HVĚZD. Mrkosova kometa Reforma kalendáře Teleskopické meteory O ní bez ní ČESKOSLOVENSKÁ SPOLEČNOST ASTRONOMICKÁ

HVĚZD

Mrkosova kometa Reforma kalendáře Teleskopické meteory O ní — bez ní

ČESKO SLO VENSKÁ SPOLEČNOST ASTRONOMICKÁ

3

Program spolkové činnosti v březnu 1948. Sobota 6. I I I . : D e b atn í večer K lu b u m ládeže. S obo ta 13. I I I . : V ý ro č n í schůze K lu b u M lá d ež e . P ře h le d činnosti a v o lb a nového v ý b o ru K M . Sobota 20. I I I . : P ra c o v n í večer sekcí. Sobota 27. I I I . : (Sienská schůze Č A S s před n ášk o u: M . P la v e c : „ M y jsm e tak světově s a m i . . . ” (J e sluneční sou stava ve vesm íru osam ocena ?) V šech n y podniky se k o n ají v před n ášk o vé síni L H Š , z ačátek přesně v 13 hod. 30 min. . . . z v y k li jsm e p řed evším n a sebe, z v y k li jsm e vidět je n do svého blízkého okolí, ale jen se zam yslem e, je n se pořádn ě podívejm e p rá v ě n a ty znám é osoby a věci, a rozšiřím e svůj n á z o r o tajem ném a zázračném . K . Č., H o v o ry s T . G. M a sa ry k e m . P r o V á s v y šla k niha

FRAXTISK A

LINK A

POTULKY

VESMÍREM

P o u ta v é a odborn ě poučené k a p ito ly s h rn u ji ř a d u p ro b lé m ů : C o v y p r á v í světlo hvězd. — Je živ ot n a p la n e tá ch ? — N i t r o a s ta v b a hvězd. — V liv y sluneční n a Zem i. — M ěsíc, n á š prů vodce. — M in u lo st a bu do u cn o st světa. — M e zih v ěz d n á d o p r a v a a j. K niha, ilu stro v an á Josefem H ochm an em , stojí brož. 100 K čs, váz. 135 K čs. FR. B O R O V Ý .

U všech knihkupců.

ASTRONOMIE (SLU N EČN Í

SOUSTAVA)

S am o sta tn á část nového popu lárn íh o d íla pro širší v rstvy , na n ěm ž spolu ­ pra c u jí odborn íci p ražsk é a brn ěn ské u niversity spolu s astron om y S tátn í h v ě zd árn y v P r a z e : D r . V . G u t h , doc. D r. F . L i n k , p ro f. D r. J. M . M o h r a Dr . B. Š t e r n b e r k . P od ro b n ý , sou stavn ý přeh led všech oborů a pro blém ů současné astronom ie. S tra n 344, o b ra z ů 153 v textu, 12 příloh n a křídě.

Vydala Československá společnost astronomická nákladem Jednoty československých matematiků a fysiků. C en a brož. 180 K čs.

Č len sk á cena 150 K čs.

(Č le n sk o u slevu a p řípad ně n á ro k n a sp látk y m ohou u p la tň o v a li členové Č A S pouze v k an celáři Společnosti, resp. v ad m in istraci tohoto časopisu.) P ro d á m astron. dalekohled zn. ,,K o sm o s”, prům . obj. 60 m m , ohnisko 80 cm, o k u lá ry 7,9 a 25 m m , p a ra l. m ontáž, k o vo vý stojan. V la d . San dtner, z áv o d y „S o m et” , T ep lic e -T m o v a n y . K o u p ím re fle k to r nebo refra k to r, 0 20— 25 cm, bezvadný, kom pletní. D r . Jo­ sef N o v á k , H ra n ice , R a d n ic k á 7.

R O Č N ÍK X X IX .

Ř Í Š E

1. B Ř E Z N A 1948.

Č Í S L O 8.

h v ě z d ftÍDÍ T)r B. Š T E R N B E R K .

Ladislav Diška:

O ní — bez ní. Je krásnější než ranní červánky, je obdivuhodnější než hvězdné nebe. Hned chladně vážná jako ledy Arktidy, hned sko­ tačivá jako žabka, jdoucí po prvé na ples. Záhadná a mlčenlivá jak smrt, otevřená jako duše dítěte . . . Kdo to je? Znáte jí všichni: bohyni pravdy, kněžku moud­ rosti, zrcadlo věčnosti — m a t e m a t i k u . Matematiku? Já vím. Byl jsem také studentem, ba co více, ještě jím jsem. A přece tvrdím, se matematika, ač vám při vyslovení jejího něž­ ného jména běží mráz po zádech, je jednou z nejkrásnějších věd. N e, vaše podezření není vůbec oprávněně, jsem duševně opravdu zcela zdráv. Ostatně, že matematika je krásná a obdivuhodná, to není jen tvrzením mým. Říkají to i jiní, nepochybně moudřejší. Většina antipatií vůči matematice plyne z toho prostého fak­ tu, že ji lidé neznají blíže, že nerozumějí je jí podivuhodné řeči. A co neznáme, nemůžeme milovat. Druhý důvod proč slovo ma­ tematika má hrozivý nádech je v tom, že lidé, nebo aspoň jejich většina, zapomněli, nebo chcete-li dosud se nenaučili — myslet. Nejlepší důkaz pro to jsou uplynulá strašná léta. Přece uznáte, že lidé, kteří by aspoň trošičku mysleli, nedělali by takové, mírně řečeno, nerozumnosti, jako byla ona gigantická rvačka z let 1939 až 19^5. A proč to vše povídám? lnu, přiznávám se. Chci vás pozvat na přátelský pohovor o zajímavé vědě matematické. Uvidíte, že není taková, jakou ji lidé dělají. A protože vím, že antimatematickou psychosu nelze vyřídit přelomením přes koleno, budu vám vypravovat o matematice bez matematiky, o ní bez ní, jak jsem slíbil v nadpisu. Matematika je věda o závislostech útvarů číselných a pro­ storových. Podle toho se dělí ve dvě velké discipliny: nauku

0 vztazích číselných, jež se obvykle řadí v aritmetiku, algebru a analysi, a v nauku o vztazích prostorových, jež tvoří geometrii. Základními naukami pro matematiku jsou obecná theorie množin a abstraktní theorie grup. Aritmetika obsahuje. . . N e, takhle jste si to nepředstavovali. Já — s dovolením — také ne. Tak zapínají totiž hovořit o matematice vážné učebnice. M y se však chceme pouze potěšit třpytem diamantu vědy mate­ matické. N ebo řečeno prozaičtěji: chceme sebrat pouze smetanu s matematického mléka. A chceme být někdy i trochu nediskretní. Budiž! Položme tu nejnediskretnější otázku, kterou můžeme dámě dát: „Kolik je jí let?” Zde při vší galantnosti musíme při­ pustit, že není již žádnou mladicí. Je to už opravdu slušná řada tisíců jar, která matematika prožila. Vždyť je to snad nejstarší věda na světě. První věda, která vykrystalizovala z náboženskofilosoficko-vědecké mlhoviny. Neboť člověk začal počítat vlastně již tehdy, když první jiskřička myšlenky probleskla jeho mozkem. Za dobu svéhc žití vystřídala matematika již řadu ctitelů, obdivovatelů a milenců. Není divu. Krása vždy vábí, zejména krása tak nevadnoucí jako krása matematiky. Newton, Leibniz, Euler, Lagrange, Gauss, Minkowski, jsou některá jména těch, kteří se zahleděli v je jí oči, v nichž se zhlíží vesmír. A Pythago­ ras podlehl jejímu kouzlu natolik, že tvrdil, že podstatou celého světa je číslo a číselný poměr, nedílná část těla matematiky. Říká se o ní, že je jako moře. Ten, kdo k ní vzplane láskou a odpluje na lodici vědění dále od břehů, zmizí v azuru nekoneč­ ných řad, diferenciálních rovnic a imaginárních čísel. Nenalezne cesty zpět a mnohdy po ní ani nezatouží. Vždyť svět matematiky je tak podivuhodný. Svět spoutané a přece neomezené fantasie, svět absolutní přesnosti, nepředstavitelného nekonečna i mizivého nic. Svět, kde není možné žonglerství s kulatými slovy, bohužel tak časté v našem slzavém údolí. A přece je kraj matematický říší záhad, které chtějí být objeveny, a královstvím dobrodružství 1 nástrah. Matematik musí být neustále ve střehu, protože jeho krásná paní dovede mstít s krutou chladností i sebemenší provi­ nění proti zákonům pravdy. Však tomu, komu je pravda solí ži­ vota a komu nechybí též vytrvalost, dovede snésti dary, proti nimž jsou drahokamy z Tisíce a jedné noci bezcennými cetkami. N eboť moc matematiky je pohádkově úžasná. Matematika je jiskrou božství, která dovoluje člověku proniknout tam, kde dávno selhaly jeho smysly i nejjemnější přístroje, kde mizí před­ stavivost a mozek klopýtá ve změti vlastních myšlenek. Je ná­ strojem, který měří neměřitelné, je okem, které vidí neviditelné, je pomocnicí, která umožňuje chápat nebo aspoň znát nesrozunitelné. Matematika je kamenem z Rosetty, jímž luštíme hiero­ glyfy, skrývající velká tajemství přírody.

