VYUKOVY vYvoJovA
TEXT PSYCHOLOGIE
/Te~t je urcen pro vsechny studenty I. rocniku kombinovaneho i prezencniho studia: socialni pedagogiky, dopmujiciho pedagogickeho studia mistru, vychovatelu a ucitelu odbornych predmetu, ale take vsem studentum ucitelstvi prvniho i druheho stupne zakladni skoly aj. Doc.PhDr. Otto Cacka -garant vyuky vYvojove psych. na PdF MU Bmo/
Obsah :
I. Jednotne otazky k ustni zkousce z vYvojove psychologie n. Zakladni informace k jednotlivYm otazkam ill. Vzor zkusebniho testu z vYvojove psychologie
I. JEDNOTNE
OTAZKY
K iJSTNt
ZKOUSCE
Z vYvoJovE
PSYCHOLOGIE
~
1. Cinitele vyvoje a zakony vyvojovych zmen (vnitfni a vnejsi cinitele vYvoje, vYvojova stadia, dynamika subjekt-objektove interakce, interakcni teorie, psychicke ekvilibrium a humanisticka koncepce vYvoje, obecne principy vjvojovYch zmen) 2. Psychicke projevy novorozence, kojence a batolete (zakladni charakteristika, vYvoj orientace, proiivani, interakce s prostfedim, projevy nepfizpusobenosti, vYchovne obtiie a vYvojove ukoly) 3. Dusevni zmeny v prubehu predskolniho veku (celkova charakteristika, urovefi pozn. procesu, proiivani a fizeni, adaptace na prostfedi, nevyrovnanost a vYchovne obtiie, skolni zralost) 4. Charakteristika rozumove-poznavacich funkci v detstvi (charakteristicke kvality civosti, vnimani, pozornosti, pameti, obrazotvomosti a mysleni)
,-
zmeny a
5. Rozvoj imaginativne-emotivnich slozek osobnosti ditete (faktory utvafeni sebepojeti, emocionalita a mravni vedomi, motivace, volni procesy a zajmy) 6. Interakce ditete s vnejsimi podminkami (vliv rodinne atmosfery a jednotlivYch clenu rodiny, skoly i mimoskolnich aktivit na duSevni vjvoj a jeho optimalizaci) 7. Detske vychovne problemy, poruchy a neuroticke piiznaky (projevy adaptacnich potiii v detstvi a prepuberte, organicky podminene dysfunkce, neuroticke pfiznaky v detstvi a prepuberte) 8. Charakteristicke znaky puberty a adolescence (charakteristika a srovnani vYvojovYch zmen v puberte a adolescenci) a zmeny racionalne-kognitivnich procesu v prUbehu dospivani (urovefi vnimani, pozornosti, pameti, mysleni a tvofivosti v puberte a adolescenci) 9. Kvality imaginativne-emotivnich funkci v dospivani Jastvi a jeho sloiky, vjvojove ukoly, volni procesy, planovitost) 10. Piizpusobovani dospivajicich vnejsim podmink3m volba JJovolani, cinnosti realizovane ve volnem case)
(emoce, hodnoty, charakter,
(rodina, partnerske vztahy, skola,
~
11. Adaptacni potiZe dospivajicich a pfehled dusevnich nemoci (dynamika frustrace, faktory frustracni tolerance, druhy maladaptace a charakteristiky dusevnich nemoci) I 12. Charakteristika a dopad obvyklych forem vychovy (psychologicke aspekty vYchovnych pfistupu: laissezfaire, autoritativniho a principy optimalniho pusobeni)
Zakladni literatura: CACKA, 0.: PSYCHOLOGIE DUSEVNiHO vtvOJE optimalizace. Doplnek, Brno 2000
deti a dospivajicich s faktory
CACKA, 0.: NASnN PSYCHOLOGIE II. pro doplnujici pedagogicke studium. Paido, Brno 2002 CACKA, 0.: PSYCHOLOGIE DiTETE. 3. vyd., Sursum,TBnov 1997 CACKA, 0.: PSYCHOLOGIE DOSPiv ANi In: Cacka, 0.: prehled psychologie. 4 .reed., PdF MU, Bmo 1996,str. 39-64 cAP , J. PsychologievYchovy a vyucovani. UK, Praha 1993
r
KURIC, J. a kol.: Ontogenetickapsychologie. SPN, Praha 1986 LANGMEIER, J. -KREJCiRoV A, D.: vYvojova psychologie. Grada,Praha 1998 MATEJCEK, Z.: Rodice a deti. Avicenum, Praha 1986 RiCAN, P. -KREJCiRoV A, D.(Eds): Detskaklinicka psychologie. 2. vyd. Grada,Praha 1997 RiCAN, P.: Cestazivotem. Panorama,Praha 1990
no zAKLADNi
INFORMACE
K
JEDNOTLIvYM
oTAzKAM
1. {:INITELE vvvoie a zAKONY vvvoiovvch zmen (vnitfni a vnejsi cinitele vYvoje, vYvojovastadia, dynamikasubjekt-objektoveinterakce, psychicke ekvilibrium a humanisticka koncepcevjvoje, obecne principy vjvojovYch zmen) Pfedmet a zafazeni vYvojove psychologie v systemu psychologickYch ved (teoreticke a aplikovane discipliny). Obecna psychologie vymezuje zakladni procesy poznavaci (civost, vnimani, pozornost, pamet', obrazotvornost, myslem), ktere spolu s citovymi (procesy, stavy, vztahy) urCuji uroven volnich procesu (rozhodovani, rozhodnuti, volni jednani), vcetne nekterjrch komplexnejsich utvaru osobnosti (schopnosti,temperament, charakter). Vyvojova psychologie studuje faktory, zakonitosti a charakterstiky vYvojovYch zmen duSevnihodeni v jednotlivYch stadiich zivota. Dilcimi disciplinami orientovanYmina stadia nejvjrraznejsichvYvojovYchzmenjsou psychologie detstvi a psychologie dospivani. Dusevni vYvoj je vYsledkem dynamiky subjekt-objektove interakce (soucinnosti). VNITiNi cinitele pfedstavuji individualni kvality racionalne-kognitivnich (R-K) procesu (zabezpecujicichoptimalni odrazeni a chapani informaci a ruseni kognitivnich disonancl) a subjektivni charakteristiky imaginativne-emotivnich (I-E) funkci (city, Jdstvi a vule reprezentujici nahled osobniho~m):'~lu,orientace a zajiSt'ujici adekvatnireakce,projevujici se zvl. pfi feseni konj1iktU). VNEJSI situaci reprezentuji faktory "zivotniho pole" (rodina, skola, mimoskolni vlivy) se specifickYmi soubory poZadavk1ia charakteristikami dopadu
(stimultitory, stresory, depresory, katalyztitory, kompenzacni faktory). Dopad cinitelu subjekt-objektove soucinnosti mUZe byt pfi nedostatku podnem deprivace (R-K: povrchnost vnimani, nezvidavost, zanedbanost, I-E: citova p/ochost, submise, difuzni identita), pfi premff:e a neadekvatnosti podnem supersaturace (R-K: hypersenzitivita, pfeucenost, netvofivost, rigidita, I-E: zavis/ost,sniiena spontannost, neodpovednost). Existuje i'ada periodizaci vYvoje, my jsme zvolili nasledujici cleneni a oznacovani jednotlivYch stadii: Rane detstvi delime na stadium NOVOROZENCE (do dvou mesicu), KOJENCE (do jednoho roku), BATOLETE (do tfi /et), pREDSKOLiHO vF.KU (do sesti /et ). Nasleduje stadium DETSTVi (do deseti /et) a stadium PREPUBERTY (do 12-13 /et). Dospivani pak delime na PUBERTU (do 15-16/et) a ADOLESCENCI (do 19-21 /et ). U vsech techto stadii jsme v naSemvYkladu zvolili jednotne cleneni latky do sesti podkapitol: 1) celkova charakteristika, z vniti'nich cinitelu popisujeme zvlast' 2) uroveii rozvoje racionalne-kognitivnich procesu (R-K) a 3) kvality imaginativne-emotivnich funkci (I-E), nasleduje subkapitola pojednavajici o pUsobeni 4) vnejsich vlivu, kteni ma vzdy cast tYkajici se a) rodiny, b) skoly a c) mimoskolnich aktivit. Nato navazuje podkapitola zamei'enana S) fazove typicke adaptacni potiZe, duSevniporuchy a nemoci, jejich pi'iciny a zpUsoby napravy. KaZde stadium pak uzaviraji 6) rady vychovatelum k zabezpeceni optimalniho vYvoje (podrobneji viz Cacka,2000) . Jako cinitele vYvoje se uvadi obvykle jen genotyp,prostfedi a vjchova, s rozvojem sebeuvedomovanise vsak pnive vedomi Ja stava stalevYraznejsimfaktorem v dynamice subjekt-objektoveinterakce. 