i CO Bunge, Gustav von K otázce alkoholu

i

CO

Bunge, Gustav von K otázce alkoholu •CD

co

1

K OTRZCE

RLKOHOLÜ PEDhRŠKR

MUDr. ád.

professora

G. z

BUNGE, chemie

fysiologické

na

universit

Basilejské.

—

t r

SLOVO K LMÍKÚM. SE SVOLEMÍM flUTCtíOVÝM

Dr.

BLICE

Q.

PELOŽILR

MRSRRYKOVR;

ÚVODEM OPftTIL Prof.

Dr.

T.

Q.

MRSRRYK.

a D D l^ 1906.

MKLRDEM BRRTI

SUSCHITZKÝCH VE TISKEM »UMIE« V PRRZE.

VlDhl.

Julia Meinla

Maltinové kakao pro mladé

jest

zdravé

nem

i

i

pro

staré,

nemocné

prame-

zdraví a dobré nálady.

sbírku

Žádejte

lékaských

dobrozdání a brošur.

KDO?iostlíf svím

mladistv pij

zaruen

býti chce,

isté, alkoholu prosté

ouocnéšfávy,CERES*, vylisované z erstvého ovoce, obsahující veškeré výživné souástky tohoto v nezpsobu. Tyto neopíjející nápoje jsou vzácnou náhradou za lihoviny, niící tlo i ducha, nesmí s obyejnými kvašenými, t. j. lihovými, ovocnými víny býti zamnny. Též co léebné nápdje mnohonásobn lékasky doporueny.

zmnném

i

K

dostání z následujících

druh

Jablek

ovoce:

hrozn

augfrpštii

malin

vi&ni a tesní.

Pro veledstojné duchovenstvo zásilka na zkoušku: 10 lahví jablené šávy 10 druh šfáv „Ceres"

-

K

•

K

-

JIÍ SCHICHT

erv. a

r.vbÍ3Ea

brusinck

hriiáek

borvek

Oddíl. toYárny

1-5

^/,o

8-75 12-50

Yýžmn

.

1.

14-53

1

18-—

í

CERES

bil.

vyplacené na stanici.

Ústí

n. L.

K OTÁZCE ALKOHOLU PEDNÁŠKA

nUDr.

G. z

BUNGE,

ád. profcssora fysiologlcké chemie na universit

dlníkm '

SLOVO K SE SVOLENÍM

Dr.

ALICE

Basilejské.

o

AUTOROVÝM PELOŽILA G.

MASARYKOVA,

ÜVODEM

OPATl^IL

Prof. Dr. T. G.

NÁKLADEM BRATÍ SUSCHITZKÝCH VE

MASARYK.

VÍDNI.

1906.

— TISKEM »UNIE« V PRAZE.

RC 8 ^^1^

PEDMLUVY. Tato pednáška byla proslovena 16. listopadu r. 1886 v aule university Basilejské. Dožila se mnoha vydání a byla peložena do dvanácti rzných jazyku. Poslední vydání jest doplnno a rozšíeno o nkterá íselná udání, takže odpovídá pokroku hnutí abstinenního.

V

Basileji,

bezen

1904.

G. v.

BUNGE.

Vydavatelé požádali mne, abych doporuil brošurku Bu'ngovu našemu eskému tenástvu, zejména též tenástvu dlnickému. Rozuml jsem tomuto úkolu tak, že na práci

mám

upozornit,

nebo doporueni Bunge nepote-

buje; je badatel tak osvdený a svdomitý, že pekladem jeho pednášky naše literatua jen ziská.

A

sám jsem pednášky, jakožto ze spisu Bungeových rád uil a jsem jist, že tento peklad rozšíí a upevní pesvdení o škodlivosti alkoholu. Já sám jsem díve pil a myslil jsem, že pít se musí, nebo držel jsem všecky ty pozíská naše literatura o alkohoJisniu. Já

se z této

i

které se pro pití od piják uvádjí; ale mužové a k nim náleží také Bunge, pesvdili mne svými dikazy, že pijácká povra je práv jen povra. Proto jsem se jí ped lety vzdal, pestal jsem pít naprosto a svým uitelm velmi vdný. Jak se vzdájsem za to váme povry v náboženství a v politice, tak se poínáme vzdávat povr o jídle a pití. Pispju-li k této oist hlavy a srdce tímto upozornním, budu velmi rád, povinnost k tomu máme všichni, kdo se o zhoubnosti alkoholu pro

vry,

vdy,

tm

jednotlivce a spolenost

V

pesvdili.

Praze, 15 ledna 1906. Prof. T. Q.

MASARYK.

Vážené shromáždní! Za našich dnú zornost

si

jest

vyprosil, tak

pedmt, pro njž jsein Vaši poasto projednáván v pednáškách,

asopisech a veejných debatách, že se skoro zdá osobivým, ühce-li ješt nkdo mluviti o vci této celou hodinu sám. A pec cítím se k tomu povolaný. Nebo otázka alkoholu je v první otázkou fysj[ologickou a poznání fy-

ad

siologické. které musí býti položeno za základ této otázky, do širších vrstev ješt nevniklo. Dovolte tedy, abych

Vám pedvedl

vše, co možno o otázce íci pesn vdecky. Víme, že se alkohol v tle našem spaluje. Tím stává se jedním z pramen „živé síly" (energie). Z toho však ješt neplyne, že je látkou výživnou. Aby tomu bylo tak, muselo by býti pedevším dokázáno, že „živá síla" vznikající v tle spálením alkoholu jest užita k vykonám' njaké normální funkce. 2e se tu chemická rozpínavost promní v „živou sílu" ješt nestaí. Tato pemna musí se ješt odehrávat v urité dob na uritém míst, totiž v zcela uritých souástkách tkaniv. Nevíme, zdali vlákna svalová a buky nervové mohou alkohol, jako pramen síly upotebit.

Naše tkán nejsou nikterak tak utvoeny, aby mohly živeny materiálem jak:Tnkoliv, vybírají si urité výživné látky; cizí a škodlivé zavrhují. býti

z

krve

Mže

se nám namítnouti, že „živá síla" vzniklá spálením alkoholu, musí být tlu našemu ku prospchu alespo jakoteplo. Ale ani toto nemžeme pipustiti. Tebas alkohol zdroje tepla rozmnožil, zárove také vydání tepla zvtšuje. Ztráta tepla má pevahu, takže celkový výsledek jest snížení temperatury, jak bylo na nesetných

pokusech pomocí teplomru dokázáno.

Toto zvýšené vydání tepla vysvtluje se tímto sobem.

zp-

zpsobuje rozšíení cév krevních v kži, náteplé krve chladným povrchem tla, takže se víc teploty vydá na venek. Rozšíení krevních cév vysvtluje se pak takto. V stnách krevních Allkohol

sledkem toho proudí více

cév nacházejí se malé svaly kruhové, které jsou stále v inné kontrakci. Popud k této kontrakci vychází z nerv vedoucích k svalm; tyto nervy mají spolené stedisko v mozku. Alkohol tento sted ochromuje, popud nerv ustává, kruhové svaly ochabují, cévy krevní se rozšiují a tak stává se kže krví bohatší, což její erv^ená barva prozrazuje; zervenalé tváe nejsou tedy následkem dráždivého psobení vína, jak se íkává, nýbrž bží tu opt o úkaz ochrnutí. za zimy heje. Tento poproudit teplou krev ke kži. Ve skutenosti se však alkoholem nezahejí, nýbrž naopak ochladí. Tento mam je patrn také tím sesílen, že jsou otupena stediska mozku, která zpsobují pocit zimy.