Zkoumá vířící elektrony, explodující jádra, kolébku tajem­ ných vlnění a záření, svět hmotných částic a kvant energie, svět mikrokosmu, kde tisícina milimetru je mílí, i svět makrosmu, mohutná nebeská tělesa, nekonečné obzory vesmíru, kde dochází dech i světlu, nejrychlejšímu běžci světa, který urazí 300.000 kilo- _ metrů za vteřinu. Je věštkyní, která bez pythiovské dvojsmyslnosti nám dovoluje zřít do budoucnosti vesmíru a tušiti jeho vý­ voj, je WeUsovým strojem času, jenž nás unáší do temna uply­ nulých věků, do doby, kdy Slunce zrodilo v křečích planety, do doby, kdy se z Neznáma zrodil vesmír. Dokáže více než spočíst zrnka písku, dokáže spočíst hvězdy i částečky, z nichž je vysta­ věn svět. Zvážila Zemi, domov člověka, váží blízké i neviditelné světy, váží vesmír bez hranic a přece snad konečný. Objevila Neptuna a Pluta, poslední planety našeho systému. Matematika rozpletla hmotu ve vlny, spoutala zákony náhody a snaží se proniknouti až k záhadě života. Objevila svět vyšších dimensí, podivuhodný to výtvor přesné fantasie, a prozkouma­ la jeho zákony. Diferenciální rovnice zachytila věčnou změnu. V theorii relativity poodhalila matematika roušku, kryjící záha­ du času, prostoru, hmoty, energie a gravitace. Ti, kteří se ve své bohorovnosti — a hlouposti — domnívají, že všemu rozumějí, často o ní říkají, že nezná citu a pcesie. Není to vravda. N ebcf poesie není jen v zlatě slunečního paprsku, vůni šeříku a v očích milenky. Poesie je i v symetrii geometrického obrazce, eleganci matematického výrazu, přesnosti důkazu, či­ rosti logiky, stručnosti vyjádření a titansky odvážném pohledu do záhad vesmíru a nekonečna. Poesie matematiky je poesií umocněnou exaktností, poesií vymaněnou z pout hmotnosti a smyslů, poesií limitující k ideji boží moudrosti. Nenašel se však dosud básník, který by ji vyzpí­ val. A snad ani nenajde. N ebot básnici slova obvykle nebývají matematiky. A tak, jako nemůže slepý ocenit dílo malířovo, ne­ může poesii matematiky vyzpívat ani nejbožštější básník. Vůbec, pavučina poesie matematiky je příliš jemná, aby bvlo možno odhaliti ji slovy. Matematika je řeč, kterou nelze překládat. A řeč, již dokonale ovládá pouze málo vyvolených dělníků čísla, kterým bylo dopřáno proniknouti až k hlavnímu oltáři svatyně velkého božstva. Ti pak dovedou psát básně o matematice, však pouze v řeči matematické. Všechna velká díla slavných nuitematiků jsou takovými básněmi. K porozumění básně, psané řečí obyčej­ ných smrtelníků stačí obvykle otevřít srdce. Porozumění básně matematické vyžaduje však hlubokého vzdělání, potu práce, mno­ ho probdělých nocí a těžké námahy. Snad také proto je tak málo lidí, kteří matematice opravdu rozumějí a ji chápou.

Matematika jako věda vůbec má též velký význam ethický. Také proto vás ve škole s ní tak 'potrápili nebo dokonce ještě trá­ pí. President Masaryk říká: „Věda je víc otázkou charakteru než se myslívá; věda vychovává. Koho jste naučili správně myslit, tomu jste dali nejlepší záruku pro všechno, kde se vyžaduje cha­ rakter a mravnosť’. A matematika, věda nejvědečtější — vzpo­ meňme si na známý výrok, jehož autorem je, myslím, Kant: „ V každé vědě je jen tolik vědeckého, kolik je v ní matematiky” — je nejlepší školou správného, logického myšlení. Člověk, který umí myslet, nepodlehne nikdy dryáčnickým, nabubřelým řečem, nesmysl se nestane jeho kredem. Kam může neschopnost myšle­ ní vést, viděli jsme u sousedů a pocítili, bohužel, také na vlastní kůži. Matematika učí pořádku a trpělivosti. Pořádku, bez něhož by se stal život zmatenou džunglí a jakákoliv věda absurdností. Trpělivosti, která nám pomáhá překonávat trampoty denního ži­ vota a oslazuje mnohdy bezvýsledné snažení. Jak nám bylo této ctnosti zapotřebí za neblahých let vlády Nesmyslu, při čekání ve frontách před obchody, při očekávání konce temné noci lidského pokolení! Po těchto úvahách, které se staly vážnějšími než jsem chtěl, mohlo by se vám snad zdát, že mají pravdu ti. kteří tvrdí, že ma­ tematika nezná humor a je jí úsměv cizí. Velký omyl! Jsou tisíce hříček, které dokazují pravý cpak. Velmi krásnou ukázkou toho, že matematika a je jí žáci mají smysl pro humor je to, že „strav­ nou” matematikou, něčím, z čeho má krásné pohlaví panickou hrůzu; můžete své tajně zbožňované — vyznat lásku. Potřebujete vědět jak? Pak máte moji upřímnou účast. Bohužel, tento poho­ vor nechce kcnkurmxit tajemníku lásky a též místo nám vyme­ zené právě dospělo s matematickou jistotou ke konci.

Dr. Arnošt Dittrich:

R eform a kale n d á ře . D n e 1. le d n a 1950 sn ad v sto u p í v p la tn o st n o v ý k a le n d á ř. V n ě m m á ro k 12 m ěsíců, p rv n í m ěsíce k ažd é h o čtv rtletí js o u po 31 dnech, o statn í po 30. K a ž d é čtvrtletí z ač ín á nedělí a kon čí sobotou, v šech n y m ěsíce budou m ít p o 26 prac o v n ích dnech. T a k t o p řijd e m e k 364 dnům , je ž dopln ím e v n o rm áln ím roce je d n ím sv ěto v ý m sv átečn ím dnem n a k on ci prosince, v roce přestu pn ém d a lším dn em svátečn ím n a kon ci června. V š e c h n y s v á t k y b y b y ly u stá len y n a u rčitá d a ta podobně ja k o všech n y d n y v týdnu. — K n á v rh u n a p s a l univ. prof. D r . A . D ittric h tyto p o z n ám k y :

Protože všechny zjevy životní závisí na Slunci, jsou periodické a periodou jejich je tropický rok, — Proto člení nám kalendář

čas na léta po sobě následující. Gregoriánský kalendář jest uspo­ kojivým řešením tohoto problému. Arei nejde to bez interkalace. bez vkládání přestupných dnů, protože tropický rok nečítá celistvý počet dnů. Tím se arci koherence ročních vln ruší. Kdybychom jako Egypťané a Mayové pracovali s rokem 365denním, bylo by sice vlnění času naprosto stejnoměrné, ale za to by roční doby jako jaro, léto atd. klouzaly v tomto kalendáři. Takovou vlnou časovou, jež se neutrhuje, jež je zcela kohe­ rentní, je týden. Není ohlasem nějakého rysu světa zevního, jako rok a měsíc. Rodí se z potřeby lidského orgranismu, jenž sám v sobě nese sedmidenní rytmus. Proto nejrůznější národové člení čas na 6 dnů pracovních a sedmý den odpočinku. V čísle dnů se shodují, v umístění odpočinku se rozcházejí. Protože rok o 365 nebo 366 dnech nečítá celistvý počet týdnů, stojíme zase před volbou: buď necháme týden za týdnem běžet jako dosud nedbajíce, že 1 . leden může připadnout na kterýkoliv z jeho dnů, nebo to zařídíme tak, aby 1 . leden padl vždy na neděli, což arci nejde bez interkalace. — Pak ovšem upravíme i délky dalších měsíců tak, aby začínaly vždy týmž dnem. To právě je kalendář, který navrhla „The W orld Calendar Association” , jenž má býti od 1. ledna 1950 zaveden. — Zároveň vymycuje poslední stopu vlivu Měsíce na náš kalendář fixací ve­ likonocí. Důvody národohospodářské, statistické a logické jsou p r o tento kalendář. P r o t i budou asi některé církve. — Hledáme-li však kalendář všelidský, musí se zlomky nesouhlasící podříditi zájmu celku. A ť třeba vedou vedle světového kalendáře souběžně svůj soukromý kalendář církevní, jenž jím udrží sabat, po př. ne­ děli tam. kde je měly dosavad.

Dr. B. Šternberk:

Č e sk á a stro n o m ie v pětiletce.

n. ( P o k r a č o v á n í.)

Jaký je nynější stav astronomie u nás? Pražskému centru slouží tyto hvězdářské ústavy: Státní hvězdárna, astronomický ústav Karlovy university, astronomický ústav vysokého učení technického v Praze, observatoř v Ondřejově a lidová hvězdárna Štefánikova na Petříně — celkem tedy pět institucí. Zatím po-