1. ORGANIZMUS -faktory zdedene (genotyp),vrozene (mutacegenU)a kongenitalni (prenata/ni a perinata/ni intervence); 2. PROSTREDi -vlivy konstitucni ifyzikil/ni a chemicke')a variabilni ( vjchova, vjuka, hodnoty,normya cile); 3. JAsTVi -stale kompetentnejsitendence vlastniho Ja (charakter sebepojeti,seberea/izace, osobni cile, p/any aj.), vcetne autokultivaci dosaZeneurovne nadosobnich vychodisek seberizeni osobnosti (idea/y, hodnotovevedomiaj.). Miru dopadu vnejsich ifyzikil/nich i socia/nich) a vniti'nich (organickjch i osobnich) cinitelu v casenejlepe vystihuji nasledujici hypotezy [volne dIe Svancara1967]: 1.) Jednoduche dusevni funkce (motoricke ci graficke projevy) jsou vyrazneji ovlivnovany bio-geneticky, kdeZto komp1exnejsi duSevnich utvary (sebeposuzovani,hodnoceni jinych, vzde/anost,hodnotovevedomi)jsou spisevYsledkemvlivu sirsich kultivacnich faktorU. 2.) Ty schopnosti a vlastnosti (napf. reakCni cas, /abi/ita, dominance aj) vykazujici vyrazne krajni projevy (at' ve smys/u hyper ci hypo) jsou silneji determinovany geneticky, zatimco charakteristiky vykazujici sti'edni hodnoty projevu jsou snadneji ovlivnite1ne vnejsimi vlivy . 3.) S vekem se vychodiska autoregulace postupne presouvaji od IIbiogenetickjch cinite/u" a "vnejSich formativnich vlivU" ke stale vyraznejsimu podilu vlastniho Ja. Mediatorem pUsobenigenetiky ci prosti'edije tedy stale vice "sebevzdelavacia autokultivacni aktivita jedince". Podle INTERAK(;Ni TEORIE [Magnusson-En1er, 1976] je osobnost aktivnim cinitelem vlastniho prozivani a chovani (nejen vjs/ednici genotypu a dosavadniho vjvoje osobnosti), projevuje se tedy pi'edevsim v osobitem zpUsobu vnimani, hodnoceni a reagovaniv aktua1nisituace.
Clovek je neustale nucen regovat na vnejsi i vnitfui zmeny. PSYCHICKE EKVILIBRIUM [Piaget 1997] predstavuje schopnost zmeny dosavadnich "asimilaCnich schemat"a vmik i fixaci adekvatnejsichadaptacnichpostupU'slouZi tim k "obecnetendenci osobnostidynamicky obnovovatvnitfui psychickou rovnovahu" [Nakonecny 1993, 192]. Soucasny HUMANISTICKt MODEL VtvOJE naWiZi vYvojova stadiajako moZne stupne optima1niho vYvoje, ktery smeruje k dosaZeni stavu kultivovane autonomni seberegulace(podrobneji viz Cacka 2002). Z hlediska "humanistickehovYvojoveho modelu" je hybnou silou vYvojovYch zmen "plneni vYvojovYch Ukolu". HumanistickY model vYvoje tak nepovaZujevliv prostfedi za primame urCujicici cinitel. Pozitivni vYvojovou zmenouje kaZdy progres smefujici ke zrale autonomii a mozne zavahani ci vyboceni je moZne povaZovatza signal deviace (bez ramcovepfedstavy kam by mel vjvoj smefovat byjakakoliv "zmena" mohla byt povaiovana za "V.yvoj). "Pfirozeny vYvojovY plan" napovida vychovatelUmi charakterintervence. "Facilitovani pfirozeneho V.yvojeje necim zcelafin.Ym,nei snahou o vstepovani libovolnych socializacnich norem. Jedin.Ymieticky pfijatelnjmi formami intervencejsou ty, ktere V.yvoj pozitivne stimuluji" [KoWberg in: Chandler 1980,84]. Dusevni zmeny nastupuji obecne podle zakladnich principu vyvojovych zmen: jednotlive funkce dozravaji v zakonite posloupnosti urCenejejich vyznamem pro zivot (imaginatio -ratio), stfidaji se faze relativne stabi1nich projevU s nenapadnYmi kvantitativnimi zmenami (puberta, adolescence) s obdobimi kvalitativnich skokU (pfechodna obdobl'), pokracuji procesy diferenciacni (jemnost emotivity) i integracni (nerozpomostpostoju), v urcitem smeru se vyskytuje zvYsenasenzitivita (hledani partnera) atp. 2. Psvchicke proievv NOVOROZENCE. KOJENCE a BA TOLETE charakteristika, vjvoj orientace, proiivani, interakce s prostfedim, nepfizpusobenosti,vjchovne obtiie a vjvojove ukoly)
(zakladni projevy
V prvnich stadiich raneho detstvi je predevsim nezbytne zajistit krome uspokojeni zakladnich biologickYch potfeb zvlaste adekvatni naplneni vsech potreb psychickYch (senzomotorickilstimulace,socialni kontakty, sebeuvedomeniJa). NOVOROZENEC ma plne vyvinutY mozkovY kmen zajisfujici zakladni zivotni funkce (dech, srdecni cinnost atp.) aje take vybaven radou nepodminenychreflexu (mrkani, polykilni aj ) a 20 hodin dennespi. R-K: V oblasti civosti jsou od pocatku funkcni fylogeneticky starsi analyzatory (hmat, rovnovaha). ktere spouSti nektere reflexy (Morouv -rozhozeni paii, Robinsonuv sevfeni rukou ). pasivne reaguje termoregulace (preferuje teple) a chut' (sladkost). Cich registruje do dvou dnu silne podnety a prvni mesic spisepachy. Zrak reaguje zpocatkujen na silne podnety a konvergences akomodaci je rozvinutejsi aZ koncem stadia. Od jednoho mesice diferencuje osoby. Sluch se po mesici projevuje f1Xaci. hlubokY hlas uklidfiuje. vysokY leka. Citi bolesti je v tomto stadiu jeste utlumeno. Novorozenec vnima komplexy podnew ( dotek, hlas atp.). zacina projevovat i elementarni "operacne-prozitkove reseni problemu.' (napf. uprava polohy pfi kojem). I-E: V oblasti citU projevuje jen libost a nelibost (pohyby).Pozitivne pUsobiempaties matkou ( "Je sociillne naivni, ale ne socialne slepj! " ). Z VNEJSiCH VLlvtJ je optimalni klidne jednani a pravidelny cas Ukonu (flXuji "lasku a duveru'). nepfiznive pUsobi pocity hladu. zizne. chladu. chvatne a nesetrne zachazeni (flXuji "strach a vzpumost" ). Nedostatek podnew mUZe vest k opoZd'ovani.
