Hvězda betlémská a astronomie připravila Hvězdárna v Úpici finančně podpořil Český organizačni výbor Mezinárodního roku astronomie
Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově, za dnů Herodesa krále, aj, mudrci od východu slunce přijeli do Jeruzaléma, řkouce: Kde jest ten, kterýž se narodil Král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a přijeli jsme klaněti se jemu. To uslyšev Herodes král, zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním. A svolav všecky přední kněží a učitele lidu, tázal se jich, kde by se Kristus měl naroditi. Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka: A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský. Tedy Herodes tajně povolav mudrců, pilně se jich ptal, kterého by se jim času hvězda ukázala. A když je propouštěl do Betléma, řekl: Jdouce, ptejte se pilně na to dítě, a když naleznete, zvěstujtež mi, ať i já přijda, pokloním se jemu. Oni pak vyslyševše krále, jeli. A aj, hvězda, kterouž byli viděli na východu slunce, předcházela je, až i přišedši, stála nad domem, kdež bylo dítě. A uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou. I všedše do domu, nalezli dítě s Marijí matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru. Bible Kralická, Evangelium sv. Matouše
Jedním ze symbolů našich Vánoc je ona velká kometa, která stojí nad betlémským chlévem. V evangeliu sv. Matouše čteme o hvězdě, která se ukázala mudrcům od Východu. Po mnoho staletí vždy znovu a znovu naplňuje tato zpráva o této betlémské hvězdě lidskou fantazii. Mnoho laiků i odborníků si kladlo otázku, co to asi bylo za úkaz, který se odehrál na obloze. Není to však jen otázka zájmu. Odpověď by nás přiblížila i k řešení dalších otázek náboženství. S hvězdou nad Betlémem je například také úzce spojena otázka přesného data narození Ježíše. Proto se již stovky let lidstvo tímto zabývá.
Mezi nápadná kosmická tělesa patří opravdu komety. V záznamech z kronik oné doby skutečně komety najdeme. Návrat Halleyovy komety v roce -11 (12 př.n.l), další kometu z roku -4 (5 př.n.l.) a případně ještě kometu z roku -3, někdy považovanou jen za chybné datování komety z roku -4. Ani na jedné z nich se však odborníci buď z hlediska jasnosti či doby pozorování neshodnou jako na adeptce na hvězdu betlémskou. Z hlediska astrologie jsou komety navíc nepříznivá znamení. „Vlasatice", jak se jim dříve říkalo, věštily války, morové nákazy, neúrodu. Negativní astrologický charakter mělo i zatmění Slunce a Měsíce, která navíc relativně velkou četností nespadají do okruhu vzácných jevů. A tak jak komety tak i zatmění jako hvězdu betlémskou můžeme s velkou pravděpodobností opustit.
Dalšími z nápadných jevů na obloze jsou výbuchy nov nebo supernov, tedy hvězd, jejichž jasnost se ve velmi krátkém časovém okamžiku velmi zvýší. Některé, jako například supernova z roku 1054 v Býku nebo „Keplerova“ supernova v Hadonoši patřily mezi nejjasnější tělesa na nebi a některé z nich byly vidět dokonce i ve dne. Taková hvězda se však podle dostupných starých astronomických záznamů z Číny i z Dálného východu v této době na nebi neobjevila a tak ani ona nebude patrně tím hledaným znamením dávných mudrců, které je vedlo do Betléma.
V každém případě se muselo jednat o nápadný jev, který ale v Jeruzalémě samotném pozornost nevzbudil. Jak tento paradox vysvětlit? Mohlo jít o jev, ne nápadný ani tak svoji intenzitou, ale spíše svým významem. A ten uměla z „hvězd přečíst" jen hrstka lidí, mágů, mudrců či astrologů. Těmi nejuznávanějšími v té době byli Babyloňané. V Palestině se naopak astrologie příliš nepěstovala. Zkusme se nyní ponořit do možného příběhu starobabylonských astrologů a židů, čekajících příchod spasitele. Nemůžeme s jistotou tvrdit, že tomu tak bylo, ale stát se to mohlo ….
Vše mohlo začít již v roce 12 př.n.l. Tehdy na obloze zazářila Halleyova kometa, nositelka strádání, která prošla kolem Marsu, planety symbolizující palestinského krále Heroda, dosazeného Římem. Na západě v tu chvíli zapadala trojice planet Jupiter, Venuše a Merkur. Připravuje se konec Herodova kralování.
V roce 7 př.n.l. však byla tato konstelace korunována ještě důležitější astrologickou situací. Na konci března 7 př.n.l. vyšel heliakicky, tedy těsně před východem Slunce Jupiter a později i Saturn ve znamení Ryb. Dle babylonských astrologických pouček představoval Jupiter královskou hvězdu, Saturn židovský národ a Ryby Palestinu.
Obě planety se pak „spojily“ v těsném přiblížení, neboli konjunkci, na konci května téhož roku. Závěr pak pro babylonské mudrce mohl být jasný: v daleké Palestině se brzy narodí nový židovský král.
V jejich přesvědčení vydat se na cestu je utvrzovala ještě další hvězdná událost. Současně s východem Jupitera a Saturna na druhé straně nebes zapadala planeta Herodova planeta Mars a symbolizovala konec panování tohoto krutého vládce.
