HVĚZD ČÍSLO 7 ZÁŘÍ 1950

ČÍSLO

HV Ě Z D

7

Z Á Ř Í 1950

J u p ite r

—

n e jv ě t š í p la n e t a s lu n e č n í s o u s t a v y .

'w '

/>

RISE H

V

Ě

Z

O B S A H Co nového v astronom ii

D

R. X X X I

YÁVLAV J ar o š:

Č. 7 Z A K í 19 5 0

H r is K R T S l o u k a :

H ÍD Í

Dr

V koly astronomie, v lidový­ chově

H u b e r t Slo u k a

Radostný den ve Vsetíně

s užším a širším redakčním kruhem.

Členové užšího redakčního k ru lin :

Jan Bo uška:

Sovětská práce o M ě s íc i F.

D r J. B doc.

Dr

berk,

o u Sk a

, D r Z. B

o ch n íč ek ,

F . L in k , D r B . Š t e r n ­

doc. D r

Z á t o p e k , L . Lan-

d o v á - Š t y c h o v A,

a red M

D r V. R

uml

L l.N K :

P r v n í p ra cov n í sjezd čs. astronom ů

l á . — 19.

května

na Skalnatém Plese Y. RUML:

u s il.

Z á k la d n í d ílo dialektického Členové širšího redakčního kruhu :

L.

Č e rn í, D r

GrUTH, š k p t .

K.

J.

D o le jS í, D r

H orka,

K.

V.

Novák.

■materialismu v přírodovědě J o sef

V y k u til:

O zeměpisných souřadnicích

O dpovědný zástupce listu:

ze sp eciá ln í m apy

Univ. prof. D r P . NuSl.

Z e slu n ečn í sekce.

P řísp ěvk y do časopisu zasílejte na redakci „ Ř í š e H v ě z d " , Praha IV Petřín, nebo přím o členům redakční­ ho kruhu. P la n e ta J u p ite r — n e jz a jím a v ě jš í o b je k t p o zo ro v a te lů na p o d z im n ím n e b i. (S n ím e k E . C . Sliphera z L o w e llo v y h v ě z d á r n y 60 cm r e f le k t o r e m ž lu t ý m f i lt r e m .)

Ř Í Š E H V Ě Z D vy ch á zí d esetk rá t ročn ě p r v ý den v m ěsíci m im o červen ec a srpen. D o ta zy, o b je d n á v k y a reklam ace t ý k a jíc í se časopisu v y ř iz u je a d m in istra ce. R ek la m a ce ch ybějících čísel se p ř ijím a jí a v y ř iz u jí do 15. každéh o m ě­ síce. R ed a k čn í u záv ěrk a čísla 10. každéh o m ě­ síce. R u k o p is y se n evra cejí, za odborn ou s p rá v­ nost příspěvku o d p o v íd á a u tor. K e všem písem­ n ým dotazťim p řilo ž te znám ku na o d p o věď . R o č n í p ř e d p la t n é 120 K čs.

Z meteorické sekce Z in stru m en tá ln í sekce Z našich hvězdáren Z p rá vy z m ěsíční sekce. K d y , co a jak pozorovali N o vé knihy a publikace Příloha:

Bedřich Engels

C e n a č ís la 12 K čs.

R ed a k ce a a d m i n i s t r a c e : P ra h a Lid ová hvězdárna Štefánikova.

Z p rá v y sekce mládeže

IV -P e tř in ,

CO NOVÉHO V ASTRONOMII

Z áří 1950 Ř ÍD Í Dr H. S LO U K A

a vědách příbuzných

P rv n í nová ko m eta v roce ! 950 — M inkow ski 1950.

Objevil ji v souhvězdí Ophiucha astronom R. Minkowski na snímku zhoto­ veném 48palc. Schmidtovou komorou na Mount Palomaru 19,4 května. Zprávy o objevu došly do Evropy teprve 28. května. Při objevu měla kometa souřadnice a — 18h16,8m a d — +12**3,2' a jasnost l l m. Kometu pozorovali, začínaje 27. květnem, C. A. W irtanen na Lickově hvězdárně a K. Reinmuth na Kónigstuhlu. Z de­ setidenního oblouku vypočítal Dr L.Cunningham tyto elementy: i = 144 2113° 1

o = ssiotóo- 1950,0 T = “ 5i.W en' 14'5573S- &' o) = 191,8701"| g — 4S8mtb, a .tyto souřadnice:

1950° 0hSC září 16

«i95o>o 14^57,6m

<5i95oio — 3"57'

r 2,886

A 3,399

m 10,7

P rů m ě r planety Pluto změřil D r G. P. Kuiper, ředitel Yerkesovy a Mc Donaldovy observatoře 22. března a nalezl 0,23" (± 0 ,0 1 "). Tentýž výsledek obdržel jeho spolupracovník M. L. Humason. Z této hodnoty zdánlivého průměru byla vypočtena hodnota prů­ měru skutečného. Je zhruba 5760 km, tedy asi 0,46krát průměr naší Země a řadí se co do velikosti mezi Merkura a Marse. Nová vypočtená hmota Pluta, za předpokladu normální hustoty,je 1/, 0 hmoty Země. Jsou to menší hodnoty než zpravidla udávané,avšak jejich přesnost je větší. P ě tim e tro v ý re fle k to r na M. P alo m aru je od listopadu minu­ lého roku v stálé činnosti a optické opravy na něm provedené se ukázaly úspěšné. N ova v souhvězdí Š tíra . Podle zprávy z Harvardské university ze dne 22. července objevil D r F. Zwicky novu v souhvězdí Štíra. 1950

Červenec 20

« 1950>0 17*42,4™

$195010

m

— 33"59'

8

14. července byla nova 13m. Podle pozorování D r I. S. Bowena ukazuje nova emisní čáry v Ha. Novou sovětskou th eo rii o slunečních erup cích a jim i podmíně­ ných poruch v ionosférické vrstvě D podává v Dokladech Akade­ mie nauk SSSR I. S. Šklovskij.

K o lísán í d élky dne zjistil H. F. Finch rozborem výkonu několika nejlepších křemenných hodin observatoře v Greenwich v letech 1943— 1949. Obdržel tento výsledek: počínaje únorem ztrácely normální astronomické hodiny vůči křemenným až maximálně 0,06s v červnu, pak je začaly předcházet až dosáhly maxima 0,08* v říjnu. Tyto výsledky potvrzují dřívější práce Stoykovy v Paříži, podle kterých se zvolňuje zemská rotace o 0,002 denně za sto let následkem slapového tření. Uvedená roční změna je patrně způ­ sobena meteorologickými v livy jako jsou roční přesuvy vzduš­ ných hmot a tání ledu v Antarktidě, což způsobuje změnu mo­ mentu setrvačnosti Země a následkem toho se mění i zemská rotace. N ové vý zku m y galaktického střed u v infračervených paprscích byly vykonány sovětskými badateli A. A. Kálinjakem, V. /. K rasovskim a V. B. Nilconovem. P lan e tk a I949MA (B aa d e) = 1566 Icarus. Dr W. Baade, objevitel této zajímavé planetky, která má nejmenší známou periheliovou vzdálenost, dal jí jméno Icarus. Byl to mladistvý hrdina řeckého bájesloví, který se svým otcem Daedelusem se snažil uletět ze za­ jetí tím, že si voskem přilepil křídla k tělu. Přiblížil se ale příliš Slunci, vosk roztál a Icarus se zřítil do moře. — Definitivní číslo 1566 bylo přiřknuto planetce Ústředím pro malé planety v Cincinnati. N ové vydání A rg elan d e ro vy „ B o n n e r D u rch m u ste ru n g “ připra­ vuje známý německý astronom F. Becker. Také nové vydání ka­ talogu hvězd jižní oblohy je již připraveno k vydání. H vězdn é veliko sti (ja sn o sti) lze pomocí nových moderních světlo měřících přístrojů zjistiti na dvě desetinná místa. Standardní hvězdou prvé velikosti je oranžový Aldebaran v Hyádách, jehož hvězdná velikost je 1,06'". Vycházeje z této hodnoty, je hvězdná velikost Arktura 0,24"', Capelly 0,21>", V egy 0,14'", A lfa Centauri 0,06m, Canopus — 0,86"', Sirius — l,58r".

změřil Thornton Page Wurmovou metodou z poměrů nebulárních emisí v Balmerově kon­ tinuu k spektru jádra ve stejné vlnové délce. Ze spekter získaných širokou štěrbinou velkého reflektoru Mc Donaldovy observatoře byly nalezeny tyto teploty jader mlhovin NGC 6543, NGC 6720 a NGC 7662: 70 000° K, 200 000" K a 80 000° K. Užitím přísluš­ ných korekcí sníží se tyto hodnoty na 50 000° K, 120 000° K a 55 000° K, které jsou s výjimkou u NGC 7662 značně vyšší než byly získány z dřívějších měření. Jádro NGC 6720 je jedním z nej­ teplejších povrchů az dosud pozorovaných.

T e p lo ty ja d e r t ř í p lan etárn ích m lhovin

Úkoly astronomie v lidovýchově VÁCLAV .TAROg

Úvodem chci vyzdvihnout potěšitelný fakt, že do programu sjezdu astronomů byla zařazena přednáška a diskuse o úkolech astronomie v lidovýchově, což můžeme považovati za důkaz, že vědci sami cítí nutnost zapojení své vědy do praktického života, potřebu sdělovat vědecké poznání milionům pracujících. Jsme v údobí budování socialismu. V této době — a namnoze ještě i v období socialismu — zůstávají ve vědomí lidí mnohé pře­ žitky z epochy kapitalismu. (To je obecný zákon opožďování vě­ domí lidových mas za vývojem hmotných podmínek života společ­ nosti.) Víme, že vzniklé form y společenského vědomí nabývají ča­ sem síly zvyku* a vytvářejí krunýř takřka hierarchických zvyklostí, vymykajících se dalšímu vývoji. S tímto zjevem se shledáváme zvláště u ideologických forem, nejvíce vzdálených praktickému životu (u náboženství, morálky atp.), a z nich plynoucího světo­ vého názoru. Jednou z hlavních příčin opožďování vědomí mas za vývojem podmínek hmotného života socialistické společnosti je dnes dosa­ vadní existence kapitalistického řádu. Reakce kapitalistických zemí při vedení ideologické války proti táboru pokroku napomáhá usilovně i tomu, aby se v myšlení našeho lidu udržely přežitky minulých dob. Sleduje tím oslabení účasti lidových mas na našem budování a tím zpomalení tempa naší cesty k socialismu, chce tím podrýt sílu naší socialistické výstavby. Naše společnost však potřebuje nejen rychlý rozvoj výroby a zvyšování produktivity práce, ale také stejně usilovné tempo ve vývoji ideologické nadstavby. Žádný vývoj, jehož nositelem je socialistický člověk, se neděje bez vědomého úsilí. Vidíme na naší výrobě, zejména od února 1948, že takové úsilí vědomě a účinně rozvíjí, jak to dokládají na příklad četné a různé form y socialistického soutěžení. Ani organisace společnosti se neponechává náhodnému a pasivnímu při­ způsobování změněným výrobním vztahům: těžiště společnosti se řízenými zásahy přesunuje k dělnické třídě jako k nejpokrokovější části pracujícího lidu, odpovědné za vývoj od třídní k beztřídní společnosti. Je proto nezbytné, aby s tímto obecným vývojem drželo krok také úsilí na všech polích kulturní výstavby, tedy i ve všech obo­ rech umění a vědy. Věda potřebuje ke svému rozvoji pevný ideologický základ, který může získat jedině na podkladě dialektického a historického materialismu. Skutečný vědecký odborník je vázán svým svědo-