zatimcojejich premira k apatii. Vysledkem oslabeni nervove soustavyje lekavost, drazdivost, zvraceni aj. Vyskytuje se take kfik k vynuceni pozomosti, strachz lazne aj. KOJENEC vyjevuje uroveii psychiky zvlasteprost'fednictvichtelesnychvYkonu. VYvoj pohybu sleduje "kefalo-kaudalni" a "proximalne-distalni" smer. Hlavni aktivitouje experimentace. R-K: V oblasti civosti pozorujeme, ze zrak uZ ve tfech mesicich "ulpiva", sleduje pohyby (nejprve hlavou, pak ocima) a od Ctyf mesicu "pozoruje" okoli. Sluch vykazuje "sluchovou dominantu" a hudba zacina uspokojovat. Vnimani vykazuje "polysenzorickou identifIkaci", jejimZ vYsledkemje "polysenzorickY komplex". Do sesti mesicu vse "trva" jen v bezprostfednim kontaktu. ZkuSenostmise zlepsuje vnimani tvaru a prostoru (splyvanim zrakovYch, hmatovYch a kinestetickYch poCitkU ). Pozornost vychazi z "orientacniho reflexu", stabilita je kfehka a rozsah maly. Experimentacetrva jiz v 8 mesicich aZ 15 minut. Pamet' se vyznaCujeznovupoznanim s kratkou latenci (v sesti mesicich uchovavamaximalne 3 dny, ve dvanacti maximalne 3 tYdny). Ve dvou mesicich pozna matku ave tfech jiz i emotivne poutave veci. Vykonnejsi je aZ v poslednim ctvrtleti (vyhledava ukryte pfedmety, ukazuje slovy oznaceneatp.). Kojenec se projevuje jako "pedant" -zada presne opakovani sledu pohybu. Na konci stadia smysluplne uZiva asi 10 slov ("mluvi pohyby"). Mysleni kojencu se rozviji prost'fednim"senzomotorickYchaktivit". Od Ctyr mesicu si nekterepohyby opakovanimjakoby cvici. VYvoj schopnosti "nazome kombinace a anticipace" demonstruje pokus se sucharemna tkanici (problem vyfesijeho pfitaienim ai v 10. mesici). I-E: Reflexni usmev prechazi jiZ na pocatku ve spontanni. City maji nejprve charakter jen "komplexu oiivenl..' k navazani kontaktu. ve ctyrech mesicich diferencuje "zname a cizi" a bohate registruje neverba1nikomunikaci. Od Sestimesicu je pfi frustraci patrny hnev a v nejste situaci strach. V druhe polovine roku vsak jiZ zacina "zertovat". Ma podstatnevfelejsi vztah k dospelym nez k vrstevnikfun a od sedmi mesicu projevuje si1nou fixaci k jedne osobea v jeji nepi'itomnostipak "separafni uzkosf'. Od ni take prebirn citove ladeni (optimizmus, uzkost aj), koncem obdobi jiz zacina vykazovat i stabi1nejsinalady. Postupujici sebeuvedomenije vYsledkemzkuSenostiz experimentace,uspokojovani potfeb, komunikace i prvnich projevUvlastni vU1e(pfemisfovani v prostoru). YNEJSi VUVYby mely zabezpecit dostatekpnmerenychpodnew (pohyby a socialni kontakt) i klid a dostatekspanku.Pozitivne pUsobizvlaste pravide1nyreZim. Od druhepoloviny roku je dobre ucit dbat pokynu dospelych.Optimalni charakterpUsobeni lze oznacit "laskava vcitivost". BA TOLE je znacneegocentrickea ovladanecity .vyrazne se zlepsujekontrola pohybu a rozviji se take imaginativni sebei'izenipn fikcni hfe. R-K: Civost se dale rozSifuje prostfednictvim experimentaci a funkcnich her. Vnimani je doposud znacne schematicke a povrchni, registruje predevsim napadne, emociona1neucinne a proto casto i nepodstatnejevy. Pfi popisu deje je batole ve "stadiu Vyctu", prostor ma organizovan k vlastnimu Ja a zije pi'itomnosti (.'detskYpresentizmus"). Pozornost je bezdecnaa roztekana. Doporucuje se navadet pokyny. Hra mUZetrvat aZ 20 minut. Pamet' je hlavne bezdecnaa mechanicka.V prUbehustadia se vYraznezlepsuje jak znovupoznani (od dvou do sedmi mesicu), tak samostatnareprodukce (ze dnu na tYdny). Jiz na pocatku stadia 1zepozorovat prvni asociace,vydelujici pamet' z vnimani a pfedstavujici pocatek samostatnehoduSevnihozivota. predstavy jsou sice zive, ale nepropracovane (obrys). Mysleni se sice stale opira predevsim o senzomotoricke zkusenosti z hrovYch aktivit, fikcni hra pnnasi navic schopnostuZivani symbolu (dfivko jako " letadlo " atp.). U batolat se vyskytuji takepiedpojmy (netvofi tfidy jevU) a prelogicke usudky (fenomenizmus-
subjjev nahr.kauzalitu,finalizmus-vse ma .'cil", artijicializmus-vse vfrobeno, animizmus-vse zive, dynamizmus-vsema vlastni vUli). Na konci tohoto obdobi ovlada dite asi 1000 slov. I-E: City jsou intenzivni, avsak malo hluboke a dosud generalizovane. S rozsirovanim zkusenosti se vsak zvysuje jejich rozmanitost (zavist, Uzkost,kfivda, zklamani, soucit aj. ) a meni se takejejich podnety (misto strachu zepsa -strach z hodnocem')."Jazyk citU" je spolehlivYm ukazatelem individua1nichpofteb a cili1. Jsou patrne i stabi1nejsicitove stavy a to jak pozitivni (stenicnost. optimizmus, radostna nalada) tak negativni (zarlivost, soutezivost,nizka sebedUvera).Ve1kepokroky jsou v oblasti Jastvi. Od dvou let si dite rika Ja a zacina bYt citlive na hodnoceni (hrdost, ponizem). U batolat se projevuji jiZ i urcite zarodky vUle (tvorba ntivykil, chUze po nerovnem terenu aj.). Motivace se zacina individualizovat, dosudvsak vykazuje macnou impu1zivitu a nedlouhetrvani. v kontaktu s VNEJSi VLWY se casto vyskytuji specificke faze separacni reakce ( 1. protest a volani, 2. zoufale odvraceni, 3. odpoutani a spoluprace). Do jiste miry tomu 1ze predchazet citovYm treninkem (hra na ..kuku", vfber pohadek atp. ). Charakteristickym znakem tohoto obdobi je i detskY vzdor. Patologickemu vzdoru (dlouhe trvani, udela "jinak", naslednenaruSi kontakt) lze predchazetcitlivYm odpoutanim,postupnoupnpravou, pozadanim o pomoc atp. Nejcastejsi vjchovne chyby predstavuje v rodinach nejednotnost, nedUslednost,netrpelivost, pretezovani, pedantstvi, nejistota aj. (typy matek), v kolektivnich zafizeni to pak bYva "kolektivni drezura" ci chaos.
3. Dusevni zmenv v Drubehu pREDSKOLNiHo vEKU (ce/kova charakteristika, urovefi poznavacich procesu, proiivani a fizeni, adaptace na prostfedi, nevyrovnanost a vfchovne obtiie, skolni zra/ost) Dite PiEDSKOLNiHo
WKU
vykazuje zivou fantazii dosud nespoutanou
racionalitou R-K: Z hlediska civosti je schopneregistrovat vse, co je upouta, dalsi rozvoj vyzaduje predevsim cvik. Vnimani je prozitkove egocentricke (ne vecne), globalni a neanalyticke (synkreticke).Pfi popisu obrazu ci deje setrvava ve "stadiu VyCtu", nejvYs postfehne "dilci vztahy". Pozornost je bezdecna a preletava. Prvnimi naznaky zamernosti jsou odpovedi: "Jestene, jeStejsem to nedodelal." Vstipivost pam~ti se opini o plasticnost funkce nervove soustavy(stopa kznovupoznani vznikiljiYi napoprve), zUstavavsak mechanicka(fikanky) a pfi hnich z pravidly se rodi i schopnostumyslneho zapamatovani pravidel atp. predstavy se stavaji presnejsi a bohatejsi jen u znamych veci. Fantazie (zvetsovani,zmensovani,pfesun casti, analogie) dominuje, nelze ji vsak povaZovat za "lez". Mysleni je ntizorne (cinnostne situacm), ulpiva na videnem a bere v uvahu jen jedno hledisko (pfesypavani kulicek), uziva nejjednodussi strategii ('pokus-omyl") vykazujici malou operaCni pruZnost (schody). Vyskytuji se vsak uz i zarodky kauzality (..Co se musi stat aby...?" ) a pocatky analyzy. predskolni deti defmuji ucelem (lahev-'pije se z ni'), dosud nezobecnuji (vse ..kruh", trojuhelnik -"jako domecek", Svitava -"feka ') a ovladaji jiZ asi 3000 konkretnich slov. Jejich "predoperacnimysleni" je jeste zatizeno magicnosti (subjektivnipusobeni na realitu ), antropomorftzaci ( "slunicKoje hodne') a kognitivnim egocentrizmem( '.Ta feka tece i kdyi , ?" splme.
