nebylo málo, přispívají k tomu, že pokožka stárne pomaleji. Ať už si tedy vyberete jakoukoliv odrůdu, hodně štěstí při pěstování! Foto: Thinkstock

ZA PLOTEM

MOR

VČELÍHO PLODU

pod kontrolou

L

ouky a stromy rozkvétají, což s sebou přináší i tradiční nepřeslechnutelné „bzučení“. Pokud zrovna nejste objektem ataku čmeláka či vosy, pak stoprocentně víte, že do práce vyrazily včely dělnice. Přelétají z květu na květ a sbírají nektar, se kterým se pak vrací do úlů. Tam si ho převezmou úlové včely, sladina se v úlu stává součástí potravního řetězce a je spolknuta a znovu předávána dál ještě několikrát, než může být,

jako řídký med, uložena do buňky plástu. Jenže jsou i chvíle, kdy ono pověstné „bzučení“ ani nenastane, neboť včelí plod napadnul obávaný mor. Proto Státní veterinární správa (SVS) přichází s mapovou aplikaci, která přibližuje oblasti zasažené morem včelího plodu. Zájemci v ní najdou jak vyhlášená ohniska, tak ochranná pásma. Včelaři zde jasně vidí, kam svá včelstva rozhodně nemají přesouvat.

„Mezi základní vlastnosti mapy patří možnost zobrazovat ohniska a ochranná pásma ke konkrétnímu datu (od r. 2011) a sledovat jejich vznik a zánik. Nově budou k dispozici konkrétní počty včelstev na stanovišti vnímavých k nákaze a počty včelstev, které byly laboratorně i klinickým vyšetřením potvrzeny jako pozitivní, a tudíž v souladu s platnou legislativou utraceny a zlikvidovány,“ vyzdvihl přednosti služby mluvčí SVS Josef Duben.

Základní rozdělení řadí třešně do dvou skupin na srdcovky a chrupky. Srdcovky mají měkkou dužninu se srdčitým tvarem plodů, naopak chrupky disponují tvarem spíše kulatým a pevnou dužninou.

MAPA VÝSKYTU MORU VČELÍHO PLODU

http://eagri.cz/public/app/svs_pub/mapy_nak/ Mapa kromě toho nabízí menu, kde je možné se seznámit s opatřeními, která byla v dané lokalitě vyhlášena. Její předností je i to, že bude reagovat na aktuální vývoj. Pokud se ohnisko nebo ochranné pásmo zruší, zmizí také z aplikace. „Přestože mapy slouží pouze

k orientačním účelům a stěžejním dokumentem zůstávají příslušná mimořádná veterinární opatření konkrétní krajské veterinární správy, věříme, že pomohou chovatelům včel a nejen jim například v rozhodování o tom, zda a kam přesunout včelstva za účelem kočování, prodeje a nákupu matek

nebo oddělků,“ doplnil Duben. Není to ale jediná aplikace Státní veterinární správy, která zákazníkům a spotřebitelům ulehčuje orientaci. Už téměř rok funguje mapa s výsledky kontrol řezníků a obchodníků. Foto: freeimages.com

ZA PLOTEM

Majestátní a živoucí památka

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ Národní kulturní památka, nejstarší české plemeno, dlouhověkost, impozantní vzhled, císařský dvůr, bělouši i vraníci. To vše spojuje jediné – starokladrubský kůň.

H

istorie tohoto majestátního plemene je pevně spjata s hřebčínem v Kladrubech nad Labem. Ten založil Rudolf II. už v roce 1579. Starokladrubského koně vyšlechtili křížením

domácích klisen s koňmi staroitalskými a starošpanělskými. K tomu ale vedla spletitá cesta. Hřebčín roku 1757 vyhořel. O jeho obnovení se zasloužil v roce 1770 císař Josef II. Hlavním důvodem byla výchova koní pro císařský dvůr. Zakladatel současných linií běloušů Generalissimus a Generale byl hřebec Peppoli, který se narodil

v roce 1764 v severní Itálii. Jeho potomek Imperatore byl otcem právě bělouše Generale, od něhož jméno linie pochází. Bělouši byli chováni v hřebčíně od té doby bez přerušení. Podstatně obtížnější pozici měli vraníci. Původně se chovali ve dvou liniích – Sacramoso (1799) a Napoleone (1845). Jenže ve 30. letech bylo stádo vraníků rozprodáno a zlikvidováno. Přesto to neznamenalo jeho úplný konec. „V roce 1938 pojal prof. František Bílek smělý plán pokusit se ple-

