10
říjen 2007
olomoucký měsíčník
dobrovolný příspěvek 10,-
Aktuální číslo: S Pavlem Nováčkem o změnách klimatu Zkapacitnění koryta Moravy v Olomouci Kácení sadu ve Slavoníně EŠV v Olomouci Olomouc ký Biozpravodaj Ekologické listy 10/2007 vychází: 10. 10. 2007 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Barbora Božková, Jitka Komendová Jazykové korektury: Vladimíra Dobešová Foto na titulní straně: Petr Kovařík Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 2000 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc Uzávěrka příštího čísla: 20. 10. 2007
Rozhovor Klimatické změny jsou věc složitá a poměrně drahá Rozhovor s doc. RNDr. Pavlem Nováčkem, CSc., vedoucím Katedry rozvojových studií PřF UP v Olomouci Živá planeta - sto omylů Václava Klause. Tak se jmenuje kritický článek, který jste zveřejnil před několika dny jako reakci na v květnu vydanou knihu prezidenta České republiky Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta. Proč jste se rozhodl na tuto knihu reagovat? Knihu Václava Klause jsem si přečetl o prázdninách. Nejdřív jsem na ni nechtěl reagovat, pouze jsem si v ní podtrhal místa, ke kterým mám připomínky. Před měsícem jsem se však rozhodl napsat svou reakci, když jsem se dozvěděl, že Václav Klaus míní na tomto poli vyvíjet další aktivity, ať už svým vystoupením v Itálii či především čerstvým vystoupením z pondělí (24. září - pozn.red.) na půdě OSN. Netajím se tím, že s většinou názorů Václava Klause nesouhlasím. Není to nic osobního, jen mám diametrálně odlišné vnímání světa kolem nás. On se ve své knize dopouští mnoha omylů a dezinterpretací. Kdyby byl řadovým občanem České republiky, bylo by mi to vcelku jedno. Protože je však Václav Klaus prezident, je to problém. U nás se funkce prezidenta těší stále velké úctě, bez ohledu na to, kdo ji právě zastává. Proto mohou mít názory prezidenta u občanů značnou váhu, obzvláště v otázkách, kterým třeba občané příliš nerozumí. Z tohoto důvodu jsem tedy pociťoval potřebu napsat reakci, která je nyní dostupná na několika webových stránkách, např. Strany pro otevřenou společnost, Společnosti pro trvale udržitelný život, či na stránkách Britských listů. Zde všude je možné si text přečíst.
Poslal jste svůj text také přímo panu prezidentovi? Ne. Upřímně řečeno se mi ani nechce s ním diskutovat, jeho reakce je vcelku předvídatelná. Předpokládám, že bude mít tendenci, stejně jako v minulosti, své oponenty buď ignorovat, nebo shodit. Navíc se obávám, že pokud bych o diskusi sám aktivně usiloval, řada lidí si to může vysvětlit tak, že mi jde o to na sebe upozornit a zviditelnit se, což ale můj záměr není.
Proč si myslíte, že se Václav Klaus takto staví ke klimatickým změnám? Co ho vede k bagatelizování celé problematiky globálních změn klimatu a vlivu člověka na jejich průběh? Moje čistě spekulativní domněnka je taková, že pan Klaus se snaží zviditelnit a prosadit na mezinárodní scéně a jako svého soupeře si vybral životní prostředí, resp. environmentální hnutí. Chcete-li zaujmout, vyberete si kontroverzní téma. Klimatické změny totiž nejsou jednoznačně prokazatelné. Je nejasné, v jakém časovém horizontu se dějí, jakou měrou se na nich podílí člověk a jakou měrou přírodní faktory. Václav Klaus tedy sází právě na nejednoznačnost klimatických změn a jejich obtížnou prokazatelnost.
2
Proč je vůbec téma klimatických změn tolik kontroverzní? Především jde o to, že lidé jsou zmatení a nedostatečně informovaní. O klimatických změnách se nyní hodně píše, ale je to věc složitá a přitom potenciálně velmi drahá. Když budeme chtít emise skleníkových plynů výrazně omezit, bude to ekonomicky bolet. Když emise neomezíme, budou důsledky v budoucnu bolet mnohem více. To samozřejmě mnoho lidí slyšet nechce, snadněji se poslouchají populistické řeči o tom, že se vlastně nic neděje a i kdyby se dělo, vyřeší to budoucí generace.
