IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI. Územně analytické podklady ORP Frýdlant. Pořizovatel:

ÚAP ORP Frýdlant (AKTUALIZACE) - Základní údaje

Obsah

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla:

Územně analytické podklady ORP Frýdlant

Část díla:

Základní údaje

Pořizovatel:

Město Frýdlant náměstí T.G. Masaryka 37, 464 01 Frýdlant

Zhotovitel:

MěÚ Frýdlant, OSUZP, ÚÚP

Datum zhotovení:

15.11.2010

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

ÚAP ORP Frýdlant (AKTUALIZACE) - Základní údaje

ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Východiska zpracování 2. Způsob zpracování 2.1. Členění dokumentace 2.2. Zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ) 2.3. Zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) 3. Vztah k dříve zpracovaným ÚPD a rozvojovým dokumentům 4. Širší vztahy řešeného území 4.1 Použité podklady 4.2 Prostorové a funkční vztahy a vazby 4.3 Postavení území z hlediska sociálně demografické regionalizace

Obsah

3 3 4 4 5 7 9 17 17 17 23

ÚAP ORP Frýdlant - Základní údaje

Východiska zpracování

ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.

VÝCHODISKA ZPRACOVÁNÍ

Územně analytické podklady obcí pro správní území ORP Frýdlant,resp. jejich první úplná aktualizace je pořízena pořízeny v souladu s §28 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění do 31.12.2010. Vypracování aktualizace Územně analytických podkladů obcí pro správní území ORP Frýdlant (dále jen ÚAP ORP Frýdlant) bylo provedeno v souladu s platnými právními předpisy. Předmětem díla je vypracování plně aktualizovaných územně analytických podkladů. A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Frýdlant (dále jen PRURÚ) B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Frýdlant (dále jen RURÚ) Hlavním cílem zpracování dokumentace PRURÚ a RURÚ je shromáždění, inventarizace a doplnění dostupných informací o území, jejich vyhodnocení po jednotlivých problémových okruzích, obcích, katastrálních územích a i komplexně za územně plánovací problematiku celého řešeného správního území ORP Frýdlant.

MěÚ Frýdlant, ÚÚP

3


2.

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ

2.1

ČLENĚNÍ DOKUMENTACE

Způsob zpracování

Struktura dokumentace je dána strukturou územně analytických podkladů, stanovenou v zákoně č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a jeho prováděcí vyhlášce č.500/2006 Sb.. Dokumentace je členěna na dvě základní části: I. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ) II. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) V textové i grafické části je struktura PRURÚ a RURÚ shodně členěna na tři základní pilíře udržitelného rozvoje území: A pilíř hospodářský B pilíř sociální (soudržnost společenství obyvatel) C pilíř environmentální Tři základní pilíře udržitelného rozvoje území jsou dále členěny na jednotlivé tématické okruhy. Označení tématických okruhů je uváděno shodně v PRURÚ a RURÚ. Tématické členění zohledňuje požadavky §4, odst.1, písm.b) vyhlášky č.500/2006 Sb., jednotlivé problematiky však více konkretizuje. STRUKTURA ČLENĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE A.1 Hospodářská základna - výroba, služby, cestovní ruch A.2 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy A.3 Technická infrastruktura A3a.- vodní hospodářství A3b - energetika, spoje A3c - odpady STRUKTURA ČLENĚNÍ SOCIÁLNÍHO PILÍŘE B.1 Obyvatelstvo B.2 Vzdělávání B.3 Zdravotnictví B.4 Sociální péče B.5 Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče B.6 Sport a tělovýchova B.7 Bydlení a bytový fond B.8 Zaměstnanost a trh práce B.9 Bezpečnost B.10 Struktura osídlení STRUKTURA ČLENĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE C.1 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny C.2 Hydrologie a klimatologie C.3 Půdní fond C.4 Zatížení životního prostředí C.5 Ochrana přírody a krajiny Textová část je doplněna schématy, obrázky a tabulkami začleněnými přímo do textu. Grafická část obsahuje předepsané výkresy PRURÚ v měřítku 1:10 000. Řešeným územím je celé správní území ORP Frýdlant, které je rozděleno na 18 obcí, respektive do 34 katastrálních území.


4


2.2 A1


ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (PRURÚ) sběr dat pro vybrané požadované jevy, jejich zpracování a úprava pro GIS

Součástí PRURÚ byl sběr dat pro vybrané požadované jevy, jejich zpracování a úprava pro GIS. Jednotlivé jevy byly vymezeny na základě podkladů poskytnutých zpracovateli zadavatelem (územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí, dílčí statistické údaje) a na základě dalších zdrojů - odborná literatura, mapové podklady, propagační materiály, informace z internetových serverů a doplněné terénním šetřením zpracovatele. A2

PRURÚ - textová část

V dalším kroku byly zpracovány podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ) za celé řešené území ORP Frýdlant. Zpracovatel vycházel z poskytnutých údajů o území předaných poskytovateli údajů nebo zpracované samotným ÚUP ORP Frýdlant. Zpracovatel vyhodnotil předané podklady PRURÚ obsahují z různých zdrojů zjištěné a vyhodnocené dostupné informace a data o území k relevantní pro územní plánování v přiměřené podrobnosti a rozsahu nutném pro zpracování RURÚ. Základní obsah PRURÚ sestavený ze 119 jevů dle přílohy č.1 vyhlášky č.500/2006 Sb. je dále podrobněji rozčleněn v rámci těchto jevů nebo v rámci jevu č.119 o další zde nedefinované územní jevy standardně hodnocené při zpracování ÚP (půdní charakteristiky, struktura půdního fondu, kontaminace půdy…..).


5



Informační základna PRURÚ vychází z následujících základních zdrojů dat: údaje o území od stanovených poskytovatelů údajů - zejména dopravní a technická infrastruktura, ochrana přírody a krajiny, údaje z platné územně plánovací dokumentace obcí (grafická i textová část) podklady dalších standardně využívaných poskytovatelů dat (rozvojové dokumenty, platná územní rozhodnutí aj.), NPÚ, správci sítí, projekční kanceláře a další terénní šetření prováděné zpracovatelem na celém řešeném území Seznam použitých podkladů je součástí dílčích kapitol PRURÚ, popis jednotlivých jevů je doplněn o vyhodnocení použitelnosti podkladů a zdroj doplnění informační základny a digitálních grafických dat vracených zpět zadavateli spolu s dokumentací. Informace PRURÚ jsou v jednotlivých tématických okruzích vyhodnoceny z hlediska stavu a vývoje území podle jednotlivých jevů, je stanovena celková charakteristika stavu a trendů vývoje za celý tématický okruh. Jednotlivé jevy jsou, pokud je to možné a vhodné, lokalizovány po katastrálních územích nebo správních územích obcí. V PRURÚ jsou uvedeny pouze základní charakteristiky jevů s odkazem na další informační zdroje, které nejsou zbytečně citovány. Součástí každého tématického okruhu je určení hodnot území, výčet limitů využití území vyplývajících z právních předpisů a z vlastností území a jsou uvedeny zjištěné záměry na provedení změn v území.


