Říjen 2011 Stránka 1. 1 Americká ekonomika Říjen I když je po recesi, příjmy stále klesají (2)

Americká ekonomika – Říjen 2011

1

Obama tlačí na republikány, aby schválili část plánu (str. 2)

I když je po recesi, příjmy stále klesají (2)

Republikánský kandidát navrhuje rovnou daň (2)

Údaje o zaměstnanosti dávají šanci (2)

Stavebnictví nečekaně rostlo (3)

Vzniká největší majitel plynovodů (2)

Kanadský ropovod rozčiluje ekology (3)

Výdělky bankéřů v porovnání s ostatními (3)

S Bransonem za 200 tisíc na vesmírnou turistiku (4)

Studentské dluhy: další rána ekonomice (3)

Starbucks a indická Tata Group se již brzy dohodnou (4)

Banky zavádí poplatky za karty, ukazují ale na obchodníky (3)

Firma se vrací z Číny. Vyplatí se jí to (4)

IT rozpočty rostou, cloud a outsourcing jen malá část rozpočtů (4)

Google u obchodního panelu brání Android i HTC (5) Outsourcing lékařského výzkumu na vzestupu (4) 8 start-upů chce změnit zdravotnictví (5) Dropbox získal $250 milionů (4) Perseus jde vstříc samizdatu (6) GAP zavře pětinu amerických obchodů (5) Vermont: ze stromů padají peníze (6) Pojistka proti špatnému PR (5) Americké hlavy: George Friedman (7) Jednodušší víza mají přilákat cizince na nákupy (5) Ekonomika států: Kalifornie (8) Ekonomické ukazatele (6)

Říjen 2011

Stránka 1


2

Obama tlačí na republikány, aby schválili část plánu: Americký Senát v říjnu zamítl návrh prezidenta Obamy na tvorbu nových pracovních míst, který by stál $447 miliard. Obama proto začal plán dělit do menších celků a začal je navrhovat jako samostatné zákony. Počítá s tím, že republikáni ale i část Demokratů, kteří nesouhlasili s původním návrhem, budou mít problém odmítnout jednotlivé kroky, které by financovaly pracovní místa pro policisty, hasiče nebo učitele. Vydal se na cestu po USA v autobusu, označované jako Ground Force One, a propaguje své návrhy, pro které získává podporu amerických voličů. Situace je problémová především u učitelů, měsíčně U.S. státy zruší přes deset tisíc míst, celkem jde už o 220.000 učitelů, kteří od roku 2007 přišli v Americe o místo. Americké státy na rozdíl od federální vlády nemohou hospodařit s deficitním rozpočtem, a proto nedostatek peněz musí řešit často drastickými a podle kritiků i vyloženě škodlivými škrty ve veřejné sféře.

Republikánský kandidát navrhuje rovnou daň: Mezi republikány probíhá kampaň o to, který z nich vyzve Baracka Obamu příští rok v boji o křeslo prezidenta USA. Guvernér z Texasu Rick Perry překvapil, když v rámci svého ekonomického plánu navrhl zavést rovnou daň, kterou chce nahradit dnešních šest daňových pásem podle příjmu domácností. Podle jeho plánu by byla daň 17 % s výjimkou prvních 36.000 USD, aby od jejího dopadu ochránil nejchudší obyvatele a rodiny. Protože by ale došlo ke zrušení dnešních mnoha daňových výjimek, je pravděpodobné, že na většinu americké střední třídy by měla negativní dopad, tedy by platily větší daně než dnes. Daň by se nevztahovala na kapitálové zisky, což je předmětem kritiky z demokratického tábora. Velká část střední třídy v Americe totiž dnes není schopna šetřit a rovné dani by tak podléhaly všechny jejich příjmy. Bohatší obyvatelé ale část peněz investují do akcií a část jejich příjmů by se tak zdanění vyhnula. Rick Perry se svým plánem musí přesvědčit republikány, že jeho plán je lepší než plány Mitta Romneyho, který je považován za nejvážnějšího republikánského kandidáta.

I když je po recesi, příjmy stále klesají: Mezi červnem 2009 a červnem 2011 poklesl mediánový roční příjem U.S. domácností o 6,7 % na $49.909. Přitom v červnu 2009 americké National Bureau of Economic Research oficiálně oznámilo konec recese v USA, během níž již příjmy jednou klesly: během prosince 2007 - prosince 2009 příjmy poklesly o 3,2 %. Potom není divu, že postoj Američanů ke stavu ekonomiky, směřování země a politické situaci se vytrvale zhoršuje. Zaznamenaný pokles příjmů je také největší za několik posledních dekád, ekonomové již otevřeně hovoří o trvalém poklesu americké životní úrovně. Jednou z příčin je to, že mnoho lidí, kteří přišli o práci, ochotně přijali novou práci s nižším příjmem než dříve. Ekonomové z univerzity v Princetonu spočítali, že průměrná mzda člověka, který v recesi přišel o práci, na novém pracovním místě poklesne o 15,7 %. Nezvykle velký podíl dlouhodobě nezaměstnaných je dalším důvodem poklesu příjmů amerických domácností. Ekonomové ještě o dvojité recesi nemluví, nicméně upozorňují na varovné signály, které o této možnosti svědčí, především o dlouhotrvající nezaměstnanosti a nízké spotřební poptávce domácností.

