V. Swingová hudba na Polensku

Hudební dění v Polné a okolí

93 V. Swingová hudba na Polensku

V roce 1951 byl Miloslav Pařík jedním z hlavních iniciátorů založení prvního tanečního poválečného orchestru v Polné. Zpočátku toto hudební seskupení používalo název MelodyClub (na pultech a fotografiích zkracováno na MC). Již předtím se v Polné swingová hudba ujala. I když zde ještě neexistoval vlastní orchestr. Dokladem toho (a i dokladem, jak se na moderní hudbu u nás mnohdy nahlíželo) je článek otištěný v Jihlavských listech 12.9.1945:


94

V září zmiňovaného roku 1951 se konala první zkouška budoucího hudebního seskupení v sále U Slovana - v neděli, v době od 10 do 12 hodin. V sále byl umístěn klavír. Postupně se složení orchestru (po návratu protagonistů z vojenské služby) ustálilo takto: Miloslav Pařík (saxofon) Ladislav Špejtek (saxofon) Zdeněk Pařík (bicí) Otomar Filipenský (trubka) Josef Prchal (trubka) Jaroslav Procházka (akordeon) František Půža (kontrabas) Václav Popela (saxofon) Jiří Pešák (pozoun) František Koumar (saxofon) Lubomír Bič (klavír)

MELODY CLUB v roce 1952: nahoře zleva – Jiří Pešák (pozoun), Otomar Filipenský (trubka), Josef Prchal (trubka), František Půža (kontrabas), dole zleva – Jaroslav Procházka (akordeon), Václav Popela, Miloslav Pařík, Ladislav Špejtek (saxofony), Zdeněk Pařík (bicí)

Na místě hráče na bicí nástroje střídal Zdeňka Paříka Ivo Holinský, který jej po jeho odstěhování do Roudnice nad Labem nahradil zcela.. Po nějakém čase odešel Ivo Holinský do Havlíčkova Brodu a na bicí nastoupil houslista Jaroslav Drbal. V případě potřeby „zaskakoval“ na postu hráče na bicí nástroje Václav Popela. Občas s orchestrem vystupoval prof. Theodor Pařík. V tomto složení orchestr vystupoval pravidelně U Slovana a v Lidovém domě. Příležitostně spolupracoval s Josefem Rainem. Miloslav Pařík nastoupil v roce 1952 vojenskou službu a po dobu jeho nepřítomnosti jej na postu kapelníka zastupoval Ladislav Špejtek. Většina členů kapely v této době až do návratu Miloslava Paříka z vojenské služby hrála s kapelou Františka Prchala a v tzv. Rytmické skupině, kterou tvořili: Ladislav Špejtek (B-tenor saxofon) Jiří Pešák (pozoun) František Koumar (alt saxofon)


95

Zdeněk Pařík (bicí) Lubomír Bič (klavír) Josef Prchal (trubka) Jaroslav Procházka (akordeon) František Půža (kontrabas) Aranžmá k jednotlivým skladbám byla vlastní a jejich autory byli Lubomír Bič a Ladislav Špejtek.

Dechová sekce Melody Clubu: zleva:Otomar Filipenský, Jiří Pešák, Josef Prchal

Druhá část dechové sekce:zleva: Ladislav Špejtek, Václav Popela, Miloslav Pařík

Na sklonku roku 1954 se vrátili z vojenské služby Miloslav Pařík (sloužil v Malackách) a Otomar Filipenský.. Miloslav Pařík měl to štěstí, že mohl po dobu vojenské služby působit ve vojenské hudbě a vypracoval se z původního místa 3. klarinetu až na 1. klarinet a 1. alt saxofon.. Ve vojenské hudbě s ním hrál Vítěslav Langer. Miloslav Pařík - společně s již zmiňovaným Otomarem Filipenským začali uvažovat o založení tanečního orchestru v Polné. Oba vyznávali zejména „sweet styl“ Glenna Millera a jeho orchestru. Miloslav Pařík přivezl z Malacek i několik partitur v té době známých swingových melodií.