nechrne brněnské ústavy stranou; doufáme, že se o nich vysloví v tomto časopise pracovníci brněnští. Státní hvězdárna (dříve „Pražská” ), založená roku 1751, je nyní podle § 7 zákona z 19. února 1920 č. 135 Sb. z. a n. samostat­ ným státním ústavem, nesouvisícím s universitou. Podléhá přímo ministerstvu školství a osvěty, odbor „věda”. V Praze má ředi­ telství, knihovnu, ústředí pro časovou službu veřejnou, časoměmou laboratoř a laboratoř pro fotografickou astrometrii, která spolu­ pracuje se Skalnatým Plesem. Jako observatoře užívá ondřejov­ ského ústavu, o čemž bude později řeč. Jejím úkolem je badatelská práce, přesná časová služba (koná ji od roku 1842), znalecká služba úřadům, soudům a veřejnosti (viz na př. O. Seydl: Hvěz­ dárna a obecenstvo, ŘH, 2 7 ,121). Astronomický ústav Karlovy university, založený před 60 lety, stejně jako ústav vysokého učení technického, který vznikl po 1. světové válce, mají svá sídla v Praze. Jsou to vysokoškolské ústavy v obvyklém slova smyslu a patří do působnosti minister­ stva školství a osvěty, odbor „vysoké školy” . Úkolem obou je ba­ datelská práce a výchova dorostu. N a universitě jde jednak o vý­ chovu astronomů z povolání, jednak o příležitost pro posluchače matematiky a fysiky poznat v praktiku základní metody astrono­ mie, mají-li o ně zájem : předepsáno je totiž pouze kolokvium z kos­ mické fysiky (1 semestr) pro druhou státní zkoušku. N a technice absolvují astronomii posluchači zeměměřičského inženýrství ve 3. roce studia (2 semestry theoreticky i prakticky). Dalším vědeckým ústavem je observatoř v Ondřejově. J. J. Frič začal ji budovat se svými spolupracovníky počátkem tohoto století, k 28. říjnu 1928 projevil úmysl věnovat ji čs. státu a věnovací listina nese datum dne 22. května 1933. Podle ní má tato ob­ servatoř povahu samostatného vědeckého ústavu, neboť jeho ře­ ditelem může být kterýkoliv český nebo slovenský odborník: při tom má sloužit Karlově universitě. Je to tedy sloučení dvou růz­ ných typů vědeckých ústavů. Jak si to zakladatel vlastně předsta­ voval, o tom můžeme soudit z praxe, která se vyvíjela během dal­ ších 17 let života Fričova a vlastně už před rokem 1928 s jeho vědomím. Věcné i osobní vybavení tohoto ústavu a jeho provoz obstarává totiž Státní hvězdárna v Praze. P ři tom byla dána plná možnost práce na ondřejovské observatoři docentům i pokro­ čilým studentům Karlovy university. Konečně zde máme Lidovou hvězdárnu Štefánikovu na Petří­ ně, vybudovanou rovněž po prvé světové válce. Je to ústav lidovýchovný, popularisační, má arci sloužit také vědeckým zájmům členů Československé společnosti astronomické. Budovu věnovalo a udržuje město Praha, přístroje a personální potřeby obstarává OAS. která hradí své výdaje z pramenů převážně soukromých. Jsou

to členské příspěvky, prodej publikací, dále podpora ministerstva školství a osvěty, v určitých úsecích (výstavnictví, publikace pro cizinu) podpora ministerstva informací, dále zemského národního výboru a j. a konečně vstupné na hvězdárnu. Správu lidové hvěz­ dárny obstarává kuratorium, složené ze zástupců obce a Č A S vedle delegátů úřadů. Každý z těchto ústavů má své oprávnění a při tom m ají něco společného. Celkový jejich personál početně nedostačuje, zejména co do pomocných sil. Vědecké ústavy nemají observatoř vybave­ nou základními stroji, t. j. dalekohledy vhodných vlastností i ji­ nými důležitými předpoklady práce, a lidcvá hvězdárna nemá vhodnou budovu. Jak účelně napravit tyto nedostatky? Plánovat — ve vědě — to neznamená jen uvažovat o vědec­ kých ústavech a jejich vybudování nebo lepší organisaci, ale pře­ devším o lidech, kteří na nich budou jednou pracovat. Zařízení lze koupit, vědomosti a schopnosti nikoliv. Jde také o věc velmi závážnou pro dorost, t. j. posluchače vysokých škol, totiž o rozum­ nou volbu budoucího povolání s ohledem na možnost nalézt v něm životní existenci. Kolik vysokoškolsky vzdělaných astronomů je možno v čes­ kých zemích zaměstnat ? Nepočítejme mezi ně zeměměřičské inže­ nýry. u nichž astronomie tvoří jen malou část jejich školení. Těch arci bude třeba hodně, toto povolání má dnes, jak víme, dobré vyhlídky. Počet posluchačů zeměměřičství v jednom ročníku na pražské technice lze pro nejbližší léta odhadnout na 80— 100. Je­ jich výchovu po stránce astronomické vedou odborníci: na pražské technice je to nyní profesor a dále dva asistenti s úplným vysoko­ školským vzděláním, což je ovšem počet nedostačující. A le i když počítáme s pěti odborníky, odpovídá to při služební době 35— 45 let potřebě jedné síly — řekněme — jednou asi za pět let. Jak situace vypadá, budou se tato místa, zejména asistentská, doplňo­ vat z absolventů zeměměřičského studia na technikách. Poněvadž mají jinde dobré vyhlídky, není tu vědecký dorost žádným pro­ blémem. Pro astronomy, absolventy university, nejsou zde vy­ hlídky takřka žádné. * Pro ně mají význam pracovní příležitosti na ostatních astro­ nomických ústavech a hvězdárnách. V českých zemích můžeme zde počítat za nynější situace celkem asi s 10 místy. Poněvadž máme university dvě, zase to znamená, že by měl vyjít z každé university průměrně asi za 5 nebo i více let jeden jediný astro­ nom. Při tak malém počtu míst lze sice očekávat relativně značné kolísání potřeby, ale celkový obraz to nemění, ani případné zvět­ šení počtu míst, jež jistě nedosáhne několika set procent. Této skutečnosti musí se každý posluchač, který má zájem o astrono­ mii, podívat bez růžových brýlí do očí. Je zároveň velkým problé­

mem české astronomie, jak zaručit za takového stavu výběr nej'Vhodnějších. Také při úvahách o reorganisaci našich astronomic­ kých ústavů musíme k tomu přihlédnout. A nyní ještě napřed několik slov o organisaci astronomického bádání v cizině. U ž před první světovou válkou začal útěk vědec­ kých observatoří z velkých měst a jejich okolí. Nečistý a neklidný vzduch, rozzáření noční oblohy umělými světly a elektrické po­ ruchy znemožňují téměř všechny práce moderní observatoře. Tento útěk pokračuje ovšem i nyní (Greenwich a j.). Původně se stěhovaly na venkov celé ústavy. To mělo přirozeně mnohou nevý­ hodu, především neúčast astronomů na vědeckém a kulturním životě vysokoškolského města, nedostatek styku s odborníky pří­ buzných oborů a j. V současné době se vyskytuje často jiná organisační form a: v universitním městě zůstává ústředí, jež obstarává theoretickou a laboratorní práci i redukci pozorování. Pozorovatelé dojíždějí denně nebo na delší dobu na isolované observatoře na venku. Také po personální stránce nalezneme rozdíl proti našim po­ měrům. V cizině připadá na jednoho vědeckého pracovníka 5 i více pomocných sil, t. j. kalkulátorů a pod. Jedině tato soustava vy­ užije hospodárně velikého kapitálu duchovního i hmotného, který je investován do výchovy odborníka. U nás je nejen málo vědec­ kých pracovníků, ale dokonce žádní počtáři a podobné pomocné síly. Vědecký pracovník ztrácí většinu času, který by mohl věno­ vat odborné, tvořivé, výzkumné práci, mechanickými výpočty a úkony (o administrativním břemenu nemluvíc), jež by stejně dobře mohla udělat síla s úplným nebo i neúplným středoškolským vzděláním! Neplatí to jen o hvězdárnách, ale i o jiných vědeckých ústa­ vech. Myslím, že tento nedostatek je jednou z hlavních příčin, proč se naši schopní vědečtí pracovníci nemohou dosud v mnoha obo­ rech přiměřeně uplatnit ve světovém úsilí vědy. Zdá se nečasovým volat dnes, kdy se poukazuje na nutnost snížit počet veřejných zaměstnanců, po jeho zvýšení. Snad jich máme někde nadbytek, ve vědeckých ústavech rozhodně nedostatek. Je to dědictví minu­ losti. Nevíme co s absolventy gymnasií — rozmnožení počtu sil vědeckých ústavů je dobrá investice, která by státu přinesla mno­ honásobný užitek. Bez vědecké a výzkumnické práce nebudou mít ani naši dělníci rukou záhy možnost vyrábět zboží, schopné kon­ kurence s cizinou. V zahraničí roste armáda vědeckých pracovníků velikou rychlostí. ( P o k ra č o v á n i.)

Dr. E. Buchar:

M rkosova k o m e ta (1948a). Když krátce před vánocemi minulého roku astronom Státní observatoře na Skalnatém Plese Antonín Mrkos nalezl v souhvězdí Hada podezřelý mlhový objekt, tušil hned, že jde o novou kometu. Nebyla to sice žádná hvězda betlémská, neboť byla jen 9. velikosti, a zatím ani vánoční dárek pro objevitele, jenž ji uzřel dost zběžně mezerou mezi mraky. Protože nepříznivé počasí dalších týdnů mu zabránilo, aby si spolehlivě zjistil její polohu a pohyb, z opatrnosti ohlášení svého objevu zatím odložil. Vzniklo tím sice nebezpečí, že kometě se mezitím podaří nepozorovaně zmizet, jak se to v po­ dobných případech již častokráte stalo. N a druhé straně je však nutno vzdáti chválu tomuto vyčkávacímu postupu, kterým astro­ nomové ze Skalnatého Plesa čelili případnému nedopatření. Když po nepříznivém období, trvajícím celé tři týdny, se ob­ loha zase vyjasnila, nebylo ovšem nijak snadné ztracenou kometu znovu nalézti. Marně ji Mrkos celé dva dny hledal v souhvězdí Vah. Teprve ráno 18. ledna při své 161. přehlídce nebe (zahrno­ valy celkem již 240 pozorovacích hcdin) našel ji po usilovném pátrání v souhvězdí Herkula, kam se mezitím posunula. Jevila se jako mlžinka 10 . velikosti, uprostřed zhuštěná, o průměru asi 20" a s jemným chvostem, dlouhým necelý 1°. Její přibližná poloha pro 5h45'" svět. času a denní pohyb v souřadnicích byly a = 16i'41.8n' ) ó = - f 9"45' I

. q

n

Aa

—

Jó =

- f 3»>32', - f 0°28'.