).
I-E: City majijako citove procesy dosud casto charakter afektU (vztek, strach), citove vztahy jsou vsak diferencovanejsi (jen k vlastnostem) a dale se stabilizuji i citove stavy (nalady). Na rozvoji emocionality maji v tomto veku vYznamny podil imaginativniaktivity (hra -abreakce, kresba -komunikace, pohadky -pfenos adaptacnich mechanizmu, hodnotove
orientace etnika atp.). Jastvi je jako "vYchodisko sebei'izeni..dosud nespolehlive. Obraz sebeje nesystematickY .reaguje hlavne na to, co je zaujme a autoregulaceje nespolehliva ("strach z trestu" by me/ vidy zahmovat i "nadeji v odpusteni"). Take vole. zrcadlici vzdy celkovY "rozvoj osobnosti...vykazuje dosud jen pfeletavost motivu, neperspektivnost(;en neko/ik tjdnu ). Deti vyZaduji jen konkretni a bezprosuednizamerenostmotivace (darek pro maminku). Zacinaji se vsak jiz objevovat prvni naznaky empatie (zfeknuti se necehopro nekoho)jako zarodek altruizmu i pocatky tlumeni pfuozene reakce (pfijme i hofkf /ek pro pozdejsi uzdravem')jako krystalizace smyslu pro povinnost. Z VNEJSiCH VLwir je ueba zdUraznit citovou pohodu v rodine jako podminku zdravehovYvoje. predskolni dite se identiftkuje s rodicem totoZnehopohlavi a to bezd'ecnei umyslnou napodobou(sty/emher, zajem o odevatp.). Rika se, ze "otec vede ke spolecnostia matka vede k lidem.. (moinf dopad absencenekterehov/ivu v neup/nfch rodinach). Materska skola jen "dopIDkem..rodinne vYchovy uci respektu k autoritlim. samostatnosti.navykfun atp. VYCHOV A mUZebYt stimu/acni ( vyuiiva pfirozenou zvidavostJ pochvaluJ povzbuzem'), nebo inhibiCni (pfisnost a sankce). Po vlidnem pfikazu musi vzdy nasledovat oceneni, ale i sankce mohou bYt tak1ni ("to nemohla udelat naSe holciCka... " ), skutecne trestat by se mel jen z1y Umysl. VYCHOVNE OBTizE: nechutenstvi (nenutitJ ji kdyi roste), /evtictvi (vrozeneJ neneurotizovat)J okusovtini nehtU, d/oubtini v nose (zlozvykyJ-neuspokojive citove vztahyJ o@tranit pficinu)J opof.dinj vjvoj feci (podmifiovat opakovani slov plnenim pfikazu), kokttini (mUie byt afektivni pficinaJ vysetfit)J rtickovtini, siS/tini aj. poruchy reci (vyiadovat zfetelnostJ ke konci stadia odbomou pomoc), amuzikti/nost (cvicit), barvoslepost (8% chlapcu), vzdorovitost a zlostnost (mirna inhibicni rychova), Ztir/ivost na mladsiho sourozence (dat do "pece'~, agresivita (hledani pficin pfesunute agreseJ vest k ovladani), nepos/usnost (pfikazu je budJ moc nebo malo, rozpory), nepoftidnost (zrcadlo pofadnosti rodicu, uklidit a kontrolovat)J hyperaktivita, instabi/ita (neni-li organickeho puvodu, byva v pozadi ztrata bezpeci aj zdroje napeti, pomaha pravidelny reiim a dobre citove ztizemi)J ostjchavost (styk s mladSimi), strach (postupne zateiovat a povzbuzovat), des (nejista.rodinna situace, noCni klid)J enureza (osabena .nervova soustava, uzkost, otfes, pomaha klid; odstraneni pficiny, pitnj reiim a cviceni sveracu), hospita/izmus (opoidenost .psychickjm i fyzickjm zanedbanim). SKOLNi ZRALOST zahrnuje aspekt telesny (senzomotoricka koordinace aj.)J dusevni (zamemost pozornosti a pameti, schopnost Jana/jzy aj.) a socialni (respektovani autoritJ vychovatelnost ve skupine).
4. Charakteristika ROZUMOvE-POZNAv AcicH funkci v DETS (charakteristicke zmenya kvality civosti, vnimani,pozornosti, pameti, obrazotvornosti a mysleni) Uspesnyprechod ke skolni praci pfedpokladapfimefene naroky a optimalni motivaci. Dite do deseti let prodela 1) v poznavacich procesech i orientaci fadu zmen: od "naivnl'ho realizmu" ke "kritickemu realizmu.. (nejde .~d povrch"). dojde k oddileni "JIi a svet" a vecnemu pfistupu. mechanicke osvojovani zprostfedkovnych zkuSenostiprechazi k pfevaze logicke pameti. synkreticnost vnimani se meni na analyticnost a kauzalitu. nlizorne mysleni dosahujekvalit nlizornych operaci. 2) v oblasti socialnich vazeb pfechazi od nahodilych vztahu (l.roc.}, k malym skupink8m (2. roc.} aZ konformnimu "duchu tiidy" (3.roC.}. Z hlediska emocionality je nejnapadnejsi prepubertalni zvYsenacitova vzruSivostv dUsledku endokrinnich zmen. 3) volni procesy jsou na vrcholu detstvi podmalovany cerno-baymi
h1ediskya "romaticko-dobrodruZnou orientacl"'. Dite neumi de1atkompromisy, castosi samo uklada uko1y,ktere pak nezv1ada.Nema propracovanestruktury ci1ua hodnot. Rozvoj civosti vyZaduje co nejsirsi zapojovani smy1udo smys1up1neho vnimani (ne izolovany cvik). Zjemnuji se zv1asterozdi/oveprahy (barvy o 60%, t6nyo 1/2, kinest. o 1/2 atd..). Vnimani vykazuje "zkoumavY vztah k oko1i" (vsimavost). Pro Wubsi porozumeni je vYznamny zejmena podi1 anaIYzy (obrys se zaplnuje detaily), syntezy (vylucovani nepodstatnehoformuje "obecnepfedstavy" ) a systematiCnosti (logicke uspofadilni zasoby pfedstav). Sko1a me1avice ochraf1ovatbarvitY vjem mofe a 1esa(mnoiina stromu) pfed zajetim sedi uCebnicove"krokove 1ogiky" a h1edatformou "sko1y hrou" vyssi "rozumoveprozitkovou vyvazenost". Pozornost pfechazi od pfevahy bezdecnek vyssi zamernost i (pozorovam). lntenzita zpocatku jeste slaba a pasivni (zadavimi ukolu pfispiva k organizaci duSevnihoiivota), stabi/ita je v 7-10 1etech20-30 minut, v 11 vydrZi az 40 i u nudnecinnosti (posilujefi intonace,pestrosthodiny, uspofadanosta navaznostlatky, uciteluv osobnipostoj a smyslpro humor), rozsah (z pocatecnich 4-5 prvkU na 6-7 ). Pamef pfechazi z bezdecne (spojenes vnimanim) na umyslnou (zpocatku nepfirozene "uceni na rozkaz" ). Nedostatek informaci fesi deti mechanickjm ucenim, ke kteremu jsou take optima1nedisponovane (nasobilka, vynata slova ), je to nezbytny pfedstupen logickeho potadani a vyssich mys1enkovYchoperaci (zobecnovam).Ve vyssich rocnicich sejiZ nelze ucit bez porozumenf vztahfun (zemepis, dejepis), to napomaha ekonomicnosti a organizaci vstepovani. Mechanicka a 1ogickapamef si vsak vZdy zachovavajistY pomer..Existuji take jiste rozdi1y mezi hochy a divkami ('.kyvadlo"). Fantazie, expresivita a tvofivost je pfechodem k vecnemu pfistupu ke svetu, pfedkladanim hotovYchodpovedi atp. v prubehu detstvi ponekud ut1umovana.To se mUZe pozdeji projevit jak ztratou schopnosti porozumet ume1ecke komunikaci, tak snadnYmpod1ehanimv1ivu rUznych sekt. Mysleni dospiva do "stadia nazornych operacl"', jehoz homi hranice jsme dosud neprozkouma1i("kolobeiky '). Vedomf obsahu pfedchazi verba1izaci, a naopak k porozumeni verbalnimu k6du dochazi aZ v imaginativne-emotivni ob1asti.Asi ve tfetim rocniku deti zaCinaji tvofit obecnepojmy (se spolecnjmi znaky). Pomaha jim k tomu i fazove typicke "sberate1stvi" (ovladnuti jevove rUznorodostizafazovanim ). Obecnekategorie konkretnich jevU (mesto, tovama, ovoce aj.) jiz chapou,umi definovat a beZneje pouZivaji. Definice se meni z pfipodbnujicich (nahodile znaky) na usudkove (zjevne vlastnosti), pozdeji pak i vyssi usudkove (smyslumnepfitomne'). 8-91etje take optimalni obdobi pro pochopeni miry. vahy, objemu atp.Snahao vy1uCovani rozporu vsakjeste ma sve meze(jehla na vode,proc pluji lodel.
