Hudební dění v Polné a okolí
9 I.
Lidová píseň na Polensku
Lidová píseň představuje spontánní zpěvní žánr, jehož tvůrcem i nositelem byly hlavně lidové vrstvy obyvatelstva (venkovské i městské). Jejími typickými znaky je uchování ústním přenosem, spontánnost vzniku, anonymita tvůrců a specifické formální rysy. Lidové písně se dochovaly do dnešních dnů díky záslužné práci mnoha jejich sběratelů. Není bez zajímavosti, že k prvním patřili Karel Jaromír Erben a Ludvík Kuba, Leoš Janáček, či Vítězslav Novák. I v polenském regionu lze zaznamenat specifickou formu lidové hudební tvořivosti. Lidové písně z této oblasti zůstaly dochovány zejména zásluhou Bohuslava Fišera, který lidové písně sbíral a díky jemu se zachovalo mnoho notových záznamů lidových popěvků z Polenska. Poprvé vyšel článek Lidová píseň na Polensku v muzejním časopise POLENSKO, a to společně se sborníkem Robota v písni. V roce 1998 se Fišerova studie Lidová píseň na Polensku dočkala kompletního vydání v samostatné publikaci v nakladatelství LINDA.
Bohuslav Fišer
Hudební dění v Polné a okolí
10
Fišer Bohuslav * 17. 11. 1906 Hvožďany † 21. 5. 1980 Praha Učitel. Muzikolog a spisovatel. Vyrůstal v hudební rodině (otec Jindřich Fišer byl učitel a hudebník) a hudbě zůstal také po celý život věrný. Hrál velmi dobře na housle, violu, lesní roh a varhany. Čtyři roky navštěvoval soukromý učitelský ústav ve Svatém Janu pod Skalou, maturoval v roce 1925. Do Polné přišel učit na měšťanskou školu v roce 1927 a působil zde 14 let, od roku 1937 byl také ředitelem Živnostenské školy pokračovací. Již jako mladý učitel se stal členem Pěveckého sboru českých učitelů, kde získal cenné dirigentské zkušenosti od profesora Antonína Bednáře. V Polné byl jednatelem a osm let dirigentem Zpěváckého spolku Čestmír (zal. 1862), jednatelem místního odboru Národní Jednoty Pošumavské, režisérem ochotnického spolku Jiří Poděbradský, od roku 1929 jednatelem Sboru dobrovolných hasičů a od roku 1935 jednatelem Osvětového sboru pro Polnou a okolí. Hasičské župě polenské redigoval časopis Hasičská stráž. V říjnu 1935 založil při Čestmíru dětský pěvecký sbor (až 115 členů), který vedl, a pro který harmonizoval písně. Ve sborníku Polensko (19381941) publikoval několik článků (např. Polenské koledy, Polná v roce 1866, Robota v písni…), psal divadelní hry se zpěvy (knižně vydal v roce 1928 Sedlák Havel rebelant), sbíral a zaznamenával staré lidové písně, popěvky, venkovské povídačky a obyčeje. Od září 1938 byl členem Místní školní rady. Po odchodu z Polné do Prahy v roce 1941 sbíral látku z dějin loutkářství, po válce řídil několik let Pražský chrámový sbor. Napsal a vydal monografii o slavném loutkáři Matěj Kopecký žebrák bohatýr (1947), Lidové polenské koledy (1949), a knihu pověstí Třemšínský poklad (1973). V roce 1969 se vrátil jako důchodce na několik let do Polné, dva roky vedl dětský pěvecký sbor a opět si zahrál s ochotníky. Provedl podrobnou a přehlednou katalogizaci polenského hudebního archivu literátského bratrstva uloženého v Muzeu Vysočiny. Společně s Ivanem Prokopem zaznamenal v roce 1969 na magnetofonový pásek pozoruhodnou a cennou výpověď Františka Vaňka z Polné o starých lidových zvycích a životě venkovského lidu na přelomu 19. a 20. století (kopie nahrávky v archivu KZHP). Jeho sbírka písní z pozůstalosti vyšla v roce 1998 v nakl. Linda Polná pod názvem Lidová píseň na Polensku s předmluvou Bohuslava Hladíka a v grafické úpravě Václava Fišara. Liter.: Bohuslav Hladík, Úvod, in: Lidová píseň na Polensku; Jan Prchal, Uplynulo 90 let od narození Bohuslava Fišera, Polensko č. 4/1996, s. 5; Libuše Sotonová-Bockschneiderová, Literární místopis Polné a okolí, s. 20-21