Má vůbec názor Václava Klause v dnešní době mediálních masáží na téma globální změny klimatu, jejich vliv na člověka a obráceně šanci získat nějaké posluchače? Nepohlíží na něj svět jako na posledního Mohykána, který se stále drží své pravdy, přestože vědecké výzkumy stále častěji dokazují, že se mýlí? Nemyslím si, že Václav Klaus je úplně posledním Mohykánem. Ve Spojených státech, ale i jinde na světě jsou stále lidé, kteří klimatické jevy zpochybňují, přičemž vycházejí z nejistoty, která kolem této otázky panuje. Mezivládní panel o změnách klimatu, dle mého názoru nejprestižnější těleso v této oblasti, například při zpracovávání prognóz používá slova jako “pravděpodobně” a “s vysokou pravděpodobností”. Jedná se o seriózní odborníky, kteří neříkají “určitě” - jednoduše proto, že klimatické jevy jsou příliš složité na to, abychom je dokázali spolehlivě modelovat a prognózovat. Václav Klaus tedy zřejmě sází na to, že celá tato problematika může být „bublina“, nebo také na to, že než budeme schopni něco exaktně stanovit, bude to ještě nějakou dobu trvat. Mezitím se pan prezident bude moci zviditelňovat a profilovat jako bojovník za pravdu proti všem. Nedávno jsem se vrátil ke zprávě Greenpeace z roku 2001, ve které bylo odhadováno, co se může stát v důsledku klimatických změn. Stojí v ní, že kolem roku 2007 mohou být v důsledku velkých bouří zničeny ochranné hráze v Nizozemí a část Nizozemí tak bude zaplavena. Nic takového se nestalo. Někdy mohou být takovéto přehnané katastrofické zprávy a scénáře vítaným argumentem pro druhou stranu.
Nicméně mě zaráží sebejistota pana prezidenta s ohledem na měřitelná fakta a data. Emise skleníkových plynů rostou, roste globální teplota, z posledních 12ti roků jich bylo 11 nejteplejších za celé sledované období atd.
Kdo jsou tedy světoví spojenci pana prezidenta v tomto jeho boji za pravdu? V USA je to například Heartland Institute, konzervativně orientovaný „think tank“, který si Václava Klause vybral jako tvář své kampaně, která polemizuje se zastánci globálního oteplování. Václav Klaus je hlavou státu, i když jen malé středoevropské republiky. Mně přijde velmi líto, že pan Klaus jde proti postoji české vlády, ale i Evropské unie. Pan Klaus není pouze soukromá osoba, právě proto zde vyvstává problém. Ve své knize cituje některé své názorové spojence, např. Williama Nordhause, L. Motla a další. Jako odpůrce klimatických změn je někdy uváděn Bjørn Lomborg. To však není pravda, on spíše zastává názor, že bychom měli zvážit, do čeho a kolik chceme investovat, co by případně mohlo přinést větší užitek. Naproti tomu například americká vláda v čele s Georgem Bushem, který je mnohými vykreslován jako velký antienvironmentalista, se k tomuto tématu nestaví záporně. USA si nechtějí podvázat svůj ekonomický růst tím, že by nespalovaly fosilní paliva, na druhou stranu však vysazují například nové lesy, podporují rozvoj obnovitelných zdrojů energie apod. Přestože nepodepsaly Kjótský protokol, dochází i ve Spojených státech k dílčím pozitivním změnám. Například v minulém roce poklesly emise CO2 o 1,4 %.
Domníváte se, že názory Václava Klause mohou opravdu tak silně zapůsobit na veřejnost a ovlivnit její ochotu spolupracovat na opatřeních vedoucích ke zmírnění globálních změn klimatu? Těžko odhadovat, ale z vlastní zkušenosti vím, že značná část lidí, kteří nemají čas sledovat dění okolo této problematiky, má tendenci orientovat se podle osobností, které zastávají významné veřejné funkce.
Jak vlastně Česká republika na vládní úrovni reaguje na existenci klimatických změn, co proti nim dělá a co by se dělat mělo? Česká republika se ztotožňuje s politikou Evropské unie, to znamená, že podporuje postupné snižování emisí skleníkových plynů.
