I. HOLMEROVÁ, B. JURAŠKOVÁ, M. ROKOSOVÁ, H. VAÒKOVÁ, P. VELETA

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ I. HOLMEROVÁ, B. JURAŠKOVÁ, M. ROKOSOVÁ, H. VAÒKOVÁ, P. VELETA

SOUHRN

KLÍÈOVÁ SLOVA

Péče o zdraví má zásadní význam v každém věku. Zabývají se jí také mnohé dokumenty, kterým, bohužel, nevěnujeme dostatečnou pozornost. Cílem následující práce je seznámit čtenáře mimo jiné se strategií Active Ageing, kterou v roce 2002 vydala Světová zdravotnická organizace jako svůj příspěvek ke Druhému světovému shromáždění o stárnutí a stáří, a diskutovat některé příklady z praxe.

podpora zdraví zdravé stárnutí aktivní stárnutí, Heidelberská doporučení o podpoře pohybové aktivity ve vyšším věku zdraví podporující prostředí

ABSTRACT Active ageing. The health promotion is an important issue in all ages. There are many important documents on health promotion that are, unfortunately, not very well known. The goal of this article is to inform about the WHO strategy Active Ageing as a contribution of the World Health Organization to the Second United Nations Assembly on Ageing, and to discuss our own experience.

PÉÈE O ZDRAVÍ – ZDRAVOTNÍ PÉÈE Péče o zdraví je širším pojmem než zdravotní péče, mnohdy si to však neuvědomují nejen studenti medicíny a jiných zdravotnických oborů, ale ani samotní zdravotničtí pracovníci. Přitom právě péče o zdraví, podpora zdraví, prevence onemocnění a nesoběstačnosti jsou klíčem k tomu, aby se nenaplnily katastrofické předpovědi o zhroucení sociálních a zdravotnických systémů. Léčení mnoha onemocnění představuje atraktivní technickou oblast heroické medicíny, která láká pracovníky i média. Přitom je přinejmenším sporné, zda to, co je veřejnosti prezentováno například jako úspěchy moderní kardiologie (například množství transplantací a invazivních výkonů), jsou skutečně jen úspěchy, nebo zda se jedná o řešení situace, kdy selžou běžná preventivní opatření, takže je zapotřebí velmi intenzivně léčit. Oblast podpory zdraví již tak atraktivní není, jedná se „jen“ o běžná opatření – o správnou výživu, dostatečný pohybový režim, vyvarování se zdraví škodlivým návykům a událostem. Součástí zdravého životního stylu je dostatek pohybu [2]. Zdůvodněním významu pohybu pro seniory se zabývá Heidelberská deklarace [8], která přináší také praktické návody, jak seniory k pohybu motivovat i které pohybové aktivity jsou pro pohyb ve vyšším věku vhodné.

ÈES GER REV 2006; 4(3)

STÁRNUTÍ LIDSTVA JAKO PROBLÉM I ÚSPÌCH V současné době hovoříme o stárnutí populace jako o problému, hovoří se dokonce o pojmu „demografická panika“. Stárnutí populace však je třeba považovat za zásadní úspěch, protože tento fenomén vznikl díky delšímu životu a lepšímu zdraví obyvatel mnoha zemí. Problémy, které stárnutí populace přináší, je zapotřebí řešit, protože mnohé z nich řešitelné jsou. Zejména jde o to, aby se s prodloužením lidského věku prodloužilo také to období života člověka, v němž je schopen vést plnohodnotný a nezávislý život v dobrém zdravotním stavu. Dále se jedná o uchování či zlepšení kvality života ve vyšším věku. Důležitou otázkou zůstává také udržitelnost systémů sociálního zabezpečení. V poslední řadě (nikoli však jako poslední problém) je třeba také řešit situaci lidí, kteří v důsledku zhoršené soběstačnosti potřebují pomoc rodiny, profesionálních služeb či institucí.