Laikové

cit tepla je

Vbec

tvrdí, že je alkohol

sebeklamem

ie

možno

;

cítí totiž

dokázat,

že

následky

ailkoholu,

obyejn vykládají za podráždní ve skuteúkazy ochromení.*) Zvlášt psychické jeho následky jsou zjevy ochrnutí. Pi zaínajícím ochrnutí mozku seslabena jest nejdív fumkce jasného úsudku a kritinosti. Následkem toho pevládá život citový, zbavený pout kritinosti. lovk se které

se

nosti jsou

stává oteveným, sdílným a bezstarostným, je pln radosti ze života nevidí totiž již více jasn nebezpeí. Pedevším však jeví se úinek alkoholu v tom, že otupuje všechen pocit nepíjemnosti a bolu a nejkrutší boly totiiž strasti duše. Žal a starosti otupuje práv nejdíve. Odtud plyne veselá nálada, která se zmocuje pijící spolenosti. Lihovými nápoji nestane se lovk nikdy duchaplným, jest to velmi rozšíený pedsudek, který ovšem spoívá na sebeklamu. Jest to také píznakem nastávajícího ochrnutí mozku, nebo s ubývající sebekritikou roste u lovka spokojenost se sebou samým. Živá gestikulace a zbyten silné výrazy opilých jsou rovnž následkem zaínajícího ochromení mozku. Jsouf odstranny pekážky, které stízlivý lovk klade v cestu každému zbytenému pohybu, aby tak spoil svou silou. S tím souvisí též zvýšená innost srdení a

—

—

—

a

a

obé bývá uvádno na doklad dráždivé innosti alkoholu. Zvýšená innost srdení není však nikterak pím^in výsledkem innosti alkoholu, nýbrž pivodna jest okolnostmi, za jakých lihové nápoje bývají obyejn požívány. Dáme-li vína lovku, který tiše leží, mžeme se tu pesvdit, že se jeho srdení innost pranic nezmní. Zcela jinak je tomu ve spolenosti, kde se pije. Úsudek je otupen, lidé žvatlají zbytenosti

zvýšený poet tep,

') Souborné udání pramen k posouzení této otázky nachází se v G. z Bunge „Lehrbuch der Physiologie des Menschen" II. díl, S. 143. Lipsko. Vogel. 1901.

otupeno

ten

je

se

—

sebeovládání lidé zbyten gestikulují, zbyproto nastává tu zvýšená innost

rozilují

—

srdení.

K úkazíjm ochromení, obyejn vykládaným za vzrušení, patí též otupenL pocitu únavy. Je pevn zakoennou vírou, že alkohol unavené posiluje k nové innosti a k podstupování nových námah. Pocit únavy však ventilem bezpenosti na našem stroji. Kdo omamuje pocit únavy, aby mohl dále pracovat, podobá se lovku, který násiln zave ventil, aby mohl stroj pe-

jest

topit.

Práv tato klamná domnnka, že totiž ailkohol unavené posiluje, je nejširší vrstv lidové velmi osudná. Chudí lidé, jichž píjmy beztoho nestaí na existenci lovka dstojnou, jsou tímto pedsudkem svádní k tomu. že vydávají velmi znanou ást svých píjm na lihové nápoje, místo toho. aby si za opatovali vydatnou a chutnou stravu, která je jedin k tomu zpsobilou, aby

n

k jejich

tžké

práci

je

vyzbrojila.

2e tento pedsudek o posilujícím psobení alkoholu je tak nevyplenitelným, vysvtluje se ze zkušeností, které mají Hdé pravideln pijící. Kdo si totiž jednou zvykne na pravidelné požívání alkoholu, skuten alkoholem stává se zdatnjším, nežli by byl. kdyby mu alkohol náhle byl odat. Nepodailo se dosud zjev tento vysvtliti, psozvykli, je však tomuto obbení jed na ty. kteí si na

n

dobné. Odejme-li se morfinistovi morfium,

nemže

pra-

morfium ho „sílí". Kdo však není na 7>ádné narkotikum zvyklý nestane se žádným narkotikem zdatnjším. Nade všecky vdecké úvahy jasnji dokázaly neužitenost, ba škodlivost nepaítrných dávek covati, ani spáti, ani

jísti,

—

i

alkoholu tisíceré pokusy, uinné ských mass. Tyto dokázaly, že

podnebí

af ve v alce,

i

pi zásobování

vojen-

vojáci v každém v míru, za vedra.

dešt mahy

zimy nejlépe snášejí všechny násvízele nejtžších pochod, když neposkytuje se jim úpln žádných lihový ch nápoj. i

a

Jsou to zkušenosti potvrzené v^OJskem anglickým pi výpravách v území kaffr. v záp. Africe, ve válce Ašantské, v Canad v Indii. Zvlášt pouná jsou pozorováni uinná na „teetotalech", úplných abstinentech, kteí jsou v anglickém vojsku etné zastoupeni. Tito, jak známe, zavázali se písahou, že ani kapky lihových nápoj nevypijí; nepili tudíž ani v dobách, kdy ostatním vojákm i

byly vymovány mírné dávky, tito táhli s ostatními a prodlali tytéž trampoty a tu bylo konstatováno, že teetotalové snášeli irainpoty lépe, že byl u nich poet nemocných menší, rovnž me-nší že byla jejich úmrtnost. Tento pokus je proto zvláš pouným a závažným, ponvadž se tu nejedná o srovnání abstinent s nemírnými pijáky, nýbrž o srovnání jich s lidmi pijícími velmi mírn. Nebo vojáci nemli zcela žádnou možnost získati si více alkoholu, nežli jim ve velmi mírných dávkách bylo vymeno. K stejným zkušenostem došlo se ve vojsku severoamerickém, na nmž inny pokusy stídav s mírnými dávkami alkoholu s úplnou zdrženlivostí. Doktor Frank H. Hamilton vyslovuje se o tom následovn. „Je velmi žádoucno, aby se podobné pokusy ve vojsku Spojených stát již neopakovaly. Zkušenostmi a pozorováním pišli i

bezpenému pesvdení, že pravidelné požíváni alkoholu není za žádných podmínek zdravým osobám prospšno. S tmi, kteí stali se jednou vojáky, neiníme žádných výjimek, je zima, horko, panují dešt, ba ani s dívjšími pijáky neiníme rozdílu." K podobnému výsledku dosplo se též u vojska námoního: a na tisíce lodí kupeckých vydá se v Americe a v Anglii na cestu, bez kapky alkoholu. Tato zkušenost

jsme k

a

a

10

potvrzena v krajích tropických, v pásu mírném a zvláš v KTafinách polárních. Vtšina lovc velryb jsou

talké

„abstainers"

úplní

(abstinenti)

a

tebas zkoušeli

tolik

trampot a svízel, nemají na svých lodích kapky alkoholu.

A

co platí o námaze tlesné platí též o námaze duKaždý, kdo tu uinil pokus s rozhodností, pipustí, že duševní práce, af je jakého chce druhu, nejlépe se

ševní. snáší,

když se

lovk

lihových nápoj

úpln

zdrží.

Alkohol tedy neposiluje nikoho, otupuje pouze pocit únavy.

K trapným pocitm,

které alkohol otupuje, patí též Dlouhá chvíle práv tak, jako pocit samoinným zaízením, které chrání a regu-

pocit dlouhé chvíle.

únavy luje

je

naše

ústroji.

