Hrkači a klapači vyháněli nečisté síly z Okříšek Jiţ několik let patří k velikonočním tradicím v Okříškách jarní hrkání, kterým se vyhání nečisté síly a vítá se přicházející jaro. I letos připravil oddíl Vydry tuto hezkou akci a v pátek 2. dubna odpoledne se u kostela sešlo na 30 hrkačů a klapačů – od dospělých aţ po nejmenší děti. Vítanou posilou pro dlouholeté účastníky byli ţáci základní školy, kteří si v řezbářském krouţku pod vedením Luboše Mansfelda vyrobili v úterý jednoduché klapačky. S těmi potom uţ ve středu prošli školu a řádně ji očistili od všeho zlého. V pátek potom průvod vyšel od místa srazu u kostela směrem k zámku a po krátké zastávce pokračoval dolů Starou osadou, nahoru na Vyhlídku a kolem Zámeckého rybníka zpátky do Staré osady, kde se účastníci akce rozešli. Někteří se pak ještě druhý den zúčastnili vyhánění temných sil z třebíčského ţidovského města. Děkujeme hrkačům a klapačům za veselé přivítání jara a za zbavení Okříšek všeho zla – ať zde celý rok vládnou jen poctivé úmysly a dobrá nálada.
Rozkopané ulice dostaly nové povrchy Rekonstrukce kanalizace v minulém roce kromě přínosů pro ţivotní prostředí znamenala také zátěţ pro obyvatele ulic, kterých se výstavba týkala. Vedle omezení pohybu nebo parkování vozidel v době vlastních prací následovalo období, kdy se chodci i automobilisté museli pohybovat pouze po provizorně zasypaných ulicích. To sebou v obdobích sucha přinášelo velkou prašnost a během deštivých dnů zase hluboké kaluţe a bláto. Rozbité komunikace nebylo moţné opravit hned na podzim – důvodem bylo především pokračování prací aţ do příchodu sněhu a také nutnost „sednutí― zásypů, aby se po opravě nové povrchy hned nepropadaly. Během zimních měsíců, kdy byla na ulicích vrstva ujeţděného sněhu, byla situace celkem únosná, ale s oblevou se museli občané znovu potýkat s blátem nebo naopak prachem. Příchod jara a postupné oteplování umoţnilo začít s definitivními opravami vozovek ve všech postiţených ulicích. Dodavatelská firma Syner započala opravy 12. dubna 2010. Děkujeme občanům za pochopení a trpělivost při dokončení největší investiční akce posledních let. Josef Kula
1
Zprávy z matriky Narození Radek Pospíšil Denis Plavec Alena Mikešová Zuzana Kašpárková Úmrtí Jindřich Uher Jarmila Šulcová Josef Kula Marie Dokulilová Jana Kruţíková Drahomíra Rambousková Jindřich Dubský Boţena Dubská Připravila Zdeňka Šípová
Plán investičních akcí Investice bývají zpravidla největší poloţkou v rozpočtu městyse. Letos ovšem, vzhledem k nutnosti splácet úvěry přijaté na dofinancování akcí z minulých let, v obecní pokladně příliš prostředků není. Podle výsledků diskuze na posledním zasedání se proto zastupitelstvo soustředí především na akce, na které je moţné získat dotační prostředky ať uţ z evropských nebo národních fondů. Ještě 3,084 mil. Kč bude v letošním roce stát zřejmě největší investiční akce v historii Okříšek – rekonstrukce kanalizace, II. a III. etapa. Z toho kryjí 1,548 mil. Kč dotace evropské z OPŢP a národní ze SFŢP, zbývajících 1,536 mil. Kč. půjde jednak z rozpočtu městyse (1,277 mil. Kč) a z jiţ přijatého úvěru (259 tis. Kč). Celá akce bude dokončena v červnu, přičemţ půjde především o obnovu povrchů místních komunikací. Vzhledem k rozsahu potřebných prací nelze vyloučit určité zvýšení nákladů, prioritou ovšem je uvedení vozovek do sjízdného a bezprašného stavu.
2
Také je jiţ rozpracované zasíťování lokality pro bytovou výstavbu v Boroví, kde se v loňském roce podařilo poloţit veškeré inţenýrské sítě. Na letošní rok zbývá provést výstavbu komunikací, tzn. poloţení obrubníků, podkladové a vrchní vrstvy vozovek. Zahájení stavby se předpokládá v květnu, finální vrstvu obalované ţivičné směsi ale rada doporučila realizovat aţ v roce 2011 z důvodu probíhající výstavby rodinných domků a z toho plynoucí zátěţe komunikace těţkými nákladními vozidly. Finanční náklady budou kryté z prodeje stavebních míst na rodinné domky. Druhou, podstatně menší lokalitou pro bytovou výstavbu jsou dvě parcely na ulici Jihlavská. I zde je nezbytné vybudovat inţenýrské sítě, aby mohli noví vlastníci stavět. V současné době se dokončuje projekt, vlastní stavba proběhne do konce roku. Úspěšná byla ţádost městyse do Operačního programu ţivotního prostředí na úspory energií v objektu mateřské školy. Za částku 5,568 mil. Kč (z toho dotace OPŢP a SFŢP 2,263 mil. Kč) budou vyměněna okna, dveře a prosklené stěny, dále proběhne kompletní zateplení fasády a poloţení nové ploché střechy. Vedle úspor provozních nákladů tak budou vyřešeny i dlouhodobé problémy se zatékáním do školky. Spolufinancování vlastního podílu ve výši 3,305 mil. Kč bude nutné řešit úvěrem. Další akce, jejichţ přípravu zastupitelstvo schválilo, jsou ve fázi projektů a podání ţádostí. Na rozdíl od mateřinky jsme neuspěly s ţádostí na úspory energií u základní školy, po úpravách byl projekt podaný znovu do další výzvy OPŢP. Také zde se plánuje výměna oken a dveří, zateplení atd., projektované náklady činí 18,060 mil. Kč. Zda jsme napodruhé uspěli, se dozvíme v červnu letošního roku. Bohuţel stejně dopadl náš projekt muzejní expozice v zámku Okříšky podávaný do Regionálního operačního programu Jihovýchod. I v tomto případě byl velký převis poţadavků vůči alokované výši prostředků a bodové hodnocení nestačilo na postup mezi vybrané projekty. Další výzva proběhne v červenci aţ září letošního roku, před novým podáním bude nezbytné zkonzultovat nedostatky a projekt upravit, aby získal více bodů. V rámci dokončení celkové rekonstrukce zámeckého areálu poţádal městys o dotaci na rekonstrukci bývalé konírny, která by se měla stát technickým zázemím úřadu městyse. Ţádost byla uplatněna u rozpočtového výboru PS PČR a Ministerstva financí ČR v rámci programu na obnovu veřejných objektů. U této akce bude zahájena projektová příprava, realizace závisí na výsledku ţádosti o dotaci, bez ní není financování v silách městyse. Poslední připravovaný projekt se týká zateplení dvou bytových domů U Stadionu, v současné době se dokončuje projektová dokumentace. Ţádost bude směřovat do programu „Zelená úsporám―, kde je zatím relativně hodně prostředků. Na základě aktuální situace v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie, kdy došlo k zastavení vydávání souhlasu s připojováním nových zdrojů a zásadní diskuze se vede o způsobu a výši dotování OZE, rozhodli zastupitelé o zrušení záměru výstavby fotovoltaické elektrárny na ploše bývalé skládky odpadů v Cihelně. Záměr umístění fotovoltaických panelů na střechách škol potom zastupitelstvo pozastavilo na dobu neurčitou. Ani do jednoho projektu nevloţil městys ţádné finanční prostředky, takţe obecní pokladna neutrpěla škodu. Zdeněk Ryšavý
Beseda se spolky Besedy členů zastupitelstva se zástupci místních spolků jsou v Okříškách letitou tradicí. Jednou ročně se schází, aby se navzájem informovali o situaci v oblastech kultury, sportu a společenského ţivota, ve kterých hrají sdruţení občanů pro městys zcela zásadní roli. Letos se akce uskutečnila ve čtvrtek 1. dubna 2010 v prostorách zámku Okříšky. Na úřadě městyse se sešlo celkem dvacet lidí - 7 členů zastupitelstva a zástupci 12 místních spolků (v některých případech šlo zároveň o zastupitele i zástupce spolku). Beseda se týkala kulturního, sportovního a společenského ţivota v Okříškách, tedy oblastí působnosti místních sdruţení. V úvodní části zástupce kaţdé organizace informoval o loňských aktivitách i záměrech pro nejbliţší období. Sbor dobrovolných hasičů kromě tradiční činnosti s poţární technikou pořádá kaţdoročně ples a letos hodlá obnovit činnost mládeţnického druţstva.
3
Divadelníci loni uvedli úspěšnou hru Lumpacivagabundus a připravují nácvik nového představení. Místní šermíři navštěvují historické bitvy nejen v tuzemsku, ale např. i na Slovensku, v Polsku a Německu. Letos by se rádi zúčastnili bitvy u Gründwaldu v Polsku - 600. výročí. Kromě divadla a šermířů TJ Sokol Okříšky sdruţuje i hokejisty a členy oddílu pobytu v přírodě, kteří pořádají dva letní tábory pro děti a další akce. Nemalé starosti má jednota se zajištěním údrţby sokolovny a táborové chaty v Opatově. Členové Svazu chovatelů holubů si musí veškerou činnost uhradit sami z vlastních prostředků. Přesto se účastní závodů hlavně v západních Čechách a Německu na kratších i dlouhých trasách. Myslivecké sdruţení se stará o honitbu velikosti 1 581 ha na území čtyř obcí. Hlavní náplní je krmení zvěře a brigády pro získání krmení. Sdruţení by rádo přivítalo hlavně mladé zájemce o přírodu a les. Sportovní střelecký klub sdruţuje 17 členů. Loni jeho činnost omezila nezbytná investice do nových trezorů na zbraně, letos se bude upravovat okolí střelnice a dostane se i na závodění. Občanské sdruţení rockové kapely Nová kůţe má za sebou úspěšný rok. Kromě vystoupení na tanečních zábavách uspořádala v Okříškách první ročník festivalu kapel z třebíčského okresu, skvělou odezvu měl první rockový ples. Pionýrská skupina Kamarádi cest má se svými třemi oddíly (jeden z nich působí v Třebíči) bohatou činnost. Letní a zimní tábory, rozrůstající se přehlídka dětské umělecké tvořivosti Sedmikvítek, florbalisté hrají krajské soutěţe a jezdí po turnajích, zájem je o vyuţití táborové základny v Heralticích.
Sportovní klub Huhtamaki Okříšky má 100 aktivních hráčů. Loňský úbytek jednoho fotbalového týmu dorostu a jednoho týmu ţáků hodlají letos nahradit. Starají se o dvě hřiště, letos budou pořizovat sekačku na trávu. Klub pořádá i kulturní a společenské akce. Tým Okříšského univerzála letos pořádá jiţ pátý ročník série sportovních závodů v řadě disciplín. Odezva je velká, na turnaje a závody dojíţdí účastníci ze širokého okolí Okříšek. Díky startovnému a sponzorům se akce daří i finančně dobře zajistit. Sportovní tenisový klub se 105 členy loni zvolil nový výbor, pořádá tenisové turnaje a stále probíhá nábor dětí. Kurty pronajímá i dalším zájemcům. Přírodovědný krouţek Poznáváme přírodu se věnuje hlavně dětem. V těchto dnech pořádá velikonoční hrkání, záměry jsou i na zaloţení řezbářského krouţku. V dalších bodech tříhodinové besedy byly probrány podmínky finanční podpory činností spolků ze strany městyse pro letošní rok, hosté obdrţely i informace o moţnostech, které nabízí kraj Vysočina. Při této příleţitosti byly zmíněny i úspěchy městyse - vítězství webových stránek v krajském kole soutěţe Zlatý erb a nominace rekonstrukce zámku v anketě Zlatá jeřabina s ţádostí
4
o podporu odesláním hlasu. Dalším tradičním tématem byly otázky propagace a informování o činnosti spolků. Zástupci městyse nabídli zveřejňování zpráv v kabelové televizi, Zpravodaji z Okříšek a také zřízení vlastní sekce pro jednotlivé organizace na webových stránkách městyse, které by si mohly spolky samy editovat a aktualizovat. V letošním roce navštíví Okříšky delegace z italské partnerské obce San Pier d´Isonzo, zastupitelé poţádali spolky o pomoc při přípravě programu pro naše hosty a jeho realizace. Jako kaţdý rok proběhne i letos v sobotu 17. dubna úklid odpadků z příkopů okolo silnic, který je součástí celokrajské akce Čistá Vysočina - starosta vyzval zástupce spolků k účasti a pomoci přírodě v okolí Okříšek. V závěru se hovořilo o vyuţití majetku městyse pro činnost spolků, zejména o školní tělocvičně a hasičské zbrojnici. Čas zbyl i na představení záměrů městyse pro letošní rok jak v oblasti investic, tak ostatních akcí.