mim i zájmem své vědy poctivě hledat k němu cestu. Dialektický a historický materialismus není ztrnulé dcgma; proto vývoj vědy i každého vědce jeho přijetím nekončí, ale počíná. Stálý vývoj skutečnosti zdokonaluje bez ustání i vědecké poznání, jež se snaží postihnouti tento vývoj. Charakteristickým znakem vědy, založené na dialektickém a historickém materialismu, je proto zesílená schopnost vývoje, a to vývoje skutečného, směřujícího k pokroku, na rozdíl od bezradného těkání od theorie k theorii, které je údělem a osudem idealistické vědy v zemích rozkládajícího se kapitalismu. Je proto předním a neodkladným úkolem vědy, řekl bych úko­ lem vnitřním, vyškolení vědeckých kádrů, o němž se v tomto za­ sedání hovoří na jiném místě. Musí to být školení ve smyslu před­ chozích úvah o ideologickém základu vědy. Velmi podstatně s tím souvisí i další důležitý i naléhavý úkol naší vědy, totiž přispěti k přeměně světového názoru pracujících mas. Boj proti buržoasním přežitkům ve vědomí lidí a zesílení socialistické výchovy mas jsou nejdůležitější podmínky naší cesty k socialismu a dále ke komunismu. Tomuto cíli musí být podřízena všechna naše ideologická práce, za tento velký a ušlechtilý cíl musí bojovat i naše astronomie. Věda, která se chce platně účastnit socialistického budování, musí se nutně snažit o zlidovění. Těsné spojení s lidem a jeho zá­ jm y neznamená snížení vědecké úrovně, není ani přítěží, ani ne­ příjemným závazkem, ale naopak nejbezpečnější základnou vě­ decké práce. Toto spojení dává vědě konkrétní smysl a cíl a získá­ vá jí nevyčerpatelný reservoir nových sil. Zlidovění astronomie je tedy náš přední úkol při budování nového života. Při tom se objeví pravá podstata svobody vědeckého bádání. Svobodná je teprve taková věda, která pracuje v zájmu všech a není nucena sloužit útisku, nebo dokonce organisovanému vraždění lidí v zájmu udržení posic kapitalismu. Neočekáváme ovšem, že zlidovění vědy, tedy i astronomie, nastane již zítra a bez značného úsilí. Definitivní potlačení buržoasních předsudků je dlouhý proces, který probíhá souběžně se zrodem socialistické vědy. Nesmírně nám tu může pomoci pří­ kladný vzor vědy sovětské, která již našla cestu k lidu, spojila se s úsilím dělnické třídy, osvojila si dělnicky konkrétní poměr ke skutečnosti, dovede si klást úkoly podle jejich bezprostřední nalé­ havosti, a dovede bojovně odhalovat přežitky buržoasního myšlení. P ři tom je samozřejmé, že předpokládáme u každého vědec­ kého pracovníka vědomí zodpovědnosti vůči pracujícímu lidu. Je vyloučeno, aby s šířením vědeckých poznatků — zvláště v astro­ nomii — v masách pracujících, byly šířeny úpadkové filosofické

doktríny, které zle řádí ve vědách západních zemí a které jsou jako pesimistické projevy dožívání kapitalistického systému v úpl­ ném protikladu k optimistické náplni socialismu. Přední otázkou zlidovění astronomie je hledání cest k tomuto cíli. Je třeba se zaměřit především na naši mládež, na kádry na­ šich budoucích i vědeckých pracovníků. Nová náplň a duch našich škol, jakož i růst organisací naší mládeže dávají nejlepší předpo­ klady k popularisaci a výchovnému působení astronomie u mlá­ deže. Školy mají četné zájmové odborné kroužky, vychází řada časopisů pro mládež, zakládají se pionýrské skupiny Junáka, li­ dová správa buduje pionýrské domy ■— zde všude je krásná příle­ žitost získávat a zapalovat mládež pro vědecké poznání. Pro školní i osvětovou potřebu je dále nutno natočit krátké populárně vě­ decké filmy, které by velmi prospěly našemu hlavnímu úkolu. Také je třeba uvážit velké možnosti popularisační práce v roz­ hlase, ať už ve formě přednášek nebo cyklů přednášek, nebo estrád, mevra či volných tribun na dané thema. Naše státní osvětová péče, dotovaná vysokými částkami stát­ ního rozpočtu, s vybudovanou a dále zlepšovanou sítí, dává před­ poklady k popularisaci astronomie v nejširších vrstvách pracují­ cího lidu. V současném životě sledujeme stoupající tendenci dopravovat hospodářské statky a životní potřeby i do nejodlehlejších končin země až přímo ke spotřebiteli. T o je linie, kterou je třeba uchopit a provádět i v distribuci statků kulturních, po příkladu pražské lidové správy, která pořídila krásně vybavené bibliobusy, zajíždě­ jící za čtenáři do nejvzdálenějších pražských předměstí. I v lidovýchově je tedy třeba jít za lidmi, nečekat, až přijdou sami. Musíme najít prostředky, jak jim přinést vědecké poznatky i do zapadlých míst, i jak je získávat pro myšlení a práci podle nejlepších výsledků vědy. Tak dojdeme ke zřizování dalších lido­ vých hvězdáren, dalších odboček ČAS, astronomických výstavek, zejména putovních, cyklů přednášek. V dohledu je reální možnost zřizování pojízdných středisek pro popularisaci astronomie — astrobusů. Je na vědeckých pracovnících v oboru astronomie i na zástup­ cích všech orgánů lidové správy, aby se při společných poradách usnesli na vhodných opatřeních k opravdovému zlidovění astro­ nomie a k uplatnění jejího lidovýchovného poslání. V období bu­ dování socialismu, kdy výsledky vědy jsou podkladem praktické činnosti milionů lidí, přetvářejících svět, je nezbytně nutné masové rozšíření vědeckých poznatků o vývoji společnosti a přírody. S to­ hoto hlediska je třeba hodnotiti i velké poslání naší astronomické vědy.

V závěru chci ještě zdůraznit význam hlavního pilíře nové socialistické vědy, jejího základu — dialektického a historického materialismu. Věda, která na něm staví, je vědou opravdu demo­ kratickou a svobodnou, protože je jí představitelé pochopili spo­ lečně s pokrokovým pracujícím lidem prorocká slova V. I. Lenina: „D říve tvořil veškeren lidský um, veškeren jeho genius pouze proto, aby dal jedněm všechny výhody techniky a kultury, a druhé zbavil i toho nejnutnějšího — osvěty a rozvoje. Nyní se stanou všechny zázraky techniky, všechny vymoženosti vědy a kultury všenárodním statkem a od nynějška již nikdy se neobrátí lidský um a genius v prostředky násilí, v prostředky vykořisťování.” M y to víme — a cožpak nestojí za to pracovat ve jménu to­ hoto největšího dějinného úkolu, nestojí za to, vynaložit pro něj všechny své síly?

Radostný den ve Vsetím Dr H U B K U T

SLO UKA

P ř i p říle žito s ti v ý s ta v y „ N o v é sm ěry socialistick é p rá ce ” b y la v n e­ děli 30. července v 10 hodin slavnostně otevřen a L id o v á hvězdárna „ U pěti lip e k ” ve Vsetíně. K této vzácn é slavn osti se sh rom ážd ili zástu pci všech m ora v sk ý c h h vězdáren se zástu pcem Č eskoslovenské astron om ické společ­ nosti v P r a z e a h ia vn í m ístn í čin itelé s předsedou M N V s. J. Donathem v čele. B y lo krásn é nedělní dopoledne a od h vězd á rn y se s k ý ta l nádherný pohled do k ra je. Je p ostaven a v y s o k o nad m ěstem , vedle hřb itova, s pohodl­ n ý m p říje zd e m i příchodem , snadno d osažiteln á se všech stran. H v ě zd á rn a v zn ik la z nadšeného v y p ě tí s il všech p ok rok ový ch občanů V setína, n a p rv ­ n ím m ístě ovš e m to b y li členové m ístn í odbočky Č A S a závodn íh o klubu R O H Z b r o jo v k y V s e tín a je h o astron om ického odboru. Jen tak se podařilo uskutečnit dílo, k te ré bude střed isk em p řírod ověd ecké lid o v ý c h o v y n a V s e ­ tínsku. S la vn ost za h á jil předseda od b očk y Č A S v e V setín ě s. O ld řich K řen ek, k te r ý nastín il ve svém proslovu v ý v o j prací, k te ré b ylo nutno vyk onat, aby h vězd á rn a se uskutečnila. N e b y la to snadná cessta a bez s. Ing'. K . V e s k y z e závodn íh o klubu R O H Z b r o jo v k y a bez je d n atele T . Skandery, k te rý přes svou ch u ravost b y l neún avným b o jo vn ík em z a postavení hvězdárny, tato b y jis tě se n e b y la ta k b rz o uskutečnila. Společně s předsedou Společnosti s. O. K řen k em , k te rý o rg a n ís o v a l sta veb n í b rig á d y školní m ládeže, d ovedla ta to tr o jic e n a všech příslušných m ístech nejen vzb u d it nadšení a pocho­ p ení p ro stavbu h vězd árn y, a le z a jis tit i je jí postavení. D ě ln ic tv o Z b ro jo v k y v za lo vě c z a svou, a ta k na př. k rásn á kupole v zn ik la z je jic h p iln ý c h rukou. J a k o zá stu p ce Č eskosloven ské A s tro n o m ick é Společnosti poděkoval jsem pak v š em m ístn ím činovníkům , k te ří v ýs ta vb u h vězd árn y um ožnili a zdůraznil jsem, že naši vládní činitelé, zejm én a s. m inistři K op eck ý a N e je d lý , ro z k v ě t astron om ie u nás nejen s účastí sledují, a le ta k é finančně podporují, tak ja k o n ik d y d říve se nedělo. P ostavením hvězdárny je však te p rv e p rv n í čá st velkéh o úkolu splněna, druhá zá le ží v plném v y u žiti v šech je jic h m ožn ostí v osv ě to v é a lid ových ovn é práci na Vsetínsku. P řed sed a M N V s. J. D onath zd ů razn il ve svém projevu , že je to h v ě z ­ d á rn a pro pracu jící, k te ří v n í m usí n a lézt vzd ělán í a duševní os v ě že n í po

Otevření vsetínsk é hvězdárn y. Předseda O . K řene k při projevu F o to : K

D oupovec

z Valašského M eziříčí.

celodenní práci, že j e v ýsled k em naší m íro vé v ý s ta v b y a d ů ležitý m m íro­ v ý m p ro p a ga čn ím střed isk em celého k ra je. O devzdal p a k k líče h vězd árn y předsedovi s. O. K ře n k o v i, k te rý p řítom n é pozvajl k je jí prohlídce. T é to set zúčastnili všichni přítom ni do 14 hod., k d y p ak odešli k společnému obědu. V setín sk á h vězd árn a m á jednu ku p oli o prů m ěru pěti m etrů, v k teré je p ro za tím p ostaven 200 m m r e fle k to r p ředsedy odbočky s. O. K řen k a . M á pohodlný p řích od střed em b u d ovy a odchod n a m alou terasu, s k te ré vedou schody do zahrady. L e v é k říd lo budovy je tvořen o posluchárnou pro 40 osob, p ra vé k říd lo obsahuje k an celář a tem nou kom oru. P o d kupolí j e m ís t­ nost n a úschovu m enších p řístrojů a pod k an celáří je m enší dílna. P lá n ek ob serva toře u veřejn ím e v n ěk terém z p říš tíc h čísel časopisu. Sltužbu na h vězdárně budou s tříd a vě k on at členové výb o ru a jim i cvičen í dem onstrátoři. P o společném p řá telsk ém obědě v Besedě za h á jil p řed sed a jící s. CurdaL ip o v s k ý z M o ra v s k é O s tra v y tř e tí k on feren ci m oravsk ých hvězdářů-am atérů, k d e jsem r e fe r o v a l o celostátn í a stron om ick é organ isaci, do k te ré bu­ dou všech ny ven k ovsk é odbočky zap ojen y. P říto m n í p řija li n á vrh s pocho­ pením a budou o celé zá le žito s ti v e svých odbočkách re fe ro v a t. V šich n i sou­ h lasili se spojením s ústřední společností a oznám í s vé rozhodnutí do P ra h y. R o zp ře d la se ž iv á d ebata o v ý s ta v b ě h vězd áren n a M o ra v ě á je d n o tliví z á ­ stupci re fe ro v a li, ja k u nich s tavb a h vězd áren p ok ročila. V n e jb ližš í době bude o te v ře n a lid o v á hvězd árn a v N o v é m . Jičíně, p říštíh o roku ve V a la š ­ ském M e z iříč í a snad i v B rně. C elk em b ylo d van áct m ora v sk ý c h m ěst z a ­ stoupeno, a to: Brno, In g . Ferd. N eš p o r; Hodonín, Josef Š k rom ach ; N o v ý Jičín, In g . F. S v ě rá k ; O pava, Jan P íš a la ; O strava, C u rd a -L ip o vs k ý ; P ro s tě ­ jov, A d . N e c k a ř ; V al. M e ziříč í, A . B allner, Jar. K rů ta , K . Doupovec, J. Bechný, J. D oleček, Janda; Vsetín, O. K řen ek , A n d rý sek , A . Bobek, F. N a ­ v rá til a j.; G ottw ald ov, P e t r C in k ; H olešov, F r. S oják . M im o ty to o fic iá ln í zástu pce p řije la je š tě řa d a členů a zájem ců. Resoluce, vyp ra cova n á na tom to sjezdu pro m in isterstvo školství, věd a umění, ob sah ovala zejm én a ty to body: 1. A b y v každ ém čsl. m ěstě b y la p ostaven a lid o v á hvězdárna. 2. A b y se ve školách v posledním ročníku v y u č o v a lo alespoň 1 hodinu týdně povinně astronom ii. 3. A b y tak é naše vědeck é ú stavy m ěly p opularisační povinnost. 4. A b y C A S p ra vid eln ě v y d á v a la cirk u lá ře o událostech n a ob lo ze a v y k o ­ naných p ozorován ích členů.