Tyto údaje byly neprodleně sděleny telegraficky do Kodaně Mezi­ národní ústředně pro astronomické objevy a ta zprávu o objevu rozhlásila hned do celého světa. Protože Mrkos ve svém objevu zůstal sám, byla kometa pokřtěna jeho jménem. V krátké době necelých dvou let, co na Skalnatém Plese se při hledání komet používá dvojitého světelného dalekohledu Binar s velkým zorným polem, který jest pro tento účel neobyčejně způ­ sobilý, byly tam objeveny již 3 nové komety (Pajdušáková, Dr. Bečvář a nyní M rkos). Při silné konkurenci zahraničních lovců komet znamená to pro československou astronomií skutečně skvělý úspěch. . * K určení skutečné dráhy komety v prostoru a k stanovení jejího zdánlivého pohybu po obloze do budoucna je nutno vytrvale měřit souřadnice komety na nebeské sféře. N a Skalnatém Plese se to děje fotograficky 60centimetrovým reflektorem, při čemž se poloha komety na desce proměn dodatečně zvláštním přístrojem. Tento přístroj však nebylo možno dosud pro observatoř opatřiti

a tak desky sotva oschlé putují poštou na Státní hvězdárnu v P ra ­ ze, kde jsou proměřeny, a přesné výsledky neprodleně sděleny zmíněné kodaňské ústředně. Rektascence a deklinace komety se udávají na 0,1 " a jsou vypočteny na základě přibližných afinních vztahu mezi rozdíly rovinných souřadnic měřených na desce a mezi jejich sférickými hodnotami na obloze. Poloha komety zpra­ vidla spočívá na 6 srovnávacích hvězdách, obraz komety vhodně obklopujících. Měření se děje pod mikroskopem posouváním desky jemnými šrouby a musí býti prováděno s velikou přes­ ností, uvážíme-li, že i při dlouhém fokusu užitého reflektoru 1 " odpovídá na desce jen 0,017 mm. Také údaje hvězdných katalogů jest bráti opatrně, protože souřadnice některých hvězd bývají ovlivněny vlastním pohybem. Proměřování desek a výpočet přes­ ných poloh na Státní hvězdárně provádí vrch. rada Dr. B. Šternberk. V důsledku nepříznivého počasí poslední doby mohlo býti na Skalnatém Plese dosud získáno jen 5 přesných posic, fotografova­ ných Mrkosem a vyhodnocených Dr. Šternberkem: 1948

Leden

18 19 23 26 30

Svět. čas

« i » 4Sio

4>'45»'003 35 00 5 01 04 4 52 30 4 09 00

16>'41'<>57,06' 16 45 14,18 16 59 37,50 17 10 36,77 17 25 41,58

f>i94$*o

+ 9°46'16,0" - 1 0 16 56,2 — 12 32 17,2 + 1 4 16 22,4 + 1 6 39 04,5

10

Po ohlášení objevu byla kometa sledována i na zahraničních hvězdárnách v nocích, kdy na Skalnatém Plese bylo zataženo. Proto první elementy, spočívající na měření z 18., 19. a 20. ledna, mohly být P. Naurem vypočteny v Kodani dříve, než se to stalo u nás. Také autor tohoto článku vypočetl hrubou parabolickou dráhu z měření, vykonaných 18., 19. a 23. ledna. Přesnější ele­ menty. založené na souměrněji rozložených pozorováních, odvodil však Cunningham v Berkeley: T = únor, 17,6750 svět. času. . o = 62,65615°) >=198,75962 5 1948.0, i= 77,74656 I q = 1,4957984. Zatím však Protitch z Bělehradu našel dodatečně kometu na desce z 10 . ledna v poloze: leden. 10,19428 svět. č.

«iws.o =

16hl5m30.42s,

<5inls,o =

+ 5n45'57,5"

N a základě tohoto měření a pozorování z 19. a 30. ledna se Skalnatého Plesa jsem se pokusil určit novou dráhu bez předpo­ kladu o výstřednosti a dostal jsem elipsu: T = únor, 17,25057 svět. času, o > = 62n17'56,0") á! = 198 32 20.9 1948.0, i= 77°39 46.4 | a= 63,0500, e = 0,976309, q= 1,493718, P = 500,6 let (doba oběhu). Rovníkové heliocentrické souřadnice jsou potom dány výrazy x = _ 0,380587 r cos v + 0,871020 r sin v, y = — 0,644285 r cos v — 0,008809 r sin v, z = - f 0.663356 r cos v + 0,491174 r sin v. Zmíněným základním třem pozorováním elementy vyhovují v mezích zlomku vteřiny. Pro kontrolu byly však také vypočteny polohy z 18. a 23. ledna, jež se od pozorovaných hodnot liší takto:

leden 18*) leden 23

Aa cos b + 3 ,0 " — 0,8"

Jó — 1,7" — 0.2"

(pozorování — výpočet),

Dráha je tedy určena již dost spolehlivě. Naproti tomu jest ale připomenouti, že oblouk 14(l10'19,0", opsaný kometou v době 20 dnů je přece jen příliš malý, takže výstřednost dráhy nelze ještě zaručiti. O tvaru dráhy rozhodnou s konečnou platnostíteprve další pozorování. Zpětný výpočet polohy z 20. prosince minulého roku s jisto­ tou také dokázal, že M r kos kometu objevil již toho dne. Pozoruhodný je veliký sklon roviny dráhy k ekliptice, po­ měrně značná vzdálenost přísluní a pak eliptický tvar dráhy, který — jak již bylo řečeno — je zatím nutno brát s reservou. Zajímavé je také, že sestupná větev dráhy se značně přibližuje dráze Jupi­ terově. Pohyb komety v prostoru znázorňuje připojený náčrtek, v němž jsou vyznačeny polohy Země a komety pro počátek kaž­ * ) D e s k a z 18. ledna p ř i d o p rav ě do P r a h y p r a s k la blízko u o bra zu k o ­ m ety, tak že b y lo nutno volit sro v n áv ací h v ě zd y po jedné stra n ě k om ety a dosti daleko od ni. Štk-

dého měsíce celého roku 1948. Kometa prošla přísluním 17. února a Zemi byla nejblíže asi 17. února.

Pro pozdější sledování komety jsem vypočetl na základě elip­ tických elementů tuto efemeridu: «194S.O 1948. březen

6. 14.

22. 30. duben 7. 15. 23. 1.

20h03,0m 39,8 21 15,1 48,4 22 19,0 46,8 23 11,8 34.2

<5l948'0 +37°19' 40 30 42 59 44 52 46 15 47 15 47 58 + 4 8 30

r

J

m

1,514 1,536 1,565 1,601 1,643 1,691 1,744 1,802

1,730 1,793

9,8

1,868

10,1

1,952 2,040 2,127

.10,4

2.210

10,7

2,285

V březnu a v dubnu se kometa bude tedy pohybovat ze sou­ hvězdí Labutě přes Ještěrku směrem ke Cassiopeii, při čemž její vzdálenost od Slunce r i od Země A se budou zvětšovat, takže bude již nezadržitelně slábnouti. Protože si však ještě nějaký čas podrží svou vysokou deklinaci, bude pro reflektor na Skalnatém Plese dostupná ještě po několik měsíců.

A. M. Bacharev:

R a d ia n ty te le sko p ických m eteorů v o k o lí severního pólu podle p o zo ro v á n í z roku 1942. Z n á m ý po zoro vatel teleskopických m eteorů A . M . B a c h a re v z T ad žic k é o bservatoře v S talin a b ad u z a s la l pozoro vatelů m naší m eteorické sekce v ý ­ sledk y svých pozorován i teleskopických m eteorů z ro k u 1942, které rádi před k lád á m e čten ářů m k pozorném u studiu. B a c h a re v po D en n in go vi znovu oživ u je o tá zk u existence s ta tio n á m ích radiantů , k te rá je n ě k te rý m i bad ateli popírán a; je n n aprosto objek tivní a pečlivě provedená pozorování m ohou přispěti k řešení tohoto obtížného problém u m eteorické astronom ie. Č lánek přeložil Zd. P ě k n ý . Z a sek ci; D r. V . Guth.

Autor pozoroval soustavně v roce 1942 na astronomické ob­ servatoři města Stalinabadu (Tadžická SSR., / = 4''35"06,2" E , H = 38"33'30" N , h = 820 m ) šestipalcovým hledačem komet Reinfelder & Hertel o zvětšení 30X, prům. zorného pole 2,5", teleskopické meteory v okolí severního pólu, aby určil jejich ra­ dianty. Za 394 hodin 27 minut bylo zachyceno a zakresleno do zvláštní mapy 760 teleskopických meteorů, z nichž 395 se objevilo za 243h5 9 " v severní polární oblasti. Početnost těchto meteorů v jednotlivých měsících roku 1942 je patrna z tabulky: M ěsíc

I. n. m. IV. v. VI. VII. vm . IX. X. XI. xn. v

P ozor, doba

Počet tel. met.

14h25" 1 17 0 15

6 2 0

12 12 37 36 45 21 27 27 11

26 40 47 05 31 31 39

8 11 243h59"'

16 61 52 93 37 57 49

12 10 395

Z polohy drah těchto 395 teleskopických meteorů byly určeny radianty v okolí severního pólu; pro každé datum byly vyneseny dráhy všech pozorovaných teleskopických meteorů a z nich určena poloha radiantu podle pravidel Americké meteorické společnosti a podle kriteria Fedynského a Litkma (poměr délky dráhy / k vzdálenosti počátku meteoru od radiantu tp je s tá lý ). Při pozorování v okolí severního pólu se používalo bonnských

map, ježto nejlépe vyhovovaly svým měřítkem. Výsledek zpraco­ vání polohy teleskopických meteorů uvádí následující tabulka, obsahující pořadové číslo radiantu, světový čas pro polohu ra­ diantu, hvězdnou velikost nejjasnějšího a nejslabšího meteoru, průměrnou barvu podle Osthoffovy stupnice, poměr A/V, rovní­ kové souřadnice pro ekvinokcium 1855.0, dále plochu radiantů a počet (n ) teleskopických meteorů, náležejících k radiantu a pozo­ rovaných v roce 1942:

Čis.