Údaje o zaměstnanosti dávají šanci: V září v Americe vzniklo 103.000 nových pracovních míst. To ekonomové přivítali, protože je to lepší než nula v srpnu a pravděpodobnost dalšího poklesu americké ekonomiky se tak opět zdá o něco menší. Neil Dutta z Merill Lynch situaci ocenil jako slabou, přesto však k návratu recese podle něj nedojde. Nezaměstnanost zůstává na 9,1 %, když také vzrostl počet dočasných zaměstnání, počet odpracovaných hodin a průměrná hodinová mzda. Analytici se neshodnou, jak na údaje budou reagovat republikáni, kteří prezidentovi Obamovi vyčítají velkou nezaměstnanost, růst počtu pracovních míst jim ale tento argument oslabuje. Většina komentátorů očekává, že změní taktiku a začnou říkat, že prezidentem navrženým plán na nová pracovní místa (návrh v hodnotě $443 mld. v září) je vlastně zbytečný a jde o špatně použité peníze, které jen zvýší americký dluh.

Vzniká největší majitel plynovodů: Že je zemní plyn v Americe skutečně na vzestupu, potvrzuje koupě firmy El Paso rivalem Kinder Morgan za 38 miliard dolarů. Vznikne tak největší majitel a operátor plynovodů a úložišť zemního plynu na území USA, který bude spravovat více než 100.000 km plynovodů. Obchod je výrazem pozitivních očekávání investorů, že v brzké budoucnosti bude v Americe k dispozici více zemního plynu než dosud. El Paso se svojí strukturou aktiv (hlavně největší inter-státní délka plynovodů v USA) produkuje dostatek cash-flow, aby se Kinderu vyplatilo za něj zaplatit rekordní částku. Americké snahy snížit svoji závislost na dovážené ropě a pozitivní image, kterému se zemní těší u ochránců přírody, z něj dělají jednu z nejatraktivnějších investic současné Ameriky. Akcie El Paso od srpna vzrostly o skoro 50 %, Kinder Morgan za stejnou dobu asi o 20 %.

Perry i Romney se ucházejí o přízeň republikánů

Říjen 2011

Stránka 2


3

Stavebnictví nečekaně rostlo: Srpen byl pro stavbaře lepší, než všichni očekávali, růst 1,4 % se po červencovém propadu o stejnou hodnotu rozhodně neočekával. Rostl počet staveb vícebytových budov, což je znakem, že Američané stále častěji dávají přednost nájemnímu bydlení na úkor vlastních domů, kterých se staví méně. Přesto všechno ale meziroční pokles stavebních prací dosáhl 5,3 %, což ilustruje, nakolik jsou americké stavební problémy reálné. Trochu uvolněné peněženky států vedly k růstu počtu opravovaných škol, ulic a silnic, také kapacit na zpracování odpadu. Nákupy nových domů poklesly na šestiměsíční minimum. Federální banka ve své zprávě stav označila za stavební depresi, což se negativně projevuje v pokladnách měst a států, které velkou část daňových příjmů těží z daní z nemovitostí.

Kanadský ropovod rozčiluje ekology: Americké ministerstvo zahraničí zkoumá žádost o rozšíření stávajícího ropovodu Keystone o Keystone XL, čímž by došlo k propojení nalezišť v kanadské Albertě s texaským pobřežím v Port Arthur (2.700 km, tečkovaná čára na obrázku). Projekt firmy TransCanada o celkové investiční hodnotě $13 mld. by protnul státy Montana, Jižní Dakota a Nebraska a právě v Nebrasce se nejvíce bouří ochránci životního prostředí i majitelé pozemků, přes které by měl rozšířený ropovod procházet. Jako mezinárodní projekt je schválení či zamítnutí projektu věcí americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, která již začátkem roku naznačila, že projekt hodlá podpořit. Domácí opozici se nelíbí, že by došlo ke zvýšení dovozů ropy z těžkých dehtových písků, při čemž se spotřebovává velké množství energie a mohou se uvolňovat skleníkové plyny. Kanadský investor argumentuje, že díky akci v USA vznikne 20 tisíc nových pracovních míst a kvůli dobrým vztahům mezi Amerikou a Kanadou dojde ke zvýšení americké energetické bezpečnosti. Zajímavou informací, která rozčílila odpůrce projektu bylo, že hlavní lobbista za projekt byl v roce manažerem volební kampaně H. Clinton, obviňují ho proto ze střetu zájmů. Poslední nadějí protivníků projektu tak leží na guvernérovi Nebrasky. Stát dnes nemá žádný legislativní nástroj jak federálnímu projektu v cestě přes jeho území zabránit. Rostou proto tlaky na guvernéra Dave Heinemana, aby svolal zvláštní zasedání legislativy a takovýto zákon urychleně přijal. Republikánský guvernér ale na současnou dobu nezvykle řekl, že hlavní akci očekává od demokratické administrativy prezidenta Obamy. Realizace projektu je tak stále více pravděpodobná.