6


A3


PRURÚ - grafická část

Grafická část PRURÚ obsahuje na základě sledovaných jevů 4 základní výkresy zpracované obsahově v souladu s vyhláškou č.500/2006 Sb. v měřítku 1:10 000: výkres hodnot území výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území problémový výkres

2.3

ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (RURÚ)

Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dále jen URÚ) včetně vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský) pro soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) a pro příznivé životní prostředí (pilíř environmentální) a dále určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Při vyhodnocení URÚ pro jednotlivé tematické okruhy je na území nahlíženo z pohledu katastrálních území (obcí) jako elementárních jednotek území, ale i z holistického pohledu na území ORP Frýdlant jako celek s provázanými vazbami a vztahy. Tyto interakce byly hodnoceny podle své funkčnosti a dostatečnosti. Výsledkem analýzy stavu území je jeho základní funkční charakteristika odrážející provázanost funkčních vazeb využití území, které vyplývají z hodnot území a současného potenciálu jednotlivých obcí vzhledem k udržitelnému rozvoji území (podle posuzované úrovně). Hodnocení jednotlivých obcí / katastrálních území a jejich charakteru bylo provedeno na základě PRURÚ a doplněno expertním odhadem. Nejdříve byl stanoven průměrný stav celého řešeného území ORP Frýdlant, na jehož základě byla hodnocena míra zastoupení tématického okruhu podílející se na utváření charakteru území, tzn. zda je nadprůměrné, průměrné nebo podprůměrné, a to z hlediska kvantitativního zastoupení, k němu vztaženého kvalitativního zhodnocení a odhadu současného potenciálu dané oblasti. Hodnocení je součástí jednotlivých tématických okruhů. Hodnocení obcí / katastrálních území 2

tématický okruh se vysoce - nadprůměrně podílí na charakteru území obce

1

podílí se mírně nadprůměrně

0

tématický okruh se průměrně podílí na charakteru území obce

-1

podílí se mírně podprůměrně

-2

tématický okruh se nepodílí (podílí se podprůměrně) na charakteru území obce

Vzhledem k různorodosti území bylo v některých případech obtížné stanovit hodnotu ukazatele, tyto nejistoty jsou uvedeny v textu příslušných kapitol. Za jevy zařazené do sociálního pilíře je prováděno hodnocení za obce celkem, neboť v tomto případě hodnocení podle katastrálních území nemá smysl a navíc k němu ani nejsou k dispozici potřebné údaje. Místo názvů „centra osídlení“ a „spádové obvody center osídlení“ používaných v ZUR LK a UAP LK (SAUL Liberec) jsou zde uváděny názvy „střediska osídlení“ (SO) a „spádové obvody středisek osídlení“ (SOSO), které jsou k nim ekvivalentní. Syntézou daných ukazatelů – typů hodnocení, je dílčí charakteristika katastrálních území a následně území obcí, která demonstruje celkovou významnost okruhu nebo-li míru, kterou se podílí na charakteru daného území, není však odrazem významnosti potřeby řešení střetů a problémů v území, které by musely zahrnovat veškeré záměry a příležitosti – tzn. odlišný pohled na území (nikoli stávající stav a charakter). . Pro jednotlivé tématické okruhy RURÚ je provedeno souhrnné zhodnocení stavu URÚ pomocí dílčích SWOT analýz (uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb). Dílčí SWOT analýzy byly sestavovány s ohledem na provázanost třech pilířů URÚ, na vazby a vztahy mezi dílčími jevy a na širší souvislosti. Souhrnná SWOT analýza členěná podle tří pilířů URÚ zachycuje nejvýznamnější stránky URÚ pro území ORP Frýdlant. MěÚ Frýdlant, ÚÚP

7



Hodnocení vyváženosti území v rámci jednotlivých pilířů URÚ a hodnocení jejich vzájemného vyvážení je vztaženo na hodnocení území obcí jako celku s ohledem na nedostupnost podkladů v oblasti sociálního pilíře pro dílčí katastrální území. Vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů URÚ bylo provedeno na základě zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území v dílčích tématických okruzích, na základě provedených dílčích SWOT analýz a globální SWOT analýzy. Vyváženost či nevyváženost třech pilířů URÚ ukazuje na rozdílný charakter obcí (katastrálních území), rozložení hodnot a závad v území. Závěrem je provedena rekapitulace identifikovaných problémů vyplývající z nedostatků území. Jsou uvedeny hlavní urbanistické, architektonické, dopravní a hygienické závady a ohrožení území. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území, střety záměrů se zjištěnými hodnotami území nebo střety záměrů mezi sebou, které vyplynou z vyhodnocení problémového výkresu, budou vymezeny po vypracování a vyhodnocení problémového výkresu.


8


3.

Vztah k dříve zpracované ÚPD a rozvojovým dokumentům

VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD A ROZVOJOVÝM DOKUMENTŮM POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR

PÚR ČR 2008 slouží ke koordinaci ostatních odvětvových koncepcí a strategií z hlediska udržitelného rozvoje území. PÚR ČR je jedním z nástrojů k dosažení souladu rozvojových záměrů, vyjádřených mj. v Národním rozvojovém plánu a Strategii regionálního rozvoje ČR, s možnostmi a předpoklady území. S ohledem na ně stanovuje rámcové podmínky pro umístění rozvojových záměrů ve vymezených oblastech, osách, koridorech a plochách a tím umožňuje zvyšovat přínosy lokalizace těchto záměrů a minimalizovat jejich negativní dopady. Přitom respektuje Strategii udržitelného rozvoje, Strategii hospodářského růstu a ochranu území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Na území ORP Frýdlant není v PÚR ČR (2008) vymezena rozvojová oblast, rozvojová osa ani specifická oblast. -

-

POŽADAVKY PLYNOUCÍ Z PÚR ČR (2008) V souladu s charakterem území zohlednit při stanovování podmínek pro změny v území republikové priority územního plánování vyjádřené v PÚR ČR. Respektovat stávající koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a v nich neměnit dosavadní využití takovým způsobem, aby bylo znemožněno nebo podstatně ztíženo budoucí využití území. V rámci koridorů mezinárodního významu (KD1) utvořit územní podmínky pro zabezpečení požadovaných technických parametrů dle dohody AGTC železniční trati Praha - Turnov - Liberec - Frýdlant - Zawidów pro kombinovanou dopravu. Respektovat plochy morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) pro budoucí využití omezeného vodního bohatství ČR - LAPV Lužec a Raspenava

Aktualizace Politiky územního rozvoje ČR (2008) zatím nerozšiřuje počet rozvojových oblastí a rozvojových os mezinárodního a republikového významu (viz mapa-obr.1), navrhuje však rozšíření počtu specifických oblastí (v Libereckém kraji o Krkonoše a Jizerské hory) a identifikuje další území, která vykazují relativně zvýšené požadavky na změny v území. Kraje v Zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení specifických oblastí podle jednotlivých obcí. Vymezená specifická oblast Krkonoše - Jizerské hory zasahuje okrajově do jižní části území ORP Frýdlant, důvodem vymezení je potřeba řešení střetů ochrany přírody a krajiny s atraktivitou a využíváním území pro rekreaci a cestovní ruch a potřebou snížení vysoké zatížení až přetížení území jeho uživateli a zároveň potřeba posílení ekonomické a sociální stability území. Území ORP Frýdlant bylo zařazeno také do území, která vykazují relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území a která mají být upřesněna v Zásadách územního rozvoje kraje (nadmístní specifické oblasti).