Může se stát v blízké budoucnosti Česká republika útočištěm uprchlíků ze zaplavených nebo příliš teplých oblastí? To si nemyslím. Evropské země mají v tomto ohledu naprosto jiné postavení, než třeba asijské země. Evropa je bohatá, tedy jednotlivé státy jsou schopny učinit taková opatření, aby lidé nemuseli ze svých zemí prchat. V zemích třetího světa je situace naprosto odlišná a tedy i Evropa může pocítit migrační vlny z rozvojových zemí v důsledku klimatických změn.
Učíte studenty oboru „Mezinárodní rozvojová studia“ a sám jste také několik rozvojových zemí navštívil. Jaké konkrétní projevy mají změny klimatu v těchto oblastech a nakolik se mohou zhoršit, pokud industrializované státy nezačnou tento problém opravdu řešit? Změny klimatu zatím nejsou viditelné pouhým okem, nicméně nedávno například proběhla v médiích zpráva o ostrově poblíž Bangladéše, který se stal neobyvatelným poté, co stoupla hladina moře a zasolila tamější zdroje pitné vody. Je-li ta zpráva pravdivá, pak je to konkrétní příklad reálné hrozby vzestupu hladiny moří, což se děje právě v důsledku globálních změn klimatu. V USA se zvyšuje četnost i intenzita hurikánů a ve vnitrozemí tornád, jenže není jednoduché určit, zdali vznikají právě v důsledku globálního oteplování. Koneckonců i my máme své zkušenosti s nepřízní počasí, mám na mysli povodně. Ale opět je těžké prokázat přímou souvislost mezi těmito jevy a klimatickými změnami. Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů do další práce. Barbora Božková Foto: archiv Pavla Nováčka
Mozaika Olomoučané lépe třídí elektrošrot Obyvatelé Olomouckého kraje začali lépe třídit elektroodpad. Zatímco loni se v Olomouci vytřídilo 0,43 kg elektroodpadu na osobu, letos je to už 0,75 kg. V celkovém hodnocení se Olomouc tedy snad posune z ostudné předposlední pozice. O osvětu se postarala i happeningová akce Nakrmte Šrotozemšťana, která proběhla 3. a 4. září na olomouckém Horním náměstí. Olomoucký Šrotozemšťan, Šrotík Botík, pak v Praze vyhrál soutěž o nejkrásnější sochu z elektroodpadu. Cílem akce bylo přesvědčit občany, že elektroodpad nepatří do popelnic, ale do sběrných dvorů.
Alej národů se rozrůstá Projekt Alej národů, jehož tvůrcem je Ekologická Nadace Partnerství, se brzy rozšíří o další stromy,
které zde za své potomky zasadí rodiče. Stromy pak porostou spolu s dětmi. Do budoucna se plánuje, že alej protne Moravu, spojí Krakov s Vídní a stane se tak nejdelším stromořadím ve střední Evropě. Na Moravě jsou zatím dva úseky aleje, na Olomoucku a Brněnsku. Nové výsadby stromů se konají vždy dvakrát do roka – na jaře a na podzim a adopce jedné sazenice stojí 300 korun. Barbora Číhalová
Vydávání Ekologických listů je v roce 2007 finančně podpořeno v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí ČR. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
3
Aktuálně z Olomouce Jen nové hráze, nebo i oživená řeka? Neblahé zkušenosti s povodněmi ve městě, které se odehrály před deseti lety, stále vyvolávají otázky o možnostech protipovodňové ochrany (PPO). Na základě této potřeby vznikla koncepce tzv. zkapacitnění koryta řeky Moravy v Olomouci. Město je položeno v nivě řeky a je zcela přirozené, že zde dochází k rozlivu vody. Na tento jev jsou navázány některé ekosystémy – reliktem toho jsou např. luhy Litovelského Pomoraví. Nicméně není reálné a ani žádoucí obydlené lokality opustit, a proto musíme zajistit protipovodňovou ochranu (dále PPO) zastavěného území, například zkapacitněním koryta Moravy v Olomouci. Základem dobře pojaté PPO je však návrat k vyvážené krajině s dostatkem lesů a luk, která dokáže pojmout a pozdržet i přívalové srážky. Tento návrat však bude trvat desítky let. Ani opatření ve městech nemusí být jen technického rázu. I v intravilánu města Olomouce je možné dát řece prostor na dílčí vytváření koryta. Zároveň je třeba docílit zapojení toku do života města; řeka nebude jen spoutána vysokými hrázemi a obyvatelé získají prostor k procházkám v poříční zóně v těsném kontaktu s řekou.