I 1) 2*) 3 .. 4 5

ti

7 8 93) 10 11 l - 4) 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

D atum 0 T. (1 7 12 V. 8 V I. 7 8 9 IV .

h 18 16 19 7 18 19

m 19 13 28 22 20 02

V I . 9 19 16 10J— 22d V I I . 9<117h43>n 10d— 12'1 ]4<120b0ln> 14 19 44 V I I . 21 21 56 21 21 04 V I I I . 11 12 46 14 17 20 15<1— 17d I X . Ii1161>29m 4 6 9 X. 3 5 12

*) station.,

-)

15 20 23 18 19 18

43 23 09 30 11 49

Jasnost

Plocha n

<5

X

I

m 11.3 7,3 6,9— 10,3 6,0— 9.3 7 ,5 ^1 0,0 7,5— 10,0

c 7 ~ o

7,0— 9,0 7.0— 11,0 10,0 8,3— 10.0 8,0— 10,1 9.5

3 o

3 2 7

3 3 4 0

9,5— 1,0— 7,5— 7,5— 8,5— 8,0—

10,0 0 8,9 5 ( 10.0 -> 10,0 2 10.0 4 10,0 —r

7,5— 7,5— 6,2— 9,0— 7.7— 8.0—

9.8 10,0 9,5 10,0 10.0 9.5

4 -> — — -

0

— — 0,73 0,98 ± 0,97 ± 0.80 —

0,13 0,23 0,21 0,13

li w s 1 12 00 1 53 54 18 00 00 20 42 00 ■2-2 mi (Mi 23 42 00

0,80 ± 0,30 22 00 00 0,70 — 0,13 20 37 30 — 1 26 12 0 00 00 1,4 í - 0,03 0.89 — 0,25 23 .'4 2 13 00 — 0,79 2,57 1.14 1.71 0.76 0.63

— 0,11 0,97 i 0,12 ± 0,01 — 0,25 — 0.08 —

0,93 0,36 2.44 0,62 0,52 0,47

± re — ± 4-

4 -

0,03 0.01 0,33 0,11 0,03 0,01

0 45 06 1 00 00 1 Stí 54 0 22 30 22 21 18 23 37 00 1 47 0 00 3 44 (110 11 r 1 43

24 00 00 00 06 00

+ -j-

<>■,- ! 88 12 88 19 88 06 88 11 89 15 87 12

86 88 8N - 88 - 87 - 88

— 7 30 3 45 3 15

1 2 i 6 7 5 | 3 1

3 45 2 00 000 1 15 3 40 0 00

3 | 6

— 88 13 — 86 54 - 88 02 8 7 ."i 1 - 88 15 - 85 24

3 3 6 4 7 0

30 00 00 00 30 00

3 1 3 5 !

+ 87 53 - 87 00 88 36 - 85 24 — 86 54 86 23

0 00 0 00 000 0 00 000 0 00

2 1 2 i 3 3 i 2 ( 2

-

06 16 30 15 30 54

—

H

8 ! 6 2 ;

3 i 3 2

I

station, - f te!., 3) station. ') station. — tel.

Radianty 4 a 8 jsou známé a jsou činné téměř 16 dní, radianty 14 a 23 jsou rovněž známé. Domnívám se, že poslední radiant je činný po celý rok a přiřazují se mu i visuální meteory. Bylo by velmi zajímavé, systematicky pozorovat tento radiant po celý ro k ; W . F. Denning nazývá tento roj polaridami (Polarids). Radianty 6 . 11 a 17 patří roji, který je v činnosti nejen od června do srpna,

ale patrně po celý rok. Radianty 1, 2, 9 a 12 byly získány na pod­ kladě pozorování stationámích teleskopických meteorů. Autor upozorňuje všechny pozorovatele meteorické sekce ČAS, aby překontrolovali uvedené radianty v severní polární ob­ lasti. Nová pozorování ve srovnání s dosavadními výsledky slibují cenné závěry pro meteorickou astronomii. 1947, duben. Stalinabadská astronomická observatoř Tadžické odbočky Akademie nauk SSSR.

Závis Bochníček:

V id ite ln o st kom ety 1947n. Nejjasnější kometa poslední doby, 1947n (viz ŘH, XXCX. 1948, 32), byla objevena 8. prosince, když se již vzdalovala od Slunce. Prvé zprávy také pravily, že se kometa přiblížila ke Slunci, zůstávajíc za ním skryta pro pozemského pozorovatele, a teprve v uvedené době se náhle vynořila v těsné blízkosti Slunce. Jakmile však byly zjištěny dráhové elementy komety,*) ukázalo se, že

O br. 1. D r á h a k om ety 1947n po obloze. * ) D o su d nejpřesnější 1 1 3 2 ): U = ,o = T = i= q =

elem enty v y počítal A . Schm itt ( Circ. U . A . I. 1947 X I I 2,59275 U . T . 196°14'09,4" 336 3148,0 1950,0 138 39 55,3 0,110606

kometa musela být pozorovatelná dlouho před tím. Čtenář si může sám učinit představu podle perspektivních kreseb z RH, str. 32. Kde byla kometa v tu dobu na obloze? Odpověď nám dá zpětný výpočet efemeridy, který jsem provedl pro druhou polo­ vinu minulého roku. Ukázalo se, že kometa byla v poloze zcela příznivé k pozorování, procházejíc souhvězdím Hadonoše, jak je

O br. 2. D r á h a k om ety 1947n relativn ě k Slunci.

zakresleno na připojené mapce. Její pohyb byl zprvu dosti rovno­ měrný, — l m16s a — 20' denně. Koncem listopadu kometa vstou­ pila do souhvězdí Štíra a její pohyb se počal zvětšovat, v prvních dnech prosincových dosáhl své největší hodnoty 4° za den a záro­ veň náhle změnil směr: kometa nyní postupovala po obloze smě­ rem na východ do souhvězdí Střelce (kde byla objevena), Kozo­ rožce a Vodnáře, kde je právě nyní.

O b r. 3. P rů b ě h jasn osti kom ety 1947n.

Pro pozorovatele není rozhodující jen poloha komety na hvězdné obloze, ale také současná poloha Slunce, neboť při malé vzdálenosti od Slunce nelze kometu pozorovat. Poměry v tomto ohledu znázorňuje druhý diagram, obsahující relativní souřadnice

komety vůči Slunci, t. j. ai — a © , 61 — >) 3 . Znovu se přesvědču­ jeme o výhodné podzimní poloze komety, která zapadala teprve několik hodin po Slunci. Její poloha se však stále zhoršovala, až v listopadu kometa vstoupila do večerního soumraku. Začátkem prosince se s ní shledáváme na krátkou dobu na ranní obloze ve vzdálenosti pouhých 7° od Slunce. A však již od 7. prosince je opět na večerním nebi. Den nato byla objevena ve vzdálenosti 15" od Slunce. Její zvolňující běh způsobil, že od počátku tohoto roku ji Slunce počalo opět dohánět, takže v únoru až v dubnu bude ne­ pozorovatelná pro přílišnou blízkost Slunce, s nímž tak vstupuje již po třetí do konjunce během čtvrt roku. A konečným, rozhodujícím činitelem je hvězdná velikost ko­ mety. Její průběh, který závisí na heliocentrické i geocentrické vzdálenosti, jsem propočítal na základě sdělených dat z polovice prosince. Je zakreslen na třetím obrázku. Znovu se potvrzuje, že i co do velikosti bylo možno kometu objevit již na podzim, a to v říjnu nejpravděpodobněji fotograficky, v listopadu pak visuálně. Zároveň nám tento g ra f dobře ukazuje průběh vývoje jasnosti: z nepatrného teleskopického tělíska vzrostla kometa až na — 7,2, předčíc tak co do jasnosti i nejskvělejší supernovy.

I Kdy, co o ja k p o zo ro v a ti Nové objevy. P r v n í k om etu letošního rok u , o zn ačenou 1948a, n a le z l 18. le d n a na ran n í obloze asisten t h v ě z d á rn y n a S k a ln a té m P le s e A n t . M r k o s . D ru h á k o m e ta ro k u j e s la b é m lh a v é těleso 16. velikosti, k teré 20. le d n a fo t o g r a ­ fic k y o b je v il W ir t a n e n v sou hvězdí B ý k a . T a t o k o m e ta m á před běžn é ozn a­ čení 1948b. V souhvězdí P is c e s o b je v il 6. le d n a G ic la s z a jím a v é těleso 14. velikosti, v e lm i ryc h le se p o h y bu jící. P o 90m inutové exp osici zan ech alo na fo t o g r a fic k é desce stopu p ře s & dlouhou. Z m ě ře n é posice n e jso u pro to do­ statečn ě p řesn é a p ro f. C u n n in g h a m n a lez l m nohoznačn é řešen í d r á h y to­ hoto tě le sa k ol Slunce. C u n n in g h a m soudí, že je to m a lá p la n e tk a , k t e r á se p řib líž ila z n a čn ě k Z e m i (a s i n a 0,25 a. j . ) , a je n přesné posice m ohou podati s p r á v n ý o b ra z je jí d ráh y . Van.

Úkazy v dubnu. M e r k u r je v tom to m ěsíci p ra k tic k y nepo zo rovateln ý. M a r s záři tém ěř po celou noc v sou hvězdí L v a p r á v ě t a k ja k o S a t u r n , k te rý však k oncem m ěsíce z a p a d á již o 3. hod. po pů ln oci n a hran icích sou hvězdí R a k a a L v a . P o půln oci m ožno p o z o ro v a t J u p i t e r a n a východn í obloze v sou ­ hvězdí S třelce. U r a n v B ý k u z a p a d á o půlnoci, n a p ro ti tom u N e p t u n je p o zo ro v ateln ý tém ě ř p o celou noc v P a n n ě . N e jk r á s n ě jš í plan eto u tohoto m ěsíce je o v še m V e n u š e , k tero u ji ž z a so u m ra k u m ožn o s p a třit v y so k o na z á p a d n í obloze. V polovin ě m ěsice je je jí ú h lo v á vzd álen o st o d S lu nce n ejvětší (4 6 °). J e jí ja s v té době do sáh n e — 4,0m, a le běh em dalších dvo u týdnů stoupne je ště o dv ě desetiny hvězdn é tříd y. V dalek ohledu p o čátk em d u b n a

po do bá se M é sic i v p rv é čtvrti. N e j příh o dn ější d o b a k p o zo ro ván í n a sta n e v d ru h é polovin ě m ěsíce, k d y je jí z d á n liv ý p o lá rn í p rů m ě r dostou pí tém ěř 30". V té době m a jite lé i z c e la m a lý c h p ř ís t r o jů se m o h o u p o k u sit o k r e s b y této planety. K o n ju n k c e p la n e t s M ě síc e m je u n á s p o z o ro v ateln á je n 18. r á n o o 2,5 hod., k d y bu de S a t u r n 4 ° již n ě o d M ě síce . A v š a k tento ú k a z n a sta n e n ízk o n a d z á p a d n ím obzorem . Z v ý zn ač n ý ch r o jů létav ic m a jí 20. a ž 22. m a x im u m z n á m é ly rid y . V těchto dnech v š a k je M ě síc té m ě ř v úplň ku , tak že bu d e z n ačn ě r u š it p o ­ z oro ván í. Vanýsek.