9



Obr.1

Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí

Zdroj:

Politika územního rozvoje České republiky, 2008

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Pozn. Územní plán velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace (ÚPN VÚC LSRA) byl schválen Usnesením vlády ČSR v roce 1984. Vzhledem k politickým, ekonomickým a legislativním změnám a relativně dlouhé době od jeho schválení není možné akceptovat všechny články Závazné části schváleného dokumentu ÚPN VÚC LSRA. S ohledem na uplynulý vývoj v území od doby schválení této ÚPD jsou překonány závazné směrnice týkající se zejména rozvoje průmyslu, životního prostředí, dopravní a technické infrastruktury. V ÚPN VÚC LSRA bylo Frýdlantsko řešeno jako území okrajové. Hlavní rozvojové aktivity byly směrovány mimo toto území do pásu osídlení Hrádek nad Nisou - Liberec - Tanvald. V ÚPN VÚC LSRA byl podporován rozvoj Frýdlantu jako střediska obvodního významu a měst Hejnice a Nové Město pod Smrkem. Navržena byla stabilizace města Raspenava. Do těchto sídel byla směřována zejména bytová výstavba a lokalizace výrobních lokalit. Z hlediska dopravní infrastruktury byl vymezen koridor silnice I/35 Liberec - Dětřichov - Frýdlant včetně obchvatu Frýdlantu a dále velký obchvat Nového Města pod Smrkem na silnici II/291. V železniční dopravě měla být pozornost věnována i železniční trati Liberec - Frýdlant - Černousy. Z technické infrastruktury byla navržena výstavba ČOV Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda. V souvislosti s úkolem vyhledání zdroje pitné vody a protipovodňovými opatřeními bylo navrženo několik vodních nádrží z evidovaných nádrží dále sledovat: Markovice (Heřmanice-Dětřichov), Bulovská (Bulovka). Ostatní nádrže jsou evidovány a zakresleny jako výhledové do ÚP VÚC LSRA. Jsou to vodní nádrže: nádrž na vrcholu hory Smrk, nádrž na Smědé v Bílém Potoku, nádrž na vrcholu Smědavské hory, nádrž na Malém Štolpichu, nádrž na Smědavě, nádrž Ferdinandov, nádrž Peklo a Lužec v Raspenavě, nádrž na vrcholu Poledníku. Z dnešního pohledu jsou tyto vodní nádrže velmi rozporuplné a nerealizovatelné z důvodů zásadních střetů s ochranou přírody a krajiny (CHKO JH, NPR ).


10



ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE V roce 2001 rozhodlo Zastupitelstvo Libereckého kraje o pořízení Územního plánu velkého územního celku Libereckého kraje (dále jen ÚP VÚC LK). S účinností zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu byla provedena transformace rozpracovaného ÚP VÚC LK do nového typu územně plánovací dokumentace kraje, kterou jsou Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK). Při využití přechodného ustanovení §187, odst.6 zákona č.183/2006 Sb. bylo aktualizováno zadání ÚP VÚC LK Libereckého kraje, které věcně vychází z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK a stanovuje požadavky pro splnění obsahových náležitostí pro pořízení Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Aktualizované Zadání splňující požadavky na Zásady územního rozvoje bylo schváleno usnesením č.376/02/ZK z 11. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje dne 19.12.2006. Následně byly zpracovány Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK) včetně odůvodnění a Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území (SAUL s.r.o., 09/2007). Proces pořizování ZÚR LK pokračoval společným jednáním o návrhu ZÚR LK a Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ s dotčenými orgány, ministerstvy a sousedními kraji. Tento dokument stanoví základní uspořádání a limity širšího území, hlavní koridory dopravy, technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability, vymezuje významné rozvojové plochy a další území speciálních zájmů. Soulad se ZÚR LK bude při pořizování ÚPD obcí trvale sledován. Území ORP Frýdlant se zejména dotýkají následující zásady vymezené v ZÚR LK: -

další rozvojové osy nadmístního významu

Územní koridory nadmístního významu s prostorovou vazbou na důležité dopravní cesty, připojující rozvojové a specifické oblasti republikového a krajského významu s centry osídlení regionálního a mikroregionálního významu ke struktuře rozvojových oblastí a rozvojových os mezinárodního a republikového významu. ROS8

Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR

Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojovou oblast ROB1 Liberec: Mníšek, Oldřichov v Hájích (ORP Liberec) a Dětřichov, Frýdlant, Bulovka, Pertoltice, Habartice (ORP Frýdlant). a) b) c) d)

e) f)

Úkoly pro územní plánování: Připravit územní podmínky pro zlepšení dostupnosti centra osídlení Frýdlant přeshraničního spojení s Polskem. Upřesnit a chránit silniční koridor 1/13 v úseku Liberec - Frýdlant - Habartice (hranice ČR). Modernizovat, v širších souvislostech upřesnit a respektovat železniční koridor Praha Turnov - Liberec - Frýdlant - hranice ČR určený pro kombinovanou dopravu KD1. Sledovat minimalizaci negativních vlivů rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a na dostatečné zastoupení veřejné a doprovodné zeleně v průchodech dopravních koridorů urbanizovaným územím. Řešit protipovodňovou ochranu a regulaci na Smědé a přítocích. Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity mezi úřady ORP Liberec a Frýdlant a orgány sousedních krajů a zemí. Důvody vymezení:

Koridor propojující rozvojovou oblast ROB1 Liberec se specifickou oblastí SOB4 Frýdlantsko a sousedním státem Polsko (Zgorzelec), založený na existujícím silničním propojení I/13 Liberec Frýdlant - hranice ČR a v širších souvislostech na železničním spojení Zawidów (Polsko) - hranice ČR - Frýdlant - Liberec - Turnov - Praha pro kombinovanou dopravu mezinárodního významu (AGTC), jako součást perspektivně uvažovaného evropského železničního koridoru mezi Prahou a Berlínem s napojením na železniční uzly Wegliniec (Polsko) a Horka (SRN).


11



Rozvojová osa se záměry na úpravy koridoru silnice I/13 a železničního koridoru pro kombinovanou dopravu KD1 má zásadní význam pro posílení atraktivity území a možný rozvoj ekonomických aktivit ve specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko, vykazující výrazné znaky zaostávání socioekonomického rozvoje. ROS9

Zittau / Bogatynia – hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR Szklarska Poreba / Jelenia Góra

Vymezení: Dotčené území obcí: Kunratice, Frýdlant, Krásný Les, Dolní Řasnice, Nové Město pod Smrkem (ORP Frýdlant). a) b)

c)

Úkoly pro územní plánování: Připravit územní podmínky pro optimální průchodnost a vybavenost veřejné infrastruktury rozvojové osy. Upřesnit vedení koridorů silnice II/291 Kunratice - Frýdlant - Nové Město pod Smrkem a regionální železniční trati Frýdlant - Nové Město pod Smrkem - Jindřichovice pod Smrkem včetně zlepšení příslušných přeshraničních spojení. Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity ORP Frýdlant s plánovacími orgány v Polsku / Dolním Slezsku a v SRN / Sasku. Důvody vymezení:

Rozvojová osa Zittau / Bogatynia - Frýdlant - Nové Město p.S. - Szklarska Poreba / Jelenia Góra se záměry zlepšení přeshraničních silničních a železničních spojení zajišťující dosud méně frekventované přeshraniční spojení jako součást podpory rozvoje a zvýšení atraktivity specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko a rozvoje přiléhajících rovněž hospodářsky slabých oblastí v SRN a Polsku. Zpřístupňuje rekreační prostory přeshraničních Žitavských / Lužických hor, Jizerských hor a Krkonoš / Karkonosze - je rovněž součástí regionálních plánů (Regionalplan, resp. Plan Przestrzennego Zagospodarowania) pro oblast Niederschlesien – Oberlausitz a Dolního Slezska na podporu socioekonomického rozvoje přilehlého saského a polského území. -

specifické oblasti

ZÚR LK navrhují vymezení specifických oblastí, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy udržitelného rozvoje jejich území: Všechny navrhované specifické oblasti jsou přeshraniční a pokračují na území jiného kraje nebo jiného státu a vyžadují přeshraniční spolupráci a zvýšenou potřebu koordinace a podpory plánovacích a rozvojových aktivit na všech úrovních veřejné správy území. SOB4 - specifická oblast Frýdlantsko Vymezení: Centra osídlení a obce správního obvodu ORP Frýdlant: Frýdlant – centrum osídlení, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňová, Černousy, Habartice, Pertoltice, Bulovka, Krásný Les, Dolní Řasnice, Horní Řasnice (spádový obvod Frýdlant), Jindřichovice p.S., Nové Město p.S. – centrum osídlení (spádový obvod Nové Město p.S.), Lázně Libverda, Bílý Potok, Hejnice – centrum osídlení (spádový obvod Hejnice) a Raspenava – centrum osídlení. Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území 2001 na hektar zastavěných ploch:


12

349,3 24,3 28,8 119 74


a)

b)

c) d)

e)

f) g) h)


Úkoly pro územní plánování: V souladu se zásadami udržitelného rozvoje upřesňovat identifikaci přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a navrhnout rozvojová opatření směřující ke zvyšování jeho atraktivity pro investory, zlepšování stavu bytového fondu a veřejné vybavenosti, zvyšování vzdělanosti a tím k socioekonomickému povzbuzení celé oblasti. Zohledňovat polohu na rozvojových osách ROS8 a ROS9 s přesahem do sousedního Polska a na potenciál výhodných vazeb na rozvojovou oblast ROB1 Liberec a specifickou oblast SOB5 Jizerské hory. Zlepšovat dopravní dostupnost území. Respektovat a upřesnit významné dopravní koridory: (železniční koridor pro kombinovanou dopravu Praha - Liberec - hranice ČR s Polskem, koridor silnice I/13 Polsko Habartice - Frýdlant - Liberec, koridory silnic II. třídy. Využívat kulturních a přírodních hodnot území pro rozvoj cestovního ruchu a s ním spojenou nabídkou nových pracovních míst. Podporovat aktivity směřující k posílení významu lázeňského střediska Lázně Libverda. Navrhovat ochranná a kompenzační opatření proti přímým vlivům těžby uhlí v Polsku (Turów) a zajištění dostatku pitné a užitkové vody. Řešit protipovodňová ochranu na Smědé a přítocích. Upřesnit podmínky pro využívání území ve výhledově uvažovaných lokalitách akumulace povrchových vod (LAPV 5 Lužec, LAPV 6 Raspenava) a koordinovat zde rozvoj území. Rozvíjet funkční kooperace mezi centry osídlení: Frýdlant – Raspenava – Hejnice. Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity ve spolupráci s orgány se sousedními ORP Liberec, Jablonec n.N., Tanvald a regionů sousedních zemí Dolní Slezsko (Polsko) a Sasko (SRN) Důvody vymezení:

Problém slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel, území dlouhodobě izolované se zhoršenou dopravní dostupností. Do této plošně nejrozsáhlejší a po všech stránkách problémové oblasti byly zařazeny všechny obce ze správního obvodu ORP Frýdlant. Má také ze všech oblastí nejvyšší a rostoucí počet trvale bydlících obyvatel. Vzhledem ke své poloze a zhoršené dopravní dostupnosti vyšších center osídlení vyžaduje území trvalou pozornost a hledání vhodných forem podpory. Spádové obvody Raspenava a Nové Město p.S. se vyznačují nejhoršími rozvojovými předpoklady v kraji. V jižní a západní části specifická oblast disponuje přírodně vysoce cenným územím Jizerských hor a lázeňským střediskem Lázněmi Libverda. Na západě se naopak vyskytují problémy vyplývající z přímých vlivů těžby uhlí v Polsku (Turów). Ekonomická základna území je slabá, stagnující. Problémem je nedostatek pracovních míst a rostoucí počet sociálně problémových skupin obyvatel. Základními podmínkami pro odstranění disparit je zabezpečení území kvalitní dopravní a technickou infrastrukturou, zlepšení dopravního napojení na ostatní území Libereckého kraje a s sousedním státem Polsko, příprava podmínek pro potenciální investory, využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny, náležité zhodnocení pilíře environmentálního v koordinaci aktivit se sousedním Polskem. Dále jsou v ZÚR LK upřesněny a navrženy koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu (podrobněji v dílčích kapitolách PRURÚ). Území ORP Frýdlant se týkají:


13



DOPRAVNÍ KORIDORY Silniční doprava Silnice I/13, úsek Liberec - Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov Silnice I/13, obchvat Frýdlantu Silnice I/13, obchvat Pertoltic Silnice II/592 úsek Mníšek - Raspenava Silnice II/291, úsek Kunratice - Frýdlant Železniční spojení Praha - Lysá nad Labem - Turnov - Liberec - Frýdlant - Zawidów (PL) Úsek Liberec – Frýdlant – hranice ČR, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace Železniční spojení Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk (PL) Úsek Jindřichovice pod Smrkem – hranice ČR, obnovení žel. trati Projekt regiotram Nisa Multimodální turistické koridory - projekt Nová Hřebenovka KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásobování pitnou vodou Oblast Frýdlantska Koridor pro vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok pod Smrkem Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod LAPV Lužec, vodní tok - Sloupský potok (územní rezerva R LAPV5). LAPV Raspenava, vodní tok Lomnice (územní rezerva R LAPV6). Protipovodňová opatření Řasnice, úsek Horní Řasnice - Frýdlant Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem - Frýdlant Smědá, úsek Kunratice - Višňová Smědá, Černousy


