Život je jen náhoda
1. signální
Pro, že se mi každou noc o tom jen zdá, o tom jen zdá, že v mém život vyšla má tak šastná a krásná hvzda, pro že se mi každou noc o tom jen zdá, že ta hvzda mi dá to štstí, o nmž se mi ve dne nezdá.
Až si zejtra ráno eknu zase jednou provždy dost právem se mi budeš tiše smát jak omluvit si svoji slabost, nenávist a zlost když za všechno si mžu vlastn sám.
Zdání klame, mimoto každý sen, který v noci míváme, zažene píští den. Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoe, život plyne jak voda a smrt je jako moe. Každý k moi dopluje, nkdo díve a nkdo pozdji, kdo v život miluje, a neztrácí nadji. až uvidíš v život zázraky, které jenom láska umí, zlaté rybky vyletí nad mraky pak porozumí: že je život jak voda, kterou láska ve víno promní, láska že je náhoda a bez ní štstí není.
®: Za spoustu dní možná za spoustu let až se mi rozední budu ti vyprávt na 1.signální jak jsem vobletl svt jak t to vomámí a nepustí zpt. Jaký si to udláš takový to máš. Jaký si to udláš takový to máš. Až se dneska veer budu tváit zas jak Karel Gott, budu zpívat vampamtydapam všechna sláva polní tráva ale peníz pijde vhod jak jsem si to uál tak to mám. ®: nana ...
A te Réhradice
Zvednte kotvy
A te Rehradice na pkný rovin Tee tam vodnka dol po ddin Je pkná, je istá
Už vyplouvá lo John B., už vyplouvá lo John B., okamžik malý, jen než popluje v dál, nechte m plout, nechte m plo-o-out, sil už málo mám, tak nechte m plout.
A po tej vodnce drobný rebé skáó Povz mi má milá, pro tvý oi pláó Tak smutn, žalostn Pláó oné pláó šohajó po tebé Že sme sa dostali daleko vod sebe Daleko vod sebe Pro by neplakaly, když srdénko bolí Musijó zaplakat šohajovi kvli Šohajovi kvli. A te Rehradice na pkný rovin Tee tam vodnka dol po ddin Je pkná, je istá.
Nejdív jsem se napil, na zdraví všem pipil, vím, že cesta má konec už má, nechte m plout, nechte m plout, sil už málo mám, tak nechte m plout. Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl, okovy na mne dal a pistole vzal, šerif John Stone, šerif John Stone, moji svobodu vzal šerif John Stone. Už vyplouvá lo John B., už vyplouvá lo John B., okamžik malý, jen než popluje v dál, nechte m plout, nechte m plout, sil už málo mám, tak nechte m plout.
Zní
Zní jako kapek pár když dopadnou do mlhy ranní a jsou tak bezmocní a jiskivý, jak stopy saní Víš co potší co zarmoutí, jak peklo pálí znáš ten malej svt plot a dr, panenek s mašlí Dtskej plá a dtskej smích louky v sady promní motýlm se vyhýbá usíná s ránem
Amazonka Ty sám zavzpomínej na první zub, co v pranici vylít a prak co stelil náhodou nezazlívej rozbitý lokty.
1. Byly krásný naše plány, byla jsi mj celej svt, as je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let.
3. Kluci tenkrát, co t znali, všude, kde jsem s tebou byl, "Amazonka" íkávali, a já hrd pisvdil.
Víš co potší co zarmoutí, jak peklo pálí znáš ten malej svt plot a dr, panenek s mašlí
2. Tenkrát byly dti malý, ale život utíká, už na "táto" slyší jinej, i když si tak neíká.
4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neíká. ®:
Dtskej plá a dtskej smích louky v sady promní motýlm se vyhýbá usíná s ránem
®: Nebe modrý zrcadlí se v ece, která všechno ví, stejnou barvu jako mly tvoje oi džínový.
5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis asem myslela, vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtla. ®: Te jsi víla z paneláku, samá deka, samej krám, já si pál jen, abys byla poád stejná, písahám, poád stejná, písahám.
Andl
Zajíci
1. Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla pinesl jsem si andla, polámali mu kídla, díval se na m oddan, já ml jsem trochu trému, tak vtiskl jsem mu do dlan lahviku od parfému.
Podzimní bílá mlha válí se po mechu, myslivci vstávaj' už ráno, zajíci vylezli a nechce se jim z pelechu, nebo se chtjí dožít Vánoc.
R: A proto, prosím, v mi, chtl jsem ho žádat, aby mi mezi dvemi pomohl hádat, co m eká a nemine, co m eká a nemine. 2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky, do tváe jsem mu nevidl, pokoušel se ji schovat, to asi ptákm závidl, že mohou poletovat. R: 3. Když novinky mi sdloval u okna do ložnice, já kídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice. A tak jsem pozbyl andla, on oknem odletl mi, však pítel prý mi udlá novýho z mojí helmy. R:
®: Vzduchem zní fanfára - tramtarararara, po poli kráejí stelci, [: já se svou kytarou zpívám písniku prastarou o tom, že malí budou velcí. :] Zajíci naposledy potesou si tlapkama a potom obléknou dresy, zaíná specielní slalom mezi brokama na trati pole-louky-lesy. ®: Už volá hlavní zajíc:"Pravda vítzí, nohy jsou naše hlavní zbran, až to tu skoní, sraz je v sedm veer na mezi, a te, zajíci, hurá na n!" ®: + že malí budou jednou velcí ...
Zafúkané
Batalion
Vtr snh zanésl z hor do polí, já idu pes kopce, pes údolí, idu k tvej ddin zatúla nej, cestiky snhem sú zafúkané.
*: Víno máš a markytánku dlouhá noc se prohýí. Víno máš a chvilku spánku díky, díky verbíi.
Ref.: Zafúkané, zafúkané kolem ma všecko je zafúkané Zafúkané , zafúkané, kolem ma fšecko je zafúkané
1. Díve než se rozední kapitán k osedlání rozkaz dává. Ostruhami do slabin kon pohání Tam na stran polední ekají ženy zlaáky a sláva do výstel karabin zvon už vyzvání.
Už vašu chalupu z dálky vidím, srdce sa ozvalo, bit ho slyším, sná enom pár krok mi zostává, a budu u tvého okénka stát. R: [: Ale zafúkané, zafúkané, okénko k tob je zafúkané. :] Od tvého okna sa smutný vracám, v závjoch zpátky dom cestu hledám, spadl snh na srdce zatúlané, aj na mé stopy - sú zafúkané. R.: [: Zafúkané, zafúkané, mé stopy k tob sú zafúkané. :]
R: Víno na kuráž a pomilovat markytánku, zítra do Burgund batalion zamíí Víno na kuráž a k ránu dv hodinky spánku díky díky vám královští verbíi 2. Rozprášen je batalion, poslední vojáci se k zemi hroutí, na polštái z kopretin budou ven spát. Nepla sladká Marion verbíi nové chlapce pivedou ti. Za královský hermelín padne každý rád. R: *:
Bedna od whisky
Zabili, zabili
Dneska už m fóry njak nejdou pes pysky Stojím s dlouhou kravatou na brdn od whisky. Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pin. Tu kravatu co nosím mi navlík soudce Linch.
1. Zabili, zabili chlapa z Koloavy, eknte hrobai, kde je pochovaný.
R. Tak kopni do tý bedny a panctvo neeká jsou dlouhý schody do nebe a cesta daleká. Do nebezskýho báru já sucho v krku mám. Tak kopni do tý bedny a na cestu se dám.
Mít tak všechny brdny od whisky vypitý. Postavil bych malej dm na louce ukrytý. Postavil bych malej dm a z okna koukal ven a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben. R. Tak kopni do tý bedny ... Kdyby si se hochu jen poád nechtl rvát. Nemusel jsi dneska na týhle bedn stát. Moch si nkde v suchu tu svoji whisky pít. Nemusel si dneska na krku laso mít. R. Tak kopni do tý bedny ...
R: Bylo tu, není tu, havrani na plotu, bylo víno v sud, te tam voda bude, není, není tu. 2. Špatn ho zabili, špatn pochovali, vlci ho pojedli, ptáci rozklovali. R: 3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji, havrani pro nho po poli krákají. R: 4. Kráká starý havran, krákat nepestane, dokud v Koloav živý chlap zstane. R:
Až kopneš do tý bedny jak se to dlává v krku ti ystane jenom dírka mravá. Jenom dírka mravá a k smrti janom krok. Má to smutnej konec a whisky ani lok. R. Tak kopni do tý bedny ...
Vodácká holka 1. Když vlny se valí a peeje vou a šutry z nich civí jak svy, lo praská a umrlí zvon bije tmou, tak ekni, kdo pomoct ti umí. *: Kdo pádlem jen kmitne a pevrátí lo, pak jeí jak staženej z kže, že ty jseš ta atrapa, ty jseš ten cvok, co za každý cvaknutí mže.