SOVĚTSKÁ

PRÁCE

O MĚSÍCI Dr JAN BOUSKA

(A . V . C h a b a k o v : Ob osnovnych vo prosach istoríi razvit ija po verclv Luny. — G osudarstvennoe izd a te ls tv o g e o g ra fič e s k o j lite ra tu ry, M osk va, 1949.)

nosti

D říve se obecně soudilo, že Měsíc je předmětem bádání pouze astronomického. Chabakov pohlíží na Měsíc s jiného a zajisté správnějšího hlediska. Dívá se naň jako na neoddělitelnou část soustavy Země -j- Měsíc. Země nemůže býti považována za jedno těleso, nýbrž za soustavu dvou těles, neodlučitelně spojených. Cha­ bakov upozorňuje na nutnost nejen astronomického, nýbrž také zeměpisného, geologického a geofysikálního výzkumu Měsíce. Mnozí si snad uvědomovali nutnost takových prací, avšak k sou­ stavnému výzkumu v tomto směru dlouho nikdo nepřistupoval. Příčiny byly různé. Především zůstávalo na samotné Zemi stále mnoho nerozřešeného, dále nebyl dostatek podrobnějšího pozoro­ vacího materiálu o měsíčním povrchu atp. Dnes již mnohé z příčin můžeme pokládati za bezpředmětné. Tak na př. pozorovacího ma­ teriálu o Měsíci se nakupilo tolik, že vyvstala přímo nutnost ze­ všeobecni ti poznatky a roztřídí ti je s hlediska zeměpisného. Kniha A. V. Chabakova je prvním sovětským pokusem v tomto směru. Zeměpisná společnost SSSR ji zařadila do své sbírky. „Zapiski vsesojuznogo geografičeskogo obščestva” (pod redakcí S. V. Kalesnika, svazek 6), protože zastává názor, že selenografii je nutno přiřaditi k srovnávací geografii regionální. Od regionální geogra­ fie v dosavadním pojetí se selenografie liší pouze tím, že nepo­ pisuje jen nějakou oblast nebo pevninu na Zemi, nýbrž zemského spolucestcvatele v celku, a dále tím, že vzhledem k nedostatku vzduchu, vody a organického života na Měsíci zjednodušuje se geografický popis Měsíce na geomorfologickou charakteristiku. Takový rozšířený výklad úkolů zeměpisu (jako vědy o Zemi) se pravděpodobně bude mnohým zdát neobyčejným, neodpovídají­ cím názvu této vědy, a možná také předčasným. Avšak dějiny lidského poznání jsou plny příkladů toho, jak obsah vědy nezřídka přesáhne rámec jejího pojmenování, daného jí v počátcích jejího rozvoje. A pokud jde o prozkoumání Měsíce, sotva kdo bude moci dokázat, že tento výzkum se obsahem a konečnými výsledky liší cd toho, oč se dosud snažíme při práci geografické. Různé methody výzkumu zde nemají rozhodujícího významu. Třebaže tedy první kroky v rozšiřování oblasti zeměpisu za hranice zeměkoule mno­ hého překvapí, zajisté nejbližší budoucnost ukáže zákonitost a odůvodněnost tohoto procesu přirozeného vývoje zeměpisné vědy.

Kniha je uvedena redakční poznámkou S. V. Kalesnika, s je­ jím ž obsahem jsme čtenáře zhruba seznámili v předešlých řádcích. Pak Chabakov po vlastní předmluvě popisuje současný stav vý­ zkumu měsíčního povrchu a hlavní methody výzkumu, dále fysikální podmínky, určující charakter reliefu povrchu Měsíce, tvary jednotlivých částí povrchu, jejich vznik a relativní stáří. P o struč­ ném závěru následuje ještě vysvětlení některých termínů a zá­ kladních selenografických pojmů v knize použitých, dále názvy jed­ notlivých míst na Měsíci a překlad latinských názvů. Kniha má 194 stran, 12 obrazových příloh na křídovém papíru, řadu dalších obrázků v textu a mapku zlomů na Měsíci. Cena 37,50 Kčs.

První pracovní sjezd čs. astronomů 14.— 19. května 1950 na Skalnatém Plese D o c . D r F . L I N iv

Úvodem. N a schůzi A stron om ick éh o odboru při Čsl. národní rad ě badatelské dne 14. říjn a 1949 b ylo jed nom ysln ě usneseno k on ati v k větn u 1950 p ra­ covní sjezd čsl. astronom ů z p ovolá n í a b ylo p řija to la s k a v é p ozván í D r A . B ečváře, aby se sjezd kon al n a S k aln atém P lese. Současně b yli pověřen i doc. D r VI, Guth, jed n atel a podepsaný předseda A . O., ab y p ro ved li všechny p říp ravn é .práce k rea lisa ci sjezdu. O b rá tili jsm e se n a všech n y naše vědeck é p ra co v n ík y v astronom ii, z je jic h ž podnětů a následujících diskusí n a schůzích A . O. v y p ly n u la celá organ isace sjezdu. N á š sjezd je v dějinách naší astron om ie p rvn ím pokusem toho druhu o spolupráci, lepší v zá je m n é p ozn án í našich p ra covn ík ů a řešení celé ř a d y problém ů, tý k a jíc íc h se naší astronom ie. P ř ip r a v ili js m e sjezd v p evn ém p řesvědčení, že nová d ob a vnese do n a ší astron om ick é v ě d y nové m yšlenky a nové p ojetí úkolů, které nás čeka jí v socialistickém budování státu. Ú č a s t našich astronom ů b y la ta k řk a 100%. O m lu vilo se jen několik kolegů z vážných zdravotních nebo služebních důvodů. V neposlední řadě m á n a ta k hojné účasti zásluhu m in isterstvo šk olství, v ě d a um ění, odbor IV , ž e svou finan ční podporou um ožnilo účastníkům z česk ých ze m í cestu i p o b y t na Slovensku. V ed le našich astronom ů z p o v o lá n í b y li n a s je z d p o zv á n i zástu pci Čsl. astronom ické společnosti v P ra ze a Š tefán ik ovej astronom ické společ­ nosti v B ra tisla vě . D á le s nevšední ochotou v y h o v ě li našem u p o zv á n í z á ­ stupci Ú středí vědeckého výzku m u v P raze, ale nepříznivé povětrnostní pod­ m ín k y jim za b rá n ily ta k řk a v poslední ch vilce výs tu p n a S k aln até Pleso. Seznam účastníků: B R A T I S L A V A : D r J. Gašperik, m ístopředseda S te f. astr. spol.; R N C J. Ivá n , asistent A stron om ick éh o ústavu b ra tis la v sk é u n iversity. B R N O : A s tro n o m ick ý ústav M a sa ry k ovy u n iv e rs ity : D r J. M . M ohr, prof. a přednosta ústavu, D r L. Perek, D r B. Onaerlička, R N C VI. Vanýsek. Benešova tech n ik a : D r J. Procházka, prof. a přednosta Ú sta vu vyšší geodesie, D r A n t. Vašíček, prof. a přednosta I. Fysik áln íh o ústavu. O L O M O U C : D r B. H acar, pov. předn. n a Pedag. fakultě. O S T R A V A : In g . V. Gajdušek, p rof. p rů m yslové školy.

P R A H A : A s tro n o m ick ý ústav K a rlo v y u n iversity : D r VI. Heinrich, prof. K a r lo v y university, D r Z. Bochníček, D r J. Bouška, R N C Zd. Ceplecha. Ú sta v astronom ie a základů geofysiky, České vys. učení techn.: D r E. Buchar, prof. a předn., D r M . P lavec. S tá tn í hvězdárna Č S R v P ra z e s ob serva toří v O n d řejově: Doc. D r F . Link, předn. ústavu, doc. D r V . N ech víle, D r B. Šternberk, doc. D r VI. Guth, D r V . Bumba, D r J. K leczek , R N C M . K opecký, R N C L. N eužil, D r H . Slouka, D r Zd. Švestka. Csl. a stronom ická společnost: V. Jaroš, předs. spol. a kult. ref. Ú N V ., J. V lček, m ístopředseda, a L . Černý, jednatel. D r L . K řiv s k ý , Státní ústav m eteorologický, R N C B. Valníček, M eteo­ rolog. ústav K a r lo v y university, K . N ovák , soukr. hvězdárna, P ra h a X V I. P Ř E R O V : D o c . D r J. Široký. T A T R A N S K Á L O M N I C A : Š tátne observa tórium na S kalna tom P lese: D r A . B ečvář, přednosta ústavu, A . M rkos, R N C E. Pajdu.šáková-M rkosová, R N C L . K resák. Ú č a s t om lu vili: Blaha, D ittrich , K ra jč í, Letfu s, Lukeš, Nušl, Lan dovአtych ová, Seydl. P ro g ra m sjezdu: S jezd b yl zah á jen n e o ficiáln ě společnou ve če ří v hotelu Encián, p o­ řádanou Štátnym observatóriem na S kaln atém Plese již v neděli 14. května. V la s tn í zah ájen í sjezdu se stalo v pondělí 15. k větn a v 8 h. 30 m. u vítacím p roslovem D r B e č v á ře a za h a jo v a c ím p roslovem doc. D r Linka. Ze schůze b y ly za slán y p ozd ravn é te le g ra m y p residentu rep u b lik y K lem en tu G o tt­ w ald ovi, p řed sedovi v lá d y An ton ínu Z ápotockém u, m inistru šk olství, v ě d a um ění p rof. D r Zdeňku N ejedlém u , p o v e re n ik o v i stejn éh o resortu v B r a ti­ s lavě E rn estu S ý k orovi, m inistru in fo rm a c í a o s v ě ty V á c la v u K op eckém u a nestoru čsl. astronomů prof. D r F ran tišk u Nušlovi. D ále b y ly poslány pozd ravn é p říp isy L . Lan d o vé-Š ty ch ové, prof. D r M. A . V alouchovi, p řed ­ n o stovi odboru I I I , prof. D r V. V an ěčk ovi, p řed nostovi odboru I V p ři M Š V U , a prof. D r B. M ašk ovi. N á s le d o v a ly p a k vědeck é r e fe rá ty , jim ž b y ly vě n o v á n y č ty ři polodenní schůze a další č ty ř i půldne b y la věn ován a refe rá tů m organisačním . Seznam věd e c k ýc h r e fe rá tů zd e u vád ím e: 1. Astron om ie, 15. V. — pondělí: 9 h.— 12 h., předs.: E. B u c h a r . 1. A . D ittric h : A s tro n o m ie M a y ů vyso k é k u ltu ry indiánské. — 2. W . H ein rich : O m ěřen í hvězd n ých d eklin ací v digressi. — 3. B. Š tern b erk: O přesnosti posičních m ěřen í fo to g r a fic k ý c h re fle k to re m na S kaln atém Plese. — 4. Z. C ep lecha: R edu kce fo to g r a fic k ý c h desek s v e lk ý m zo rn ým polem. — 5. A . M rk os: F oto gra fo v a n ie pohyblivých ob jek tov nepriamou m etodou. — V . G ajdu šek: O m ožnostech v ý ro b y astron om ick é o p tik y u nás. — 7. K . N o v á k : O astron om ick ých hodinách. — 8 . L. L u k eš: Zkušenosti z astron om ick o -geod etick ých p ra cí S Z k Ú . — 9. J. P ro c h á zk a : P rom ěn n á kolim ačn í chyba průchodního stroje. — 10. J. P ro c h á zk a : U rčen í zem ěp is­ n ých souřadnic S vo b o d ovým astrolábem . — 11. E. B u char: K otázce v y ­ lou čení osobní rovn ice u cirkum zenitálu. — 12. V . N e c h v íle : Sdělení z theor ie ab errací ap lan atick éh o teleskopu R itc h e y -C h ré tie n o v a a teleskopu S ch m id to va s ap lik a c í n a teleskop M t. P alom aru . — 13. A . V a š íč e k : P o ­ k o v o v á n í astron om ick ých zrca d el a je jic h och ran a p ro ti p ovětrn ostn ím vlivů m . 2. Slunce a vyso k á atm osféra , 16. V. — ú terý: 9 h.— 12 h., předs.: F. L i n k . 1. Z. Š vestk a : A s y m e tr ie em isní č á ry H alfa

v chrom , erupcích. — 2.