Okříšky mají nejlepší bezbarierové stránky Skutečnost, ţe náš web patří dlouhodobě mezi nejlepší v České republice, se opět potvrdila v pondělí 12. dubna v Hradci Králové, kde zástupci městyse přebrali ocenění za druhé místo v soutěţi Zlatý erb v kategorii obcí. Znamenalo to jiţ čtvrté „medailové― umístění v celostátním kole během sedmi let, kdy se soutěţe účastníme. To ovšem nebylo všechno, obrovské překvapení přišlo aţ během slavnostního večera, kdy jsme byli pozváni na pódium k převzetí zvláštní ceny ministra vnitra Martina Peciny za nejlepší bezbariérový přístup na webové stránky! Ocenění je obrovským úspěchem, o to větším, ţe v minulosti byla právě bezbariérovost jednou z mála slabin okříšského webu. Velké poděkování patří především firmě Webhouse, protoţe hlavní podíl na zlepšení má nová verze jejich redakčního systému, ke které se přidává dodrţování základních principů přístupnosti webu při editaci a vkládání dokumentů, fotografií atd. Prestiţ ceny zvyšuje způsob hodnocení, kdy vedle naplnění oficiálních pravidel přístupnosti rozhodovalo testování skupinami nevidomých a slabozrakých uţivatelů – a právě v tom jsme dosáhli vysoké body. V hlavní kategorii obcí jsme zopakovali umístění z roku 2007, kdy se Okříšky naposled probojovaly do celostátního kola, palmu vítězství si tentokrát odnesla obec Petrovice z Jihomoravského kraje – srdečně gratulujeme! Zájemci o podrobné hodnocení je najdou na stránkách soutěže Zlatý erb. Za připomenutí stojí i to, ţe o den dříve, v neděli 11. dubna, proběhlo v Klicperově divadle vyhlášení ceny Český zavináč za významný počin v informačních technologiích ve veřejné správě. Letos ji získal kraj Vysočina za dlouholeté úsilí o rozvoj informační společnosti na celém území kraje a vzornou spolupráci všech subjektů veřejné správy, nehledě na politickou příslušnost. Vedle všech tří hejtmanů – Františka Dohnala, Miloše Vystrčila a Jiřího Běhounka se pořadatelé rozhodli pozvat i zástupce místních samospráv a volba padla na Okříšky. Protoţe se starosta Josef Kula z rodinných důvodů musel omluvit, zúčastnil se převzetí ceny radní Zdeněk Ryšavý. Můţeme si s hrdostí říct, ţe kousek Českého zavináče patří i všem občanům Okříšek, které při rozvoji informačních technologií na Vysočině zanechávají výraznou stopu.
5
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v Okříškách S napětím očekávané volby do Poslanecké sněmovny proběhly ve dnech 28. a 29. května i v Okříškách. Poprvé zamířili občané do volebních místnostní v novém sídle úřadu městyse – na okříšský zámek. Nepotvrdily se obavy, ţe by se změna umístění volebních místností mohla projevit na volební účasti. Ta se nakonec zastavila na 67,57% (1 146 z 1 696
zapsaných voličů) a překonala jak celostátní, tak krajská procenta, která byla 62,59% a 65,68%. Výsledky se poněkud lišily od těch celostátních. Jiţ tradičně v Okříškách zvítězila sociální demokracie s náskokem více neţ 12% před občanskými demokraty, na rozdíl od skutečnosti by Okříšáci poslali do parlamentu i Suverenitu J. Bobošíkové a také SPO Zemanovci.
Celkové výsledky: ČSSD ODS KSČM TOP 09 Věci veřejné Suverenita - blok J. Bobošíkové Strana Práv Občanů ZEMANOVCI KDU - ČSL Strana zelených Česká pirátská strana
330 189 175 120 87 76 60 42 20 15
28,94 16,57 15,35 10,52 7,63 6,66 5,26 3,68 1,75 1,31
6
DSSS Volte Pravý blok www.cibulka.net Strana svobodných občanů OBČANÉ.CZ
10 8 5 3
0,87 0,70 0,43 0,26
Dva subjekty – Konzervativní strana a STOP – nezískaly v Okříškách ani jeden hlas. Na kandidátních listinách se objevili i dva místní kandidáti. Místostarostka Jaroslava Mahelová (Suverenita) získala 22 preferenčních hlasů (celkem pak 233) a Roman Jurek (DSSS) obdrţel jednu preferenci (celkem 82).
Pět otázek pro zastupitele městyse Okříšky 1) Co považujete za největší úspěch a naopak co se nepodařilo dosáhnout zastupitelstvu městyse v končícím volebním období? 2) Do voleb před čtyřmi roky jste šel určitě s plány, jak zlepšit život v Okříškách – které z nich se vám podařilo splnit a které zůstaly jen v podobě záměrů? 3) Jak hodnotíte atmosféru a vzájemné vztahy v zastupitelstvu městyse? 4) Myslíte si, že se občané dostatečně zajímají a zapojují do správy věcí veřejných? 5) Co byste doporučil budoucím kandidátům do zastupitelstva? A budete se znovu ucházet o důvěru voličů? Po Václavu Vodovi a Zdeňku Ryšavém nám nyní odpovídají : Ing.Josef Kula - starosta 1) Myslím si, ţe celé volební období bylo dost rušné. Splnil se předpoklad velké investiční aktivity. Protoţe původním povoláním jsem ze stavebního oboru, cením si osobně nejvíc dokončených rekonstrukcí a staveb. Hodně se ale udělalo i v ostatních oblastech. Co se nepodařilo, toho je určitě spousta. Na úřadě vedeme seznam všech poţadavků od občanů. Je hodně dlouhý, kaţdý máme své priority a bude ještě hodně dlouho trvat, neţ se vše podaří vyřešit. 2)Po tolika letech ve funkci jiţ člověk dokáţe odhadnout, co je během volebního období zvládnutelné a co nikoliv. Nemohu tedy mluvit o nesplněných plánech. Podařilo se víc, neţ jsem si představoval, coţ samozřejmě záleţí na tom, jak jste úspěšní v získávání dotací. Jen jsem chtěl, abychom se konečně více věnovali upravenosti Okříšek a jejich centrální části. Bohuţel právě velké mnoţství investic způsobilo, ţe na to bude prostor a čas aţ v příštím volebním období. 3)V odpovědi se asi shodnu s ostatními členy zastupitelstva. V době minulých voleb byla dosti vypjatá situace, kaţdá volební strana působila velmi uzavřeně. Velice brzy si ale zastupitelstvo dokázalo najít způsob spolupráce, se kterou jsem byl spokojen a cítím povinnost za ni všem poděkovat. Za jediné malé mínus pokládám, ţe ne všichni zůstali stejně aktivní po celé volební období. V kaţdém případě ale bylo znát, ţe všichni do zastupitelstva přišli starat se o městys jako celek a nikoliv s nějakými osobními či skupinovými zájmy. 4)Největší zájem se projevuje samozřejmě u věcí, které se občanů týkají zcela bezprostředně. Důkazem jsou petice, jeţ jsme obdrţeli během volebního období, ochota lidí ke spolupráci při výstavbě kanalizace atd. Sledované je zpravodajství v kabelové televizi, Zpravodaj z Okříšek, takţe zájem o veřejné dění určitě je. 5)Bylo by skvělé, kdyby si mohl vyzkoušet práci v zastupitelstvu kaţdý. I kdyţ si myslíte, ţe Okříšky znáte dobře, poznat celou šíři jejich problematiky vás donutí své představy a někdy i
7
kritiky přizpůsobit realitě. Moje hlavní doporučení je vyčlenit si na tuto práci dostatek času, být někdy schopen kompromisů a uvědomit si, ţe vše nejde řešit najednou. Do ostatního se postupně dostanete. O účasti v podzimních komunálních volbách uvaţuji. Josef Kula Ing. Jaroslava Mahelová - místostarostka 1)Úspěchů a neúspěchů bylo za končící volební období hodně. Za velký úspěch povaţuji dokončení oprav zámku, jeho vyuţití na úřad městyse a postupné zvelebování celého areálu. Nepodařilo se postavit byty pro mladé, vyřešit hřiště pro školu, vybudovat kolumbária na hřbitově…. Je toho ještě hodně. 2)Sdruţení nezávislých kandidátů – Rozvoj obce Okříšky, za které jsem v roce 2006 byla zvolená, mělo vytyčené oblasti, které budeme podporovat. Z těch se část podařilo uskutečnit a část ne. Ze zdařilých akcí je to uţ zmíněný zámek, vykoupení pozemků a příprava pro výstavbu rodinných domů, výstavba domu s chráněným bydlením, rekonstrukce a oprava kanalizace, oprava místních komunikací, sice v malém rozsahu, ale jsme rádi i za ten. V průmyslové zóně se rozvíjí podnikání, vzniklo zde dost nových pracovních míst a snad ještě přibudou další. Z akcí, na které nedošlo, uvádím výstavbu bytů, hřiště pro základní školu, úprava veřejné zeleně a rozšiřování jejích ploch, oprava chodníků a mnoho dalších. 3)Atmosféru a vzájemné vztahy hodnotím dobře. Téměř vţdy se shodneme, i kdyţ jsme z různých stran a sdruţení. Je nás 15 zastupitelů a ne všichni se zapojují do dění v městysi stejně. Někteří nesplní ani svou základní povinnost zúčastňovat se jednání zastupitelstva, která se konají maximálně pětkrát za rok, ani se neúčastní akcí pořádaných městysem. Kdyţ posoudím aktivitu zastupitelů od roku 1990, toto je páté volební období, tak se aktivita zastupitelů hodně sníţila (chyběla jsem pouze v zastupitelstvu v letech 1994-1998). 4)Myslím si, ţe se občané moc do dění městyse nezapojují. Účast na akcích pořádaných městysem je malá. Na jednání zastupitelstva uţ nechodí téměř nikdo z občanů. 5)Budoucím kandidátům bych přála odvahu se do voleb do zastupitelstva zapojit a kandidovat. Pokud to myslíte s Okříškami dobře a máte zájem o jejich rozvoj, pojďte do toho. Zanedlouho budou strany a sdruţení podávat kandidátky pro letošní podzimní volby. Zapojte se i Vy, ať mají občané Okříšek moţnost vybrat ty správné zastupitele. Zda se budu ucházet o důvěru voličů, nejsem ještě úplně rozhodnutá, ale asi ano. Jarka Mahelová
Druhé místo v soutěži Zlatá jeřabina Jak jsme jiţ informovali, městys Okříšky získal letos další významné ocenění. Po jiţ téměř tradičním úspěchu ve Zlatém erbu získal za rekonstukci zámku druhé místo v anketě Zlatá jeřabina, pořádané krajem Vysočina. Slavnostní předávání cen proběhlo ve čtvrtek 20. května v Horáckém divadle v Jihlavě. Po úvodním slově ing. Tomáše Škaryda, radního kraje pro oblast kultury a cestovního ruchu, se na jevišti nejprve představily tři nejúspěšnější akce v kategorii
8
"Kulturní aktivita". Palmu vítězství si odnesl country festival Trampský širák, konaný ve Štokách. Po kulturní vloţce v podání Ţesťového kvintetu následovalo vyhlášení kategorie "Péče o kulturní dědictví", ve které se na druhém místě úmístila rekonstrukce zámku v Okříškách. Ocenění přebírali starosta ing. Josef Kula a místostarostka ing. Jaroslava Mahelová z rukou dalšího zástupce Okříšek, radního kraje Vysočina Zdeňka Ryšavého. Na jevišti se tak sešla větší část rady městyse. Vedle diplomu a věcného daru získaly Okříšky i šek na 20 000 korun. Poté si ještě starosta vyzkoušel svoji orientaci při skládání obřího puzzle s motivem - jak jinak - okříšského zámku. A je vidět, ţe ho zná opravdu dobře, měl hotovo za několik desítek sekund. První místo získala obec a farnost Koněšín za obnovu kostela sv. Bartoloměje. Program slavnostního večera zakončilo vystoupení vokální skupiny Voxtet a číše vína s hejtmanem kraje Vysočina Jiřím Běhounkem.