Bláznova ukolébavka R: Tu vodáckou holku si navky nech, netop ji, nezahánj, svou víru, svou sílu, svý štstí i pech, svý strachy, svý prachy, svj poslední dech jí poctiv odevzdávej a lásku za lásku dávej. 3. Kdo pipálí rejži a pesolí aj, kdo sl nechá v posledním kempu, kdo ráj zmní v peklo a peklo zas v ráj, kdo zná všechny písniky tremp.
2. Je pkná jak ráno a voní jak les, když na devo u ohn hrává, je zrádná jak koka a vrná jak pes, ta holka, co pi tob spává.
*: Kdo peje ti štstí a kope ti hrob, kdo sladce hned šeptá, hned víská, a koho bys roztrh' a praštil a kop' a po kom se celej den stýská. 4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král a vrásky nám pomáraj' kži, svý holce dej pusu a ekni "jdem dál" a na pádlo polož jí rži. R:
Máš má oveko dávno spát i píse pták koní kvli nám pestal i vítr vát jen mra zírá zvení Já znám její záš tak vyhledej skrýš zas má bílej pláš a v okn je míž ®:Máš má oveko dávno spát a mžeš hát ty mn mžeš hát Vždy pijdou se ptát, zítra zas pijdou se ptát jestli ty v mých pedstavách už mizíš Máš má oveko dávno spát dnes máme plnoc temnou Ráno budou nám bláznm lhát že ráda snídaš se mnou Pro ml bych jim lhát že jsem tady sám když teb mám rád když teb mám rád
Carpe Diem 1. Nadešel asi poslední den podívej celá planeta blázní A já neuroním ani slzu pro ni Jenom zamknu dm
Vlaštovko le A pjdu po kolejích až na konenou Hle jak mám krok vojenský rázný A nezastavím ani na ervenou Natruc pedpism
R: Tak tady mn máš Dnes mžeš íkat klidn co chceš Zbylo tak málo slov Tak málo vt co nelžou 2. Tak už si nebudeme hrát na román Šeti rž nikdo nás nenatáí Je poslední den a zbyla nám jen Miska cukroví A všechny hospody dnes doženou plán A svt z posledního pije a taní Já nebudu pít nechám naplno znít V hlav všechno co mám R: 3. Žádny slib z tch co jsem ti dal Nejde vyplnit a nejde vzít spátky Tak a toí se svt mladší o deset let Na desce Jethro Tull A platí aspo dnes co dív jsem jen lhal Carpe diem život je krátký V tvých oích je klid A nemám chu snít co by bylo dál. R:
1. Vlaštovko, le pes ínskou ze, pes písek poušt Gobi, oblétni zem, vyle až sem, jen a se císa zlobí. Dnes v noci zdál se mi sen, že ti zrní nasypal Ludwig van Beethoven, vlaštovko, le, nás, chudé, ve. 2. Zeptej se ryb, kde je jim líp, zeptej se plameák, kdo závidí, nic nevidí z té krásy zpod oblak. Až spatíš nad sebou stín, vz, že ti mává sám pan Jurij Gagarin, vlaštovko, le, nás, chudé, ve. 3. Vlaštovko, le rychle a te, nesu ti zlaté groše, první je mj, druhý je tvj, tetí pro svtlonoše. Až budeš unavená, pírka ti pofouká Máí Magdaléna, vlaštovko, le, nás, chudé, ve, vlaštovko, le, nás, chudé, ve, vlaštovko, le ...
Vesnická romance
Dej mi víc své lásky
Když pršelo, jen se lilo, a tele doma nebylo, jela Anika na kole hledati tele na pole.
1. Vymyslel jsem spoustu nápadu , aúú co podporujou hloupou náladu, aúú, hodit klíe do kanálu, sjet po zadku holou skálu v noci chodit strašit do hradu
Na poli tele nebylo a pršelo, jen se lilo, na poli byl jen Pepíek, on jí nabídl deštníek. A za ruce se držíce došli spolu do vesnice, slunce už zase svítilo, nepršelo a nelilo. Andulko, mé dít, vy se mi tuze líbíte, spatila malou rybiku, jak polykala vodiku. A od té doby kdekdo ví, že život není ržový, že za pecí je tepleji než ve švestkové aleji.
2. Dám si dvoje housle pod bradu, aúú, v bíle placht chodím pozadu, aúú, úpln melancholicky, s citem pro vc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu, aúú. ®: Má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc své lásky, aúú Ja nechci skoro nic, já nechci skoro nic, já chci jen pohladit tvé vlásky, aúú 3. Nejlepší z tch divnej nápadu, aúú, mi dokonale zvednul náladu, aúú, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západu, aú ®:
Delfíni
V moi je místa dost
Delfín Ma a delfínice Fí na sebe pískají: pípípípípí, a já tu ve slovníku esko-delfíním a hrozn moc tm dvma závidím, protože:
®: V moi je místa dost, v moi je místa dost, v moi je místa, místa, ach, místa, v moi je místa dost.
Delfín Ma a delfínice Fí na vlnách se nžn houpají a pak plují dol do hlubin a pna z vln je jako cherubín. ®: Pod hladinou oceán, stejn jako pod peinou, podle svdectví kapitán delfíni nevyhynou. Delfín Ma a delfínice Fí na sebe pískají: pípípípípí, a já tu ve slovníku esko-delfíním a hrozn moc tm dvma závidím, protože: ®: Pod hladinou oceán, stejn jako pod peinou, podle svdectví kapitán delfíni ani lidi nevyhynou. delfíni nevyhynou delfíni ani lidi nevyhynou ne ne...
1. Podmoský koník kluše s nákladem moské pny, cesta je velmi mokrá, koník je popletený, za první vlnou vlevo okolo moských patník, za rohem v Golfském proudu už vidí Afriku. ®: 2. Medúzy prhledné jak výkladní skí, ím blíž jsou k hladin, tím vidt jsou mí, na vlnách houpají se a když je nikdo nevidí, šouchají do lehátek, strkají do lidí. ®: 3. V chaluhách pod hladinou perou se chobotnice, na každém chapadle boxerská rukavice, perou se, melou se, padají, vstávají a všechny ryby kolem ploutvemi pleskají. ®: 4. Rejnoci placatí jak kuchyské utrky šestého každý msíc dobijou baterky, na moských kižovatkách blikají svtlama, aby se nesrazily ryby s rybama. ®:
Už to nenapravím
Divoké kon
R: [: Vap tap tap ... :] 1. V devt hodin dvacet pt m opustilo štstí, ten vlak, co jsem jím ml jet, na koleji dávno nestál, v devt hodin dvacet pt jako bych dostal pstí, já za hodinu na námstí ml jsem stát, ale v jiným mst. Tvá zpráva znla prost a byla tak krátká, že stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka zadní otevená, zadní otevená, já naposled t vidl, když ti bylo dvacet, to jsi tenkrát ekla, že se nechceš vracet, že jsi unavená, ze m unavená. R:
Já vidl divoké kon, bželi soumrakem, Já vidl divoké kon, bželi soumrakem, Vzduch tžký byl a divn vonl tabákem. Vzduch tžký byl a divn vonl tabákem.
2. Já ekala jsem, hlavu jako step, a zdálo se, že dlouho, mže za to vinný sklep, že lovk asto sleví, já ekala jsem, hlavu jako step, s podvdomou touhou, já ekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik pesn, nevím. Pak jedenáctá bila a už to bylo passé, já dív jsem mla vdt, že vidt chci t zase, láska nerezaví, láska nerezaví, ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý, byl odmený moc, na vlídný slovo skoupý, už to nenapravím, už to nenapravím. R:
Bželi, bžli, bez uzdy a sedla,krajinou ek a hor Bželi, bžli, bez uzdy a sedla,krajinou ek a hor Sper to ert, jaká touha je to vedla za obzor Sper to ert, jaká touha je to vedla za obzor Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na vnost, Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na vnost, naše touho ješt neumírej, sil máme dost naše touho ješt neumírej, sil máme dost. V nozdrách sládne zápach klisen na behu jezera, V nozdrách sládne zápach klisen na behu jezera, milování je divoká píse veera milování je divoká píse veera. Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, král s dvoany pijíždí na popravu zbojník král s dvoany pijíždí na popravu zbojník. chtl bych jak divoký k bžet bžet, nemyslet na návrat, chtl bych jak divoký k bžet bžet, nemyslet na návrat, s koskými handlíi vyrazit dvee, to bych rád s koskými handlíi vyrazit dvee, to bych rád. Já vidl divoké kon….
Divokej horskej tymián
Ukolébavka
Dál za vozem spolu šlapem, nkdo rád a nkdo zmaten, kdo se vrací, není sám, je to vc, když pro nás voní z hor divokej tymián.
1. Den už se sešeil, už jste si dost užili, tak hajdy do pein, a ne, abyste tam moc ádili, zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo, pejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo, na na na ..., aby h nebylo, to by nám stailo. .R: Hajduly, dajduly, aby víka sklapnuly, hajduly dajdy, každý svou peinu najdi, hajajajajajajaja, Kuba, Lenka, máma a já, zítra, dív než slunce zane hát ..., dobrou noc a spát.
