ŘÍŠE HVĚZD. ČASOPIS PRO PĚSTOVÁNÍ ASTRONOMIE A FÍtÍBUZNÍCH VĚD

ŘÍŠE HVĚZD ČASOPIS PRO PĚSTOVÁNÍ ASTRONOMIE A F ÍtÍB U Z N ÍC H VĚD. V y d á v á Č eská sp o le č n o st a s tro n o m ic k á v P ra z e . Ř Í D Í D r. O T T O S E Y D L . * * * * * * * * * * * * * * *■*■*■**«•»*■*■•*■***•*■«■

H U B E R T SL O U K A , a siste n t astr. ú sta v u K a rlo v y u n iv e r sity v P ra ze:

A -iglické hvězdárny. Royal O bservátory

Greenwich.

Kdo po prvé stane před touto starou, slavnou hvězdárnou, bude pravděpodobně dosti zklamán a to jak jejím rozsahem a vzhledem , tak i jejím okolím. Několik budov a kopulí, stísněných na nevelké ploše, od ostatního sv ěta odloučených zdí a plotem, nedává ani tušiti, že zde, tém ěř již po tři sta let, je jedna z nejvýznam nějších hvězdáren světa. Založena za v lá d y krále Karla II., v době, kdy Londýn byl nepatrným m ěstečkem , byla postavena na návrší ne­ daleko T em že, na základech středověkého zámku »Greenwich Castle«, na m ístě, obklopeném lesy a lukami, z nichž poslední z b y ­ tek nalézám e v dnešním parku »Greenwich Park«. Hvězdárna vznikla z důvodu ryze praktického, jak je patrno z královského ediktu ze dne 4. května 1675: »5editel nové h v ěz­ dárny, královský astronom , má za úkol s největší péčí a pílí zab ývati se zdokonalením tabulek pohybů těles nebeských a poloh hvězd, aby byla dána m ožnost určiti délku na moři, což je pro zdokonalení navigačního umění žádoucí.« Tento edikt byl násle­ dován rozkazem ke stavb ě hvězdárny 2. června 1675; m ísto bylo nalezeno podle rady architekta a hvězdáře Christofera W rena, který byl stavbou pověřen. Základní kámen položen byl 10. srpna 1675 a během roku stavba hvězdárny byla dokončena. Prvním ředitelem hvězdárny jm enován byl J. F l a m s t e e d ; obdržel titul »Astronomer RoyaI«, kterého ještě dnes se používá, a roční příjem 100 liber sterlingů. Suma 500 liber mu byla dána k disposici k zakoupení zařízení a strojů hvězdárny. Původní hvězdárna byla osmihrannou v ěží o dvou poscho­ dích; je podnes zachována a je v severovýchodním rohu plochy,

kterou dnes budovy hvězdárny zaujímají. Má plochou střechu, na které jsou m eteorologické přístroje a č a so v ý míč. Uvnitř, v prvém poschodí, je t. řeč. osmihranný sál s velikým i okny, který sloužil k pozorování; nyní se ho používá jen při slavnostních příležito­ stech a je v něm malé astronom ické museum. Na stěnách jsou obrazy zem řelých ředitelů hvězdárny. S tavb a hvězdárny byla dokončena 10. července 1676, kdy Flam steed nastoupil svůj úřad. Neměl však dostatečně prostředků

O br. 1. V chod do h v ě z d á rn y v G reenw ichi. V p rav o pů v o d n í F lam stee d o v a sta v b a .

k zakoupení přístrojů a trvalo dosti dlouho, než se mu podařilo zaopatřiti si aspoň nejnutnější. B y ly to: třístopový kvadrant, dva malé dalekohledy, dvoje hodiny a šestistop ový sextant. Ježto i ty to stroje k přesné práci nestačily, dal na vlastní útraty r. 1688 zhotoviti zední kvadrant, pom ocí kterého začal pozorovati 12. září 1689 a s nímž nepřetržitě pracoval až do sv é smrti roku 1719. Zjistil zem ěp. polohu hvězdárny, sklon ekliptiky a jiné důležité astronom ické konstanty. Ačkoliv byl velm i pilným pozorovatelem , nemohl se odhodlati, ab y svá m ěření vydal a došlo proto k ostrým potyčkám mezi ním a N ew tonem , který potřeboval Flam steedových m ěření k zdokonalení sv é teorie Luny. P om ěry se přiostřily ještě více, když N ew ton byl jmenován členem kom ise, která měla na starosti kontrolovati činnost h v ěz­ dárny. Flam steed byl donucen odevzdati této kom isi svá pozoro­ vání a E. H alley byl pověřen, ab y je vydal. Marně žádal Flam steed

o sv é právo; jeho pozorování byla vyd ána s nepříznivým i poznám­ kami H alleyovým i a teprve po smrti královny Anny a knížete z Halifaxu, kteří byli N ew ton ovým i ochránci, b yly v ý tisk y ode­ vzdány nešťastnému hvězdáři, který je spálil s poznámkou »aby zničil každou stopu nevděčnosti dvou svých současníků, kteří s ním hůře nakládali než bylo vůbec kdy s velkým Tychonem v Dánsku jednáno«. Poslední léta sv éh o živ o ta věnoval Flam steed novému vydání sv ý ch pozorováni; práce tato byla však dokončena teprvé šest let po jeho smrti a r. 1725 předložena veřejnosti s názvem : >H i s t o r i a c o e l e s t i s b r i t a n n i c a t r i b u s v o l u m i n i b u s c o n t e x t a«. Jsou to tři sv a zk y , z nichž první obsahuje po­ zorování sextantem z let 1675— 1689, druhý pozorování zedním kva­ drantem z let 1689— 1720 a třetí otisk katalogů Ptolem aiova, Ulugh B egova, T yge B rahecva, Viléma z H essenu, H eveliova a konečně zvlášť dokonalý katalog z pozorování F lam steedových v Greenwichi a H alleyových na S v . Heleně, který má n ázev »S t e 11 arum i n e r r a n t i u m C a t a l o g u s b r i t a n n i c u s a d a n n u m C h r i s t i c o m p l e t u m 1689«. Obsahuje 3000 stálic a dlouhou dobu byl pokládán za jeden z nejlepších katalogů stálic vůbec. Roku 1835 byl zn ova vydán F. Bailym s názvem »B r i t i s h C at a 1 o g u e« v rozšířeném obsahu 3310 stálic. P o Flam steedově smrti 31. prosince 1719 nastoupil na jeho m ísto E d m u n d H a l l e y v e stáří šedesátičtyř let. Měl již za sebou minulost bohatou na zkušenosti. Jako dvacetiletý konal pozorování stálic jižního nebe na o strově S v . H eleny a uveřejnil první katalog jižních stálic »C a t a 1 o g u s s t e l l a r u m australium...« v Londýně 1679. Určil parabolické elem enty kom ety z roku 1682 (po něm nazvané H alleyovou), a poznal, že je pravděpodobně to­ tožná s kometami z let 1607 a 1581; takto byl uveden na myšlenku periodického návratu kom et a předpověděl její návrat na rok 1758 neb 1759. Vskutku byla nalezena 25. prosince 1758 učeným sedlá­ kem Palitzschem z Prohlis u Drážďan. Za jeho ředitelství byl roz­ šířen instrumentální inventář a konáno mnoho pozorování; nebyla však nikdy uveřejněna, ježto H alley, podobně jako jeho předchůdce, je úzkostlivě střežil. Umřel 14. ledna ve stáří csm desátišesti let. Jeho nástupcem byl J a m e s B r a d l e y, nar. 1693. Objevil aberraci světla a nutaci zem ské osy. B yl jm enován ředitelem h v ěz­ dárny 2. února 1742 a s velkou pílí se věnoval pozorování poloh stálic. Během jednoho roku vykonal s pomocí jediného asistenta 18 tisíc měření a r. 1750 byl materiál Flam steedova katalogu již dvakráte znovu pozorován. Podařilo se mu získati pro hvězdárnu nové přístroje, v elk ý kvadrant a osm istcp ový poledníkový daleko­ hled. T yto stroje um ožnily mu ještě v ětší činnost a roku 1762 měl na 60.000 pozorování. Jelikož neměl ale asistentů, zůstala pozoro­ vání neredukována až do roku 1798, k d y byla vydána D r. H o r n s b y e m z Oxfordu s n á zv em : » A s t r o n o m i c a l O b s e r v a t i o n s m a d e at t h e R o y a l O b s e r v á t o r y at G r e e n -

wich, from the y e a r B r a d l e y«.