14



KONCEPČNÍ ROZVOJOVÉ MATERIÁLY LIBERECKÉHO KRAJE Zpracovatel ÚAP ORP Frýdlant zohlednil relevantní prvky týkající se území ORP Frýdlant ze strategických dokumentů vydaných Libereckým krajem, v nichž jsou stanoveny strategické cíle a opatření tak, aby byly v souladu s udržitelným rozvojem území. Jedná se zejména o dokumenty: STRATEGIE ROZVOJE LK 2006-2020 PROGRAM ROZVOJE LK 2007-2013 STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE LK 2005-2020. Další koncepční oborové dokumenty různého stáří a úrovně zpracování jsou průběžně aktualizovány soulad s nimi bude při aktualizaci ÚAP ORP Frýdlant a pořizování ÚPD obcí sledován. Jedná se o: SUROVINOVÁ POLITIKA LK ÚZEMNĚ ENERGETICKÁ KONCEPCE LK KRAJSKÝ LESNICKÝ PROGRAM KONCEPCE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ LK PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ LK KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY LK KONCEPT SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ V LK KONCEPCE OCHRANY PŘED POVODNĚMI LK POVODŇOVÝ PLÁN LK PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ LK KRAJSKÁ KONCEPCE ZEMĚDĚLSTVÍ LK STRATEGIE ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY LK DOPRAVNÍ POLITIKA LK KONCEPCE KULTURY LK 2004 – 2008 REGISTR CYKLOTRAS LK PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LK ZDRAVOTNÍ POLITIKA LK KRAJSKÝ ZDRAVOTNÍ PLÁN LK HAVARIJNÍ PLÁN LK KRIZOVÝ PLÁN LK


15



ZPRACOVANÁ ÚPD PRO JEDNOTLIVÉ OBCE ORP Tab.1

Přehled ÚPD v ORP Frýdlant

Obec Bílý Potok

ÚPD ÚPO

Bulovka

bez ÚPD

Černousy

ÚPO

Dětřichov

ÚPO

Dolní Řasnice

ÚPO

Frýdlant

ÚPNSÚ

Atelier AUREA, Praha Ing.arch. Z. Auer, 01/1998

Habartice

ÚP

Hejnice

ÚP města

ARCHSERVIS Liberec Ing.arch. M. Štěpánek, ARCHSERVIS Liberec Ing.arch. M. Štěpánek,

ÚP Heřmanice Horní Řasnice

ÚPNSÚ

Jindřichovice pod Smrkem

bez ÚPD

Krásný Les

ÚPO

Kunratice

ÚPO

Lázně Libverda

ÚP

Nové Město pod Smrkem Pertoltice

ÚPNSÚ bez ÚPD

Raspenava

ÚPNSÚ

Višňová

ÚPO

zpracovatel, schváleno ARCHSERVIS Liberec Ing.arch.M.Štěpánek, 2001 ARCHSERVIS Liberec Ing.arch.M.Štěpánek, 09/2006 ARCHSERVIS Liberec Ing.arch.M.Štěpánek, 10/2001 Ing. arch. J. Beranová, 07/2002

ARCHSERVIS Liberec Ing.arch. M. Štěpánek, SAUL Liberec Ing.arch. J. Plašil, 09/2002 -

ARCHSERVIS Liberec Ing.arch.M.Štěpánek, 08/2006 ARCHSERVIS Liberec Ing.arch. M. Štěpánek, 10/2006 SAUL Liberec Ing.arch. J. Plašil, P+R ARCHSERVIS Liberec Ing.arch. M. Štěpánek, 02/1997 SAUL Liberec Ing.arch. J. Plašil, 06/2002 Atelier AUREA Praha Ing.arch. Z. Auer, 07/2005

Zdroj: ÚÚP ORP Frýdlant Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce P+R - průzkumy a rozbory


16

poznámka 1.změna ÚPO 04/2006, ARCHSERVIS US 1996 zastavěné území vymezeno ÚÚP ORP 1.změna ÚPO 10/2010, Ing.Eduard Žaluda

US 1997, Ing.arch.J.Beranová 1.změna ÚPO 03/2006 ARCHSERVIS 2.změna ÚPO 11/2010 ING.EDUARD ŽALUDA změna č.1 06/2003, změna č.2A 06/2005, Atelier AUREA, změna č.3 08/2008 Atelier AUREA, změna č.4A 12/2009, Atelier AUREA, změna č.4B 11/2010, SAUL s.r.o. UP 09/2008, ARCHSERVIS změna č.1, 2002, změna č.2 07/2007, ARCHSERVIS, změna č.3 07/2008, ARCHSERVIS zastavěné území vymezeno ÚÚP ORP, ÚP 09/2009 1 změna ÚPNSÚ 02/2006, ARCHSERVIS 2 změna ÚPNSÚ 02/2008, ARCHSERVIS US 1998 SAUL, Ing.arch.Plašil jen intravilán, zastavěné území není zpracováno

r. 2010 změna č.1 ÚPNSÚ, 2005 US 1998 zastavěné území vymezeno ÚÚP ORP změna č.1 ÚPNSÚ 10/2005 změna č.1 ÚPO 06/2010


4.

Širší vztahy řešeného území

ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

4.1

POUŽITÉ PODKLADY

-

Politika územního rozvoje ČR aktualizace – MMR, 2008 Správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdlant, ČSÚ Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí, ARR, SAUL,TUL Program rozvoje Libereckého kraje, KÚLK

4.2

PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY A VAZBY

4.2.1

NADREGIONÁLNÍ VZTAHY A VAZBY

Území ORP Frýdlant je součástí Libereckého kraje, který zahrnuje území 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Liberecký kraj je společně s Královéhradeckým a Pardubickým krajem součástí regionu NUTS II Severovýchod o rozloze 12 440 km2 a s počtem 1 488 168 obyvatel (k 31.12.2006). Území ORP Frýdlant je ze tří stran obklopeno územím Polské republiky respektive v rámci územně správní reformy vzniklým Dolnoslezským vojvodstvím (Wojewódstwo dolnoślaskie). Dolnoslezské vojvodství se dělí na okresy (powiaty) – 4 městské (powiat grodzki), což jsou města s právy okresu (patří sem bývalá sídla malých vojvodství – Wrocław, Wałbrzych, Legnica, Jelenia Góra) a 26 zemských. Okresy se člení na 36 městských, 53 městsko-venkovských a 80 venkovských obcí (gminy), které obvykle tvoří několik sídel nebo jednotlivá města se svými čtvrtěmi. S územím ORP Frýdlant sousedí okres (powiat) Zgorzelecki, Lubanski a Lwowecki. Na jihu sousedí ORP Frýdlant s územím Libereckého kraje - ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Tanvald. Po přistoupení k Schengenskému protokolu a otevření státních hranic se území ORP Frýdlant dostává do relativně výhodnější polohy v blízkosti rozvíjejících se hlavních evropských tahů a to zejména dopravního koridoru Dresden - Wroclaw. Předpokládá se posílení vazeb s Polskem. Určitým územním limitem pro rozvoj těchto vazeb je rozsáhlá těžba hnědého uhlí západně od státních hranic a morfologie terénu na východě (území Jizerských hor). S ohledem na problémy přiléhajícího polského území lze hodnotit stávající vazby jako slabé, nerozvynuté a potenciál přeshraniční spolupráce považovat za využitelný až v dlouhodobé perspektivě. Státní hranice i v podmínkách Schengenského prostoru však tvoří určitou bariéru (menší prostupnost státní hranice než území ve vnitrozemí), a tak Frýdlantsko je stále periferním prostorem. V prostoru severu Čech, východní části Saska a jihozápadní části Polska lze identifikovat rozvojové osy evropského významu (makroregionální) v území podél trasy dálnice A4, A17 a D8, které kopírují evropské multimodální koridory III. a IV. (viz mapa širších vztahů ze ZÚR LK obr.1) a republikové osy s mezinárodním přesahem (mezoregionální), které tyto koridory propojují (v Libereckém kraji území podél rychlostních silnic R35 a R10 a silnice I/13 na Ústí nad Labem). Význam těchto „příček“ vzroste po dobudování dálnice D11, resp. rychlostní silnice R11 od Hradce Králové přes Jaroměř, Trutnov a Královec do Polska (nové propojení na Wrocław) a silnice R35, (I/35), která bude napojena prostřednictvím spolkové silnice B178 na dálnici A4 a dobudování silnice I/13 směrem na Děčín a Ústí n/L s napojením na dálnici D8. Přes území ORP Frýdlant směřuje od Liberce k severu do Polska přeshraniční osa sledující silnici I/13 (záměry na její úpravy) a celostátní železniční trať (železniční koridor KD1 pro kombinovanou dopravu) s napojením v prostoru Zgorzelce na III. multimodální koridor - větev III.A. Rozvojová osa má zásadní význam pro posílení atraktivity území a možný rozvoj ekonomických aktivit na území ORP Frýdlant. V současnosti nemá v širších souvislostech zatím tato osa výraznější dopravní význam.