Tak, jako nás pocit únavy nutí k od-

poinku, nutí nás muivý pocit dlouhé chvíle ku práci a námaze, bez nichž odumely a zmalátnly by naše svaly a nervy a zdravý stav by se tímto zpsobem znemožnil. Není-li dlouhá chvíle odstranna njakou námahou roste tak, že konen stáv^á se silou skuten démonickou. Je zajmavo, k jak zoufalým prostedkm sahají prázdní a leniví lidé, jen aby beze vší námahy unikli démonu dlouhé chvíle. Nepetržit pudí je tento ze spoleností do spoleností, ze zábavy do zábavy. Marná však byla by všechna snaha po uprchnutí, na konec poznali by pec, že je nezbytno napnouti svaly a mozek, aby zase nabyli klidu a spokojenosti, aby tak svou vlastní prázdnotu vyplniH ale ješt je tu alkohol. Alkohol lehce a jemn od démona toho je osvobozuje. Piják a spolenost lidí pijících nikdy si neuvdomí vlastní pustotu a prázdnotu. Nepotebujíf žádných zájm, žádných ideál, vždy mají blaho a píjeminost narkosy. Nic není pro vývoj lovka osudnjším, nic takovou mrou nepochovává a neruší vše nejlepší, co v je, neusmrcuje každý zbytek energie

—

nm

11

tak neodvratnou jistotou, jako stálé omaTnování dlouhé chvíle alkoholem.

s

Musí býti položen draz na to. že mezi všemi lihovýrni nápoji pivo je v tom ohledu nejškodlivjší, nebo žádný jiný nápoj nehodí se tak dobe k tomu, aby byl k zahnání dlouhé chvíle zneužit. Filisti se dsí pouze tehdy, když se stane nkdo zlodjem neb vrahem z koalky. Že tisícové pi piv zhloupnou, zblbnou, sešpatni to je nechá zcela klidnými a lhostejnými. Vždy je to

sobeckém klidu nijak neruší. Pivo je už z toho nejškodlivjším z lihových nápoj, že žádný jiný tolik nesvádí, jako práv pivo. Píti koalku je považováno ve všech vrstvách za hanbu, pitím piva se však duševní elita našeho národa chlubí. lovk na žádný nápoj tak rychle si nezvykne, jako na pivo a pec není nápoje, který by tak rychle zkazil chu k normálnímu jídlu a neškodným požitkm, jako práv pivo. Není nápoje, který by tak svádl k nemírnnsti. (obhájci piva uvádjí obyejn ve svj prospch, že jest pivo zárove látkou výživnou. Nedá se ovšem uipít, že obsahuje pivo znané množství uhlohydrát, totiž dextrinu a cukru. U vtšiny lidí není však uhlohydrát nedostatek, naopak je jich spíše nadbytek. Není tedy žádné píiny pro by mly být uhlohydráty potrav v tak drahé form dosazovány. Uvádí se ješt ve prospch rozedných lihových nápoj, totiž piva a vína. že podporují trávení. Ze skutenosti však víme. že je tomu práv naopak. Mnohé pokusy na lidech zvíatech, zvláš pokusy na lidech pomocí sondy žaIudko\é a pak pozorování na osobách s pištly, jednohlasn potvrzují, že již mírné dávky piva a vína v

jejich

dvodu

i

staí,

aby v trávení

znan

pekážely

a je zpomalily.

mírné požívání lihových nápoj nejen bezúelným, nýbrž škodlivým, vyplývá zcela zeteln také

2e

je

i

12

ze statistiky anglických pojišovacích ústav. Tyto, jak prmrné trvání života je u absti-

známo, dokázaly, že

znan

nent

delší, nežli u lidí

poskytují tyto ústavy

mírn

pijících.

abstinentm prémie

A skutené

— 15

10

pro-

cent,*)

Význam lihových nápoj, jakožto lék, písn jest odod významu jejich, jako požitin. Dle úsudk mno-

lišovati

hých dati.

léka nemžeme dosud alkoholu, jako léku postráDkazy prospšného jeho psobení nejsou však do-

sud ješt podány.

Každému myslícímu ilovku jest samozejmým, že mohou býti lihové nápoje pedepsány pouze proti akutním neduhm, k ulehení doasných bolestí, nikdy však proti neduhm chronickým, a sice z téhož dvodu, z nhož se proti chronickým neduhm nesmí pedpisovati morfium aneb chloralhydrát leda. že by se jednalo o „Euthanasii", o ulehení smrti.

—

Lidé pijící pivo pravideln se omlouvají tím, že je voda nezdravá. Musíme jim odpovdt, že nedbalost pi obstarávání pitné vody nemá u velkého potu lidí mezí. erpat víno z Bordeaux a pivo z Mnichova je malikostí. erpat však vodu ze studny sousedovy je vcí nemožnou. Kdyby byl vnován obstarávání dobré pitné vody jen stý díl asu a síly, které vyžaduje produkce alkoholu, nebylo by nikoho, kdo by musel pít vodu zdraví škodlivou. Avšak i pi špatné vod jest u lidí pijících vodu poet nemocí a úmrtnost daleko menší, nežli u mírných piják ') Viz: James Whyte „Does the use of alcohol sliorten fe?" Manchester 1889. Nmecky vyšlo v Basileji v „Schriftstelle des Alkoholgegnerbundes." Srovnej též zprávy vyšlé o tomto ped1

mtu sitten

„Internationale Monatschriít zur Bekämpfung der Trink1891 1900. Vydala x Schriftstelle des Alkoholgegnerbundes«

v

V Basileji.

—

13

piva; jak ostatn zkušenosti anglického vojska a anglických pojišovacích ústav beze sporu dokazují. Mnozí lidé tvrdí, že nepijí alkoholu pro jeho úinky, pijí prý ušlechtilý mokj révy pouze k vli jeho píjemné chuti. V tom je nco oprávnného. Je veskrze oprávnným, hledíme-li zvýšit píjenniost své tabule. Ale radost, kterou pipravuje a lahodná chuf vína, jest koupena píliš draze a na újmu jhiých i)ochoutek. Požíváním alkoholu stává se naše chuf zcela perversní; jest výhradn obrácena k masitým pokrnunn. Pijáku znechu-

vn

tém

cena

jest

potrava, jež

zdravému

lovku

nejvíc radosti

zpsobuje, po níž také dcko, vedeno jsouc zdravým pudem, sahá. totiž cukrem bohaté ovoce a vbec jídla sladká. Jakmile se lovk úpln vzdá lihových nápoj, opt nabude chuf dítte. Pirozený instinkt jest v tomto pípad v nejlepším souzvuku s výsledky íysiologie, která dokázala, že cukr jest prnnienem síly sval. Ve všech recích na svt má slovo „sladký" zárove význam neho píjemného. Pestává-li nám být sladké píjemným, tu poukazuje to na nepirozený stav vcí. V takovém stavu nachází se piják. Pijákem oznauji pak každého, kdo necítí se volným, nedodá-li svým orgánm každého dne alkoholu, af už ve form piva i vína. se

Tvrdím tedy, že odstranním lihových nápoj zvýší lahodnost naší tabule, nebof získáme tak mnohem

vtší rozmanitosti. Ti, kdož vystupují proti alkoholu, bývají hned cejcho vání, jako asketové. Budiž mi proto dovoleno, abych své

pesn vymil. Pevážná vtšina lidí nemá dostaten chutn potravy. A práv z neukojené touhy po píjemném a zdravém vzrušení nerv ichových a chuových, tudíž celého nervového systému vzniká ta nezdravá touha po njakém zvláštním požitku. Výživné látky mají však býti samy stanovisko k této stránce

14

sob zárove

Kdyby všechny peníze, které vydávány za narkotika, vydány byly na zlepšení stravy, kdyby vnován byl všecken ten dmysl a ostrovtip tomu. by potrava stala se chutnjší, a ne, jak se dje dnes nerozluštitelnému problému, jak totiž opatit pivo, po nmž by lovk nedostal kocovinu, pak nebylo by tu vbec touhy po požitcích narkotických. Musíme se snažit do našeho jídelního lístku uvést co nejvtší zmnu a rozmanitost, abychom se tak po-

V

požitky.

jsou dnešního dne

—

.

každé jídlem znova osvžili.

Nedostauje dodati žaludku nezbytné quantum bíltuk a uhlohj'dratu. Pojídání samo v sob má

kovin,

lovk ností.

as k jídlu má býti slavskuten se osvžíme a posilníme novým námahám.

pipravovati

Nebo

radost,

jen tak

k nové práci, k

Tvrdím, že lovk, lihový ch nápoj, nieho neztratí, naopak, že stane se úasten vtšího štstí, vtší radosti ze života. Odmítám výitku

který se

askese.

zekne

Dosud

stopovali jsme v úvahách svých pouze následpití. Není dnes mou úlohou líit následky pití nemírného. Bylo tak asto dokázáno, že nejvtší bída svta má pvod svj v zneužívání alkoholu a je to vcí tak všeobecn známou, že dnes omezíme se na

ky

t.

zv.

mírného

zcela krátké pipomenutí

známých vcí.