1750 t o t h e y e a r

1762 b y J a m e s

Tato pozorování redukoval B essel a vydal ve velm i důležitém d íle : j F u n d a m e n t a A s t r o n o m i a e p r o a n n o 1755, d educta ex o b s e r v a t i o n i b u s viri i n c o m p a r a b i l i s J a m e s B r a d l e y, i n s p e c u l a a s t r o n o m i c a Q r e n o v i ­ c e n s i, p e r a n n o s 1758— 1762 i n s t i t u t i s . R e g i o m o n t a n i, 1818«. Katalog obsahoval 3222 stálic, z nichž většina byla čtyřikráte pozorována v deklinaci a pětkráte v rektascensi. B radleye, který zem řel 13. července 1762, následoval N a t h an i e 1 B 1 i s s, profesor geom etrie na Oxfordské universitě, který ale již po dvou letech ředitelství zem řel. Na jeho m ísto nastoupil 15. března 1765 N e v i l M a s k e l y n e , nar. r. 1732. Z hvězd po­ zorovaných Flam steedem , H alleyem a B radleyem vyhledal 36 stá­ lic, které nazval základními a které b y ly pozorovány velm i pečlivě a co možná nejčastěji. Usnadnil tím určování času a stanovil takto základní m ezníky triangulace nebe. Roku 1774 navrhl způsob, jak změřiti hustotu Země a určil ji jako 4 až 5násobek hustoty vody. M askelyne zem řel 9. února 1811 a byl následován J o h n e m P o li­ d e m , nar. r. 1767. Ten vyn a lezl mikroskop k odečítání úhlů až na jednu desetinu vteřiny a sestavil velm i přesný katalog 48 stálic. Roku 1811 byl jm enován královským astronom em a bylo mu při­ děleno šest asistentů. R. 1816 zakoupil n ový, pětipalcový daleko­ hled poledníkový od Troughtona, s nímž spolupracoval na kon­ strukci astronom ických přístrojů. A čkoliv věn oval mnoho času přesnému určení poloh stálic, zanedbával pozorování planet, což mu b ylo v ytýk án o dohlížející komisí, t. řeč. »B o a r d o f V i s it o r s«, která m ěla svůj původ v komisi z dob prvního ředitele hvězdárny, Flam steeda. Skládala se z členů R oyal S ociety, Royal Astronomical S ociety a profesorů astronom ie z Cambridže a Ox­ fordu. Pond zem řel 7. září 1836 ve věku 69 let. Jeho následníkem se stal Q e o r g e B i d e l l A i r y , nar. 1801, který byl jmenován král. astronom em r. 1835. Zabýval se nebeskou mechanikou, teorií tvaru Země, přitažlivostí sferoidů, rovnovážných tvarů homogenní tekuté hm oty a m. j. Ale také práce praktického rázu nebyly mu cizí: zkoumal různé konstrukce hodin, stříbření zrcadel, hotovení ókulárů a j. Když nastoupil sv é m ísto, vypracoval pozorovací m e­ tody tak dokonale, že každý asistent přidržoval se určité přede­ psané cesty , čímž b y lo docílena nejen spolehlivých výsledků, ale i velkého počtu pozorování. P ozorován byl pohyb M ěsíce a planet a k těm to úkolům zaopatřil Airy v elk ý altazimut. Dal postaviti r. 1847 poledníkový kruh, který spojuje v ýh od y meridianního dalekohledu a zedního kruhu. Průměr jeho objektivu je 22 cm a ohnisková dálka 3-90 m. Stroj je umístněn ve zvláštní m ístnosti (transit-circle room) a používá se ho i dnes. Airy z v ý šil přesnost pozorování průchodů zavedením chronografu, v té době právě sestrojeného Am eričany W alkerem a Bondem. Dne 4. června r. 1859 postaven n ový aequa-

toreal s objektivem o průměru 32 cm a o ohniskové délce 5 -60 m, kterého používal ku pozorování planet a komet. Obor badání h v ěz­ dárny rozšířil Airy o pozorování Slunce fotoheliografem a spektroskopem . Za jeho ředitelství upravena byla služba jak ředitele, tak i asistentů, kterým byla dána velká volnost působení a m ožnost individuelní práce. Ř editele jm enuje lord pokladu, po návrhu lorda adm irality a má sedm asistentů, řídících různá oddělení hvězdárny. Mimo tyto jsou na hvězdárně počtáři, jichž počet se mění podle potřeby. T y to pom ěry jsou v základě zachovány ještě i dnes. Airy odstoupil roku 1881 v e stáří osm desáti let, žil však až do roku 1892. Na jeho m ísto jm enován W . H. M. C h r i s t i e, nar. r. 1845, který v G reenw iči setrval do roku 1910. Jeho činnost sou­ střeďuje se hlavně kolem m apy »Carte du Ciel«, a v organisaci i zdokonalení hvězdárny. Na jeho m ísto nastoupil roku 1910 S i r F r a n k W. D y s o n , nar. 1868, nynější ředitel hvězdárny. Spolu­ pracoval na vydání katalogu »The Astrographic Catalogue« a za­ b ýval se zkoumáním hvězdných pohybů stálic málo jasných. Za hvězdářů M askelyna a Airyho v předešlém století b yly při­ staven y nové budovy. Na jihi od osmihranné budovy jsou dvě kopule, z nichž .jedna kryje astrograf, postavený za ředitelství W . Christieho, který sloužil k zhotovení »Carte du Ciel« a k určení sluneční paralaxy a pozorování planetky Eros. Průměr jeho objek­ tivu je 330 mm a ohnisková dálka 3’41 m. Blízko této kopule je bubnovitý dóm, kde byl původně postaven Airyho altazimut k po­ zorování M ěsíce. B yl ale roku 1911 odstraněn a jeho místo za ­ ujal fotcheliograf (objektiv 22 cm, ohn. dálka 274 cm), který slouží denním u fotografování Slunce. Podobně fotografuje se Slunce v Kapském M ěstě v Jižní A frice a v Kodaikanalu v Indii; fotografie všech tří hvězdáren poskytují pak úplný roční přehled změn slu­ nečního povrchu. Východně od astrografu je A iryho poledníkový kruh, kterého se stále používá od roku 1851. Slouží k určení greenw ičského času a poloh Slunce, M ěsíce, planet a hvězd. Tato pozorování velm i přispěla k založení tabulek a hvězdných katalogů, na jichž základě jsou počítány údaje pro znám ý astronom, kalendář »Nautical Almanacc. Stroj, který přece je již trochu zastaralý a úplně n e v y ­ hovuje, bude pravděpodobně brzy nahrazen jiným. B y ly jím také určovány vlastní pohyby hvězd, materiál, ze kterého čerpali jak S ir D yson, tak i Eddington v e svých studiích o stálicích. V levo od m ístnosti průchodního kruhu je m alý dóm, kde je umístěn Sheepshanksův dalekohled k pozorování komet. V téže budově jsou úřadovny hvězdárny a m ístnost pro radiotelegrafii. Velký dóm na pravé straně kryje 28palcový aequatoreal (prů­ měr obj. 711 mm, ohn. d. 8'54 m), p ostavený roku 1893 na sloupu, který dříve nesl 13palcový M erzův dalekohled, největší na h věz­ dárně v době, kdy byl postaven, t. j. roku 1860. Slouží hlavně k měření blízkých dvojhvězd. Pod velkým dalekohledem jsou m íst­

nosti ke zkoušení chronometrů; tu je také uchován Harrisonův chronometr, který získal velkou vládní cenu 20.000 £ a rovněž i jeho kopie, kterou měl kapitán Cook na sv é cestě kolem světa. V jižním rohu zahrady hvězdárny je postavena nová budova z let 1896— 1898. Má tvar kříže a je korunována kopulí. Jsou v nf um ístěny pracovny, knihovna, laboratoře a mechanická dílna. Ko-

O br. 2. P o h le d z cen trá ln í b u d o v y . V levo pův o d n í h v ěz d á rn a , v p ra v o v e lk ý dóm, v po p řed í kopule, k ry jíc í altazim ut.

pule kryje Thom psonúv fotografický aequatoreal (průměr obj660 mm, ohn. d. 6-84 m) s 13palcovým vedoucím dalekohledem . M ísto protiváhy je připevněno 30palcové zrcadlo, zhotovené Dr Commonem. Refraktoru používá se k určení paralax, reflektoru k měření efektivních teplot stálic. Jím byl objeven r. 1908 Jupiterův osm ý m ěsíc. Mimo těchto hlavních přístrojů je hvězdárna vybavena ještě řadou jiných, m enších, z nichž nejdůležitější jsou CooksoTiův t. z v .

»floating telesccpe«, sloužící k měření polově v ý šk y a moderní, ne­ d ávno teprve z Am eriky zakoupený Hálův spektrohelioskop. Hvězdárna v G reenwichi je typickým příkladem dobře organisovan ě a řízené observatoře a není proto divu, že je často n a vštěvo­ vána hvězdáři všech zem í, kteří v kratší neb delší době snaží se tu co možná nejvíce poznati o vědecké, i o organisační stránce. Cizinci jsou přiděleni oddělení, pro které jeví zájem neb ztráví v různých odděleních určitou dobu a seznám í se takto s chodem a způsobem všech prací. Za svéh o pobytu byl jsem přidělen fotografickému oddělení, kde za vedení Mr. Davidsona, za jehož velkcu ochotu a trpělivost, s kte­ rou mi přicházel v e všem vstříc, nemohu býti ani dosti vděčným , snažil jsem se seznám iti se jak s fotografickým určováním paralax a s pracemi pro astrografický katalog, tak i s moderním, astrofysikálním problémem, zkoum aným v Greenwichi, s určováním efektiv­ ních teplot hvězd. Sním ky pro »Astrcgraphic Catalogue« konají se s fotografickým refraktorem, jehož rozm ěry b yly již popsány. Fotografuje se za každé příznivé noci a že je činnost v tom to oboru veliká, je zřejmé z výsledků dosažených v roce 1929. B y lo tu fotografováno 21 polí skrze sklo proto, aby b y ly stan oveny vlastní pohyby stálic v pásmu astrografického katalogu, jež b y lo hvězdárně přiděleno (t. zv. »Greenwich Astrographic Zone«), a 60 desek bylo proměřeno. Bylo dokončeno měření a redukce desek pásma + 73° a pásm o + 75" bylo znovu fotografováno a desky prom ěřeny. Během toho roku uveřejněny byly v ý sled k y v pátém svazku »Astrographic Catalogue«, který obsahuje vlastní pohyby 14.528 hvězd pásem + 6 4 “ a ž + 7 1 ° ; svazek obsahuje také katalog všech dvojhvězd s menší vzdáleností než 30” a fotografická měření dvojhvězd, vzdálených m éně než 10". U rčování hvězdných paralax náleží jistě k nejobtížnějším úlo­ hám astrom etrie. Absolutní m ěření paralax vedla jen v některých případech k cíli. Tak znám e absolutní paralaxy hvězd a C e n t a u r i , P o l á r k y a a L y r a e . Brzo však se poznalo, že v e v ě t­ šině případů bude m ožno určlti jen paralaxy relativní, p osuvy bliž­ ších stálic vůči jiným, jež prakticky jsou v nekonečnu. K určování těchto relativních paralax bylo použito heliometru (střední chyba takto zm ěřené paralaxy činila + 0 -030") a meridianního kruhu (stř. chyba ± 0 ‘05"). T eprve od roku 1905 se používá fotografie a tak b ylo docíleno takových výsledků, že nyní během jednoho roku se získá více paralax, než dříve během jedné generace. V úvahu při­ cházejí tu dlouhcfokální, světeln é dalekohledy; podle názoru Mr. Davidsona, přednosty oddělení k určování paralax, nemají daleko­ hledy o m enší ohniskové délce než 6 metrů pro tento druh astro­ metrie význam u. Prozatím se určují paralaxy stálic, jichž v ě tší vlastní pohyby jsou důkazem jejich blízkosti. Toto kriterium je 2V2kráte jistější než