Zvítězilo technické, nikoli ekologické řešení? Jak se ukázalo při povodních v roce 1997 a 2006, kapacita koryta Moravy v Olomouci je nedostatečná a uspokojivě není vyřešeno ani pronikání vody do
stokové sítě za vyšších vodních stavů. V současnosti se proto řeší 15-ti kilometrový úsek řeky ve správním území města. Realizace je rozdělena do několika fází. První etapa se již dokončuje – jde o obtokový kanál u pevnůstky (viz foto). Další úseky se budou realizovat postupně až do roku 2015. Druhá etapa je rozdělena do dvou částí. První část - úsek dlouhý necelých 1,5 km, od železničního mostu trati na Nezamyslice po obtokový kanál - je ve stádiu projektové přípravy. Z projektové dokumentace připravovaného úseku je však patrné, že přednost dostalo výrazně technické řešení. Dílčím přínosem je řízený rozliv na nevyužívané půdě. Nicméně kromě toho je plánováno pouhé navršení hrází v těsné blízkosti toku a úplná regulace průtoku Střední Moravy (Mlýnského náhonu), kde se počítá s osazením pohyblivých klapek, které by potok během povodně zcela uzavřely. Skutečně se tak navýší objem vody, kterou je možné bezpečně městem provést, ale tím klady končí. Řeka dál zůstane sevřená na úzkém zahloubeném pruhu bez možnosti částečného spoluformování svého koryta, tj. např. vytváření štěrkových náplavů či tůní. Tento projekt počítá s maximálním převeditelným průtokem 650 m3 za vteřinu. Údaje ČHMÚ o povodni 1997 však hovoří o kulminačním průtoku 784 m3. Největší zdokumentovaná povodeň by tedy ani po realizaci celého projektu neprošla městem bezpečně. Musímeli v důsledku klimatické změny počítat s vyšší frekvencí extrémních hydrologických stavů – tedy povodní i sucha – postrádá toto řešení smysl.
Existují i alternativy
Rozestavěné obtokové koryto u pevnůstky a jezu na Moravě v Olomouci - Nových Sadech. Pohled na budoucí stavidlový objekt. Tato první etapa PPO v Olomouci přišla celkem na 420 mil Kč a vedle vlastní výstavby nového povodňového koryta zahrnuje i vyvolané investice (mosty, přeložka kanalizace, vodovodu a dalších sítí). “Jedná se o ryze technickou stavbu, ekonomicky velmi náročnou, jež z neznámých důvodů dostala přednost před přírodě blížšími a finančně příznivějšími variantami, “ říká autor fotografie Mgr. Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu.
4
Tato nesmyslnost je ještě výraznější ve světle faktu, že existuje studie vypracovaná Ing. Čermákem, která řeší zkapacitnění koryta Moravy s ohledem na revitalizaci řeky a její spojení s životem města. Nepředpokládá budování vysokých hrází, ale naopak rozšíření stávajícího průtočného profilu, zpřístupnění příbřežní zóny pro veřejnost a celkové zazelenění břehů. V maximální možné míře, s ohledem na současnou zástavbu, dovoluje řece, aby si cestu hledala sama, vytvářela meandry, náplavy, tůně... prostě žila. Právě tato dynamika je totiž podstatou fungujícího říčního ekosystému a vytváří bezpočet rozdílných biotopů pro organismy na tok vázané. Ve městě jsou tyto možnosti omezené, nikoliv však zanedbatelné. Z pohledu obyvatel je důležitý ještě jeden fakt: studie počítá se zkapacitněním koryta na průtok 836 m3.s-1. Takto upravené koryto by s rezervou pojalo i vodu, která ničila město před deseti lety. Považuji za velkou výzvu fakt, že se konečně našla politická vůle a finanční prostředky na změnu současného stavu protipovodňové ochrany města. Je zde neobyčejná příležitost ovlivnit život řeky a města na
Říjen 2007
dlouhá desetiletí. Zůstává však otázka, jakou cestou se vydáme. Zda budeme řeku znovu svazovat, nebo jí poskytneme volnost, přičemž v maximální možné míře zajistíme protipovodňovou ochranu Olomouce a zároveň budeme moci tiše obdivovat její sílu i krásu. Bc. Renata Placková Vysvětlivky zkapacitnění: Technické či jiné úpravy, které umožní, aby korytem mohl protéct větší objem vody. Zpravidla zahrnuje zvýšení mostů, rozšíření a zahloubení (popř. ohrázování) koryta řeky. meliorace: Technické řešení, které má zlepšit kvalitu a obdělávatelnost půdy. Zpravidla se jedná o odvodnění luk a jejich zorání. Realizovaly se pře-