meno vraníka regenerovat. K jeho regeneraci ve Výzkumné stanici pro chov koní ve Slatiňanech u Chrudimi se využívala geneticky příbuzná plemena – lipicáni a kladrubští bělouši. Regenerační proces byl úspěšně zakončen v roce 1973, nyní probíhá fáze udržovacího šlechtění,“ vysvětluje národní hřebčín v Kladrubech na svých internetových stránkách. Od roku 1974 do roku 1985 pak v chovu působil frizský hřebec Romke. „Posloužil k jednorázovému přilití krve, za účelem jednak

rozšířit krevní základnu, dále zvětšit tělesný rámec koní a využít výrazné dědivosti vraného zbarvení bez odznaků,“ doplnilo Národní referenční středisko pro genetické zdroje zvířat. Zušlechtění se dočkali také bělouši. V 50. letech minulého století se tak stalo prostřednictvím lipicánů, v 70. letech pak byl ke stejnému účelu použit portugalský hřebec lusitánského plemene Rudolfo. Starokladrubského koně poznáte na první pohled. Je robustní, silný, s obdélníkovým rámcem těla,

ZAJÍMAVOSTI › Starokladrubští koně se původně vyskytovali v různých barevných variantách. Jen v bílé a černé se chovají od konce 18. století. › Bělouši sloužili pro ceremoniální účely císařského dvora, vraníci pak především vysokým církevním hodnostářům. › Bělouši získávají barvu nejdříve až v pátém roku života. Národní hřebčín byl v lednu 1995 i se starokladrubským koněm prohlášen státní kulturní památkou. Poprvé na světě se stalo domácí či hospodářské zvíře předmětem památkářské ochrany. › V roce 2001 vláda vyhlásila kladrubský hřebčín národní kulturní památkou, a to spolu s kmenovým chovným stádem starokladrubského koně v počtu 65 klisen a 4 hřebců v bílé barvě.

výraznou klabonosou hlavou, má mohutný a klenutý krk a bohatou hřívu i ocasní žíně. „Vyniká elastickými, kadencovanými a prostorovými chody s typickou vysokou akcí hrudních končetin. Vyznačuje se tvrdou konstitucí, vytrvalostí, dobrou plodností a dlouhověkostí,“ uvedlo referenční středisko. Kromě toho jsou to koně přátelští, laskaví, klidné povahy s vyrovnaným temperamentem. Dodnes se díky všem těmto vlastnostem využívají starokladrubští koně při ceremoniálech a přehlídkách. Výjimkou není ani zápřah ve čtyř nebo šestispřeží, případně jízda pod sedlem. Čas od času na ně můžete narazit také ve velkých českých městech, slouží totiž u policie. A zapomenout bychom neměli ani na jejich roli při hippoterapii. Foto: nhkladruby.cz

Z LESŮ A VOD

HISTORICKÉ PLÁNY zahrad a lesních map ožívají

Říkáte si někdy, jak asi mohl vypadat váš oblíbený les nebo park? Jak a podle čeho se dříve tvořily krásné zámecké zahrady, které obdivujeme dodnes? Prozradíme Vám to. Už tehdy totiž existovaly plány zahrad, mapy lesů a vy máte jedinečnou možnost do nich nahlédnout a třeba i najít inspiraci právě pro tu svoji zahrádku.

N

árodní zemědělské muzeum Praha (NZM) zprovoznilo portál, kde si právě tyto mapy a plány můžete prohlédnout. Staré lesní mapy a zahradní plány vychází z bohaté sbírky,

kterou muzeum začalo budovat v druhé polovině 20. století díky získání velkého množství map, plánové dokumentace a plánů zahradních architektů. Nejprve je však nezpracovalo, ale pouze uchovávalo a evidovalo v depozitářích. „V dobách reálného socialismu

nebyl zájem tyto materiály dále zpracovávat a prezentovat. Po roce 1990 se pozvolna stupňovaly požadavky na využívání těchto materiálů, především odbornými školami, ale i architekty, ekology a krajináři,“ vysvětlilo NZM postupnou změnu přístupu.