kriterium jasnosti, podle kterého jasnějším stálicím přisuzujem e v ě tší blízkost než méně jasným. Taková stálice, po dobré úvaze zvolená, fotografuje se s několika stálicem i srovnávacím i (v Greenwichi se šesti) o hvězdné velikosti 11.— 12. Jelikož paralaxní stálice jest v e většině případů jasnější, je nutno ji zeslabiti, uvésti na stejnou jas­ nost s jasností stálic srovnávacích. K tomu slouží m alý rotující sektor s m ěnitelným výřezem . Je připevněn na kasetě tak, že za­ krývá částečně paralaxní stálici uprostřed pele; zm ěnou velikosti v ý řezu docílí se pak určitého zeslabení hvězdné velikosti. V yzkoušen je také způsob zm enšení hvězdné velikosti neutrál­ ním filtrem, ale jelikož se neosvědčil, nepoužívá se ho. Lépe v y ­ hovovala desensibilisace a ačkoliv byla tím způsobena značná distorse želatiny, b yly m ěřené v ý sled k y dobré. Ale ani tímto způso­ bem nebyk> pracováno a rotující sektor byl uznán nejvhodnějším. P ůvodně bylo používáno K apteynovy m etody, podle které byla pa­ ralaxní hvězda fotografována s okolím v různých epochách na stejnou desku. V Greenwichi b y ly konány exposice v e dvou obdobích, v ž d y asi hodinu před vrcholením nebo po něm. V obou případech bylo exponováno třikráte. P ozději bylo od K apteynovy m etod y upuštěno, jelikož fotografie druhá něk d y nevyhovovala pro špatné po­ časí a špatný sním ek bylo nutno porovnávati se snímkem dobrým. Velká výhoda tohoto způsobu je ale v tom, že při měření je za ­ potřebí určiti jen nepatrné posu vy; ty to intervaly jsou v poli m ě­ řicího mikroskopu a k jejich zm ěření stačí jen zlomek jedné otočky m ikrom etrického šroubu. Tato výhoda zůstala zachována při no­ vém způsobu, který se ujal při paralaxních m ěřeních. Jeden sní­ mek oblasti byl učiněn skrze sklo d esk y a všech n y ostatní nor­ málním způsobem . Při prom ěřování byl v žd y první snímek při­ ložen citlivou vrstvou k v rstv ě jiného a p o su v y zm ěřeny. Jako pří­ klad m ěření paralaxy budiž uvedena stálice BD 67° 552, A R 8 h27m23s, ó = 6 7 °38', 9 6 m. v is.; 9 5 m. fotogr.; určená paralaxa .-r = 0067 ± i 0‘006". U v ětšin y stálic je pravděpodobná chyba m ezi + 0’007" až 0 * 0 1 1 Jelikož, jak ze statistických výsledků plyne, jsou prů­ měrné hodnoty paralax srovnávacích stálic v m ezích 0‘001" a 0‘004", přihlíží se k nim při korekci jednotlivých určených paralax. Během jednoho roku je m ožno určiti až 150 paralax; do dneš­ ního dne bylo společnou prací hvězdáren v Greenwichi, Upsale, Kapském M ěstě, Johannésburgu, Lembangu a několika amerických hvězdáren určeno v íce než 2000 paralax. Thom psonovým refrakto­ rem b y ly zhotoven y během roku 1929 1464 sním ky vhodné k ur­ čení hvězdných paralax a 632 jich b ylo proměřeno. D v acetšest pa­ ralax bylo uveřejněno v e sborníku »Monthly N otices of the R. Astron. Society« London (listopad). U rčování hvězdných paralax jest jednou z nejzajím avějších prací astrom etrie, bohužel přístroje, které jsou k tomu nutné, jsou větších rozměrů a má je pouze několik hvězdáren. Až se bude jed­

nou i u nás pom ýšleti na stavbu moderní hvězdárny, bude nezbytné uvažovati i o vhodném stroji k určování paralax stálic. V tém že oddělení hvězdárny konají se i astrofysikální práce. Je totiž, jak již b ylo uvedeno, společně s Thom psonovým refrak­ torem na sloup nam ontován 30palcový reflektor k m ěření efektiv­ ních (barevných) teplot hvězd. Princip používané m etody je tento: Z teorie záření dokonale černého tělesa plyne, že poměr relativ­ ních intensit světla vyza řo v a n éh o takovým tělesem v e dvou čás­ tech jeho spektra je funkcí absolutní teploty a je-li tento poměr změřen, je m ožno příslušnou teplotu z P lanckovy rovnice vypočísti. Označíme-li /;. světelnou intensitu pro vlnovou délku A, píšem e Planckovu rovnici v e tvaru

kde Ct je absolutní konstantou, T absolutní teplotou a Ci n ezávisí na / . Je-li proto pro dvě vlnové délky ). a /' zm ěřen poměr hJT><, možno T určiti. Měření takového poměru m ožno vykonati porov­ náním záření tělesa c neznám é teplotě (toto těleso musí míti aspoň přibližně vlastnosti dokonale černého tělesa) se zářením dokonale černého tělesa znám é teploty. Neboť jsou-li Ji aJi- příslušné s v ě ­ telné intensity světelného zdroje, který slouží k porovnání, tak mů­ žem e poměr J J J js vypočítati a následkem tohoto zm ěřím e-li po­ m ěry h/Jx- a Ixijv m ůžem e určiti i poměr h /;■,. Je tedy celý pro­ blém v základě redukován na porovnání světelných intensit stejné vln ové délky dvou spekter. V G reenwichi pracuje se s pojmem velikostí; jsou-li dána dvě spektra, určuje se v různých jejich m ístech stejných vlnových délek rozdíl velikostí, ted y veličina 0-4 log ( h J i ) pro různé hodnoty /.. Prakticky koná se v ě c takto: V určování hvězdných velikostí používá se difrakční m řížky, která se skládá z řady drátů rovno­ běžně napjatých před objektivem . Získá se takto několik obrazů téže stálice, lišících se velikostí o znám é hodnoty a obdrží se stup­ nice velikostí na fotografické desce. Zavede-li se pak ještě do apa­ ratury hranol, nastane také disperse a vhodnou úpravou docílí se toho, že mřížka, která působí dispersi světla stálice v jednom směru, je zkřížena s hranolem, jenž působí dispersi směrem, jenž je k prvému kolm ý. Obdržíme pak na d esce mimo centrální spektrum i spektra postranní a pro libovolně danou vlnovou délku budou velikosti těchto spekter lišiti se od velikostí centrálního spektra o určitou hodnotu závislou na konstantě m řížky. Disperse centrálního spektra mezi H/3 a He měří 11*5 mm a průměrná vzdálenost jeho od spektra prvého řádu 0 7 mm. U použitého přístroje, 30palcového C assegrainova reflektoru, je konvexní zrcadlo tak umístěno, že odráží světelné paprsky rovno­ běžně otvorem v hlavním zrcadle. T yto procházejí pak flintovým hranolem s lám avým úhlem 40° a jsou soustředěny v obraz čočkou