Postřehy z kraje V. Váţení čtenáři, tři měsíce utekly jako voda a je opět čas sednout ke klávesnici a napsat pro vás několik aktuálních postřehů z kraje Vysočina. Chci vám je přiblíţit takříkajíc přímo z centra dění, bez příkras, ale také bez různých novinářských zkratek a spekulací. Proto mě mrzí, kdyţ se pak dozvídám, ţe někdo v hospodě u piva vykládá, jak tímhle způsobem dělám předvolební agitaci. Jednak by mi mohl říct osobně, co konkrétně mu vadí, hlavně to ale samozřejmě není pravda. A navíc, pokud má na některou z věcí jiný názor, co mu brání sednout a napsat článek? Šéfredaktor Karel Dokulil ho jistě rád zveřejní. I kdyţ jsme si v minulých dnech uţívali letních veder (píšu v neděli 17. června), vrátím se ještě k letošní tvrdé zimě, která se, kromě jiných škod, negativně projevila i na krajském rozpočtu. Jednak zvýšenými náklady (o 57 milionů více oproti roku 2008) na zimní údrţbu, především však škodami na komunikacích. Vy, kteří jezdíte často autem, víte, s jakým mnoţstvím výtluků se na svých cestách setkáváte. Na jejich opravu získala krajská správa a údrţba silnic mimořádný sedmdesátimilionový příspěvek od státu, přesto potřebuje ještě dotaci z kraje ve výši 116 milionů korun. Coţ samozřejmě není dobrá zpráva pro jiţ tak těţce zkoušený rozpočet, nicméně nebude jiné cesty, chceme-li zajistit bezpečné cesty. Kdyţ uţ jsme u těch cest, jedna z nich nás čekala začátkem dubna. Vedla do Hradce Králové na největší středoevropskou konferenci o vyuţívání internetu ve veřejné správě – ISSS. Kraj Vysočina patří mezi její pořadatele, letos se zde však dočkal navíc velmi významného ocenění – ceny Zlatý zavináč, kterou obdrţel za dlouholeté úsilí o rozvoj informační společnosti na celém území kraje a vzornou spolupráci všech subjektů veřejné správy nehledě na politickou příslušnost. Na slavnostním večeru v Klicperově divadle jsem měl tu čest přebírat ji z rukou pana Tomáše Renčína spolu se všemi třemi dosavadními hejtmany kraje Vysočina nejen jako radní pro informatiku, ale především jako zástupce měst a obcí Vysočiny. Beru to jako ocenění významné stopy, které zanechaly Okříšky na ISSS svými úspěchy ve Zlatém erbu (naposled právě letošním druhým místem) i řadou dalších projektů v oblasti ICT. Skutečnost, ţe Vysočina je lídrem mezi kraji v oblasti informačních technologií, potvrzuje nejen Zlatý zavináč, ale především náš aktivní přístup při jejich praktickém vyuţívání. Velkými tématy jsou především eGovernment (elektronizace veřejné správy) a eHealth (elektronické zdravotnictví). Zatímco v oblasti eGovernmentu navazujeme na centrální aktivity a naše úsilí bylo směřováno především k prosazování takové podoby výzev Integrovaného operačního programu, která by umoţnila smysluplné čerpání evropských peněz, elektronické zdravotnictví ţádnou celostátní koncepci nemá a v podstatě suplujeme práci ministerstva zdravotnictví. Přitom uţ z prvních zkušeností jasně vidíme, ţe zavedení eHealth by znamenalo vyšší úroveň kvality péče o pacienty a výrazné zvýšení šance na vyléčení, popř. přeţití. Zdravotní záchranná sluţba kraje Vysočina byla jako první v České republice vybavena tablety pro komunikaci mezi posádkou sanitky a zdravotním zařízením. To umoţňuje výměnu zdravotních dat pacienta, informací o lécích, které uţívá nebo o absolvovaných zákrocích, aktuálních měření jeho ţivotních funkcí atd. Zajímavé ovšem jsou i přínosy pro ekonomiku zdravotnictví. Kraj Vysočina si jiţ vyzkoušel elektronické aukce při společném nákupu el. energie a plynu, při kterých ušetřil desítky milionů
9
korun. Podobně by se ovšem dal sledovat také nákup zdravotnického materiálu nebo léků a tam by mohlo jít i o stovky milionů jen v rámci kraje. Škoda, ţe tomuto trendu nevěnuje příliš pozornosti ministerstvo zdravotnictví, jsem přesvědčený, ţe takto dosaţené úspory by několikanásobně převýšily částky získávané vybíráním nesmyslných pseudoregulačních poplatků. Ještě v jedné oblasti ICT jsme na Vysočině průkopníky – v úsilí o zvýšení bezpečnosti na síti a předcházení internetové kriminalitě. Náš projekt eBezpečnost, inspirovaný praxí ve Walesu, se zaměřuje na děti a mládeţ, podnikatele a také seniory. Jeho cílem je především prevence, tedy upozorňování na nebezpečí číhají na internetu a hlavně sociálních sítích, na nejčastější způsoby počítačové kriminality a na nedostatečné zabezpečení ochrany osobních či firemních počítačů, na druhé straně ale také na to, ţe i uţivatel se můţe dopouštět např. porušování autorského zákona při nelegálním stahování hudby, filmů či software. Na projektu s krajem spolupracuje policie, státní zastupitelství, hospodářská komora, sdruţení Saferinternet a další instituce. V květnu proběhl seminář pro budoucí školitele, kteří budou následně vzdělávat podnikatele, učitele, pracovníky sociálních ústavů a další zájemce. Vedle toho připravujeme speciální webové stránky, články do tisku, letáčky a další způsoby upozornění na nebezpečí, ukrývající se za obrazovkou vašeho počítače. S předchozím tématem souvisí i moje další aktivita. Kromě nebezpečí kriminálního rázu hrozí totiţ dětem také závislost na moderních technologiích. Stávají se doslova otroky počítačů a mobilů, hodiny a hodiny esemeskují, mailují, jsou na ICQ a Facebooku, přitom ale ztrácí přirozené sociální vazby. A také stále méně čtou. Učitelé opakovaně upozorňují na omezenou slovní zásobu dětí a problémy v osobní komunikaci. Proto mě potěšilo pozvání pelhřimovské Základní školy Osvobození na účast v projektu „Celé Česko čte dětem―. Malým čtvrťákům jsem četl z kníţky o českých dějinách a potom jsme si povídali o tom, jestli jim doma čtou rodiče, jaké kníţky mají nejraději, co jsem četl jako kluk apod. Byla to velmi příjemná hodinka, která ukázala, ţe se zájmem dětí o kníţky to není zase tak špatné, důleţitá je ale role rodiny. Proto nemohu neţ doporučit (i z vlastní domácí zkušenosti) rodičům – najděte si kaţdý den chvilku na kníţku a čtěte svým dětem! V loňském roce proběhla médii petice sdruţení Arnika nazvaná „Zachraňte stromy―, adresovaná všem hejtmanům. Jejím obsahem bylo úsilí o zastavení kácení alejí okolo silnic a kraj Vysočina na ni reagoval kladně. Pod mojí záštitou proběhlo společné jednání zástupců Arniky, krajských odborů ţivotního prostředí a dopravy a krajské správy a údrţby silnic, jehoţ výsledkem byla dohoda o omezení kácení stromů na nezbytné případy, dále se přítomní shodli na potřebě náhradní výsadby, průběţném ošetřování nemocných stromů, ale také na nutnosti zajištění bezpečnosti silničního provozu. Dohoda nezůstala jen na papíře, v letošním roce silničáři odborně ošetří zhruba tisícovku stromů a u dalších čtyř tisíc provedou obnovu pruhů reflexní bílé barvy, které zvyšují bezpečnost provozu. Této aktivity se účastní i Arnika, která přístup kraje Vysočina chválí jako ukázkový. Sama také pořádá vlastní akce, kdy dobrovolníci natírají aleje. Po loňské premiéře při ošetření aleje mezi Třeští a Růţenou jsem letos rád přijal pozvání na akci u Ţiţkova pole. Počasí nám sice celou dobu nepřálo, trochu nás zlobily dešťové přeháňky, nakonec se ale podařilo udělat kus poctivé práce a natřít všech 300 stromů. Stejně tak si zaslouţí velké ocenění všichni, kdo se zapojili do akce „Čistá Vysočina―, kterou kraj pořádal letos podruhé. Často slyšíme, ţe politici by měli jít příkladem, a proto vyrazila jedno odpoledne do terénu i téměř celá rada kraje v čele s panem hejtmanem. Za dvě hodiny jsme uklidili příkopy kolem zhruba pěti kilometrů silnic nad Jihlavou a nasbírali 25 pytlů odpadků. Samo o sobě by to ovšem byla kapka v moři, poděkování patří především všem dobrovolníkům, kteří uklízeli příkopy okolo silnic, parčíky a další veřejná prostranství po celé Vysočině. Oproti loňským 6,5 tisícům jich tentokrát bylo 14 500, tedy více neţ dvakrát tolik, a dohromady sebrali na 60 tun odpadků! Dobrovolníků působí na Vysočině stovky a tisíce v nejrůznějších oblastech ţivota – v sociálních sluţbách a zdravotnictví, ve sportu, kultuře a při výchově mládeţe nebo jsou aktivní při ochraně přírody a ţivotního prostředí. Letos poprvé mohla veřejnost ocenit nejlepší z nich nejen slovy díků a uznání, ale i hmotnými cenami v rámci ankety Skutek roku 2009. Kaţdý občan
10
Vysočiny měl moţnost nominovat dobrovolníky celkem v devíti kategoriích a poté probíhalo písemné a elektronické hlasování. Vyhlášení výsledků ankety proběhlo začátkem června v krásném prostředí jaroměřického zámku, podrobné výsledky najdou zájemci na webových stránkách kraje. Mě osobně zaujala nejvíce – vedle kategorie ţivotního prostředí, v níţ jsem předával ocenění – skupina studentů jihlavské střední průmyslové školy, kteří se spontánně nechali zařadit do registru dárců kostní dřeně, kdyţ jejich spoluţák onemocněl akutní leukémií. I kdyţ má příběh smutný konec, lidskost a bezprostřednost rozhodnutí sedmnáctiletých chlapců můţe být příkladem mnoha dospělým … Na závěr jsem si nechal významnou událost, kterou povaţuji i za svůj veliký úspěch. V úterý 1. června byla v kongresovém sále krajského úřadu podepsána hejtmanem a patnácti starosty obcí s rozšířenou působností smlouva o spolupráci při přípravě integrovaného systému nakládání s odpady v kraji Vysočina (ISNOV). Bylo tak korunováno více neţ roční úsilí, desítky jednání a diskuzí nad problémy odpadového hospodářství. Podpis smlouvy je ovšem teprve prvním krokem na dlouhé cestě. Na jejím konci bude systém, který bude maximálně podporovat materiálové vyuţití odpadů (recyklaci) a zároveň bude zbývající odpady vyuţívat energeticky, tzn. k výrobě tepla a el. energie. Systém, který bude šetřit obecní kasy i kapsu občanů, přitom ale bude ekologický a vlídný k ţivotnímu prostředí. Tak jako je tomu v řadě západních zemí, např. ve Švýcarsku, Švédsku či Dánsku. Jsem velmi rád, ţe se na nutnosti vzniku ISNOV shodují všechny významné politické strany v kraji, přistupují k němu jako k odbornému tématu a s výjimkou Zelených ho nepolitizují. Díky tomu jsme spolu s kolegy z Plzeňska v přípravě integrovaného systému hned za Moravskoslezským krajem, který na něm ovšem pracuje jiţ 5 let. Náš postup byl vysoce oceněn v minulých dnech na tradiční konferenci „Odpady a obce― v Hradci Králové, kde za námi představitelé dalších krajů chodili na zkušenou. Nebudu skrývat, ţe to člověka velmi potěší a motivuje k další práci. Váţení čtenáři, aţ dostanete toto číslo Zpravodaje z Okříšek do rukou, budou začínat prázdniny pro děti a dovolené pro nás dospělé. Přeji Vám krásné léto plné sluníčka, pohody a nevšedních záţitků z cest po celém světě i po Česku. Nezapomínejte, ţe naše země je jedna z nejkrásnějších a můţe nám nabídnout spoustu překvapení, historických a kulturních památek i přírodních krás. Coţ platí dvojnásob pro naši nádhernou Vysočinu!