Je známo, že ze zneužívání lihovin vzniká celý zástup nemocí, že není v tle našem orgánu, který by ped zhoubným jich psobením byl ušeten. Anglití lékai dokonce uvádjí, že polovina všech nemocí má pvod svj všichni lékai shodují se v tom. že v alkoholu. mnohé z tchto nemocí jsou v znané míe ddiné, zvláš je tomu tak s chorobami nervovými, poínajíc od zcela Na p. lehké nervosy až k vyslovenému šílenství.

Tém

15

Z 300 blbých dtí 145 dtí mlo rodie pijáky, jak pozorné vyšetení zpsobu života a zdraví rodi dokázalo.

Stejn známým

pomr

mezi pijáctvim a zloinúedníci a editelé vznic všech civilisovaných stát shodují se v tom, že 70 až SO procent všech zloin jest výsledkem pití alkoholu.*) Dle statistiky vypracované na základ 32.837 vzumístných ve 120 ústavech všech ástí íše nmecké, jest zejmo, že 46 procent všech vražed vykonáno „v stavu opilém"**) Pi usmrcení obnáší pomr ten bS procent, pi tžkém poškození na tle 74 procent, pi lehkém poškození na tle 63 procenta, pi vzpírání se moci vládni jest

jiostí. Trestní soudci, policejní

lóm

76 procent,

pi porušení domácího

klidu 54 procent,

pi

mravopoestnosti 77 procent. Dále je známo, že ve vtšin civiJisovaných stát svta 20 až 40 procent choromyslných muž dkuje svj hrozný osud alkoholu. Budiž ješt pipomenuto, že velká ást rozvod a

pestupcích

Viz:

')

sír.

proti

A.

Baer:

Alkoholismus.

Berlin.

Hirschwald

337—360; rovnž A. Baer: Die Trunksucht und

Víde

a

Lipsko,

vyd. Urban a Schwarzenberg. 1890.

pednášku Otto Langa Vyd.:

ihre

„Schriftstelle

1877.

Abwehr.

Srovnej též

.Alkoholgenuss und Verbrechen" Basilej. des Alkoholgegner Bundes", rovnž lánky :

v „Internationale Monatschrift".

} Proti tomuto tvrzení Baerovu bylo namítnuto, že tyto zlopijáky, ne však, když byli v stavu v život pijáka stídají stále dva stavy: totiž opilství a kocovina. Piják nedopustí se zloinu, když má kocovinu, nebo nemá v tomto stavu žádné energie ani odhodlanosti, nejdív se napije do opilosti a pak dojde k zloínnému dílu. Není vždy možno zjistit píinnou souvislost mezi zneužitím alkoholu a zloinem, musíme tedy uznat, že hrozí nebezpeí, že píinu zamníme s následkem. íslice mohly by býti píliš vysoké, mohly by však také býti piliš nízké. Alkohol však bývá stále užíván; k omámení dlouhé chvíle, svádí k zahálce a „zahálka je matka nepravostí", snižuje schopnost k práci a vydlávání, uvádí lovka

iny byly vykonány notorickými opilém. Musíme uvážiti, že se

16

sebevražd má v alkoholismu svj pvod. V Dánsku 25 procent všech rozvod, v Anglii 30 procent všech sebevražd, v Rusku dokonce 40 procent všech sebevražd má v svj pvod.

nm

Celá taito hrza vystoupí snad ješt zetelnji, když místo procent uvedeme absolutní íslice.

„Jen ve Spojených státech severoamerických, tak

nám

praví minister Everett,

— 1870

konsum

lihovin

v

letech

na národ pímý výdaj 3 miUiard, nepímý pak 600 million dollar, zniil 300.000 život hdských, vehnal do chudobinc 100.000 dtí, nejmén 150.000 lidí do žalá a donucovacích pracoven, zavúiil pi nejmenším 2000 sebevražd, ohnm a násilím pivodil ztrátu aspo 10 million dollar, 20.000 žen udlal vdovami, million dtí sirotky." 1860

uvalil

Ve vtšin stát evropských poskytl by takový pehled ísla ješt daleko nevýhodnjší. Nesmíme zapomenouti, že se do ad tchto íslic dostane jen pranepatrná ást všeho neštstí. Od první sklenice až k šílenství, zloinu, zoufalství, sebevražd je dlouhá stupnice! Statistika všímá si jen tch, kteí klesnou nejhloubji. Nezapomeme také, že všechny tyto žalostné zjevy zárove, nií štstí nevinných. Co je znieného štstí rodindo špatné spolenosti, znova a znova iní jej tvorem, který za sebe pokušení, udušuje nemže se zodpovídati, iní jej bezmocným jak neml by tedy tisknout lovka níž v hlas svdomi, Výsledky a níže, jak neml by ho konen dohnat ke zloinu. psychologické dedukce shodují se úpln s pesvdením tch, kteí následkem svého povolání jali se studovati v praktickém ži-

nm

—

vi

vot

spojitost mezi pijáctvím a zloinností. Je proto velmi zajímavo pozorovati, že ve státech a obcích, kde je výroba alkoholu zakázána, zloin ubývá. Spolehlivé zprávy o tom nacházejí se v „Internalionale Monatschrift zur Bekämpfung der Trinksitten" Basilej.

Vyd.

„Schriftstelle des

Alkoholgegnerbundes". 1891—1900.

riého.

kolik žalu. kolik hlubokého, hlodavého duševního

nevinných spolutrpících, z nichž se do stakanceláe neprodere žádná zpráva. A te pihledínme k hospodáské stránce této otázky. V nkterých krajích Kvropy zpracuje se v alkohol tvrtina všeho sklizeného obilí. Veznieme-li za prmr pouze jednu desetinu obilí, tu znamená to jinými slovy: bolu, kolik slz

tistické

desetina zemdlského obyvatelstva zamstnává se výrobou alkoholu. V Evrop však živí se víc než polovina

všeho obyvatelstva zemdlstvím. Uvažme plochy

pdy výhradn vnovány

jsou

dále, že velké

pstní

vína, že

vinice však jsou

zlými lupii, nebof vyžadují mrvivo, které je s velkou námahou na jiných polích získáno. Uvažme dále, že k producentm alkoholu patí též patiný díl všech dlník zamstnaných pi stavb a zaizování pivovar, pak všichni, kdož se zamstnávají vlastním vaením piva, pipotme k tomu ješt všechny obchodníky, kteí jsou inní pi rozesílání alkoholu, pak celé ohromné voje hostinských sklepník a sklepoiic, a tu musíme doznati, že velmi znaná ást snad celá desetina veškerého civilisovaného lidstva s horeným spchem se zamstnává, rok co rok, den co den výrobou jedu, který pak všickni vespolek spotebují, aby tak niili práci, prázdnili kaisy, plnili chudobince, nemocnice, blázince, káznice!. Je to dstojný úkol pro nejnadanjší národy svta, pro ddice kulturní práce stailetí!?

—

—

Otázka

je:

této hrozné

Co máme podniknouti bíd?

proti

Chceme-li tuto otázku zodpovídati, ihned narazíme. Jsouf mezi lidmi dva tábory, podmínné základním rozdílem v pojímání svta: jedni v mravní pokrok, druzí v nj neví, pouze v pokrok rozumový. Z toho dvodu hrozí se tito všeho nátlaku dle jejich mínní se nátlakem dosud nikdo nestal intelligentnjším, a mravn

ví

ví

—

2

18

lepšími se lidé nestanou tak jaáco tak;

in

motivy zstanou na asy stejn dobré, stejn špatné, k emu tedy užívat moci!? Af si každý nerušené bojuje svj boj o existenci, hloupí podlehnou, chytí zvítzí, to je jedin možný a mysHtelný pokrok.

vné

prmrn

—

S píslušníky tohoto smru nebudu se píti. Zavedlo by mjie to píliš daíleko. Obracím se k tm, kteí skálopevn v mravní pokrok lidstva. Svtové djiny nám dávají pro víru naši svdectví a nevím pro bychom tu chtli déle žíti, nemli-li bychom této víry. Každý však, kdo sdílí víru v mravní pokrok, ví, že bez donucení není možno indiviuum, ani národ k mravnotsi vychovati. Zde

ví

má zasáhnouti moc iny — ba dokonce

zloinm

státní.