devším za komunismu v rámci zvyšování produkce potravin. Má za následek ztrátu mokřadních biotopů a zrychlený odtok vody z krajiny. V současnosti je snaha tyto zásahy rušit a obnovovat původní podmáčené louky či mokřady. retence: Zadržení (zde vody v krajině). Krajina v přirozeném stavu srážkovou vodu ztrácí poměrně pomalu a zadržená voda je využívána v sušších obdobích. Pokud je tato funkce narušena, velmi kolísá hladina toků (velké průtoky po deštích a velmi nízká hladina až vysychání toků v suchých částech roku). kulminace, kulminační průtok: Nejvyšší průtok v průběhu povodňové vlny. Po něm hladina postupně klesá. revitalizace: Soubor (nejen) technických zásahů za účelem obnovení přirozeného charakteru toku (meandry, různá hloubka dna a rychlost proudu apod.).
Starému sadu ve Slavoníně hrozí kácení O osudu více než 300 stromů a keřů ve Slavoníně se rozhoduje na odboru životního prostředí v Olomouci. Na žádost investora - společnosti RÓZA-WEST by se měla ze zplaňujícího sadu stát skládka inertního materiálu, byť ozeleněná. Tímto krokem by dočasně zaniklo jedno z tzv. biocenter, která tvoří kostru systému ekologické stability (viz strana 6). V zarůstajícím sadu, který je nyní domovem pro řadu ptáků, netopýrů a jiných malých savců (plch, veverka), ochránci přírody zjistili i přítomnost silně ohroženého druhu křečka polního. Kromě zástupců živočisné říše se zde nacházejí i ovocné a původní druhy dřevin (růže šípková, brslen evropský, svída krvavá), prostor je stanovištěm pro řadu druhů rostlin v zemědělské krajině jinak vzácných (např. řepík lékařský). Investor svůj záměr vykácet sad zdůvodňuje „vytvořením biocentra na čtyřnásobně větší ploše“, která je dnes běžně zemědělsky využívaná. Kácení a následné terénní úpravy by však mohly narušit přirozený vývoj půdy, násilná přeměna na „druhově přirozené biocentrum“ by dočasně (a v případě druhů vázaných na mrtvé dřevo i trvale - suché stromy mají svůj nezastupitelný význam v uchování biodiverzity, neboť v mrtvém dřevě se vyvíjejí larvy rozličného hmyzu a ty jsou pak potravou např. šplhavců) připravila většinu fauny a flóry o svá stanoviště. Žadatel v návrhu mimo jiné uvádí, že vytvoří také nelesní biotopy (palouky ohraničené lesem), ovšem daná lokalita už dnes nabízí mozaiku stromů, keřů a palouků, které by eventuální pravidelnou údržbou bylo možné dále uchovat. V blízkosti biocentra se nachází i druhově rozmanitý lesní remízek, takže zde do budoucna existuje dobrý předpoklad pro vytvoření ekologicky přirozeně stabilního biocentra. Záměr je také v rozporu s územním plánem, který biocentrum BC 25 uvádí jako „funkční biocentrum propojené funkčními biokoridory“ a doporučuje „chybějící části zalesnit přirozenými druhy dřevin, udržovat keřové porosty a okolní luční porosty“ a o likvidaci stávajícího porostu fungujícího jako biocentrum se nezmiňuje. 24. září proběhlo ústní jednání investora s ochránci
přírody, na kterém se investor snažil najít cestu ke kompromisu, protože zásah do biocentra nebyl dosud konzultován s odbornými orgány ochrany přírody. Pro Hnutí DUHA je původní návrh nepřijatelný a v rozporu se smyslem ochrany přírody. Podmínku pro racionální zvětšení biocentra je pouze jeho pozvolná přeměna (v průběhu 2-3 let) a trvalé zachování „bezzásahovosti“ na nejméně polovině stávajícího sadu. Jedině tak zůstane kontinuita lesního prostředí včetně mrtvého dřeva zachována: bezzásahová plocha může poskytovat útočiště, potravu nebo úkryt druhům rostlin a živočichů vázaných na lesní a okrajová (ekotonová) stanoviště. Ovšem vzhledem k faktu, že tento prostor obývá i již zmiňovaný zvláště chráněný druh, bude muset zásah do biotopu nejprve