Šifrovaní pozpátku Příklad: toto je jednoduchá šifra arfiš áhcudondej ej otot Šifrování je velmi jednoduché - jednoduše píšeme zprávu pozpátku. Pokud chceme dešifrovat, prostě text přečteme pozpátku. Šifrovaní pozpátku (s Ch) Příklad: chtěl bych být chytrý ýrtych týb chyb lětch Píšeme zprávu pozpátku, přitom si ale dáváme pozor na to, aby se písmeno Ch napsalo jako Ch a ne jako HC. Pokud chceme dešifrovat, prostě text přečteme pozpátku. Při čtení se možná bude takovýto text číst lépe, protože písmeno Ch zůstává touto šifrou nedotčeno. Slova pozpátku Příklad: zelenina je zdrava aninelez ej avardz Napíšeme každé slovo pozpátku. Pokud máme podezření na takovouto šifru, podíváme se, zda slova čtená pozpátku dávají smysl. Pokud ano podíváme se na slovosled slov ve větě. Pokud vše vychází, přišli jsme na tento typ šifry. Proložení náhodnými znaky Příklad: Zelenina Zieflrekneiůnaaq Napíšeme každé slovo tak, že mezi písmeny ponecháme mezery vždy pro jeden znak a do těch pak vepíšeme náhodná písmena. Pokud máme podezření na takovouto šifru, podíváme se, zda slova čtená ob písmenko dávají smysl. Je možno vynechávat mezi písmeny i větší mezery, na dva, tři, atd. znaků.
Šifrování odpředu a odzadu Příklad: zelenina zlnnaiee Při šifrování si rozpočítáme místo pro celou šifru a šifrujeme tak, že na začátek zapíšeme první písmeno. Na konec pak druhé písmeno. Třetí písmeno šifrované zprávy napíšeme na druhou pozici. Jako předposlední písmeno zapíšeme další písmeno zprávy. Je to vlastně střídavě zapisovaný text od začátku a od konce. Při dešifrovaní čteme text postupně po písmenech od začátku ke konci.
Zvýraznění velkých písmen Příklad: zelenina analyZa tEz huLka kapEsNI skvrNe tekAt Pokud šifrujeme, pak píšeme náhodná slova, která obsahují námi potřebná písmena. Tato písmena pak zvýrazníme tím, že je napíšeme jako velká. Přitom platí, že jedno slovo může mít zvýrazněno i více písmen. Při dešifrování čteme pouze písmena, která jsou nějakým způsobem zvýrazněná, v našem případě funguje jako takovéto zvýraznění velká písmena. Některá písmena velká Protože takováto šifra vlastně nic nešifruje, není ji možné ani dešifrovat. Takováto úprava textu složí k tomu, abychom (alespoň na první pohled) zmátli případného člověka, který zprávu dešifruje. Příklad: zelenina je zdrava zelEnIna je ZdrAva
Had Příklad: Pátek je nejlepším dnem E T Á P
K J E N
E L J E
P Š Í M
M E N D
K rozluštění šifry stačí, když začneme číst v levém dolním rohu písmenkového obdélníku, pokračovat budeme nahoru a v dalším sloupci pak dolů. Schéma toho hada je následovné: Dalšími typy „hada“ jsou „žebřík“ a „šnek“. Rozdíl mezi hadem, žebříkem a šnekem je pouze v postupu čtení. Zatímco u hada čteme text „nahoru a dolu“, u žebříku je to „doleva a doprava“ a u šneka čteme z prostředku textu. Schéma žebříku a schéma šneka.
Vlčácká šifra Příklad: Strašidla 72 73 71 11 72 41 21 51 11 První z dvojice čísel označuje příslušnou skupinu písmen, druhé označuje pořadí písmena ve skupině. ABC 1 IJK 4 RST 7
DEF 2 LMN 5 UVW 8
G H CH 3 OPQ 6 XYZ 9
Místo písmen čísla Příklad: zelenina 26;5;12;5;14;9;14;1; A B C D E F G H I J 1
2
3
4
5 6
7
K
L
M N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W X
Y
Z
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Písmena v abecedě očíslujeme čísly od 1 do 26. Písmena zprávy pak nahrazujeme těmito čísly. Pokud se text skládá maximálně dvojciferných čísel (nebo je napsán jako množství číslic jsoucích za sebou), jejich hodnota nepřesahuje 26 (27), pak máme podezření, že se jedná právě o tuto šifru. Při dešifrování bychom měli mít očíslovanou abecedu. Potom podle této abecedy začneme převádět písmena. Caesarova posunová šifra Tato šifra je často označována jako „posunutá abeceda“. Jejím principem je použití dvou navzájem posunutých abeced. To znamená, že si vypíšeme abecedu a pod ní abecedu druhou, ovšem s tím rozdílem, že jí o nějakou část posuneme. Obvykle je k šifře nějaká nápověda, z které dokážeme odvodit, o kolik je abeceda posunuta Příklad: posunuta abeceda A=D šifra: SRVXQXWD DEHFHGD A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z A B C
Obrácená abeceda Pokud šifrujeme text touto šifrou, je vhodné si napsat dvě abecedy pod sebe. Jednu normálně a druhou pozadu. Při šifrování pak pouze píšeme to písmeno, které se nachází pod tímto písmenem. Z písmene se A se pak stává Z, z písmene B je Y, z C je X. Příklad: zelenina avovmrmz A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z Z Y X W V U T S R Q P O N M L K J I H G F E D C B A
Velký polský kříž Šifrujeme podle následující tabulky. Místo písmene, které šifrujeme, nakreslíme čáry, které jsou okolo trojice písmen. Aby se jedno písmeno odlišilo od ostatních z trojice, napíšeme tečku doprostřed, buď více nalevo, napravo nebo do středu. A
B
C
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
Příklad: zelenina
U všech šifer s abecedou může být použita abeceda mezinárodní (26 písmen) nebo abeceda "česká" s písmenem CH (27 písmen).