96

Postupně se začala utvářet skupina muzikantů a po příchodu Václava Popely (rovněž z vojenské základní služby), byl orchestr kompletní. Začátek působení orchestru Elchron (tak se zpočátku jmenoval) se datuje na den 10.2.1955. V původní sestavě hráli: Miloslav Pařík (tenor saxofon) Otomar Filipenský (trubka) Jiří Pešák (pozoun) Miloslav Dont (pozoun) Václav Popela (1. alt saxofon) František Koumar (2. alt saxofon) Lubomír Bič (klavír) Otto Klusáček (basa) Ivo Holinský (bicí) Jaroslav Suchý (zpěv) První skladbou, kterou začal orchestr zkoušet byla skladba Dobrou noc, začínající textem: „Do modrého obléklo se nebe..“ (v originálním podání Rudolf Cortéz)… Zkoušky probíhaly vždy v neděli dopoledne v době od 10,00 do 12,00 hodin v Lidovém domě a v sále restaurace U Culků. Vedle již zmiňované skladby tvořily repertoár osvědčené swingové tituly: In The Mood, Chattanogga Choo Choo, Nelly Grey, Moonlight Serenade.

Glenn Miller – jeho orchestr nejvíce ovlivnil členy budoucího orchestru Elchronu pod vedením Miloslava Paříka

Pro vlastní hudební produkce bylo nutné nacvičit i stejný počet skladeb z oblasti dechové hudby, neboť bývalo zvykem vedle tří skladeb moderní taneční hudby zahrát i tři skladby tohoto žánru. Někteří pořadatelé vyžadovali i šest dechových skladeb na tři taneční melodie. Prvním veřejným vystoupením kompletního orchestru byly 6.3.1955 Odpolední čaje v restauraci U Slovana, v sále Měšťanské besedy. Později se čaje konaly v sále restaurace U Culků. V té době tvořil restauraci pouze malý sálek naproti vchodu a hlavní sál restaurace (který byl později běžně otevřen pro veřejnost) sloužil pouze pro taneční účely a pro zábavy. Vlastní produkce trvala 3-4 hodiny. Vzhledem k tomu, že orchestr neměl v počátcích ještě dostatečně široký repertoár, část skladeb byla odehrána v triu: Miloslav Pařík (saxofon, klarinet), Lubomír Bič (klavír), Ivo Holinský (bicí). Odpolední čaje probíhaly šest po sobě následujících neděl a konaly se pod hlavičkou Kulturního klubu Elchronu. Odhadovaný počet návštěvníků byl cca 100 osob. Uspořádání bylo takové, že kolem dokola sálu byly rozmístěny stoly a uprostřed sálu byl prostor pro tanec.


97

Orchestr Elchronu – zleva: Václav Popela,Jaroslav Suchý, Miloslav Pařík,František Koumar,Otomar Filipenský, Oldřich Luňák,nahoře:Otto Klusáček

Orchestr rovněž zajistil hudební složku oslav Silvestra 1958 v Lidovém domě v Polné. Hudebníci vystupovali v bílo zelených sakách pořízených v obchodě s oděvy, který vedl pan Alois Skořepa (základ kapely si říkal Zelená sedma). Pulty na noty byly po vzoru orchestru Gllena Millera a výtvarně se na jejich přípravě podílel Josef Ládr. Souběžně s orchestrem Elchronu působily v Polné v té době i dvě dechové hudby. Hasičská dechovka Matěje Pospíchala, která později přešla pod zřizovatele Státní statky a dechová hudba pod vedením Františka Prchala, která působila pod místní Osvětovou besedou. Zde působili prakticky všichni členové orchestru a z dalších m.j. Alois Vatter a Pavel Oravec. Pochopitelně, že stejně jako v každé době to vyvolávalo řevnivost mezi oběma tábory. Členové dechovky byly převážně o něco starší, a když hovořili o tanečním orchestru používali výraz ..“hrají kluci..“

Orchestr Elchronu hraje v Dobroutově (1957)

Po odchodu Lubomíra Biče z orchestru (asi rok 1958) jej nahradil Oldřich Luňák (zeť houslisty a učitele hudby Karla Pometla). Vzhledem k tomu, že většina členů nejenže působila