Léto, zsta dlouho s námi, dlouho hej a spal nám rány, až po okraj napl džbán, je to vc, když pro nás voní z hor divokej tymián. ®: Podívej, jak málo staí, když do vázy natrhám bílou nocí k milování z hor divokej tymián. Dál za vozem trávou, prachem, nkdy krokem, nkdy trapem, kdo se vrací dol k nám, je to vc, když pro nás voní z hor divokej tymián. ®:
2. V noci nkdy chodí strach, srdce náhle dlá buch-buchy, nebojte, já spím na dosah, když m zavoláte, zbiju zlé duchy, zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo, pejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo, na na na ..., aby h nebylo, to by nám stailo. .R: + a spát, a spát ...
Tulácký ráno
Dokud se zpívá
Posvátný je mi každý ráno, když ze sna budí šumící les a když se zvedám s písnikou známou a pezky chestí o skalnatou mez.
1. Z Tšína vyjíždí vlaky co tvrthodinu, vera jsem nespal a ani dnes nespoinu, svatý Medard, mj patron, uká si na elo, ale dokud se zpívá, ješt se neumelo, hóhó.
®: Tulácký ráno, na kemp se snáší, za chvíli pjdem toulat se dál, a vodou z íky ohe se zháší, tak zase pjdem toulat se dál.
2. Ve stánku koupím si housku a slané tyky, srdce mám pro lásku a hlavu pro písniky, ze školy dobe vím, co by se dlat mlo, ale dokud se zpívá, ješt se neumelo, hóhó.
Posvátný je mi každý veer když oi k ohni vždy vrací se zpt Tam mnohí z pán ml by se kouknout a hned by vidl, jakej chcem svt.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem ped chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ješt se neumelo, hóhó.
®: Posvátný je mi každý slovo, když lesní moudrost a pírodu znáš, bobíku sílu a odvahu touhy kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá ? ®:
4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tlo, tak dokud se zpívá, ješt se neumelo, hóhó. 5. Z Tšína vyjíždí vlaky až na kraj svta, zvedl jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?", a z veliké dálky do uší mi zaznlo, /: že dokud se zpívá, ješt se neumelo. :/
Don Quijote
Ti kíže
Probírám s tím co bylo dív cítím jizvy po chvílích nikdy neprožitých Ptám se co jsem chtl a co te mám tísky ze školních lavic cenzurou prošlej sná
Dávám sbohem behm proklatejm, který v drápech má ábel sám. Bílou pídí šalupa „My grave“ míí k útesm, který znám.
R: Jsem Don Quijote život je vtrnej mlýn Jsem Don Quijote a ty jsi vtrnej mlýn Poítám pražce z vyjetých kolejí Pemýšlím o první jarní vni ve spreji místo od not se ernám od sazí spím deset hodin denn a školou procházím jen tak tak R: Z barev sn tch co v noci v parku spí jen stží volnost pták nakreslím jím píborem a spím v peinách a radost unesli na marách R:
®: Jen ti kíže z bílýho kamení nkdo do písku poskládal. Slzy v oích ml a v ruce znavený, lodní deník, co sám do nj psal. První kíž má pod sebou jen hích, samý pití a rvaka jen. Chestot nož. pi kterých pejde smích, srdce kámen a jméno „Sten“. ®: Já Bob Green, mám tváe zjizvený, štkot psa znl, když jsem se smál,. Druhej kíž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. ®: Tetí kíž sand vyvolá jen vztek, Katty Rodgers tm dvoum život vzal. Svdomí ml vedle nich si klek ... Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštt božský. A mi tedy Bh odpustí. ®: Jen ti kíže z bílýho kamení nkdo do písku poskládal. Slzy v oích ml a v ruce znavený, lodní deník, co sám do nj psal.
Ti citronky V jedné moské pustin ztroskotal parník v hlubin Jenom ti malé citronky zstaly na hladin Ref: Rybaroba rybaroba rybaroba uu Rybaroba rybaroba rybaroba uu zstaly na hladin Jeden z nich povídá pátelé: netvate se tak kysele Vždy je to pece veselé,že nám patí moe celé Ref: A tak se citronky plavily dál, jeden jim k tomu na kytaru hrál A tak se plavily do dáli až na ostrov korálový Ref: Tam je však stihla nehoda zlá, byla to moská píšera Sežrala citronky i s krou a zakonila tak baladu mou Ref:
Ešt som sa neoženil
1. Ešt som sa neoženil už ma žena bije. A já som si narychtoval tri dubové kije. S jedým budem ženu bici, a s tým druhým dzeci dzeci, dzeci, dzeci, a s tým tretím kyja, kyjaiskom pojdzem na zálety. 2. Kam ty zajdeš, aj já zajdu, pojdeme do mlýna, opytáme se mlynára co že za novina. Koleka se otáaj, žitéko se mele, mele, mele, mele, moja milá se vydává, pojdzem na veselie.
Franky Dlouhán
To ta Hepa
Kolik je smutného, když mraky erné jdou lidem nad hlavou smutnou dálavou. Já slyšel píbh, který velkou pravdu ml, za as odletl, každý zapomnl.
To ta He pa to ta He pa to je pekné mesto a v tej He pe a v tej He pe švárnych chlapcov je sto
®: Ml kapsu prázdnou Franky Dlouhán, po státech toulal se jen sám a že byl veselej, tak každej ml ho rád. Tam ruce k dílu mlky piloží a zase jede dál. A každej kdo s ním chvilku byl, tak dlouho se pak smál. Tam kde byl pla tam Franky hezkou píse ml slzy neml rád, chtl se jenom smát. A když pak veer rane tiše usínaj Frankv zpv jde dál nocí s písní dál ... ®: Tak Frankyho vám jednou našli, pestal žít, jeho srdce spí, tiše smutn spí. Bh ví jak, za co tenhle smíšek konec ml, fará píse pl, umíraek znl ... ®:
[: Koho je sto koho je sto nie po mojej vôli len za jedným len za jedným srdieko ma bolí :] Za Janíkom za Palíkom krok by nespravila za uríkom za Mišíkom Dunaj preskoila Dunaj Dunaj Dunaj Dunaj aj to širé pole
en za jedným en za jedným poešenie moje
Tereza (Osamlý msto)
Grónská písnika
1. Ten den co vítr listí z msta svál mj džíp se vracel jako by se bál že asfaltový moe odliv má a stáj, že svýho kon nepozná.
Daleko na severu je Grónská zem, žije tam Eskymaka s Eskymákem, my bychom umrzli, jim není zima, snídají nanuky a eskima. my bychom umrzli, jim není zima, snídají nanuky a eskima.
®: ekni kolik je na svt kolik je takovejch mst ekni kdo by se vracel všude je tisíce cest. Tenkrát když jsi mi Terezo ekla že ráda m máš tenkrát ptal jsem se Terezokolik mi polibk dáš, naposled, naposled. 2. Já z dálky vidl msto v slunci stát a dál jsem se jen s hrzou mohl ptát. Pro vítr mlátí spoustou okenic? Pro jsou v ulici auta, jinak nic? ®: 3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut zaznívá odnkud nžný tón Flaut a v závji starýho papíru válej se erný klapky z klavír. ®: 4. Tak loudám se tím hrozným mstem sám a vím že Terezu už nepotkám. Jen já tu zstal s prázdnou ulicí a vosamlý msto mlící. ®:
2. Mají se bezvadn, vyspí se moc, pl roku trvá tam polární noc, na jae vzbudí se a vybhnou ven, pl roku trvá tam polární den. 3. Když snhu napadne nad kotníky, hrávají s medvdy na etníky, medvdi tžko jsou k poražení, nebo medvdy ve snhu vidt není. 4. Pokaždé ve stedu, pesn ve dv zaklepe na na ígl hlavní medvd: "Dobrý den, mohu dál na vteinu? Nesu vám trochu ryb na svainu." 5. V kotlíku bublá aj, kamna hejí, psi venku hlídají ped zlodji, smíchem se otásá celé ígl, medvd jim pedvádí spoustu fígl. 6. Tak žijou vesele na severu, srandu si dlají z teplomr, my bychom umrzli, jim není zima, nebo jsou doma a mezi svýma.
Hej bystrá voda
Tak jsem tady
[: Hej bystrá voda bystrá vodika Plakalo dve pro Janíka :]
Ani jsem nepijel na slupce od banánu, ani se nedá íct, že to šlo podle plánu, trochu m zdržela dvra v jízdní ády, ale ten, kdo ví, kam jede, vždycky si už poradí.
[: Hej lese temný vršku zelený Kde je mj Janík pemilený :] Hej Hej Hej Hej
povídali hej povídali že Janíka pobodali pobodali ho oravjani za oveky za berany
Hej bystrá voda bystrá vodika Plakalo dve pro Janíka Hej u té zadní oravské stny Leží Janíek zahlušený
A já nemám na taxi, a tak si jezdím stopem, jedni se courají a druzí to berou hopem, lovk to musí brát podle tch, co ho berou, každej má víc tváí, jenom si vybrat, kterou. A už jsem si zvykl, že vždycky m nkdo vezme, dívám se z okna a snažím se hádat, kde jsme, krajina vtšinou zdá se mi povdomá, asi to bude tím, že jsem tu nkde doma. Všude jsem doma a všude jsem trochu cizí, sleduju v zrcátku krajinu, než mi zmizí, a íkám si: kde asi, kde domov mj leží, ale vždy na tom nakonec zas tolik nezáleží vždy na tom nakonec zas tolik nezáleží ...