o otvoru 15 cm a ohniskové délce 67'5 cm. Mřížka je připevněna k otvoru roury; její disperse leží v rektascensi, disperse hranolu v deklinaci. K porovnání sloužilo spektrum uhlíkového oblouku a p ůlw attové lampy. Sním ky proměřují se mikrofotometrem, zhoto­ ven ým v Greenwichi; je typu Hartmannova, zdokonalený Baillaudem. Později bylo od přímého srovnávání upuštěno a byla určována poměrná intensita různých spektrálních čar většího počtu stálic. Je-li pak teplota jedné z nich znám a, možno odvoditi teploty stálic ostatních. Tak se podařilo určiti teplotu několika desítek stálic. J ežto celý pracovní pochod vyžaduje opatrnosti a péče, není počet stálic, jichž teplota byla určena, veliký, práce má však význam pro thermodynamiku stálic a pro některé jiné teoretické úvahy, jako na př. pro určení korelace m ezi teplotou a barevným indexem stálic. Oddělení hvězdárny k studiu Slunce zab ývá se hlavně fotogra­ fováním slunečního povrchu a určováním počtu a rozlohy skvrn slunečních. K tomu slouží fotoheliograf o otvoru 22 cm a ohniskové d élce 274 cm. Obraz Slunce v ohnisku měří v průměru 2‘5 cm a pom ocí positivní čočky z v ětší se osm kráte. V ohniskové rovině je napiat vlákn ový kříž, který se zobrazí zároveň při fotografování. S lou ží k orientaci snímků. K vym ěřování poloh slunečních skvrn používá se polárních souřadnic, posičního úhlu a vzdálenosti od počátku. V ohniskové rovině nepatrně zvětšujícího okuláru je skleněná deštička se sítí m alých čtverečků. D ívám e-li se pak na snímek Slunce, odpovídá jeden čtvereček přibližně 1/500.0C0 povrchu sluneční desky. Č tverečk y slouží takto k určování plochy slunečních skvrn. K redukcím a v yčíslen í užívá se osvědčené m e­ tod y Carringtcnovy z roku 1864; určuje se rotační perioda Slunce, poloha o sy , velikost skvrn a pod. G reenwichská hvězdárna spolu­ pracuje s hvězdárnam i v Kapském M ěstě a Kodaikanalu, kde rov­ něž fotografuji Slunce. Takto se každoročně získá tém ěř pro každý den záznam o sluneční činnosti. V roce 1929 získáno v Greenwichi 267 snímků, v Kapském M ěstě 337. Na obou hvězdárnách nebylo m ožno fotografovati Slunce f o 5 dní, avšak v Kodaikanalu mají sním ky i z těchto dnů. Odděleni k studiu Slunce řídí Mr. N ew tcn, který zároveň činí pokusy se zajím avým spektrohelioskopem H alovým , s jehož prin­ cipem mne během několika slunných dnů seznám il. Je to přístroj velk é budoucnosti, vyžaduje o všem experim entátora velm i pozor­ ného a zkušeného. Oddělení pro pozorování průchodů stálic průchodním strojem (t. zv. transit-circle department) jest vlastně nejdůležitější oddě­ lení hvězdárny a také její nejstarší část. Pozoruje se za každé příz­ nivé noci a redukce se konají v e dne. Roku 1929 bylo pozorováno 9288 průchodů; z nich bylo 157 slunečních a 109 m ěsíčních. P ozorovací program obsahuje všech n y stálice jasnější než osm é v e ­ likosti m ezi deklinací + 32.® a + 64.°. P ozorován y b y ly stálice, jichž poloh je potřebí k pozorování planetoidy Ercs v nynější opo-

sici a planetoida Vesta. Z enitovým teleskopem b ylo získáno 275 snímků k určení kolísání zem ěpisné šířky a m ěření byla reduko­ vána. T ento stroj je rovněž přidělen uvedeném u odělení. Sam ostatnou část tvoří oddělení ča so v é služby (Clock and Tim e Service), které řídí Dr. Jackson a B. B ow yer. Středem zájmu každého odborného návštěvníka hvězdárny jsou t. řeč. Shorttovy hodiny, vyráběné továrnou Synchronom e Co. Ltd. Mohu zde uvésti jen několik poznámek, ježto podrobný popis a ocenění vyžad ovalo by sam ostatného článku. Údaje o chodu hodin a technické detaily jsou uvedeny v posledních svazcích »Monthly N otices oí the R. Astron. Society«, Lcndon. S horttovy hodiny b y ly zav ed en y r. 1924 v Greenwichi a uká­ za ly se býti tak spolehlivým i, že b y ly dnem 1. ledna 1925 určeny za hodiny základní. Skládají se z »volného kyvad!a« a »pomocných hodin«. Volné kyvadlo je zhotoveno z invaru a je v e vzduchotěsném prostoru pod tlakem 2‘5 cm rtuti. Nemá žádného »echapément«, nýbrž na malém výčnělku asi v */» celé délky kyvadla od horního konce má lehké kolečko 6 mm v průměru. Při každém patnáctém k yvu nalevo, to je po 30 vteřinách, dá tomuto kolečku impuls malá páka se závažím 1U g, která se spouští pom ocnými hodinami. Synchronisace těchto je způsobena návratem páky na její původní m ísto a zápětím elektrického kontaktu. Synchronisační zařízení zrychluje fází pom ocných hodin přibližně o 0‘004s. Pom ocné hodiny ztrácejí asi 5S denně, t. j. asi 0’002s během 30 vteřin. Za těchto okol­ ností synchronisační působení na pom ocné hodiny nastává po ■každé druhé půlminutě se značnou přesností. Celou práci počítání vibrací a spouštění páky konají pom ocné hodiny a jediný »styk« s »volným kyvadlem « je během nepatrného zlcmku vteřiny, když dává impuls jednou během třiceti vteřin. P o instalaci hodin roku 1925, kdy byl chod prakticky nulový, ztrácely hodiny denně 0^04 vteřiny, na podzim pak 0‘012. Nepa­ trná porucha zavinila jejich zastaven í a po opravě uvedeny b yly znovu v činnost v červenci 1926. Znovu se objevila denní ztráta 0*012 vteřin, ale ta se tém ěř neměnila. Je známo, že zm ěny rotační doby Země mohou během jednoho roku dosáhnouti až jedné vteřiny a bylo poukázáno k tomu, že tak přesné hodiny jako Shorttovy m ohly b y sloužiti k dokázání této zm ěny. P okusy, které se v tomto- směru konají v Greenwichi, po­ vedou snad k výsledkům ; z dosavadních prací dá se jen souditi na to, že Shorttovy hodiny nejsou tak bezvadné, jak původně bylo usuzováno a že bude zapotřebí ještě mnoho zkoušek, než budcu jejich vlastnosti, zejména variace chodu, známy. G reenwichská hvězdárna není střediskem , kde vznikají důle­ žité astronom ické moderní problém y, nýbrž je dobře zapracovanou hvězdárnou, s tradicí tří set let, kde se pilně pozoruje a sleduje program již staletý. Je chloubou Angličanů, kteří v ní spatřují ne­ jen prvotřídní astronom ické středisko světa, nýbrž i význam ný národní ústav.

P ozorování M erkura d vou p alcovým d alek ohled em . Astronom ická literatura neobsahuje v ž d y bližších údajů o tom , jak je om ezeno pozorování planet menšími přístroji. Začátečník se pak nezřídka namáhá a pokouší o pozorování, jež nejsou menším dalekohledům ani přístupná. V těchto řádcích uvádím některé zku­ šenosti o pozorování planety Merkura dvoupalcovým dalekohledem (objektiv průměru 54 mm). D alekohled má okenní stativ a para­ laktickou m ontáž s deklinačním a hodinovým kruhem, jen hrubě vypracovaným ; deklinační kruh je dělen na stupně, hodinový po 4 minutách a oba jsou bez noniů. Za těchto okolností je nejisto, ocitne-li se těleso prostým okem neviditelné, skutečně v poli dalekohledu, když je nařízen podle deklinace a hodinového úhlu; nejistota se ještě zvětšuje tím, že potřebné údaje bere am atér z hodnot vzájem ně časově vzdálených po 5 dnech jednoduchou interpolací. Je-li pak těleso i v daleko­ hledu na pokraji viditelnosti, je přirazeno, že k jeho vyhledání ie potřebí často dosti námahy. Zkoušel jsem proto, kdy asi nejdříve je m ožno uvedeným pří­ strojem spatřiti Merkura za příznivých jarních elongací. Použito bylo v esm ěs zvětšen í 45násobného. Při tom jsem srovnával i vidi­ telnost kukátkem (starým , divadelním , asi 2krát zvětšujícím ) a prostým okem. V ýsled k y jsou tu uvedeny; není v nich však něja­ kého systém u, neboť pozorování se děla jen, jak tomu volné chvíle, event. počasí a m razy d ovolovaly. V e všech případech však b y lo dobře m ožno zjistiti fázi planety.

• *í m C a

"í 2S

1. 1923 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

,g s

r a

duben 22.

30

*3

^{Jij

•

—•c ® S 5 s

— 0-9 15°

1

Poznámka

M erk. v id ite ln ý v e tř e tí m inutě p ř e ď záp ad em Slunce. » 23. — 0-8 157 M erk. v id iteln ý v n u lté m inutě p ř e d z á p ad em S lunce a p o z o ro v án i sk rz lehké m rak y . 1* 25. — 0 6 17-2 M. v id ite ln ý v 11. min. p ř e d záp.. v 25. min. p ře d záp ad em n en í a n i dalek o h led em vid iteln ý . k v ěten 1. + 0-1 21-5° Ve 22. min. p řed záp ad em není vid it. d alek o h led em ; v 10. min. p řed záp. je v id ite ln ý ; v e 32. min. po záp ad u je lze ho i p ro stý m okem sp atřiti. T 3. + 0-3 21-2° N ev id iteln ý v 15. min. p řed záp ad em S lunce. » 5. + 0-5 21-2 P o záp ad u Sl. v 7. min. je v id iteln ý (d řív e n e p řip u stily p o z o ro v án í m ra ­ k y ). » 6. + 0-6 21 N ev id iteln ý v e 29. min. p řed záp. S l» později m rak y . 21-20 » 7. + 0-7 V iditelný v 8. min. p ř e d záp. S lu n ce; p ro stý m okem ještě v 19. min. po' záp ad u n e v id iteln ý .

9. 10.

19. 1924

+ 2-1

13-5"

duben

5.

— 0-95 14°

11.

»

7.

— 0-8

15-4°

12. 13.

» »

9. 10.

— 0-4 — 0‘5

17-2° 18-4°

14. 15. 16.

» *

12. — 0-2 13. — 0-1 15. + 0-2

18-3° 18-6° 19°

17.

V

16.

+ 0-3

191

18.

»

17.

+ 0-4

19-3°

19.

»

23.

+ 1-2

17-8°

20. 21.

» »

24. 27.

+ 1-3 + 1-8

17° 14-5°

3.

+ 0-6

I7.40

22.

1925

»

23. 24.

1930

» »

4. + 0-8 21. — 0-3

16-8° 192°

25.

»

22. — 0 2

19-8°

26.

»

23.

— 01

20-2°

24.

± 00

20-5°

27. 28.

»

25.

+ 0-1

20-8°

29.

»

27.

+ 03

21-3

30.

»

28.

+ 0 -4

21-3°

31.

k v ě te n

3.