Z p r á v y a p o zo ro v á n í členů Č . A . S. L u b o r G aertner a M ilan D zubák , Skalnaté P les o :

Bolid 7.0 14. V. 1947. 14. m á ja 1947 o 20h36m sa o bjevil n a d vý ch o dn ým S lovensk om v e lm i ja s n ý m eteor, k to rý v zb u d il m edzi o b yv a te l’stv o m všeobecnú pozornost. B o lo to p rá v ě v dobe. k ed y noviny p rin á ša ly z p rá v y o pokusoch s ra k e ta m i a o z áh adn ých z ja v c c h n a d A m erik o u , a ta k v m iestnej tlači p rib u d la ď alšia senzácia: m eteor le b o r a k e t a n a d K ošicam i. Š tátn e o b se rva to riu m S k a ln a tom P le s e dostalo o tom to z ja v e 53 z p r á v ; z toho 3 8% p o z o ro v a te fo v po pi­ sovalo z ja v ak o ra k e tu a ib a 2 0 % s istotou rozpoznalo, že ide o m eteor. T o sa dá ovšem vysvětlit’ tým , že m eteor preletel ešte z a světla, a že jeh o d ráh a — ta k m e r rovn oběžn á s obzoroom — b o la zakončená tro m a ja s n ý m i v ý buch m i a detonáciou. Z v e lk é h o m nožstva p ozorovan í bolo m ožné určit' dráh u bo lidu v a t ­ m o sféře i elem enty jeho celej d rá h y v slnečnej sústave. B o d rozžiaren ia m eteoru po jeh o p rv ý c h s rá ž k á ch s m o lek u lam i vzd u ­ chu nebolo m ožné u rčiť. M e te o r s a totiž o b ja v il z a súm rak u , n a jasn ej, b ez hviezdnej obloh e: spozo rovan ý bo l a ž vtedy, k ed y jeho jasn ost’ dosiahla d o sť v ď k e j hodnoty, asi — 2 až — 4 m ag n . P r v ý ho sn aď z b a d a l m ete oro log s ta ­ nice n a L o m n ick o m štíte V . Č iern y — v te d y p r á v ě m ete or preletel v o v ý šk e

titi

84 k m ponad z á p a d o u k ra jin s k ú n e k u D n e s te r a sm ěro va l p o d vel'm i m a lý m sklonom (9®) n a Z J Z . P o 7 v teřin ách le tu so zv ra sta jú c o u ja sn o sťo u m eteor tri r a z y za sebou vybuch ol a p ri poslednom v ý b u c h u s a rozp lyn u l n a d po­ hořím M a t r a v s e v e m o m M a ď a rs k u . P osledn é d v a v ý b u c h y v o v ý šk e 34 a 30 k m b o ly v e fm i intenzívne a n a ich m iestach o staly dý m ové stopy, jasn é osvetlené Slnkom , k toré bolo p re tieto v ý š k y ešte stá le tesne n a d obzorom . O b e s a bez zm ěn y polohy p o m aly ro zšiřo v aly, p r v á z nich sa za č a la n a hornom o k r a ji rých lejšie rozplývat- a vy stu p o v at’ do v ý šk y . A s i po 9 m inutách zm izla stopa prostém u oku a o 3 m inu ty pozdějšie i svetelném u ď alekohladu. P r e s v o j m a lý sklon k o bzoru a p ravd ěpodobně i v e rk ů hm otu preletel ž iariaci m eteor veTmi dlh ú dráh u, m inim álně 330 km , ale pravděpodobně od prvéh o rozžiaren ia o m noho viac, sn áď i d v a r a z y tofk o. N a obr. 1 sú vyznačené n iektoré m iesta. z k torý ch b o l m eteor pozorovan ý. Jeho d rá h a bo la viditeTná z ohrom ného ú z em ia: vých. M o r a v y a S lovenska, ju ž. P o l­ ska, záp. časti U k r a jin y , sz. R u m u n s k a a sk o ro celého M a ď a rs k a . Je p r a v ­ děpodobné, že z b y tk y m eteoru d o p ad ly n a zem v se v e m o m M a ď a rs k u , sv. od B udapešti. N a dvoch m iestach, vzdialen y ch 53 km . resp. 56 k m o d ko­ nečného bodu (H o d ejov o , F e le d in c e ), bolo p o ču ť silnú d vo jn áso bn ú detonáeiu, odpo vedajú cu obom posledn ým výbuchom . M ie sta začiatku, troch v ý bU ch ov a n iektoré ď alšie ú d a je sú uvedené v nasledu jú cej t a b u ík e : /. 9 v začiatok -— 23''45 49"26' 81 k m 1. v ý b u c h — 20t>16' 48n07' 36 k m 2. v ý b u c h — 20006' 48002' 34 k m 3. v ý b u c h — 19048' 47054' 30 km geocen trick á rý c h lo sť = 53 km /sec heliocentrická rý c h lo sť = 39 km /sec dlžk a d rá h y v a tm o sfé ře > 330 k m zdán livý ra d ia n t: a — 19h40m, + 2 6 ".

P reto že d rá h a m eteoru bo la d o sť p resn e určená, bolo možné vypočítat’ i přibližné elem enty: Q — 53“

(o = 2110 i— e= a — q = i- T =

98° 0,75 3,77 a. j. 0,95 a. j. 7.3 r.

Z a u jím a v á d rá h a m eteoru v slnečnej sústave je zn ázo rn ěn á n a obr. 2. A ž n a veTký sklon k ek liptike připom ín á d ráh y Ju p itero vej sk u p in y kom et.

Jiří Boiiška, Skalnaté P les o :

Geminidy 1947. P o m ě rn ě n e p řízn iv é p o časí v pro sin ci m inu lého ro k u nedo volilo sledo­ v a t g e m in id y n a S k a ln a té m P le s e po celou d o b u t rv á n í ro je , ta k ž e f r e k ­ vence k olem m a x im a n e b ylo m ožn o u rčit. T a k se p o zoro ván i o m ezilo n a pět nocí, v nichž D r. A . B e č v á ř, JL. P a jd u š á k o v á , A . M rk o s , M . F o r g á č , L . G a e r t n e r a a u to r p o z o ro v ali z a 37,7 hod. 404 ( 2 597) gem inid. 1. F r e k v e n c e . V ý s le d e k p o zo ro v án í je u ved e n v tabulce, o bsa h u jící pozorovací dobu f 2 V ) , počet v šech m eteorů ( Z n ) a g e m in id ( 2 n s ) pro všech n y pozorovatele, dále počet p o z o ro v atelů ( o ) , red u k čn í k o e ficie n t n a m ezn ou velik o st a o b lač n o st ( k ) . fre k v e n c i v šech m eteorů ( f 1, k f 1) a g e m i­ n id (fjj,1, k f j , 1) n a jed n o h o po zoro v atele, red u k čn í k o e ficie n t n a ra d ia n t v zenitu ( K z ) a o d p o v íd ající fre k v e n c i i F , , 1) a k onečně p o m ěr počtu g e m i­ nid k e s p o ra d ick ý m m eteorů m ( N l .

1 9 4 7 X 1 1 Z x ' .En Z llR <x 6/ 7 11/12 12/13 17/18 18/19

223 56 4 179 77 33 1385 809 556 230 32 3 1 242 30

4 4 5 4 4

k 1,01 1,00 1,00 1,00 1,00

f1 15,07 25,81 35,05 8,35 7,63

. ť lť 1,08 11,06 24,09 0,78 0,25

k f1 15,22 25,81 35,05 8,35 7,63

k f*1 1,09 11,06 24,09 0,78 0,25

Kz

F »l

X

1,24 1,18 1,06 1,52 1,44

1,35 13,05 24,54 1,18 0,36

0,08 0,75 2,20 0,10 0,03

2. F y s i k á l n i v l a s t n o s t i . K u rčen í fy s ik á ln íc h v la stn o s tí b y lo pou žito 394 lé ta v ic ze v šech p ěti nocí. D é lk y g e m in id b y ly p o z o ro v á n y m ezi 2«— 40", p ř i čem ž p rů m ě r je 10,16® a m a x im á ln í počet p ř i 8°. P r ů m ě r n á ja s n o s t je 3,19m a m a x im u m m ezi 3— im ; z ja s n ě jš íc h m ete o rů n ež n u ltá v elik o st b y la p o z o ro v á n a je d n a g e m in id a — 4m, p ě t — 2m a še s t — Im. M a x i ­ m u m ry c h lo stí leží m ezi 20°— 30° sek —1 a p r ů m ě r je 27° sek —1; prů m ěrn é trv á n í je 0,34 sek s m a x im e m 0,3 sek. Z celk ového počtu gem in id, u nichž b y la p o z o ro v á n a b a r v a , p řip a d á n a m ete o ry bílé 27,2% , žlu té 21,1% , o ra n ­