98

v souboru, nesoucím název výrobního družstva Elchron, ale také v něm skutečně pracovala, zúčastňoval se orchestr nejrůznějších přehlídek „družstevních“ kapel a jednu z nich v pražské Lucerně v roce 1959 dokonce vyhrál. V této době se dá hovořit o vrcholném stadiu činnosti orchestru. Po doplnění sestavy o Otto Jojdu (akordeon) a o Ladislava Pospíšila (trubka), se orchestr představil na širokém teritoriu: Polná, Záborná. Skrýšov, Poděšín. Nížkov, Sirákov, Janovice, Rudolec, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Stáj, Arnolec, Jihlava, Dobronín, Štoky, Havlíčkův Brod, Česká Bělá, Veselý Žďár, Přibyslav, Pohled, Brno, Praha… Ladislav Pospíšil byl vynikající trumpetista a aranžér s bohatou praxí. Hudbu provozovat již v mládí. V období druhé světové války byl nasazen na nucené práce v Norsku. Po válce vedl velký taneční orchestr v Dobroníně. Měl dobré aranžérské schopnosti a ze záplavy skladeb, které tehdy vznikaly dokázal vybrat ty nejvhodnější a opatřit jim v relativně krátké době aranžmá, vhodné pro konkrétní sestavu orchestru. Při jeho působení v orchestru Elchronu rostla popularita tohoto hudebního tělesa právě proto, že bylo schopné hrát nejnovější písničky a skladby (převážně v aranžmá Ladislava Pospíšila). Otto Jojda (mimo to, že mistrně ovládal hru na akordeon), byl také vynikajícím zpěvákem. Do orchestru přivedl svoji v té době mladičkou dceru Jitku Jojdovou, s kterou tvořili pěvecké duo. Bratři Jojdové pocházeli z muzikantské rodiny. Jejich otec hrával na kontrabas a jeho synové – Otto (akordeon), Miroslav (klarinet,saxofon), Josef (trubka). Miroslav i Josef Jojdové příležitostně s orchestrem Elchronu vystupovali jako hosté, někdy posíleni o jejich švagra Bořka Křepinského (trubka, trombon)

Orchestr Elchronu hraje na Poslední leči (zleva: Jiří Pešák, František Koumar, Miloslav Pařík, Jaroslav Suchý, Otto Jojda)

Občas s orchestrem vystupoval jako host havlíčkobrodský pozounista Otto Bauer, který nejenže byl vynikajícím hudebníkem, ale později se věnoval pedagogické činnosti a během svého působení na ZUŠ v Havlíčkově Brodě vychoval mnoho výtečných muzikantů. Na počátku šedesátých let se jednalo o jediný plesový orchestr v Polné. Postupem doby se ustálila frekvence vystoupení v plesové sezóně tak, že v sobotu hrál orchestr na plese a v neděli odpoledne na Čajích. Působení orchestru se rozšířilo i o účinkování na čajích v Dobroníně a ve Štokách. Po nazkoušení dostatečného repertoáru se orchestr Elchronu prezentoval na 35 - 40 ročně.


99

V této době (začátek šedesátých let) s orchestrem zpívala Jiřina Kučerová (rozená Procházková). V jejím repertoáru byla mimo jiné i velice úspěšná písnička té doby Malá černá kočička, skladatelů Jaromíra Vomáčky a Zdeňka Borovce, kterou v originální verzi zpívala Yvetta Simonová.

Saxofonová sekce orchestru Elchronu – zleva: Jaroslav Suchý, Miloslav Pařík, František Koumar

Dalšími dvěma zpěvačkami, které s orchestrem zpívaly byly Emilie Špiňarová a Pavlína Hutrová. Zkoušky orchestru se postupně přesunuly z Lidového domu do provozovny výrobního družstva Elchron (1. patro domu u Hladíků na Husově náměstí) a později na delší dobu na náměstí u Kubíčků, kde se pod okny mnohdy sešlo mnoho posluchačů. Následně se zkoušelo přímo v budově družstva Elchron, na rohu ulic Komenského a Jungmanovy (dnešní autoopravna Václav Seknička). Orchestr Elchronu byl také pokračovatelem staré dobré tradice, kdy ještě na původním „Sokoláku“ (Sokolské cvičiště) se v letních sobotních večerech pořádaly taneční zábavy. V jednom dřevěném „altánu“ hrála hudba, ve druhém se čepovalo pivo a limonády, vařila káva a nabízely sladkosti. „Altány“ (to bylo běžné označení ještě po celou dobu jejich existence) byly umístěny v obou rozích sokolského cvičiště - u kamenné zdi k rybníku Peklo.


100

Orchestr Elchronu doprovází Námořnický ples ve Žďáře nad Sázavou (asi 1962) – zleva: Ladislav Pospíšil, Miloslav Dont, Otto Klusáček, Jaroslav Suchý, Bořek Křepinský

V Polné se v té době rovněž konaly taneční kurzy, které vedli členové Sokola Přibyslav manželé Klusáčkovi a následně taneční mistři Boris a Xenie Dočekalovi z Jihlavy. V těchto kurzech se učily již veškeré společenské tance. Zájem mladých lidí byl obrovský. Hudební doprovod v počátcích těchto tanečních kurzů zajišťoval orchestr Elchronu (později orchestr Otty Matuly). Zajímavostí je bezesporu kolekce fotografií a karikatur členů orchestru Elchronu, kterou věnovali členové tohoto hudebního seskupení svému kapelníkovi Miloslavu Paříkovi u příležitosti jeho svatby s Mirkou Strnadovou z Dobroutova. Tato svatba se konala v sobotu před polenskou Mrkvancovou poutí, dne 10. září roku 1955. Autorem těchto barevně provedených stránek byl švagr Aloise Vattera - Bohumil Landa .