5. Rozvoi 1MAGJNATWNE-EMOTIVNicH slozek osobnosti DiTETE (faktory utvafeni sebepojeti, emocionalita a mravni vedomi, motivace, volni procesy a zajmy) SEBEZAZiv ANi JA prochazi v prubehu detstvf a prepuberty nekolika stadii: 1) stadiem "sugesce/1(zavislost na OniJ zalovani, nekriticnost), 2) stadiem /lsituacnim/1 (spiSe pomer k vnejsim vecem nez orientace na Ja), 3) stadiem /laklnim /I (povrchni sebeprozivani na pozadi MyJ dobrodruznost). pocatky sebepojeti tvon na pocatku detstvi jeste tfisf nestabilnich ('.'isem mala hospodynka") a odporujicich si nazorU o sobe ("nebojsa" neusne sam, "velka/1 se mazli aj ), ktere se v dalsim vYvoji stavaji realistiCtejsi (pilot mechnikem). Vzory si deti vybiraji postupne stile vzdalenejsi od rodiny (rod'ice v 7letechjen 30 %, v 10 letech 9 %, v 15letech 0 %). Vliv sexutilni '.ole na hochy (odvaha, neplace, pere se) a divky (usmevava ochota, citlivost, kfehkost, vzhled ). Sebevedomi deti (pfed formovanim vlastnich kriterh) ovlivfiuje jiz 1) '.odinna atmosfe,.a (laska, realistickj pfistup ci pfehnanj optimizmus, nesetrne hodnoceni aj ). Zvlaste
aktivizuje pochvala skutecnych kvalit a kritika napravitelnych zaporu. U invalidu nezdUraznovathandicap a pomahatjen tam, kde je to nutne (k ziskilni optimalniho nilzoru na sebei svet). Sebedoveru mUZefonnovat v rodine take zrcadlovti teorie (akceptovaninOzoru rodicu), nebo teorie modelu (ztotozneni se sebedUverourodice). posuzovani nekterYch vlastnosti prochazi behem vYvoje CastoaZ protikladnYmi zmenami (vzdorovitost se meni na samostatnost, urazlivost v hrdost atp.) 2) Skola by mela vest k vedomi, ze prospech je dilem nejen schopnosti, ale i pile. Nizke sebevMomi vede k pfedcasnemuvzdavani se, kdeZtonadprfunernedeti Castottpi osamelosti.3) Kamartidi hodnoti velmi nespolehlive,deti jsou ale citlive na postavenive skupine,pfezdivky atp. PRoziv ANI se v detvi vyznacuje pfevaznestenicnosti,dobrou naladoua pozitivnim postojem k sobe. City jsou kratke a intenzivni (lehce vzniknou i odezm'),meni se podnety (strach z ohrozeni v obavu z posmechu) i povaha reakce (bouflivost ve formalizovanost a ovladam'). Projekce prozitkU zpfistupnuje vnitfni Zivot (katarze, snaha o uchopem').Deti neusiluji o realisticke zobrazeni, ale spise vypraveji (kresli srdcem, ne rukou). Neomezovat spontannosta nezavislost prozivani dUrazemna techniku prace atp., uchova se tim nejen bohaty vnitfni zivot, ale i citlivost na neverbalni znaky.Schopnost exprese v detstvi (kresba, sloh aj.) je zpUsobkomunikace i indikator vyspelosti a zamefeni (moje nejmilejsi vec, kresba hudby, zacarovana rodina atp.). Na jejim postupny utlumu se podili skolni realizmus,uniftkace, ce1kovaatmosfera tfidy atp. Moralka ma u deti zpravidla konvencni charakter, pfechazi od heteronomni (podrobovani se vnejsim pozadavkUm ) k autonomni (jednani vedene" zevnitf" podle pfijatYch norem ). Kohlberg, Peck s Havighurstem aj. vypracovali typologii charakteru vazanou na pfeZivajici charakteristicke znaky jednotlivYch vYvojovYch stadii od "amoralniho kojence" pfes 'pouze dopadem se fidiciho pfedskolaka " /vyhybajiciho se nasledkU~ 'podrobiveho skoltika" /plnenim ocekilvani ziskava jistotu a bezpeci/ a " extremni pozadavky nezkuseneho dospivajiciho" az k "vyspelemu pfistupu dospeleho"/spo/ecenskilsmlouva pfedpok/adajici vseobecnouuiitecnost popf. univerzalni platnost/). VOLNI PROCESY jsou zpocatkuvedeny bezprostiedni motivaci (drobna odmenaje vic nez apelovani na dlouhodobYuiitek), chybi perspektivnost.Motivace se v prubehu detstvi meni z bezdecnena umyslnou, z promenlive a kratkodobe na trvalejsi aZ dlouhodobou, z globalni (ucit se) na propracovanejs{ (konkretni pfedmety), od vnucovane po samostatne volenou atp. JiZ deti vsak dolliou pfekonavat nechuf a tlumit jine lakave podnety.V prepubertese doporucujevest k posuzovani nejen situace, ale i motivU cinu (horsi je rozbiti deseti talifU omylemcijednoho schvalne?,proc se nemti Ihtit? atp.). Zajmy jako komplexni motivacni utvary zUstavajidlouho nevyhranene(v 8-9 letech uvadi jen splh, vysivani, hvezdu atp.), postupne rozhoduje pohlavi, status, vYchova, vek, zkusenosti i vnejsi vlivy ("konativni perseverace", "cirkularni rej1ex", "asociacni motivace" aj) a casto spise subjektivni hlediska nez skutecne pfedpok1adyuspechu. Zajmy slouZi k regeneraci,abreakci, integraci poznatku mezipfedmetovYmivztahy (modelaf se vice zajima o opravy, historii, technologii, zaskilva i vyssi odolnost atp.) a nekdy maji funkci az profesionalni pfipravy. 50% deti ma koncem detstvijiZ urcitejsi rozvojovY smer.