J. K le c z e k : 89denní p e rio d ic ita ch rom osférick ých erupcí. — 3. L , K ř iv s k ý :

O sluneční činnosti a o je jím v liv u na srá žk y. — 4. M. K o p e c k ý : P ře d p o v ě ď příštíh o 19. cyk lu sluneční činnosti. — 5. M . K o p e c k ý : O tá zk a reálnosti planetárních vlivů na Slunce. •— 6 . F. Lánk: P řeh led dnešního stavu p lan e­ tárních v liv ů n a Slunce. — 7. F. L in k : M e te o ric k ý p rach v zem sk é atm o­ sféře. —- 8 . B. V aln íček : P olarisace světla atm osféry a je jí výzku m . — 9. V. B um ba: Denní zm ěn y m eteo rick ý ch výšek. — 10. V. L e tfu s : F o to m e trie zem ského stínu. — 11. L. N e u žil: P o zn á m k y o sp orad ick é v rs tv ě E. — 12. J. B ou šk a - Z. Š v e s tk a : V zta h m ezi hustotou zem sk éh o stínu a m n ožstvím m eteorick éh o prachu v zem sk é atm osféře. 3. Stelá rní astronomie, 17. V. — střed a: 9 h.— 12 h., předs. :B . Š t e r n b e r k . •1. V . N e c h v íle : P řís p ě v e k k e studiu vlastn ích pohybů hvězd. — 2. V. V an ýsek : P o zn á m k a o v zta h u ro zp ty lo v ý c h ry c h lo s tí h vězd B a je jic h hm ot v proudu Scorpio-Centaurus. — 3. B. O n d erličk a: H m o ty h vězd v proudu U r s a M a jor. — 4. Z. Š vestk a : O m ožném v ý v o ji p lan etárn ích m lhovin. — 5. Z. B ochn íček : V ý v o j a postavení N o v a O P L a c 1936 v H e rtzs p ru n gR u ssello vě diagram u. -— 6 . L. P e r e k : P ro s to ro v é rozd ělen í prom ěnných h vězd typ u R R L y ra e . — 7. J. B ouška: P ro s to ro v é .rozložení cefeid. — 8. Z. Bochníček: S věteln ý nebulární sp ek trog ra f. — 9. H. Slouka: K osm ické zářen í a n ě k te ré p rob lém y astronom ické. 4. N e b e s k á m ec ha nika a mete orická ast ronomie, 18. V. — č tv rte k : 14 h. až 17 h., předs.: V. G u t h . 1. Z. Š vestk a : Odůvodnění platn osti B o d e -T itio v a zákona. — 2. W . H ein rich : O jis té operaci, k te rá d ovolu je vyh nou ti se m a lým d ivisorů m nebeské m echaniky. — 3. J. Š iro k ý : N ě k o lik p ozn ám ek k th eo rii T rojan ů . — 4. V . Guth: O soustavě a pohybu k o m e ty P on so v y-W in n e c k e o v y . — 5. M. P la v e c : Sekulární poruchy k rá tk op erio d ick ý ch rojů , ze jm én a Geminid. — 6 . M. P la v e c : P ro b lém telesk o p ick ých m eteorů. — 7. L . K re s á k : O spracován í sek to ro v ýc h fo to g r a fií m eteorov, za ch yten ých z je d in e j stanice. — 8 . Z. C eplecha: R ed u k ce sta tis tic k ý ch p ozo ro vá n í m eteorů. — 9. V . N e ­ ch víle: O nové fo rm ě d iferen ciáln ích rovn ic v asteroid íckém problém u tří těles. V ěd eck é r e fe r á ty m ěly z a úkol sezn ám iti se v zá je m n ě s p racem i n a­ šich astronom ů, p ro vésti je jic h k ritik u a p řin ésti nové p od n ěty k práci. P o té to strán ce sp ln ily r e fe r á ty svů j úkol v e lm i dobře a všich ni si od n ášejí řadu podnětů a poučení p ro další práci. V organisačních referátech b yla probrána řada našich ožehavých problém ů. V p rvn ím refe rá tu o naší účasti n a k on gresu M ezin árod n í astro­ nom ické unie v L enin gradě r. 1951 ukázal doc. D r F. Lin k (15. května, 14— 16 hod.) na o tá zk y souvisící s tím to kongresem . P ř i své nedávné n ávštěvě v O ndřejově p ozval nás prof. Am barcum ian, m ístopředseda Unie, k hojné účasti n a tom to kon grese. O kon gres, k te rý začn e 1. srpn a 1951, j e m ezi n ašim i astron om y v e lk ý zájem . D ále b ylo u va žo vá n o o našich členech v je d ­ n o tlivých k om isích U nie. K on ečn é s lo v o m á zd e A . O. n a zá k lad ě návrhů d oložených vědeckou činností v tom k terém oboru. Ohledně odborných re­ fe rá tů p ro je d n o tlivé kom ise U n ie b ylo usneseno, ab y je jic h red a k cí b yl p ověřen A . O. V závěru připom enul re fe r e n t naši povinn ost p u b lik ova t v ý ­ s led k y v ěd eck ých p ra cí v dom ácích pub lik acích k tom u určených, ja k o je n a p rv n ím m ístě B ulletin o f th e A stron om icá l In stitu tes o f C zech oslovak ia. B u lletin v y c h á z í nyní v rozsahu 5— 7 čísel do ro k a a je rozesílán všem h vězd árn ám a a stron om ick ým ústavům na světě. V ý jim k u lze u zn at jen u z p r á v p ro kodaň ské cirk u lá ře a v n ě k te rýc h speciáln ích případech. (D ok o n čen í p říště.)

Základní dílo dialektického materialismu v přírodovědě D r V I,A D . R U M L

K českém u vydání E n gelsovy D ia le k tik y p řírod y M a rx o v o a E n gelsovo období v ý v o je d ia lektickéh o m a teria lism u je charakterisováno tím , že M a r x a E n g e ls u sta vu ji filo s o fii ja k o pědu o obecných zákonech v ý v o je p řírod y, společnosti a lidského m yšlení. K tom u , aby se dia­ le k tik a stcda vědeckou, bylo třeba j i vyvod it z k o n k ré tn ích věd ; M a rx a E n ­ gels věn ova li p ro to pozorn ost n ejen om p ou žití d ia lek tick o -m a te ria lis tick é m ethody na je v y společenské, n ý b rž za býva li se ta k é p říro d n ím i vědam i, jež jsou podle soudruha Zdanova žu lovým základem m arxism u. D okla d em zá jm u kla ­ siku m a rx ism u o p říro d n í vědy jsou zvláště prá ce E n gelsovy, jednak ,JPana E u gen a D u h rin g a p ře v ra t vědy” , jednak nedokončená ,,D ia lek tik a p říro d y ”, k terá n y n í vyšla v českém překla du v nakladatelství Svobod a .*) E n gels v do­ pise M a r x o v i z k větn a 1873 zdůrazňuje n u tn ost o p řít vědecký světový názoi o výsledky věd p říro d n ích a poukazuje na h la vn í id eje své zamýšlené prác< o dialektice p říro d y : 1. nerozlučnost h m o ty a pohybu ( pohyb ja k o fo rm a byl h m o ty ); 2 . k v a lita tiv n ě rů zn é fo rm y pohybu h m oty a rů zné vědy, k teré se jim i z a b ý v a jí; S. d ia lek tick ý přech od od jedné fo rm y ke druhé. Véda

a filosofie

N a „D ia le k tice p říro d y " v id ím e především zcela n ový p o m ěr m ezi f ilo ­ s o fií a k o n k ré tn í vědou. E n g e ls u ka zu jej že ten to p ře v ra t tk v i především v tom , že ja k vědecká filo so fie , ta k i th e o retick á přírodověda vy ch á ze jí z fa k ­ tů., ze zk ou m á n í ko n k ré tn ích fo re m pohybu h m oty. Souvislosti se v y v o z u jí z fak tů . T o znam ená, že pra vd ivost té č i oné poučky v th eoretick é přírod ově­ dě, stejně ja k o ve filo s o fii se dokazuje shodou se skutečností, o k teré se p ře ­ svědčujem e k o le k tiv n í lidskou prací, a n ik o liv pouhou shodou s n ě ja k ý m obec­ n ý m p rin cip em . H e ge lov a filo so fie p řírod y , vy ch á ze jící z idealistického východ,iska, ch á - • p a jíc í p říro d u ja k o fo rm u existence ideje, vedla k tom u, že p řírod ověd ci se odkláněli od filo so fie , je ž jim nem ohla ukázat cestu od toho, co znám e, k tom u, co neznáme. Ž iv e ln ý m aterialism us přírodověd ců, „m a terialism u s laboratoře” , k něm už p řírod ověd ce vede sty k s k o n k ré tn ím m a teriá lem , takový m a teria lis­ mus je je n o m m ech a nickým , n evědeckým m a teria lism em a je v e lm i nedo­ statečný v boji p ro ti id ealistické filo so fii. P r o to E n gels zd ů ra zň uje: „ A ť sii p ř í­ rodovědci ř ík a jí co ch tějí, js ou v pod ru čí filo so fie . Jde je n o to, zda c h tě jí být v p od ru čí špatné m ó d n í filo s o fie , nebo té fo rm y theoretickéh o m yšlení, je ž se op írá o znalost dějin m yšlení a je jic h vym ožen ostí” . P říro d o v ěd ec se tedy ne­ m ůže ..osvobodit" od filo s o fie : ja k m ile p řistou p í k zevšeobecnění, pak nutně filo s o fii p otřeb u je. E n ge ls u kazuje, ja k i význ a m n í p řírod ověd ci p ro s v ů j od­ p o r k filo s o fii b ý v a jí v e lm i špatn ým i a tedy i re a k čn ím i filosofy. P ro n ik á n í idealism u do vědy zesílilo zvláště v období im peria lism u . To, že p o jm y a zákony m echanistického období fy s ik y se ukázaly b ý t h is to rick y podm íněným stu pn ěm poznání o b je k tiv n í re a lity , skutečnosti, zneužívali f ilo ­ s o fu jící re a k cion á ři k tvrzení,, že h m ota zm izela, k výkladům , že m a teria lis­ mus je vy vrá cen a pod. Z v lá ště fysice, k te rá zkou m á n ejobecn ější zákony h m oty, k te rá je v e lm i úzce spojená s filo so fií, <s th e o rií poznám , věnovali f ilo ­ sofové pozornost. S oud ruh L e n in v b o ji p ro ti tě m to tvrz e n ím idealistů doká* ) B ed řich E n g e ls : D ia lek tik a příro d y , vyd. nakl. Svoboda, str. SlfS, ce­ na 1/2 a 67 K čs.

zal ve svém díle M a terialism u s a e m -p irio k riticism iis ", že filo s o fick ý m a te­ rialism us je spjat s uznáním je n jediné, absolutní vlastnosti hm oty, totiž e xi­ stova t nezávisle na lidském vědom í, být o b je k tiv n í realitou. L e n in , b oju je p ro ­ ti kom olení výsledků m oderní přírodověd y a p ro ti zneužívání vědy idealisty, poukázal na to, že v ý v o j přírodovědy, zvláště pak n ové objevy ve fysice, plně p o tv rd ily vědecký d ia lektický m aterialism us. D a lší gen iá ln í obohacení vědeckého světového názoru na základě sou­ časného v ý vo je vědy přinesla pa k prá ce J. V. Stalina „O d ia lek tick ém a h isto­ ric k é m m a teria lism u ’’, k terá je n ejskvělejším v y já d ře n ím zákonů m a rx istick é d ialektiky. *

*

*

Dnes, v období všeobecné krise kapitalism u, v období výstavby socialis­ m u v z em ích lidové dem okra cie a výstavby kom u nism u v S S S B , v období zo­ střeného tříd n íh o boje — také na id eologické fro n tě , je idealism us hlavním, n á strojem „věd ců ”, s to jíc ic h v e službách im p e ria lis tů ; buržoasní pavěda je pouhou obhajobou k apitalistického v y k o řis t ovatelského řádu. Rasisté — m o rganisté a jin í fa ls ifik á to ři vědy jsou dnes v ka pita listických zem ích podporo­ váni. N a stá vá ú tě k od v ěd y ; ta k př. p ro f. P u p in z C olum bijské u n iversity řík á , že není možné, aby věda vyřešila otá zku v zn iku živ ota na z e m i: „Věda n em ů ­ že pron ik n ou t rouškou, je ž zahaluje m in u lé bytí . . . .Jenom v ir a sama p ro­ nikne za tu to clon u a nalézá ta m trů n božstva, je ž s tv o řilo toto b y tí v pro sto ­ ru a času.” N e n í pochyb o tom , Se takové názory jsou n epřátelské vědě. Věda, skutečná věda a služba im p eria lism u a je h o k o řis tn ick ý m z á jm ů m js ou ne­ slučitelný. P r o t i tě m to názorům , p ro ti podobné tendenci likvid a ce vědy nutno bojo­ vat. S ovětští vědci, tv o říce skutečnou socialistickou vědu, b o ju jí p ro ti nevědec­ k ý m th e o riím , p ro ti buržoasní pavědě, p ro ti filo s o fic k é reakci. N a š i p říro d o ­ věd ci m a jí usnadněnou cestu k zvlád n u tí d ia lek tick o -m a te ria lis tick é methody vedle studia klasiků m a rxism u -len in ism ti o s v o ju jí si výsledky sovětské vědy. Ta ková je cesta, k tero u nutno nastoupit, m á -li naše věda splnit ú koly, které p ř i budovám socialism u jsou na n i kladeny. (D ok o n če n í p říš tě .)