žové 9,6% , zelené 1,890, m odré 0,5% a fia lo v é 0 ,2% . S to p y b y ly po zoro ván y u 10,7% gem inid, p ři čem ž p rů m ěrn é trv á n í sto py je 0,90 sek. P o k u d lze z n a šic h n e ú p ln ý ch v ý sle d k ů vy tvo řiti n ě ja k ý z áv ě r, lze soudit, že fre k v e n c e ge m in id v roce 1947 b y ly zcela no rm áln í, p ři čem ž m a ­ x im u m p řip a d lo n a noc 13./14. prosince, což o d p o víd á elem en tům tohoto roje, v y p o č ten ý m z p o zo ro v án í ge m in id n a S k a ln a té m P le s e v roce 1946.*) S tejn ě tak p o m ěr ge m in id a sp o ra d ick ý c h m eteorů by l vloni p ra k tic k y stejný, ja k o v letech před cházejících. D á le se po tvrzu je, že ge m in id y m ají pom ěrně m alé d é lk y i rychlosti. V e lik o s t o dpo v íd á prů m ěrn é velikosti tém ěř

všech rojů . Z a jím a v é je také, i e g e m in id y m a jí v elm i m álo sto p; fa k te m tak é je , že u ge m in id js o u p o z o ro v á n y b a r v y zelená, m odrá, a fia lo v á , u lé ­ tav ic jin ý c h r o jů se tém ěř n ev y sk y tu jící. P o ro v n á m e -li v ý sle d k y lo ů sk é s p o zo ro v án ím i D r. B e č v á ř e a spolu­ prac o v n ík ů n a Š trb s k é m a S k a ln a té m P le s e z let 1942— 1944, zjistím e velm i do bro u shodu v těchto veličinách, je jic h ž prů m ěrn ě hodnoty z uvedené doby js o u : velik o st 3,13m, ry c h lo s t 27° s e k —i, d é lk a 10,75° a trv á n í 0,31 sek. Z n a č n ý rozd íl je v š a k v po čtu stop, n e b o ť v letech 1942— 1944 m ělo sto py pouze 3,7% gem in id. V ě t š í rozd íl je ta k é v rozdělen í b are v , což v š a k lze v y s v ě ť it i značnou su b jek tiv ito u v u rčen í b a rv y .

Zdeněk Ceplecha:

Podzinmí roje 1947. P ř íz n iv é p o ča sí u m ožn ilo n á m n a po dzim loňsk ého ro k u sledovati tři n e jv ý zn a č n ě jší podzim ní r o je : orionidy, leon id y a gem inidy. F re k v e n c e orionid, podle p o zo ro v án í D r . G u th a (7 nocí, 57 o rio n id ) a Z . C ep lech y (4 noci, 24 o rio n id ), je v ila ry c h lé zm ěn y od hodiny k hodině. Je to d ů k a z e m toho, že o rio n id y n e js o u v p ro sto ru rovn om ěrn ě rozděleny, ale n a k u p e n y ve shlucích. P r ů b ě h hodinové fre k v e n c e n a jedn oh o pozoro­ vatele, přep očítan é pro polohu ra d ia n tu v zenitu, je z n ázo rn ěn podle pozo­ ro v á n í D r . G u th a n a p řip o jen ém g r a fu . Z je d en ácti orionid z ak reslen ýc h Z. Ceplechou b y lo m ožno stan ovití ra d ia n t se značnou p řesností n a : a =

96,2° ±

0,30,

<5 — -|-15,1'' ±

0,3".

Shodou okolností v y ja s n ilo se v noci m a x im a leonid, to je 17. listo­ * ) Ř íše hvězd, X X V I I I , str, 39 (19 4 7 ).

padu, ač p řed tím to dn em a i po n ě m b y lo stále zam račen o. Z po zoro ván i v y p lý v á tém ěř n eprom ěn n á fre k v e n c e běh em celé d ru h é po lo vin y této noci. O d 2h22m do 4h23m S E C b y la fre k v e n c e podle po zoro ván i C e p lec h y 8,8 p ro rad ia n t v zenitu, a od 4h20m do 5h20m podle D r . G u th a 8,1; theoretické m a ­ x im u m m ě’.o n a sta ti téhož dne p řed šestou hodinou ranní. N e jz a jím a v ě jš ím přírod n ím div ad lem b y lo v š a k sledo ván í gem inid, které se n á m p o d ařilo v noci z 13. n a 14. prosince p o z o ro v at devítičlennou

O br. 1. (K re s lil C eplecha.)

sku pin ou po zoro v atelů n a L H Š z a současn é s p o lu p rá ce D r . G u th a n a O n ­ dřejově. G em in idy p řed stih ly h o dinovým počtem i lo ň sk é perseidy, a č je jic h theoretické m a x im u m (n e b ě ž í-li o ch yb u tisk u v ro č en ce) m ělo n a sta ti až 14. prosince večer. O m im ořád n o sti z je v u svědčí, že s k u p in a šesti p o zoro ­ v ate lů v jediné m inutě z a z n a m e n a la sedm m eteorů. B y ly ted y g e m in id y n ejb o h atším m eteorick ý m ro je m v roce 1947. P r ů b ě h frek ven ce, p řep o č í­

tané pro jedn oh o p o zoro v atele a ra d ia n t v zen itu v in terva lec h 5 a ž 10 m i­ n u t je zn á zo rn ě n n a p řip o jen ém g r a fu . Č á rk o v a n á k ř iv k a s p o ju je hodnoty z ísk an é je n od jedn oh o pozorovatele, p ln á od více p o zorovatelů . P o z o ro v á n í n a L H Š se zú častn ili: B e rn a to v á , C eplecha, H ru š k a , Olič, P lav e c, K om orous, V a ln íč e k a K rato ch v il. Z a p is o v a l: P lec h a tý .

l

. i------- 1— _j _____ i____ i

i

____ l

i

a

i

;

- j.

,...J—

.

40-2 0 '-

J

..

v

• •

€» **

«—

é - • •

ti

m

*■,

-20*-

* .

•

R/«

-4 0 % .

15. Xí. 1947 18-

21.

24.

27

JO

2 11948

5.

8

P řeh ledn á m ap k a slunečního povrchu — otočka 1261. P o d le pozorování F. K a d a v é h o sestavil Zd. Ceplecha. Ludm ila Pa jd ušá k ová:

Neobyčajne jasný nočný svetelný pás. V noci zo dň a 9. n a 10. ja n u á r a 1948 k rá tk o po poinoci sm e p ozoro­ vali n a d v ý ch o dn ým o b zo rom n e o b y č a jn e ja s n ý sv eteln ý pás. O d všetk ých dosial’ n a S k aln ato m P le s e p o z o ro v a n ý c h podobných ú tv a ro v lišil sa tento intenzitou a o b lu k o v itý m tv aro m . V 00 hod. 50 min. m al t v a r o b lu k u so středem k řiv o sti h lb ok o pod o b zo ro m n a východe. V rc h o l p á su bo l a s i 28" n a d o b zo rom a v azim u te 210*' a 330' s a do tý k al obzoru. In te n z ita sm erom k ju h u slab la , ale p re d sa v celom p á se ešte p ř e v y š o v a la n a jja s n e jš ie m iesto M liečn ej cesty. P á s bol n a k o n k á v n e j stra n ě presne ohran ičen ý, n a k o n vexn e j neu rčito s p lý v a l s o b loh ou ; je h o š ířk u sm e o d h a d li asi n a 5°, k severu s a ro zšiřo v al. O 01 hod. 35 min. sp o d n ý o k r a j p á s a p rec h á d z al m edzi e a y C rv, m edzi /S a <5C rv, asi 2" n a d a V ir, cez r V ir, m edzi a « S er a v i /í H e r s a n a c h á d z a ly v páse. O b lu k s a p o m a ly sn ižov al k o bzo ru ; o 02 hod. 35 min. k lesol do v ý š k y 8° a s tra til z n a čn é n a intenzite. V 03 hod. 15 min. sa snížil tesne n a d ob zo r a p řip o m ín a l ran n é brieždenie, a č k o fv e k to n a sta lo až s k o ro za d v e hodiny. P á s rob il dojem b e z b a rv e j o b ro v s k e j dúhy. N a spodnej stra n ě silné k o n tra sto v al s oblohou, k t o r á s a z d a la b y ť m ed zi p á so m a o b zo ro m o m noho tm a v š ia ak o v zenite. H v ie z d y ro v n a k o svietily pod p á so m ak o n a d n im a v p á se p o zoro v an é bin arom , n e ja v ily žiaden rozp ty l světla. O b lo h a b o la dok on ale ja s n á a b ez m rak o v . C e lý priebeh z ja v u sm e fo t o g r a fo v a li, p o d ařilo se n á m ho v š a k v y e x p o n o v ať len slabo. N a n e g a tív o c h je p á s zreteln e v id it ď n ý , nie je a le tak o strý n á sled k o m vlastného p o h y b u a k o p ri pozorovaní. P říč in u z ja v u m ožno hl’a d a ť b u ď v telesk opick ých m eteoroch, alebo v slnečnej činnosti. V dobe z ja v u b o ly b in a ro m po zoro van é beh om 85 m inút len 3 teleskopické m eteory, 10. ja n u á r a v š a k n a S ln k u p re c h á d z a la polu dn ik o m v e lk á š k v rn a typ u I.