Říjen 2011

Výdělky bankéřů v porovnání s ostatními:

Newyorský kontrolor pro akciový trh ve své zprávě publikoval srovnání mezd ve finančním sektoru v New Yorku a ve zbytku soukromého sektoru ve městě. Průměrný roční plat bankéřů a akciových obchodníků byl v roce 2010 $361.300, v ostatních firmách se průměrně vyplácelo $66.120 ročně. Finanční sektor byl na druhou stranu krizí zasažen výrazněji než jiné obory. Třetina zrušených míst v New Yorku byla mezi finančníky, v sektoru přitom pracuje jen 12 % lidí ve městě. Jen obchodování a cennými papíry by ještě v roce 2012 mohlo přijít o dalších deset tisíc míst, což by od ledna 2008 bylo už celkem 32.000 ztracených pracovních příležitostí. Studentské dluhy: další rána ekonomice: Od roku 1999 se hodnota studentských půjček na vzdělání v USA zvýšila téměř 7x, z 80 na 550 miliard dolarů. Problém rostoucích dluhů a nezaměstnanosti mladých, kteří mají v krizi problém najít dobře placenou práci, ale způsobil, že podíl nesplácených úvěrů je na rekordní úrovni 11,2 %. Přitom u obecně rizikovějších platebních karet je tento podíl jen o něco málo větší, 12,2 %. Ratingová agentura Moody’s dokonce tento vývoj označila za nebezpečný pro celou americkou ekonomiku, navíc studentské půjčky nevykazují žádné známky zlepšení oproti jiným půjčkám, které se Američané během krize snažili splácet. Šetření jednotlivých států USA nutí univerzity zvyšovat školné a problém se tak ještě zhoršuje. Studenti navíc nemohou čekat žádnou úlevu od federální vlády ve Washingtonu, jaké se dostalo třeba bankám, dluhy jsou jejich osobní a nikdo jim žádnou část dluhu neodepíše. Dluhy US studentů by v dohledné době podle odhadů měly dosáhnout $1.000 miliard. Banky zavádí poplatky za karty, ukazují ale na obchodníky: V posledních týdnech několik velkých U.S. bank, včetně největší Bank of America, oznámilo, že začnou svým klientům účtovat za použití debetních karet při nákupech v obchodech. To vyvolalo vlnu odporu včetně prezidenta Obamy, který také tyto poplatky odsoudil. Banky se ale brání a poukazují na loňský finanční zákon, kterým se zavádí maximální částka (kolem 20-25 centů), kterou maloobchodníci platí bankám za každou platební transakci, který podepsal samotný Obama. Zákon stanoví strop pro odměny, které maloobchodníci musejí bankám odvádět za transakce. Banky tvrdí, že takto stanovené poplatky jsou nízké na to, aby pokryly náklady na údržbu rozsáhlých platebních systémů a zajištění jejich informační bezpečnosti. Podle Jima Goudge z Bankovní asociace v Texasu, tak prodejci vydělávají (např. Home Depot oznámil, že jen loni z těchto poplatků získal $35 mil.), ale bankéři nesou náklady, proto se museli uchýlit k takovýmto krokům.

Stránka 3


4

S Bransonem za 200 tisíc na vesmírnou turistiku: Richard Branson, majitel firmy Virgin Galactic, v Novém Mexiku zahájil provoz prvního soukromého kosmodromu, Spaceport America. Z pouště na jihu USA budou probíhat soukromé turistické cesty do vesmíru, které pro majetné zájemce bude Virgin Galactic nabízet za $250.000. V ceně je dvou a půl hodinový let s pěti minutami stavu beztíže na palubě plavidla White Knight Two. Stavba plavidla i kosmodromu byla komplikovaná a nabrala zpoždění. Branson pro své lety ještě musí získat povolení Federal Aviation Administration, NASA si ale již objednala tři průzkumné lety za $4,5 milionu. Před rokem Branson představil přistávací plochu a nyní dostavěný letecký hangár bere dech svojí velikostí i technickou vyspělostí.

Taphandles také využijí nedalekého závodu firmy Boeing, která zaměstnává dostatečně kvalifikované lidi na řízení CNC strojů. Kongres navíc loni schválil možnost okamžitého odpočtu výrobních investic z daní, takže celou investici firma financuje z daňových úspor. Nástupní plat bude $9-16/hod.

Starbucks a indická Tata Group se již brzy dohodnou: Americký řetězec kaváren Starbucks je už jen několik týdnů od oznámení dohody, že Starbucks na indický trh vstoupí prostřednictvím indické Tata Group. Smlouva by se měla realizovat v hotelech, které Tata v Indii má. Tento krok již učinily jiné americké firmy, konkurence se přiostřuje. V Indii již působí jeden z rivalů Starbucksu,Dunkin Donuts.

Outsourcing lékařského výzkumu na vzestupu: Stále více velkých farmaceutických firem zadává část výzkumu mimo vlastní pracoviště, tzv. Contract Research Organizations. To samozřejmě přilákalo i velké investory, kteří projevují zvýšený zájem o nákup těchto CRO, protože v rostoucí poptávce po jejich službách vidí příležitost jak vydělat. Naposledy se spojily firmy Carlyle Group a Helmann&Friedman, aby za 3,9 miliardy dolarů koupily CRO firmu Pharmaceutical Product Development. Navíc, zvýšená poptávka po službách CRO vede k možnosti účtovat si vyšší, 43 % pharma firem se v dotazníkovém šetření vyjádřilo, že ceny ve druhém čtvrtletí vzrostly. Podle analýzy firmy Coldwell navíc tento trend bude pokračovat, protože většina firem zvažuje nahrazení některých vnitřních činností přesnějšími a více specializovanými outsourcingovanými CRO službami. Asociace amerických CRO oznámila, že příjmy jejich členů od roku 2001 vzrostly o 156 procent, což je průměrně 11 procent ročně. Nejvíce se outsourcují onkologické zkoušky a bádání, celkem 19 %. Odborníci ve vzdálenější budoucnosti odhadují, že až 60-80 % výzkumných činností budou velké firmy poptávat u dodavatelských firem, jejichž výhodou pro investory i zaměstnance je i menší pozornost ze strany U.S. veřejnosti i médií.