O z e mě p i s n ý c h s ou ř adni c í c h ze s p e c i á l n í mapy Ing. Dr JOSEF V Y K U T TL

Určení zeměpisné šířky

delší. Rozdíly nejsou ovšem při zmenšení 1 : 75 000 velké. Prů­ měrně je 1' délková asi 16 mm dlouhá, 1' šířková necelých 26 mm. Kdyby speciální mapa byla bezvadná a kdybychom do ní přesně zakreslili bod, jehož cp a / chceme určit, mohli bychom při grafické a odečítací přesnosti 0,2 mm (zatím neuvažujeme žádné jiné vlivy) odečítat zeměpisné souřadnice s přesností V*/'— 1". Speciální mapa byla však nakreslena na základě geodetických a topografických měření, zatížených chybami a také její reprodukce je zdrojem dalších chyb. O rámu speciální mapy lze předpokládat, že byl sestrojen velmi přesně. Horší je to se situací. Situace vznikla zmenšením a generalisováním sekcí topografického vyměřování, provedeného v měřítku 1 :25 000. Do vyměřovacích sekcí byla na valné části našeho území zakreslena situace zmenšením katastrálních map, vyhotovených v měřítku 1 : 2880. Podkladem pro zákres situace byly trigonom etrické body, jejichž vzájemná poloha byla určena geodetickým měřením. Jestliže jsme astronomickým měřením určili zeměpisné souřadnice alespoň jednoho bodu souvislé trigono­ metrické sítě a azimut jedné strany z tohoto bodu vycházející, můžeme postupně počítat zeměpisné souřadnice všech bodů sítě. Takto vypočteným zeměpisným souřadnicím říkáme geodetické. Geodetické zeměpisné souřadnice se obecně liší od astronomicky určených o malé hodnoty. Příčinou toho je to, že astronomická pozorování konáme na geoidu, na kterém je dán svislý směr tížnicí, t. j. směrem tíže zemské. Geodetické výpočty provádíme na zvolené referenční ploše, která se geoidu nejlépe přimyká. Tako­ vou plochou je rotační elipsoid vhodných rozměrů. Výpočty se vztahují k normálám elipsoidu, které svírají s tížnicemi malé úhly, t. zv. tižnicové odchylky. N a velikosti tížnicové odchylky v uvažo­ vaném bodě závisí velikost rozdílu zeměpisných souřadnic astro­ nomických a geodetických. Dalším důsledkem uvedeného je, že také azimut geodeticky vypočtený se liší od azimutu změřeného astronomicky. Laplace ve své „Mécanique céleste” odvodil zají­ mavý vztah (rovnice Laplaceova) : a —- a — tt' — X) . Sin q:, kde a azimut , X zemepisna délka a

azimut

cp zeměpisná X zeměpisná

| z astronomickýchměření, ) J

| šířka

v z geodetických měření a výpočtů.

délka J

Laplaceova rovnice dává astronomickou kontrolu geodetic­ kého měření: azimut a, vypočtený z rovnice Laplaceovy, má se theoreticky shodovat s azimutem, vyplývajícím z geodetických

měření a výpočtů. Proto se na trigonometrických bodech, vhodně v trigonometrické síti rozložených, provádí astronomické měření. Astronomickým měřením na trigonometrických bodech čs. jednotné trigonometrické sítě katastrální bylo zjištěno, že zejména geodetické zeměpisné délky, které jsou počítány v síti vzhledem k Ferru, potřebují opravy. Základ jednotné trigonometrické sítě katastrální tvořily body rakouského měření a tedy také údaje speciální mapy vyžadují opravy. Plk. D r Beneš uvádí (1 ), že geodetické zeměpisné šířky vyža­ dují zvětšení o 2,4", geodetické zeměpisné délky zmenšení o 12". Podle práce D r Buchara (2 ), obsahující další astronomická mě­ ření, je oprava geodetických zeměpisných šířek + 0 ,4 ", oprava geodetických zeměpisných délek — 14,7". Protože D r Beneš sám označuje vypočtenou opravu šířek za nejistou, lze tvrdit, že geode­ tické zeměpisné šířky souhlasí s astronomickými. Geodetické ze­ měpisné délky však nutně vyžadují opravu asi — V/". Pro úplnost uvádím, že síť je stočena ve směru číslování na hodinkách asi o 10". Příčinou těchto odchylek je velká tížnicová odchylka na zvoleném základním bodu sítě, Hermannskogelu. Situace speciálních map, zakreslená na pokladě trigonome­ trických bodů je tedy v zeměpisné šířce umístěna dobře, v země­ pisné délce je posunuta asi o U/-" k východu. Listy speciální mapy byly děleny vzhledem k Ferru. Dnes se zeměpisné délky vyjadřují zpravidla ke Greenwichi. Rozdíl mezi poledníkem ferrským a greenwicheským byl určen Albrechtem z vyrovnání středoevropské sítě zeměpisných délek hodnotou 17°39'46,02". To je redukční číslo pro převod zeměpisných délek z Ferra na Greenwiche. N a některých listech spec. mapy je na rámu jen původní dělení vzhledem k Ferru. Pro převod na Greenwiche musíme odečtenou ze­ měpisnou délku nejprve opravit o — 14" a potom odečíst redukční číslo 17°39'46". Abychom nemuseli každou, ze speciální mapy ode­ čtenou zeměpisnou délku (k Ferru) opravovat o — 14", zvětšíme o tuto hodnotu rozdíl Ferro— Greenwiche a dostaneme nové re­ dukční číslo 17°40'. Odečteme-li toto nové redukční číslo od země­ pisné délky vzhledem k Ferru, dostaneme správnou zeměpisnou délku ke Greenwichi. Redukční číslo 17°40' má ještě další výhodu: na rámu spe­ ciální mapy můžeme snadno vyznačit správné dělení ke Green­ wichi. Celé minuty délkové v obou systémech, k Ferru i ke Green­ wichi, se ztotožňují. Listy s takovými rámy mají jedno dělení s dvojím číslováním a odečítáme na nich správné zeměpisné délky vzhledem ke Greenwichi. Délky odečtené k Ferru potřebují opra­ vu — 14". Existují však také listy speciální mapy, kde bylo na rámu

dodatečně zakresleno dělení pro Greenwiche na základě redukčního čísla 17u39'46". Celé minuty pro Ferro a Greenwiche jsou proti sobě posunuty o 14". Na takovém rámu odečtené zeměpisné délky ke Greenwichi musíme opravit o — 14". Odečítáme-li X k Ferru, musíme pro správný výpočet délek ke Greenwichi užít redukčního čísla 17°40'. Že je nutno dobře rozlišovat dělení na rámech listů speciální mapy vyplývá z toho, že tentýž bod, na př. roh speciální mapy, má na jednom listě X%r = 15fl50' (list 3855 Jičín s jednou stupnicí a dvojím číslováním), v sousedním listě 2gr = 15"50'14" (list 3856 Náchod s dvojí stupnicí). Podle toho, co jsme uvedli, je správné Ajá = 15°50'. Nyní uvažme, s jakou asi přesností odečítáme vůbec země­ pisné souřadnice ze speciální mapy. Jsou to vlastně geodetické zeměpisné souřadnice a pro převod na astronomické měli bychom je opravit o vliv tížnicových odchylek, což v této úvaze zanedbá­ váme. N a velikost chyb v zeměpisných souřadnicích z mapy bude mít hlavně vliv chyba, s jakou jsme zakreslili bod, jehož rp a X hledáme, do rámu speciální mapy. Tato- chyba bude záviset nejen na přesnosti, s jakou jsme odměřili (nebo odhadli) vzdálenost na­ šeho stanoviště od situačních předmětů v mapě zakreslených, ale také na vlastních „vnitřních” chybách mapy, způsobených nepřes­ ností mapy, chybnou situací, srážkou papíru atd., takže musíme připustit, že tato chyba bude obecně v každém listě mapy jiná. Porovnáním

Ze sluneční sekce R

S L U N E Č N Í Č IN N O S T V E D R U H E M P O L O L E T Í 1949. P řip o jen é g ra fic k é zn ázorn ěn í sluneční činnosti v druhém p ololetí loňského roku bylo sestaven o na zá k la d ě p ozo ro ván í těch to členů sluneční sekce ( v z á v o rc e p očet p ozo ro ván í v z a tý c h v úvahu p ři r e d u k c i): poz. ze Skaln atého P le s a (1 3 8 ), F. K a d a v ý (1 2 9), D r A . Du-choů (1 2 1 ), K . Goňa (1 1 6), B. S ládek (1 0 0 ), Z. C ep lech a (8 1 ), L. Schm ied (7 1 ), L . K oh ou tek (6 4 ), J. S ita r (5 1 ). C elk em zp ra c o v á n o 871 p o zo ro v á n í a je n 8 dni zůstalo bez našich p ozo ro ván í (1 v srpnu, 6 v listopadu a 1 v (prosinci). V g ra fu jsou na ose x data, n a ose y pak rela tivn í čísla, daná R = fc . (10 <j + /). Pod rob n osti o způsobu zp ra c o v á n í n a jde čten ář v Ř íš i hvězd, 1949, č. 8— 9, str. 217. R edu kci všech p ozo ro vá n i z a druhé p olo letí loň skéh o roku p ro ved la sl. M . V eselá. J í a v š em p ozo ro va telů m p a tří m ů j d ík a p řá n í m noha zdaru v další práci. Proz atím ní relativní čísla v květnu 1950:

Den

1 2 3 4 5

R 144 146

D en

D en

R

11 12

101

7

R 139 130

111

8

121

9

108 105

13 14 15

106 129

6

10

71 69 60 47

Den 16 17 18 19

R 57 61 79

20

89

86

Den

R 92

21 22

112

23 24 25

128 162 142

Den 26 27 28 29 30 31

R 134 131

12 1 109

86 72

P rů m ěr: : 104,8. P roz atím ní relativní čísla v červnu 1950

Den

1 2 3 4 5

R 72 84 84

Den

6 7

8

66

9

58

10

R 54 50 70 65 108

Den

R

11 12

102

13 14 15

72 95

101 94

Den 16 17 18 19

R 84 83 80 80

20

66

Den

21 22 23 24 25

R 55-

86 107 108 128

Den 26 27 28 29 30

R 113 97 74 82 78

P rů m ě r : 83,2. Z. Ceplecha.

Zprávy sekce mládeže N a letošn í valn é hrom ad ě b yla schválena sekce m ládeže. T a to sekce chce o rg a n is o v a t p rá ci m lád eže v Č A S podle zásad u veden ých n a valn é hrom adě. M lá d e ž je v e výb o ru C A S zastou p en a d věm a člen y řá d n ým i a d věm a n áh rad n ík y; m á vyh ra žen u každou poslední sobotu v m ěsíci, kterou vyplní svým program em . Z vem e všechnu m ládež k spolupráci a těším e se na shledanou na našich sobotách. Předseda sekce* U rban

Z meteorické sekce PO ZO RUJEM E M E TE O R Y. P od tím to n á zv em v y c h á zí dlouho žád an ý p ra k tic k ý n á vod n a pozo­ ro v á n í m eteorů, je h o ž au torem j e D r M iro s la v P la v e c. Spisek je rozdělen na pět částí, pojednávajících o statistickém sledování, zakreslování a fo to ­ g r a fií m eteorů, p ozo ro ván í telesk o p ick ých m eteorů a o náhodných p ozo ro­ váních bolidů. N á v o d je psán jasn ě a stručně, což mu d od ává přehlednosti, srozu m iteln osti a přesnosti. Je v n ěm obsaženo m noho techn ick ých pokynů, k te ré v y p ly n u ly z dlouholeté p ozo ro va telsk é praxe. Začátečn ík ů m um ožní n ávod dobré za p ra c o v á n í v k rá tk ém čase. P ře c e však několik m aličkostí bylo by třeba v tom to spisku více zdůrazniti. P ř i statistickém pozorování sleduje pozorovatel oblohu n ep ře tržitě po celou v protokolu udanou dobu pozorování. P řípadn é přerušení p ozorování uvede p o zo ro v a te l do pozn ám ky. P ro stručnost se doporučuje z a č á tk y pozo­ rování označovati v poznám ce hvězdičkou, konce pak křížkem . Zakreslování lze sp ojití se s ta tis tic k ý m p ozorováním , a to zv lá š tě p ro p ozo ro va tele je d n ot­ livce. P ř i větší frek ven ci je výhodné zak reslovati m eteory jen dobře viděné, k teré m ůže p ozorovatel zak reslit s oceněním alespoň 3. Zásadně však do protokolu poznam enávám e v ž d y všechny spatřené m eteory, ja k je správně podotknuto v prvé části návodu: „ P r o určení fre k v e n c í nesmí uniknouti ani jed iný m eteo r” . N á v o d dále obsahuje celou řadu drobných zm ěn proti dosavadní norm alisaci pozorování. D ů ležité jsou zvláště číselně vyjá d řen é: b arva a typ m eteoru. V těchto stupnících m usím e již jednou u nás v sekci udělati p o­ řádek. N á v o d bude n orm ou všech údajů, k teré o m eteoru do protokolu po­ znam enávám e, a p roto je povinností každého, kdo m eteory pozoruje, aby tento n ově v y d a n ý n á vo d znal. N e je n p ro norm alisaci, ale i p ro celou řadu v e lm i cenných pokynů, k te ré obsahuje, doporučuji jeh o prostudován í i zk u ­ šen ým p ozo ro vatelů m , k te ř í se zú častn í p ráce sekce tře b a i po řadu let. Prosím , nečekejte, a ž v á m návod zašleme. N ap ište ra d ěji všichni, kdo m áte o něj zájem , i ti, k te rý m jsm e slíbili, že jim bude p o vyd án í zaslán. P ro za č á teč n ík y v y jd e je š tě zm enšená u k ázk a p rotokolu s k o n k ré t­ ním i p ok y n y p ro je h o vyplnění. z Ceplecha.