Šneí blues
Hlída krav
1. Jednou jeden šnek šílen se lek', nikdo už dnes neví, z eho se tak zjevil, že se dal hned na útk.
1. Když jsem byl malý, íkali mi naši: "Dobe se u a jez chytrou kaši, až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv. Takový doktor sedí pkn v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu," já jim ale na to ek': "Chci být hlídaem krav."
2. Pes les a mýtinu rychlostí pl metru za hodinu, z ulity pára, ohnivá ára, ml cihlu na plynu. 3. Ale v jedné zatáce, tam v mechu u svlace, udlal šnek chybu, nevyhnul se hibu, nevyhnul se bourace. 4. Hned sebhl se celý les a dali šneka pod paez, tam v tom lesním stínu, jestli nezahynul, tak leží ješt dnes. 5. A kdyby použil vz anebo autobus, [: nebylo by nutné zpívat tohle smutné, smutné šneí blues. :]
R: Já chci mít apku s bambulí nahoe, jíst kaštany a mýt se v lavoe, od rána po celý den zpívat si jen, zpívat si: pam pam pam ... 2. K vánocm mi kupovali hromady knih, co jsem ale vdt chtl, to nevyet' jsem z nich: nikde jsem se nedozvdl, jak se hlídají krávy. Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, každý na m hledl jako na pytel blech, každý se m opatrn tázal na moje zdraví. R: 3. Dnes už jsem starší a vím, co vím, mnohé vci nemžu a mnohé smím, a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy. S nohama kížem a s rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou, kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy. R:
Ho Ho Watanay
Škrábej
1. Spinkej mj maliký, máš v oích hvzdiky dám ti je do vlas tak usínej tak usínej
Riff Trojstžníku plachty k rozervání napnutý, tináctej den je to s náma njaký nahnutý, smlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách, Riff my lodníci jsme na tom nejh, vím to na tuty, pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý, bocman víská, nejradši bych po krku mu sáh'. Riff
R: Ho ho Watanay ho ho Watanay ho ho Watanay kiokena kiokena 2. Sladkou vni nese ti noní motýl z paseky vánek ho políbá už usíná už usíná R: 3. V lukách cosi zavoní rád jezdíš na koni má barvu havraní jak uhání jak uhání R: 4. V dlani motýl usína hvzdika už zhasíná vánek co ji k tob nes až do léta ti odlétá
®: Hej, hej! Škrábej ty prkna, a jsou bílý! Hej, hej! Škrábej, ty prkna musej' bejt! Hej, hej! íkej si klidn každou chvíli: nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou! Riff Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý, nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý, stejn každej den jeden z nás koní na marách, Riff ert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí, ze kterýho máme te ty záda vohnutý, chcem bejt rovný, až do pekla pekroíme práh. Riff ®:
Stýskání
Honky tonky blues
Stýská se , ernovlásko, po louení, kdy jsi se na rameni vyplakala, ernovlásko, Stýská se mi, ernovlásko, po toužení, kdy jsi se mi nžn smála, rozespalá, ernovlásko.
Každý ráno na piáno hraje Jack Hraje Jack Každý ráno na piáno hraje Jack Hraje Jack Honky-tonk Honky-tonk Honky-tonky blues
R: Stýská - šest písmen místo Tvé lásky, stýská - pláou dlouhé samohlásky, stýská - zstala jsi mi pod víky, dohoel knot svíky, uschly tvé slziky a dveí skípání nese mi stýskání. Stýská se mi, ernovlásko, rád jsem stonal ve tvém klín, podleh' tob i angín, ernovlásko. Stýská se mi, ernovlásko, po snídání v deset ráno, pro máme dnes vyprodáno, ernovlásko? R: Stýská se mi, ernovlásko, po tvé rtnce perleové, na ústa m už neklove, ernovlásko. Stýská se mi, ernovlásko, smutný je as útování, inventura milování, ernovlásko. R: Stýská se , hm stýská se mi, hm stýská se mi
Každý ráno na piáno hraje Jack Hraje Jack Každý ráno na piáno hraje Jack Hraje Jack Honky-tonk Honky-tonk Honky-tonky blues
Nikomu v dom nevadí Že to piáno neladí Když hraje Jack Jak už jsem ek Svý honky-tonky blues ®: Každý ráno na piáno hraje Jack Hraje Jack Každý ráno na piáno hraje Jack Hraje Jack Honky-tonk Honky-tonk Honky-tonky blues Honky-tonky blues Honky-tonky Honky-tonky Honky-tonky blues
Hruška
Stínání stín
A Stojí hruška v širém poli vršek se jí zelená /: Pod ní se pase k vraný pase ho má milá :/
Den se zalykal deštm a nestail pít I tonoucí slunce ztrácelo zá Když se objevil v oích ml podivný tpyt Pod pláštm ukrýval sná Tichou ulicí rozséval tveici slov Píjde as stínání stín
Pro má milá dnes pásete z veera do rána /: Kam mj milý pojedete já pojedu s váma :/ O já pojedu daleko pes vody hluboké /: Kéž bych byl nikdy nepoznal panny ernooké :/
Brus si postavil tam kde dív stával náš dm Nabízel nabrousím nžky i nž V soudku s vodou se chladilo pivo a rum Stále zpíval ten bláhový muž Zpíval i brus když se toil jak svt Píjde as stínání stín Odcházel s deštm a vracel se s ním Ženám v úsmvu leskla se rž I když zdálo se v záplav bolavých dní Že už snad nebude h Znovu prohánl ulicí tveici slov Píjde as stínání stín Brus se zastavil ale svt toí se dál Nemá už tak vlídnou tvá Pesto snažím se smát jak on by se smál Když v podveer otvírám sná Tichou ulicí rozsévám tveici slov Píjde as stínání stín
Statistika
Husliky
Je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno a i když je tma jako v ranci, noc nemá celkem žádnou šanci.
í že ste, husliky, ie, kdo vás tu zanechal í že ste, husliky, ie, kdo vás tu zanechal na tráv poválané, na tráv poválané u paty oecha?
®: [: Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyíslí. :] Když drak si z nosu síru pouští a Honza na nj íhá v houští, pak statistika pedpovídá, že nestvra už neposnídá. ®: Tak vyite to ctné sani, že záleží to ist na ní, když nepustí ji choutky draí, tak bude o hlaviky kratší. ®:
A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, že ste, husliky, samé že ste, husliky, samé na svt zostaly? A který tu muzikant usnul a co sa mu pišlo zdát, A který tu muzikant usnul a co sa mu pišlo zdát, co sa mu enem zdálo, bože(-), co sa mu enem zdálo, bože(-), že už vjec nechtl hrát? Zahrajte, husliky, samy, zahrajte zvesela, Zahrajte, husliky, samy, zahrajte zvesela, až sa tá bude trápit, až sa tá bude trápit, která ho nechtla.
Chodím po Broadwayi
Stará archa
1. [: Chodím po Broadwayi hladov sem a tam, :] chodím po Broadwayi, po Broadwayi, po Broadwayi hladov sem a tam.
R: [: Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou. :] Archa má cíl, jé, archa má smr, plavíme se k Araratu na sever. Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.
R: Singi jou jou jupí jupí jou, singi jou jou jupí jupí jou, singi jou jou jupí, jou jou jupí, singi jou jou jupí jupí jou. 2. [: Moje erné dti mají stále hlad, :] moje erné dti, erné dti, erné dti mají stále hlad. R: 3. [: Práci nedostanu, ernou kži mám, :] práci nedostanu, nedostanu, protože já ernou kži mám. R: 4. [: A já pevn vím, že zas pijde den, :] a já pevn vím, pevn vím, že zas bude ernoch svoboden. R:
1. Pršelo a blejskalo se sedm nedl, kocábku náram-, náramnou, Noe nebyl pekvapenej, on to vdl, kocábku náram-, náramnou. R: 2. Šem, Nam a Jafet byli brati rodní, kocábku náram-, náramnou, Noe je zavolal ješt ped povodní, kocábku náram-, náramnou. 3. Kázal jim uložiti ptáky, savce, kocábku náram-, náramnou, "ryby nechte, zachrání se samy hladce," kocábku náram-, náramnou. R: 4. Pišla boue, zlámala jim pádla, vesla, kocábku náram-, náramnou, tu pilétla holubice, snítku nesla, kocábku náram-, náramnou. 5. Na behu pak vyložili náklad celý, kocábku náram-, náramnou, ješt že tu starou dobrou archu mli, kocábku náram-, náramnou. R:
Stánky
Jdem zpátky do les
U stánk na levnou krásu, postávaj a smjou se asu s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít
Sedím na kolejích, které nikam nevedou koukám na kopretinu jak miluje se s lebedou Mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu Jen ty nejdeš holka zlatá, kdypak já t dostanu
Skleniek pár a pár tah z trávy utee den jak veerní zprávy neumj žít a bouej se a neposlouchaj R: jen zahlídli svt, maj na duši vrásky tak málo je, málo je lásky ztracená víra hrozny z vinic neposbírá U stánk na levnou krásu, postávaj a ze slov a hlas Poznávaj jak málo jsme jim staili dát R:
R: Z ráje my vyhnaní z ráje, kde není už místa prej nco se chystá Z ráje nablýskaných ples jdem zpátky do les za njakej as Vlak nám vera ujel ze stanice do nebe málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe Šel jsi vlastní cestou a to se dneska nenosí i pes kterej chce píze naped svýho pána poprosí Už t vidím z dálky, jak máváš na m korunou jestli nám to bude stait zatleskáme na druhou Zabalíme všechny, co si dávaj rande za branou, v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou
Jdou po mn jdou
Spinkej
1. Býval jsem chudý jak kostelní myš, na pd pdy jsem míval svou skrýš, [: pak jednou v lét ek' jsem si: a, svt fackuje t, a tak mu to vra. :]
Už se koní den, už je as k spánku, zdi se barví od ervánk, hle, už lampá svtla rozsvcí, tak si doti stránku, zavi knížku, honem hupky do pelíšku, koata už dávno vrní za pecí.