posoudit Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Celý případ je součástí širšího problému. Je ukázkou toho, jak neustávající výstavba supermarketů, všemožných hal, skladů a průmyslových zón na zelené louce ovlivňuje životní prostředí celého regionu. Do krajiny se stále lije beton a potom se musí řešit, kam vyhrabanou půdu vlastně uložit, když jsou dosavadní skládky plné. Minulá ani současná politika města však ozdravení krajiny bohužel nepřeje. Zpracováno dle připomínek ke kácení a tiskové zprávy Miroslava Kutala z Hnutí DUHA Olomouc. http://centrum.hnutiduha.cz/olomouc/clanky_aktualni_zpravy/kaceni_slavonin.html
Jiří Charvát, www.chladnouhlavu.cz
5
Ekologickoprávní minimum Územní systém ekologické stability Termín „územní systém ekologické stability“, označovaný jako ÚSES, je podle § 3 odst. 1 písm. a) zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES se rozlišují podle významu na místní, regionální a nadregionální. Vymezují je orgány ochrany přírody v tzv. plánu systému ekologické stability. V případě nadregionálního ÚSES to je ministerstvo životního prostředí, regionálního krajské úřady a v případě místního ÚSES to jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Plán systému ekologické stability obsahuje mj. mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů s vyznačením zvláště chráněných částí přírody. Uvedené orgány ochrany přírody také provádějí hodnocení systému ekologické stability z hlediska jeho stabilizační funkce – zejména se upřesňují hranice, hodnotí se úroveň biologické diverzity, druhové skladby porostů a schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Na základě tohoto hodnocení se určí, zda je systém ekologické stability vyhovující nebo nevyhovující. Ve druhém případě dojde k vymezení či doplnění biocenter a biokoridorů tak, aby systém plnil správně svou funkci. Plán systému ekologické stability se promítá do různých plánovacích dokumentů – například do
územních plánů, regulačních plánů či zásad územního rozvoje. Jednotlivými prvky územního systému ekologické stability jsou biocentrum a biokoridor. Biocentrum je charakterizováno jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biocentrum musí mít takovou velikost, aby umožňovalo trvalý život většiny druhů charakteristických pro tento biotop. Biokoridor je území, které umožňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Biokoridory tvoří spojnice mezi biocentry a vytvářejí tak z oddělených biocenter síť. Území biokoridoru na rozdíl od biocenter nemusí umožňovat trvalou nebo dočasnou existenci organismů. Prvky ÚSES tvoří v krajině zpravidla nejrůznější meze, lesíky, remízky, souvislé pásy křovin, živé ploty, lesy, vodní plochy apod. Biokoridorem může být ve výjimečných případech i pozměněná část krajiny – např. přechod pro zvěř přes dálnici. Dominika Kovaříková Článek byl sepsán v rámci projektu Rozvoj praktických forem výuky na PF UP, podpořeného ESF.
Ekoporadna Doslechl jsem se, že ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc sbírá hliníkové obaly (plechovky od nápojů, víčka apod.). Prosím o potvrzení této informace a případně o sdělení dalších míst, kam lze tento odpad donést a v jakém denním čase. Nelze se dohodnout např. s Technickými službami města Olomouce na rozšíření sběru tříděného odpadu i o tuto surovinu? Do ekoporadny opravdu můžete donést vytříděný tenkostěnný hliník, který od nás odváží firma EKO Metalrecycling Rýmařov: nápojové plechovky, hliníková víčka od jogurtů, termixů, salátů, sýrů, másla - po oddělení papírové části, šroubovací uzávěry (nekorunkové) od alko i nealko nápojů, obaly od paštik, tuby od léčiv, fólie z čokolád apod.. Tuto službu poskytujeme občanům Olomouce, protože tenkostěnný hliník nemusí každá sběrna surovin vykupovat. Nevýhodou tenkostěnného hliníkového odpadu totiž je, že samotný v peci hoří, tedy z něj téměř nic nezískáme.