Z HISTORIE Odboj železničářů Koncem dubna 1945 byly Okříšky, Petrovice, Nová Ves a Heraltice obsazeny jednotkami Wehrmachtu, pancéřovou divizí „Martini―. Počátkem května byl vyhlášen výjimečný stav, stanné právo. U přístupových cest byly rozestavěny hlídky, nikdo nesměl bez povolení opustit obec. Po 21. hodině byl zákaz vycházení. 5. května propuklo v Praze povstání, praţský rozhlas volal o pomoc, vyzýval k aktivnímu odporu proti Němcům, k vyvěšení československých vlajek. V nedalekých Kněţicích si tyto zprávy vyloţili jako konec války, odzbrojili a zavřeli místní tříčlennou hlídku gestapáků. Teprve pak přišli skuteční partyzáni, vedeni parašutistou Janem Vavrdou. Ten po zhodnocení situace zorganizoval jedinou moţnou obranu — zajmout všechny projíţdějící německé vojáky. Jedné projíţdějící hlídce se to přesto za cenu postřelení podařilo projet. O místním povstání informovali velení v Okříškách. Němci samozřejmě poslali do Kněţic trestnou výpravu, která se skládala ze tří pancéřových vozů. Ty se před Chaloupkami rozdělili, dva jeli do Kněţic, jeden do Brtnice. Tehdy byl výpravčím okříšské stanice i Bohuslav Jurka z Knéţic. 6. května jel do sluţby v Okříškách. Na kraji obce Kněţic jej propouštěla partyzánská hlídka. Bohuslav Jurka si uvědomil, o co jde. Tušil, ţe se věci mohou vyvinout velice tragicky. Také se tak stalo. Jako předválečný frekventant důstojnické školy si dovedl přestavit následky německého protiúderu v Kněţicích. Bylo třeba včasné varování. Domluvil se proto se stráţníkem ţelezniční tratě v Okříškách u cihelny, ţe aţ pojedou směrem na Kněţice německá ozbrojená auta nebo
11
tanky, aby mu to ihned hlásil. A protoţe měl moţnost spojení přes státní telefonní sít‘, neprodleně tuto informaci volal na poštu do Kněţic a do Brtnice. Na poště v Kněţicích měli partyzáni sluţbu, vzkaz vyhodnotili, informovali velitele. Tento v Anglii vycvičený specialista věděl, ţe proti obrněncům se nedá bránit kulometnými pistolemi (stenguny), a proto stáhl hlídky do blízkého lesa. Němci vjeli do vesnice, nepřítele nenašli, a tak alespoň rozstříleli telefonní ústřednu. V Brtnici byli také varováni, ale nikoho nenapadlo hlídky z okraje obce odvolat jako v Kněţicích. Došlo pak k nerovnému boji, ve kterém čtyři mladí partyzáni padli. Pomníček u silnice před Brtnicí po levé straně tuto tragedii připomíná.
Odboj v Okříškách a Petrovicích Na východní straně Českomoravské vysočiny nebyl po dobu druhé světové války ţádný významný partyzánský odboj jako bylo Slovenské národní povstání nebo působení partyzánské brigády M.J. Husa ve Ţďárských vrších. Odbojáři z Petrovic, Okříšek, Třebíče a partyzánská skupina „Lenka― (působila na moravskobudějovicku) prováděli od roku 1944 ve spolupráci se ţelezničáři namátkovou destrukční činnost, jako bylo poškozování vagónů, nařezávání vagónových brzdových hadic, krádeţe válečného materiálu. V závěru války se podařily i menší destrukce na trati, způsobující několikahodinové výluky, a tím zdrţení německých vojenských transportů. Všechny tyto akce vyţadovaly velkou osobní odvahu. Koncem roku 1943 byla v Petrovicích zaloţena odbojová skupina, základem byli dělníci
zaměstnaní u firmy AMPAPA v Okříškách — Nových Petrovicích. GESTAPO, německá tajná policie, upozornilo počátkem roku 1945 četnickou stanici v Okříškách na partyzánskou činnost na dráze s důrazem na zvýšenou ostrahu. Koncem února byl na střeţení ţelezniční dopravy v našem prostoru převelen z Maďarska policejní pluk S.S. Vojáci střeţili ţeleznici ve dne i v noci, byli na svých stanovištích za kaţdého počasí. Většinou seděli v kabinách nákladních vozů nebo v tancích se zvednutým poklopem. Tento stráţní pluk byl v polovině března 1945 odvolán a vlaky jezdily méně střeţené. Vojáci Wehrmachtu, kteří je
12
vystřídali, jiţ nebyli tak aktivní jako jednotky SS. Zdrţovali se více ve vytopených vagónech za lokomotivou. V dubnu 1945 jiţ byla fronta na Jiţní Moravě a komunikace byla zvlášť důleţitá pro zásobování nacistických vojsk. Českomoravská vrchovina se měla stát obranným valem proti Rudé armádě. Kaţdá akce proti Němcům byla citelná a znervózňovala je. V té době se nepodařilo provézt přes Vysočinu ani jeden vlak v pořádku, bez poškození, nebo alespoň s citelným zpoţděním. Významnou akcí na Vysočině bylo vypouštění lihovaru. Brambory byly základní surovinou pro pálení lihu, který Němci potřebovali jako náhradní hmotu pro pohon motorových vozidel. Celkem bylo na Vysočině vypuštěno 53 lihovarů, z toho petrovická skupina odbojářů vypustila dva lihovary. Jeden byl v Krahulově, kde bylo 180 hl. lihu vypuštěno do potoka. Zajímavé na této akci bylo to, ţe v Krahulově v té době bylo 50 německých vojáků, kteří nezasáhli proti této akci. Dalším vypuštěným lihovarem byl mlaďoňovický u Šebkovic, kde bylo 200 hl. lihu. Petrovičtí na tuto akci dojeli vlakem, zpět se dali dovézt sedlákem. Asi v polovině dubna 1945 zacouvalo vojenské nákladní auto do lesa mezi Petrovicemi a Krahulovem. Okolo lesa byly rozestavěny hlídky, to samo sebou navozovalo potřebu místo po uvolnění prozkoumat. Následně bylo objeveno pod čerstvě navršenou hlínou skladiště zbraní, které Němci připravovali pro pozdější dobu pro své Wehrvolfy – vlkodlaky. Ti měli po přechodu fronty u nás vést záškodnickou činnost. Zbraně byly uloţeny do vyasfaltovaných beden s patentními uzávěry, řádně zakonzervované. Odbojáři získali 4 pancéřové pěsti, 14 československých armádních pušek, granáty, 1 lehký kulomet a zásobníky se střelivem. Byla to výzbroj pro kompletní druţstvo záškodníků. Kromě toho tam byl i zdravotnický materiál, cigarety a láhev koňaku. Vše bylo ve večerních hodinách přeneseno do Petrovic a rozděleno mezi odbojáře s doporučením, jak se zbraně mají uschovat. Kulomet a pancéřové pěsti byly určeny pro odbojovou skupinu z Třebíče, dočasně byly zakopány v bramborách na Záhumenici. Měli si je odvézt později pomocí kajaku po řece Jihlavě do Třebíče. Termín byl dohodnut na 5. května. Koncem dubna byly Okříšky, Petrovice, Nová Ves, Přibyslavice a Heraltice obsazeny pancéřovou divizí „Martini―. Oddíl umístěný v Petrovicích byl označen „Pz.NA 82,1. Komp. Versicherungstafel Schmied―. Velitelem této akce byl npor. Gródler. 4. května bylo vyhlášeno stanné právo, výjimečný stav. U přístupových cest byly rozestavěny německé hlídky, nikdo nesměl bez povolení opustit obec, po 21. hodině byl zákaz vycházení. Aby nedošlo ke střetu německých hlídek a třebíčských partyzánů, vypravili se večer 4. května po setmění dva příslušníci skupiny do Červeného mlýna, kde čekali na Třebíčany. Sami se museli proplíţit kolem stráţných u „Březnova kříţe― a postupovali po stráni k Červenému mlýnu. Narazili však na dalšího Němce, který byl na vycházce s Němkou Hertou Šamanovou, která byla ze Stonařova a doprovázela ještě s jinými německý oddíl. Při střetnutí došlo k přestřelce. Voják se Šamanovou se vrátili do Petrovic, kde podali hlášení, ţe jednoho partyzána zastřelili a dalšího zranili. Oba odbojáři však zůstali nezraněni, jeden pokračoval k Červenému mlýnu, druhý se vrátil do Petrovic Asi ve stejnou dobu šli od Přibyslavic Karel Švaříček (22) a Josef Jirovský (20) do Petrovic. Přišli po 21. hodině, která byla stanovena stanným právem jako termín zákazu vycházení. U vstupu do obce byli kontrolováni hlídkou a propuštěni. U hospody na ně čekali další vojáci a zatkli je, byli uţ uvědomeni vysílačkou. Pří osobní prohlídce u nich našli pistoli s náboji a smotek zápalné šňůry. Oba zatčeni byli ponecháni v hospodě, bylo dovoleno, aby jim příbuzní přinesli jídlo. V domech rodičů byla provedena důkladná prohlídka. Němci oba chlapce vyslýchali, ale ti nikoho neprozradili. Další den okolo 16. hodiny (6.V.) byli zatčeni dva mladíci: Josef Dvořák (20) a Jindřich Jirovský (18) při ukrývání četnických uniforem do stohu slámy. Nadporučík Grödler nařídil zesílení stráţí a přísné střeţení pohybu obyvatel v Petrovicích. V hospodě pokračoval výslech všech čtyř zatčených, byli biti a jiným způsobem týráni. Během výslechu se rozšířila zpráva, ţe za obcí Petrovice byl střelen německý voják. Mezi Němci nastal velký ruch, který byl ještě zesílen přestřelkou za Petrovicemi směrem k Červenému mlýnu. Zde skutečně došlo k zabití vojáka. Proč vlastně k tomuto došlo. Třebíčští odbojáři měli podle dohody převzít zbraně s tím, ţe pojedou kajakem po řece a ţe asi kolem 14. hodiny budou u Petrovic. Místo toho šli pěšky přes Sokolí a před Petrovicemi se odchýlili asi 200 m od stanovené trasy. Tím nedošlo k setkání,
13
třebíčští nevěděli, ţe je v obci stanné právo, a postupovali k vesnici. Šli po dvou. První dva hlídka legitimovala a nařídila, aby zůstali stát. Mezitím po stráni od Červeného mlýna postupovali další dva členové skupiny. Ted‘ byli čtyři proti jednomu. Protoţe v případě prohlídky by byly nalezeny zbraně, rozhodl vedoucí skupiny, ţe stráţného odzbrojí a zastřelí. To se jim podařilo za pomoci vyrvané pušky. Pak se rozdělili a rozběhli se na dvě strany. Terén jim umoţnil hladký únik. Výstřel aktivizoval Němce, v obci začali střílet z kulometu, utvořili rojnici a běţeli za bandity. Bylo proti nim vystřeleno od Červeného mlýna. Němci se vrátili pro terénní auto s kulometem a vyrazili na Červený mlýn. Pronásledovaní vyuţili znalosti terénu a prchali jiným směrem. Kdyţ Němci dorazili k lesu „Barnabáš―, odstřelovali tento les pancéřovými pěstmi a granáty. Nikoho však nemohli zasáhnout. Poţádali i oddíl v Nové Vsi o pomoc při prohledávání lesů v severním směru. Nadporučík Grödler odjel do Starče k německému polnímu soudu na poradu. Kolem 18. hodiny se Gródler vrátil, předvolal starostu obce Jana Padrnose a řídícího učitele Bohumila Haláska a nařídil, aby předvolili před hospodu všechny muţe od 16 do 30 let, z nichţ bude pro výstrahu 30 zastřeleno. Kdyţ oba odmítli tento rozkaz splnit, rozběhli se vojáci po vesnici, začali prohledávat domy, a kde přistihli muţe, dovedli je k hospodě. Oba zástupci obce poţádali Grödlera, aby upustil od vykonání tohoto rozhodnutí, Teprve po dlouhém vyjednávání velitel ustoupil, prohlásil však, ţe popraveni budou čtyři zadrţení — toto měl rozhodnout vojenský soud ve Starči. Starostovi Grödler nařídil, aby tento rozsudek byl v obci vyhlášen, s pohrůţkou, ţe za kaţdého dalšího zraněného nebo zabitého vojáka bude zastřeleno 10 občanů. Hned na to přijel do Petrovic tank a zaujal palebné postavení. Popravu provedli Němci 7. května ráno v šest hodin. Bezbranné mladé chlapce doprovázelo na popraviště za obecní sýpku 10 ozbrojených vojáků, kde byli zastřeleni. O exekuci byl v sedm hodin uvědomen starosta Padrnos a bylo mu nařízeno, aby zajistil odvezení mrtvol na hřbitov do Přibyslavic. Němci demonstrativně odpálili za vesnicí dvě pancéřové pěsti, detonace otřásly celou vesnicí. V Okříškách nad nádraţím „Na horách― měli Němci palebné postaveni děl, která byla namířena na Petrovice. V případě jakéhokoliv odporu měly být Petrovice srovnány se zemí. Pohřeb v Přibyslavicích se konal bez účasti veřejnosti. Teprve po osvobození Rudou armádou se pohřeb opakoval. Z té doby jsou dodnes některé neujasněné věci, a to zejména skutečnost, ţe Němci znali početní stav příslušníků hnutí odporu - 14 osob. Někteří Němci znali česky, ale tajili to. Místní lidé byli velmi neopatrní, hodně mluvili o věcech, o kterých se mělo mlčet. Před odchodem z Petrovic Němci spálili spisový materiál a zničili rádia, aby se nedostaly do rukou Rudé armády. Němci z obce odešli 9. května odpoledne. Při odchodu ještě několikrát vystřelili pro zastrašení. Po všech silnicích 8. května večer a v noci směrem na západ prchaly obrněné jednotky. Kdyţ se vozidlo porouchalo nebo došly pohonné hmoty, bylo vozidlo odstaveno a zapáleno. Celou noc hořela takto zapálená vozidla.