Publikace „LIDOVÁ PÍSEŇ NA POLENSKU“ (vydání z roku 1998 – vydavatelství LINDA Polná
V publikaci je zaznamenáno na čtyři desítky lidových písní. Nesmírně cennými informacemi je uvedení přesných zdrojů, odkud pocházejí. Takto zachycené písně v notové podobě sloužily následně jako podklad pro jejich četnou prezentaci místními pěveckými a hudebními soubory (dětský pěvecký sbor pod vedením
Hudební dění v Polné a okolí
11
Bohuslava Fišera, dětský pěvecký sbor ZŠ pod vedením Mgr. Jany Novákové, Čestmír, Polenský big band) Ze shromážděných podkladů lze vytipovat níže uvedené oblasti na Polensku, odkud největší část lidových písní a popěvků pochází:: -
Polná Dobroutov Nížkov Brzkov Zhoř
Nejčastějšími náměty v textech lidových písní a popěvků byly: - Masopust - Posezení v šenku - Škádlení děvčat - Milostné písně - Tanec - Popis krajiny - Popis obcí - Řemesla a živnosti (rybáři, zedníci, šenkýři, myslivci, formani, soukeníci, ševci) V lidových písních a popěvcích z Polenska najdeme celou řadu místních hovorových významů, které bychom při neznalosti nedokázali vůbec „rozluštit“: Například – kucmoch (hmota z vařených brambor, ze které se dělají škubánky), Kvíčaláci (obyvatelé obce Janovice), Honda (v lidové mluvě na Polensku – Honza), zmehly (ztratily se), do Popelce (do Popeleční středy) bychme (v lidové mluvě na Polensku bychom)
Masopustní lidová píseň z Polenska „Smažte šišky“
Hudební dění v Polné a okolí
12
Ukázka lidové písně ze skupiny „škádlivek“
Píseň, která ve svém textu zachytila smutnou událost ze sklonku 15. století, kdy český král Jiří Poděbradský bránil zemi proti uherskému králi Matyášovi Korvínovi v prostoru u Jihlavy, byla jednou z mála lidových písní na Polensku, která se zpívala v „měkké“ tónině.:
Hudební dění v Polné a okolí
13
Lidová píseń z Hrbova
Lidová píseň ze Zhoře
Hudební dění v Polné a okolí
14
Kolednická písnička z Polenska
Na Polensku si lidé zpívali ve vánočním čase mimo kolednických písniček a tradičních koled i koledy polenské. I tyto Bohuslav Fišer sebral a v roce 1937 je vydal v nakladatelství Bohuslav Zapletal v Polné.
Obal Sbírky polenských koled z roku 1937
Hudební dění v Polné a okolí
15
Ukázky notového zázanmu polenských koled z vydání r. 1937
Polenské koledy v úpravě Bohuslava Fišera se dočkaly po více než šedesáti letech nového vydání. Nakladatelství Edizione v Olomouci je vydalo v roce 2002.
Obal vydání Polenských koled (Edizione 2002)
Hudební dění v Polné a okolí
16
Polenské koledy se dočkaly i vydání ve zvukové podobě. Byly v roce 2003 vydány BEAT FAN CLUBEM Polná jako audio nahrávka na CD.
Obal CD s názvem Polenské koledy (2003)
Audio nahrávku pořídil Dětský pěvecký sbor Základní školy v Polné pod vedením Mgr. Jany Šustrové ve složení: Tereza Andrysíková, Vendula Ďásková, Petr Nekoranec, Petra Dvořáková, Šárka Jarošová, Gabriela Šánová, Romana Andrysíková, Šárka Hintenausová, Barbora Klimentová, Stanislav Selmecí, Jitka Dvořáková, Veronika Legerská, Vít Škaryd, Magdaléna Svobodová, Monika Tůnová v říjnu 2003. CD vyšlo v nákladu 900 ks v polovině prosince 2003.
Dětský pěvecký sbor ZŠ v Polné o přestávce natáčení CD Polenské koledy
Hudební dění v Polné a okolí
17
Část Dětského sboru ZŠ při natáčení CD Polenské koledy
Část Dětského sboru ZŠ při natáčení CD Polenské koledy