17



Významnou pro území Frýdlantska je i v ZÚR LK vymezená rozvojová osa Zittau / Bogatynia Frýdlant - Nové Město p.S. - Szklarska Poreba / Jelenia Góra se záměry zlepšení přeshraničních silničních a železničních spojení zajišťující dosud méně frekventované přeshraniční spojení jako součást podpory rozvoje a zvýšení atraktivity území Frýdlantska a rozvoje přiléhajících rovněž hospodářsky slabých oblastí v SRN a Polsku. Osa zpřístupňuje rekreační prostory přeshraničních Žitavských / Lužických hor, Jizerských hor a Krkonoš / Karkonosze - je rovněž součástí regionálních plánů (Regionalplan, resp. Plan Przestrzennego Zagospodarowania) pro oblast Niederschlesien – Oberlausitz a Dolního Slezska na podporu socioekonomického rozvoje přilehlého saského a polského území. Obr.1

Širší vztahy - rozvojové osy

Zdroj:

ZÚR LK

4.2.2

REGIONÁLNÍ VZTAHY A VAZBY FYZICKO GEOGRAFICKÉ VAZBY

Širší vztahy z pohledu fyzicko-geografických atributů jsou dány především polohou území ORP Frýdlant. SO ORP Frýdlant se nachází v severním cípu Libereckého kraje a pokrývá území Frýdlantského výběžku. Značná část jeho hranice je vymezena státní hranicí s Polskem. Z jihu je území ohraničeno Jizerskými horami, které tvoří přirozenou přírodní bariéru. Z hlediska geomorfologického členění se území Frýdlantska nachází v geomorfologické soustavě (subprovinci) a to Krkonošsko-jesenické soustavě (dříve zvaná Sudetská), která zahrnuje geomorfologické celky Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše a Krkonošské Podhůří. Frýdlantská pahorkatina je členitou pahorkatinou při severním úpatí Jizerských hor. Na jihu až jihovýchodě do území ORP Frýdlant zasahuje CHKO Jizerské hory s řadou maloplošně zvláště chráněných území, vyhlášenou Ptačí oblastí a Evropsky významnými lokalitami. Do území ORP Frýdlant zasahují nejcennější partie Jizerských hor - NPR Jizerskohorské bučiny s dochovanými původními lesními ekosystémy.


18



V tomto hodnotném krajinném a přírodním prostředí jsou vymezeny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. V ORP jsou vymezeny tři nadregionální biocentra, z čehož dvě pokračují v sousedních SO ORP. Trasy nadregionálních biokoridorů K23MB, K23H, K25MB, K26MB propojují nadregionální biocentra se společenstvy vně hranic ČR. Frýdlantský region je oblastí vodohospodářsky významnou. Na své ploše má značné zásoby především povrchové vody, podzemní vody v kvartérní zvodni a je výhradně závislý na vodě z atmosférických srážek. Do Frýdlantského regionu zasahuje část CHOPAV Jizerské hory. Hlavním vodním tokem je Smědá, která u Černous překračuje státní hranici a přes jezero Witka v Polsku se vlévá jako pravostranný přítok do Nisy. Řada významných vodních toků překračuje státní hranici do Polska (např. Kočičí potok, Lužický potok, Srbský potok, Oleška aj. Zde vyplývá nutnost spolupráce mezi státy i obcemi na obou stranách hranice při ochraně před povodněmi zabezpečení čistoty vody. Jižní malá část území spadá do povodí řeky Jizery. Silně negativní vývoj a změny v hydrologických poměrech lze předpokládat především v severozápadní části řešeného regionu v oblasti Višňové, kde budou zasahovat stále více důsledky povrchové těžby v polském dole Turów. Životní prostředí Z hlediska životního prostředí se přeshraniční působení projevilo především u ovzduší. Frýdlantsko (v širším pojetí) bylo v uplynulých desetiletích vystaveno vysoké imisní zátěži především z energetických zdrojů spalujících nekvalitní hnědé uhlí a lignit v Německu a Polsku (Hagenwerder, Hirschfelde, Turów aj.). Vliv na vrcholové partie hor měly v důsledku dálkových přenosů emisí při západních a JZ větrech i elektrárna Mělník či zdroje v severozápadních Čechách. V důsledku dlouhodobého působení vysokých imisních zátěží škodlivin na lesní porosty došlo k likvidaci lesních porostů ve vrcholových partiích Jizerských hor. V současné době se, v důsledku radikálních opatření po roce 1990 (uzavření či odsíření zdrojů) ve všech třech zemích, již projevují pozitivní vlivy a dochází k postupné obnově lesních ekosystémů. SOCIÁLNĚ GEOGRAFICKÉ VAZBY Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol Regionální vazby a vztahy se obtížně kvantifikují. Jednou z mála možností je sledování přepravních proudů (např. vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol – sleduje se v rámci sčítání lidí, domů a bytů jednou za 10 let). Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel ORP Frýdlant za prací i do škol jsou v rámci Frýdlantského výběžku po silnicích I/13, II/290, II/291, III/2911, III/03510 a železničních tratích do města Frýdlantu, vně správního obvodu ORP Frýdlant do Liberce, který je konkurentem Frýdlantu zejména pro obce ve jihovýchodní části území. Mezi obcemi Frýdlant - Raspenava - Hejnice - Bílý Potok je nejsilnější přeprava za prací v rámci ORP Frýdlant. Převažuje denní dojížďka za prací i do škol (cca 86 % vyjíždějících za prací) s časovou dostupností 30 až 60 minut. Narůstá podíl zaměstnanců i studentů vyjíždějících do vzdálenějších měst (Mladá Boleslav, Praha). Celé území Frýdlantského výběžku (kromě Frýdlantu i Nové Město p/S, Raspenava, Hejnice, Višňová, Dětřichov aj.) je velkým „nasávacím“ prostorem pro město Liberec. Jeho roli umocňuje skutečnost, že ze tří stran je území ORP Frýdlant obklopeno státní hranicí, která i přes svou se zvyšující prostupnost stále působí jako bariéra sociálně ekonomických kontaktů. Atraktivitu Liberce dále zvyšuje postupný rozvoj dvou průmyslových zón s rozšířením nabídky pracovních příležitostí. Liberec působí také jako regionální centrum dojížďky do zaměstnání, škol, kulturních a sportovních zařízení, obchodů, krajských institucí apod.