Výroční zpráva meteorické sekce za r. 1949. V r. 1949 p ozo ro va lo m eteo ry 83 p ozo ro vatelů na 12 stanicích. V e 254 nocích a 565,8 hodinách p ozo ro vá n í zazn am en ali celkem 5753 imeteorů. P o letech soupeření p řed stih la P ra h a S k aln até P le s o ve všech směrech. H la v n í podíl n a pěkn ých v ýs le d c ích v P ra z e m á vzo rn á skupinka p o zo ro ­ vatelů C e p le c h a -P ra jo v á -B a zik o v á . Druhou n e jp iln ě jš í skupinku v y tv o ř ili v B rn ě a ok olí K u čírek , K a d a ň k a a L oo s ov é ; ač početn ě zn ačn ě slabší, sou p eřili úspěáně s Prahou . V ja rn íc h m ěsících se pilně p o zo ro v a lo tak é na Státn í h vězd árn ě v O ndřejově. V ítá m e ro v n ě ž činnost p rostějovských . P od le z p r á v z P lzn ě v ě n o v a li se tam h lavn ě pokusům o sledování m eteorů

radiem . Z jednotlivců , p ra cu jících sam ostatně, b yli pilní K aláb , Rohan, K o d ý te k a Šp erger. — P o řa d í h la vn ích stan ic:

1. 2. 3. 4.

P ra h a B rno O ndřejov Sk aln até

nocí

hodin

52 41 10 20

154,0 120,0 63,3 32,8

m eteorů

.

2075 819 589 1643

Z jed n otlivců b y li ja k o lon i vůbec n ej p iln ější C ep lech a a po něm K ra jová, je ž však b y la letos před stižen a K u čírk em . P o řa d í jed n otlivců podle odp ozorovan ých hodin je to to ( v z á v o rc e p o č e t nocí, hodin a m e ­ te o r ů ): 1. Z. C eplecha, P ra h a (32— 99, 6— 978), 2. J. K u čírek , R osice u B rn a (34— 86 , 1— 431), 3. H. F ra jo v á , P ra h a (26— 67, 1— 634), 4. Z. B azík ová, P ra h a (12— 53, 8— 546), 5. V. Bum ba, O n d řejov (10— 41, 1— 243), 6 . D. K aláb , P ro s tě jo v (24— 35, 6— 151), 7. B. Rohan, N eu m ěřice (17— 33, 4— 43), 8. J. K o d ý te k , Choceň (16— 33, 1— 124), 9. J. Š p erger, R ožn ov (29— 31, 9— 62), 10. A . M rk os, S k aln até P le s o (19— 29, 5— 726), 11. J. K a daňka, T e tč ic e u B rn a (8— 26, 4— 315), 12. J. Loos, B rn o (16— 24, 2— 167), 13. D r M. P la v e c, P ra h a (8— 23, 5— 117), 14. D r V . L etfu s, O n d řejov ( 8— 22, 5— 171), 15. D r V . Guth, O n d ře jo v (9— 20, 5— 145), 16. Z. C ešpíro, P ra h a (3— 20, 1— 218), 17. I. Zach arov, P ra h a (5— 15, 0— 126), 18. J. Schoř, P ra h a (3— 13, 4— 179), 19. J. Bušek, H o řic e (12— 13, 1— 76), 20. V . Loos, B rn o (7— 12, 3— 42), 21. M. S o va (5— 11, 8— 75), 22. J. N á b ělek , P ro s tě jo v ( 8— 11, 5— 19), 23. J. P le ch a tý , P ra h a (3— 11, 0— 161), 24. L. M rk o so vá, Skaln até P le so (7— 10, 3— 374), 25. J. K u čera, P ra h a (7— 10, 1— 65), 26. L. K resák , S k aln até P leso (7— 10, 0— 172). O statn í pp. p ozo ro va tele p rosím e o prom inutí, že je n em ů žem e pro nedostatek m ísta jm en ova ti. — C elk em n a p o zorova li naái člen ové od p o­ čátk u činnosti sekce z a 11 401 nocí a 22 591 hodin 196 209 m eteorů. Z rojů se r. 1949 p o zo ro v a ly zejm én a L y rid y , O rion id y a Gem inidv. N a ja ř e p ro vá d ěla P ra h a s O n d řejovem sim u ltán n í fo to g r a fo v á n í a z a ­ k reslován í. Podobně p ra co v a la brněnská skupina. F o to g r a fo v á n í če rv e n ­ c ový ch A q u a rid n a zák lad n ě Sk aln até P leso -R oh á če p ře k a zilo počasí. F o to ­ g r a f ov á lo se té ž n a S k aln atém P le se a v P lzni. V celku p o zo ro v a c í činnost dále poklesla, částečně té ž vinou špatného počasí. — K a ta lo g ve lk ý c h m eteorů, k te rý vede F ra jo v á , zazn am en al p ří­ růstek 36 bolidů. P od le m ěsíců je je jic h rozd ělen í toto: m ěsíc počet počet

I. 2 2

II. 1 1

III. 1 1

IV. 6 6

v. 1 1

V I. — —

V II. 5 5

V lil.

IX.

4 4

4 4

X. 9 9

X I. 1 1

X II. 2 2

R edu kce p ozorovacíh o m ateriálu, p rovád ěn á C eplechou a B azik ovou , p ok raču je úspěšně. N ě k o lik p ra cí je již hotovo. C eplecha d ále p ra co val n a určován í v ý š e k a radiantů, a redukci fo to g r a fic k ý c h desek. P la v e c do­ kon čil s ta tistik u m eteo rick ý ch stop, a za b ý v a l se th eo re tic k y draham i m eteorů a stru ktu rou rojů. V posledni době oba jm en o v a n í spolu s P e lin k o vo u studují th eo re tic k y a s ta tis tic k y rozd ělen í jasn o stí u m eteorů. P rá c e vyjd o u v M em o irech Společnosti a v B A C . V edení sekce není již d ávno zá le žito s tí je d n o tlivc o vo u ; spolupracuje tu svorn ě 5 členů sekce. D ěk u ji ted y p řed evším těm to m ilý m spolupra­ covníkům : p. doc. D r V . Guthovi, je n ž b y l a z ů s tá v á naším nejlep ším rád cem a učitelem , a d á le Z. B a zik o v é , H . F r a jo v é a Z. C eplechovi. D ě k u ji d ále v š e m osta tn ím p ra co vn ík ů m z a je jic h p íli a v ytrv a lo st. T ě ším se, že zůstanou s n ám i i nadále, a zv u srdečně, m ezi nás n ové p ra ­ covn ík y. V šem p řip o m ín ám cíl naší činnosti: p ra c o v a t -tak, abych om platně p řisp ěli pokroku m eteo rick é astronom ie. D r M ir. P lavec.

R e fr a k to r vlastn í v ý r o b y našeho člena Ing. M il. Jaroše z B ílovic n. Svit.

K rá sn ý r e fle k to r vlastn í v ý r o b y našeho člena p. J. R olan d N eu m an na v Chebu.

Z instrumentální sekce R E F R A K T O R S ASTRO FO TO KO M O RO U V L A S T N Í KO NSTRU KCE. K rá tk ý popis. 1. Visuální dalekohled: ob jek tiv 2čočkový, achrom atieký, od f y In g. R olčík, Praha, f = 960 mm, 0 = 74 mm, 4 vym ěnitelné okuláry, celkové z v ě t­ šení dalekohledu 4 6 X , 60X> 9 6 X , 192X. ok u lárový výtah s hřebenem a ozu­ beným pastorkem . Tubus z ocelové roury, osoustružený, rosná trubice hliní­ ková. 2. A s tr o fo to k o m o ra : ob jek tiv 2čočkový, achrom atický, f = 500 mm, 0 = 75 mm, v e lik o st foto d esk y 9 X 1 2 cm, zaostření posuvem objektivu pom ocí hřebenu a ozubeného pastorku. Tubus k ovový, osoustružený. 3. H led á ček: zvětšení 1 0 X , okulár se zám ěrn ým hrotem (n a snímku dalekohledu není hledáček nam ontován). 4. M o n tá ž : paralaktická, n ěm eck ý systém, p rotiváha přesně nastavi­ telná otáčením zá v a ž í po šroubovém vřetenu. H la v n i ložisko hodinové osy lité, pohyb hodinové osy: hrubý uvolněním, jem ného pohybu a otáčením celého systém u kol hodinové osy, jem n ý pohyb šroubem s m atkou, k terá unáší ra­ meno, p řitažen é na hodinové ose. H odin ová stupnice. Jem ný pohyb v rozm ezí asi 5 hodin. D eklinační osa v ložisku tvaru T , stupnice deklinační, pohyb osy šrou­ b ovým soukolím v rozm ezí 360°. Oba dalekohledy jsou upevněny v nosných brejlích, k teré jsou utaženy šrouby. D alekohledy jsou v brejlích posunovatelné. 5. S ta tiv : hlava stativu kovová, na ní přišroubováno hlavní ložisk o hodi­ nové osy. N o h y stativu z tvrdého dřeva, m ezi ně připevněn rovnostranný tr o j­ úhelník z plechu s íly 2 m m, k te rý zabraňuje ro zje tí noh stativu vahou daleko­ hledu a slouží té ž ja k o stolek k odkládání okulárů a pod. V áh a celého dale­ kohledu asi 35 kg. In g . M il. Jaroš, B ílo vice n. S vit.

