2016 ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY
EDICE ŠUMNÝ PRUVODCE
SLOVO ÚVODEM Vážení a milí přátelé, letošní již 11. ročník „Šumné Orlice“ jsme zasvětili židovským památkám. Dějiny židovského národa začínají již ve druhém tisíciletí před Kristem a jsou tak jedním z národů s nejdelší kontinuální historií. Zajímavost a ojedinělost této historie spočívá ve spojení s nejstarším monoteistickým náboženstvím – judaismu (židovské víry). Příchod židů na české území, dle dochovaných historických pramenů, je již v 10. století. O příchodu židovského obyvatelstva je možno se dočíst z mnoha zdrojů - jedním z nich je Kosmova kronika, nejstarší česká kronika. V Česku se do současné doby uchovalo 90 synagog, které mají památkovou hodnotu, dále zhruba 150 budov památkové povahy, například školy, obecní domy, rabináty, špitály a rovněž 350 židovských hřbitovů. Z těchto památek se vybralo 10 architektonicky a historicky nejcennějších objektů, které byly v rámci projektu Revitalizace židovských památek v České republice restaurovány a v průběhu června 2014 se všechny otevřely veřejnosti. Jednalo se o lokality Brandýs nad Labem, Boskovice, Březnice, Jičín, Krnov, Mikulov, Nová Cerekev, Plzeň, Polná a Úštěk. Oblast Podorlicka má také bohatou židovskou historii, kterou zde dnes připomíná řada židovských domů, synagog a hřbitovů, se kterými vás několika větami a zastávkami našeho společného cyklovýletu seznámíme. Přejeme Vám všem šťastné cyklokilometry a příjemné zážitky, ať již se vydáte kamkoliv. Šárka Slezáková a Josef Krám
Židovský hřbitov – Rychnov nad Kněžnou
Židovský hřbitov – Vamberk 2
ŠUMNÁ ORLICE 2016 – ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU – ŽIDOVSKÝ HŘBITOV Rychnovský židovský hřbitov je situován na svahu vyvýšeniny za městem směrem k osadě Lokot a je památníkem Židovské náboženské obce s pamětními deskami. Postupně byl několikrát rozšiřován až do své dnešní velikosti 3 163 m2. Zhruba obdélníkový půdorys je obehnán neomítnutou zdí z lomového kamene. Z omítnutého lomového kamene je postaven vstupní zastřešený objekt. Při vchodu stojí bývalá márnice. Na hřbitově je cca 400 náhrobků z let 1690–1942. Hodnotné jsou zejména barokní náhrobky, zdobené reliéfními ornamenty s rostlinnými motivy. Hřbitov sloužil svému účelu do 40. let. 20. stol. Před 20 lety byl upraven a je dobře udržován. Pohřbeni jsou zde rodiče Karla Poláčka.
Židovský hřbitov – Rychnov nad Kněžnou 3
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU – ŽIDOVSKÉ MUZEUM PODORLICKA A PAMÁTNÍK KARLA POLÁČKA Regionální židovské muzeum Podorlicka - Památník Karla Poláčka v synagoze Rychnov nad Kněžnou se nachází ve Fischerově ulici čp. 602, odbočující z Palackého, bývalé Židovské ulice. Jedná se o volně stojící objekt uprostřed bloku, který tvoří východní stranu Palackého ulice. Stavba je převážně z opukového zdiva s valbovou střechou s námětky a nižším přístavkem. V interiéru památníku se nachází svatyně s plochým stropem a se zděnou tribunou, pod níž je vydělena komora. Synagoga byla postavena 1787 v klasicistickém slohu, za druhé světové války ji využívala jako střelnici Hitlerjugend a v komunistické éře byla skladištěm topného plynu národního podniku Benzina. V roce 2002 byl před jižním průčelím odhalen památník obětem holocaustu. V současné době je památníkem židovské komunity oblasti Podorlicka s regionálním židovským muzeem a památníkem Karla Poláčka.
Regionální židovské muzeum Podorlicka - Památník Karla Poláčka – Rychnov nad Kněžnou 4
ŠUMNÁ ORLICE 2016 – ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY
VAMBERK – ŽIDOVSKÝ HŘBITOV Židovský hřbitov ve Vamberku ve Vrabcově ulici severně od řeky Zdobnice byl údajně založen před rokem 1673, doložen roku 1688. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1700. Hřbitov je cenný na náhrobky barokního a klasicistního typu s hebrejsko-českými, hebrejsko-německými, českými, hebrejskými a německými nápisy. Jsou zde pohřbeni i kostelečtí občané Alois Spiegel (dlouholetý starosta náboženské obce a velkoobchodník z Kostelce n. O.) a jeho choť Františka s dětmi Fanouškem a Jeníčkem, Alfred Siegel (velkoobchodník z Kostelce n. O.), JUDr. Karel Popper (advokát z Kostelce n. O.), Jindřich E. Popper a jeho žena mat. Poperová roz. Kaufmannová, Mendl Süssermann (továrník z Kostelce nad Orlicí) a další. Na koho se vzpomíná je živ, mrtev jest ten, kdo jest zapomenut.