6. Interakce DiTETE s VNEJSiMI PODMiNKAMI(vliv rodinne atmosfery ajednotlirych clenu rodiny, skoly i mimoskolnich aktivit na duSevni ryvoj a jeho optimalizaci) Kriteriem "normality" je adaptovanost v oblasti "Iasky", "prace" a "hry.', to pro deti predstavuje prostfedi rodiny, skoly a aktivit ve 1'olnem case. Vykazuje-Ii dite
neadaptovanost pak zpravidla ve vice oblastech najednou. KonecnYm cilem vYchovy je uvolneni vazby na rodiny. RODINA je skolou neformalnich mezilidskych vztahu. Do je do deviti let je vlastni rodina pro kaZde dite "tou nejlepsi", pak zacina srovnavat. Rodinnti atmosfera ovliviiuje celou dusevni cinnost: 1) vjkonnost intelektovou (+ fazova i individualni srozumitelnost) i motorickou (+ fazova i individualni pfimefenost), tak i 2) povahu zajmy a kultumi uroven (skola na vse nestacl). Rodicovske vzory vsak mohou byt pozitivni i negativni. Vzajemny respekta empatie se prenasi i do vlastniho sebepojeticlenu rodiny. Sebeduverazavisi take na uspokojovani pot'feb zvidavosti, lasky a dobreho vYkonu (dUvera,povzbuzovani, realost cilu aj.). Vychova vykazuje Casto extremni protiklady (nejde-li jedno zkusi se druhe'). 1) rozmazlovtini (at' vlivem pusobeni babicky ci rodicu, soupefeni o pfizefi ditete atp.) vede nakoneck nesamostatnostiaZpocitUm nedostacivostiu ditete. 2) laisezfaire (nezajem,citova neucast, 'pseudovzajemnost") ma za nasledek take opozd'ovani a citovou plochost. 3) autokraticke pUsobeni (prosazovaniautority tresty, blokovani, podvedomynegativni postoj, netrpelivost aj.) mUZe sice u silnych jedincu zvYsit odolnost, vetSinou ale neurotizuje, vyvolava zavislost, nuti k uniku, politikareni a presunure agresi. 4) Pozitivni je pouze rovnoceny vztah. Dite totiZ zaZiva i tak v rodine dost nejrUznejsich"sok1i" (umrti, rozvod atp.). Samo pofadi mezi sourozenci se casto promita do formovani povahy ( mladsi uvolnenejsi, starsi- odpovednejsl). Nebyl potvrzen egoizmus jedinackU. "Trauma prvorozeneho" mUZe vest aZ k nezdrave zarlivosti a soutezivosti. Je moZne zvladat pi'imefenYmvymezenim prav a povinnsti (popf. je stfidat), "trvalejsi raz" Ukoluje prUpravou k planovitosti. Pozor na "manupilovani do roli" (poslusny -neposuSny, dobry ctenaf aj. ). Vzajemna opora a pomoc by mela vzdy pfevladat nad nesrovnalostmi. SKOLA pfedstavuje pro dite novou spolecenskou situaci pfinasejici i nove povinnosti. Z hlediska dusevni hygieny je tfeba zabezpecitnejen zadouci fyzikalni faktory a rezim prace a odpocinku, ale sledovat i rozvoj vztahu ve tnde v souvislosti s postupnym sebeprosazovanimdo pozic (I. roCnik -rovnocennost, 2. rocnik -fevnivost mensich skupinek, 3. rocnik -struktura vztahU' "duch tfidy" /nutnost akceptovanispolecn.Ych hodnot, norem a cilu skupiny/, 5. rocnik -tesnejsi a uZSi pfatelske vztahy "dUvernikU"./soulad.vastnosti a zajmu/). Sebehodnocenizavisi na pi'ijimani a zafazeni ve skupine spoluzaku (mira konkurence a spoluprace, egoisticke sebeprosazovani, "stadni manyry", rozvoj individualizace a spolecenskehocitu atp.). Mezi detmi se mUZevyskytovat vztah symbiotickj -slaby a chYtrY (fIXuje neschopnostobrany) a si1nYma reZkopadnejsim (fIXuje nesamostatnostmyslem), ci parazitickj -aZ "otrokafskY" (fiauje na jedne strane hrubost, a na druhe lIstupnost)aj. CharakteristickYje i vyvoj vzajemnych kontaktU mezi hochy a divkami. Do osmi let si hraji spolu, mezi osmYma desatYmrokem oddelene,v desatemaZ dvanactemroce se projevuje az vzajemny antagonizmus,to se po dvanactemroce zmeni ve snahu upoutat na sebe pozomost "sobe vlastnim zpUsobem". Existuji totiZ zcela odlisne prostfedky "sebeprosazovani"u hochu (sila, odvaha,ovladani citU) a divek (empatie,smyslpro pofadek, zavislost, Uzkostnost,verbalni pohotovost). Ukazuje se, ze odlisne projevy sexua1nirole nejsou jen naucene, ale do jiste miry i fyziologicky podminene (univerzalnost specializovanost,prospech -uroven hry atp.). "Odlisnosti se podileji na dramaticnostia krase zivota!" (Matejcek). VYznamnam cinitelem ve Skole je take ucitel. Mel by bYt I) zralti a kultivovanti osobnost, se smyslem pro humor, 2) erodovany odbornik i 3) pedagog_(schopnypomoci~
podprnmernym, nadprnmernYmiproblemovYm). Zaci hodnoti na ucitelich negativne zvlaste naladovost. nespravedlnost a nepochopeni pro zaky (to .oslabuje nervovou soustavu a neurotizuje). a ocenuji dobrou pnpravu, obejtivni hodnoceni a jasna kriteria. Optimalni je dUslednostbez neurotizace. MIMOSKOLNi VLIVY pfedstavuji hry a zajmy. ktere vedle regeneracenepfuno rozvijeji zvlastetvofivost a iniciativu. Postupne na ne zbYvadetem stale menecasu (v 1.a 2. rocniku jsou to 3-4 hodiny, ve 3- a 4. rocniku ui je to jen 2-3hodiny). Optimalne by mely deti travit denne2-3 hodiny mimo dUm. Hra je realizovanav kaZdemveku. v detstvi pomaha uspokojovat zvlaste zvidavost. rozviji pozntivaci funkce, slouZi k hlubsimu porozumeni i zvladani slozitejsich situaci prostfednictvim modelovani atp. Nametove i pohybove hry pomahaji udrZovat i emocni homeostazu odreagovanim tenze atd. Deti dokazi sice jiz i vlastni vuli "odlozit hru pro povinnost... vzdat se ji vSak nedokazounikdy (jeste v deseti si alespofi kutali tuzkou). Hra radu funkci rozviji a je zaroven ukazatelem dosaZenemiry vyspelosti (vykazuje vYvojovYprincip). I kdyby byl vlacek sebezajimavejsiod jiste doby jej vystfidaji dobrodruZne vYpravy.sportovni zajmy atp. (rekapitulacni teorie -/ov, pastevectvi, zemedelstvi,obchod atd.). KaZdy druh zajmu rozviji odlisne kompetence(sport -pohybove dovednosti a odhad sil, dramatickti vjchova -komunikacni dovednosti aj. ). Deti bez stabilnejsi zajmove zamerenostijsou hUfe orientovane a vykazuji nejistotu. nerozhodnost. nesamostatnost.slabsi vU1ii nestalost.kdeZto deti s dlouhodobejsimi zajmy jsou uvazlivejsi. mene labilni. adekvatnejihodnoti a nezadaji tak casto o pomoc. Vyrazem duSevnivyspelosti je zvlaste schopnostumet "vytezit co nejvice i z beZnychzivotnich situaci... 7. DETSKE vvchovne Droblemv. PORUCHY a NEUROTICKE PRiz (projevy adaptacnich potiii v detstvi a prepuberte, organicky podminene dysfunkce, neuroticke pfiznaky v detstvi a prepuberte) Pfimerena zatez a konstruktivni frustrace deti nejen neohroZuji, ale naopakje spise posiluji a pUsobi pozitivne na jejich vYvoj. Stava se vSak, ze rodice vyhledavaji pomoc od "neobvyklych", avsak zcela beZnych reakci na bezprosttedni situaci (agresivita, lei, masturbace, enureza atp.) a zcela prehliZeji mnohe dUsledky dlouhodobejsiho pUsobeni nepfiznivYch faktoru (samotafstvi, podezfivavost, rozmrzelost, bojacnost, ostych, pfecitlivelost, iarlivost, sklony ke smutku atp. ). Vzdy je tteba predevsim hledat a odstranit pncinu. V kaZdempnpadepUsobipozitivne klidne prostredi, citova opora,pfunerenostreakci, pravidelny rezim, menevzrusujici cetby, videa, pocitacovYchher aj. ADAPTACNi POTiZE, ktere jsou v kompetenci vychovatelu, vznikaji obvykle na pocatku kaZdeho stadia vyznacujiciho se zvjsenjmi ntiroky na rozvoj racionalnekognitivnich procesU' to je nejcasteji spojeno i se zmenou socialni situace a ohrozenim stability imaginativne-emotivnich funkci (pocatek skolni dochilzky,pfechod na druhy stupefi zakladni skoly atd.). Zatimco u deti dominuje "nesousttedenost",je v prepubertenapadna "nesoustavnost". Na pocatku DETSTVi se zvYsene racionalne-kognitivni naroky projevuji zvlaste v nesoustfedenostia neprospechu(je-li pficinou nezralost a zanedbanostpomUZeodklad; v pfipade nizsiho IQ je fesenim zvlastni skola). Na imaginativne-emotivni zatez vyvolavajici napeti, pocity ohrozeni trestem atp., reaguji deti litostivosti, drazdivosti, nechutenstvim, zvracenim, popr. i vzdorovitosti, nepodrobivosti atp. 1) N ektere adaptacnipotiZe po sestem roce ustupuji (dumlani prstU, hyperaktivita, lhani, zlostne projevy, kousani nehtU), 2) jine se ke konci detstvi vraci (nadmema zavislost na rodicich, plactivost, zarivostl, neposluSnost),3) se vyskytuji koncem detstvi a v dospivani vymizi (neklidnj spanek,desive snyatp.).