+ 1-— 20-2°

N ev id iteln ý v e 33. m inutě p ř e d z á ­ pad em Slunc,e (14 dní p o n e jv ě tší elongaci). V iditelný v 7. min. p ř e d záp. SL; p ro stý m okem v té době n ev id it. V iditelný v 9. min. p o z á p a d u S l.; p ro stý m okem n ev id iteln ý . V iditelný v 9. min. p ř e d záp ad em Sl. V iditelný v 15. min. p ř e d záp. SL i sk rz m ra k y ; d řív e n eb y l h led án ; okem až v e 22. min. po záp ad u Sl. V id iteln ý v 38. min. p ř e d záp. Sl. V id iteln ý v 45. min. p ř e d záp. Sl. V id iteln ý v 57. min. p o záp ad u S l.;' d řív e n eb y l h led án ; okem v té d o ­ bě n ev id iteln ý . N e v id iteln ý v 1 hod. 55 min. p ř e d záp ad em slu n ce: dál n ep o zo ro v án . N ev id iteln ý v 1 hod. 41 min. p ř e d záp ad em SL; d ále n eb y l p o zo ro v án . N ev id iteln ý v 1 hod. 51 min. p ř e d záp ad em SL: dále n eb y l p o zo ro v án . N ev id iteln ý v 8. m inutě p o záp. Sl. N ev id iteln ý v 57. m inutě p ř e d z á ­ pad em S lu n ce; d ále n eb y l p o zo ro ­ v á n ; stejn ě i v e 12. min. p ře d z á ­ pad em Si. neviditelný. V id iteln ý v e 4. min. p o záp ad u SL: v e 22. min. po záp. SL již v id ite ln ý p ro s tý m okem . V iditelný v 5. min. p ř e d záp ad em SK V iditelný v 5. min. p o záp ad u S l.; p ro s tý m okem te p rv e v e 23. min. po záp. SL V iditelný v 1 hod. 20 m in .'!) p ř e d záp ad em S lu n ce: v 16. m inutě p o záp. SL v k u k átk u , v 21. min. p ro ­ stý m okem . V iditelný v 35. min. p ř e d záp. SL; v e 12. m inutě p o záp. SL k u k átk em a v e 20. min. p ro stý m okem . V iditelný 1 hod. 07 min. p o z áp ad u SL k u k átk em (d řív n eb y l hledán). V id iteln ý v e 27 min. p o záp ad u Sl. již p ro stý m okem . V id iteln ý dalek o h led em v e 12. min. po záp. SL (d řív m ra k y ); vid iteln ý k u k á tk em v e 24. min. p o záp. SL ; v id ite ln ý p ro stý m o k em v e 36. min. p o záp. SL (d řív e n eb y l hledán). V iditelný dalek o h led em v e 3. min. p o záp ad u S lu n ce; v id iteln ý kuk átk em v 19. min. p o záp. SL; v id iteln ý p ro stý m okem v e 27. min. p o záp. Slunc,e. V iditelný dalekohled.em v 9. min. p o záp. SL; v id iteln ý k u k átk em v e 29. min. p o záp. Sl.

U vedené hvězdné velikosti jsou přibližné a vzaty interpolací z »Přehledu úkazů« a Dra B. Maška »H vězdářské ročenky <; vzd á­ lenost Merkura cd Slunce byla stanovena přibližně graficky. Z hořejších údajů pro v ětší přehlednost pak sestaven y b yly dva grafikony; první z nich (I.) určuje vztah mezi dobou nejčas­ nější viditelnosti planety a její hvězdnou velikostí; druhá tabulka (II.) vyjadřuje vztah m ezi dobou nejčasnější viditelnosti a přísluš­ nou vzd áleností Merkura od Slunce (ve stupních).

K oběma tabulkám připojuji tyto poznám ky: Z tabulky I. není m ožno vyčisti, že b y byl nějaký zjevný vztah m ezi nejčasnější viditelností a hvězdnou velikostí. Zcela nepravi­ delná čára, spojující body nejčasnější viditelnosti, dává spíše na­ jevo, že v ětší úlohu než hvězdná velikost má snad velikost elosigace, jak odpovídá pozorováním ze dnů 12. a 13. dubna 1924, t. j. 2 až 3 dny před maxim ální elongací. T o je stejně v souhlase i s nej­ časnější viditelností z 22. dubna 1930 a odpovídá dobře poznám ce v e Flam m arionově »Annuaire astronomique« 1923, str. 89, podle níž A. Motta považuje dobu 5 dní před a po největší elongaci za interval nejsnazší viditelnosti M erkurovy. Při tom však jistě má ne nepatrný v liv i průzračnost vzduchu, jak jsem častěji pozoroval i pro viditelnost stálic v e dne. Viditelnost Merkura v e 2 " dalekohledu 1 h. 2 0 min. před západem Slunce je pro mne neobvyklá; snad se dá odůvodnit také tím, že toho dne (22. dubna 1930) b y ly Merkur i V e­ nuše v konjunkci, takže jsem mohl dalekohled, nařízený na Venuši,

jen pootočit o deklinaci, a když jsem zachoval hodinový úhel, m ohl jsem snáze najít Merkura dříve ještě, nežli se oko příliš unavilo. Z tabulky II. v y p lý v á již sp íše než z prvé, že časnosti v id i­ telnosti přibývá s elongací. Nahradím e-li lom ené čáry (vynechavše případy zvlášť příznivé) přímkami, jež by asi odpovídaly průměru výsledků, lze míti za to, že: dvoupalcovým dalekohledem za jar­ ních elongací je poměrně obtížno spatřit Merkura dříve nežli 8 až 25 minut před západem Slunce; v době 8 minut před západem až.

do západu nečiní pozorování za předpokladu uvedené výzbroje da­ lekohledu zvláštních obtíží. P rostým okem lze jej nejdříve asi uviděti počínajíc 25. minutou p o západu Slunce — předpokládám e-lí při tom, že známe přibližně m ísto, kde asi je. Snad b y i některé čtenáře zajím alo, k d yb y m ajitelé větších da­ lekohledů sdělili, jak je tomu s viditelností Merkura v jejich přístrojích.

Z právy sekcí pozorovatelů. Zpráva sek ce p ro p o z o ro v án í p ro m ěn n ý ch hvězd . Velmi n ep řízn iv é p o časí v p rv n í polovici pro sin ce zn em o žň o v alo po­ zorování, ačkoliv p o tře b n á a p a ra tu ra k p o zo ro v án í p lan eto id y E ro s b y la p řip rav en a. S novým fo to m etrem b y ly již k o n á n y p ra k tic k é z k o u šk y n a Spalcovém hledači, jež b y ly velice zd ařilé. P o čá tk e m pro sin ce v y šlo 2. č ís lo

•oběžníku sekce s člán k em p. RNC. R. R aich la ^ S tatistick á b a d á n í o h v ě z ­ d á c h prom ěnn ý ch « s diagram em , dále s p o k y n y p ro p o z o ro v á n í p lan eto id y E ro s a p ro g ram e m na p o z o ro v ací období p ro sin ec až ún o r. P o z o ro v a c í řa d y z letního období b y ly již č á ste č n ě zp ra c o v á n y a z n ě k te rý c h již m ožno p o d ati definitivní v ý sle d k y . V A quilae. Ja s n o st p ro m ěn n é kolísala v ro zm ezí 7-2— 7'9m. K řiv k a m á tv a r úplně n ep rav id eln ý . P o d iv u h o d n é jsou o stré v z e stu p y do m axim a b ě­ h e m n e jv ý š e 48 hod. R Y B ootis. T a to p rom ěnná, tříd y d o su d n ezn ám é, b y la k d y si od G uthn ick a p o v ažo v á n a za p rom ěnnou tř íd y d C ephei. K řiv k a, o d v o z en á z n ašich 61 p o zo ro v án í, je v í sp íše rá z tříd y # L y r a e v am p litu d ě 7-06—7-29. P e ­ rio d a 8-75 dne je s t asi o 6 hod. k ra tší, n ež p erio d a, o d v o z e n á k d y si G uthnickem . Z našich p o zo ro v án í je s t v ša k zřejm é, že k ro m ě k rá tk o p e rio ­ dického kolísání e x istu jí 'ještě jin é zm ěn y , c h a ra k te ru dlouhoperiodického, o am plitudě m nohem v ě tší. X C ygni. M axim um 6'3m, p o m ěrn ě slab é a n e o stře oh ran ičen é, n a sta lo koncem (21.) srp n a, te d y se zp ožděním jednoho m ěsíce v ů či efem eridě. R B ootis. M axim um 7-0m n astalo 12. srp n a. P o z o ro v á n í kolem m axim a b y lo ru šen o n ep řízn iv ý m počasím . I zde je zn ačn é zp o žd ěn í v ůči efem e­ rid ě, a to 20 dnů. R R C oronae. V ariace té to h v ě z d y m ají rá z velm i z a jím a v ý . P e rio d a v letech 1929—30 z ů stá v á sk o ro úplně stejn o u , zatím co am plituda se m ění velm i silně. V m axim u h v ě z d a d o sah u je 7 1 m, v m inim u 7-7 až S 2 m. Mi­ n im a jso u o stře v y z n a č en a , m axim a jso u v elm i plochá, což ztě ž u je o d v o ­ zen í korekčního členu p ro periodu. V šech p o z o ro v án í je 176. R edukci p rv ý c h 4 h v ězd pečlivě v y k o n a l člen sekce, p. A. B láha. Z. K r o n o o o o r ooooooor O O O O 3 0 0 0 0 0 0 0 OOOOOOOf OOOOOOOGOOOOOOOCe

D robné zprávy.