KEY WORDS health promotion healthy ageing active ageing The Heidelberg guidelines for promoting physical activity among older persons enabling environment

definice pojmů péče o zdraví a zdravotní péče

VÝZNAM CHRONICKÝCH NEINFEKÈNÍCH ONEMOCNÌNÍ S narůstajícím věkem se ve všech oblastech světa stávají chronická neinfekční onemocnění nejčastější příčinou morbidity, mortality a nesoběstačnosti. Nepřenosná onemocnění jsou typickými onemocněními vyššího věku a jsou zátěží

Heidelberská deklarace

163

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ

nejzávažnější chronické choroby seniorů podle WHO

jak pro jedince, tak pro rodiny i celou společnost. Mnoha z těchto neinfekčních onemocnění můžeme předcházet, mnohé z nich můžeme oddálit. Pokud by snaha o prevenci těchto onemocnění selhala, vedlo by to k enormním nákladům a ztrátám, které by spotřebovaly nesmírné množství prostředků, které by mohly být využity také na řešení zdravotních problémů jiných věkových skupin. Za nejzávažnější chronická onemocnění postihující seniorskou populaci považuje Světová zdravotnická organizace (WHO): kardiovaskulární onemocnění, hypertenzi, cévní mozkové příhody, onkologická onemocnění, chronickou plicní obstrukci, postižení muskuloskeletálního aparátu (zejména artrózu a osteoporózu), problémy duševního zdraví (zejména demenci a depresi), poruchy zraku [5].

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ – STRATEGIE SVÌTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE definice pojmu aktivní stárnutí

koncepce enablement za disablement

Termín aktivní stárnutí byl přijat Světovou zdravotnickou organizací koncem 90. let. Jedná se o pojem, který je širší než pouhé zdravé stárnutí, protože se netýká pouze zdraví a péče o zdraví. Pojem aktivního stárnutí vychází ze zásad Organizace spojených národů pro seniory, které lze shrnout pod následujícími názvy: nezávislost, účast na životě společnosti, důstojnost, péče a seberealizace. V pojmu aktivní stárnutí je zahrnuto také respektování práva starších lidí na rovnost příležitostí, jejich zodpovědnost, účast na veřejných rozhodováních a ostatních aspektech komunitního života. Koncept aktivního stárnutí respektuje, že starší lidé nejsou homogenní skupinou a že tato rozmanitost s věkem narůstá. Proto je velmi důležité s narůstajícím věkem obyvatel vytvořit takové prostředí, které jim umožní co nejsamostatnější život [7,9].

SOBÌSTAÈNOST JAKO CÍL JEDINCE I VEØEJNÉ POLITIKY

doporučení WHO pro enabling environment

164

Zachování soběstačnosti a nezávislosti jedinců ve stárnoucí populaci by mělo být cílem nejen občana samotného, ale také veřejných činitelů a politiků. Člověk stárne ve své společnosti, se svými přáteli, sousedy, rodinnými příslušníky. Tyto vztahy vzájemné soudržnosti, stejně tak jako mezigenerační vztahy jsou důležitými prvky aktivního stárnutí. Kvalita života lidí závisí na tom, jak se během života vyrovnal s možnými riziky a využil příležitostí, stejně tak ale závisí na tom, jak se k nim chovají příslušníci mladších generací.

ZVÝŠENÉ RIZIKO DISABILITY Chronická onemocnění jsou velmi závažnou a častou příčinou disability a zhoršené kvality života. S přibývajícím věkem množství možných příčin disability narůstá a jejich účinek se sčítá. Pravděpodobnost výrazného kognitivního postižení či tělesné disability je velmi vysoká zejména u velmi starých lidí. Proto je zvláště významné, že právě skupina lidí starších 80 let je skupinou, jejíž podíl v populaci se nejrychleji zvyšuje, a to v celosvětovém měřítku.

PREVENCE DISABILITY Zhoršování soběstačnosti v důsledku stárnutí či chronického onemocnění je ovšem také možno zabránit. Tento trend byl sledován v posledních 20 letech v některých rozvinutých zemích (USA, Anglie, Švédsko). Tento trend je především výsledkem lepší úrovně vzdělání, zlepšení úrovně bydlení a celkového zlepšení úrovně zdraví populace. Svou roli sehrálo také zlepšení životního stylu, zlepšení včasné diagnostiky a managementu chronických onemocnění a podobně. Je také vědecky dokázáno, že používání kompenzačních pomůcek, a to počínaje jednoduchými pomůckami, jako jsou hole, chodítka, úchytná madla, až po různé složitější technologie, významným způsobem zlepšují soběstačnost lidí s disabilitou. V USA se užívání těchto pomůcek u disaptibilních seniorů zvýšilo z 76 % v roce 1984 na více než 90 % v roce 1999. V souvislosti s výše uvedenými změnami je třeba změnit také uvažování lidí. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby se všichni politici na všech úrovních a všichni další, kdož mají rozhodovací pravomoci, zabývali spíše tím, jak využít a posilovat schopnosti seniorů a lidí se zdravotním postižením než pouze kompenzovat disabilitu (enablement místo disablement).