14
Tuto vzpomínku na konec války jsem sestavil na památku čtyř mladých muţů z nedalekých Petrovic, které jsem osobně znal, kteří byli ţáky mých rodičů v okříšské škole a kteří byli popraveni pár set metrů od domu, kde jsme v Okříškách bydleli. Děkuji Mgr. Bohuslavu Mikuláškovi z Muzea Vysočiny v Třebíči a občanům Petrovic za pomoc při obstarávání podkladů. ing. Petr Kundera
Vítání Rudé armády v Okříškách
Parní pila Parní pily byly budovány od druhé poloviny 19. století a jejich výstavba končila kolem roku 1925. Obvykle se jednalo o výrobní halu s pilami poháněnými mechanickým náhonem od hlavního transmisního hřídele, který procházel celou výrobní halou. Na jedné straně haly byla umístěna kotelna a strojovna s parním strojem. Parní stroj poháněl hřídel a tím všechny stroje. Jako
palivo byl pouţíván dřevěný odpad vzniklý při výrobě řeziva a především piliny. Také v Okříškách v roce 1892 byla na pozemku velkostatku poblíţe ţelezniční stanice Okříšky postavena Františkem Engelmannem z Brna parní pila, která později přešla v roce 1910
15
do majetku Brtnického panství kníţete Collalta v Brtnici. Na pozemku parní pily byla nakládací rampa a ze stanice Okříšky k této rampě vedla vlečková kolej pro přísun vagonů. Počet nakládaných ţelezničních vagonů byl značný, protoţe pila zpracovávala těţené dříví z lesů celého Brtnického panství. Dopravu dříví na pilu v Okříškách zajišťovali koňskými potahy formani z okolních vesnic. Jejich jiţ prázdné povozy stávaly v odpoledních hodinách před místními hostinci za účelem napojení a nakrmení koní a občerstvení samotných formanů. Na dobové fotografii z roku 1924 je kolem 40 zaměstnanců. Jedním ze správců parní pily byl místní rodák Josef Kabátek, který materiálně podporoval činnost fotbalového a hokejového klubu. Pilu provozovali různí nájemci. Stávala mezi rybníkem Ohradou a ţelezniční tratí a neţ 21. listopadu 1934 vyhořela, vystřídalo se v jejím provozu několik nájemců. Jedním z prvních nájemců pily je uváděn od roku 1904 Ludvík Příhoda, něm. národnosti * 1865 v Bernhardsthal v Dolních Rakousích. Posledním nájemcem byla firma Broţ a Entler. Pila vyhořela 21. listopadu 1934. Po vyhořelé parní pile zůstal stát jen vysoký komín, který byl odstřelen koncem června roku 1952. Na spáleništi se během protektorátu vyrábělo tak zvané „tankové dříví― pro kotle na dřevoplyn, který se pouţíval k pohonu automobilů jako náhrada za benzin. Odtud podnes zachovaný název „tankholz―. Po roce 1945 pozemek pouţívaly jako manipulační sklad Státní lesy se sídlem v Jihlavě aţ do doby, kdy byl postaven nový za nádraţím na tak zvaných Chumelkách. Bohuslav Buďa
Odbíjená v Okříškách Činnost odbíjené v Okříškách se traduje od roku 1930, kdy místní studenti začali provozovat tento pěkný sport. V pozdějších letech první republiky hráli jiţ odbíjenou pod SK Okříšky. Pod vedením Dr. S. Gamby hráli dále K. Bednář, V. Lorenc, Vl. Ţampa, V. Schaf, O. Baloun, J. Kabátek. K přátelským zápasům zajíţděli často do Jihlavy, Luk n. Jihl., Třebíče, M. Budějovic, Jemnice B, Rokytnice nad Rokytnou. Závodní Činnost oddílu odbíjené ve Sportovním klubu Okříšky začíná rokem 1940, tj. rokem rozpuštěním Sokola za okupace. Tehdy byl celý oddíl odbíjené po dohodě s vedením SK převeden do Sportovního klubu Okříšky. Činnost oddílu, do té doby velmi úspěšná, pokračovala tedy i v době nesvobody. Druţstvo hrálo mistrovské soutěţe a zúčastňovalo se turnajů odbíjené v blízkém i vzdálenějším okolí. Na nich se umisťovalo vţdy na čelných místech, velmi často se stávalo jejich vítězem. Mistrovské soutěţe hrálo s druţstvy Jihlavy, Polné, Nového Města na Moravě, Světlé n. Sázavou aj. Z turnajů jmenujme ty významnější, jako byl turnaj v Polné a Třebíči, pravidelná účast na Poháru Českomoravské vysočiny v Jihlavě, v Borovině, Brtnici a mnoha dalších místech. V kádru druţstva tehdejší doby se objevuji následující jména: Stanislav a František Markovi, Josef Diviš, Miloš a Oldřich Lorenc, Alois Šerý, Břetislav Slabý, Vladimír Heralecký. Tedy kolektiv malý svým počtem, ale jistě ne malý svými výkony. Nutno si uvědomit, ţe v tehdejších dobách odbíjené neexistovalo ještě střídání a celý mistrovský zápas, často pětisetový, či celý turnaj, který představoval i 5 - 6 zápasů,
16
muselo druţstvo absolvovat vlastně v základní sestavě. Ä to jiţ vyţadovalo nějakou „fyzičku―. Ale šlo to. Vţdyť odbíjená se hrála v Okřiškách kaţdý den. Po osvobození činnost oddílu pokračovala ve sjednocené tělovýchově. Měnil se kádr hráčů, rozšiřoval se. Objevují se nová jména, která šíří věhlas o odbíjené. Jsou to Vladimír Dohnal, Zdeněk Vostal, Zdeněk Dočekal, Oldřich Bartušek, Stanislav Doleţal, František Rambousek, Jindřich Valenta, Emil Lorenc, Emil Škorpík, Zdeněk Hašek a další. Hraje se krajský přebor II. třídy a mezi soupeři se také objevuji nová jména jako Ostrov n. Osl., Nové Veselí, Bystřice nad Perštýnem, Ţďár nad Sázavou, Telč, Třebíč. A kdyţ toto druţstvo zasáhl generační problém, nenašli se jiţ nástupci a činnost druţstva a nakonec i velmi úspěšného oddílu ustala. Na tomto místě je nutné se zmínit i o odbíjené ţen v Okříškách. Mezi prvními vlaštovkami, které se zaslouţily o propagaci tohoto sportu mezi ţenami v obci, byly sestry Ema Valentová, Gába Marková - Lída Šumpichová, Anděla Málková, Milada Divišová, Ema Kubátová, Míla Dvořáčková. K nim patří další sesterská dvojice Marie Buličková a Jiřina Obereiterrová, Helena Lorencová, Neţa Dohnalová, Eva Hašková, Jindra Honsové, Stáňa Dočekalová. Kolektiv zkušenějších byl později doplněn několika mladšími hráčkami a pod vedením obětavého pracovníka Stan. Doleţala dosahoval výborných výsledků v okresních i krajských soutěţích i v turnajích pořádaných v rámci zdejší oblasti. Děvčata hrála v Třebíči, Borovině, Jihlavě, Telči, Ţdáru, Brně, Bílé Třemešné, Tišnově, Kunštátu, Dačicich, Znojmě, Třešti, Blansku i v Břeclavi. I kdyţ činnost tohoto druţstva také ustala, rády ţeny vzpomínaly na pěkné chvíle, které v druţstvu proţily. Karel Dokulil
Pro pamětníky Hokejové družstvo z roku 1942 Novotný Mil., ? , Šerý J., Budín, Šerý Al., Slabý, Bláha, Krutiš, Gros, Novotný St., Oberreiter
Jestli někdo pozná druhého hráče zleva, budu rád, kdyţ mi to oznámí – Karel Dokulil
17
Fotka žákyň na školním pochoďáku 1950 Horní řada: Liba Beránková Přibyslavice, Broňa Padrnosová, Alena Klejdová, Dáša Babůrková, Boţka Vrtalová Zašovice, Květa Fialová Petrovice, Anděla Jeţková Heraltice, Mirka Fučíková, Marie Švaříčková Pokojovice, Květa Štěpničková Heraltice
Budování kanalizace v ulici Jihlavská
Ulice Masarikova za protektorátu
18
František Konvička Narozen 11.srpna 1938 v Okříškách Kdyţ vybojovali dorostenci Spartaku Třebíč v roce 1956 titul dorosteneckých mistrů Československa, sotva mohl nejlepší střelec nových šampionů František Konvička tušit, ţe tento triumf pro něho bude znamenat raketový start mezi elitu. Zájem o hráče, který sázel s obdivuhodnou přesností do koše jeden míč za druhým, projevila obratem Zbrojovka a záhy přišla také pozvánka do seniorské reprezentace. Tyto dva dresy pak oblékal rodák z Okříšek pravidelně třináct let, během nichţ vybojoval řadu medailí a cenných trofejí. – nejlepší československý basketbalista 1966, 1967, 1968 a 1969 – jako hráč účastník OH 1960 – 5. místo, jako trenér byl na OH 1980 – 9. místo – 6x hrál na ME: 1959 a 1967 – 2. místo, 1969 – 3. místo, asistent trenéra na ME 1981 v Praze – 3. místo – nominován do výběru Evropy 1964, 1965 a 1968 – světová univerziáda 1959 – 3. místo – 6x mistr republiky jako hráč, 3x trenér mistra republiky, vše Zbrojovka Brno – 1x mistr Belgie se Standartem Lutych 1970 – 1x dorostenecký mistr republiky se Spartakem Třebíč 1956 – se Zbrojovkou Brno 2x ve finále Poháru mistrů evropských zemí (1964 a 1968), 2x semifinále PMEZ (1963a1969), jako trenér 1x finále PVP(1974) – 216 reprezentačních startů Příchod do Brna vnímal František Konvička na jaře 1956 správně jako velkou šanci prosadit se v elitní společnosti, ale úděl, který nesl, neţ se v Brně usadil, mu nemusel nikdo závidět. „Chtěl dostudovat obchodní akademii v Třebíči, takţe na tréninky do Brna dojíţděl dvakrát týdně a vracel se domů aţ kolem půlnoci. Dalo se to však zvládnout, zvláště kdyţ perspektiva byla v Brně náramná. Kromě toho, ţe se ocitl mezi hráči, kteří uţ toho hodně dokázali, měla Zbrojovka také zajímavý program a například cestovat do San Rema bylo v té době něco jako dárek z říše snů. Velkým záţitkem bylo i zářijové utkání s muţstvem „pekařů― ze Seattlu. Američané sehráli při první poválečné návštěvě Československa zápasy v Praze, Brně a v Bratislavě. Zájem o brněnské utkání byl obrovský, hrálo se před plným hledištěm zimního stadionu a Zbrojovka zvítězila 59:54. V Praze a v Bratislavě místní hráči na Američany nestačili. Jeho výkon proti Seattlu byl asi docela slušný, coţ se obratem odrazilo v pozvánce do národního muţstva k říjnovému utkání do Bruselu. Jako osmnáctiletý baţant spolu s Bohoušem Tomáškem nemohl čekat, ţe si
19
pořádně zahraje, ale váţil si této příleţitosti, protoţe to byl první kontakt a velké povzbuzení. František Konvička pomáhal psát dvě slavné éry brněnského basketbalu. První přišla v roce 1958, druhá o čtyři roky později. Titul, který vybojovali v roce 1958, byl spojován s velkými vyhlídkami. V Poháru mistrů přešli přes EKE Vídeň, ale uţ ve druhém kole ztroskotali. Bránit Konvičku byl pro soupeře velmi těţký úkol. Přes Antverpy, Toverit Helsinky a Olympii Lublaň postoupila Zbrojovka v sezoně 1962/63 do semifinále PMEZ proti Realu Madrid. Třebíč, Zbrojovka Brno, Dukla Olomouc, Standart Lutych, Ostende, dresy těchto klubů oblékal František Konvička. Na sklonku aktivní činnosti rozšířil výčet svých hráčských úspěchů při dvouletém působení v Belgii a basketbalu zachoval věrnost i po návratu domů. Jako absolvent strojní fakulty VUT se, podobně jako před odchodem do Belgie, věnoval především své odborné profesi v oboru výpočetní techniky, ale i basketbalu pomáhal na místech, kde mohl uplatnit své zkušenosti a pomoci klubu i svému sportu. Takţe ve Zbrojovce pečoval o mezinárodní kontakty, stal se šéfem ústřední komise vrcholového basketbalu.