Má-li stát práva trestat zlopak má také právo

trestat je smrtí,

pedejíti.

Vím dobe, že liberální doktrináství se tomuto názoru vzpírá. „To by pec bylo poruníkování " Každý však pipustí právo poruníkováhi, jedná-li se o jiný jed totiž o morphium. Prodej morphia jest zakázán ve všech státech. Zde jednotlivec je skuten ped svou vlastní slabostí chránn mocí státní. Je velmi charakteristickým, že každoron na sta léka propadne morphinismu, nebo pouze oni mají k morphin snadný pístup, pouze oni jsou vyloueni z dobrodiní státního dohledu. Zde vidím.e, že intelligence lovka nechrání; nikdo nemá ped oima zhoubu, která mu hrozí, jako práv léka, a pec potebuje proti své vlastní slabosti ochranu. !

—

Rovnž lichváství

jest zákonem zakázáno. Nesnad také v tomto zákaze poruníkování a omezení svobody? A není lichvá ješt stokrát lepším, nežh producent a prodava lihovin?! Onen loupí své spolubližní pouze o jejich peníze, kdežto tito loupí je o peníze, loupí je o zdraví, rozum, est a svdomí! leží

19

Hazardní hra ných státech. A

zakázána ve všech civilisovakteré by mohlo spolehazardní hry, je v pomru k následje

pec nebezpeí,

nosti vyplynouti z

km pijáctví pranepatrné. Co byste asi mysleli, kdyby nkdo ekl:

Mne

hazardní hra tší.

osvžením;

je

mi to po práci nejmi-

mne; uvádí mne

to na jiné Není zde pro mne prožádného nebezpeí; mohu se úpln opanovati; nikdy nepipustím, by mi tato záliba vzrostla ve váše; proto bych si pál, by byla na každém rohu oteveaia herna, abych tam mohl zajít, abych mohl, kdykoliv se mi toho zachce se pobavit. Jsou-li jiní tak bezcharakterní, že sebe a rodinu svou uvrhnou v bídu co je do toho!

lejším

rozptyluje

myšlenky.

—

mn

Piznejme pravdu! To

je stanovisko, které zaujímá otázce alkoholu velká vtšina lidí. Nic nám neposkytne tak hluboké poznání v úzkoprsnosti lidí, jako pelivé pozorování stanoviska jejich k otázce alkoholu. Jak máme to nazvati, ekne-li si lovk: ..Tebas táhly každoron milliony mých bližních do nemocnic a káznic, tebas milliony jednotlivc s rodinami upadalo do nejvtší bídy, tebas byli dohnáni k zoufalství a sebevražd,

vi

i

jen

když já když

— jen

mám já

každý

mohu v

veer svj džbánek

piva,

aneb

klidu užit dividendu z pivovarské

akcie!

Zamítám obvyklou výmluvu, že totiž lovk nedává píklad nestídmosti, je-li v pití vždy mírný. Má-li nkdo tu pednost, že se ovládá nezbavuje ho to proto ješt povinnosti, aby sílou píkladu psobil na ty, kteí mohou býti zachránni pouze úplnou abstinencí.

Nesmíme zapomenout, že ješt nikdy nebyl piják zachránn tím, že si pedsevzal píti mírn. Ve všech pípadech, kde se záchrana podaí, podaila se pouze z pesvdení, že jedinou spásou jest odeknutí se první skle-

20

nice.

A

pití

celého národa

nemže

být

vyléeno

jinak,

nežli pití jednotlivce.

Za druhé nesmíme zapomenout, jak mnoho zmže Nesmíme zapomínat, že velká vtšina lidí vbec po píinách se netáže. Netáží se: „pro to mám udlat?" píklad.

nýbrž pouze

zmže

,.iak

se to

dlá?" Proto píklad vážených

všechny rozumové dvody a všechna kázání. Ti, kteí se domnívají býti povoláni k tomu, aby vychovávali lid, mají zaít se sebou samými. Je pední povinností tídy vzdlané, bohaté a panující, aby psobila svým píkladem. Jen tak vybojuje si právo, aby vydávala zákony proti pijáctví mass. Pokud, ale chudým budou bráti koaJku, sami však nebudou ochotni vzdáti se vína, potud žádný neuví v nezištnost jejich snah. Pro istotu totiž obti, pohnutek je pouze jeden zkušební kámen tisíckrát více, nežli

—

které lidé pinášejí.

—

a Nikdo, kdo oddává se požitku lihových nápoj nemže se to bylo sebe mírnjší požívání vína zbavit výitky, že svádí jiné. Každý piják pil kdysi mírn. A každý, kdo svým píkladem svádí jiné k mírnému pití, svádí ást jich k nemírnosti. Uvádí kameny v bh, nebude

by

—

by

pak více v jeho moci v jejich letu je zadržet. Výitka svádní netýká se nemírných. Naopak tito mají velkou zásluhu, nebo jiné svým píkladem odstrajsou mírní. Pokud neustane svádní, šují. se svými následky: nemocí, šílenneustane nemímost stvím, zloiny. Kdo toto nevidí, nezná djiny boje proti al-

Svdci

i

koholu.

Však dost eí. Mluvením a pednáškami, nebude

pemoženo

sobectví, to poráží boj a bída, „krev a železo".

Francouzové po své porážce vydali ihned zákony pijáctví. se,

co

je

Nmcm spitým vítzstvím, ani

proti

nenapadlo zeptat ve stát shnilého. Není to však pouze boj s ka-

21

nony a bajonetty, který pivádí na denní svtlo, co je ve stát shnilého. Vystupujef to na svtlo v nemén vražedném a nelítostném zápase „míru", který národové spoliu vedou na poli hospodáském. Je všeobecn uznáno, že v boji semitské rasy s^ostatnimi národy evropskými Antisemiti stídmost a zdrženlivost jé^její hlavní zbraní. méli by pec zaít svou agitaci tím, žeodložili by své ohyzdné pití. Je rovnž všeobecn uznáno, že pi kolonisování nových ástí svta jsou ve velké výhod ty rasy, které se alkoholických nápoj zdržují. Je známo, že pi svých germánských ctnostech, v Americe Nmec, ponvadž práv tolik visí mizí mezi ostatními národy na svém džbánku piva. V „mírném zápasení' národ, rasa, která alkoholu se nevzdá, bude nelítostn ušlapána. i

—

i

—

Nemžeme ekat dárné prací.

spásu pouze od státu. Moci zákonomusí soukromé spolky razit cestu pípravnou Spolky ty musí však hned ze zaátku budovat na

zásad

úplné abstinence. Djiny boje proti alkoholu nás uí, že spolky hlásající umírnnost nikdy nic nedocílily, ba svou poloviatostí že pivodily na se kladbu smšnosti, kdežto spolky hlásající úplnou abstinenci vykazují se nejskvlejšími výsledky. V nkolika státech severoamerické unie bylo lidem odhlasováno,*) že má být v dotyných státech výroba, jakož prodej lihovin naprosto zakázán, o totéž pak usiluje ve všech ostatních státech i

strana tak

každým dnem

zvaný

notlivým

Vtšina stát pijala Tento zákon udluje jeda obcím venkovským nkdy také celým se vzmáhající.

„local option law".

mstm

') K orientaci o tomto mocném hnuti v severní Americe doporuují následující spisy: „One liundred years of temperance, a memoriál volume of the centennial temperance Conference, held in Pliiladelphin, Pa., September 1885." New-York 1886 a „Anuual report of the national temperance society and publication house." New-York. Dále asopis „The national temperance advocate".