PREPUBERTA (u divek v 11-12, u chlapcUae 12-13)je spojena ved/ezvjsenjch ntiroku na racionalne-kognitivni procesy ( vetsi rozsah latky, potfeba uplatneni vyssich myslenkovYch OperaCl) i imaginativne-emotivni funkce (pozadavek vyssi vyspelsti a odpovednosti),take s poCinajicimi fyzi%gickjmi zminami (hormonalni zmeny, sekundarni pohlavni znaky). To vsa miva za nasledek zhorseni pozornosti, motivace i prospechu, drtiidivost s odvahou nesouhlasitvede ke zvYsene kriticnosti, stale opozici, nejistota bYva pfekonavana pfedstiranou "suverenitou", nlipadnosti , zaclenovanim se do "part", agresi (vybijenim tenze),zaskolactvim,uteky atp. PORUCHY uCENi, iECI A CHOV ANi jsou organickeho puvodu podminene dedicnosti ci poskozenimCNS. Postihuji pouze nektere dilci periferni projevy bez jakeokoliv primeho postizeni intelektu, nebo jinych komplexnejsich dusevnich utvarU osobnosti. K naprave vyzaduji spolupraci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Nejcasteji se vyskytuji napfiklad dyslexie (postiZeno ctem), dysgrafie (problemy s psanim), dysortografie (potiZe v gramatice), dyskalkulie (nedostatkyv pocitam), dyspinxie (obtize s kreslenim), dyspraxie (nedostatkyv ukonech),dysmuzie (snizenerozlisovani t6nu). U reci se jedna o dysfazii (aZ neschopnostdorozumem), dyslalie (postizena vYslovnost),dysartrie (artikulace). V oblasti chovani se vyskytuje hyperaktivita (pohybova zbrklost), hypoaktivita (pomalost). u deti se mohou vyskytovat i jine dilci PSYCHOP A TOLOGICKE PRizNAKY , vyzadujici vsak jiz odbornou diagnozu a terapii. BYvaji to zpravid1apnznaky vaznejsich duSevnichonemocneni,ale mohou se vyskytnout i norma1nenapf. v horecce ci zamenit s "planYm mudrovanim" a neologismy dospivajicich. Z RACIONALNE-KOGNITIVNicH procesu postihuje vnimani napf. agnozie (porucha poznavam), ci iluze (salebne vnimam), ulpivani a unava pozornosti mohou bYt spojeny s postencefalitidouci epilepsii, u pameti se vyskytuje napr. amnezie (napf. po omdlem), hypermnezie (narazova ci trvala mechanickii vsipivost) a hypomnezie (unavou ci emocionalnepodminenjm utlumem). S obrazotvornosti je spojen autismus (autos-sam,neproduktivnifantazie, obracenadovnitrl, popf. halucinace, "lhavost bajiva " (hystericke vYmysly- mohou b.Yt i skodlive'), neuroticke .sneni (bnini rea1nemuuplatneni). Mysleni mUZe vykazovat prekotnost, zmatenost, zaraz, bludy (rozumove nekontrolovane spekulace, u deti nesystematicke'). U IMAGINATIVNEEMOTWNicH funkci postihuji city napr. fobie (Uzkostne stavy-panicke strachy), depresivni stavy (sklicenost i agitovanost). U vo1nich procesu to bYvaji obsese (nutkave jednam), abulie (utlum, nerozhodnost,pasivita, nezajem)aj. NEURoncKE PRizNAKY postnidaji organickou pncinu, jedna se pouze o funkcni znaky zatiZeni a oslabeni nervove soustavy, obvykle vznikaji jako reakce na aktuti/ni neuspokojive oko/nosti a po jejich odstranini take zpravid/a mizi. Vyskytuji se samostatne,nebo jsou grupovane. Pfi jejich stanoveni u deti je dobre se neukvapovat, v jejich by mohla bYt i neprocvicenost,ci jiny nedostatek.(Nejednase o neur6zu -ta je funkCni nemoci osobnosti). Nejobvyklejsimi neurotickymi pfiznaky U DETi bYvaji napf. uzkosti a f6bie (pfemrstenereakce -zpravidla z nedostatkujistoty a opory), hystericke reakce (zachvaty,lzi aj.strhavani pozornosti k vyvolani obdivu, soucitu, zavisti atp.), nocni pomocovani (rUzne patogicke vlivy /6 %/ -zivotosprava, povzbuzovani sebekontroly, pocilovani sveracu), koktavost (sumace aktualni i vlekl.Ychfrustraci /1 ro! -nekdy nekokti pfi septani, zpevu, potme atp., po 16. roce miziva), mutismus (psychogennipfechodn.Ystav, bud' totalni, ci selektivni -terapie dUverou a rozvojem zajmu), tiky (mimovolne pohyby ,ritualizace, intenzivni tenze -farmakoterapie, psychoterapie,v dospivani obvykle mizi), bolesti hlavy (tlakove bolesti v krajine celni a spankove-odpocinek, pobyt na vzduchu) aj.