Židovský hřbitov – Vamberk 5
DOUDLEBY NAD ORLICÍ – SYNAGOGA Synagoga s mansardovou střechou se nachází v jižní části městysu Doudleby nad Orlicí v bývalé židovské čtvrti, kde jsou zachovány domy, a to na levém jižním břehu Orlice po obou stranách Habrmanovy ulice a v příčných uličkách. Doložení ghetta v Doudlebách je datováno od 18. století. Synagoga byla postavena v roce 1821 v klasicistním slohu na místě starší, údajně dřevěné, synagogy z roku 1777. V letech 1951-1954 byla budova adaptována na sbor církve čs. husitské, které slouží dodnes.
Synagoga – Doudleby nad Orlicí 6
ŠUMNÁ ORLICE 2016 – ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY
ZAJÍMAVOSTI MODLITEBNA – SYNAGOGA Modlitebna nebo synagoga byla duchovním středem každé židovské obce. Mezi těmito dvěma pojmy nelze vymezit přesnou hranici. V podstatě lze říci, že modlitebna je bohoslužebná místnost jako součást víceúčelové, často obytné budovy, přičemž bohoslužebný účel neovlivnil základní stavební a architektonický ráz domu. O synagoze mluvíme v těch případech, kdy prostorný modlitební sál tvoří hlavní, dominující prostor budovy a kdy bohoslužebná funkce udává architektonický ráz celé stavby. Dle kronikářských záznamů byly nejstaršími synagogami většinou jen prosté srubové stavby. Tato tradice dřevěných synagog se v chudších obcích udržela velmi dlouho. Ještě na počátku 20. století stálo v českých zemích několik posledních roubených synagonálních budov, do dnešních dnů se však dochovala už jenom jediná, upravená na obytný domek (Vlachovo Březí). V obcích s početnějším židovským osídlením se u nás už od středověku stavěly synagogy zděné. Kostrukce a vzhled těchto budov v podstatě odpovídaly dobovým stavebním technikám a panujícím uměleckým slohům. Avšak královská nebo vrchnostenská omezení přitom určovala, jak smějí synagogy vypadat, aby nemohly konkurovat křesťanským kostelům: mohly mít jen povolené rozměry a stanovenou výšku, zvenčí musely mít prosté, nezdobené zdi, nesměly mít věž atd. Teprve synagogy stavěné po občanském zrovnoprávnění Židů, tj. od poloviny 19. století, mívají (podle zámožnosti obce) honosnou architekturu v módních slozích a někdy i věž (např. Český Krumlov, Dobříš, Liberec) nebo dvouvěží (např. České Budějovice, Krnov, ostravské synagogy, Praha-Vinohrady). Nejstarší dochovanou synagogou na našem území je raně gotická Staronová synagoga v Praze z poslední třetiny 13. století. Významnými památkami z období pozdní gotiky a renesance jsou synagogy v Dolních Kounicích, Holešově, Kojetíně, Kolíně, Lipníku nad Bečvou, Praze (Pinkasova a Vysoká) a Velkém Meziříčí. ŽIDOVSKÝ HŘBITOV Téměř každá židovská náboženská obec měla svůj vlastní hřbitov. Základní rozdíl mezi židovskými a křesťanskými hřbitovy vyplývá z tradiční židovské zásady nenarušitelnosti hrobů: ostatky zemřelých mají zůstat navždy na tom místě, kde byly pohřbeny. Zatímco na křesťanských hřbitovech lze hroby po několika desetiletích otevřít a na stejném místě pohřbít jiného nebožtíka, hroby na židovských hřbitovech nemají být nikdy porušeny. Proto v případech, kdy zaplněný hřbitov nebylo možno plošně rozšířit, navezla se na staré hroby vrstva zeminy a další zemřelí pak byli pohřbíváni o něco výš, nad původními hroby. Použitá literatura a odkazy: Použitá literatura a odkazy: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, úvod Arno Pařík, Sefer 1992, Blanka Rozkošná, Pavel Jakubec: Židovské památky Čech, Era 2004, Arno Pařík, Leo Pavlát, Jiří Fišer: Židovská Praha, Lidové noviny 1991, Jiří Všetečka, Jiří Kuděla: Osudy židovské Prahy, Grafoprint – Neubert 1993, Maskil – Měsíčník židovské liberální komunity Bejt Simcha.
Židovský hřbitov – Vamberk 7
Tento projekt je spolufinancován Královéhradeckým krajem. Publikaci vydalo Město Kostelec nad Orlicí v redakci Šárky Slezákové a Josefa Kráma. Grafická úprava Jan Martinec ml., fotografie: Ivana Matyášová a archiv Toniova kavárna Kostelec nad Orlicí Vytiskla tiskárna AG TYP Kostelec nad Orlicí.
EDICE ŠUMNÝ PRUVODCE