Firma se vrací z Číny. Vyplatí se jí to: Firma Taphandles, která vyrábí pivní výčepní páky a další restaurační předměty pro marketing piva, přenáší část výroby zpět z Číny do USA. Firma v Asii zaměstnává 450 lidí, v Americe jen 33, ale po otevření provozu v USA se tento poměr změní. O kolik, to se ještě uvidí, protože majitel firmy očekává, že kratší dodací lhůty a kontrola kvality povedou k více objednávkám od amerických pivovarů a restaurací. Paradoxně, firma při svém založení před lety využila problémů tehdejších konkurentů, jejichž náklady byly vysoké oproti konkurentům s výrobou v Číně. S rostoucím kurzem čínské měny, dlouhými dodacími lhůtami a nižší kvalitou se ale šéf firmy rozhodl, že náročnější část výroby přenese zpět do USA, do státu Washington.

Říjen 2011

IT rozpočty rostou, cloud a outsourcing jen malá část rozpočtů: Většina IT manažerů amerických firem očekává, že jejich rozpočty na provoz IT oddělení v roce 2012 vzrostou; celkem si to myslí 83 % CIO, dotazovaných v průzkumu Společnosti pro informační management v USA. Optimizmus je v IT kruzích sdílený, většina dotazovaných neočekává žádné problémy s náborem lidí, protože kvůli krizi je na trhu dostatek pracovníků. Zajímavé je, že i přes stálé diskuze o outsourcingu IT činnosti do zahraničí a využití cloudu, plánují šéfové IT oddělení utratit na tyto aktivity jen malé částky: v průměru 2 % resp. 6 %. 94 % firem také počítá, že mzdy v IT sektoru příští rok porostou.

Dropbox získal $250 milionů: Firma Dropbox, poskytoval cloud služeb, které již využívá 45 mil. zákazníků, získala nové financováním výši 250 mil. USD, což její hodnotu staví na $4 mld. Lidé si u Dropboxu mohou objednat uložení dokumentů, hudby nebo videa a dostat se k nim přes jakýkoliv používaný přístroj. I Steve Jobs jednou projevil zájem o koupi Dropboxu, poté ale Apple přišel se svojí službou iCloud.

Stránka 4


5

Úspěch Dropboxu je obrovský, jen za poslední rok ztrojnásobil počet svých zákazníků. Přitom jeho seed financování bylo jen 1,2 mil. dolarů a v prvním kole financování vybral od investorů $6 mil. Podle investorů z Index Ventures, kteří zařizovali poslední investici, v níž figurují i takové skupiny jako Goldman Sachs, má Dropbox potenciál stát se jednou z ikon cloud computingu.

Google u obchodního panelu brání Android i HTC: U federálního obchodního panelu ve Washingtonu D.C. (ITC) se projednává návrh na zákaz dovozu do USA mobilních telefonů HTC s operačním systémem Android, vyvinutý Googlem. ITC přezkoumává dřívějšího nález federálního soudce, že mobily HTC porušují dva patenty firmy Apple a jejich prodej na území USA by měl být proto zakázán. Rozhodnutí by měl obchodní panel vydat 6. prosince a ve svém nálezu by měl dbát na veřejné blaho, na které se odvolává i Google. Podle něj by zákaz prodeje konkurenčních telefonů jen posílil dominantní pozici Apple, zabránil snížení cen pro zákazníky a zhoršil služby. Argumentuje také tím, že hrozí, že se Apple stane monopolním dodavatelem mobilních technologií, protože ve stejnou dobu se Apple soudí i se Samsungem a Motorolou, také kvůli mobilním zařízením. Dominantní pozici by tak Apple mohl udržet ne díky úspěchu u zákazníků, ale kvůli šikovnosti svých právníků.

Apple se soudí

8 start-upů chce změnit zdravotnictví: Zdravotnictví jako finančně náročný obor stále přitahuje pozornost začínajících firem, které nabízí nové a neotřelé přístupy. Businessinsider vybral osm amerických startupů, které mají ambici přiblížit informace k pacientům pro jejich lepší rozhodování, ušetřit náklady nebo zajistit efektivnější cestu pacientů mezi různými zdravotnickými zařízeními. 1/ stickK – lidé si dávají na webu cíle (zhubnout, přestat kouřit aj.), k nim přiřadí určitou částku a příjemce (charitu apod.), který ji dostane, pokud cíl nesplníte; 2/ ZocDoc – sjednávání návštěv u lékaře on-line, podle jeho dostupnosti; 3/ Cake Health – sledování a kontrola zdravotních účtů, jejich vysvětlení; 4/ One Medical Group – zlepšení přímé péče od vlastního doktora ze sítě, kteří přijímají jen průměrně 16 pacientů denně, o 9 méně než je americký průměr; 5/ Red Brick Health – individualizované wellness programy, které zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům, aby snížili náklady na pojištění;