PROSTØEDÍ, KTERÉ USNADÒUJE SENIORÙM IVOT (ENABLING ENVIRONMENT) Toto „věku přátelské prostředí“ by mělo umožnit snazší život lidem a zejména seniorům s disabilitou. Světová zdravotnická organizace uvádí následující příklady opatření ve veřejném životě: • vytvoření bezbariérových pracovních míst, flexibilní pracovní hodin pro seniory, částečné úvazky, modifikované pracovní prostředí, a to jak ve veřejném, tak i soukromém sektoru • lepší bezpečnost na ulicích, zejména bezpečné chodníky pro chůzi, dostupné veřejné toalety, dobré dopravní značení, světelné značení na

ÈES GER REV 2006; 4(3)

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ

přechodech, které bude respektovat skutečnost, že senioři potřebují delší čas na přejití vozovky • pohybové programy pro seniory, které přispějí ke zlepšení mobility, rekonvalescenci, zachování svalové síly • celoživotní vzdělávací programy • dostatečné zabezpečení kompenzačními pomůckami v případě smyslových poruch • bezbariérový přístup ve zdravotnických zařízeních, možnost účasti na rehabilitačních programech

STÁRNUTÍ POPULACE NENÍ HLAVNÍ ÈI JEDINOU PØÍÈINOU RÙSTU NÁKLADÙ NA ZDRAVOTNÍ PÉÈI Politici se nejvíce obávají stárnutí populace v souvislosti s nezvladatelně narůstajícími náklady na zdravotní a sociální péči a důchodové zabezpečení. Výzkum v zemích, jejichž populace je již v průměru starší, však ukazují, že nedojde k tak katastrofickému nárůstu, který by se vymykal ekonomických možnostem a kontrole. Podle dat, která má k dispozici OECD, jsou zvyšující se náklady na zdravotní péči závislé na zcela jiných faktorech, než je stárnutí populace v jednotlivých zemích. Nedostatky v organizaci zdravotní péče, budování nadbytečných nemocničních kapacit, způsoby plateb za zdravotní péči, které podporují příliš dlouhé pobyty ve zdravotnických zařízeních, zbytečně prováděné a opakované léčebné či diagnostické výkony, nepřiměřené nadužívání drahých technologií – to vše jsou faktory, které se nejvýznamněji podílejí na eskalaci nákladů na zdravotnictví. Na tomto místě považujeme za nutné zdůraznit, že se nejedná (jen) o popis situace v České republice, východiskem pro toto konstatování byly podklady Světové zdravotnické organizace. Například Spojené státy a jiné země OECD zavedly nové technologické postupy místo dosud používaných metod, a to i v těch případech, v nichž nebylo prokázáno, že jsou účinnější. Zde se tedy otevírá velké pole pro působnost politiků a odborníků na zdravotnické systémy, aby zajistili větší efektivnost jejich činnosti. Náklady na dlouhodobou péči se mohou redukovat tím, že bude kladen důraz na preventivní programy a na posílení role laických pečujících. Strategie podpory zdraví a preventivní programy, které se zaměřují na prevenci chronických onemocnění a redukci disaptibility, umožní starším lidem, aby byli déle soběstační. Dalším aspektem, který

ÈES GER REV 2006; 4(3)

rozhoduje o tom, zda rodina bude péči svým blízkým poskytovat, či nikoli, je otázka podpory rodinných pečujících, kteří se starají o své nesoběstačné seniory. Proto jsou důležité programy zaměřené na účast žen na trhu práce a na uznání a podporování role rodinných pečujících.

ZDRAVOTNÍ PÉÈE NEBO PÉÈE O ZDRAVÍ? V mnoha zemích je největší část prostředků vynaložených na zdravotní péči alokována na péči akutní. Péče o chronicky nemocné vede ke zlepšení kvality jejich života. Nicméně je vždy lépe, pokud můžeme onemocněním předcházet než řešit jejich následky. Tvůrci zdravotní politiky by se proto měli zabývat také širokým spektrem determinant aktivního stárnutí, například způsoby, jak zabránit zbytečným poraněním, jak zlepšit stravování, zvýšit pohybovou aktivitu a celkovou angažovanost seniorů.