2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám, zámek jde lehce a adresu znám, [: zlato jak zlato, dolar i frank, tak jsem šel na to do National Bank. :] R: Jdou po mn, jdou, jdou, jdou, na každém rohu mají fotku mou, kdyby m chytli, jó, byl by ring, tma jako v pytli je v celách Sing-sing. 3. Ve stát Iowa byl od pold klid, chudiká vdova mi nabídla byt, [: jó, byla to kráska, já ml peníze, tak zala láska jak z televize. :] 4. Však pl roku nato ekla mi:"Dost, tob došlo zlato, mn trplivost, [: sbal svých pár švestek a bž si, kam chceš," tak jsem na cest a chudý jak veš. :] R: 5. Klenotník Smith mi do oí lhal, dv facky slíz' a dal, vše mi dal, [: a pak jsem vzal nohy na ramena, ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :] 6. Te ve stát Utah žiju spokojen, pípu jsem utáh' a straním se žen, [: jó, kladou mi pasti a do pastí špek, já na n mastím, jen a mají vztek. :] R: Jdou po mn jdou, jdou, jdou, na noních stolcích mají fotku mou, kdyby m klofly, jó, byl by ring, být pod pantoflí je h než v Sing-sing.
®: Tak spinkej, a ve tvých snech rže kvetou, voní mech, princeznu si Honza bude brát, až plnoc proste sít, na vlásky políbí t, Vždy i tvá máma musí spát. 2. Západ rudou barvu ztrácí, od eky se táta vrací, musím jít, je jist hladový, až se usmje, tak na chvilenku oí si mu všimni, synku, snad jednou budeš taky takový. ®:
Smrti
Ješt mi scházíš
Bylt jeden lovk bylt jeden lovk bylo mu jakkolvk bylo mu jakkolvk
1. Ješt se mi o tob zdá, ješt mi nejsi lhostejná, ješt m budí v noci takový zvláštní pocit, ješt si zouvám boty, abych snad neušpinil náš nový bhoun v síni.
Šel od role k roli - obhlídat obilí [: obilíko moje, co jsi jest tak pkné :]
R: Ješt mi scházíš, ješt jsem nepivykl, že nepicházíš, že nepijdeš, že zvonek nezazvoní, dvee se neotevou, že prost jinde s jiným jseš, ješt mi scházíš, ješt stále mi scházíš.
Potkala ho smrti na pkné silnici Co dláš mj choti? Mám s tebou mluviti ... Nech m milá smrti, mám já co initi [: Dám já ti penz dosti, co mžeš unésti :] Zanechaj obilé - stroj sa v rúcho bílé Už ty musíš jíti, všecko opustiti
2. Ješt je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech a v každém kout jako ert kulhavý skítek Adalbert, ješt t piju v káv a snídám v bílé vece, ješt jsi ve všech vcech. R:
Zanechaj obilé - stroj sa v rúcho bílé [: Už ty musíš jíti, všecko opustiti :] Bda mn híšnému jsem dlužen každému [: A najvjéc jednému - Pánu Bohu svému :]
Kavárna u vodní víly A: Fouká vítr žhavý jako Afrika celou noc nebudu spát a vbec nevím jak se odtud mám dostat újdu krok a zstanu stát :A Za nehty m svdí špína a nohy nabosomám erný jak tér a na sob žádný prádlo jen prázdný flakon Made in France. Vem kytaru Kerry a jdem já se ovsím stíbrem nestj jako tvrdý ý a zahraj mi blues. , V levný kavárn U vodní víly ti koupím víno co se dá pít budeme si ukat sklenicemi na nic a házet flašky za záda
Slavíci z Madridu Dáme si jednu na zdraví voják a jednu jenom tak a taky jednu na ty vlasatý kluky a turisty co na to maj. Vem kytaru Kerry a jdem já se ovsím stíbrem budu honky tonky dáma co zpívá blues Možná uvidím i Amsterodam nebo uvidím možná ím najmu si klavír a místo tam si do nj asi kytky nasázím Nebudem se louit máváním a šeptat slova na dobrou noc vždy noc je pece hvzdný dm a msíc na vod taní rock and roll. Vem kytaru Kerry a jdem já se ovsím stíbrem V kavárn U vodní víly nás má každej rád. A: Možná je to tím že se jenom flákám v ulicíchkde hraje jazz Všichni si m pedstavují nahou a jak by mi padlo prádlo Made in France Vem kytaru Kerry a jdem já se ovsím stíbrem V kavárn U vodní víly nás má každej rád. Kerry, vem kytaru a jdem, zani hrát blues.
[: La, la, la...
:]
Nebe je modrý a zlatý, bílá slunení záe, horko a svátení šaty, vava a zpocený tváe, vím, co se bude dít, býk už se v ohrad vzpíná, kdo chce, ten mže jít, já si dám sklenici vína. ®: Žíze je veliká, život mi utíká, nechte m píjemn snít, ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mn zhlídla, oi jako dv studny, vlasy jak havraní kídla, dobe vím, co znamená pád do nástrah dívího klína, nkdo má pletky rád, já si dám sklenici vína. ®: Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, svátení šaty, oi jako dv studny, zmoudel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, a mi závidí, já si dám sklenici vína. ®:
Severní vítr
Kdyby tady byla taková panenka
Jdu s dravou patou, mám horeku zlatou Jsem chudý, jsem sláb a nemocen Hlava m pálí a v modravé dáli Se leskne a tpytí mj sen
1. [: Kdyby tady byla taková panenka, která by m chtla, :] [: která by mi chtla syna vychovati, pitom pannou býti. :]
Kraj pod snhem mlí, tam stopy jsou vlí Tam zbyten budeš mi psát Sám v devné boud sen o zlaté hroud Já nechám si tisíc krát zdát ®:Severní vítr je krutý, poítej lásko má s tím k nohám ti dám zlaté pruty nebo se vbec nevrátím Tak zarstám vousem a vlci už jdou sem Už slyším je výt blíž a blíž už mají mou stopu, už vtí že kopu svj hrob a že stloukám si kíž Zde leží ten blázen, chtl vilu, chtl bazén A opustil tvou krásnou tvá Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek Nad hrobem polární zá
2. [: Kdybych já ti mla syna vychovati, pitom pannou býti, :] [: ty by jsi mi musel kolébku dlati, do deva netíti. :]
3. [: Kdybych já ti musel kolébku dlati, do deva netíti, :] [:ty bys mi musela košiliku šíti bez jehly a nití. :]
4. [: Kdybych já ti mla košiliku šíti bez jehly a nití, :] [: ty by jsi mn musel žebík udlati až k nebeské výši. :]
5. [: Kdybych já ti musel žebík udlati až k nebeské výši, :] [: lezli bysme spolu, spadli bysme dol, byl by konec všemu. :]
Když m brali za vojáka Když m brali za vojáka stíhali m dohola. Vypadal jsem jako blbec Jak ti všichni dokola, la, la, la, jak ti všichni dokola. Zaveli m do kasáren, zaali m uiti jak mám správný voják býti a svou zemi chrániti. Na pokoji po veerce ke zdi jsem se pitulil. Vzpomnl jsem si na svou milou krásn jsem si zabulil.
Sbohem galáneko Když pijela po pl roce, ml jsem zrovna zápal plic, po chodb furt nkdo chodil, tak nebylo z toho nic Neplate, vy oi moje, ona za to nemohla, protože mladá holka lásku potebuje, a tak si k lásce pomohla. Major nosí velkou hvzdu, ped branou ho potkala. ek jí, že má zrovna volný kvartýr Tak se sbalit nechala. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila. Na shledanou, pane Fráo Šrámku, písnika už skonila. La, la, la, jakpak se Vám líbila? La, la, la, nic moc extra nebyla ..