Říjen 2011

6/ Avado – Patient Relationship Management; 7/ Bloom Health – zaměstnavatelé vyčlení určitou částku na každého pracovníka a server jim přidělí pro ně nejvhodnější pojištění podle jejich zdraví a preferencí; 8/ Sharecare – doktoři a další profesionálové dávají rady a informace na webu. GAP zavře pětinu amerických obchodů: Oblečení GAP, populární mezi těmi, kdo preferují levnější a jednodušší oblečení, se bude nabízet v méně amerických obchodech než dosud. Firma se rozhodla zrušit 21 % svých prodejen do konce roku 2013, z dnešních 889 si jich ponechá 700. S ročními prodeji 14-15 miliard dolarů patří GAP mezi stálice amerického maloobchodu. Chybějící tržby v Americe chce GAP získat v cizině, ze které by se do dvou let mělo generovat 30 % firemních tržeb. V Číně chce mít 45 místo dnešních patnácti, svoji první prodejnu Banana Republic brzy otevře v Paříži. Prodeje v USA mezitím spíše klesají, meziroční pokles v prodejnách fungujících déle než rok byl v září 4 %. Lidé o své prodejny tedy nepřijdou, jen to do nich mohou mít dále než doposud. Problémy ale určitě budou mít majitelé a provozovatelé obchodních center, protože uzavírané prodejny fungují na 1 milionu čtverečních stop a naplnit obchodní centrum stabilními nájemci je v dnešní Americe čím dál tím těžší.

Pojistka proti špatnému PR: AIG, pojišťovna, která patřila mezi největší příjemce finanční pomoci od americké vlády v těžkých letech 2008-2009 (většinu peněz již vládě vrátila), se z krize poučila: začala nabízet pojištění proti špatné publicitě. AIG byla za svoje problémy během krize velice silně kritizována a sama si musela najmout PR agenturu, aby zvládla špatnou publicitu, které se jí tenkrát dostalo. Malým a středním firmám – velké firmy si většinou dokážou poradit samy – se nabízí, že v případě náhlého problému se špatnou publicitou jim budou obratem poskytnuty služby některé z nasmlouvaných renomovaných PR agentur. Pro firmy, které mají alespoň nějaký krizový plán krizové komunikace, stojí roční pojistka kolem $10.000 ročně a za své služby by si PR naúčtovala sazby, jaké poskytuje jen svým nejlepším klientům. Pojištění se jmenuje ReputationGuard a je o něj solidní zájem. Jednodušší víza mají přilákat cizince na nákupy: USA plánují reformu svého vízového režimu, aby přilákaly nakupující z rychle rostoucích zemí jako Brazílie, Indie a Čína a kteří by podpořili americkou ekonomiku. Pomocí nákupních kuponů, nápadů jako soutěže krásy a méně striktních vízových pravidel chce Amerika přilákat v dalších deseti letech klienty z ciziny a vytvořit tak 1,3 milionu pracovních míst a podpořit ekonomiku útratami přes 850 miliard dolarů. Jeden čínský turista si nedávno pochvaloval, že za tenisky Adidas zaplatil v New Yorku ve výprodeji jen $25, za což by doma nesehnal ani kvalitnější padělek.

Stránka 5


6

Nevada uspořádala sedmidenní cestu semifinalistek soutěže krásy Miss Chinese Cosmos po Nevadě, kterou sledovalo 225 milionů lidí u televize v Číně. Americké zákazníky totiž tíží dřívější dluhy, které splácí jen postupně a obchodníci proto musejí hledat nové zákazníky, kteří by jim zajistili růst tržeb i zisků. Plánuje se vůbec také historicky první mezinárodní reklamní kampaň, která by prezentovala USA jako turistickou destinaci.

Ekonomické ukazatele:

Dow Jones Industrial Average Nasdaq Composite USD/EUR CZK/USD

28.9. 10,913.38 2,415.40 1,3388 18,438

28.10. 12,231.11 2,737.08 1,4020 17,690

Perseus jde vstříc samizdatu: Nakladatelství Perseus Book Group, které v roce 1996 založil investor Frank Pearl, začalo poskytovat služby autorům, kteří chtějí sami publikovat a prodávat své e-knihy. Nová služba má být výhodnější pro autory, kteří budou dostávat 70 % příjmů oproti současné tradici, kdy zavedení nakladatelé autorům dávají 25 %. Kromě nových knížek méně známých autorů se služba líbí i těm spisovatelům, u jejichž knih již vypršela ochranná lhůta u jejich původních vydavatelů, takže se jim práva ke knihám vrátily. Nová služba bude ale dostupná jen těm autorům, jejichž nakladatelé mají s Perseusem podepsanou smlouvu. Protože ale autoři dostanou větší podíl z tržeb za knihy, musejí si zvyknout, že jim již vydavatelé nebudou poskytovat stejné služby jako u tradičního obchodního modelu, kde autoři často dostávali zálohy předem nebo jim nakladatel zařizoval propagaci knihy. Pro mnoho autorů, kteří nejsou široce známí a jejich knihy se neprodávají ve velkých objemech, se ale jedná o atraktivní nabídku, protože pozornost knižních manažerů je soustředěna na několik málo momentálně populárních spisovatelů a nijak velké péče se jim od vydavatelů stejně nedostává. Právě na tuto širokou, i když méně známou autorskou skupinu, Perseus se svojí nabídkou míří.