Problém byl však v tom, že řada materiálů nebyla v dobrém stavu. Plánová dokumentace na pauzovacích papírech byla dost poškozená a navíc často nevhodně uložená. Odborníci navíc neměli vyhovující prostory k bádání a jakákoliv manipulace by tak byla hazardem. „Po navrácení budovy NZM na Letné a vytvoření vyhovujících prostor se převezly z poboček Kačina, Valtice a Ohrada v letech 2007 - 2008 výše uvedené materiály do Prahy. Po jejich revizi se zahájila jejich katalogizace a odborné zpracování. V rámci archivu NZM byl vytvořený archivní fond V – Sbírka map a plánů. Vzhledem k fyzickému stavu archiválií přijalo muze-

um rozhodnutí na kompletní digitalizaci tohoto fondu tak, aby archiválie byly ušetřeny případné manipulace na badatelně,“ uvedlo muzeum. Digitalizace začala v roce 2007, o rok později do fondu přibyla data historických lesních map z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem. Důležitým mezníkem byly roky 2011 a 2012, kdy díky dotaci Ministerstva zemědělství probíhal přesun map a plánů na web. Pilotní projekt byl spuštěný v roce 2013 a od letošního ledna je portál starelesnimapy.cz veřejně přístupný. Jak už jsme zmínili na začátku, jeho součástí jsou vlastně dvě databáze. Jedna poskytuje mapy lesů, druhá pak plány

zahrad a parků. Práce s aplikací je velmi snadná. Lze v ní hledat podle čísla objektu, názvu, autora či datace. Výsledky hledání si mohou uživatelé zobrazit buď v přehledném seznamu, nebo v tabulce. Primárně se zobrazuje 10 záznamů, není problém si nastavit vyšší počet, pokud byste chtěli mít delší výpis. V databázi zatím nejsou všechny materiály, které má NZM k dispozici. Internetové stránky www.starelesnimapy.cz budou ale průběžně doplňovány. Jste-li fanouškem historických dokumentů, lesních map, případně hledáte zajímavé nápady pro svou zahradu, na portál se určitě podívejte. Foto:starelesnimapy.cz

Z LESŮ A VOD

LOSOSI SE VRACEJÍ

do českých řek

Zhruba od poloviny 20. století byste lososy v českých vodách hledali marně. Tyto dravé ryby byly vyhubeny hlavně kvůli znečištěné vodě a řadě vodních překážek. Dnes je tomu jinak. Už 16 let se rybáři snaží o návrat lososů. V letošní sezoně navíc přišli s novinkou, která by rybám mohla výrazně pomoci.

P

rvní snahy o návrat lososů se datují do roku 1998. Tehdy se Český rybářský svaz rozhodl začít s desetiletým programem LOSOS 2000, kdy se vždy na jaře vypouštěl lososí plůdek (malé rybky vylíhnuté z jiker). O dva roky později se připojila Správa Národního parku České

Novým způsobem chovu odpadá náročná doprava z líhní k vodnímu toku a rybky mohou zároveň žít po celou dobu ve svém přirozeném prostředí.

Švýcarsko, která svazu pomáhala, a navíc se pomocí investic snažila zprůchodnit překážky v řece Kamenici.

Rok 2008 znamenal další posun. K jarnímu termínu vypouštění lososů spustili v národním parku vlastní program, kdy na podzim do vody vypustili větší rybky od 8 do 10 centimetrů. Odrostlejší jedinci mají větší šanci na přežití, a tím pádem i na návrat zpět do Kamenice. Při posledním vypouštění jich bylo na devět tisíc.

Na návrat lososů do českých vod může od roku 2009 přispět i široká veřejnost prostřednictvím dárcovských SMS zpráv. Stačí zaslat krátkou textovou zprávu ve tvaru DMS(mezera)NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. Cena dárcovské SMS je 30 Kč, projekt obdrží 28,50 Kč.

První dospělí lososi se z moře do Kamenice vrátili v roce 2002. A putování zpět do České republiky pokračuje i nadále. Od konce října do poloviny listopadu se vrátily desítky ryb do svých domovských řek v Českém a Saském Švýcarsku. V sobotu 9. listopadu 2013 se dokonce podařilo u Edmundovy soutěsky najít osmikilového a 112 centimetrů dlouhého lososa. Byl ale mrtvý, protože ho s největší pravděpodobností ulovila vydra. Kromě pravidelného vypouštění plůdku a rybek, zkusili letos odborníci novinku. Uložili začátkem února deset tisíc jiker ve stádiu očních bodů do inkubačních schránek přímo v říčce Kamenici. Inkubační schránky jsou v České republice použity v souvislosti