Čtení n-tého písmene Příklad: zelenina zabit Erika labuti ero nacpat Irsko nabity amen Pokud šifrujeme, připadá na každé písmeno šifry jedno slovo zprávy. Pokud šifrujeme podle prvního písmena, napíšeme slovo, které začíná na to dané písmeno. Pokud šifrujeme podle druhého písmene, píšeme do zprávy vždy slova, která obsahují šifrované písmeno na druhém místě, atd. Jak dešifrovat: Pokud čteme zprávu, stačí číst vždy pouze jedno určité písmeno z každého slova. Hláskovací abeceda Při spojeních potřebujeme občas zdůraznit některé důležité údaje. Tato důležitá slova rozložíme na jednotlivá písmena a ta vyslovíme, jako první slabiku obecně známých pojmů. Hláskovacích tabulek je velké množství. Téměř každá země používá vlastních hláskovacích tabulek. V mezinárodním styku se používá tzv. mezinárodní hláskovací abeceda, která je známá po celém světě. A
Adam
J
Josef
S
Svatopluk
A ALPHA
J
B
Božena
K Karel
Š
Šimon
B BRAVO
K KILO
T TANGO
C
Cyril
L Ludvík
T Tomáš
C CHARLIE
L LIMA
U UNIFORM
Č
Čeněk
M Marie
Ť Těšnov
D DELTA
M MIKE
V VICTOR
D
David
N Norbert
U Urban
E ECHO
N NOVEMBER W WHISKY
Ď
Ďáblice
Ň Nina
V Václav
F FOXTROT
O OSCAR
X X-RAY
E
Emil
O Oto
W Dvojité V
G GOLF
P PAPA
Y YANKEE
F
František
P Petr
X Xaver
H HOTEL
Q QUEBEC
Z ZULU
G
Gustav
Q Quido
Y Ypsilon
I INDIA
R ROMEO
H
Helena
R Rudolf
Z Zuzana
Ř Řehoř
Ž Žofie
Ch Chrudim I
Ivan
JULIET
S
SIERRA
Morseova abeceda Morseovu abecedu vymyslel na konci na konci 19. století americký fyzik Samuel F. B. Morse (1791–1872), který ji v roce 1844 vyzkoušel při prvním telegrafickém spojení mezi Washingtonem a Baltimorem. Jednotlivé znaky Morseovy abecedy se vysílají v kódu, který se skládá z krátkých a dlouhých signálů, každé písmenko z jednoho až čtyř znaků. V psané podobě se používají tečky a čárky, jednotlivá písmena se oddělují lomítkem, slova dvěma lomítky a věty lomítky třemi. Pomocná slova slouží ke snadnějšímu zapamatování – krátká slabika znamená tečku a dlouhá čárku. Existují i jiná pomocná slova. Na háčky a čárky v překládané zprávě nebereme zřetel. Příklad: Shaman . . . / . . . . / . - / - - / . - / - . //
Znak
Zápis
A B C D E F G H CH I J K L M
.-... -.-. -.. . ..-. --. .... ---.. .---..-.. --
Pomocné slovo
Akát Blýskavice Cílovníci Dálava Erb Filipíny Grónská zem Hrachovina Chvátám k vám sám
Ibis Jasmín bílý Krákorá Lupíneček Mává
Znak
N O P Q R S T U V W X Y Z
Zápis
-. --.--. --..-. ... ......--..-.---..
Pomocné slovo
Nástup Ó náš pán Papírníci Kvílí orkán Rarášek Sobota Tón Uličník Vyučený Wagón klád Xénokratés Ýgar mává Známá žena
Číslice a další znaky v Morseově abecedě Tvoří-li znak 5 signálů, jedná se vždy o číslice. Jsou-li na začátku tečky, pak jejich počet značí výslednou číslici, jsou-li na začátku čárky, výsledek zjistíme sečtením jejich počtu s pětkou. Používají se i další znaky, níže některé z nich. Číslo
Zápis
Další znaky
Zápis
1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
.---..--...-......... -.... --... ---.. ----. -----
Zač. vysílání Jsem připraven Rozumím Nerozumím Pomaleji Omyl Čekej Opakuji Konec vysílání
-.-.-.-. .--. ----........ - . - . - .. ././././././././. .-... ../../../../.. ...-.-
Zvláštním způsobem vysílání Morseovy abecedy je vysílání za pomoci vlaječek. Potřebujeme-li odeslat zprávu na delší vzdálenost, poslouží nám dobře dvě červeno-bílé signalizační vlaječky. Tečku při vysílání vyznačíme rozpažením jedné ruky a připažením druhé.
Čárku vyznačíme rozpažením obou rukou.
Lomítko vyznačíme krouživým pohybem jedné ruky či protichůdným kroužením obou rukou.