Kapelník Miloslav Pařík-udával rytmus všech možných druhů tanců, teď ještě bude udávat rytmus rodinný. Končí svůj život mládenecký a vzhlíží na dvě hrdličky, sedící na srdci s monogramem M.S. – Mirka Strnadová.


101

Václav Popela – po zkoušce v Liďáku má ještě jednu povinnost. „Fofr, ať nezmeškám v 8 hodin randez-vous, to by byla mela“.

František Koumar – „Když je pivo a trochu rumu, hraje nám to, jak hudbě z Marsu“. Oblíbená skladba „Světla promenád“ od Karla Kozla


102

Otomar Filipenský – Skladatel M.Simons a jeho „Hudba nemá co pít..“. „Cognac došel, je tam alespoň trochu rumu? Vždyť já ještě musím opravit rádio!“

Miloslav Dont – Studuje ve Žďáře nad Sázavou Průmyslovou školu strojní, dojíždí autobusem a jednou ho chytne a jindy zase néé… Má rád skladbu Jaroslava Ježka +W+V „Život je jen náhoda“. Že by pil jen H2O? To je také asi náhoda.


103

Jaroslav Suchý – zatím zpívá „Nábřežím se toulám sem a tam..“ – skladbu Stanislava Procházky. „Proč mlčí?“ Už se zase vidí jako hráč na tenor saxofon

Lubomír Bič – V notách má připravenu skladbu „Nelly Gray“ – napsal B.R. Hamby. K tomu poznamenává „Kluci, ještě tuhle a jdeme na svačinu, neboť ve víně je pravda. In vino veritas!“


104

Ivo Holinský – Velký nadšenec pro swingovou muziku. „Pozor, klid a ticho, teď hraji pausu. Bude velký rámus“. Jeho vzory – Josef Poslední a Jan Rychlík.

Orchestr měl ve svém repertoáru i skladbu Cizinec na pobřeží


105

Desky kapelníka Miloslava Paříka se seznamem skladeb v horní části notovým zápisem znělky orchestru

Pod pořadovým číslem 33 byla v repertoáru orchestru Elchronu i skladba In The Mood