Vzpomínky na loutkové divadlo Nebudu jen vzpomínat, ţe loutkové divadlo bylo mou láskou, ale budu vzpomínat na svoje mládí, kdy rodiče mi k Vánocům pořídili malé divadélko, na kterém jsem hrál pohádky pro svoje sestry. Sám jsem si vymýšlel různé hry, vytvářel jevištní iluze a rozvěšoval kulisy, které jsem si také sám maloval. Nesmím ale zapomenout, ţe se hrály krásné pohádky i ve staré radnici v Okříškách, na které jsme se jako děti těšily. Jako starší jsem se často s tímto divadélkem setkával s kamarády dál. Pod vedením výpravčího ČSD pana Šestáka jsme asi kolem roku 1957 začali toto staré loutkové divadlo zprovozňovat. Pan Šesták zhotovil některé nové loutky, opravil staré a nakreslil nové kulisy. V té době se jiţ objevil první magnetofon, a tak jsme mluvené slovo začali podle scénáře nahrávat. Loutky se pak vodily podle scénáře a reprodukované hudby. Takto jsme, hlavně v zimních měsících, sehráli několik představení.
Jako vzpomínku přidávám aspoň jednu zachovalou fotku, na které je pan Šesták na loutkovém festivalu 30.5.1958 v Jihlavě s loutkovým souborem kulturního domu v Borovině
20
Kašpárka tradičně namlouvala na ten „zázrak―, kde se kaţdou chvíli přetrhla páska, Míla Valentová (Nováková). Z dalších si pamatuji na p. Mikeše, Miladu Lorencovou, kluky Šestákovy a další. Loutky pak při představení vodil se mnou také Fr. Hobza, Jarda Bulant, Ota Šesták, Emil Lorenc a další, na které si jiţ nepamatuji. V našem repertoáru byly tradiční hry pro děti. Vzpomínám si na Vodníkovu Haničku, Zlého dědka Pikuliše, Pana France ze zámku a především na hru, která se dětem asi líbila nejvíce – Psaníčko pro sv. Mikuláše. Vzpomínám si, ţe p. Šesták, který samozřejmě dělal i plakáty, měl u této hry problém. Místním stranickým funkcionářům se v názvu na plakátě nelíbilo to „sv.―, a tak to musel jít na plakáty přelepit. Léta běţela a stará radnice chátrala a dokonce se hovořilo o jejím zbourání. Z tohoto důvodu začal pan Šesták jednat se Sokolem Okříšky o převedení loutkového divadla do sokolovny. V sokolovně se zřídilo loutkové jeviště v přístavbě v místnosti, kde je v současné době při kulturních akcích bufet. Vzpomínám si, ţe toto přestěhování s sebou neslo řadu stavebních úprav, které prováděl listonoš pan Fiala. Po úpravách tak vznikla v Okříškách na tehdejší dobu moderní loutková scéna, kde se hrála krásná loutková představení. Po roce 1960, kdy nás většina odešla na vojnu a pan Šesták se odstěhoval, loutkové divadlo skončilo. Kdyţ jsem se vrátil z vojny, tak jsem se začal zajímat, kde loutkové divadlo skončilo. Nikdo však o jeho osudu nevěděl a ani pan Šesták nevěděl, kam se ztratily všechny loutky.Nepodařilo se mi sehnat ani ţádnou fotku. Tímto se obracím na občany Okříšek, jestli někdo o osudu loutkového divadla něco ví, ať mi dá vědět. Velice bych si přál já i synové pana Šestáka mít aspoň jednu loutku na památku.
Ludvík Seichter
ŠKOLSTVÍ A KULTURA Pálení čarodějnic přilákalo na čtyři stovky lidí Na filipojakubskou noc 30. dubna připravil Sportovní klub Huhtamaki Okříšky na fotbalovém stadionu jako kaţdý rok večer plný zábavy, dobrého jídla a pití. Od odpoledne vyhrávala hudba, opékalo se prase, voněly grilované párky a ryby, chybět samozřejmě nemohlo ani dobré pivo nebo
21
i něco tvrdšího pro zahřátí, aţ se ochladí. Areál fotbalového stadionu se pozvolna zaplňoval dětmi i dospělými, pořadatelé vyhlíţeli především děvčata v maskách čarodějnic. Těch se nakonec sešlo třináct, resp. dvanáct, protoţe pod jednou maskou se skrýval klukčernokněţník. Bylo pro ně připraveno několik disciplín jako promenáda, slalom na koštěti či čarodějný tanec. Všechny odváţné masky si nakonec odnesly sladkou odměnu a spolu s dalšími dětmi netrpělivě čekaly, aţ se setmí. S příchodem tmy totiţ pořadatelé zapalují vatru. Ta letošní stála za to, měřila více neţ tři metry a její plameny byly vidět pořádně daleko. Ovšem ani oheň nebyl posledním překvapením večera, to přišlo okolo desáté hodiny, kdy byl odpálený velký ohňostroj. Hvězdičky všech barev na obloze se odráţely v rozzářených dětských očích ... není se co divit, ţe se prckům potom vůbec nechtělo do postýlek. A ţe se nebavily jen děti, je vidět na přiloţené fotografii. Veselá zábava, hlavně uţ pro dospělé, potom pokračovala dlouho přes půlnoc aţ do prvomájových ranních hodin. Karel Dokulil
Mateřská škola má svoje webové stránky Naše mateřská škola se přidala k řadě dalších okříšských organizací a spolků, které prezentují svoji činnost na internetu. Její stránky najdete na adrese www.msokrisky.estranky.cz, obsah zatím tvoří především fotogalerie z akcí, zájezdů i kaţdodenního ţivota ve školce. Vedle toho se zájemci dozví i kdo z dospělých se ve školce o co stará a také jaké krouţky dětem nabízí. Je jich pět: S flétničkou za písničkou, Malí umělci, Angličtina není dřina, Koťata a Předškoláček. Přejeme novému webu, aby se stále rozšiřoval a přinášel radost jeho tvůrcům i všem návštěvníkům. Tak jako mateřská školka přináší kaţdodenně radost našim dětem. Zdeněk Ryšavý
Svátek abecedy V pátek 23. dubna slavili prvňáčci v knihovně svůj velký svátek. Konečně znají celou ABECEDU, a tak byli pasováni na ČTENÁŘE. Předvedli rodičům své čtenářské umění, zazpívali písničky o abecedě, zarecitovali básničky a vyřešili několik hádanek. Paní ředitelka pasovala kaţdého prvňáčka na čtenáře a paní učitelky jej ozdobily šerpou. Děti přednesly svůj čtenářský slib a paní knihovnice jim za odměnu předala průkazy do knihovny s malým dárkem. Z pěkné kníţky měli všichni velkou radost. Věříme, ţe se z nich stanou pravidelní návštěvníci knihovny a knihy se stanou jejich novými kamarády. Vedení ZŠ Okříšky
22
Soutěž mladých zdravotníků V úterý 8. června 2010 se konalo v Pelhřimově krajské kolo soutěţe hlídek mladých zdravotníků.
Naši školu, ale i celý okres Třebíč zde reprezentovalo pětičlenné druţstvo ve sloţení Valentýna Mejzlíková, Jakub Boudný, Patrik Barák, Miroslava Noţičková a Anna Doleţalová. Tito mladí zdravotníci vyhráli v oblastní soutěţi, která se konala v květnu v Třebíči, a jako nejmladší závodníci druhé kategorie postoupili do kola krajského. Svůj velký úspěch zde sice jiţ nezopakovali, mezi vítězná druţstva se nezařadili, ale v průběhu soutěţe při plnění úkolů ukázali, ţe v případě úrazu by dokázali druhému pomoci, a dokonce i zachránit jeho ţivot. To je z celé akce, kterou pořádal Český červený kříţ, to nejdůleţitější. Všem soutěţícím blahopřejeme a děkujeme za pěknou reprezentaci školy.
23
Pomáháme ZŠ Okříšky se v měsíci květnu a červnu 2010 zapojila do dobročinné akce Občanského sdruţení Ţivot dětem. Prodejem reflexních pásků - náramků, jeţ mohou ochránit děti v silničním provozu, jsme přispěli na projekty občanského sdruţení. Akce pomáhá dětským oddělením nemocnic a dětským zařízením, která pečují o nemocné a handicapované děti v naší republice. Prodalo se celkem 148 ks náramků a částka 4 440,- Kč byla zaslána na účet Občanského sdruţení Ţivot dětem. Sbírky na pomoc potřebným jsou na naší škole jiţ tradicí. V tomto školním roce jsme se zapojili do dobročinných aktivit: Běh naděje, Červená stuţka, Fond Sidus, Ţivot dětem s celkovým výtěţkem 11 040,- Kč. Je to více neţ vloni ( 8 889,- Kč ). Všem, kteří přispěli, děkujeme a věříme, ţe příští školní rok bude v této oblasti opět úspěšný. Více informací na www.zivotdetem.cz a www.zsokrisky.cz Vedení ZŠ Okříšky
Beseda s ornitologem. V neděli 20.června 2010 proběhla v hospodě Na hřišti beseda s RNDr. Jaroslavem Škopkem Csc., hlavním ornitologem města Prahy. Účastníci přednášky se seznámili zajímavou formou s ptáky, kteří se nacházejí v našem nejbliţším okolí jak u obydlí, na lukách, v lese i okolí vodních toků. Jednotlivé ptáky si mohli přítomní prohlédnout na promítaných obrázcích a poslechnout ze záznamu jejich zpěv. Přednášející o kaţdém ptačím zástupci řekl,
kde se nalézá, jak hnízdí, čím se krmí a ještě další jiné zajímavosti z jeho ţivota. Dvouhodinová přednáška byla zajímavá a velice poučná, škoda jen, ţe se ji zúčastnilo jen 25 posluchačů. Touto cestou bych chtěl poděkovat manţelům Šindelovým, kteří pana Škopka k nám pozvali. Karel Dokulil
24
SPORT Okříšská stopa na Pražském půlmaratonu V sobotu 27. března se v Praze běţel populární Praţský půlmaratón. Mezi 6 127 běţci a běţkyněmi byla tentokrát i výprava z Okříšek. A naši reprezentanti si na 21,0975 km dlouhé trati vůbec nevedli špatně.