Z p rá v y Sp o lečn o sti. A stro n o m ic k á vý stava. K on cem ja r a letošního ro k u bu de u sp ořád án a v m ístnostech L id o v é h v ě z d á rn y Š t e fá n ik o v y v P r a z e n a P e třín ě v ý s t a v a „T řic e t le t astron om ie” . M e z i e x p o n á ty nem oh ou ch yběti důležité do k u-

11

m enty, tý k a jíc í se v ý v o je n a ší astronom ie. Ž á d á m e proto všech n y S po leč­ ností a odbory, ja k o ž i jednotlivce, a b y p o slali fo t o g r a fie s v ý c h o bse rva to ří, p řístro jů a p říp ad n ě i dokum entů, k teré m a jí v z ta h k v ý v o ji n a ší a s t r o ­ nom ie. F o t o g r a fie i d ok um enty bu dou n a přán í m a jite lů v rác en y . V še ch n y před m ěty pošlete n e jp o z d ěji d o 20. b ře z n a n a ad re su L id o v é h v ě z d á rn y Š tefá n ik o v y n a P etřín ě. V ý lo h y bu dou h ra ze n y a cenn ější p řed m ěty n a v ý sta v u zaslan é bu dou p o jiště n y pro ti k rá d e ži a ohni a běh em v ý s t a v y ú pln ě z a ­ bezpečeny. V ý s t a v n í vý b o r. 9. schůze správníh o v ý b o ru Č A S se k on ala dne 18. prosince 1947 v L é ­ k árn ic k é m dom ě z a řízen í D r. Š te rn b e rk a a z a p řítom n osti 14 členů vý b o ru . P ř ija t o b y lo 7 n o v ý ch členů, 2 členové z em řeli a 13 vy sto up ilo. V e d le b ě ž ­ ný ch záležitosti ad m in istrativ n ích bylo pro jed n án o n ěk olik záležito stí tý ­ k ajíc íc h se v y d á v á n í p u b lik a c í a p rá c e sekcí. P ře č te n a v z a t n a vědom í b y l připiš M Š O o udělení subvence 60 000 K č s a n ě k olik b la h o p ře jn ý c h dopisů k o sm desátin ám p ro f. D r. F r . N u š la . P o k la d n ík p a k p o d al podrobn ou z p rá v u o fin an č n í situ aci; o tom to bo du se ro z v in u la čilá d e b a ta . S p rá v c e p rístro jů oznám il, že se p ra c u je n a n o v ém in ven táři. V z á v ě ru b y lo p o je d ­ náno o p říp ra v á c h na ju b ile jn í v ý stav u . S ch ůze sk o n č ila ve 22 hod. Lh. 10. schůze správníh o vý boru Č A S se k o n ala dne 10. ledna 1948 v zase­ dací síni L H S z a p řítom n ostí 15 členů v ý b o ru . P ř e d s e d a l D r . B . Š tern be rk . B y lo p ř ija t o 17 n o v ý ch členů, 22 členů vystoupilo. P o je d n á n o b y lo n e jp rv e 0 n ě k te rý c h fin an čn ích otázkách , před ev ším o z v ý šen í vstu pn éh o n a L H Š . P o d ro b n ě se je d n a lo o um ístění věd eck é síly n a L H Š a rozh odn uto podati žádost, a b y b y la přidělena. Jedn atel M a tě j po d al o b sá h lý r e fe r á t o p rá c i v ý stav n íh o v ý b o ru a o n ě k terých otázkách , p řed ev ším fin ančních , s tím spojených . V z á v ě ru b y lo stanoven o p řib ližn é d a tu m valn é h ro m a d y Č A S a pro jed n án o je ště n ěk olik d a lšíc h ad m in istrativn ích záležitostí. Schůze sk o n č ila v 18 hod. 40 m in. Lh. Z e sluneční sekce. P ozo rov á n í Slunce pro vádějte a z p rá v y posílejte p ro zatím podle dosavadního způsobu. Z ad m inistrace. O b je d n á v k y pu blik aci posílejte dopisem nebo koresp. lístkem . O b je d n á v k y vplat. lís tk y m u sí b ý t ja s n ě ozn ačeny, jin a k js o u mezi jin ý m i p la t y n e p o v šim n u ty a nem oh ou b ý t v y říz en y . V še ch n y o b je d n á v k y ozn ačte čitelně p ln ý m jm é n e m a ad resou , a b y se p r á c e v a d m in istrac i n e­ zd ržo v a la. Z m ě n y ad re s posílejte včas. S tá le m ám e v y řa z e n o n ě k o lik desítek ad re s proto, že došel časopis z p ě t s p o z n ám k o u : „Zp ět, a d re s á t se odstěho­ v a l” . N ě k d y b ý v á časopis v rác en poštou n ě ja k ý m o m ylem n ebo n e d o p a tře ­ ním . R e k la m u jte ch ybící číslo ihned, n edo šlo -li v á m n e jp o z d ě ji do 10. b ě ž ­ ného měsíce. Č len sk á schůze Č A S b y la dne 31. ledna 1948 v před n ášk o vé síni L H Š z a p řitom n osti asi 100 členů. Z a h á jil ji v 18 hod. 30 min. D r . B . Š te rn b e rk r e fe rá te m o astron om ick ý ch n ovink ách, z nichž n e jv ě tší p o zorn ost u p o u ta la p o d ro b n á z p r á v a o o b je v u n o v é k o m e ty 1948a asistentem h v ě z d á rn y n a S k aln atém P lese, kol. M rk o sem . H la v n ím b odem p r o g r a m u b y la p ře d n á š k a doc. D r . A . D r a tv o v é n a n á m ě t: T h eorie a psyc h o lo gie po zoro ván í. P o podrobn é a p o u tavé před n ášce se ro z v in u la č ilá d e b a ta , jíž se zú častnil 1 přítom n ý p ro f. D r . F . N u š l v elm i z a jím a v ý m v ý k la d e m o v liv u osobních rovn ic p ři po zoro v án í cirk u m zen itálem . P o ozn ám ení p r o g r a m u spolko vé činnosti Č A S v ú noru je d n a te lem F . M a tě je m b y la schůze z ak o n če n a ve 20 hod. 50 m in. Lh. D a r. P a n í L u is a L a n d o v á -Š ty c h o v á v ě n o v a la k uctění p a m á t k y svého zesnulého m anžela, p. In g . Štycha, 100 K čs v e prospěch N u š lo v a fondu.

ŘÍŠE HVĚZD R eda k ce a adm inistrace: Pra h a I V - P etřín , Lid o vá hvězdárna Štefánikova. V y c h á z í d e se tk rá t ročně p r v ý den v m ěsíci m im o červenec a srpen. D otazy, o b je d n á v k y a re k la m a c e t ý k a jíc í se časo pisu v y řiz u je ad m in istrace. R e k la ­ m ace ch ybějících čísel se p řijím a jí a v y řiz u jí do 15. k aždého měsíce. R edak čn í u z á v ě r k a čísla 10. k aždého m ěsíce. R u k o p isy se n e v race jí, z a odborn ou s p r á v ­ nost p řísp ě v k u odpovíd á au to r. K e v šem písem n ý m do tazů m přilo žte znám ku n a odpověď. Roční před platn é 120 K čs. C ena tohoto č ísla 12 Kčs.

OBSAH N a tit. straně o b álk y : M rk o s o v a k om eta 1948a, sním ek z 11. února 2 hod. 54 min.— 3 h. 54 m in. — N a poslední stra n ě o b á lk y : N G C 2327 v M onoceru, sním ek z 30. ledna 1948, exp. 145 m in. A u t o ř i obou o b rá z k ů : P a jd u š á k o v á a M rk o s , refl. n a S k a ln a té m P lese. — L . D r š k a : O ni — bez ní. — A . D i 11r i c h : R e fo rm a k alendáře. — B . Š t e r n b e r k : Č e sk á astronom ie v pěti­ letce. — E . B u c h a r : M rk o s o v a k om eta. — A . M . B a c h a r e v : R adian ty teleskopických m eteorů v okolí severního pólu. — Z. B o c h n í č e k : V id i­ telnost k om ety 1947n. — K d y , co a ja k pozorovati. — Z p r á v y a pozorování členů Č A S . — Z p r á v y Společnosti.

Československá společnost astronomická Praha T V - Petřin , Lid ová hvězdárna Štefánikova. T elefon č. 1,63-05. Ú ř e d n í h odin y: ve všední dn y od 14 do 18 hod., v neděli a ve s v á te k se n e ú řa ­ duje. K n ih y z k n ih o v n y S polečnosti se p ů jč u jí podle k nihovníh o řá d u členům vž d y v e stře d u a v sobotu od 16— 18 hodin. Č len sk é p řísp ě v k y n a r. 1948: členové řá d n í: 120 K č s ; vy so k o šk o lá ci, v o jín i v n o rm áln í presenční slu žbě a m lá d ež vů bec do 20 let: 80 K čs. N o v í členové platí zápisn é 10 Kčs, resp. 5 K čs. Č len o vé z a k lá d a jíc í platí 2000 K č s je d n o u pro vžd y. V šic h n i členové do stáv ají časopis z d arm a s v ý jim k o u dru hých a dalších členů v jedné rodině, k teří platí členský přísp ěvek 20 K čs. Zm ěnu adres oznam ujte vplatním líst­ kem s po u kazem 3 K čs. — V e š k e r é p la ty pou ze v p la tn ím i lís tk y poštovní sp ořiteln y n a š ek o v ý ú čet č. 38.629. (V p la t n í lís tk y b ian co u k aždého poš­ tovního ú ř a d u .)

Lidová hvězdárna Štefánikova Praha I V - Petřín. Telefon č. 1,63-05. V březnu je h v ě z d árn a přístu pn a jednotlivců m bez ohlášení v 19 hodin denně k rom ě pondělků, šk o lám a spolků m po telefonické dohodě, a v š a k výhradn ě z a jasn ých večerů. M a je tn ík a v y d a v a te l časopisu ftíše h vězd Č e sk o slo v en sk á společnost a s tro ­ nom ická, P r a h a IV -P e tř ín . O dpov. zástupce listu : P r o f D r. F . N u šl, P r a h a B ře vn o v . P o d L a d ro n k o u č. 1351. — T isk e m k n ih tisk á rn y P rom eth eu s. P r a h a V I I I , N a R o k osce 94. — N o v in o v é z n á m k o v á n í povoleno č. ř. 159366/IIIa/37. — D ohlédací ú řa d P r a h a 25. — 1. b řez n a 1948.