106

Činnost orchestru Elchronu byla ukončena v roce 1966. Další hudební činnost jeho protagonistů je popsána v kapitole pojednávající o populární hudbě v šedesátých letech. Myšlenka na uspořádání oslav příchodu roku 2000 se zrodila již na začátku roku 1999. Inicioval ji ing. Zdeněk Neubauer a již v únoru se sešel v Zámecké restauraci zamýšlený „přípravný výbor“ ve složení: ing. Zdeněk Neubauer, Bedřich Vacek, Josef Smejkal, Jan Prchal a Petr Vaněk. Posledně jmenovaný po krátkém čase oznámil, že z časových důvodů se na přípravě této akce nemůže zúčastnit. Největší břímě zůstalo ležet na Josefu Smejkalovi, který souhlasil s tím, že dá dohromady seskupení hudebníků, kteří vytvoří taneční orchestr. To se mu skutečně podařilo a pod vedením Jiřího Šímy vznikl Polenský big band. Jiří Šíma Narozen 13. března 1934 v Žižkově Poli. Zde také navštěvoval základní školu a následovala měšťanská škola v Přibyslavi a Ústí nad Labem. Hudební základy získával v začátku u profesora Svobody v Havlíčkově Brodě. V roce 1949 (tedy ve svých patnácti letech) se stěhuje ke své sestře Jindřišce do Ústí nad Labem a pokračuje ve svém hudebním vzdělávání na tamější Městské hudební škole – zdokonaluje se ve hře na klavír a housle. Zároveň zastává 3 roky místo varhaníka v arciděkanském kostele u sv. Vojtěcha. V té době se rovněž připravoval ke studiu na Státní konzervatoři v Praze. Bohužel, z politických důvodů nebyl ke studiu přijat. V této době se začíná věnovat jazzové hudbě ve studentském orchestru „Modrá hvězda“ na postu klavíristy. Po roce působení u tohoto souboru byl zvolen kapelníkem. V té době se věnoval svému občanskému povolání – působil jako kreslič ve Stavoprojektu a následně jako pracovník v oblasti práce a mzdy v pobočkách ústecké chemičky v Chabařovicích a Krásném Březně. Vojenskou základní službu absolvoval v délce dvou let u Posádkové hudby v Praze jako pozounista. Po návratu z vojenské základní služby působil krátkou dobu v orchestru Oty Budělovského. Následně na podnět ústeckého trumpetisty Jaroslava Hrona spolu založili menší jazzový orchestr po vzoru Gustava Broma a Kamila Hály. Orchestr nesl název „Rodgers“. V roce 1959 byl požádán Zdeňkem Friedlem, vedoucím Závodního klubu Spolku pro chemickou a kulturní výrobu, aby sestavil v Ústí nad Labem nový orchestr big bandového obsazení. První úspěchy se díky intenzivní práci s orchestrem a vynikajícím podmínkám pro činnost brzy dostavily. Orchestr obsadil 2. místo v celostátní soutěži jazzových orchestrů v Praze a 1. místo na stejné přehlídce v Bratislavě. Jiří Šíma se v té době vedle vedení velkého big bandu, který získal nové prostory pro působení v nově postaveném „Domu kultury“ v Ústí nad Labem, věnoval i studiu hry na pozoun na pražské konzervatoři. V roce 1969 odchází Jiří Šíma do emigrace v Německé spolkové republice. Zde za pomoci přátel, kteří zde již působili, získává okamžitě místo v lázeňském orchestru v Bad Liebenzell, později ve Freudenstadtu. V roce 1973 vyhrává konkurz na kapelníka městského orchestru ve Schwaebisch Hallu, kde působil až do roku 1993, kdy odchází do důchodu. Za dobu svého působení v Německu založil velký symfonický orchestr, který podnikl celou řadu zahraničních zájezdů – do Francie, Polska, Finska..... Mimo to sestavil vlastní big band. S jeho velikou životní zálibou – hudbou – je spjat i jeho život po návratu z emigrace do rodného Žižkova Pole. Nejprve působil v big bandu ve Žďáru nad Sázavou a souběžně s polenskou Hasičskou dechovou hudbou. V roce 1999 na začátku roku zakládá Polenský big band, který již po necelém půlroce zkoušení absolvuje první veřejnou produkci. Díky mravenčí píli a příkladné obětavosti pana Jiřího Šímy se v Polné postupně vyprofilovalo hudební těleso, které šíří dobré jméno našeho města po doslova celé České republice. Za dobu jeho existence s ním působila celá řada významných sólistů – namátkou vzpomeňme Martu Kubišovou, Jitku Molavcovou, Svatopluka Košvance, či Ladislava Kerndla.... Zásluhou Jiřího Šímy získává cenné zkušenosti v orchestrálním hraní celá řada mladých hudebníků prakticky z celého regionu. Jiří Šíma je rovněž dominantní postavou a organizátorem Swingového festivalu, který se začal počínaje rokem 2003 v Polné pořádat.


107

První zkouška Polenského big bandu se konala dne 18.4.1999, v sále na Zámku. Hned od začátku zkoušel Polenský big band převážně klasické swingové skladby (In The Mood, Chattanooga Choo Choo, Woodshaper´s Ball, Theme From New York, New York – vedle nich klasické evergreeny typu Diana, My Way, Hluboká vráska, Please Realese Me, O nás dvou…… V repertoáru byly již od začátku rovněž dvě směsi skladeb Johna Lennona a Paula Mc Cartneyho, směs evergreenů George Gerhwina a i dvě směsi dechovek v aranžmá dle orchestru Václava Hybše. Zakládající sestava Polenského big bandu byla následující: Dirigent: Jiří Šíma Trubky: Jaromír Štursa, Josef Smejkal, Adolf Šejstal, Josef Neuman Pozouny: Jiří Šíma, Miroslav Vorálek, Zdeněk Křivánek, Miroslav Kaplan, Petr Krejza Saxofony (klarinet): Petr Vaněk, Radek Žilka, Vlastimil Matula, ing.Zdeněk Havlíček, Jaroslav Suchý Bicí: Bedřich Vacek Klávesy: Bohuslav Žilka Basová kytara: Jiří Tlačbaba Zpěv: ing. Ladislav Fiala, Ilona Smejkalová Velice záhy (již 20.6.1999) absolvoval Polenský big band první veřejné vystoupení v sále polenského kina.