22

hrabstvím právo, aby, pejí-li si toho, zakázaly výrobu a prodávání lihových nápoj; v ostatních státech strana, která o tento zákon usiluje, roste ze dne na den.. V.Anglií složilo písahu úplné abstinence už pt million lidí a strana liberální pojala v svj program zákon, t. zv. „local Option". Švédsko poítá 300.000, Norsko 200.000, Dánsko 100.000 abstinent. Finsko již docílilo zákon („local Option") a venkovské obce bez výminky ho použily, to znamená, že dva milliony lidí nemají pístupu k lihovinám. Ve Švýcarsku zemi vína, staví se mnohé obtíže v cestu zde pivedly to spolky abstihnutí abstinenní. A pece se vzmáhá.*) nenní na 20.000 len a hnutí na celé Vbec se ukázalo, že není možno zadržeti toto hnutí, kde jednou zásada úplné abstinence byla pijata. Musí tak dlouho rsti a taky bude tak dlouho rsti až konen získána bude ve sborech zákonodárných velká vtšina a tak dosažen bude cíl spolk, totiž úplné odstranní lihových nápoj. i

áe

protestuje ve jménu osobní svobody proti zádokazuje tím pouze, že otázku tu ješt ne promyslel. Pi pažadavku „úplného zákazu" jedná se

Kdo

kazu

lihovin,

prost o první a nejpirozenjší právo lovka. Jedná se o právo nutné sebeochrany. Nesmíme pec nikdy zapomínati, že piják neškodí jen sob samému, nýbrž že ohrožuje celé své okolí. Každoron statisícové hynou z p ijáctví jiných. Pipomínám statistiku zloin a úraz

Pipomínám nesetné rodiny, kteí jsou pijáky ztrýznny. Pipomínám milliony tch, kteí následkem pití jiných picházejí na svt nemocni a bídní, a kteí pipadnou na ') Hnutí alstinenní ve všech tchto zemích nejlépe možno sledovati v asopise „Internationale Monatschrift zur Bekämpfung der Trinksitten" Basilej. Vyd. „Schriftstelle d. Alkoholgegner-

bundes". 1891—1900.

2S

obtíž spolenosti s celou svou bídou, a miiliony tch. kteí bídu svou dávají v ddictví svým dtem, a dtem

svých dtí. Stží se už najde jiných

nebylo tžce

ublíženo.

lovk, kterému by

pitím

Máme právo

sebe-

obrany. Nejsme nijak povinni žíti s lidmi, kteí mají stále otupené mozky. Jen aby bylo v naší moci zloádu tomu zabrániti, právo k tomu máme již dávno!

asto slýcháme, že by násilnými prostedky konec konc pec nieho nebylo dosaženo; že by lid pak sáhl narkotikm a teba ješt nebezpenjším, totiž Kdo sahá k tomuto dvodu prozrazuje, že udlal se svými argumenty naprostý bankrot. Toho dvodu možno užíti proti každé snaze po lepším život. Totéž by bylo, Ckl-H by otec: Nestojí za to, abych se snažil své syny vychovávat. Jakmile jim jednu nezbednost zakážu, hned vynaleznou jinou. Dobrá vláda má k jiným

k opiu a morphin.

—

být neúnavnou v boji s hloupostí a slabostí mass. Tvrzení, že ve stát Maine konsum opia a morphia vzrostl, když alkohol zakázán, je ostatn jen zúmyslným výmyslem.

Slýcháme též asto, že abstinenní snahy vedou ku petváce. Této námitky mže rovnž býti užito proti snaze po pokroku. Jakmile se vážení a vlivuplní lidé pidají njakému hnutí, vždy najdou se lidé, kteí se k nim pidají z petváky. Máme však proto ustát v úsilí po

mravním pokroku?! Poet tch, kteí pijí z petváky je doma tisíckrát vtší, nežli poet tch, kteí z petváky nepijí.

Konen

pak slýcháme ješt tuto námitku: Kdyby byl alkohol vskutku tak škodlivým, bylo by pokolení lidské dávno iiny lidské.

již

zahynulo,

Musíme na

vždy

je pijáctví starší, nežli

tuto námitku

d-

odpovdti, že v do-

bách dívjších nebylo možno vyrobiti takové množství alkoholu, jako dnes, kdy zdokonailené hospodáství polní,

24

pokrok ve fysice a chemii zárove lem slouží tomuto svádní íidu.

s

obrovským

kapitá-

Nezapomeme,

že koalka zaala se rozšiovat teprv v dívjších dobách akciových, parních pivovar ani pivních palác, které lákají dav elektrickým svtlem a zvuky plného orchestru. Všechny ostatní námitky, které se inívají proti odstranní alkoholu, jsou práv tak tendenní a mžeme zrovna tak lehce vyvrátiti. Vím však, vysoce vážené shromáždní, že byf bych všechny námitky vyvrátil, pec

ped

250. lety, a také nebylo

rnnozí z Vás^ eknoju:

To vše je šedá theorie, Pro nejiiáme_použjt bož^ ského daru pírody?! K emu dozrávají hrozny v sluneních paprscích, pro zraje ušlechtilé víno!? Všichni básníci je opvali! Lidem bohm srdce tišilo! Máme my se jemu vyhýbati? Pro nemáme otupovati rozum? Nechceme býti vždy chladní, rozumní a vypoítaví! Chceme býti bezstarostní. Chceme pec nkdy omládnouti chceme být bezstarostní a šastní, jako dti! Co stalo by se ze svta, kdyby panovala v jen chladná vypoítav ost?! A nevede také chladná vypoítavost k nemravnosti, k zloinm? A nejsou zloiny z ní plynoucí zloiny ze všech nejohyzdnjší?! Životu citovému musím k jeho právm pomoci se to stane jak stane! A nejde-li to jina tedy pomocí alkoholu ..Milujeme dobré lidi a nápoje sílící!" Vážené shromáždní! Pravý opak všeho toho jest pravdou! Není nikterak pravda, že bez pomoci alkoholu i

—

nm

—

—a

!

nemžeme uplatniti život citový. Vždy jsou pec na svt ješt ušlechtilejší radosti! Patí k tomu skuten notný kus duševní chudoby a hrubosti, aby lovk považoval radosti Bacchovy za nejvtší štstí, aby opojení alkoholem považoval za nejvyšší blaho! Vždy práv alkohol pePekáží lidem, aby vyhledávaU ušlechtilé radosti!

—

25

káží

nám v

ušlechtilém pátelství,

stýkali se ve spolenosti,

lených

v

níž

pekáží nám, abychom

bychom

se mohli

na spo-

ideálech zaháti.

se vespolek každodenn na tikteí nemají pranic spoleného, leda zálibu v témže piv. A jak nesmysln bývají asto sezvány spoleby nosti! Nikdo se netáže, mají-U tito lidé nco, v si rozumli, v by názory své vymnili! Ale pro by si také dlal hostitel zbytené starosti, vždy staí, postaví-li lahve na stl. a hned ocítí se všichni ve velmi píjemné nálad a druhého dne chválí laskavost hostitelovu a duševní vzpruhu takové spolenosti. Nemli-li bychom alkoholu, musel by si každý dobe rozmyslet, koho pozve, a mají-li také osoby, které má v úmyslu u sebe hostit, nco spoleného, pro co by se v spolené rozmluv mohly rozeihát

Ve skutenosti stýká

síce

lidí,

em

em

—

Vru,

že

by pak k by

nejediié spolenosti

vbec

njaký as do

ani ne-

aby svou prázdnotu. Konen by však u nich pec s nedolatelnou silou vypukla touha, aby mohli s nkým pohovoit o tom, co jich nitrem hýbe, a jejich nový spoleenský život pedil by vše, co kdy dokázala veselost pivní, nebo zakládal by se na radostném a jasném duševním život. Touha po sdílnosti a po úastenství jiných kotví hluboko v naší povaze, a není vbec možno ji vypleniti. Cím více chceme normální pud potlaiti, tím více roste! Potlaováním je pouze sílen a podporován; alkohol však živí a pstí pud spoleenský zcea umle a je pirozeno, že pak mdle živoí, jako umle vyhnaná kvtina. došlo. Lidé uchýlili

se na

ústraní,

vyplnili vlastní

—

Zvláš zhoubným jest, že už mládež sahá k alkoholu, aby jím udlala svj spoleenský život snesitelný. Goethe praví: „Mládí jest opilostí bez vína."