Sbohem galáneko já už musím jíti sbohem galáneko já už musím jíti [: Kyselé víneko, kyselé víneko Podalas mn k pití :] [: Sbohem galáneko rozlume sa v pánu :] [: Kyselé víneko, kyselé víneko Podalas mn v džbánu. :] Sólo [: A bylo kyselé peca sem sa opil :] [: Ešt vil sa stydím, ešt vil sa stydím Co jsem všechno tropil :] [: Ale sa nehnvám žes ma ošidila :] [: To ta moja žíze, to ta moja žíze Ta to zavinila :] Sólo
Sarajevo
Kladivo
Pes haliské plán vane vítr zlý, to málo, co jsme mli,námvody sebraly jako tažní ptáci, jako rorýsi letíme nad zemí, dva modré dopisy.
Bylo by to krásný bejt bleskem nebo bouí, bejt vodou nebo trávou, bejt vtrem co vál, bejt kladivem v pstích, bejt jiskikou v koui a kovadlinou bejt a znít a vocelov zvonit, ó, ó, to bych si tak pál. jé, é, ée
®:Ješt hoí ohe a praská devo, ale už je as jít spát, tamhle za kopcem je Sarajevo, tam budeme se zítra ráno brát. Fará v kostele nás sváže navky, vnec tamaryšku pak hodí do eky, voda popluje zpátky do moe, my dva tady dole a nebe nahoe. ®: Postavím ti dm z bílého kamení, dubovými prkny on bude roubený, aby každý vdl, že jsem t ml rád, postavím ho pevný, navky bude stát. ®:Ješt hoí ohe a praská devo, ale už je as jít spát, tamhle za kopcem je Sarajevo, tam zítra budeme se, lásko, brát ...
Bylo by to krásný bejt zvonem, kterej zpívá a do nebe si dívá a nebo i dál a zvoní že svítá nebo že se stmívá bejt obyejnej zvon a znít a vocelov zvonit ó, ó, to bych si tak pál, jé é ée Bylo by to krásný bejt v melodii tónem tím tónem kterej hladí jak hedvábnej šál, tím tónem co ladí a zní pod balkónem, bejt v melodii tón a znít a vocelov zvonit ó, ó, to bych si tak pál, jé é ée Bylo by to krásný bejt zvonem, kterej zpívá i kladivem i tónem a bhví ím dál a zpívat že svítá a nebo že se stmívá a zvuet jako zvon a znít a zpívat dobrým lidem ó, ó, to bych si tak pál, jé é ée
Kluzišt
Samotá
1. Strejek ková chytil klešt, uštíp' z noní oblohy jednu malou kapku dešt, ta mu spadla pod nohy, nejdív ale chytil slinu, tak šáh' kamsi pro pivo, pak pitáhl kovadlinu a obrovský kladivo.
Prázdný ráno nevítá tvoje kroky ospalý, prázdný ráno nevítá nií smích. Jenom v tráv mlhy cár, v dlaních máš pár krpjí, nejsou slzy, ale klidn mohou být.
R: Zatím ti bílé vrány pkn za sebou kolem jdou, nkam jdou, do rytmu se kývají, tyhle ti bílé vrány pkn za sebou kolem jdou, nkam jdou, nedojdou, nedojdou.
®: Zstals sám jako starej klí, všichni jsou dávno, dávno pry, jenom obas ješt vídáš jejich tvá. Vstáváš sám a sám jdeš spát, zapomínáš, ml jsi rád, vidíš, tak njak se rodí samotá. Á...
2. Vydal z hrdla mocný pokik ztichlým letním veerem, pak tu kapku všude rozstík' jedním mocným úderem, celej svt byl náhle v kapce a vysoko nad námi na obrovské mucholapce visí nebe s hvzdami.
Ješt vera šlo vás víc, znly hlasy, znl váš smích, ješt vera znlo slovo kamarád. Pišel den, kterej všechno smyl, vaše cesty zatoil, jenom tvoje cesta stejná zstává.
R: ®: Zbyls tu sám... 3. Zpod víek mi vytrysk' pramen na zmakané polštáe, kdosi m vzal kolem ramen a políbil na tváe, kdesi v dálce rozmazan strejda ková odchází, do kalhot si istí ruce umazané od sazí. R:
Nanana... ®: Hmm... /do ztracena/
ekni, kde ty kytky jsou
Kometa
ekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát, ekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být? Dívky je tu bhem dne otrhaly do jedné, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.
1. Spatil jsem kometu, oblohou letla, chtl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, zmizela jako la u lesa v remízku, v oích mi zbylo jen pár žlutých penízk.
ekni, kde ty dívky jsou co se asi mohlo stát ekni kde ty dívky jsou kde mohou být. Muži si je vyhlédli, s sebou dom odvedli [: kdo tokdy pochopí. :]
A kde jsou ti vojáci co se tady mohlo stát a kde jsou ti vojáci kde mohou být. ada hrob v zákrytu meluzína kvílí tu [: kdo tokdy pochopí. :]
ekni, kde ti muži jsou co se k ertu mohlo stát ekni kde ti muži jsou kde mohou být. Muži v plné polní jdou, do války zase je zvou [: kdo tokdy pochopí. :]
ekni kde ty hroby jsou co se s nimi mohlo stát ekni kde ty hroby jsou kde mohou být. Co tu kytek rozkvétá od jara do léta [: kdo tokdy pochopí. :]
2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až píšt piletí, my už tu nebudem, my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatil jsem kometu, chtl jsem jí zazpívat. R: O vod, o tráv, o lese, o smrti, se kterou smíit nejde se, o lásce, o zrad, o svt a o všech lidech, co kdy žili na téhle planet.
3. Na hvzdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hvzdáských triedrech tajemství, která te neseme na bedrech. 4. Velká a odvká tajemství pírody, že jenom z lovka lovk se narodí, že koen s vtvemi ve strom se spojuje a krev našich nadjí vesmírem putuje. R: Na na na ... 5. Spatil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umlce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. 6. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hledl jsem, hledl jsem nahoru, až píšt piletí, ach, pýcho marnivá, my už tu nebudem, ale jiný jí zazpívá. R: O vod, o tráv, o lese, o smrti, se kterou smíit nejde se, o lásce, o zrad, o svt, bude to písnika o nás a komet ...
Kozel
Ržika
1. Byl jeden pán, ten kozla ml, velice si s ním rozuml, ml ho moc rád, opravdu moc, hladil mu fous na dobrou noc.
1. Krásná rže v sadu kvetla u besídky ve chvojí, ta mé milé hlavu spletla, chtla ji mít v pokoji, ta mé milé hlavu spletla, chtla ji mít v pokoji.
2. Jednoho dne se kozel splet', rudé triko pánovi snd', jak to pán zel, zaval "jéjé", svázal kozla na koleje. 3. Zahoukal vlak, kozel se lek': "to je má smrt", meel "mek, mek", jak tak meel, vykašlal pak rudé triko, ímž stopnul vlak.
2. Vykrad' jsem se v noci z domu krásnou rži uloupit, msíek mi svítil k tomu, když m chytnou, budu bit, msíek mi svítil k tomu, když m chytnou, tak budu bit. 3. Pak jsem s rží k milé spchal, na okénko zaukal, pantofle jsem venku nechal na polštá ji rži dal, pantofle jsem venku nechal, na polštá jí tu rži dal. 4. Ráno do bot rosa padla, posel dobré pohody, milá pláe - rže zvadla, nedala ji do vody, milá pláe - rže zvadla, nedala ji, ach, do vody.
Rovnou
Kumbaya
Tak už jsem ti teda fouk', prsten si dej za klobouk, nechci t znát a neml jsem t rád, to ti íkám rovnou.
Ten kdo zpívá rád, kumbaya, ten kdo zpívá rád, kumbaya, nemá pro se bát, kumbaya, dl Pán, kumbaya, dl Pán kumbaya.
Rovnou, jo, tady rovnou, rovnou, jo, tady rovnou, prost tpic a nehledej m víc, to ti íkám rovnou. Z Kentucky do Tennesee pes hory a pes lesy, z potok vodou já smejval stopu svou, to ti íkám rovnou. Rovnou, jo, tady rovnou, rovnou, jo, tady rovnou, prost tpic a nehledej m víc, to ti íkám rovnou.