Vermont: ze stromů padají peníze: Každý podzim je to stejné: státy na severovýchodě USA zažívají nápory turistů, kteří mají jeden cíl – obdivovat barvy podzimu. Massachussetts, Vermont i Maine s těmito příjmy počítají prakticky najisto. Např. Vermont ročně od turistů utrží přes $350 mil., z toho jen hotely se mohou těšit na minimálně 75 milionů. O jak velkou věc jde, svědčí čísla o zahraničních turistech v loňském roce (odhad): přes 133.000 cizinců se přijelo dívat na listy, čemuž se v Americe říká „leef-peeping“.

Říjen 2011

Stránka 6


7

Americké hlavy: George FRIEDMAN

Geostratég George Friedman je maďarského původu. Ze své rodné země jeho rodiče utekli před komunisty, když ještě předtím jako Židé přežili holocaust a hrůzy 2. světové války. Mezinárodní a politické konflikty tak formovaly jeho život od samého mládí. Friedman je nejvíce znám jako geopolitický stratég, autor, řečník a konzultant amerických elit v oblasti mezinárodní bezpečnostní politiky a strategického uvažování. Jeho firma Strategic Forecasting, známější jako STRATFOR, denně publikuje komentář k mezinárodnímu vývoji, a to již od roku 1996. Mezi prémiové klienty, kteří za analýzy platí i milionové částky, patří mnoho firem z Fortune 500, i když Friedman seznam svých klientů nikdy nezveřejnil. Všeobecný respekt si získal během kosovské krize v roce 1999, kdy přesně předpověděl některé kroky kosovských Albánců. Po teroristických útocích v New Yorku v roce 2001 zase několikrát dobře vyhodnotil chování teroristů z Al-Kájdy a následnou reakci Bushovy administrativy.

Před svou analytickou a podnikatelskou kariérou téměř dvacet let vyučoval na Dickinson College ve státě Pensylvánie. Právě tady se věnoval výzkumu v oblasti mezinárodních vojenských konfliktů. Během studené války se věnoval sovětsko-americkému soupeření ve vojenské oblasti, po skončení tohoto období se zaměřil na soupeření Japonska a USA v 90. letech 20. století.

Říjen 2011

Friedman je aktivní autor, jeho knihy jako Budoucnost války, Americká tajná válka a Příští dekáda jsou velmi čtenářsky úspěšné, pozitivně je přijímá i novinářská a analytická komunita ve Spojených státech. Poslední z nich, Příštích sto let, jde proti proudu, když 21. století označuje za americké, nikoliv čínské jak se často říká. Podle Friedmana jsou všechny geopolitické karty rozdány ve prospěch USA a Amerika musí těchto výhod využít ve svůj prospěch. Jako výhody USA uvádí skvělou polohu daleko od možných soupeřů (konflikt s Kanadou vylučuje, s Mexikem ne dříve než v 80. letech tohoto století, kvůli přílivu imigrantů z Mexika na jih USA), vojenskou převahu, schopnost vést svobodný svět i s menším odstupem od svých možných potenciálních vyzyvatelů a možnost stavět proti sobě možné regionální hegemony (Japonsko proti Číně aj.). Za nastupující velmoci tohoto století považuje tři země: Japonsko, Turecko a Polsko, jehož dlouhodobý problém s Německem a Ruskem budou podle něj Poláci muset řešit daleko aktivnějším vystupováním a asertivitou, když Německo podle Friedmana nebude ochotné nějak aktivně zadržovat Rusko (kvůli vzájemně výhodnému obchodu).

Tzv. arabské jaro, kdy v Egyptě a dalších arabských zemích došlo ke změně autoritativních vládců, vidí skepticky. Změnu v Egyptě nepovažuje za skutečnou změnu, protože většiny lidí mimo Káhiru se nijak nedotkla a armáda zůstala stejně u moci. Změny v ostatních zemích se také zdráhá označit za pozitivní a tvrdí, že každá změna nepřináší zlepšení a každá revoluce také nevede k více demokracie. Oceňuje zdrženlivost Turecka a jeho vlády, kterou mnoho Arabů vidí jako přirozeného vůdce muslimského světa v boji proti Západu. Friedman upozorňuje, že zájmy Turecka, člena NATO, se přirozeně s tímto proudem rozcházejí, turecké vedení ale musí velice opatrně mírnit očekávání, které vláda v Ankaře stejně nehodlá naplnit. Naposledy v této věci poskytl rozhovor tureckému listu Hurriyet, viz http://bit.ly/oREn1q.

Friedman není ekonom, proto peníze a finanční otázky v jeho předpovědích hrají menší roli, než by možná někdo očekával. Ve svých projekcích neřeší otázky eura nebo dolaru, za určující považuje geografickou polohu zemí a dané, historicky neměnné reálie. Friedman otevřeně přiznává, že většina jeho předpovědí se nenaplní. Nemění však své pozice ohledně hlavních příčin a kroků jednotlivých zemí na mezinárodní scéně.