6
Pokud se přidává do natavené hliníkové hmoty, ztráty jsou menší. Např. v Rýmařově ho lisují do tzv. ingotů a přidávají jako redukční činidlo při výrobě oceli. Jestliže ale do sběrných surovin přinesete papiňák, příbory, trubky z hliníku (větší kusy), není s odkupem problém. Tenkostěnný hliník vykupuje např. firma HOPR TRADE CZ se sídlem Libušina 343/8377900, Olomouc-Chválkovice, tel.: 723 404 503, další z jejích sběren je na ulici Tomkova. Technické služby města Olomouce hliník také sbírají, a to ve sběrných dvorech (Neředín a Hodolany), jejich provozní dobu najdete na stránkách www.tsmo.cz. Nejsem si jistá, zda doporučovat také sběr do kontejnerů v ulicích. Firma EKO Metalrecycling Rýmařov zkoušela v devadesátých letech sběr do tmavězelených zvonů při školách, ale kvůli velkému množství příměsí sběr ukončila. Místem, kam můžete takový návrh vznést, je magistrát, odbor životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství a péče o životní prostředí. Hana Kovaříková
Ekospotřebitelský průzkum Ekologicky šetrné výrobky v Olomouci V průběhu minulých několika dnů se redakční tým Ekologických listů vydal do olomouckých drogerií a prodejen barev a laků se záměrem zmapovat sortiment výrobků s označením Ekologicky šetrný výrobek. Zjištěná data jsou ovšem přinejmenším tristní:
Drogerie V drogeriích je sortiment výrobků se značkou EŠV zatím velmi malý - v drogeriích dm, Schlecker (bývalá droxi) a Rossmann se v současnosti žádné výrobky s označením Ekologicky šetrný výrobek neprodávají, prodavačky navíc často ani nevěděly, že tato ekoznačka existuje, popřípadě jaký je vůbec její smysl. Drogerie Teta na třídě Svornosti prodává prostředek na mytí nádobí Lena Natur, toaletní papír a čisticí prostředek Real WC. Její další provozovny (8. května) neprodávají žádné výrobky s označením EŠV, prodejna na ulici Masarykové má v sortimentu pouze barvy značky Balakryl. EŠV výrobky (obzvláště prací, mycí a čisticí prostředky) jsou také k dostání ve vybraných prodejnách zdravé výživy.
Prodejny barvy-laky jsou na tom se sortimentem podstatně lépe, prodejci byli většinou také velmi dobře srozuměni s existencí loga EŠV, většina z nich byla ochotná poradit se správným výběrem ekologicky šetrných barev, laků, emailů apod. V nabídce námi navštívených obchodů jsme nalezli celý sortiment EŠV výrobků české značky
Balakryl (15 výrobků - barvy, laky, emaily), dále byly v prodejnách dobře zastoupeny produkty další české firmy - běloby Remal, barvy Barlet apod., další výrobky (převážně zahraničních společností) už bylo potřeba vyhledávat individuálně dle nabídky konkrétní prodejny. Vzhledem k faktu, že Ekologicky šetrných výrobků (a služeb) je v současnosti již 330 (drogistických výrobků je pak okolo 40), na město velikosti Olomouce je v sortimentu jednotlivých prodejen (obzvláště právě drogerií) těchto výrobků stále málo. Jestliže při nákupech narazíte na další výrobky s logem EŠV, napište nám o tom. Barbora Božková (za použití informací z webových stránek CENIA) Více o Ekologicky šetrných výrobcích, včetně seznamu výrobků najdete na www.ekoznacka.cz. V dubnu 1994 byl vyhlášen národní program označování ekologicky šetrných výrobků, jehož cílem od počátku byla podpora/certifikace výrobků (a služeb), které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. U označených výrobků (služeb) bylo provedeno hodnocení nezávislou třetí stranou, v současné době používá ekoznačku na jednom či více výrobcích přes 82 českých i zahraničních firem, jejich počet neustále roste. Spektrum certifikovaných ekologicky šetrných výrobků je velmi široké – od toaletního papíru či nátěrové hmoty přes teplovodní kotle a čistící prostředky až po ekologicky šetrné služby, které nabízí turistický ruch či školství.