Toho spasí Pán, kumbaya, toho spasí Pán, kumbaya od pekelnej bran, kumbaya náš Pán, kumbaya, náš Pán, kumbaya V ráji bude spát, kumbaya, v ráji bude spát, kumbaya zpívat jen a hrát, kumbaya dl Pán, kumbaya, dl Pán, kumbaya
Kumbaya, my Lord, kumbaya Kumbaya, the Lord, kumbaya Kumbaya, my Lord, kumbaya [: O Lord, kumbaya :] Someone’s laughing, Lord, kumbaya Someone’s laughing, Lord, kumbaya Someone’s laughing, Lord, kumbaya [: O Lord, kumbaya :] Someone’s crying, Lord, kumbaya Someone’s crying, Lord, kumbaya Someone’s crying, Lord, kumbaya [: O Lord, kumbaya :]
Someone’s praying, Someone’s praying, Someone’s praying, [: O Lord, kumbaya
Lord, kumbaya Lord, kumbaya Lord, kumbaya :]
Someone’s singing, Lord, kumbaya Someone’s singing, Lord, kumbaya Someone’s singing, Lord, kumbaya [: O Lord, kumbaya :]
Lachtani ®: [: Lach, lach, jé, jé lach, lach, jé, jé :] Jedna lachtaní rodina rozhodla se, že si vyjde do kina, jeli lodí, metrem, vlakem a pak tramvají a te u kina Vesmír lachtají, lachtaní úspory dali dohromady, koupili si lístky do první ady, táta lachtan ekl: "Nebudem tít bídu" a pro každého koupil pytlík arašid, ó. ®: Na jižním pólu je nehezky a tak lachtani si vyjeli na grotesky, tšili se, jak bude veselo, když zaznl gong a v sále se setmlo, co to ale vidí jejich lachtaní zraky: sníh a mráz a snhové mraky, pro veliký úspch zmna programu, dnes dáváme film ze života lachtan, ó. ®: Tátu lachtana zlost popadla a hned i vyskoil ze sedadla: "Proto jsem se netrmácel pes celý svt, abych tady v kin mrznul jako turecký med, doma zima, zima doma, všude je chlad, kde má chudák lachtan relaxovat?" Nedivte se té lachtaní rodin, že pak rozšlapala arašidy po kin, jé. ®: Tahle lachtaní rodina od té doby nechodí už do kina, lach lach.
Rosa na kolejích
Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál Pede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží podivnej pták,pták nebo mrak. R: Tak do toho šlápni a vidíš kousek svta vzít do dlaní dálku zase jednou zkus telegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonenedlouhýmonotónní blues Je ráno, je ráno. [: Nohama stíráš rosu na kolejích:] Pajda dobe hlídá pocestní co se nocí toulaj Co si radši pokaj až se stmí a pak šlapou dál Po kolejích táhnou bosí a na špagátu nosí celej svj dm - deku a rum. R:
Ráno bylo stejný
Mávej
1. Stál na zastávce s vypjenou kytarou, v druhý ruce holku, to zavazadlo svý, a tý holce v sáku ek': "Dobrýtro, miláku, podívej se do dáli, uvidíš dv smutný koleje na silnici."
®: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen, nic nepomže, že tu stojíš sama skoro celej den, tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.
2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues, ospalí a nudní byli po flámu, kouili partyzánku, dým foukali do vánku, dívali se do dáli, vidli dv smutný koleje na silnici.
1. Jó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, když prásknu do koáru a rukou zamávám a cesta už m zdraví a íká mi "tpic", tak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc. ®:
R: Ráno bylo stejný, nesvátení, na tváích poasí promnlivý, rádio hlásilo: na blatech svítá, každej byl tak trochu sám, hm.
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hl a na jazyku noty a pod pažema sl a cesta, která mluví a íká: jenom pluj, a žlutý pero žlví, jó, to je život mj.
3. Holka, zvedej kotvy, nikdo nás už nebere, pojedeme po svejch do podnájmu žít, koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky, až omrzí nás dálky, budem jak dv smutný koleje na silnici.
®: + tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.
R:
Mezi horami
Rána v tráv
[: Mezi horami lipka zelená :] [: Zabili Janka, Janíka, Janka miesto jelea :]
R: Každý ráno boty zouval orosil si nohy v tráv Že se lidi mají radi doufal a procitli práv Každý ráno dlouze zíval Utel elo do rukávu A pi chzi tlem semtam kýval Ped sebou sta sáh
[: Ke ho zabili, zamordovali :] [: Na jeho hrob, na jeho hrob kíž postavili :] [: Ej, kížu, kížu ukižovaný :] [: Zde leží Janík, Janíek, Janík, zamordovaný :] [: Tu šla Anika, plakat Janíka :] [: Hne na hrob padla a viac nevstala, dobrá Anika :]
1. Poznal Moravnku krásnou a víneko ze zlata V echách slávu muzikant umazanou od bláta. R: 2. Toužil najít studáneku a do ní se podívat by mu ekla pro holeku musíš svtem chodívat 3. Studáneka promluvila To ses musel nachodit Abych já ti pravdu ekla ml ses jindy narodit. R:
Proklatej vz
Míle
tyi (jen ti) (jen dv) bytelný kola má náš proklatej vz, tak ješt pár dlouhejch mil zbejvá dál, tam je cíl, a tak zpívej o Santa Cruz. ®: Polykej whisky a zvíenej prach, nesmí nás porazit strach, až pejedem támhleten pískovej plát, pak nemusíš se už rudoch bát.
1. Míle a míle jsou cest, které znám, jdou trávou i úboím skal, jsou cesty zpátky a jsou cesty tam, a já na všech s vámi stál, pro ale blátem nás kázali vést a špínou tísnili šat?
Rec: "Georgi, už jsem celá roztesená, zastav!" "Zalez zpátky do vozu, ženo!" =1. ®: Rec: "Tatínku, tatínku, už mám plnej noníek!" "Probh, to není noníek, to je soudek s prachem!" =1. ®: Rec: "Synu, vždy jedeme jak s hnojem!" "Jó, koho jsem si naložil, toho vezu!" Už jen jediný kolo má náš proklatej vz, tak ješt pár dlouhejch mil zbejvá dál, tam je cíl, a tak zpívej o Santa Cruz. ®: Rec: "Georgi, zastav, já se strašn bojím Indián!" "Zatáhni za sebou plachtu, ženo, a ml!" Už ani jediný kolo nemá náš proklatej vz, tak ješt pár dlouhejch mil zbejvá dál, tam je cíl, a tak zpívej o Santa Cruz. ®:
R: To ví snad jen déš a vítr kolem nás, ten vítr, co zaal práv vát. 2. Míle a míle se táhnou tch cest a dál po nich zástupy jdou, kíže jsou bílé a lampiky hvzd jen váhav svítí tmou, Bh ví, co rží, jenž dál mohly kvést, spí v hlín tch práchnivých cest? R: 3. Dejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás, dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás, pro jen se údl tak rád mní v bi a pro že se má lovk bát. R:
Milenci v texaskách
Pramínek vlas
Chodili spolu z velké lásky a sedmnáct jim bylo let a do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svt. Ten svt v nich ale vidl pásky a jak by mohl nevidt. Vždy horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let.
1. Když msíc rozlije svtlo své po kraji a hvzdy eknou, že as je jít spát, pramínek vlas jí ustihnu potají, komu - no pece té, kterou mám rád.
A v jedné zvlášt slabé chvíli, za noci silných úklad, ti dva se spolu oženili, bez požehnání úad. A vám to je i není milé, mla ho ráda, ml ji rád. Odpuste dívce provinilé, jestli vám o to bude stát.
2. Pramínek vlas jí ustihnu potají, já blázen pod polštá chci si ho dát, akoliv sny se mi zásadn nezdají, vím, že dnes v noci budou se zdát.
A vám to je i není milé, mla ho ráda, ml ji rád. A bylo by moc pošetilé, pro život hledat jízdní ád.
R: O sny m pipraví teprve svítání, zpv pták v oblacích a modré nebe, od vlas, jichž jsem se dotýkal ve spaní, nový den nžkama odstihne tebe.
Tak jeden mladík s jednou slenou, se spolu sešli na trati. Kéž dojedou až na konenou, kéž na trati se neztratí, kéž na trati se neztratí.
4. Na bílém polštái, do kroužku stoený, zbude tu po tob pramínek vlas, nebudu vstávat, dál chci ležet zasnný, je totiž nedle a mám dost asu, je totiž nedle a mám dost asu.
Pole s bavlnou
Morituri te salutant
Pane mj, co na nebi je tvj dm, má máma mj život dala katm, katm svým v polích s bavlnou. Pane mj, co na nebi je tvj dm, má máma mj život dala katm, katm mým v polích s bavlnou.
Chtl bych jít na potem vlhký lány, tak ekni, pane mj, erný zvo hrany katm svým v polích s bavlnou. Chtl bych jít na potem vlhký lány, tak ekni, pane mj, erný zvo hrany katm svým v polích s bavlnou.
R: Den za dnem kže zná bi kat, vidíš jen erný záda bratr, jak tam jdou v polích s bavlnou, to, co znáš ty v Lousian, erný záda znaj' i v Texagen, i tam jsou v polích s bavlno-o-ou.
R.
Já vím, brzy musí pijít soud, erný záda právo na nm vyhrajou, boží soud v polích s bavlnou. Já vím, brzy musí pijít soud, erný záda právo na nm vyhrajou, boží soud v polích s bavlnou.
Mj, mj pane, co v nebi je tvj dm, mou duši, když život patí katm, katm mým v polích s bavlnou. Dnes mj, pane, co v nebi je tvj dm, mou duši, když život patí katm, katm mým v polích s bavlnou. R:
1. Cesta je prach a štrk a udusaná hlína a šedé šmouhy kreslí do vlas [: a z hvzdných drah má šperk, co kamením se spíná, a pírka touhy z kídel Pegas. :] 2. Cesta je bi, je zlá jak pouliní dáma, má v ruce štítky, v pase staniol, [: a z oí chtí jí plá, když háže do neznáma dv kehké snítky rudých gladiol. :] R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely, pokejte chvíli! Mé oi uvidly tu strašn dávnou vteinu zapomnní, seržante! Mávnou, a budem zasvceni! Morituri te salutant, morituri te salutant! 3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víí kídlo holubí, [: a marš mi hrál zvuk dl, co uklidnní skýtá a zvedá chmýí, které zahubí. :] 4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná velka od vlkodlaka, [: rezavý kvér - mj brach a sto let stará špína a dsn velká bílá oblaka. :]
R. R:
Mravení ukolébavka Slunce šlo spát za hromádku klád na nebi hvzdy klíí. Už nepracuj, mraveneku mj, schovej se do jehlií. Slunce šlo spát za hromádku klád na nebi hvzdy klíí. Už nepracuj, mraveneku mj, schovej se do jehlií.