v PREPUBERTE se jako neuroticke pfiznaky vyskytuji i nutkave myslenky a predstavy (farmakoterapie a psychoterapie), dlouhodobejsi deprese (v pozadi casto nejistota a nizka sebedUvera)a snadnovznikajici paticke reakce (senzitivni vztahovacnost, cervenani, tfesyatp. -cestou k napraveje paradoxni intence). Charakteristickymkomplexem neurotickych pfiznakU je neurastenicky syndrom. Obecne pUsobi pozitivne respekt, pfatelskost,dostatekmoZnstipro tvofive zajmy a autokultivaci 8. Charakteristicke znakv PUBERTY A ADOLESCENCE (charakteristika a srovnani vfvojovfch zmen v puberte a adolescenci) a zmenv RACIONALNE-KOGNITWNicH procesu v prubehu dosDivani (uroven vnimani, pozornosti, pameti, mysleni a tvofivosti v puberte a adolescenci) Behem deseti let dite vyspeje tilesni, psychicky i socitilni v dospeleho cloveka, pripravenehona vstup do zamistnani (cim vyssi cile tim narocnejsi pfiprava) i obcanskeho iivota (manielstvi, rodicovstvl) a stane se integrovanou osobnosti. NejvYznamnejsimi ZD1enamijsou pi'echod od nesamostatnosti k samostatnosti. do neodpovednosti k odpovednosti, od zavislosti k nezavislosti, od orientace na konzumaci k tvorbe spoleCenskyvyznamnych produktU a hodnot, prechazitake od uceni rizeneho z vnejsku k samostudiu, od vychovy k sebevychove,dochazi tak k posunu mechanizmusebefizeni od vnejsich pozadavku k vetSimu respektu vUci vlastni, st31epropracovanejsi strukture vnitrnich subjektivnich kriterii (individualni rozdily pfevaiuji nad vekovfmfaktorem). PUBERTA je obdobim vyznacujicim se disharmonii fyzickou (konCetiny) i psychickou (vidomi nesouladu funkc~ nejistota, napit~ "vulkanizmus ") spolu se pocit'ovnYm zvysenim socialnich narokU. To vse se zpocatku projevuje navenek nevyvazenostireakci (klackovitost, klativa chuze,pfedvtidivost) i vYkonu (cinorodost-lenost, poslusnost-nedutklivost,pfatelskost-urailivost~ spolecenskost-potfebaizolace). V racionalne-kognitivni oblasti dochazi zvlaste rozvojem abstrakce k dovrseni vYkonnosti a tim i k sirSimu a hlubsimu kontaktu s realitou -ve skutecnosti vsak v tomto obdobipfevratnjch zmen v proiitkove sfefe osobnostinebfva dane " zralosti mysleni" jeste dostatecnevyuiito. Imaginativne-emotivni funkce vykazuji mezi 12. a 14. rokem vYrazny sklon k sebepozorovani,egocentrizmu, nestabilnimu obrazu Ja a sebehodnoceni i ostYchavosti. /"K nebi rozjasani a na smrt zkormoucem"'Goethe/. MnohYm se zda, ze o nich vrstevnici maji spatnemineni a zakouSejipak depresivni stavy. u devCatse to projevuje silneji nez u chlapcu (41 : 29% ). ZaZfvana krize se st3va silnYm podnitem k akceleraci nastupujfci zralosti a vyvazenosti slof.ek Ja, ktere by se melo st3t jadrem proZivani i volnfch aspektu osobnosti "orientovane na dospelost... Egoidentita pfechazf od "difuzni totof.nostl..1 k "socialni pfedurcenost'..',pi'esnasledujici "krizi identity" aZ k dovrSeni "zrale totof.nost,..'. Offerovi [1975J vsaksvYmi vYzkumyponekudnaruSilipfedstavu o obecnebouflivych a vjrazne negativnich promenach sebezaiivani pubescentu, ty se prj tjkaji jen asi 50 % dospivajicich, vedle toho asi 25%je prochazi udajne dospivanim zcela bez "krizi". ADOLESCENCE je vrcholnYm stadiem dospivani ve kterem krystalizuji vYchodiska "socialniho dozravanf... DosaZenf adekvatnich hledisek ego-identity je vYznamnYmUkolem adolescence.Je ti'eba osobne urcit optimalnf pomer SOCIALlZACE (termit) pro zai'azenido spolecnosti (konformita, vfhody a sankce) a INDIVIDUALIZACE (Robinzon) k dosaZenf samostatne a sebei'idici osobnosti (sebepoznani, sebepojeti, sebereaJizace). Jsou v tom znacne individwilnf rozdily. S " vyspeJostispoJecnosti" .a
narUstajici .nepfehlednostivztahu se i zralost sebepojeti stale oddaluje. Adolescenceje tak mnohdyjeste obdobim relativni nezralosti. BYvaji uvadeny ctyri urovne senepojeti (Smekal): 1.) Jedinci "zmateni" -nejiste a neuvazenejednani, kolisave sebevedomi("Nejsou schopni orientovat se ve spolecenskfch pozadavcich a nevedi si rady se sebou. Pocit dUlezitostisi nekdyposiluji i spolecenskyneZadoucimiprojevy'J. 2.) Skupina "zavislych" -v sebepojetii sebevedomiprebiraji postoje autorit. ("Nepusobi problemy, plni pozadavky,aniZ byo nich pfilis uvazovali. Nevykazuji krize,jsou nesamostatni a zustcivajikonformni, zavisli a manipulovatelni'~. 3.) Skupina "hledajicich" -sebepojeti se u nich tepreve formuje a zivotni cile zpresnuji. ("AngaZovanimv mnoha cinnostecha rolichjakoby zkousejisve sily'~. 4.) Skupina se zdrave zformovanym sebepojetim -maji sebevedomi nezavisle na referencni skupine ci situaci. ('~dekv.zvladaji pozadavkyokolia vedico chcou'~. DospELOST (dovrseni vjvoje u divek v prUmeru v 19 letech, u chlapcu az ve 23) Vyspela osobnost dosahuje optimalni fuovne KULTIV ACE (zafazeni ve svete poznani" humanistickfch idealu i hodnot) a predstavuje tak vpravde AUTONOMNi SEBEREGULUJiCi SySTEM (periodickti restrukturace a dolad'ovani vjchodisek sebfizeni s ohledem na vnitfni i vnejsi zmeny). Rozdilv RACIONALNE -KOGNITIVNicH ADOLESCENCI:
procesu
v
PUBER
CIVOST vykazuje jeSte zvYseni citlivosti na vuni a zlepsenf smyslu pro rytmus. VNiMANi lze chapat jako "subjekt-objektovY boj", ve kterem jsou zbranemi "objektu" mnobtvi, neuspofadanost a dynamika podnitu, ana strane "subjektu.' jen motivace, motodologie, systematiCnostpfi shromazd'ovani, tfidini a vyhodnocovani udajU. Zatimco u Rubescentu lze pozorovat navzdory dosaZenevyspelosti vsech funkci spisepovrchni a nepfesnepozorovani, zjednodusenea ukvapene zavery a netrpelivost pfi shromaZd'ovani faktU, tak adolescentijsou jiz schopni vyuZit schopnostiabstrakce i bohatejsi zkusenosti , ktere jim umomuji orientovat se na podstatne. Dochazi take k nove uplatneni "nazomosti" (schemata, modely, technicke vjkresy, grafy atp.). Stabilizuje se take individualni KOGN/T/VNj STYL (konstitucne ci osvojenim ustaleny pfistup k realite) ovlivnujici prijimani, zpracovavani a poradani informaci. Vycet forem teto dulezite charakteristiky osobnosti neni dosud ukoncen: zamereni na detaily -ci na celek, orientace na rozdily nebo na podobnosti, postupovani "krok za krokem" -popr. intuitivnost a vhled, uzke zameieni -ci odstup, ostrost a presnost odrazeni -anebo spise ulpivanI na drive rIXovanem, tendence k reprodukovanI -nebo spise objasnovani, snaha O objektivni pristup -ci dUrazna subjektivnost, sire a stabilita kriterii -anebo jejich neujasnenost a povrchnost, interni -ci externi vychodisko kontroly, pomalost a presnost oproti rychlosti a nepresnosti, rigidita -a flexibilita, zavislost na poli -nezavislost a originalita, humanistick8 -nebo piirodvedna orientace atp. POZORNOST RubescentU se zpravidla zhorsuje vlivem oslabeni hormonalnimi zmenami, nevyhranenosti zajmu a subjektivnim suicentrizmem. Zato adolescenti jsou jiZ schopni vest svoji pozoznost 'pochopenou objektivni vjznamnosti". PAMEf ~ubescentu vykazuje nekdy az jistY navrat k prekonane"mechanickepametl.", opomijejici vedomosti a snahu o chapani souvislosti a vztahu. Zato adolescenti jiZ pIne vyuZivaji dosaZenouuroven mysleni, pfi vstepovani postupuji logicky na ztikladi vlastniho porozumini a aktivni