Adoptivní rodiče mohou lososy adoptovat také celoročně, zasláním SMS ve tvaru DMS(mezera) ROK(mezera)NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. V takovém případě bude dárci po dobu jednoho roku každý měsíc odečtena částka 30 Kč.

s lososy vůbec poprvé. Proto do Čech přijeli rakouští odborníci Georg Holzer a Manuel Hinterhofer, kteří mají s inkubací lososů už patnáctiletou zkušenost. V dubnu pak lososí plůdek inkubátory opustil. Vylíhlo se více než 95 % jiker. “Inkubační schránky představují velice zajímavý posun v postupech při reintrodukci lososů do našich vod. S domovskou

řekou jsou rybičky v kontaktu od nejútlejšího věku a celý proces je velmi blízko přirozenému vývoji,“ uvedl ředitel správy národního parku Pavel Benda. Novým způsobem chovu odpadá náročná doprava z líhní k vodnímu toku a rybky mohou zároveň žít po celou dobu ve svém přirozeném prostředí. „Úspěch inkubačních schránek prozatím neznamená ústup od osvědčených jarních a podzimních vypouštění. Inkubační schránky budeme využívat souběžně s probíhajícími programy a budeme sledovat, jak se rozšíření reintrodukčního programu projeví například na počtech vracejících se lososů,“ doplnil Benda. Foto: npcs.cz

NA TALÍŘI

Aromatické koření i lék

KOPR Člověk by si ho spletl s plevelem a navíc ta pronikavá, pro mnohé nepříjemná, vůně! Neměl by však chybět na žádné zahrádce.

K

opr. Nenáročná rostlina na pěstování patří do každé kuchyně, neboť dodává chuť mnoha pokrmům. Kromě tradiční koprové omáčky či polévky, se hodí k hovězímu, výborně doplňuje chuť lososa

i dalších ryb, kuřete, salátů, brambor, či ho využíváme k nakládání. Pochází z Asie, nicméně jeho účinky znali už staří Egypťané. Dalšího rozšíření se dočkal díky Řekům a Římanům, kteří ho zanesli až na sever Alp. A právě Římané ho měli ve velké oblibě. Gladiátoři si jím

masírovali svaly před zápasy a věřili, že jim zlepší fyzickou kondici. Dalo by se tedy říci, že se jednalo o první dopingovou látku. V dnešní době kopr slouží v kuchyních prakticky po celém světě především jako koření. Dává vyniknout lahodnosti ryb nebo vařeného

masa. Kuchaři jeho chuť a aroma dobře zužitkují také v polévkách, salátech, pomazánkách a omáčkách. Známé je i jeho využití do nálevů k nakládaným okurkám či zelí. Kopr je rovněž nedílnou součástí při léčením nejrůznějších neduhů. Pomáhá při zažívacích potížích a nadýmání, nespavosti, kašli a onemocnění ledvin. Není se co divit, vždyť jeho semena obsahují vitamíny A a C, vápník, fosfor a silice. Zajímavostí je, že kopr podporuje

Pochází z Asie, nicméně jeho účinky znali už staří Egypťané. Dalšího rozšíření se dočkal díky Řekům a Římanům, kteří ho zanesli až na sever Alp tvorbu mléka u kojících žen. Vypěstovat kopr si může každý, i méně zdatný zahrádkář. Jen si musí dát pozor na místo, kam ho zasadí. Sadba by měla probíhat právě v tomto období, a to přímo na záhon. Půda nesmí být těžká, přemokřená a stanoviště v závětří. Čas sklizně nastane za necelé dva

měsíce, kdy můžeme zpracovat nať vysokou kolem 20 centimetrů. Rostlina dorůstá až do výšky jednoho metru. Malé žluté květy ve velkých okolících se objevují od června do září, semen se dočkáme na podzim. Speciální nižší odrůdy (např. Compact MINI) můžeme zasadit i na balkoně do truhlíků. Potřebují dostatek slunce, teplo a jak už jsme uvedli, místo chráněné před větrem.

Foto: sxc.hu

UVAŘTE SI

ČTYŘI RECEPTY Z LAHODNÉ REBARBORY Pochází z Číny a získává si stále větší oblibu u českých milovníků dobrého jídla. Typicky růžové stonky rebarbory (nebo také reveně) jsou znakem konce chladných zimních měsíců a začátkem jara. Připravili jsme pro vás čtyři recepty, jak si rebarboru v kuchyni připravit. Dobrou chuť!