19


Tab.1


Vyjížďka za prací a do škol z obcí ORP Frýdlant

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice

Počet Vyjížďka do obyvatel zaměstnání 623 150 807 269 330 79 590 202 495 175 7514 1475 464 129 2704 665 232 235 605

67 61 112

403 387 456 4018

114 123 132

237 2847

75

Raspenava Višňová 1338 ORP celkem 24285 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

749

734 361 5672

Nejvyšší vyjížďka Vyjížďka za prací do obcí do škol Hejnice, Liberec 53 Frýdlant, Liberec 105 Frýdlant, Liberec 50 Frýdlant, Liberec 76 Frýdlant, Liberec 48 Liberec, Raspenava 273 Frýdlant, Liberec 58 Liberec,Raspenava, 161 Frýdlant,B.Potok Frýdlant, Liberec 39 Frýdlant, Liberec 35 N.Město p.S., 46 Liberec, Frýdlant Frýdlant, Liberec 59 Frýdlant, Liberec 43 Hejnice, Liberec 76 Liberec, Frýdlant, 294 Hejnice, Raspenava Frýdlant, Liberec 36 Liberec, Frýdlant, 227 Hejnice Frýdlant, Liberec 95 1774

Nejvyšší vyjížďka do škol do obcí Raspenava, Hejnice Frýdlant Višňová, Frýdlant Frýdlant, Liberec Frýdlant Liberec, Praha Frýdlant Liberec, Frýdlant Frýdlant Frýdlant Nové Město p.s., Liberec Frýdlant Frýdlant Hejnice Frýdlant, Liberec Frýdlant, Liberec Frýdlant, Liberec Frýdlant -

Cestovní ruch Frýdlantsko je v marketingové regionalizaci používané agenturou CzechTourism součástí marketingového regionu Český sever a tvoří samostatnou marketingovou oblast Jizerské hory (vč. Frýdlantska). Vymezení regionu se tedy přibližně shoduje s vymezením, s nímž pracuje Česká centrála cestovního ruchu. Podle statistik patří Liberecký kraj k nejnavštěvovanějším v Česku. Frýdlantsko však v rámci něj opět patří spíše k průměrným regionům. Projevuje se však i zde relativně vysoký podíl zahraničních návštěvníků, kterými jsou v Libereckém kraji i na Frýdlantsku především Němci, Poláci a Nizozemci (další národnosti je následují s výrazným odstupem). Frýdlantsko patří k oblastem s poměrně vyrovnanou letní i zimní sezónou, což lze vzhledem k zaměstnanosti a využití ubytovacích kapacit považovat za silnou stránku. VAZBY V DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE Dopravní vazby Z hlediska civilizačních vazeb jsou nejdůležitější vazby dopravní. Z „vnitrozemí“ je do Frýdlantského výběžku možný dopravní přístup pouze po třech silnicích. V zimním období se přístupnost dále omezuje (uzavírka silnice II/290 přes Souš, ztížený průjezd přes sedla na silnici I/13 – Albrechtice a III/2904 – Oldřichov v Hájích). Připravuje se přeložka trasy silnice I/13 Liberec Dětřichov - Frýdlant, která by měla přinést zlepšení dopravního napojení území Frýdlantska na Liberec a navazující silniční síť zejména silnici I/35 (R35) s širšími vazbami v území (viz nadregionální vztahy). Pro oblast má klíčový význam i silnice II.třídy II/291 (PR) Czerniawa Zdroj - Nové Město pod Smrkem - Frýdlant tvořící východo-západní osu výběžku. Silnice III/03511 tvoří prodloužení této osy východně od Frýdlantu směrem na Kunratice a přes Polsko směrem na Zittau (SRN) s možností se zde v budoucnu napojit na novou trasu silnice B178 do Weissenbergu (na dálnici A4 Dresden – Görlitz – Wrocław). Lze očekávat růst významu této východo západní dopravní osy, zejména s rozvojem cestovního ruchu v prostoru severní části Jizerských hor a Krkonoš (např. nový lyžařský areál ve Swieradów zdrój).


20



Železniční spojení s vnitrozemím zajišťuje trať 037 Liberec – Frýdlant – Černousy – Polsko (Zawidów) zařazená do systému mezinárodní kombinované dopravy AGTC. V Černousích však nefunguje hraniční přechod do Polska pro osobní dopravu. Navazující regionální tratě Raspenava Bílý Potok a Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem jsou pouze slepými rameny s ukončením v podhorských obcích bez přeshraničních návazností. Pro rozvoj regionální kolejové dopravy v aglomeraci byl připravován projekt Regiotram Nisa. V důsledku absence finančních zdrojů a malé podpory z hlediska priorit Ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury však nebude realizován v původním navrženém rozsahu (připravují se pouze dílčí modernizace železničních tratí a vybudování vhodných přestupních terminálů). Nejbližší letiště je v Liberci, pro území ORP Frýdlant má okrajový význam. V současné době je letiště ve vlastnictví Statutárního města Liberec (SML). Provozovatelem letiště je na základě smlouvy se SML Aeroklub Liberec. V roce 2002 vydal Úřad pro civilní letectví Rozhodnutí č.j.16589/01-341/B, kterým letiště v Liberci sice získalo statut „Veřejné mezinárodní letiště“, ale do provedení plánované rekonstrukce na letiště typu GA – business je tento statut pozastaven a letiště je zařazeno v kategorii „Neveřejné vnitrostátní letiště“. Územím ORP Frýdlant procházejí cyklotrasy celostátního, nadregionálního a místního významu. Celostátní cyklotrasa č.22 tanguje území po jeho jižní hranici, nadregionální cyklotrasy procházejí územím napříč v propojeních ve vztahu k mezinárodním cyklokoridorům a místní cyklotrasy mají většinou radiální charakter v kratším dosahu atraktivních míst. V zimě se některé cesty v Jizerských horách mění na udržované magistrály pro běžecké lyžování, jejichž větší část však leží mimo území SO ORP Frýdlant.