řešení determinant aktivního stárnutí

POTØEBA NOVÉHO PARADIGMATU Tradičně byl vyšší věk spojován s penzionováním, nemocí a nesoběstačností. Strategie a programy, které z tohoto paradigmatu vycházejí, ale již naprosto neodpovídají realitě. Naopak v současné době zůstává naprostá většina seniorů soběstačných i ve velmi pokročilém věku. Starší lidé jsou často aktivní v práci a zejména mimo oficiální pracovní trh, a to včetně poskytování péče jiným rodinným příslušníkům. Tato činnost seniorů je velkým a dosud velmi málo oceňovaným příspěvkem celé společnosti. Nové paradigma musí vzít v úvahu mezigenerační vztahy a respektovat vzájemný přínos jednotlivých generací, na tom je založena koncepce „společnosti pro každý věk“. Nové paradigma musí zdůraznit, že učení není již výsadou mladých lidí a lidí středního věku, ale že učení je také důležité pro starší lidi. Musí napomáhat vytváření výukových programů pro starší občany, a to nejen s ohledem na potřeby trhu práce. Média i staří lidé samotní musejí přispívat k vytvoření lepšího obrazu stárnutí a staří než je tomu dosud. Starší lidé se musejí podílet na rozhodování ve společnosti, musejí přispívat k odstranění starých stereotypů.

ZKUŠENOSTI GERONTOLOGICKÉHO CENTRA V PRAZE 8 Gerontologické centrum v Praze 8–Kobylisích je příspěvkovou organizací městské části Praha 8 a jeho činnost je v podstatě i výrazem zájmu této městské části o svou seniorskou populaci.

charakteristika pracoviště

165

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ

V roce 1991 jsme městské části předložili první návrhy projektu Gerontologického centra, v roce 1992 bylo Gerontologické centrum založeno jako příspěvková organizace Městské části Praha 8. Zpočátku bylo koncipováno jako organizace poskytující zejména zdravotnické a sociální služby. Se vznikem o.s. GEMA a České alzheimerovské společnosti se společné aktivity rozšířily také na problematice podpory zdraví a na problematiku pacientů postižených demencí a jejich rodinných příslušníků.

PILOTNÍ PROJEKTY A NOVÌ ZAVEDENÉ AKTIVITY A SLUBY V RÁMCI GERONTOLOGICKÉHO CENTRA (GC), ÈESKÉ ALZHEIMEROVSKÉ SPOLEÈNOSTI (ÈALS) A O.S. GEMA. • Denní centrum pro pacienty s demencí, od roku 1996, společná aktivita GC a ČALS • Respitní péče v domácnosti pro pacienty s demencí („granny sitting“), od roku 1995, ČALS • Kontaktní poradenská místa „kavárničky pro seniory“, od roku 1998, GEMA • Podpora zdraví seniorů, burza služeb „senioři seniorům“, od roku 2006, GC, GEMA, ČALS • Taneční terapie pro seniory, od roku 1999, GEMA • Aktivizační programy pro seniory s demencí, 2004–2005, GC, ČALS • Oddělení „Vážka“ pro pacienty s demencí, systém certifikace v rámci České alzheimerovské společnosti, od roku 2001, ČALS • Svépomocné skupiny pro rodinné pečující pacientů s demencí, od roku 1999, ČALS • Poradenství pro rodinné příslušníky pacientů s demencí, ČALS DALŠÍ POTØEBNÝ SMÌR ROZVOJE SLUEB V současné době se domníváme, že je třeba rozvíjet jednak odborné zdravotnické činnosti Gerontologického centra, podílet se na edukaci pracovníků ve zdravotnických a sociálních službách, ale také se zaměřit na podporu zdraví lidí ve vyšším věku a na aktivizaci seniorů samých v tom nejširším slova smyslu. BURZA SLUEB PRO SENIORY Vycházíme z představy, že některé drobné opravy či úpravy v domácnosti jsou seniorům relativně hůře dostupné, protože jejich zajištění je poněkud organizačně náročné, jedná se mnohdy spíše

166

o menší zakázky, které jsou pro firmy neatraktivní. Senioři se často bojí neznámých řemeslníků a podobně. V rámci tohoto modulu počítáme jednak s nasmlouváním (eventuálně zaměstnáním) určitých potřebných řemeslníků, kteří by seniorům pomohli za ekonomicky přijatelných podmínek odstranit drobné závady v domácnosti. Dále počítáme s vytvořením databáze služeb, které senioři potřebují a které je možno „dodat“ až do jejich domácnosti v případě potřeby. Počítáme s tím, že by se senioři účastnili tohoto modulu nikoli pouze jako příjemci, ale také by se podíleli na organizování či poskytování těchto služeb. Další zaměření této burzy je také motivační: pobízet poskytovatele služeb v komunitě, aby své služby přizpůsobovali více také potřebám seniorů.