JEDNODUCHÝ REBARBOROVÝ KOLÁČ Co budeme potřebovat: rebarboru, 0,5 kg moučkového cukru, 0,5 kg hrubé mouky, 400 g másla, zakysanou smetanu, vanilkový cukr Jak na to: Mouku, máslo a cukr spojíme a vytvoříme si drobenku, která by neměla být úplně sypká. Polovinu z ní uložíme na dno dortové formy. Na ni přidáme nakrájenou rebarboru smíchanou s vanilkovým cukrem. Jako poslední vrstva poslouží zbytek drobenky. Pečeme v troubě předehřáté na 180 °C asi 25 minut. Aby nebyl koláč při podávání příliš suchý, můžeme k němu servírovat zakysanou smetanu smíchanou s cukrem.

TĚSTOVINY S REBARBOROU Co budeme potřebovat: 200 g rebarbory, 300 g uvařených těstovin, 100 g cukru, 500 ml vody, stejné množství třešní, celá skořice, sůl, lístky máty Jak na to: Rebarboru nakrájíme na asi jeden centimetr dlouhé kousky. Ve vodě povaříme skořici s cukrem, a ještě když vře, do ní vložíme rebarboru a necháme projít varem. Necháme asi 10 minut odstát. Pak rebarboru vyndáme a smícháme s těstovinami a třešněmi (pokud nemáme, můžeme použít i višně). Nakonec dochutíme, případně osladíme a servírujeme. Jako ozdobu použijeme lístky máty.

REBARBOROVÁ POLÉVKA REBARBOROVÝ KOMPOT Co budeme potřebovat: 0,5 kg rebarbory, hřebíček, cukr, vodu, 0,5 kg rebarbory, 2 lžíce citrónové šťávy, 2 hřebíčky, 3 lžíce cukru, 0,2 l vody Jak na to: Nejprve si uvaříme 40% cukrovou vodu. Stonky rebarbory umyjeme a nakrájíme asi na dva centimetry dlouhé kousky. Ty vložíme do zavařovacích sklenic a zalijeme cukrovým sirupem, který by měl být ještě teplý. Pak přidáme trochu citrónové šťávy, pár hřebíčků (pokud máte rádi, můžete doplnit i skořicí), sklenice důkladně uzavřeme a nakonec sterilizujeme jako při zavařování.

Co budeme potřebovat: 0,5 kg rebarbory, 200 ml bílého vína, 500 ml vody, cukr, celou skořici, 6 jahod, vanilkový lusk, mátu Jak na to: Do hrnce nalijeme vodu, víno, přidáme cukr (podle chuti), skořici, vanilkový lusk, přivedeme k varu a pomalu vaříme dalších asi 20 minut, dokud rebarbora nezměkne. Pak vyndáme lusk a skořici, kterou vyhodíme. Z lusku vyškrábeme špičkou nože semínka a dáme je zpět. Do polévky vložíme ještě jahody, odstavíme a necháme vychladnout. Při podávání můžeme opět ozdobit mátou.

NÁŠ TIP: Pokud nemáte vanilkový lusk, použijte malé množství vanilkového extraktu.

NA CESTÁCH

Litomyšl ovládne kuchařské umění

M. D. RETTIGOVÉ Její jméno je pojmem v české kuchyni. Věnovala se výchově žen a mladých dívek, vedla je k vaření. Proslula svojí kuchařkou „Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské“, která je vydávána dodnes. Magdalena Dobromila Rettigová je symbolem tradiční české kuchyně. A právě její jméno nese gastronomický festival, který se uskuteční od 12. do 25. května v Litomyšli.

L

egendární kuchařka se věnovala nejen samotnému vaření, ale také servírování, estetice pokrmů a nebála se ani nových receptů. „Hospodyňky učila, aby jídlo bylo nejen chutné, ale i estetické, snaži-

la se přimět zkušené kuchařky, aby nepodléhaly stereotypu a experimentovaly. Tyto stále moderní požadavky provází gastronomické slavnosti pořádané k poctě a oslavě jedné z nejslavnějších litomyšlských žen,“ uvedli organizátoři

gastronomického festivalu. Hlavním tématem letošního ročníku slavností jsou ryby a vodní žoužel, neboť právě jim se Rettigová podrobně věnovala v Domácí kuchařce. Zahrnula sem především recepty z kaprů a štik, ale kucha-