První vystoupení Polenského big bandu 20.6.1999


108

Polenský big band – Silvestr 1999

Postupně došlo v Polenském big bandu k následujícím personálním změnám: 21.6.1999 odchází Bedřich Vacek a na bicí jej nahrazuje 27.6. 1999 Roman Sobotka 11.9.1999 Pavel Vrzáček nahrazuje Miroslava Kaplana v sekci pozounů 19.9.1999 Rytmiku posiluje Víťa Dvořák (kytara) 16.1.2000 Saxofonovou sekci posílili Aleš Smejkal (tenor sax) a Markéta Smejkalová (alt saxofon) 18.6.2000 Odešel Petr Vaněk 6.8. 2000 Odešel Roman Sobotka 27.8. 2000 Odešel Jaroslav Suchý a Víťa Dvořák 11.2. 2001 Odešel Pavel Vrzáček 4.4. 2001 Návrat Romana Sobotky 20.8. 2001 Odchází Aleš Smejkal a do saxofonové sekce nastupuje Antonín Veselý (baryton saxofon) Podzim 2001 – Definitivně odchází Roman Sobotka a na bicí nastupuje Luboš Pavlík V období 2002 – 2003 zpívala s Polenským big bandem Ilona Smejkalová ml. Přehled akcí Polenského big bandu do konce roku 2005 : 22.12.2005 Vánoční koncert v Polné 10.12.2005 Vánoční koncert ve Žďáru nad Sázavou 27.11.2005 Vánoční koncert (Jihlava) 26.11.2005 Vánoční čas v Polné 13.10.2005 Nahrávání ve Studiu A s Big bandem českého rozhlasu (vysílání pořadu 16.11.2005 na Čro 2 – Praha) 8.10. 2005 III. Swingový festival v Polné 15.9. 2005 Setkání starostů 7.9. 2005 Koncert v synagoze (pouze některé sekce) 7.7. 2005 Jihlava 3.7. 2005 Muzikantská pouť v Úsobí 19.6. 2005 Sváteční odpoledne na rynku (Polná)

Hudební dění v Polné a okolí 18.6. 2005 10.6. 2005 28.5. 2005 13.5.2005 23.4.2005 22.12.2004 9.10.2004 1.9.2004 5.7.2004 20.6.2004 24.4.2004 13.3.2004

109

Vystoupení v Benešově Festival v Litvínově Swingové hody v Roudnici nad Labem Jihlava - letní scéna Zahrada 2005 (Havlíčkův Brod) Vánoční koncert (Polná) II. Swingový festival (Polná) Koncert židovská synagoga (Polná) Krásná země (Jihlava) Sváteční odpoledne na rynku (Polná) Výstava Zahrada (Havlíčkův Brod) Koncert na oslavě 70. narozenin Jiřího Šímy (společně Pavel Větrovec, Yo Yo Band)

21.12.2003 15.11.2003 1.11.2003 11.10.2003 13.9.2003 3.9.2003 1.5.2003 26.4.2003 4.4.2003 28.3.2003 21.12.2002 20.12.2002 7.12. 2002 6.12.2002 22.11.2002 19.10.2002 13.7.2002 30.6.2002 16.6.2002 1.6.2002 1.5.2002 27.4.2002 16.3.2002 25.12.2001 23.12.2002 21.12.2002 8.12.2002 2.10.2001 4.9.2001 1.9.2001 25.8.2001 1.7.2001 17.6.2001 25.5.2001 28.4.2001 17.2.2001 23.12.2001

Vánoční koncert (Polná) Koncert (Ústí nad Labem) Tančírna (Třešť) I. Swingový festival Polná Mlékárenské dny (Přibyslav) Vernisáž (židovská synagoga Polná) Koncert (Jihlava náměstí) Výstava Zahrada (Havlíčkův Brod) Muzikantský ples (Havlíčkův Brod) Koncert (Lovosice) Vánoční koncert (Polná) Vánoční koncert s Jitkou Molavcovou (Horácké divadlo Jihlava) Zahájení adventu (Polná) Posezení pro starší generaci (Polná) Sjezd swingařů v České Lípě Přehlídka amatérských big bandů ve Vyškově Koncert u příležitosti otevření kulturního domu (Arnolec) VII. Muzikantská pouť v Úsobí (host Lazaro Cruis trubka) Sváteční odpoledne na rynku (Polná) Koncert (Humpolec) Koncert s Martou Kubišovou (Jihlava) Koncert v rámci výstavy ZAHRADA 2002 (Havlíčkův Brod) Večer s dechovkou (Polná) Rybova vánoční mše (Polná) Vánoční koncert (Polná) Vánoční koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie (Polná) Koncert – zahájení vánočního času (Polná) Výroční schůze TKZ spol. s r.o. (Polná) Slavnostní zahájení výstavy PRAMEN (Polná) Rozloučení s prázdninami (Polná) Vystoupení ve Wimmisu (Švýcarsko) VI. Muzikantská pouť v Úsobí (host Lazaro Cruis trubka) Sváteční odpoledne na rynku (Polná) Výroční schůze Dřevo Měřín Koncert v rámci Zahradních trhů (Havlíčkův Brod) I. Muzikantský ples (Polná) Vánoční koncert (Polná)