Opravdu vynikající výsledek si domů odváţel Jaroslav Tuna, který se vešel do stovky nejlepších – skončil na 99. místě s časem 1:20:46, v kategorii muţů to znamenalo 73. příčku. Další z Okříšáků doběhl jako 380. (258. mezi muţi) Petr Doleţal, výsledný čas 1:29:31. Mezi seniory nad 50 let se rozhodně neztratil Zdeněk Pilát, jehoţ čas 1:35:42 znamenal 714. příčku celkově a 28. v kategorii. Další závodníci skončili: 1424. (882. mezi muţi) Jiří Novotný - 1:44:09, 1706. (1029. mezi muţi) Libor Novotný - 1:46:35, 1815. (46. mezi seniory nad 55 let) Jan Hruška - 1:47:33 a 3288. (37. mezi muţi nad 60 let) Jaroslav Doleţal - 1:58:31. Jedinou odváţlivkyní mezi ţenami byla Kateřina Novotná, která běţela výborně a v cíli byla 1946. celkově, ovšem 24. mezi ţenami nad 35 let. Její čas byl 1:48:37 Podle účastníků z Okříšek byl závod výborně připravený, měl vynikající atmosféru, kterou vytvářela spousta diváků po celé trati. Záţitkem byla i moţnost zazávodit si ve společnosti řady atletických es. Gratulujeme všem účastníkům k jejich výkonu a k tomu, ţe si na takovou trať troufli! Zdeněk Ryšavý
25
Okříšský univerzál Zdeněk Nevrkla dosáhl hattricku ve stolním tenisu Na velikonoční neděli 2. dubna pokračoval letošní ročník Okříšského univerzála čtvrtou disciplínou – turnajem ve stolním tenisu O krále zeleného stolu. I kdyţ by se sváteční termín mohl zdát poněkud nevhodný, opak byl pravdou a počtem 66 účastníků byl překonán historický rekord Univerzála ze stejné disciplíny z roku 2008 (tehdy startovalo 62 borců). A jak uvidíte v textu, nebyl to jediný účastnický rekord. Pořadatelům se podařilo zajistit 12 hracích stolů – velké poděkování základní škole, TJ Sokol, SDH Petrovice, pánům Heraleckému, Křivánkovi a Vyletělovi za zapůjčení! – a proto turnaj jak se lidově říká „odsejpal―. Přesto strávili stolní tenisté ve školní tělocvičně čtyři hodiny, během kterých byla k vidění řada vynikajících soubojů. A nyní uţ ke kategorii dívek, kde se utkalo šest soutěţících systémem kaţdá s kaţdou. Premiérový start v Okříšském univerzálovi proměnila ve vítězství Denisa Dobrovolná, která suverénně prošla turnajem bez ztráty setu. Druhá s jednou prohrou skončila obhájkyně prvenství Anhelina Midyanka a třetí Lucie Jahodová se dvěma poráţkami. Turnaj byl celkově přehledný, děvčata se seřadila v dvoubodových intervalech od deseti bodů do nuly.
I kdyţ se ve stolním tenisu Leoně Brabcové příliš nedařilo, udrţela celkové vedení s 369 body před Lucií Jahodovou (351 b.), na třetí příčku se posunula Anhelina Midyanka, ta zatím vybojovala 285 bodů. Stejný hrací systém jako děvčata absolvovali i chlapci, kterých hrálo o jednoho více – sedm startujících je letošní maximum. Kdyby to tak vydrţelo, říkají si pořadatelé … Turnaj mladíků byl vyrovnanější, o některých příčkách rozhodovala při rovnosti bodů vzájemná utkání. Vítěz neztratil podobně jako nejlepší dívka ani set a stal se jím Filip Rampír, loni druhý. Za ním obsadili stupně vítězů Matěj Vrtal a Michal Pokorný, pořadí uzavírali nejmenší hráči –Linduška jr. a Ondřej Fiala.
26
Pavel Linduška jr. (256 b.) poodskočil na čele průběţného pořadí o dva bodíky druhému Ondřeji Fialovi (254 b.), o třetí pozici se dělí Michal Pokorný a Matěj vrtal, oba vybojovali po 190 bodech. V úvodu jsme psali o dalších účastnických rekordech – o jeden z nich se postaraly ţeny, kterých tentokrát přišlo změřit síly plných osmnáct a dělají tak pořadatelům velkou radost. V základní části se rozdělily do dvou čtyřčlenných a dvou pětičlenných skupin, následovalo playoff osmi nejlepších a souboje o umístění na 9. – 18. místě. Vítězkami kvalifikačních skupin se staly E. Hnízdilová, M. Brabcová, H. Haţmuková a I. Jahodová, které s výjimkou posledně jmenované postoupily do bojů o medaile. Nejvyrovnanější byla skupina „A―, kde o první příčce rozhodoval vzájemný zápas a právě druhá Andrea Fialová potvrdila své kvality, kdyţ uspěla ve čtvrtfinálovém souboji. Nakonec vybojovala třetí místo, kdyţ Haně Haţmukové oplatila právě poráţku ze skupiny. Ve finále se střetly obhájkyně prvenství Milada Brabcová a Eva Hnízdilová, potřetí za sebou získala turnajové prvenství Milada Brabcová.
Na předních místech zůstalo pořadí nezměněné, v souboji dvou nejlepších se vedoucí Evě Hnízdilové (374 b.) přiblíţila druhá Milada Brabcová (368 b.) na rozdíl pouhých šesti bodů, třetí Andrea Fialová (340 b.) má jiţ větší odstup. Čtvrtou příčku udrţela Dagmar Moravcová s 315 body, na pátou se posunula Iveta Jahodová s 298 body a šestá je Hana Štolzová se ziskem 287 bodů. I počtvrté zvítězila mezi dámami nad 35 let Milada Brabcová, která tak dosáhla double. Druhé místo obsadila Iveta Jahodová a třetí Irena Doleţalová. Milada Brabcová samozřejmě vede 368 body i celkově, následují Dagmar Moravcová s 315 body a Iveta Jahodová s 298 body. Absolutně nejvyšší letošní počet závodníků se přihlásil do kategorie muţů, historicky znamenalo 35 startujících třetí nejpočetnější účast v soutěţích Univerzála. Ve startovním poli se objevilo několik nových tváří a především hráči z Panské Lhoty se ukázali jako štiky turnaje, kdyţ dokázali potrápit i budoucího vítěze. V osmi základních skupinách (5 čtyřčlenných a 3 pětičlenných) zvítězili obhájce vítězství Z. Nevrkla, který ve skupině smrti porazil L. Láníka, (jednoho z historických vítězů turnaje), dále M. Dobrovolný, P. Švaříček, L. Fiala, M. Haţmuka, Z. Matějka, P. Linduška a M. Jelínek. První dva z kaţdé skupiny se utkali vyřazovacím způsobem o 1. – 16. místo, ostatní hráli o konečné umístění na dalších příčkách. Pět z nich přešlo přes osmifinále, ale další tři vypadli ve čtvrtfinále, mezi nejlepší čtyři naopak postoupili L. Láník a J. Šinkovský, jejich vzájemný souboj vyhrál posledně jmenovaný. Ve druhém semifinále zvítězil v pětisetové bitvě Zdeněk Nevrkla nad P. Švaříčkem a ve finále potom zdolal 3:1 Jaroslava Šinkovského, čímţ dosáhl hattricku v turnaji O krále zeleného stolu. V utkání o třetí místo zdolal
27
Petr Švaříček Libora Láníka. Na dalších místech skončili spolufavorité Libor Fiala a Miroslav Haţmuka, za nimi potom velká překvapení Pavel Linduška (posun o 18 míst proti loňsku) a Vít Caha (také zlepšení o 18 míst). Výrazné zlepšení zaznamenali i Luboš Pilát či Václav Voda jr., naopak za očekáváním zaostali loni druhý Miroslav Jelínek nebo Josef Lukeš. Nejstarším účastníkem turnaje byl Zdeněk Večeřa, který dokázal porazit nejednoho mladšího soupeře. Vzhledem k tomu, ţe většina borců z popředí celkového hodnocení se ve stolním tenisu příliš neprosadila, došlo zde k několika změnám. Miroslav Jelínek udrţel vedení se součtem 319 bodů, na druhou příčku se posunul Luděk Gross (301 b.), který přeskočil Jana Doleţala (299 b.). Čtvrtý zůstává Ondřej Široký s 293 body, pořadí si vyměnili Pavel Rous (289 b.) a Jan Kruţík (279 b.), na sedmou pozici poskočil Libor Fiala s 276 body. I na dalších místech jsou minimální bodové rozdíly, a tak je soutěţ po své třetině velmi otevřená. Mezi pěti startujícími juniory zvítězil Tomáš Kopečný před Zdeňkem Ryšavým jr. a Vojtěchem Jahodou. Celkově nadále vede Jan Kruţík (279 b.) následovaný Zdeňkem Ryšavým jr. (269 b.) a Tomášem Kopečným (247 b.). Seniorů startovalo deset, vítězství a double obhájil Zdeněk Nevrkla následovaný Liborem Láníkem a loni druhým Miroslavem Haţmukou. Celkově stále vede Luděk Gross s 301 body před Pavlem Rousem (289 b.) a Zdeňkem Pilátem (264 b.), který se posunul před nestartujícího Františka Nechvátala (214 b.). Soutěţ týmů obohatila nová sestava nazvaná Svoje Háje, která se hned napoprvé umístila jako čtvrtá. Na stupních vítězů před ní tentokrát skončila druţstva Šikuly – potřetí za sebou, o jediný bod za nimi Mašinky a třetí Petrovice, které konečně nastoupily se dvěma muţi. Šikuly si vítězstvím upevnily průběţnou vedoucí pozici, získaly jiţ 730 bodů, druhá je Monada s 590 body a třetí Brtnice s 560 body.