cooooooo oo oo oo o oo oo o u no oo oo o oo oo o oo oo o oo o

F o to g rafie m eteo ru . P ři p o in to v án í h v ě z d y Fl 12 C anis m ai. dne 26. li­ s to p a d u min. r. p ře le tě l exp o n o v an o u k rajin o u ja s n ý m e te o r a zanechal č á s t sv é d rá h y s d v ěm a v ý b u c h y na d esce osm ip alco v é k o m o ry o n d ře jo v ­ sk é h o a stro g ra íu . Je žto jse m zje v p o zo ro v al též visuelně, jso u d a ta o m e­ te o ru úplná. 1930, XI. 26. l h 53m S E Č ; vel. O m ag; ry c h lo st v = 2; b a rv a bílá. Zač. sto p y n a desce (n e u rč itý ): a = 6h 41-3m, d = — 20 °2 3 ': 1. v ý ­ b u c h : a = 6h 52-0m, £ = — 24° 12': 2. v ý b u c h : a = 6h 5 4 6 m, d = — 25° 15': konec sto p y (okraj d e s k y ): a — 6b 56'3m, d — — 25° 44': ekvinokcium bonn­ sk ý ch m ap. B olid, le tě v ší tě sn ě kolem ja sn é k u p y M 41 již n ě od S iria, z a ­ nechal na n eg ativ u stopu velm i jem nou a b o h ato u d e ta ily : oba v ý b u c h y — visuelně n ik tera k n á p ad n é — se je v í jak o n áh lá in ten siv n ější zesílení tr a ­ jek to rie, jejíž c e lk o v á délka na d esce je asi 6 1". R ad ia n t zjev u b y l na ro z ­ h ra n í so u h v ězd í O rio n a a B líženců. Er. Schiiller. O v zd álen o sti, ro z m ě re ch a p ro sto ro v é m rozloženi o te v ře n ý c h h v ě zd o ­ kup. V čísle 420. bulletinu L ick o v y h v ě z d á rn y u v e ře jň u je R o b e r t J. T r u m p 1 e r v ý sle d k y sv ý c h zkoum ání o te v ře n ý c h hvězd o k u p . Z h v ě z d ­ n ý ch v elik o stí a sp ek tráln ích ty p ů určil v z d á le n o sti jed n o h o s ta o te v ře n ý c h h v ě z d o k u p : pro n e jv zd á le n ější 4000 p arse k ů , p ro n ejbližší 37 p arsek ů . P o ­ užitím ta k to u rčen ý ch v z d á le n o stí a o d h ad n u tý ch ú h lových p rů m ěrů v y ­ p o č te n y b y ly lin eárn í p rů m ěry v p arsek á ch (n ale z en y v ro zp ě tí 1-9— 19 p arsek ů ) a zjištěn a jejich z á v islo st na složení h v ězd o k u py . L in eárn í ro z ­ m ě ry o te v ře n é h v ězd o k u p y z v ě tšu jí se počtem o b sažen ý ch stálic a s kle­ sa jíc í cen tráln í k ondensací. N alezena m alá skupina h v ězd o k u p v m im o řád n ě v elk ý ch ro zm ěrech . P ře d p o k la d , že h v ězd o k u p y ste jn éh o složení m ají v šu d e s te jn é lineárn í p rů m ěry , v ed e k úsudku, že v n ě M léčné d rá h y n a stá v á a b so rp c e sv ě tla 0-67m (fotogr.) na tisíc p a rse k ů . O d c h y lk y m ezi b arev n ý m i in d e x y a spek trálním i tříd am i, p o z o ro v a n é v o te v ře n ý c h h v ězd o k u p ách , ro s to u s jejich v z d á le n o stí a pou k azu jí k tom u, že tato ab sorp ce sv ě tla je

se le k tiv n í; foto g rafick ý a b so rp čn í koeficien t je d v a k rá te ta k v e lk ý iako v isuelní. T ato _ ab so rp ce v y s k y tu je se v e v šech g alak tick ý ch délkách, ale do­ s a h u je n e jv ě tší hodno ty v ten k é v rs tv ě podél g alak tic k é ro v in y . T ru m p ler u d áv á m etodu k u rčení v zd á le n o sti kup ze zm ěřen éh o úhlového p rům ěru. P o d á v á k atalo g 334 o te v ře n ý c h h v ězd o k u p s 41 n ovým i členy, d o sud nikde n ezazn am en an ý m i; u v ád í ta k é jejich p rav o ú h lé p ro sto ro v é so u řad n ice a je jic h v zd ále n o sti. R ovin a sy m e trie tě c h to o te v ře n ý c h hvězd o k u p je na­ kloněna o 2-3° k p řijaté ro v in ě g a la k tic k é a je jí pól je v poloze d an é těm ito so u řad n icem i: A R — 12b 50-4™, í) = 27° 7' (1900). T ato ro v in a té m ě ř sp lý v á s rovinou sy m etrie, nalezenou S e arse m p ro slab é stálice. Z koum ání p ro sto ­ ro v éh o ro zd ělen í o te v ře n ý c h hvězd o k u p v e d e k pozn atk u , že ty to tv o ří značně zploštělou so u sta v u tv a r u č o čk y o p rů m ě ru 10.000 p a rse k ů a tloušťce 1000 parseků. T ato so u sta v a jev í silnou k o n cen traci v m ístě vzd álen ém 350 p arsek ů od Slunce, o g a la k tic k é délce 247°. Z vlášť b o h a tá o te v ře n á h v ězd o k u p a N G C 3532 je n edaleko to h o to m ísta. N aše S lunce je 10 p arsek ů s e v e rn ě od ro v in y sy m e trie o te v ře n ý c h h v ězdokup. T ru m p ler p o d á v á h ypotésu, že so u sta v a M léčné d rá h y je v nejh ru b ších ry se c h o h ran ičen a p ro­ sto ro v ý m rozložením o te v ře n ý c h h v ězd o k u p a podle toh o to n áz o ru je n aše M léčná d ráh a značně ro zčlen ěn á sp iráln í m lhovina, sp irála p rav o to čiv á, je-li p o z o ro v án a se sev ern íh o g alak tick éh o pólu a že m á p o dobné ro z m ě ry já k o m lhovina v A ndrom edě. P o v a ž u je za n u tn é so u stav u k u lo v ý ch h v ěz­ dokup p okládati za m itn o g alak tick ý ú tv a r, tv o říc í s M léčnou d ráh o u a s oběm a M agellanovým i m ra k y v elek u p u (su p er-clu ster) m im ogalaktických ú tv a rů . H u b ert Slouka. T řís té v ý ro č í úm rtí J a n a K eplera. P a m á tk a geniálního a stro n o m a byla u c tě n a Jed n o to u čsl. m atem atik ů a fysiků. M asa ry k o v o u a k ad em ií p rác e a Č eskou astro n . společností na schůzi 11. p ro sin ce v m atem at. ú s ta v ě K arlo v y u n iv e rsity . S lav n o stn í p ře d n ášk u m ěl řed itel S tá tn í h v ě z d á rn y Dr. F r. Nůši. ř. p ro feso r K arlo v y u n iv e rsity , jen ž s v ý m k rá sn ý m způsobem po u k ázal na K ep lero v y lidské v la stn o sti a n a je h o ú p o rn é sn ažen í v hled án í p ra v d y — zákonů pohybu těles neb esk ý ch — z p o z o ro v án í T y g e B rah e. — P od o b n o u slav n o st u sp o řád al S b o r pro p a m á tn ík y spolu s knihovnou N árod. M usea. D ne 21. prosince b yla p ře d n ášk o u prof. F r. N ušla a v ý k lad e m ředitele k n ih o v n y N. M usea D ra Jos. V olfa o te v ře n a v m usejních m ístn o stech v ý ­ sta v a děl a pam átek na J. K eplera a jeh o v rs te v n ík y . V ý sta v a o bsahuje v zácn o u kolekci zlacených k ru žid el a sluneč. hodin z díln y dv o r. m echanika c ís a ře R udolfa II. E rasm a H ab erm ela, jež v y s ta v u je T ech n ick é m useum a k n ih y i listiny z knihov n y N. M usea, k lá š te ra K rál. K anonie na S trah o v ě, S tá tn í h v ě z d á rn y a to v á rn ík a D ra J. J. F riče. D oporučujem e sv ý m čte­ nářů m , a b y v ý s ta v u nav štív ili. S té v ý ro čí narozenin p ro feso ra K. V. Z en g era, jenž krom ě b a d á n í fysikálního se za b ý v a l po dlouhá lé ta stu d iem v z ta h ů m ezi čin n o stí Slunce a ži­ velním i k atastro fam i pozem ským i, b y lo v zp o m en u to českou v y so k o u školou technickou v P ra z e ve sla v n o stn í schůzi dne 17. p rosince. O zesnulém učenci prom luvil re k to r tech n ik y prof. Dr. V. F elb er a slav n o stn í p řed n ášk u m ěl prof. Dr. V. Felix. OOOOOOO C X X X X )O O O O O O onrino<-iof>nrK « O O 0 0 0 C X X X » 0 0 0 0 0 0 r ‘

N ové knihy. I o o o o o o o o o o o o o o o o o q o o o o o o JOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOty

H v ě z d á řsk á ročenka na r. 1931. P é č í stá tn í h v ě z d á rn y R C S . sestavil D r. Boh. M a š e k . Roč. XI. P ra h a . Nákl. Je d n o ty čsl. m atem atik ů a fysiků. S tr. 142. C ena Kč 2 8 —. Z nám ý n áš astro n o m , k a le n d á ř v stu p u je tím to ročníkem do druhého desetiletí. S obvyklou sv o u p ečliv o stí a u to r tu sesta v il jako jin d y v šech n a hlavní d a ta a tabulky, tý k a jíc í se S lunce, M ěsíce, p lan et a stálic, s ka­ len d ářem ú k azů : obšírnou kapitolu o sluneční so u sta v ě v tom to ro ce m ám e ro zšířen o u o p o jednání o n o v é p lan etě P lu to a o oposici p lan eto id y E ros.