Máš nožiky ubhané, den byl tak tžký. Poj, lžko máš odestlané v chládku od macešky.
Pohár a kalich Spinká a sní mravenec lesní v hromádce u kapradí. Nespinká sám, s maminkou je tam, tykadlama ho hladí. Máš nožiky ubhané, den byl tak tžký. Poj, lžko máš odestlané v chládku od macešky. Spinká a sní mravenec lesní v hromádce u kapradí. Nespinká sám, s maminkou je tam, tykadlama ho hladí.
1. Zvednte poháry, pánové, už jen poslední pípitek zbývá, pohlete, nad polem Špitálským vrcholek roubení skrývá, [: za chvíli zbyde tam popel a tráva, nás eká vítzství, bohatství, sláva. :] 2. Ryšavý panovník jen se smál, sruby prý dobe se boí, palcem k zemi ukázal, a další hranice hoí, [: ta malá zem už nemá co získat, te bude tancovat, jak budem pískat. :] R: Náhle se pozvedl vítr a mocn vál, odnkud pinesl nápv, sám si ho hrál, hmm zvednte poháry, pánové, veer z kalichu budeme pít. 3. Nad sruby korouhev zavlála, to však neznaí, že je tam sláva, všem vrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává, [: ve znaku kalich, v kalichu víra, jen pravda vítzí, v pravd je síla. :] 4. "Modli se, pracuj a poslouchej," kázali po celá léta, Mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladm svta, [: být rovný s rovnými, muž jako žena, dávat všem vcem ta pravá jména. :] 5. Do ticha zaznla písaha - ani krok z tohoto místa, se zbraní každý vykává, dobe ví, co se chystá, [: nad nimi stojí muž, pes oko páska, slyšet je dunní a devo praská. :] R: Náhle se pozvedl vítr a mocn vál, odnkud pinesl nápv, sám si ho hrál: Kdož jsú boží bojovníci a zákona jeho, prostež od Boha pomoci a úfajte v nho ...
Pocestný
Nezacházej slunce
1. Je to chze po tom svt, kam se noha šine, [: sotva pejdeš jedny hory, hned se najdou jiné. :]
Nezacházej, slunce, nezacházej ješt, já mám potšení na dalekej cest, já mám potšení na dalekej cest.
2. Je to chze po tom svt, že by lovk utek', [: ješt nezažil jsi jeden, máš tu druhý smutek. :] 3. Což je pánm v krytém voze, sedí pkn v suše, [: ale chudý, ten za nimi v dešti, v blát kluše. :] 4. Ej, co já dbám na své pouti na psoty a sloty, [: jen když já mám zdravé nohy, k tomu dobré boty. :] 5. Však na pány v krytém voze taky nkdy trhne, [: jednou se jim kolo zláme, jindy vz se zvrhne. :] 6. A krom toho, až své pouti pejedem a pejdem, [: v jedné hospod na nocleh pán-nepán se sejdem. :]
Já má potšení mezi hory-doly, [: žádnej neuví, co je mezi námi. :] Mezi náma dvouma láska nejstálejší, [: a ta musí trvat do smrti nejdelší. :] Trvej, lásko, trvej, nepestávaj trvat, [: až budou skivánci o plnoci zpívat. :] Skivánci zpívali, mj milej nepišel, [: on se na m hnvá, nebo za jinou šel. :] Snad se na m hnvá, rodie mu brání, [: škoda naší lásky, toho milování. :] Skivánku zazpívej, máš pekrásné peí, [: blázen holka, která muzikantm ví. :]
Oh Freedom
Píse , co m uil listopad
Oh Freedom, oh Freedom, oh Freedom over me
Málo jím a málo spím a málokdy t vídám, málokdy si nechám nco zdát Doma nemám stání, už od jarního tání cítím, že se blíži listopad, hm, hm, hm
R: Before I'd be a slave I'd be buried in my grave and go home to my Lord and be free No more weeping, no more weeping, no more weeping over me. R:
®:Listopadový písn od léta už slýchám vítr ledový pinesl je k nám Tak m neekej , dneska nikam nepospíchám listopadový písni naslouchám
No more crying, no more crying, no more crying over me. R:
Chvíli stát a poslouchat, jak vítr vtve istí, k zemi padá zlatý vodopád Pod nohama cinká to postrácané listí vím, že práv zpívá listopad.
There'll be singing, there'll be singing, there'll be singing over me. R:
®:
Jménem lásky, jménem hnvu zpívám tob, lide mj.
Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská co m nutí do zpvu se dát tak si chvíli zpívám a potom radši pískám píse co m uil listopad.
R: Nejvíc svobody si važ, a ím víc ji postrádáš, o to blíž v dobách zlých pi ní stj!
®:
Píse pro malou Lenku
Oko
1. Jak mi tak docházejí síly, já pod jazykem cítím síru, víru, ztrácím víru, a to m míchá, minomety reflektor stílí, jsem malým terem na bitevním poli, kdekdo m skolí, a to m bolí, u srdce píchá. R: Rána jsou smutnjší než veer, z rozbitého nosu krev mi tee, na ísle 56 109 nikdo to nebere, rána jsou smutnjší než veer, na hrachu kleet, kleet, kleet, opustil m mj dd Vševd a zas je úterek. Jak se ti vede? No nkdy fajn a nkdy je to v háji, dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají: tú tú tú ...
Na Oko je cesta jako žádná ze sta vroubená je stroma ma když du po ní v lét samoten ve svt sotva pletu noha ma na konci té cesty trnité stojí krma jako hrad tam zapadlí trampi hladoví a sešlí zali sob noto D]vat
2. Jak íká kamarád Pepa: co po mn chcete, sleno z první ady, vaše vnady m nebaví a trošku baví, sudika moje byla slepá, když mi ekla to, co mi ekla, píšou mi z pekla, že prý m zdraví, že prý m zdraví. R: 3. Má malá Lenko, co te dláš, chápej, že tyi roky, to jsou tyi roky a as pádí a já jsem tady a ty zase jinde, až umem, íkej, žes' nás mla, to pro tebe skládáme tyhle sloky, na hrachu kleíme a hloup breíme a svtu dáváme kvinde. R:
Na hrad Okoi svtla už nehoí bílá paní šla už dávno spát ona mla ve zvyku podle svého budíku o plnoci chodit straší vat od tch dob co jsou tam trampové nesmí z hradu pry a tak dole v podhradí se šerifem dovádí on ji sebral od komnaty klí Jednoho dne z rána roznesla se zpráva že byl Oko vykraden nikdo neví dodnes kdo to tenkrát odnes nikdo nebyl dopaden šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici místo aby hlídal zuiv ji líbal dostal z toho zimnici Na hrad ..
Omnia vincit amor Intro Šel pocestný kol hospodských zdí, pisedl k nám a lokálem zní pozdrav jak svaté pikázání: Omnia vincit Amor.
Petrburg Zlý trubky troubí, vítzí záš, nad lidskou láskou roztáhli pláš, vtom kdosi krví napsal ten vzkaz: Omnia vincit Amor. Ref: Zlaák pálí...
1. Když se snáší noc na stechy Petrburgu, padá na m žal, zatoulaný pes nevzal si ani krku chleba, kterou jsem mu dal. R: [: Lásku moji kníže Igor si bere, nad sklenkou vodky hraju si s revolverem, havran usedá na stechy Petrburgu, ert aby to spral. :]
Hej, šenkýi, dej plný džbán, a chasa ví, kdo k stolu je zván, se mnou a zpívá, kdo za své vzal Omnia vincit Amor.
Já prošel každou z nejdelších cest, všude se ptal, co znaí ta zvst, až ekl moudrý: "Pochopíš sám, všechno pemáhá láska."
2. Nad obzorem letí ptáci slepí v zái ervánk, moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
Ref: Zlaák pálí, nesleví nic, štstí v lásce znamená víc, všechny pány a vezme as! Omnia vincit Amor
Intro
R: [: Mému žalu na svt není rovno, vy jste tím vinna, Nadždo Ivanovno, vy jste tím vinna, až m zítra najdou s dírou ve spánku. :]
Já vidl zemi válkou se chvt, musel se bít a nenávidt, v plamenech pálit prosby a plá Omnia vincit Amor.
Ref: Zlaák pálí... Te s novou vírou obcházím svt, má hlava zšedla pod tíhou let, každého zdravím tou vtou všech vt: Omnia vincit Amor. Omnia vincit Amor.