řům poskytla také rady o přípravě úhořů, pstruhů, lososů, raků a žab. Akce začala 12. května gurmánskou poutí po restauracích. Ta potrvá do 23. května a jednotlivé podniky při ní nabídnou pokrmy moderní české kuchyně. „Návštěvníci obdrží za jejich konzumaci razítko restaurace do „Karty účastníka Gurmánské pouti“. Kartu s razítky a adresou účastník odevzdá v sobotu 24. května od 11 do 15 hodin ve stánku Sboru paní a dívek na Smetanově náměstí. Každý, kdo získá alespoň čtyři různá razítka, obdrží hodnotnou cenu,“ informovali pořadatelé. Slavnosti zakončí 25. května gastronomická kázání a nedělní oběd. Pokud máte rádi česká jídla a chcete poznat jejich moderní úpravu, neměli byste v Litomyšli chybět. A jakým stylem své recepty M. D. Rettigová psala?

hlavičky, a když kuřata vyndáš na mísu, tedy hlavičky dobře oceď a kuřata jimi po vrchu poklaď.

KUŘE S CHŘESTEM Ober šlupičky s otýpky šparglu, hlavičky uřež asi na dva prsty sdélí a odlož je stranou, ostatní pak nařež na drobné kousky až dolů ku tvrdému dílu a dej to se dvěma nasolenými kuřaty na kus másla dusit; když jsou kuřata měkká, udělej bleďounkou jíšku, nalej na ni dobré hovězí polívky tolik, mnoho-li chceš míti omáčky, vlej ji dobře umíchanou na kuřata a nech to povařit. Zatím uvař ve slané vodě do měkka ty šparglové

KYSELÉ ZELÍ S VEPŘOVOU PEČÍNKOU Uvař kyselé zelí do měkka, nech na rendlíku rozpustit kus na kostky rozkrájeného vepřového sádla nebo slaniny (špeku), dej do něj několik vařeček mouky, udělej zažloutlou jištičku a vmíchej do ní jednu rozkrájenou cibuli, pak do toho dej zelí, přilej trochu kyselé smetany, zamíchej a nech to trochu vysmahnout; potom dej zelí na mísu, doprostřed pěkně upečenou vepřovou pečínku, okolo klobásu, a nes to na stůl. Je-li zelí málo kyselé, musíš přilejt trochu vinného octa; je-li příliš kyselé, dej méně zelné vody a více smetany; to musí kuchařka sama posoudit. Foto: gastroslavnosti.cz

PRANOSTIKY NA KVĚTEN

› Studený máj – v stodole ráj. › Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají. › V máji aby ani hůl pastýřova neoschla. › Když se v máji blýská, sedlák si výská. › Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. › Bujný květ – plný úl. 4. 5. Svatý Florián si jistě může nasadit sněhový klobouk. 11. 5. Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není. 14. 5. Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta. 15. 5. Déšť svaté Žofie švestky ubije. 16. 5. Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá. 25. 5. Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná.

RADÍTE, JAK NA TO

OVESNÉ VLOČKY

C

Ovesné vločky obsahují velké množství živin a využívají se především v kuchyni k přípravě müsli, pečiva a samozřejmě kaše. Kromě toho ale najdou své místo v domácnosti také v jiných oblastech. Mohou totiž přinést úlevu během léčby nepříjemných vyrážek, navíc ve velmi příjemné formě – koupeli. Hrst vloček rozmixujte, vložte do váčku a při napouštění vany ho vložte pod tekoucí vodu. Pokud chcete účinek posílit, vločky na postižené místo na chvíli položte.

Do pytlíku k vločkám můžete přidat i pár kapek vonných olejů. Blahodárně působí i pleťová maska. Připravíte jí z horké vody, do které na pár minut přidáte ovesné vločky. K tomu vmícháte pár lžic bílého jogurt a stejné množství medu. Vaše pleť bude svěží, směs má navíc regenerační účinky.

Foto: 3.bp.blogspot.com

Máte i vy užitečnou radu nebo nápad, o který byste se chtěli podělit s ostatními čtenáři a poradit jim? Napište nám na [email protected] a my váš tip rádi zveřejníme v dalším čísle. Na stejnou adresu se nám také ozvěte, pokud si nevíte rady s problémem při chování domácích zvířat či pěstování na zahrádce. Rádi pomůžeme!

JEN TO DOBRÉ Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství Vydává: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Redakce: 4 Elements Group s.r.o., Bořivojova 878/35, 130 00 Praha 3 Šéfredaktor: Václav Šámal, [email protected]

© Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu Ministerstva zemědělství, je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce (tištěnou i elektronickou formou) jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného v tomto PDF zpravodaji.