Stránka 7


8

Ekonomika států: KALIFORNIE

„California has it all“ je heslo, které téměř přesně vystihuje realitu tohoto nejlidnatějšího amerického státu. Ekonomická síla Kalifornie (CA) je taková, že podle různých výpočtů by Kalifornie jako samostatná ekonomika byla 8.-10. největší ekonomikou na světě. Postavení CA mezi ostatními U.S. státy je natolik jedinečné, že historii USA ovlivnilo tak, jako nejspíše žádný jiný stát Unie. Ekonomika Kalifornie by také vydala na mnohonásobně větší prostor než je jí vyhrazeno tady. Kalifornie, stejně jako několik dalších amerických států, se stala součástí Spojených států v období po podepsání mírové smlouvy s Mexikem (Treaty of Guadalupe Hidalgo, 1848), v roce 1850. Tehdy Mexiko za $15 milionů (dnes asi $400 mil.) postoupilo Spojeným státům 2 1,36 mil. km půdy. To, čemu dříve Američané říkali Západní hranice (Western Frontier) a bydlelo tam všeho všudy 150.000 obyvatel, se rozrostlo na nejdynamičtější část celé země s 38 miliony obyvatel. Kalifornský klimat se stal lákadlem jak obyvatel, tak podnikatelů a raných občanů USA, kteří při své cestě na Západ v 19. století došlo až na břeh Pacifiku. Demografický růst se v CA nezastavil ani ve 20. století. CA patří k několika státům USA, které zažily období vlastní nezávislosti. V letech 1846-1850 existovala samodeklarovaná California Republic, jejíž vlajka se stala základem pro dnešní vlajku CA. V roce 1848 v Kalifornii vypukla zlatá horečka, která přinesla obrovské demografické a sociální změny.

Říjen 2011

Schopnost rychle se adaptovat na nové podmínky už zůstala součástí životního stylu státu. Mezi hlavní kulturní a ekonomické změny 20. století patří vznik aglomerace Los Angeles, fenomén filmového průmyslu a zábavy, průmyslové investice během studené války, hnutí hippies a digitální a elektronický průmysl s centrem v pověstném Křemíkovém údolí (Silicon Valley). Hlavním městem je méně známé Sacramento s půl milionem obyvatel. Administrativním centrem státu je město již od roku 1854. Větší a známá velká města jsou kromě L.A. ještě San Francisco, San Diego, Oakland, Anaheim nebo San Jose. Geografie CA zahrnuje Pacifik na Západním pobřeží, pohoří Sierra Nevada na východě, lesnatý severozápad a poušť Mojave na jihovýchodě. Uprostřed je Central Valley, hlavní zemědělská oblast státu. CA sousedí s Oregonem na severu, Nevadou a Arizonou na východě a mexickým státem Baja California na jihu.

Vzdálenost od jiných center USA a rychlost rozvoje zabránily, aby se ekonomika státu soustředila jen na několik málo oborů. Protože průmysl byl původně jen na východě USA, musela si Kalifornie pomoct sama a vybudovala si aktivní a rozmanitou ekonomiku. K dlouhodobým sektorům (zemědělství, těžba surovin) se postupně přidávaly další (letectví, biotechnologie, internetové firmy, vzdělávání). Protože lidí měla CA vždy dostatek, mohly se nové obory přidávat k těm stávajícím, místo aby je vytlačovaly nebo s nimi soupeřily o zaměstnance. Před druhou světovou válkou se už stihl rozrůst filmový průmysl natolik, že získal celosvětovou slávu a kulturní vliv. Po začátku studené války pomohly vládní investice rozvinout letecký a obranný průmysl, které se ale dobře rozvíjely už před začátkem války. Blízkost oceánu, ekonomická prosperita, poptávka po kalifornských produktech a zboží a iluze lehkého životního stylu (silně živená Hollywoodem) vedly k populační explozi a specifickému lehkému a bezstarostnému způsobu života. Realitní a stavební průmysly se také staly největší v USA.

Mojave

Klima CA ji předurčuje k zemědělství, na které navazuje potravinářský průmysl, který je největší v USA. V Kalifornii se pěstuje přes 200 zemědělských plodin, z nichž některé se pěstují pouze v Kalifornii. Kalifornia dodává téměř celou americkou produkci nektarinek, datlí, fíků, kiwi, oliv nebo pistácií. Největší podíl na zemědělské produkci mají hlávkový salát a rajčata. Jen v Texasu se pěstuje víc bavlny. Produkce mléka je největší mezi U.S. státy, chov dobytka je druhý největší v USA. Rybáři využívají přes 1.000 km mořského pobřeží, z úlovků je ekonomicky nejcennější tuňák.