SPOLEÈENSKÉ CENTRUM, PODPORA ZDRAVÍ VE VYŠŠÍM VÌKU Je civilním občanským prostorem prostorově blízkým dalšímu komplexu služeb. Má dle momentální situace charakter jídelny, kavárny, jsou tu seminární místnosti. V rámci dalšího rozšíření Gerontologického centra plánujeme i společné dílny, prostory pro kondiční cvičení a rehabilitaci, butik se seniorskou módou a další prostory k víceúčelovému využití dle momentální poptávky komunity. Důraz bude kladen na mezigenerační aktivity (kurzy a přednášky pořádané seniory pro mládež, kurzy počítačové techniky pro seniory vedené dětmi, společná setkání, výtvarné aktivity, autorská čtení apod). Společenské centrum a jeho prostory tvoří zázemí i pro aktivity dalších uvedených aktivit. Jaké služby ještě může společenské centrum zajišťovat, nabízet nebo organizovat: „cestovní kancelář“ pro seniory, delší či krátké výlety a vycházky, taneční kurzy pro seniory ap. PORADNY Na základě potřeby a ve spolupráci se seniorskými organizacemi, příslušnými odbory městské části a poskytovateli služeb bude vytvořen systém poradenství pro seniory. Zvláštní důraz bude kladen na aktivní přístupy, podporu zdraví, „předdůchodové“ poradenství atd. PØÁTELSKÝ TELEFON PRO SENIORY Jedná se o telefonování seniorům, kteří žijí osaměle. Předpokládáme, že tuto službu budou svépomocí zajišťovat seniorské organizace. Existují důkazy pro to, že pouhé zatelefonování, pozdravení osaměle žijícího seniora, projevení zájmu, zda něco nepotřebuje, je důležitým preventivním

ÈES GER REV 2006; 4(3)

faktorem a výrazně zlepšuje kvalitu života těchto jinak osamělých lidí (mnohdy nejen seniorů).

BEZPEÈNOST SENIORÙ Je ústředním tématem života seniorů. Průzkumy ukazují, že senioři považují bezpečnost za velmi významnou hodnotu, téměř stejně významnou jako zdraví a soběstačnost [3]. Proto se problematice bezpečnosti budeme věnovat samostatně a v průběhu procesu rozvoje projektu jí budeme věnovat zvláštní pozornost. Počítáme s rozšířením a využitím systému nouzového volání pro tyto účely, školení, spolupráci s Policií ČR i příslušnou městskou policií a podobně. SPOLEÈNÍK PRO SENIORY Mnoho seniorů žije osaměle a potřebovalo by společnost. Někteří jiní senioři by rádi poskytli určitou službu, ale nedokáží ji nabídnout či zorganizovat. Jedná se nám o prolomení této bariéry. VYCHÁZKY, VYCHÁZKOVÉ CESTY PRO SENIORY V současné době organizujeme vycházky pro seniory, program vycházek je součástí programu centra pro seniory. Na území Prahy 8 se nachází mnoho míst, která jsou vhodná pro vycházky a jsou také různě náročná vzhledem ke svažitému terénu. Toho je možné využít a vyznačit různě dlouhé a náročné stezky pro seniory (a nejen seniory) tak, aby bylo možné chůzi kvantifikovat, a to na základě délky trasy i výkonu. Některé méně náročné trasy mohou být určeny i pro seniory s kompenzačními pomůckami, vybaveny lavičkami a dalšími bezpečnostními pojistkami v případě náhlého zhoršení stavu (napojení na systém nouzového volání). Vytvoření těchto seniorských vycházkových tras (obdobných jako jsou vycházkové trasy v některých lázních), jejich propagací a organizováním vycházek atd. přispějeme ke zvýšení pohybové aktivity, což je zvláště důležité u lidí vyššího věku, neboť ti trpí ve zvýšené míře hypokinezou [1,4]. TANEC PRO SENIORY Taneční pro seniory pořádá tradičně o.s. GEMA, v posledních letech v kulturním domě Ládví, který vytváří příjemné zázemí pro tuto aktivitu. Jedná se o užitečnou aktivitu podporující a rozvíjející zdraví seniorů prostřednictvím pohybu, kterou je třeba i nadále zachovat, a to i přesto, že pro rok 2005 ani 2006 nezískalo o.s. GEMA podporu hlavního města Prahy. Osvědčují se nám také hodiny tance („taneční terapie“) pro senio-

ÈES GER REV 2006; 4(3)

167

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ

ry v institucích, které mají velmi pozitivní odezvu, vyhodnocení jejich účinnosti na kvalitu života seniorů a některé parametry zdravotního stavu bude provedeno v rámci studie, která v současné době probíhá [6].