Popis. P a ra b olick é zrca d lo: 0 = 210 mm, f = 1500 mm. Odrazné zrca d lo: pris­ m a 9 cm - s jem n ým posuvem. H led á ček : achrom atický ob jek tiv 0 = 45 mm, f = 560 m m s ok u lám ím hranolkem a hledacím k řižem (v is ire m ). O k u lá ry : 3 orthoskopické Zeissovy ok u láry a jeden mnou zhotoven ý ze starého objek­ tivu z mikroskopu. S ta tiv : m asivní dubový s k olečk y a stavěcím i šrouby. P a ra lla k tick á osová hlava: dvoucoulová trubka spojená T spojkam i, vestavěná m csazná ložiska, zabroušené ocelové osy. H la v n i břem eno spočívá na tla­ k ovém kuličkovém ložisku. Obě osy jsou zařízen y na je m n ý pohyb. R o u ra : 1 m m ocelový plech, u vnitř 4 clony a 4 zp evň cvaci kroužky. O k u lá m i tubus: vestavěná u závěrka s jem n ým sřizováním a nosičem kaset pro fok áln í sním ­ ky. D oba sta/oby: obnášela 6 měsíců, z toho 4— 5 hod. denně. N e jv ě tš í část součástek pochází ze starého tiskařského rychlolisu, o všem podle p otřeb y na soustruhu opracovan é. P ř ís tr o j p ou živám hlavně k pozorován í M ěsíce a planet. O b ra zy jsou n aprosto přesné a asi před 4 tý d n y js e m d ocílil p ři vzácn ě čistém vzduchu oOOnásobného zvětšení. J. R oland N eum ann, Cheb. P R l P R A V Y N A Z R IA D E N 1 E L U D O V E J H V Ě Z D Á R N Ě V K O Š IC IA C H . V K ošiciach s a robia. p ríp r a v y na zriad en ie 1’ud ovej hvězdárně, ktor e j p otřebu to to m ěsto vel'm i p ociťu je. K o š ic e sú m etropolou a liu ltú m y m stred isk om východného Slovenska, s p očetn ým i střed n ým i a v y s o k ý m i školam i, p reto o tá zk a zria d en ia l’ud ovej h vězd á rn ě je n a lieh a v á a plné odůvodněná. P o d ía návrhu predbežne m a la b y s a p re v ie s ť sta vb a iba jednej kupole o p rie m e re 4— -6 m etrov, a to n a n ie k to re j n o vosta vb ě školy. T ý m b y sa v yh lo vel’k ým fin an čn ým nákladom , k to ré sú p rá vě najváčšou p ře­ k ážk ou uskuto&nenia predm etného plánu. "V terajšom čase nedá sa uskuto č n iť zv lá š tn a n ovostavb a hvězdárně, nakoVko by m u sela b y ť p o ja tá do S R P a n eb oly na t o p relim in ova n é potřebné peniaze. S tarosti sú ď a lej s v ď b o u vhodného naiesta p re um iestenie kupole. B o ly různé návrhy, z k to rý c h n a jlep šie b y v y h o v o v a l n á vrh um iestenia h vězd árně n a n ovostavb ě bu d ovy vyso k o š k o ls k ý c h p avilon ov, n a L e tn e j ulici. T o to b y ibolo p ra k tick é už i z toho důvodu, že ž a c tv o v y s o k e j š k oly b y m alo ta k to m ožnost’ v íd ie ť astron om ick é p řís tro je a sozn á m iť sa s nimi. V e ď aj m od em é učebné osn ovy tak ú to spoluprácu predpokládajú. Ziaci m ohli b y ta k to p re v á d za ť různé p ra k tick é cvičen ie a sam i s a pokusit’ o jednoduché m eranie. O k rem toho m ohlo b y sa z á ro v e ň sústavne p re­ v á d z a ť sbieranie fo to g ra fic k é h o m ateriá lu pre poučenie n á vš te v n ík o v a popularizáeiu. P ř e hvězdárnu v K ošicia ch plánu je s a zakú penie C assegrainovh o r e fle k to ru o p riem ere zrk a d la 35 cm a m aléh o hl’adača k o m ie t zn. „B in a r ” 26 .X 100 cm. T o to b y holo ib a p re začiatočn ú potřebu a n esk oršie b y sa p otom postupné za o b sta ra iy ďaJšie potřebné p rís tro je a o k rem toho o tá ­ č iv á m apa a p o p u lá m a knižnica. P r i tý ch to p říp ravn ých prácach p re zriad en ie 1’u dovej hvězdárně ochotné ponukli svoju pom oc, p o ťa žn e ■svoje cenné p o k y n y a skúsenosti, předseda Š te fá n ik o v e j astron om ick ej spoločn osti v P re š o v e a ria d ite l’ Štátneho ob servatória na Sk aln atom P lese. S ta n o v y p re za lo žen ie od b očk y Č esk osloven sk ej astron om ick ej spoločnosti za s la l n a požiadan ie předseda C A S v Prahe. P r i d ob rej snahe a p orozu m ění ako a j n á lež ite j podpore kom petentných činitel'ov, dá s a o č a k á v a ť, že n á vrh n a zriad en ie 1’u d ovej hvězdárně v K ošicia ch ®a stane skutkom . já n Očenáš, lil. inšp. fin . stráže.

Zprávy z měsíční sekce Po zo rování z á k r y t ů v březnu 1950 na L H š .

2 3 3a 4

B D + 280

1138 1950 JBD + 28° 1138 I I I . 26 19.50 40 A u ri I I I . 27 1950*

m.

28

1950 I I I . 28

1950

m. 3i

1950 4a I I I . 31 1950 4(5 I I I . 31

6,8 6,8 5,0

A C anc

5,9

A Catic

5,9

% Le o n

4,7

£ Leon

4,7

y Le o n

4,7

D

8,2 D

8,2 D

8,3 D

10,2 D

10,2 D

13,3 D

13,3 I) 13,3

Čas po zo ro van ý v SEČ

O cenění

la

1950 m . se

mg

Po zo r. m eth od a

1

„

P o z o ro ­ v a te l

o

H vězda

fáze

| D a tu m

1. P o zo ro v a te lé : H ru š k a (H a ), P arou b ek ( P a ), R íik l (R ii). 2. P řís tr o j: H . — Zeissů-v hledač kom et, 0 obj. 200 m m, f = 1360 mm. M. — M erzů v refrak tor, 0 obj. 160 mm, f = 1600 mm. V. A . — V e lk ý a s tro g ra f, 0 obj. 180 mm, f = 3420 mm. 3. M etod a: S — d esetin k ové s top k y L em a n ia a R ie fle r o v y hodiny. R -— reg is tra c e na c h ro n o g ra f Fuess se seku n d ovým záznam em R ie fle r o v ý c h hodin. 4. O cenění: v iz C om rieovu m etodu redukce.

221i 37m l 6,95»

Pa

H ; 46 x

s

3

22h 37>n 17,04*

Ha

M ; 53 x

S

3

00h 5 lm 08, ls

Pa

H ; 46 X

s

I

20M l n ' 48, ls

Pa

H : 46 X

8

2

20l i 41 ni 48, 15*

Ha

M ; 53 X

S

2

22b 29m 40,9s

Pa

H ; 46 x

S

l

221i 29*ii 4(),9S

R ii

V A ; 190 X

s

1

22h 29*1140, 7*

Ha

M ; 53 X

R

3

P řístro j zvětšení

O k a m žik y zá k ry tů jsou o p ra v e n y o osobní c h yb y a v a ria c e stopek. S ta v hodin b y l z jiš ťo v á n M. T ou lcem a A . P arou b k em podle koincidenčních signálů G B R. R ok 1950 je velm i bohatý na zá k ry ty hvězd M ěsícem . P o zo ro ­ ván í zá k rytů m á v e lk ý v ě d e c k ý v ý z n a m pro kontrolu m ěsíční theorie. N a L H S potřeb u jem e je š tě něk olik spolupracovníků. P ro s ím p ra žsk é členy, k te ­ ří m ají o p ozorován í zájem , ab y se u m ne přih lásili na členské schůzi C A S , k te rá se kon á na L id o v é hvězd árn ě každou sobotu. — Pa— .

Kdy, co a jak pozorovali P L A N E T Y V Z Á Ř I A R lJ N U 1950. M e rk u ra m ůžem e p ozorovati koncem září a počátkem října ráno po Vá5. hod. nad východním obzorem b lízk o světového rovníku. V dolní konjunkci se Sluncem je 17. září, v n ejvyšší západní elongaci od Slunce 18° je 3. října 1950. Dne 6 . říjn a bude vzdálen 0,30 od Saturna a 10. říjn a prom ítá se severně cd M ěsíce. P ozoru je se od 25. září do 10. října. P o přiblížení k Z em i (0,6 a. j.) v polovině září se do začátku listopadu (1,4 a, j.) opět vzdaluje.

Venuše ( — 5,4m) je pozorovatelná v zá ří i v říjnu ráno na východě před východem Slunce. Dne 9. zá ří je s t 0,7° severně od nejjasn ější h vězd y sou­ hvězdí L v a — Regula. P říš tí den je s t jižn ě od M ěsíce a 30. zá ří ji uvidím e jižn é cd Saturna, k te rý bude mnohem slabší a těžk o pozorovatelný. Z em ě je počátkem říjn a vzd álena 1 planetární jednotku od Slunce. P o d ­ zim začíná odpoledne 23. zá ří 1950. M a rs ( + l,2in) je večer do 20 hod., do 19 hod v říjnu na jihozápadní obloze. V zd alu je se od Zem ě. P ro m ítá se do souhvězdí V ah a Štíra (b lízk o H adonoše). V e č er dne 16. zá ří je severně od M ěsíce, té ž 15. října. J u p ite r ( — 2,3m) je vid iteln ý v e Vodnáři zvláště dobře v p rvé polovině noci. P očátk em září zapadá v e 4 hod., v říjnu v 1 hod. P o přiblížení k Zem i koncem srpna na 4 a, j. se do konce roku opět vzdaluje. Dne 23. zá ří bude 1° severně od M ěsíce a 20. říjn a 2' 1 severně. S h tu rn ( + l,3m) jest v souhvězdí P an n y nad rovníkem . L z e je j pozorov ati až v říjnu na východě po 4. hod. před vých odem Slunce. Letošního roku nastane z a jím a v ý úkaz, zm izení prstenů, k te rý se bude op ak ovati až za 16 let. K on cem říjn a vidím e již severní stranu prstenů. Pokuste se o pozorováni Saturna v době soumraku. Dne 16. zá ří je Saturn v konjunkci se Sluncem. D ne 29. zá ří prom ítá se severně od Venuše a 6 . říjn a v 9 hod. 0.3° jižn ě od M erkura. D ne 10. říjn a ve 3 hod. je 2" severně od M ěsíce. U ra na ( + 5,9m) vyhledám e v B lížencích v zá ří od 23 hod., v říjnu od 21 hodin. N e p tu n je nepozorovatelný. V konjunkci se Sluncem bude 11. X . 1950. Slunce a Zevně. Občanský soum rak; v září ( v K ) 19 hod., (r Z ) 5 hod., v říjnu 17 hod. 30 min., % 6 hod. A stron om ick ý soum rak: v zá ří ( v K ) 20 hod., ( r Z ) % 4 hod., v říjnu 19 hod., % 5 hod. [Z k ra tk a ( v K ) znam ená: ve če r kolem 15. t. m. končí, (r Z ) ráno začíná.] Deklinace Slunce počátkem září 8°, kon­ cem zá ří — 2°, v polovině říjn a — 8°, koncem října — 14°. M ě s íc je v novu 12. IX . (5 = ± ) a 11. X . (<5±), v úplňku 26. IX . ( ) a 25. X . (<5+), v přízem í 15. IX . a 13. X ., v odzem í 3. IX ., 1. X . a 28. X . 1950. Ú plné za tm ěn i M ěsíce dne 26. zá ří 1950 bude u nás viditelné. M ěsíc vstoupí do plného zem ského stínu ve 3 hod. 31 min. SEČ. Ú p ln é zatm ěni p otrvá od 4 hod. 54 min. do 5 hod. 40 min. A le již v 5 hod. 59 min. M ěsíc za ­ padá a tak celý výstup ze zem ského stínu nebude u nás viditelný. Ú p ln é za tm ěn í Slunce dne 12. zá ří je viditelné jen na Sibiři a Aljašce. Z á k ry ty hvězd M ěsícem . Dne 30. září m ezi 20— 22 hod. 30 min. nastá­ v a jí za jím a vé zá k r y ty h vězd v souhvězdí B ýka. Jasná hvězda r/ T au o hvězdné velikosti 3.0m bude z a k ry ta ve 20 h. 56,3 m. a 21 h. 32,8 m. SEČ. D alší sku­ pina zák rytů P le já d bude 28. říjn a od 4 do 6 hod. D ne 4. říjn a v 1 h. 29,8 m. je z á k ry t h vězdy 49 A u r (5,0m) v souhvězdí V ozky. H vězdná obloha v polovině záři v 21 hod., v polovině říjn a v 19 hod. SEČ. P ři západním obzoru je souhvězdí B oota (P a s tý ř ) s nej jasnější načervenalou hvězdou v tom to souhvězdí A rctu rem . Poněkud výše spatřím e d v oj­ hvězdu e Boo. N a západojihozápadě, v yso k o nad obzorem , je souhvězdí H e r­ kula s hvězdokupou M 13. Sm ěrem k Hadonoši je s t a H e r s průvodcem 6 m. M e zi Lab u tí v zenitu a Herkulem jest souhvězdí L y r y s dvojhvězdou , L yr. M ezi nejjasnější hvězdou L y ry , V egou, a Orla, A ta irem , je s t je š tě /? C yg s průvodcem 6 m. N a jihu je souhvězdí K ozoroha (u Cap průvodce 6m), nad ním V odnář a sm ěrem k Labuti m alá souhvězdí K on íčk a a Delfína. N a jihojihovýchodě vidím e rozsáhlé souhvězdí Pegasa. Sm ěrem k východu je Andromeda, v n íž sm ěrem ke K a s io p e ji (p o d o b y W ) je s p irá lo v á m lhovina. N íž e k východu je souhvězdí Trojúhelníka, Skopce a R yb (a P se m á průvodce 4m) . P ř i východním obzoru je Cetus Velryba. N a severovýchodě je Perseus, v něm ž sm ěrem ke K asiop eji je d v o jitá hvězdokupa x b. h v Perseu. N a d obzo­ rem je v B ýk u pouhým okem dobře viditelná hvězdokupa P le já d y (K u ř á tk a ). Sm ěrem k severu vid ím e jasnou hvězdu K apelu v souhvězdí V ozk y . Za a U M i

je při severním obzoru V e lk ý Vůz. M e zi ním a M a lý m V ozem (U M i) je protáh lé souhvězdí D raka. Z dlouhoperiodických prom ěn n ých hvězd m l v zá ří m axim um jasnosti R V odnáře (p o celou noc vid iteln á) a R O rla (d o půlnoci). V říjnu m á m a x i­ mum R v souhvězdí V o z k y (p o celou noc vid iteln á), R T v L a b u ti ( v prvn í polovině n oci), X v L ab u ti (v e č e r ). M e teo ry , Z pravidelných m eteorických rojů m ají m axim um 21. října okolo 23. hod. večerní O rionidy. Z nepravidelných rojů m a jí po půlnoci na 1. září m axim um A u rig ld y , ráno 10. říjn a y D rakonidy a 19. říjn a Cetidy. S ystem a tick é pozorování sporadických m eteorů se koná 10.— 14, zá ř í a 9. až 14. říjn a 1950. V následujících dnech se pozoru jí kolem půlnoci na jih o v ý ­ chodní obloze O rionidy. Z v íře tn ík o v é světlo a protisvit m ůžem e pozorovati od 11. do 20. zá ří a od 10 . do 18. října. Z m a lý ch planetek se pozoruje V esta pcdle návodu a m apky v č. 6 na str. 141. V ečerní a denní pozorování vhodná p ro a stronom ické k ro u ž k y : M a rs po setm ění do 20 hod. na jihozápadní obloze v souhvězdí V ah a Štíra. Jupiter ve V odn áři (kon ju n k ce s M ěsícem 23. září, 20. říjn a 1950). M ěsíc v prvn i č tv rti kolem 18. zá ří a 18. říjn a 1950. Z á k ry ty P le já d 30. zá ř í m ezi 20— 22 hod. 30 min. H vězd ok u p y: P lejád y, M 13 v Herkulu, 7 a h v Perseu. M lh ovin y: sp irálová m lhovina v Androm edě. Slunce: pozorování slunečních skvrn. JZvP.