S ekonomickým rozvojem přišly i dopravní zácpy

Stránka 8


9

Golden State, jak se Kalifornii říká, byl na začátku mnoha sociálních a kulturních trendů, které později ovlivnily Ameriku a celý svět. Reforma vzdělávacího systému v 50. a 60. letech 20. století byla napodobována mnoha dalšími americkými státy. V roce 1967 „Summer of Love“ a hnutí hippies zapůsobily na celou Ameriku a přispěly ke změně amerického životního stylu. Od 70. let se v Kalifornii rozvíjí elektronický a počítačový průmysl, který od té doby ovládl celý svět. Do Silicon Valley za firmami a začínajícími podnikateli přišli i rizikoví investoři a venture kapitál dnes zaměstnává desetitisíce absolventů prestižních amerických univerzit. Hewlett a Packard ale svůj podnik založili v jedné garáži v Palo Altu už v roce 1935… Tito absolventi Stanford University byli jen dva z mnoha vůdčích osobností amerického byznysu, kteří prošli touto vyhlášenou vzdělávací institucí. V Silicon Valley se dnes již soustředí začínající podnikatelé nejen ze severní Ameriky, ale prakticky z celého světa. I v současné ekonomické krizi se oblast okolo San Franciska magnetem pro další a další podnikatele, kteří mají ambice se svým produktem nebo službou změnit celý svět.

Capitol v Sacramentu

Realitní krize dopadla na CA obzvláště tvrdě. Do roků 2006-2007 ceny rostly prakticky neustále a v mnoha bohatých oblastech byla průměrná cena domu přes milion dolarů. Na druhou stranu, v zemědělském centru státu patří několik zemědělských oblastí k nejchudším v USA. Pokles cen a malá poptávka prakticky zastavily stavební a realitní průmysl a i proto má dnes CA, přes všechen svůj ekonomický úspěch, nezaměstnanost větší než je průměr v USA (11,9 % v září 2011). Dlouholeté zadlužování a politická neprůchodnost škrtů (demokraté) nebo zvýšení daní (republikáni) způsobily, že tehdejší guvernér Arnold Schwarzenegger musel nařídit povinné volno několikrát v měsíci mnoha státním zaměstnancům a města byla nucena propouštět učitele, policisty nebo hasiče. Mnoho oblastí se s finančními problémy bude potýkat ještě dlouho. Zdražuje se i školné na státních univerzitách, někde údajně i o desítky procent ročně. Vztah k životnímu prostředí a vzájemná tolerance vedly již před více než třiceti lety ke snahám výrazně snížit dopravní a smogové problémy, které individuální doprava již v té době způsobovala. Vyhrazené jízdní pruhy pro auta s minimálně dvěma cestujícími byly poprvé vyzkoušeny právě v CA a postupně vedly k mnoha dalším ekologickým iniciativám. Firma Tesla Motors se stala lídrem výroby elektromobilů. Ty podle progresivních ekonomů mají stát u zrodu „zelené revoluce“ a stát za tvorbou milionů pracovních míst v nových a moderních povoláních. Sportovní Tesla Roadster dnes stojí přes 100 tisíc dolarů, přesto je po něm v CA poptávka a s pokračující vládní podporou a nižší cenou díky technickému pokroku by měla během deseti let najít miliony nových zákazníků. Nový guvernér Jerry Brown také nedávno distribučním firmám nařídil, že třetina z dodávané elektřiny musí pocházet z obnovitelných zdrojů.

Jednou z charakteristik kalifornské ekonomiky je shlukování firem do tzv. klustrů, které se dostaly i do učebnic managementu a začaly být napodobovány po celém světě. Asi nejvíce známý je vinařský, který zahrnuje desítky vinařství, dvě univerzity, několik časopisů a vínu věnovaných webů a další příbuzné obory. Také oblast okolo San Jose je ekonomicky významná jako největší centrum (shluk) biotechnologií v USA. Kalifornie je také turistickou atrakcí a velkým obchodním centrem, přes které proudí většina obchodu s Čínou. Vlajkou CA je tzv. Bear Flag s medvědem grizzly na bílém pozadí a s tzv. Lone Star hvězdou, která se na vlajce území dnešní Kalifornie objevuje již od roku 1836, kdy se osadníci vzbouřili proti tehdejší mexické nadvládě. Znak Kalifornie znázorňuje bohyni moudrosti a války s medvědem grizzly, horníkem znázorňujícím zlatou horečku a lodě jako znak ekonomické síly. Nápis Eureka jako „Našel jsem!“ je mottem Kalifornie.

Věznice Alcatraz u San Francisca byla v provozu v letech 1934-1963

Česká republika má v Los Angeles generální konzulát (generální konzul Michal Sedláček) a honorárního konzula (Richard Pivnicka) v San Franciscu. Agentura CzechInvest provozuje Czech Accelerator v Plugand-Play v Sunnyvale, kam na pobyty jezdí české firmy, které tam získávají zkušenosti, kontakty a informace, popř. investory.

San Francisco – tramvaje a Golden Gate Bridge Tesla Roadster

Říjen 2011

Stránka 9


10

Americké listy zpracovává a vydává Tomáš Hart, v období srpen 2007 - srpen 2011 obchodně-ekonomický konzul ČR v New Yorku. Od září 2011 pracuje jako poradce generálního ředitele agentury na podporu obchodu CzechTrade. Pomáhá také Stanislav Beneš, od září 2011 obchodněekonomický konzul ČR v New Yorku. Náměty, komentáře, žádosti o doplnění či vyškrtnutí z mailing listu směřujte prosím na [email protected]

Říjen 2011

Ekonomika_USA – Twitter http://twitter.com/#!/Ekonomika_USA

Stránka 10

Říjen 2011 Stránka 1. 1 Americká ekonomika Říjen I když je po recesi, příjmy stále klesají (2)

Recommend Documents