Hudební dění v Polné a okolí 16.12.2001 25.11.2001 21.10.2000 26.8.2000 26.8.2000 5.8.2000 1.7.2000 18.6.2000 3.5.2000 30.4.2000 19.2.2000 7.1.2000 31.12.1999 17.12.1999 28.11.1999 28.8.1999 21.8.1999 20.6.1999

110

Vánoční koncert (Česká Bělá) Zahájení vánočního času (Polná) Koncert (Třešť) Rozloučení s prázdninami (Polná) Kostelecké slavnosti (Kostelec u Jihlavy) Koncert v rámci cyklu Jazz na hradě s Ladislavem Kerndlem (Roštejn) V. Muzikantská pouť v Úsobí Sváteční odpoledne na rynku (Polná) Slavnostní otevření hotelu (Praha - Průhonice) Koncert s Martou Kubišovou (Havlíčkův Brod) Muzejní ples (Jihlava) Výroční schůze Sapeli (Polná) Silvestr 1999 (Polná) Výroční schůze TKZ (Polná) Divadelní bál (Polná) Rozloučení s prázdninami (Polná) Kostelecké slavnosti (Kostelec u Jihlavy) První koncert v sále kina (Polná)

Titulní stránka programu vydaného u příležitosti konání IV. Sjezdu swingařů v České lípě (22.11.2002)


111

Pasáž o Polenském big bandu (program vydaný u příležitosti IV. Sjezdu swingařů v České Lípě)

, Seznam skladeb, které hrál Polenský big band na IV. Sjezdu swingařů v České Lípě


112

Postupně se ustálil repertoár Polenského big bandu na zhruba 200 skladbách přehled V květnu 2001 natočil ve studiu EFENDIX Polenský big band 12 demo snímků, které byla pro potřeby prezentace souboru zařazeny na promotional CD s názvem Polenský big band. CD obsahuje níže uvedené tituly:

1. The Moon Is Blue 2. Somewhere 3. Beatles Medley 4. Lonely Street 5. Loudá se půlměsíc 6. Chattanooga Choo Choo 7. Gershwin Medley 8. The Theme From New York, New York 9. Sweet Georgia Brown 10. Things Ain´t They Used To Be 11. In The Mood

(Gilbert, Herschel , Sylvia Fine) (Leonard Bernstein) (John Lennon, Paul Mc Cartney) (Sammy Nestico) (J.Renard, Jiří Štaidl) (Harry Warren) (George Gershwinn) (John Vander) (Ben Bernie,Marcco Pinkand,Kenneth Casey) (Marger Ellington) (Joe Garland)

Polenský big band při vystoupení v Kostelci u Jihlavy


113

V komorním prostředí polenské židovské synagogy vystupuje vždy jen část Polenského big bandu – na snímku z vernisáže výstavy obrazů 3.9.2003 zleva: Josef Smejkal, Markéta Smejkalová, Zdeněk Křivánek, Mgr.Vlastimil Matula, Adolf Šejstal, Antonín Veselý, Radek Žilka, Jiří Šíma, Miloslav Dont

Mezi tradiční vystoupení Polenského big bandu patří Vánoční koncert v sále na Zámku v Polné, spoluúčinkuje pěvecký sbor Čestmír (fotografie z roku 2002)


114

Polenský big band na I. Swingovém festivalu v Polné (2003)

Na oslavě sedmdesátých narozenin dirigenta Polenského big bandu Jiřího Šímy, která byla pojata jako velký koncert vystoupil mimo jiné i jeho syn Libor Šíma, který působí ve Spolkové republice Německo


115

V červnu se Polenský big band pravidelně zúčastňuje Svátečního odpoledne na rynku v Polné (2003)

Na oslavě narozenin Jiřího Šímy si někteří z členů Polenského big bandu zahráli i se skupinou Yo Yo Band (zleva:Richard Tesařík, Libor Šíma, Jiří Šíma ml., Markéta Smejkalová)


116

U příležitosti významného životního jubilea (70 let) byla Jiřímu Šímovi udělena Čestná cena Města Polná