Pokud by se v té době vypravili na cestu do Jeruzaléma k Herodovi a pak do Betléma, jak je psáno v Matoušově evangeliu, Obě planety v retrográdním, tedy zpětném pohybu oblohou by zářily stále před nimi. V polovině listopadu by se při tzv. zastávce, tedy okamžiku kdy se na své dráze oblohou dostávají na vrchol zdánlivé kličky a začínají se pohybovat opačně, zastavily přímo nad Betlémem.
Zda se opravdu na cestu vypravili a zda sledovali cestu „hvězdy“ Jupitera a Saturna, které se během této doby těsně potkaly dokonce třikrát, přesně nevíme. Je to však zatím asi nejpravděpodobnější vysvětlení celého příběhu, které může astronomie a astrologie nabídnout.
Proč se však hvězda betlémská zobrazuje jako kometa? Evangelium podle Matouše hovoří o "hvězdě". Vzhledem k jiným popisům nebeských a přírodních úkazů v biblických textech můžeme říci, že kdyby šlo o pozorovanou kometu, hvězdu s ohonem, autor by to určitě popsal. Na mnoha známých starých vyobrazeních betlémské scény najdeme právě "jen" hvězdu, nanejvýše hvězdu s několika žehnajícími paprsky. Kometu zde však nenajdeme. Co se tedy stalo s „Matoušovou“ hvězdou, že se z ní stala vlasatice, zdobící snad všechny betlémy.
Všeobecně se uvádí, že prvním, kdo zobrazil betlémskou scénu s kometou byl italský malíř Giotto di Bondone na fresce "Klanění tří králů" v padovské kapli Scrovegni. Ta zobrazuje Svatou rodinu s Ježíškem v chlévě a tři mudrce přinášející dary. Nad střechou najdeme jasnou kometu. Giotto je považován za malíře, který se inspiroval tím, co doopravdy viděl kolem sebe, nikoliv jen ustálenými schématy. Fresku namaloval v letech 1304-1306. Předpokládá se, že namalovaná kometa je obrazem komety Halleyovy, jejíž návrat připadl na rok 1301. Její ohon se tehdy táhl po obloze v délce asi 70 stupňů. Giotto di Bondone si touto svou malbou vysloužil "kmotrovství" kosmické sondy Giotto, která odstartovala v roce 1985 k Halleyově kometě.
A co naší mágové. Postupně získali i jména, původ i své úkoly. Jejich vyobrazení i poslání se legendu od legendy liší. Najdeme je však snad na všech betlémech. V evangelním příběhu není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Origenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století, Petr Comestor. Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary – Kašpar nese Kristu zlato jako symbol královské důstojnosti, Melichar kadidlo, kterého užívají při obětech kněží, a Baltazar přináší myrhu jako symbol Ježíšova lidství. Tyto tři dary mají také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v té době známá skupenství. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.
Verze betlémské scény vyzdobené kometou se pak postupně šířila po Evropě. Prolnula se s tradicí betlémů, čili zobrazení narození Páně ve formě figurek z nejrůznějších materiálů či dokonce betlémů živých. První takový betlém s živými postavami a zvířaty sestavil svatý František z Assisi v roce 1223. Svítilo se pochodněmi. V Itálii se tradice ujala. Do Čech ji přinesl jezuitský řád v 16. století. Po několika stoletích se betlémy začaly stavět i v domácnostech, řemeslníci se začali živit výrobou figurek, vznikaly rozměrné mechanické betlémy, jako proslulý betlém třebechovický či jindřichohradecké Krýzovy jesličky. Že je v astrologii kometa znamením špatným, přivolávajícím mor, choleru, války a zmar a že použít jí jako znamení narození Spasitele je poněkud podivné, už asi nějak zapadlo. Do laskavých lidových scén, v nichž se mnohdy velbloudi a palmy palestinského Betléma prolínají se zasněženými českými vesničkami, se kometa se zlatavým ohonem tak nějak hodí.
Hvězdárna v Úpici spolu s Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti pro Vás připravili netradiční akce k oslavě slunovratu a ukončení Mezinárodního roku astronomie V pondělí 21. prosince od 12 do 14 hodiny bude na prostranství před Městským kulturním sálem v Úpici probíhat pozorování sluneční chromosféry dalekohledem Coronado. V případě špatného počasí bude panel i dalekohled vystaven v Městské knihovně v Úpici. Pro děti bude připraven kvíz o ceny s tematikou Slunce a astronomického pozadí vánoc a slunovratných oslav. V Městské knihovně v Úpici bude od 18. do 23. prosince instalována výstavka na téma „Hvězda betlémská“, která bude seznamovat s astronomickým pozadím vánoc a slunovratných oslav. Vzhledem k tomu, že v Mezinárodním roce astronomie slaví úpická hvězdárna 50 let od svého otevření, bude večer 21. prosince od 18 do 20 hodiny uspořádáno pozorování noční oblohy pro veřejnost v místech, odkud první členové astronomického kroužku v Úpici prováděli před 50 lety podobná veřejná pozorování. V případě špatného počasí bude využito přednáškového sálu hvězdárny k náhradnímu programu (přednáška) a besedě o astronomii a Mezinárodním roku astronomie. Součástí této akce bude také soutěž s astronomickou tematikou. Pozorování bude prováděno pouze přenosnými dalekohledy s parametry podobnými těm, se kterými bylo pozorování uskutečňováno v minulosti.