STRAVOVÁNÍ SENIORÙ Stravování seniorů nabízí Gerontologické centrum ve svých prostorách v Šimůnkově ulici i v Benákově ulici, OÚSS zajišťuje prostřednictvím pečovatelské služby rozvoz jídel do domácností seniorů. Burza seniorů hledá další možnosti stravování seniorů v jiných zařízeních, neboť poptávka po vhodném stravování zatím stále převyšuje nabídku. CVIÈENÍ SENIORÙ V současné době se snažíme najít vhodný prostor, v němž bude probíhat odborně vedené cvičení seniorů, půjde pravděpodobně o školní tělocvičnu ŠKOLICÍ STØEDISKO SENIORÙ Jedná se o projektový záměr (zatím připravovaný soutěže), jehož cílem je jednak organizování vzdělávacích aktivit pro seniory a jednak vytvoření vzdělávacích programů, jimiž by senioři mohli přispět do nabídky vzdělávání dětí (návštěvy mateřských škol a základních škol) v rámci určitých předmětů (vlastivěda), a přispět tak ke zlepšení a posílení mezigeneračních vztahů a postojů ke stáří.

Práce vznikla díky podpoře projektu IGA MZ ČR 8487 a projektu Centrum dalšího vzdělávání ve zdravotně sociálních službách financovaného v rámci programu JPD 3 z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hlavního města Prahy

LITERATURA 1. Alfonso C, Graca P, Kearney MJ et al. Physical Aktivity in European Seniors: Attitudes, beliefs and Levels. J Nutr Health Aging 2001; 5: 226–229. 2. Hjort PF. Fysisk aktivitet og eldres helse – ga pa! Tidskr Nor Laegeforen 2000; 120: 2915–2918. 3. Holmerová I, Jurašková B, Zikmundová K. Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha: GEMA 2003. 4. Jansa P, Kocourek J, Belmihoubová J. MKSport a jiné pohybové aktivity české dospělé populace. In: Vindušková J, Chrudimský J. Pohybové aktivity jako prostředek ovlivňování člověka. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu 2003. CD ROM 5. Kalvach Z et al. Gerontologie a geriatrie. Praha: Grada Publishing 2004. 6. Veleta P, Holmerová I. Taneční terapie pro seniory. Praha: Česká alzheimerovská společnost 2003. 7. World Health Organization. Growing older – – staying well: ageing and physical activity in everyday life. Ageing and Health Programme. Geneve: WHO 1998. 8. World Health Organization. The Heidelberg guidelines for promoting physical activity among older persons. Ageing and Health Programme, Division of Health Promotion, Education and Communication 1996. 9. Worl Health Organization. Active Ageing. A contribution of the World Health Organization to the Second United Nations World Assembly on Ageing. Madrid 2002. www.who.int

ZÁVÌR Senioři budou v průběhu několika desetiletí tvořit celou třetinu populace naší republiky. Nemohou být tedy pouhými pasivními příjemci služeb, ale musí se sami podílet na rozvoji svého zdraví a zvládání svých chronických onemocnění, zachování soběstačnosti, na svépomocném poskytování služeb. Strategie aktivního stárnutí a stáří je výsledkem konsenzu mnoha odborníků a vychází z mnoha zásadních podkladů. Je také jedním z dokumentů, který umožňuje praktickou aplikaci v každodenní praxi (jak jsme se pokusili ukázat na následujících příkladech a vlastních zkušenostech), a jeho zásady by se proto měly stát východiskem pro seniorskou politiku obcí, regionů i celé země.

168

do redakce doručeno dne 14. 8. 2006 přijato k publikaci dne 31. 8. 2006

PRIM. MUDR. IVA HOLMEROVÁ, PH.D.1 PRIM. MUDR. BOENA JURAŠKOVÁ, PH.D.2 MGR. MARTINA ROKOSOVÁ1 MUDR. HANA VAÒKOVÁ1 MGR. PETR VELETA1 2

1 GERONTOLOGICKÉ CENTRUM, PRAHA GERONTOLOGICKÁ A METABOLICKÁ KLINIKA LF UK A FN HRADEC KRÁLOVÉ [email protected]

ÈES GER REV 2006; 4(3)