26

A pohledmie na tuto nmecké „Corpsstudenty"

mládež! Posume na p. naše Tvrdím, že by se tito synové mius rozutíkali do všech stran svta velmi brzy, mli-li by se spolu bavit bez alkoholu.*) Spolkový život, který se vytvoil umle pomocí alkoholu, pekáží, aby se akademická mládež seskupila pirozen dle spoleenských ideál a zájm. !

h

Ale ješt se to má s naší vzdlanou mládeží. Nezaínají napodobit hoši studentský život už na obecné škole? Už školáci neznají píjemnjší zábavy, nežli si s páteli posedt u sklenice piva. A nevede to ku pedasné starob blasírovanosti? Jak je možno, aby za tchto okolností nebyl všechen Idealismus už v zárodku

udušen ? Alkoholismus dlá lovka lenivým, znechucuje mu všechnu námahu. Jím znechutí se lovku dokonce požitek, který poskytuje krásná píroda. Kdo chce užít pírody musí s lehkostí pekonávat tlesnou námahu, musí s chutí choditi, veslovati, stoupati na kopce. Alkohol však tuto chu zabíjí. Piják s obtíží dotáhne se do nejbližší hospody a tam zstane, jako pilepený sedt. Vím sice, že hospody bývají stavny na místech, odkud je pkná vyhlídka. Jak zcela jinak hledíme však do širého, krásného svta pi statné chzi, a jak zcela jinak z okna hospody. Alkohol iní lovka tupým a nevnímavým nebo alkohol všechen nejkrásnjším radostem života cit zmrzauje. Alkohol tím, že umrtvuje smysl pro vše ideální, stává se mocnou peáíážkou v pokroku lidstva.

—

—

vi

Spisovatel je sám starý buršák, a nikomu nemže býti právo, aby sám se odsoudil. UiniWi jsem kivdu mladším kommilitonm, pak bude jim snadno mne usvdit, provedou-li experiment, který navrhuji. S radostí doznal bych pak svou vinu. ')

upeno

27

Chronický, národní alkoholismus nepipouští, aby si národ nedostatek ideálního citu uvdomil. Kdekoliv probudí se hlas svdomí, udušen je alkoholem. A kdykoliv se ozve touha po ušlechtilejších radostech, nepetržitý proud piva

ji

spláchne.

Zevnjšek vždy prozrazuje mizení ideálního smýšlení. Smýšlení lovka zrcadlí se v jeho oblieji. A podívejme se na alkoholiky, jak víc a více mizí ušlechtilejší tahy jich oblieje a jak ustupují hrubému výrazu. Polovina všech muž je tak zv. mírným požíváním alkoholu znetvoena. Shnieme-li vše dohromady musíme piznati, že tu nic nestojí v cest, aby byl alkohol postupn úpln odstrann, jedin jedno brutální egoismus, hrubá sobeckost. Tato sobeckost se však neudrží; konec konc zvítzí vždy nesobeckost; ti, kdož jsou ochotni pinést nejvtší obti, zvítzí. Tomu uí svtové djiny. A nech nám to pesvdení pi všech zklamáních života dodává síly. Budiž ono pramenem síly, abychom v boji vytrvali.

—

—

—

Naše bude vítzství!

Slovo k Aby vyvráceno

pvodem nek

12.

dlníkm.

bylo stále opakující se tvrzení, že

alkoholismu chudoba,

uveejnn

je

byl tento lá-

íjna 1890 v asopise „Schlesische Nachrichten"

(„Slezské Noviny").

lánku o alkoholu pichází v 39 ísle tohoto a že listu k závru, že je „pití koalky následek bídy", sociálních mže býti odstranno teprv „po úplné Pisatel

zmn

pomr". Na

to

chudému

musím odpovdti: K rozešení otázky, dlníku výhodnjším,

je-li

pestane-li hned požívati

lihových nápoj, anebo má-li radji vykati „na úplnou

zmnu

panujících sociálních

pomr"

—

ších soudc, nežU dlníci, kteí sami na

není povolanj-

sob

abstinenci

Takových chudých dlník V Americe se poítá deset milhon tch, kteí se všech lihových nápoj úplg zekli, v Anglii je jich na pt zavámillion. Též v zemích skandinávských statisícové zali se k úplné abstinenci.

zkusili.

jsou milliony.

29

Nejvtší ást tchto abstinent náleží k nejchudším

vrstvám

lidu.

tovali, zdali

pov

je.

A tažme

se tedy

te neho

tchto

lidí, jestli

nco ob-

postrádají. Jednohlasná jich od-

že nepostrádají

nieho! 2e

získali

vtší

práci, chuf k životu, štstí a radost! Nebylo-li tak.

ku

tom-u

pak by také píklad abstinence nikoho k následování

Zatím však všude, kdekoliv jsou spolky abstinen-

nelákal.

t

sílu

by

založeny,

poet abstinent

roste.

Kde jednou

hnutí ab-

stinenní vzniklo, nikdy ješt nebylo pozorováno, že by

ochablo a zaniklo.

Ve Finsku všechny venkovské obce zakázaly prodej výrobu lihovin zakázaly skoro všechny venkovské obce. Každým dnem roste strana, která žádá totéž pro obce mstské. Ve Finsku je tedy vskutku zhouba alkoholu u dvou million lidí odstranna, a ne proto, že odstranny jsou dnešní spoleenské ády, nýbrž proto, že ml finský lid mravní sílu, pekonati vlastní vinou zavinné lihovin,

píiny — tohoto zla. Píinou pití není lidská

tedy bída. Hlavní

píinou

První

náklonnost k napodobení.

jeho jest

sklenice

piva

nám práv tak málo, jako první cigarro. Lidé pijí, ponvadž pijí jiní. Jakmile si však lovk jednou na pití zvykne, tu ovšem nalezne dvody, jimiž je ope. Lidé pijí pi shledání, pijí pi louení, když mají hlad pijí, aby si chutná

hlad zahnali, jsou-li sytí pijí,

aby

se zaháli;

pijí,

aby

teplo

si

pijí,

dodali chuti. Je-li zima

aby

se ochladili. Jsou-li

aby mohli bdíti, trápí-li je bezsennost, pijí, aby Pijí, když jsou smutní, pijí, když jsou veselí. Pijí,

Qspailí, pijí,

usnuli.

je-li

30

když nkoho pijí.

ktejí,

pijí,

když

— A pro by taky nemli

je

nkdo

píti,

pochováván; pijí, aby zapomnli na ne-

štstí, nouzi a bídu!?

Ale ze všech

piším

dvod,

které vedou k

pití, je

nejhlou-

lovk chce zde pemoci následky píinu. lovk chce pekonat chudobu

tento poslední.

tím, že

zvtšuje

a zatím

zvyká

si

na výlohy, za které ochromí schopnost

práce a výdlku. Lidé chtjí sprostit se trampot a starostí a namísto, aby jich

šli

ke skutenému píteli, který by

je

v

Je-

snaze radou a skutkem podporoval, jdou do hospody,

k ošemetným

pátelm, kteí

nic,

všechno zavinily sociální

tší

je falešní

nemohou v

A

nmu

jako

je

pomry

„Ty nemžeš

napodobení

lilavní

píinou

pití,

abstinence.

tak je proti

Kde

nerazily

cestu spolky abstinent, tam ješt nikdy nebylo proti

nco

tito

úet.

zbraní píklad

cestou zákonodárnou

za

dnešní doby," tak

pátelé, kteí jim obrátí záda, jakmile

hostinci zaplatit

nejlepší

jim tvrdí.

pití

podstatného podniknuto. Za-

stoupení národa, které se skládá z pivovarník, lihovar-

ník, obchodník

teb

s

alkoholem a piják, nikdy

proti spo-

alkoholu úinné zákony nevydá.

Prosím tenáe, aby na konec dva body:

vážn

posoudili násle-

dující

1.