Kalendárium úterý 16. října v 17.00 Střední Amerika - život a lidé Cesta Střední Amerikou nás provede z Mexika až do Kostariky. Poznáme místa s neklidnou minulostí a bohatou historií, přírodními krásami a rozmanitou kulturou, chudobou i nadějí. Přesvědčíme se o tom, že Střední Amerika neznamená jen banány, podíváme se zblízka na Fair Trade – spravedlivý obchod. Je to správná cesta z chudoby? Svou cestu představí Zdenek Kenny Opršal.
pondělí 22. října v 17.00 Fontána-centrum (Edelmannův palác, Horní nám. 5) Beseda: odpady, jejich třídění, následné využití Chcete vědět, jak třídit, jak se s odpadem nakládá, jak se využívá a kam putuje váš vytříděný odpad z domácností? Přednáší Ing. Ivo Kropáček, vedoucí odpadového program Hnutí DUHA a člen Rady odpadového hospodářství (poradní instituce MŽP).
úterý 23. říjen v 16.00; sraz na mostě před Kojeneckým ústavem (ul. U Dětského domova). Vypusťte si svého raka - exkurze s výkladem Vypouštění raků říčních ze záchranného transferu a vlastního odchovu do řeky Moravy. Exkurzi vede RNDr. Miloš Holzer z 9. ZO ČSOP Astacus.
5.–9. listopadu v 17.00 a 20.00 Divadlo hudby Olomouc Ozvěny Ekofilmu Promítání zajímavých dokumentů s tématem přírody a člověka. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
úterý 6. listopadu, 15.20; sraz na nádraží v Raškově Vypusťte si svého raka - exkurze s výkladem Vypouštění raků říčních ze záchranného transferu a vlastního odchovu do řeky Moravy. Hodinovou Exkurzi vede RNDr. Miloš Holzer z 9. ZO ČSOP Astacus.
7
Chcete se stravovat zdravě? Jste však pracovně vytíženi tak, že Vám nezbývá čas?
Uvařím Vám a Vašim dětem Ze základních surovin – obilniny, luštěniny, fermentované výrobky, semínka, kvalitní oleje, obilná sladidla, zelenina, ovoce Připravím Vám chutné pokrmy pro každý den podle vašich potřeb a zásad zdravé výživy
Kontakt: 585 944 175 (i záznamník) 732 419 920
Technické služby města Olomouce, a.s. Zamenhofova 783/34, 772 11 Olomouc tel.: 585 700 000, fax: 585 411 498
Společnost certifikována dle normy ČSN EN ISO 14001:2005 a ČSN EN ISO 9001:2001 Technické služby města Olomouce, a.s. zajišťují tyto činnosti:
Kvalitní med přímo od včelaře med z Nízkého Jeseníku Jan Kubeš, 603 784 133, 585 422 737 Jabůrkové 2, Neředín, konečná tram. 2, 5, 7, bus 26 Neředín - U Krematoria
www.kubesuvmed.cz - včelí produkty - druhové medy, ochutnávka
• komplexní nakládání s odpady (svoz a odstraňování odpadů vč. nebezpečných, tříděný sběr, provoz sběrových dvorů, provozování sběrných míst pro vysložilá elektrozařízení, poradenská činnost) • údržba a opravy místních komunikací, vodorovného a svislého dopravního značení • čištění a zimní údržba místních komunikací • zakládání a údržba veřejné zeleně • údržba, opravy a výstavba veřejného osvětlení a světelných signalizačních zařízení
EKO-DROGERIE, rychle a 100% biologicky odbouratelné, suroviny z eko a bio-dynamického zemědělství, bez ropy, syntetických látek, fosfátů a enzymů, tekuté produkty vyrobené z harmonizované vody
ZDRAVÉ SVĚTLO®
Osvětlení pro vaše fyzické i duševní zdraví poskytuje barvy denního světla, vyvážené barevné spektrum
Kontrolovaná přírodní kosmetika Dr. Hauschka, Logona, Fitne, Sante bez chemické konzervace a parfemace, vyrobeno ze surovin z eko a bio-dynamického zemědělství, služby a prodej. Bowen masáže, lymfodrenáže, orientální depilace.
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet Hnutí DUHA Olomouc číslo 1803974399/0800 anebo v hotovosti na adresu redakce či do kasiček. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi Ekologických listů na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