21



Vazby v technické infrastruktuře Ochrana vodních zdrojů – území je součástí CHOPAV Jizerské hory, do území zasahují i ochranná pásma vodních toků z ORP Jablonec nad Nisou a Tanvald . Zdroje pitné vody na Frýdlantsku, jejich vydatnost a režim je přímo závislý na množství a vydatnosti srážek. Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i povrchových je v současné době dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. Vodovodní systémy nejsou napojeny na systémy mimo území ORP Frýdlant. Přímým ohrožením kvality a kvantity povrchových a podzemních vod na Frýdlantsku je těžba hnědého uhlí v dolu Turów (Polsko). V oblasti čištění odpadních vod propojení do dalších území nejsou. Frýdlantský výběžek má specifickou polohu v Libereckém kraji. Území je mimo hlavních magistrálních tras elektrické energie a zemního plynu. Jak elektrická energie, tak zemní plyn jsou do Frýdlantského výběžku dodávány přípojkami z vnitrozemí přes terénní předěl, který tvoří Jizerské hory. Území není energeticky propojeno s Polskou republikou. Elektrická energie je do území dodávána z transformovny Bezděčín (400/220/110kV) a z transformovny Babylon (400/110kV) přes transformovnu Noviny pod Ralskem nadzemními vedeními VVN 110 kV zaústěnými do transformovny Frýdlant - Větrov (110/22kV). Zálohově lze řešené území zásobovat z TR 110/22 kV Hrádek nad Nisou po vrchním vedení 22kV. Tato záloha má však velmi omezenou kapacitu. Odtrženost od České kotliny byla příčinou opožděné plynofikace celého území, která proběhla až po roce 1990. Vysokotlaká přípojka DN200 PN 40 od VTL plynovodu v Chrastavě vede přes Frýdlant, Raspenavu, Hejnice, Lázně Libverdu do Nového Města pod Smrkem. Na VTL rozvod navazuje síť STL rozvodů. Telefonní provoz v řešeném území zajišťuje telefonní ústředna HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní provozní oblast MPO Liberec, která je rovněž optickým kabelem napojena do celostátní telekomunikační sítě. Hlavním napájecím bodem z pohledu radioreléových tras, televizního a rozhlasového vysílání, šíření signálu mobilních operátorů do řešeného území je Lysý vrch (k.ú. Kristiánov), na kterém jsou umístěny převaděče signálů z vnitrozemí do Frýdlantského výběžku. V obcích při hranicích s Polskem ruší příjem českých operátorů polská síť. Většina odpadů směřuje k jejich odstranění či materiálovému nebo energetickému využití mimo řešené území, což je dopravně náročné a navyšuje cenu za nakládání s odpady.

4.3

POSTAVENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNĚ GEOGRAFICKÉ REGIONALIZACE

Rozsah regionální působnosti středisek a vymezení sociálně-geografických regionů různých řádů stanoví tzv. sociálně-geografická regionalizace. Ta je založena na údajích o základních regionalizačních procesech, což jsou především dojížďka za prací, dojížďka do škol, migrace obyvatelstva, případně obslužná spádovost služeb. Sociálně-geografická regionalizace České republiky byla zpracována na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (viz Hampl, Geografická organizace společnosti v ČR, transformační procesy a jejich obecný kontext, 2005). Jednotlivá střediska jsou zde podle velikosti regionu své působnosti členěna na makroregionální (Praha), mezoregionální vyšší, resp. 2.stupně (Brno a Ostrava), mezoregionální nižší, resp. 1.stupně (ostatní krajská města kromě Jihlavy) a mikroregionální, jež jsou rovněž dále členěna. Frýdlant je podle této regionalizace mikroregionálním střediskem 1. stupně (základním). Dle jeho velikosti mikroregionu 1.stupně, tedy území, jež je integrováno nejintenzivnějšími vztahy má Frýdlantský mikroregion 24,3 tisíc bydlících obyvatel, což je zároveň i hodnota jeho maximálního regionu. Ukazuje se tak relativní uzavřenost regionu. Jeho mikroregionální funkce je však částečná. Pro většinu obcí SO ORP je hlavním spádovým centrem z pohledu vyjížďky do zaměstnání Frýdlant, ale Liberec je ve všech těchto obcích pro Frýdlant výraznou konkurencí. Spádovými centry vyjížďky do zaměstnání jsou Frýdlant (severní a západní část území) a Liberec


22



(obce v jihovýchodní části území ORP - Hejnice, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda, Bílý Potok, Jindřichovice pod Smrkem). Dle hodnocení komplexního regionálního významu středisek (tj. vlastně počet komplexně vázaného obyvatelstva) byl Frýdlant hodnocen až na 115. místě v rámci ČR s 10,3 tisíci obyvateli. V hierarchické struktuře osídlení mikroregion Frýdlant spadá pod mezoregionální středisko 1.stupně Liberec. Dle velikosti mikroregionu 1.stupně, tedy území, jež je integrováno nejintenzivnějšími vztahy, je Liberecký mikroregion, jehož součástí je Frýdlantsko, se 130 tisíci obyvateli z mezoregionálních středisek druhý nejmenší (poslední je Ústí n/L, což vyplývá z charakteru osídlení ústecké aglomerace). Podle velikosti maximálního regionu působnosti je pak Liberec s cca 300 tisíci obyvateli z mezoregionálních středisek nejmenší, dokonce i Karlovy Vary mají maximální region o 3 tisíce obyvatel vyšší.

Jiné hodnocení struktury osídlení a velikosti regionální působnosti / významu přináší UAP a ZÚR Libereckého kraje. Toto hodnocení regionální působnosti a významu všech tzv. nesporných center osídlení na území Libereckého kraje je založeno na hodnocení podle počtu tzv. potenciálních uživatelů území, jež v sobě vedle trvale bydlících obyvatel zahrnují i tzv. sezónní uživatele území. Metoda a výsledky tohoto hodnocení, které považujeme z hlediska územního plánování za vhodnější, jsou popsány v části Struktura osídlení v ÚAP a v ZÚR Libereckého kraje. Jako průměrný a nejčastější stav potenciálních uživatelů území (PUU, bez vlivu jednodenní návštěvnosti) - s ohledem na málo pravděpodobné maximální naplnění veškerých ubytovacích kapacit – lze považovat 28,8 tisíc uživatelů území, tj. 119 % počtu trvale bydlících obyvatel (stav na začátku roku 2008 včetně registrovaných cizinců). Rozpětí kolísání a změn počtu uživatelů území může v případě SO ORP představovat až 13 tisíc (!!), což je rozdíl mezi minimálním stavem 21,5 tisíc a maximálním stavem 34,5 tisíc potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti). Relativně vyjádřeno to znamená výkyvy od 89% do 136% počtu trvale bydlících (registrovaných) obyvatel, jež odpovídají možným rozdílům zatížení území v pracovních a víkendových dnech. Struktura osídlení Libereckého kraje je vytvořena jako hierarchický systém s jednoznačným přiřazením každé obce k jednomu nespornému centru osídlení, jehož spádový obvod je dále jednoznačně přiřazen k centru osídlení hierarchicky vyššího významu. Struktura osídlení je navržena rozdělením obcí do šesti hierarchických kategorií, které zahrnují nesporná centra osídlení (pět kategorií) a ostatní (nestřediskové) obce. Frýdlant jako centrum „mikroregionálního významu - vyššího stupně“ i se svým regionem spádově přísluší k Liberci, který je zároveň centrem „nadregionálního významu“ (jediným v Libereckém kraji). Při porovnání center „mikroregionálního významu - vyššího stupně“ na území Libereckého kraje je Frýdlant nejmenším spádovým obvodem vyjádřeno maximálním počtem obsluhovaných potenciálních uživatelů území. Mezi centra „mikroregionálního významu - nižšího stupně“ patřící do spádového obvodu Frýdlantu byla zařazena města Hejnice a Nové Město pod Smrkem. Raspenava je centrem nejnižšího „subregionálního významu“. Ostatní obce na území ORP Frýdlant neplní funkce nesporných center osídlení.


23

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI. Územně analytické podklady ORP Frýdlant. Pořizovatel:

Recommend Documents