Všecka chudoba

a

všecka

bída, vznikající pelid-

nním, nespravedlivým rozdlením výdlku, zastavením mzdy, nezamstnaností atd., daleko nevyrovnají se bíd, panující v rodin pijáoké.

31

jiné bíd nepipouští tak málo otábíd pijáck, proto že tu bží o zla d zpsobené alkoholem, nedá se pozdji na-

2. F3oj proti

žádné

lení,

jak boj proti

d

n á. Zlo.

i

pravit.

Tím

není eeno, že nemáme vyzkoumat také všecky píiny chudoby a bídy a že nemáme proti ním bojovat všemožn. Boj proti alkoholu nám v této snaze

ostatní

nebude pekážet, nýbrž naopak bude nás podporovat. Chceme vykonat jedno, druhého se nevzdáme. G.

BUNGE,

Professor v Basileji.

;

Výatek,

jednající o alkoholu a zdatnosti pracovní.

Pro dlníka,

námahou tlesnou

který

jest

vyd-

nucen živobytí

své drahé, jest tím dležitjším nejen pro sebe, nýbrž svoje síly udržuje, nebof ony jsou jeho než pro kohokoliv jiného, kapitálem, z kterého pi dobré vli a neúmorné píli úroky tží, jimiž sebe a svou rodinu vydržuje. Neúnavnou, nepetržitou inností, která dnešního dne od každého, jenž ku pedu pijíti hodlá, co nejpednjší podmínka požadována jest, seslabí se bohužel tlo rychleji a síly se díve vyerpají. Jest tudíž palivou otázkou, jak dlník a jak my se vyživovati máme, abychom tak záhy svých sil nepozbyli, nýbrž tyto upevnili a zachovali v boji o existenci. Mnohý se pokouší zahnati únavu mezi dnem nastalou požíváním alkoholických nápoj, ponvadž tyto schopnost ku práci zvyšují. Tato schopnost jest však jen zdánlivá, nebof nervy a svaly jsou pro okamžik rozileny, povzbuzeny k vtší innosti, brzy objeví se však úinek opaný. Jsout veškeré lihové nápoje prostedkem pouze umle rozilujícím, ne posilujícím, a musí jich delší požívání na zdraví zhoubné úinkovati. Jest tudíž vítaným úkazem, že protialkoholistické hnutí, v posledníh letech uenci vyvolané, i na dlnictvo rozšíeno bylo tak, že v mnohých pípadech již místo láhve s koalkou, divé obvyklé, nyní konvice se studenou, nebo teplou kávou do práce brávána bývá. Zrnková káva, není-li požívána ve vtších dávkách, vzpružuje a oživuje bez odporu, aniž liy na zdraví škodliv psobila. Ona jest však drahá, aby v souvislosti s mlékem zobecnla jako „lidová potravina', a jest zapotebí tedy písady, která by chut uinila plnjší, odvar silnjším, ale kávu levnjší. Z této píiny je požívána skoro bez výjimky s kávovými náhražky, po nejvíce se známou Franckovou písadou ku káv, která dík své, na zrnkovou kávu píjemn psobící koenné hokosti, jakož své vydatnosti a touto psobenou lácí zlepšení kávy, záhy jak u chudého tak u bohatého obliby nalezla. Pro ty však, kteí jsou nuceni zachovávati pedepsanou diaetu, aneb ony, kteí s ohledu na lácí kávu zrnkovou postrádati musí anebo chtjí, bylo žádoucí, nalézti prostedek, který by bez pídavku kávy zrnkové podobnou chut, pimenou výživnost a zárove levným byl. Prostedek tento jest konen vynalezen a osvduje se již u tisíciS, jsa požíván s mlékem za teplou, silnou snídaní, aneb svainu, bez mléka pak co lahodný, zahívající doušek dlníkovi pi práci v zim a konen bez mléka vychladlý co výborný, žíze ukájející nápoj v letních vedrech. Tato specialita jest jedin podávána v pravém „Franckovu Enrilu', tovaru to, jenž je z domácích vegetabilních látek vyrábn, a akoliv teprve ped nkolika léty firmou Jind. Francka synové, která v tomto oboru v popedí kráí, do obchodu uveden, již mnoho tisíc odbratel lávati a to

i

ím

i

i

i

ml

i

získal.

„Enrilo" doporuuje se obzvlášt v onch pípadech, kde dosud používány byly pražené obiliny, které však, postrádajíce silné, osvžující chuti, trvale vyhovovati nemohly.

—

==zzz Agitaní

lístek

pro spolky zdrželivosti Doporuení hodné Koalení mor. Píspvek ku

ADÁMEK

K., Praha 1S84

a

lidumilnosti.

spisy: spoleenské bídy.

statistice

BOEK

Dr. V., Alkoholismus a jeho význam. Profil^xe a obrana. Asily pro pijáky a jich zásady se zvláStnim zetelem na Cechy a Moravu. Praha 1898.

BULÍ

Nové píspvky k beji proti alkoholismu. Praha 1903. KÁLAL K., Úinky liliových nápoj. Pro mládež dosplé. Praha 1900. KOSMÁK V., Zrcadlo koaleník, ili: Likér „de bluj"! Koalka Dr. K.,

i

pfuj

!

.

2 seš

K

1-—

K

2"

—

90 hal. 12 hal.

ä 24 h

NOVOTNÝ

Dr. V., O alkoholismu, jeho významu zdravotnickém a sociálním, be 6 barev, olirázky K. Šimiika. Praha 1904 50

PERUTKA

Sklenika koalky. Praha 1902 SÍDLO Fr., Nepítel lidstva. 9 vyobr. a l diagr. Bystr. p. Host. ŠIMSA Dr. (v Kri u Prahy), Tžký je boj proti alkoholismu. F. V.,

— eský zemský — Alkoholismus. Alkoholismus

TAGLIAFERRO

spolek proti alkoholismu.

(1905.)

Krátký pehled asových otázek. a škola. Praha 1901

J.,

Zhouba

hal.

14 hal.

1901.

.

vi%5)

.

.

.

...

20 hal. lO hal.

lO hal.

— PANYREK

Dr. D.,

lidu. Velehrad 1902

K

1-20

20 hal.

Slovo k ženám

20 hal.

Modrý kíž

10 hal.

WEICHSELBAUM-HENNING,

Poškození dležitých životních ústroj požíváním lihových nápoj. Aástnný vbras -o barvoiisktt. Velikost 721102 cm s krátkým výkladem od dvo. rady prüf. Weichselbauma .

Alkohol usmrcuje. Obraz naznauje nám ženo, eho jsi se dokala na svém muži

!

.

uvrženi jste do bídy!

Varuj se první sklenice! Malovaný Všecky

obraz. Velikost 73'|2X53

tyto a jiné protialkoholick''; spisy, jakož

i

Rbstínennísanatorium V

Nervosy

Kri

dra

agitaní

tyto

Bratí Suschitzkých, Víde

soukromý lázeský ústav

X.,

Šimsy

a pensionát pro clioroby

u Prahy

(celkové, srdení,

.

.

K

4'

K K

2-

cm

lií^tky

MD|lf|ll|l||

IIKI If IJlf K IMílWVV^

žaludení, pohlavní a p.\

kee,

obrny, tabes,

padoucnici

nismu. Léeni vodou, elektinou, klidem, výživou, zamstnáváním. Oteveno celý rok. Šest vil, rozloha 50.000 tv. ni. Ceny levné, výsledky osvdené. Bližší zprávy ochotn se podávají.

hledati

pomoc

v

o

Keplerpiatz 4.

i

teba

1*—

možno objednati

Ischias, migrény, záchvaty lizkosti, zádumivost, hypochondru, epilepsii, hysterii, poínající psychosy, následky alkoliolisiiiii a morfi-

^ff- Není

—

opilce v delirium tremens. Ubohá Jest nyní v blázinci a ty i tvé dti

cizin!

IHI

DO NOT REMOVE CARDS OR SLIPS FROM THIS POCKET PLEASE

UNIVERSITY OF

RC 565

B8419

ßio.McJ

TORONTO

LIBRARY

Bunge, Gustav von K otázce alkoholu