Nové knihy a publikace S. N . B la žk o: Ku rs sférické as tronomie (K y p e cifiepiiHecKOn acTp0H0 mhh), O G IZ, M osk va -L en in g ra d , str. 416. C ena K č s 126,— . Č eskoslovenští hvězdáři odborníci i am atéři v íta jí s radostí tuto důklad­ nou sovětskou sféric k o u astronom ii, napsanou v y n ik a jíc ím odborníkem p rof. B lažk ou . U čeb n ice je určen a p ro stu d en ty a liší se od jin ý c h zejm én a v těchto d ů ležitých bodech: 1. Zjednodušuje v ý k la d th eorie re fr a k c e a u m ožň uje stu d u jícím sestaven í číseln é tab u lk y refrak ce. 2. Z a v á d í použí­ vání ú zk ých sféric k ýc h trojú h eln ík ů v d alek o v ě tš í m íře n e ž dosud a p ro ­ hlubuje je jic h v ýk la d . C e lk o v ý obsah k n ih y je s ys te m a tic k y uspořádán v těchto k ap itolá ch : I. U v o d — ú k oly s férick é astronom ie, osn ova knihy. I I. Potřebné znalosti z m atem atiky. IU . Zem ě a je jí pohyb kolem Slunce. IV . S ou stava s féric k ý c h souřadnic. V. M ě ře n í času. V I. Denní rotace nebe. V I I. R e fra k c e . V I I I . P a xa lla xa . IX . A b era ce. X . P re c e s e a nutace. XT. P ra k tic k é pou žití rovn ic aberace, p recese a nutace. X II . U rčen í kon stant aberace, n u tace a precese. XTTT R o ta c e Z em ě: o m ěsíční-sluneáni precesi a nutaci. K n ih a p řed stavu je sp oleh livéh o u čitele i rádce, n em ěla by chybět na žádné česk osloven ské hvězdárně. E . N . D a C. A n d ra d e: Is a a c N e w to n. 8", str. 111 - f 8 příloh -)- 5 obr., M a x P arrish , London, 1950. C en a váz. 6 s. V e lk á p o s ta v a N ew to n o v a , jeh o ž věd eck á osobnost je oceňována z e ­ jm én a so v ě ts k ým i badateli, je v .této m alé m o n o gra fii jasn ě vyk re sle n a do nejm enších podrobností. Jeho ž iv o tn í dílo v m atem atice, ve fy s ic e a astro­ nomii je tak rozsáhlé, že bylo třeba m istrného p éra fy s ik a Andradeho, aby n ejd ů ležitější N e w to n o v y p rá ce byily stručně, a le jasn ě a přehledně podány. K n ih a je nejen p ro la ik y , ale i odborníky, z nich ž m nozí zap o m ín a jí často, že studium h isto rick ých okolností a podm ínek v e lk ý c h ob jevů je jic h po­ rozu m ění jen o m usnadní a prohloubí. D r H u b e rt Slouka.

Ř Í Š E

H V Ě Z D

C O flE P J K A H H E . HOBOCTH B aCTpOHOMHH. — B . f l p o m : 3 aflaM H aCTpOHOMHM B HapOflHOM 0 6 p a 30BaH H H. — F . C n o v K a : P a n o O T H H íl n e iib b B c e T j m e . — í l i i B o y u iK a : C o B e T c n a n p a C o T a o J l v u e . — O . J I h h k : O t m c t h K O H r p e c c a ie x o c .n o B a i; K H x acip o H O M O B b o S c e p s a T M H C K a m i a r e r i n e c o . — B . P v m j i : B . 9 n r e n c a R n a n e K T ii n a n p i i p o a i i h a o T p o H O M iin . — Ilocn<J>. B u K y T H J i: O r e o r p a iJ iiM e r u H n k o o p n iiH a T b i c n e iiH a n b H o ň K a p T b i. — A cT p oH O M iiM ecK H e B o n p o c u 11 OTBeTbi. t Í t o , K o r ^ a h K a K H a ó n io n a T b c o o fím e iiH H u a H aiu H X o o e e p a a T O p iiii . — R o ­ b í m acT p on o M H H ecK H H k h h f h .

CONTENTS. N ew s in astronom y and alhed sciences — V. Jaroš: The tasks o f astro­ n om y in the edueution o f the people — Dr. H. Slouka: T h e n ew ob servátory at V setín (M o r a v ia ) — D r J. Bouška: N e w S o v iet studies o f the moon — D r F. L in k : F irs t m eetin g of ezeehoslovak A stron om ers at Skalnaté Pleso (M a y 14— 19, 1950) — D r V. R u m l: T h e dialectiecs o f nature in astronom y — Ing. D r J. V y k u til: A b ou t geographical coordinates in speciál m aps — N ew s and discoveries — R eports fro m our sections — H in ts fo r ob servers — N e w books and publications.

Zpráva sekce pro proměnné hvězdy. Č len ové sekce v uplynulém roce p ozo ro va li podle stan oveného p ro­ gram u před evším jasn ější h vězd y n ep ravideln ě prom ěnné; k rom ě toho se n ěk teří zúčastn ili pozorován í vyb ra n ý ch h vězd zá k ry to v ý c h , u nichž je důležité sledovat čas minim. Jednotliví členové odevzdali sekci tento počet pozorování za u p lynulý rok: B ochníček Z., M od řan y B a lík Z., Svídnice K o lm a n S., P ra h a K u č e ra J., P ra h a K v íč a la J. Dr, M or. O s tra v a M a y e r D., L ib och o vice

672 598 577 374 568 173

M ic h o v s k ý K., P ra h a P osp íšil R., V elem ín P říh od a P., Z vá n ovice S itar J., B rn o S p e rge r J., R ožn ov T ou lec M., P ra h a

86 353 117 305 120 1072

C e lk o v ý počet p ozorován í v roce 1949 je ted y 5015, což je o 52% v íc e ve srovnání s rok em 1948 a rovn ěž o 9 % nad 181etým prů m ěrem činnosti naší sekce. P o tě š ite ln ý m z je v e m je tak é další zvětšen í počtu pozo­ rovatelů. P ř i své práci js m e však m ěli tak é různé .potíže. Z nich n e jtíž iv ě jš í je nedostatek vhodných p řístrojů u m im opražsk ých členů. P řed sed a sekce se pokusí sjedn at zapů jčení n ěk olik a světeln ých dalekohledů na om ezenou dobu n ejp iln ějším členům sekce pro je jic h práci. T a k é n ed ostatek m apek om ezoval p ozo ro vací činnost. P rá c e na novém atlasu p o k ra č o v a la jen zv o ln a pro zan eprázdn ěn í spolupracovníků. K . M ich ovsk ý sepsal návod k pozorování, k te rý je nyn í všem z á je m ­ cům k disposici a poskytne jim tak v od ítk o k spolupráci s nám i. D ěk u ji všem členům sekce z a je jic h neúnavnou činnost, p ředevším pak K. M ichovském u, k te rý během mé nep řítom n osti v e d l všech n y z á le ­ žito s ti sekce. D r Z á v iš Bochníček, v. r.

©

2» J,6m

4“ S ( r <5 | 1 10221 3 4I 51 61 7| 81 91 10 1 II 10312! 13 1 Ml •SI 16 1 17 1 181 i9 r 2040121 1 22 I 23 i 24 i 25 i 28 1 27 ] 28| 291 30|

v

* 44-

1-

O -3 O I' •! O -2 33- O l22O 21- O

-2

4•4 •4

3•4 -3

"3

_

24- -l

44•4

40-1 O 33 0 - I- 232 -1 0 3 -2 O -3 O •' 2

•4

I•4

2-

33-

-2 •3 2-

O i 0 ‘I -0 2 032.,* 0 ÍO O I- 0 O

i

______ •4

iiQ l. 71 Rl ' 0| '.•) 1

4*

14 i

’3 •2 «

16 i .71 1* 10 nn > 21 27, 23 l 24 |

3 3-

20 | •4 •4 *■

’3

i\ 11 21 3 102•li -.|

•4

"• -2 2-1

• '« ...

•4 -3 0 -1 -2 1O *3 2O 1* -3 •I 0 - 2 3O I232Oi •3 -2 1 -0 •3 O *2 |. 0 2- S 4-

4-

CD

OD

CD

a

© !

© i

;

. 4‘

1 1- -2 O

3- 4-

O 3- -1 “ O 3- 4 -2 0 14-3 - Í O -2 4O 242 - 0 - 1 3 •4 Í O 3•4 O i” 2 •4 *i O l32-0 4 1•3 1O 4 . 'O i 2-4 2O "3 ’4 •2 1- O 3-4 O -1 -i 41-3- O 243- 2O 14 •3 1 O 4 ' - O l 242- O 3 4-2 1 -0 "3 4O 1 2 3•4 1- 3 -0 24 3-20 - 1 •4 -3 1 -0 2 -4-3 O >• 2 'iC -4 3 •2 O 4 -3 0 -1 -2 3-4

3 * 29 I O I---------- 30 | 31 'Q3-______________________________________ i-

O

2-

Ju p it e r o v y m ě síc e v z á ř í a ř íjn u 1950.

Zpráva planetární sekce. P ozo rn ost p lan etá rn í sekce b y la zam ěřen a k planetě Venuši, kde b yly sledován y na 80 kresbách zm ěn y fá ze a p orovn á vá n y s v yp o čten ým i hod­ notam i. V tom to p ozorován í bude p ok račován o v p říštím roce. R o v n ě ž zm ěn y in ten sity pruhů a pásů n a Jupiteru b y ly sledovány ja k podle běžných p ozo ro ván í (120 k re s e b ), ta k podle starších kreseb. V elk á část kreseb Ju p itera bude zp racován a v roce 1950. K re s b y Satu rna b y ly za s lá n y P o ls k é astron om ick é společnosti v K r a ­ kově. K zjiš tě n í even tuelní e x c e n tric ity S a tu rn ových prstenců b y la n ě­ k o lik r á t p ro m ěřová n a v e lk á osa m ikrom etrem . Zkoum ání n ep řek ročila stadium p říp ra v a pokusů, n eb oť přesnost m ěření m ik rom etrem nedosáhla přesnosti zach ycen í pom ěru os p ři za k reslo vá n í zk u šen ým pozorovatelem . M ěřen í m ik rom etrem b ylo použito i p ři sledování fá z e Venuše. V e d le prací tý k a jíc íc íh se p řím o planet b y la věn ován a i jis tá po­ zo rn ost scintilaci. K ro m ě skupiny p ozo ro vatelů v P ra ze , zú častn ili se těchto prací po­ zo ro va te lé v Brně, P lzn i a R o žn ově u C. B u d ějovic. R ad ě p ozorovatelů m im opražsk ých nem ohla b ýt přid ělen a p rá ce pro n ed ostatek výkonných p řístrojů . Škpt. K . H orka. M a je tn ík a v y d a v a te l časopisu Ř íš e h vězd Č eskosloven ská společnost astro­ nomická, P ra h a XV-Petřín. Odpov. zástupce listu: P r o f Dr. F . Nušl, PrahaB řevn o v, P o d L a g ro n k ou č. 1351. — T is k e m Střed očeských tisk áren n. p., závod 07 (P ro m e th e u s ), P ra h a 8. — N o v in o vé zn ám kování povoleno č. ř. 159366/IIIa/37. — D oh léda cí p oštovn í úřad P ra h a 022. -— 1. zá ří 1950.

;