D ata o družicích p lan et a o ro jích létav ic jsou p řip o jen a k části o slu­ neční so u stav ě. K apitolu o z á k ry te c h z p rac o v a l jak o o b v y k le V ilém N o v ák z Jičína, oddíl o h v ě zd ách p ro m ěn n ý ch zp rac o v a l za se D r. B oh. H acar, čá st o sluneč. činnosti v II. pololetí 1929 a I. pololetí 1930 a o ko m etách v r. 1929/30 D r. VI. G uth a tab u lk u h o d n o t m ag n et, deklinace n a Slo­ v en sk u a P o d k a rp a tsk é R usi o tisk u je tu D r. F. C ech u ra. T ak ja k o i v mi­ n ulých sv azcích je ke konci p řip o jen a tab u lk a ča so v ý c h sig n álů ra d io te le grafick ý ch a několik tab u lek pom ocných. Ú p rav a k n ížk y je pěk n á, tisk ja s n ý a dobře čitelný . S e y d l. r i a r l o w S h a p l e y : S ta r C lu sters. S tr. 273, 14 o b r. V áz. Kč 130'— . Mc. G raw -H ill R ibl. Co. L ondon E. C. 4. H. S h ap ley , jeden z n ejv ětších d nešních h v ě z d ářů , p o d á v á v knize »H vězdokupy« v ý sle d k y sv éh o d louholetého zk o u m án í tě c h to zajím av ý ch ú tv a rů . Kniha je p sá n a velm i p řístu p n ě, an iž b y b y la populární, S h ap ley d o tý k á se v še c h p roblém ů o h v ězd o k u p ách a k d e n em ů že u v ésti p o d ro b ­ ností, poukazu je k p říslu šn é lite ra tu ře , k tero u v doplňku p o d á v á v n e jv ětší úplnosti. D v a c e t s tra n je v ě n o v á n o cefeidám a ku p o v ý m p ro m ě n n ý m : zajím avé k ap ito ly o ry c h lo sti sv ě tla , p rů h led n o sti p ro stro u , ro zm ěrech n a ší g alak tick é s o u s ta v y , o jejím v zniku a m. j. činí ten to spis jedním z nejzajím av ějších z nové a stro n o m ick é lite ra tu ry . R. T. C r a w f o r d : D eterm in atio n ot o rb its of co m ets and a ste ro id s. S tr. 233. F orm u le a tab u lk y . Kč 165-— . M c. G raw -H ill P ubl. Co. L td. L ondon E. C. 4. U rčení d rah kom et, p la n et a a ste ro id bude se v ž d y těšiti velik ém u zájm u, jak již je ta k é zřejm o z něko lik a v ý b o rn ý c h p říru č e k v posled n í době v y d an ý c h . T a to n o v á k niha m á jednu v elkou p řed n o st p řed o s ta t­ ním i: um ožní č te n á ři v n e jk ra tší d obě sk u tečn ě p o čítati a to nikoliv m e­ chanicky, n ý b rž s úplným pochopením p o u žitý ch m etod. Kniha v zn ik la z jed n o sem estro v é h o ku rsu , p o řád an éh o n a kalifo rn sk é u n iv ersitě v B e rk e leyi, kde za v ed en i proí. L eu sc h n era b y la v y b u d o v á n a úplně n o v á škola. L eu sch n ero v y m eto d y tv o ř í p ro to ta k é n ejd ů ležitější č á st k n ih y ; m im o jiné je tu plně u v ed en a i n o v á M ert,enova m etoda. M eto d y k v ý p o čtu eíein erid jsou u p ra v e n y p ro p o čítací stro j. V elká řa d a přík lad ů a b o h a tý d o d atek tabu lek činí knihu velm i p rak tic k o u a h odnou doporučení. > II. S lo u ka . D r. P. S t u k e r : V olkstiim liche H im m elskunde. 333 str.. 139 o b r., 5 m ap. V áz. Kč 75-— . 1928. W ilhelm E ngelm ann, Leipzig. D r. J. H o p m a n n : W eltallk u n d e. 231 str., 76 obr. Váz. Kč 60-—. 1929. F erd . D ům m lers V erlag, B erlin und B onn. N ěm ecká lite ra tu ra p o p u lárn ě astro n o m ic k á m á řad u v ý b o rn ý c h p ří­ ru ček a o b šírn ý ch děl, a v š a k s tá le 'je ro z h o jň o v á n a dalším i sv a z k y . U v e­ d en á dv ě pop u lárn í díla jso u p sán a znám ým i o d b o rn ík y a je zajím av é, jak jsou rozdílná, ačkoliv p o je d n á v a jí o tém že p řed m ětě. V obou je p a trn ý vliv a u to ro v y oso b n o sti a jeho specialisace. S tu k e ro v a kniha je jistě p o p u lár­ nější a pro to je m ožno více ji d oporučiti začátečn ík ů m . P řip o m ín á pon ěk ad m alou N ew com bovu astro n o m ii, je v šak na v ý ši d o b y a a u to r snažil se v šu d e použiti n ejn o v ějších údajů. Ú vodní č á st v ěn u je so u h v ězd ím a popu­ lá rn ě v y k lá d á z á k la d y sférick é astro n o m ie. D ále p opisuje po d ro b n ě nej dů­ ležitější astro n o m ick é p řístro je a n ezap o m ín á při tom v y lo žiti i jejich optické zák lad y . P ro ti o b v yklém u způsobu začín ati popis těles n ebeských n aší p lan etárn í so u stav o u , u v ád í č te n á ře n ap ře d do říše stálic. P la n e tá rn í so u sta v ě s pěknou ú v ah o u o zák o n ech pohybu p la n et v ě n u je v ša k více m ísta nežli stálicím , což p ři dnešním ro z k v ě tu astro n o m ie stálic n esnadno se d á odůvodniti. K niha je ale pečlivě p sa n á a m alá cen a činí ii sn a d n o dostupnou. B ude u v ítán a s po v d ěk em zejm én a z a č áte č n ík y , k te ří p o tře b u jí spolehlivé p říru č k y , jež b y n eb y la p řep ln ěn a technickým i úvaham i. H opm annova knížk a je toho druhu, že v ní n alezne m noho za jím a v é h o a nového i velm i po k ro čilý am até r. H opm ann je žák em zn ám éh o astro n o m a K ústnera, k te rý je z B e sse lo v y šk o ly a v té to knize, je jíž tře tin a je v ě ­ n o v án a p řístro jů m a p raco v n ím m eto d ám m o derního a stro n o m a, n alezn em e

je š tě duch té s ta ré něm eck é astro n o m ie, k te r á v p řed ešlém sto le tí v rc h o ­ lila v n ejp řesn ější astro n o m e trii. S tálicím je v ěn o v á n o d v a k rá te tolik m ísia než sluneční so u stav ě a n ě k te ré kap ito ly , n a p ř. o p o h y b ech h v ě zd a stav b ě M léčné d rá h y , jsou sk u tečn ě v ý b o rn é . Jed in é, co z a rá ž í, je au to ro v o příliš n áb o žen sk é sta n o v isk o a h ájen í — tro c h u um ělé — a o d ů v o d n ěn í o d so u ­ zení G alileiho; ačkoliv k až d ý , kdo se a stro n o m ií za b ý v á , je jistě v ed en k pocitům hluboké zbožnosti, p ře c e b ude n a podobné p ro je v y v popu lárn ě v ěd eck é k n ize pohlížeti tro c h u sk ep tic k y . T o je sn ad jediné, co b y se dalo knize v y tk n o u ti, jinak ji m ožno v ře le doporučiti.

Zprávy lid ové hvězdárny Štefánikovy. P o zo ro v án í n a h v ě z d á rn ě v listo p ad u 1930. P o č a sí v listo p ad u 1930 b y lo astronom ickém u p o z o ro v á n í v elm i n ep řízn iv é. P o 17 v e č e rů (v hodi­ nách, k d y h v ě z d á rn a je p řístu p n a o b ecen stv u ) b y lo z ata žen o , po 8 v e č e rů bylo oblačno a pouze 5 v e č e rů b y lo jasn ý ch . P ro to i n á v š tě v a na h v ě z­ d árn ě ochabla, a v ša k by lo v y u ž ito nejen všech v e čerů ja sn ý ch , ale tém ěř i v šech v ečerů oblačných, k p o zo ro v án í m éně v h od n ý ch . C elkem bylo u sp o řád án o p ro o becen stv o 11 p o z o ro v á n í v eče rn íc h a 1 p o zo ro v án í Slunce. B ylo p o zo ro v án o celkem 11 rů z n ý c h těles. N ejvíce b y lo p o z o ro v án í S a ­ tu rn a (9), často b yla p o z o ro v á n a m lhovina v A ndrom edě, p rste n o v á m lho­ vina V L y ře, d v o jh v ě z d y A lbireo a f L y r a e , L una a h v ě z d o k u p y v P e rs e u a P le já d y . Z odborných p o zo ro v án í, k o n an ý ch čle n y sekcí, b y lo nejvíce p o zo ro v án í slu rečn íc h sk v rn (22), p ro m ěn n ý ch h v ězd (9), létav ic (3 ); p á ­ trán í po kom etách byl v ěn o v á n 1 v e č e r a fo to g rafo v án í o blohy 3 v e č e ry . N áv štěv a na h v ězd árn ě v listo p ad u 1930. H v ě z d á rn u n a v štív ily v listo ­ padu celkem 543 osoby. Z toho b y lo 281 členů Společnosti, 4 h ro m ad n é n á ­ v š tě v y se 122 h o sty a 140 je d n o tliv ý ch n á v štěv n ík ů . H ro m ad n é n á v ště v y b y ly ty to : Ž actvo S okola P ra h a XVI., Sokol P ra h a III., H o sp o d y ň sk á škola z B y d ž o v a a I. tř. r. g y m n asia n a S m íchově. P řístu p na h v ě z d árn u v lerlnu 1931. H v ě z d árn a je o b ecen stv u p řístu p n a denně v y jm a pondělí, a to v ž d y předně o 17. hodině, v neděii a v e sv áte k m im oto ta k é dopoledne v 10 hodin a o d poledne v e 3 h odiny, k d y je p ro ­ hlídka h v ě z d á rn y . S polk o v é a h ro m ad n é n á v š tě v y škol jso u v ítá n y i mimo uved en é h odiny, m usí b ý ti v š a k h lá še n y n apřed. P o zo ro v án i na h v ě z d á rn ě v lednu 1931. Na počátk u m ěsíce bude po­ z o ro v án a L una a d v o jh v ě z d y , od 10. ledna budou p o z o ro v á n y m lhoviny v A ndrom edě. v L y ře a v O rionu, o d 22. ledna bude o p ětn ě m ožnó pozoro v ati L unu (p řízn iv ější p o zo ro v án í než na počátk u m ěsíce). K oncem m ě­ síce bude ta k é z a v h o d n ý ch okoln o stí p o z o ro v á n a p lan eta Ju p ite r a n ě­ k te ré hvězdokupy. rk c o o ,wnnonr