Klára Štěpánková zpívá s Polenským big bandem na II. Swingovém festivalu v Polné 2004


117

Pozvánka na společný koncert (veřejnou nahrávku) Big band Českého rozhlasu a Polenského big bandu

12.října 2005 natočil Polenský big band ve studiu A celkem 5 skladeb (jako host na postu klavíristy vystoupil Pavel Větrovec): 1) In The Mellow Tone 2) Grace 3) Basiccaly Blues 4) Sweet Georgia Brown 5) John Brown´s Other Body


118

Polenský big band na III. Swingovém festivalu v Polné 2005

Dechové sekce Polenského big bandu pravidelně od roku 2000 vystupují u příležitosti zahájení vánočních trhů na Sezimově náměstí v Polné (fotografie z roku 2004), zleva Jan Musil, Josef Neumann, Josef Smejkal, vzadu. Zdeněk Křivánek, Jiří Šíma


119

Na Vánoční koncertu 22. prosince 2005 v Polné vystoupil s Polenským big bandem pěvecký sbor Musica Sarensis ze Žďáru nad Sázavou

Za sedm let své existence se tento orchestr dokázal prosadit i mimo polenský region. Vystupovali s ním mimo jiné – Marta Kubišová, Ladislav Kerndl, Jitka Moravcová, Lazaro Cruiz, Svatopluk Košvanec, Karel Hála… Polenský big band vystupoval na několika swingových festivalech po celé ČR (vedle polenského swingového festivalu to bylo ve Vyškově, Chomutově, České Lípě, Roudnici nad Labem….) Velikou kulturní i společenskou událostí, která je zároveň vyvrcholením každoroční činnosti orchestru je vánoční koncert. Ten pořádá Polenský big band pravidelně od roku 2001. V roce 2005 byl navíc úspěšně uveden vedle domácí scény i v Jihlavě a ve Žďáru nad Sázavou. V programu zazněly tyto skladby: 1) In The Mood 2) Ja-Da (zpěv Musica Sarensis) 3) Vím, že tě budu milovat (zpěv Musica Sarensis) 4) Blue Moon (zpěv Musica Sarensis) 5) Říkej mi to prosím potichoučku (zpěv Musica Sarensis) 6) Jaká to nádhera (zpěv Ilona Smejkalová) 7) Time To Say Goodbye (zpěv ing. Ladislav Fiala) 8) Dobrou zprávu hlásej (zpěv Musica Sarensis) 9) Buenos Aires (zpěv Musica Sarensis) 10) What A Wonderful World (zpěv Musica Sarensis) 11) Směs melodií z muzikálu West Side Story (Tonight – I Feel Pretty – One Hand, One Heart – America, zpěv Musica Sarensis) 12) Směs amerických vánočních melodií 13) Have Yourself A Merry Christmas (zpěv ing. Ladislav Fiala) 14) The Christmas Song (zpěv Andrea Nekorancová) 15) I´ll Be Home For Christmas (zpěv ing. Ladislav Fiala) 16) Let It Snow (zpěv Musica Sarensis) 17) Winter Wonderland – Silver Bells – Jingle Bells (zpěv Musica Sarensis) 18) Přání (zpěv Petr Nekoranec, Andrea Nekorancová) 19) Purpura (zpěv Ilona Smejkalová a ing. Ladislav Fiala) 20) Veselé Vánoce (zpěv Petr Nekoranec, Musica Sarensis) 21) Tichá noc (zpěv Musica Sarensis) 22) Bílé Vánoce (zpěv Ilona Smejkalová, Musica Sarensis)


120

Zleva – ing. Ladislav Fiala, Ilona Smejkalová – od založení orchestru kmenoví zpěváci Polenského big bandu

Polenský big band pod vedením Jiřího Šímy představuje v hudebním dění v Polné a okolí novou, do té doby v regionu v oblasti populární hudby, nedosaženou kvalitu. Přínos tohoto hudebního tělesa a Jiřího Šímy osobně pro hudební dění v Polné a okolí je zásadní. V Polenském big bandu získává cenné muzikantské zkušenosti celá řada mladých hudebníků a zpěváků. V neposlední řadě je polenská kulturní veřejnost prostřednictvím koncertů a vystoupení tohoto orchestru seznamována (a to na vysoké interpretační úrovni) s mnoha skladbami ze zlatého fondu swingové hudby. Za dobu své existence se prosadil v konkurenci českých amatérských swingových orchestrů a jeho aktivity přesahují region Vysočiny.

V. Swingová hudba na Polensku

Recommend Documents