Zprávy ze Společnosti. III. v ý b o ro v á schůze b y la 10. p ro sin ce 1930 o 19. hodině v z ased ací síni L idové h v ě z d á rn y Š te fán ik o v y za ú ča sti 8 členů v ý b o ru . B y ly p ro ­ jed n á n y běžn é v ěci spolkové, p řija to 6 n o v ý ch členů a sch v álen a v ý š e p řísp ěv k ů na ro k 1931. B y l p řija t n á v rh , a b y d o sav a d n í v ý še p ří­ spěv k ů nebyla m ěněna. III. členská schůze b y la 1. pro sin ce 1930 v I. p o slu ch árn ě filos. fak u lty v K lem entinu o 19. hodině za ú č a sti 29 členů a 3 hostů. M alá ú č a st na po­ sledních schůzích je za v in ě n a p rav d ě p o d o b n ě tím , že sch ů ze jso u v ž d y v nejbližších dnech po p rv é m dni v m ěsíci, a člen o v é nem ají te h d y je ště časopis, kde je o tiště n p ro g ram schůze. Je v elk á šk o d a, že člen-

sk é schůze n ejso u více n a v ště v o v á n y . P ro g ra m y jejich jso u v ž d y velm i p e stré a b o h até. Na schůzi dne 1. p ro sin ce m ěl p ře d n á še ti p. prof. N ušl, bohužel b y l za m ě stn á n n a h v ě z d á rn ě v O n d ře jo v ě n eo d k lad n ý m i pracem i, pro to p ře v z a l h lavní č á st p ro g ram u pan H. S louka, a siste n t a stro n . ú sta v u K arlo v y u n iv ersity . P ře d n á š e l o E in stein o v ě n á z o ru n a v e sm ír a o n o ­ v ý ch ú v ah ách E d d in g to n o v ý ch o té to teorii, k te ré jsou n ázo rů m E in­ stein o v ý m v elm i p řízn iv é. V ýklad o těc h to n á zo rech b y l p ře d n e se n ta k zajím avě, že plně zau ja l v še c h n y p osluchače. P ře d p ře d n ášk o u podal z p rá v u D r. Vlad. G uth o p o z o ro v án í L eonid, k te ré b y lo p o někud ru ­ šeno n ep řízn iv ý m p o časím ; přece v ša k n a n ěkolika p o zo ro v acích sta n i­ cích n a ší sekce b y la p o z o ro v á n a řa d a m eteo rů , náležejících tom uto roji. D ále refero v al D r. VI. G uth o n o v ě o b jev en é kom etě 13. v elik o sti, k tero u nalezl ja p o n sk ý a stro n o m N ak am u ra v polovici listo p ad u . K om eta se již v z d alu je od Slunce i od Z em ě a její v e lik o st se tak te d y stále zm enšuje. P ro p lan etu P lu to b y ly v y p o č ítá n y n ov é elem e n ty a u rč en í její d rá h y je nyní dosti p řesn é. K e konci sv éh o re fe rá tu připojil D r. G uth poznám ku o o slav ách 2000. jubilea n aro z e n í V ergiliova. C elý s v ě t o slav o v al toto ju ­ bileum již letošního roku, ale podle a stro n o m ick ý ch v ý p o č tů p řip ad á v e sk u tečn o sti toto jubileum a ž n a rok 1931. Ing. R olčík u p o zo rň u je na článek ve francouzsk ém časo p ise »L’A stronom ie«, kde je au to rem d o k a zo v án o p řesn é p řed p o v ě d ě n í d rá h y n o v é p lan e ty P lu to n a Low ellem . D r. N echvíle refero v al o postupu p říp ra v n ý c h p ra cí p ro fo to g ra fo v á n í p la n e tk y E ro s d v o jitý m re fra k to re m na L id o v é h v ě z d á rn ě Š tefán ik o v ě. V šech n y p říp ra v n é p rá c e jsou již h o to v y a b y lo zač a to s pokusným i sn ím k y oblohy, a b y b y l v y zk o u šen stro j. V ý sled k y jso u velm i d o b ré : nyní je tře b a jen p říznivého počasí, a b y bylo m ožno fo to g rafo v ati. D r. N echvíle nazn ačil p ro g ram sv é p rá c e pro sled o v án í p la n e tk y E ro se a zá ro v e ň v y slo v il p řesv ěd čen í, že se mu dílo zd aří, nebude-li již žád n ý ch n e p řed v íd a n ý ch p řek á že k . P o d ěk o v al všem , k te ří m u v p říp rav n ý c h pracích byli nápom ocni. Č asop is na k říd o v ém p ap íře. A dm inistrace o p ětn ě u ro z o rň u je , že č á st nák ladu časopisu v y c h á z í n a k říd o v ém p ap íře, k te r ý je z v lá ště v h o d n ý k v ý ra z n ě ším u tisku o b rázk ů . K do dosud o debíral časo p is na o b yčejném p ap íře a p řá l b y si již ten to n o v ý ročník o d eb írati n a p ap íře k říd o v ém , nechf v rá tí to to p rv é číslo a v y ž á d á si k o resp o n d en čn ím lístk em n o v ý v ý tisk n a k říd o v ém p apíře. P říp la te k n a k říd o v ý p ap ír je ro u z e K č 10-— ročně. P řeh led y úkazů na obloze na rok Í931 v y jd o u n a c elý ro k n ap řed v těch to dnech a budou v šem členům i ab o n en tů m p o slán y n a ukázku. P ř e ­ h led y m aií fo rm át i ú p rav u »Říše h vězd*, k te r ý doplňují a mohou b ý ti v á ­ z á n y s č a so rise m společně. P ro o d b ě ra te le časo p isu n a k říd o v ém p ap íře budou opětn ě i »P řehledy« v y d á n y na to m to papíře. A stronom ická ro čen k a na rok 1931 již v y šla a b y la v šem p řih lášen ý m ex p ed o v án a za sníženou cenu Kč 25-—. N ové o b je d n á v k y p řijím á a v y ři­ zuje adm inistrace. Č lenská schůze v lednu b ude 5. I. 1931 v I. po slu ch árn ě filos. fak u ltv v K lem entinu o 19. hodině. Na p ro g ram u ;e mimo d ro b n ý ch refe rá tů o n ejn o v ěiS H i u d álo stech astro n o m ick ý ch p r e d n á šk a p. p ře d s e d y proí. D ra F r. Nušla. O znam te nám a d re s y sv ý ch zn ám ý ch , k te ří se za jím ají o astronom ii. P o šlem e jim 1. číslo »R íše hvězd« na u kázku. S lo žen k y jsou p řip o je n y k celém u n ák lad u n rv é h o čísla. P o u ž ijte jich i h n e d k zaplacení p řísp ěv k ů i p řed p latn éh o . K do v č a s platí — d v a k rá t p latí. N ev časn ý m placením ije o c h u z o v án a S p o lečn o st ro čn ě o Kč 1000 — na úrocích, k te ré b y m ohla v ě n o v ati na le^ ší v ý p ra v u časopisu. Č lenské z n á irk v na ro k 1931 budou v y d á v á n v pouze p ra ž sk ý m členům , k d v ž předlo ží legitim ace o «ohrě. V en k o v sk ý m členům p o sílá n y nebudou, ježto n em ají p ro ně p rak tic k é ceny. T a k é n a rok 1930 n e b y ly zn ám k y čle­ nům poštou za sílá n y o ro n e d o sta te k času . JaVo p o tv rz e n í zan lacen ý ch p ří­ spěvků u sch o v ejte » stv rz e rk u « p o što v n í sp o řiteln y . N ové v y d á n í člen sk ý ch legitim ací b u d e zase b ez p řed tisk u pro p o tv rz o v a c í zn ám k y . M ajitel a v y d a v a te l Č esk á sp o lečn o st a stro n o m ick á v P ra z e IV. P e třín . O dpo v ěd n ý re d a k to r D r. O tto S ey d l. astro n o m stá tn í h v ě z d á rn y . P ra h a I. K lem entinum . — T iskem k n ih tisk árn y Je d n o ty čsl. m atem atik ů a fysiků, P rn h a-Č ižk o v . H usova 68.

M LÉČN Á D RÁ HA V S O U H V . LABUTĚ Fotografie z Lidové hvězdárny Štefánikovy na P etřín ě

P říloha časopisu „Říše hvězd" roč. XII. č. 1.