V petangue byl nejlepší Ondřej Široký Pátou disciplínou Okříšského univerzála byl turnaj v petanque v neděli 2. května. Hrálo se na osmi hřištích před hospodou Na hřišti, a přestoţe účast byla poněkud slabší, trval turnaj téměř pět a půl hodiny. Tradičně jde o časově nejnáročnější disciplínu celého programu. Celkově hrálo 47
28
účastníků, přičemţ ţen bylo tentokrát uţ jen o čtyři méně neţ muţů – jestli to bude takto pokračovat i nadále, stane se brzo ţenská kategorie nejsilnější. Poděkování pořadatelů patří Technickým sluţbám Okříšky za dovezení písku a Janu Dokulilovi za zapůjčení několika sad koulí. Opět startovalo šest dívek, bez ztráty kytičky prošla turnajem aţ k vítězství Lucie Jahodová. Velký boj byl o další tři místa, kde všechny dívky získaly po třech vítězstvích, rozhodovalo skóre ze vzájemných utkání. Nevděčné čtvrté místo nakonec zbylo na Barboru Doleţalovou, z medailového úspěchu se radovaly druhá Anhelina Midyanka a třetí Leona Brabcová. Celkové pořadí stále vede Leona Brabcová (459 b.), ale druhá Lucie Jahodová (451 b.) opět sníţila její náskok (351 b.), třetí Anhelina Midyanka získala 380 bodů. Po minulé disciplíně jsme chválili účast chlapců, v petanque se však vrátila do starých kolejí, startovali pouze tři. Nejlepší byl ve vzájemných soubojích Tomáš Kývala, za ním se umístili Pavel Linduška jr. a nejmladší účastník turnaje Ondřej Fiala. Dva nejmladší borci vedou v celkovém pořadí, první Pavel Linduška jr. má 351 bodů, Ondřej Fiala 344 bodů, na třetí příčku se díky vítězství a zisku 274 bodů posunul Tomáš Kývala. Pouze o jednu ţenu méně neţ před měsícem ve stolním tenisu změřilo své síly při turnaji v petanque. Na rozdíl od mládeţnických kategorií se nehrálo systémem kaţdý s kaţdým, ale ve čtyřech základních skupinách a potom play-off osmi nejlepších, ostatní potom o umístění. Jednotlivé skupiny vyhrály všechny čtyři nasazené hráčky – M. Brabcová, E. Hnízdilová, L. Sedláková a S. Široká. Ve čtvrtfinále zaváhala Milada Brabcová, která podlehla Janě Kývalové, ostatní favoritky postoupily do bojů o medaile. Eva Hnízdilová zvítězila v semifinále nad Janou Kývalovou a v dramatickém finále i nad Lucií Sedlákovou. Souboj o třetí místo vyhrála Jana Kývalová, určitě největší překvapení turnaje, nad Silvií Širokou. Turnaj nedopadl dobře pro Andreu Fialovou, která si vylosovala těţkou „petrovickou― skupinu a páté místo pro ni znamenalo poslední příčku celkově. Eva Hnízdilová vítězstvím zvýšila náskok a vede se ziskem 474 bodů před Miladou Brabcovou (452 b.), třetí zůstává i přes výpadek Andrea Fialová (405 b.), čtvrtá Dagmar Moravcová (397 b.), pátá Iveta Jahodová (376 b.) a na šestou příčku se posunula Irena Doleţalová (357 b.). Kategorie dam měla poprvé jinou vítězku neţ Miladu Brabcovou, tentokrát skončila druhá, na nejvyšší stupeň tentokrát vystoupila Jana Kývalová. Třetí příčku obsadila Dagmar Mravcová, čtvrtá skončila Lenka Vrtalová. Celkově však Milada Brabcová stále vede se 452 body před Dagmar Mravcovou (397 b.) a třetí Ivetou Jahodovou (376 b.) Oproti minulé disciplíně měla kategorie muţů velký účastnický propad, snad se podepsaly páteční čarodějnice, snad zamračená obloha, kaţdopádně jednadvacet startujících znamená nejmenší startovní pole letošního ročníku, navíc je to výrazně méně i ve srovnání s minulým rokem. Také muţi hráli základní část ve čtyřech skupinách, na rozdíl od ţen ale neměli nasazení tak suverénní pozici. Zvítězili pouze M. Jelínek a O. Široký, naopak V. Voda jr. a Z. Ryšavý jr. vůbec nepostoupili do čtvrtfinále. Zbývajícími vítězi skupin se stali J. Doleţal a Z. Matějka. Všichni vítězové skupin ale potvrdili ve čtvrtfinálových soubojích svoji formu a postoupili mezi nejlepší čtyři. O bronz se nakonec utkali Jan Doleţal a Zdeněk Matějka, prvně jmenovaný zvítězil a proti loňskému 22. místu zaznamenal asi největší výkonnostní skok! Ve finále se po čtyřech letech opět prosadil Ondřej Široký a zopakoval své prvenství z premiérového ročníku turnaje, poraţený finalista byl ale po velmi vyrovnaném souboji s druhým místem spokojený. Výrazný posun zaznamenal oproti minulému roku i Libor Novotný, naopak ústup z pozic zaznamenali uţ jmenovaní Václav Voda jr. a Zdeněk Ryšavý jr., příliš se nedařilo ani Zdeňkovi Pilátovi nebo Václavovi Vodovi. První dva z turnaje v petanque si prohodili pořadí v celkové klasifikaci. Stále vede Miroslav Jelínek se součtem bodů 414 bodů, Ondřej Široký se posunul o dvě pozice a je nyní druhý se ziskem 393 bodů. Třetí místo patří Janovi Doleţalovi (389 b.), čtvrtý je po petanque, který zamíchal pořadím v čele, Libor Fiala (360 b.), následují pátý Jan Jeřábek (345 b.), šestý Libor Novotný (342 b.) a o sedmou příčku se s 340 body dělí Zdeněk Ryšavý jr. a Jan Kruţík.
29
Junioři jakoby začínali napodobovat chlapce a kategorie začíná zacházet na úbytě. Tentokrát startovali pouze dva borci a umístili se v pořadí Zdeněk Ryšavý jr. a Jan Kruţík. Oba společně vedou se ziskem 340 bodů celkové pořadí v kategorii, třetí je Tomáš Kopečný s 247 body. Ani senioři se tentokrát moc nevytáhli, přišlo jich pouze pět. Nejlepší byl Zdeněk Matějka před Zdeňkem Ryšavým, třetí skončil František Nechvátal. První dva z celkového pořadí nestartovali, a proto do čela postoupil Zdeněk Pilát s 327 body následovaný Luďkem Grossem s 301 bodem a Pavlem Rousem s 289 body. Letošního premiérového prvenství v soutěţi týmů dosáhli Novopetrovičtí krocani o jediný bodík v součtu umístění před Mašinkami, aţ třetí skončily letos zatím suverénní Šikuly. Ty však stále vedou s 880 body a tedy se 150ti bodovým náskokem před Novopetrovickými krocany (730 bodů) a Mašinkami (700 bodů).
Nejlepší mušku ve Zlaté diabolce měl Jan Jeřábek Podobně jako loni bylo v neděli 30. května nad střelnicí v Cihelně zamračeno, tentokrát se však z mraků spustil docela silný liják. Ani ten však nezabránil 55 závodníkům (42 dospělým a 13 dětem) v měření sil při střeleckém závodě „Zlatá diabolka―, šesté disciplíně Okříšského univerzála 2010. Účast byla druhá nejvyšší v letošním ročníku, z čehoţ měli radost především pořadatelé. Střílelo se ze vzduchovky tradičně 10 ran na vzdálenost 10 m, u ţen a muţů se pak ještě šest (resp. osm) nejlepších střetlo ve finále na 5 ran. Velké poděkování organizačního týmu náleţí sponzorovi závodu, firmě Mann+Hummel (CZ) Nová Ves a Sportovnímu střeleckému klubu Okříšky za zapůjčení střelnice a vzduchovek, pomoc při organizaci a především vyhodnocování nástřelu terčů. Kategorie děvčat zaznamenala letošní účastnický rekord – osm startujících. S velkým náskokem zvítězila Leona Brabcová před Anhelinou Midyankou a Lucií Jahodovou, které naopak dělil jediný bod, těsně pod stupni vítězů skončila Denisa Dobrovolná. Zajímavostí je, ţe vítězka by obsadila třetí místo v kategorii ţen! Chlapců startovalo pět a jejich soutěţ byla velmi vyrovnaná, o pořadí na stupních vítězů rozhodovaly pouhé body. Nejlepší byl Tomáš Kývala před Ondřejem Fialou, Pavel Linduška jr. skončil třetí. Ţeny vyrovnaly účastnický rekord ze stolního tenisu, střelecký závod přilákal do Cihelny osmnáct závodnic. Soutěţ byla velmi vyrovnaná, překvapením základního kola byl nepostup loni druhé (a předloňské vítězky) Milady Nováčkové, která skončila sedmá. Finále jiţ pořadí příliš nezměnilo, sedmibodový náskok vedoucí Lenky Vrtalové uţ druhá Marcela Kavická stáhnout nedokázala. Nejlepším nástřelem finále (45 bodů) zabojovala Lucie Zimolová a doskočila na bronzovou příčku. Ztrátu pozic zaznamenaly např. Andrea Fialová nebo Eva Hnízdilová, naopak výrazné zlepšení nástřelu si připsaly především Lucie Sedláková nebo Irena Doleţalová. Mezi dámy patřila věkem polovina účastnic ţenské soutěţe, nejlepší dvě dosáhly double, za nimi skončila třetí Milada Nováčková. Muţů startovalo 24, o tři méně neţ před rokem, neobhajoval ani jeden z loňských medailistů, a tak byl boj o vítězství otevřený. V základním kole vyrazil všem dech Marek Pečta vynikajícím nástřelem 91 bodů, do finále nakonec postoupilo osm nejlepších, protoţe o 6.-8. místo se dělili tři závodníci. Příliš se nedařilo loni úspěšným Radkovi Krupicovi, Liborovi Novotnému nebo jeho jmenovci Fialovi, naopak příjemně překvapili postupem do finále Zdeněk Pilát a Ondřej Široký.
30
Ovšem na rozdíl od ţenské kategorie zde pět finálových ran řádně zamíchalo pořadím. Fantastický výsledek 48 bodů znamenal vítězství pro Jana Jeřábka, druhé místo udrţel Jiří Zelený a na třetí klesl vedoucí Marek Pečta. Vyloţeně nevyšlo finále Pavlovi Rousovi, který propadl z druhé příčky aţ na osmou. V kaţdém případě byla soutěţ velmi zajímavá a ani neúčast některých favoritů se neprojevila v kvalitě výkonů. V kategorii juniorů startoval jediný závodník – Zdeněk Ryšavý jr., který si tím pádem připsal vítězství. Seniorů startovalo sedm, z toho tři se dostali aţ do finále. Diplom a cenu za první místo vybojoval Jiří Zelený, za ním skončili Zdeněk Pilát a Pavel Rous. V soutěţi týmů byly jen první tři kompletní a jejich souboj byl doslova na ostří noţe a nakonec se o první místo dělily Šikuly s Mašinkami, nejtěsnějším rozdílem třetí skončily Nové Petrovice.
Jankovy koule již po čtvrté vyhrálo družstvo XXL Tento rok se vyznavači ţelezných koulí sešli na fotbalovém hřišti v sobotu 15. května, kde se uskutečnil jiţ 9. ročník turnaje v petangue tříčlenných druţstev nazvaný „Jankovy koule―.
Na start v 11°° hodin se postavilo celkem rekordních 20 druţstev, coţ bylo i s náhradníky 62 hráčů. Hrálo se ve čtyřech skupinách. V nich se týmy utkaly systémem kaţdý s kaţdým a tři nejlepší potom postoupily do vyřazovací části. Během celého turnaje, za chladného počasí, se podávaly přímo z udírny voňavé klobásky a bůček. Ti otrlejší si k tomu dopřávali chlazené pivo přímo z tanku, ale většina dávala přednost teplému čaji nebo grogu. Pavoukem play-off se do finále, které se hrálo jiţ v podvečer, probojovalo druţstvo „XXL― (Kříţ, Hroch, Majo) a druţstvo „OLD BOYS― (Jeţek, Kopuletý, Růţička). Po urputném boji nakonec zvedlo vítězný putovní pohár nad hlavu jiţ po čtvrté druţstvo „XXL―, které si také odneslo cenu pro vítěze zahradní slunečníky, štangle salámu a na zapití vítězství láhev dobrého sektu. Na třetím místě se umístili „PAPRICI― (Netolička, Nezálecký, Vávrová). Bylo vidět, ţe rok od roku se stává turnaj stále více vyrovnaným a neexistuje jiţ ţádný jasný favorit. Celému turnaji dělalo svým povzbuzováním krásnou kulisu asi 20 diváků a reprodukovaná hudba. Karel Dokulil
31
Hráči fotbalového druţstva starých pánů zvelebovali divákům tribunu.
ZAJÍMAVOSTI Na hřišti se točí pivo přímo z tanku V týdnu po velikonocích byla na týden uzavřena hospoda Na hřišti. Důvodem byla výměna plastových oken, vymalování, nová úprava exteriéru a také technologie čepování. Výsledkem změn je nová nabídka v sortimentu - jihlavský Jeţek 11°. Od pátku 9. dubna se točí nepasterizované pivo přímo z nainstalovaného tanku, bez přístupu vzduchu.
Hospoda Na hřišti je první venkovskou hospodou v kraji Vysočina, která tuto moderní technologii pouţívá. A ţe hostům novinka chutná, dokazuje snímek. Přijďte ho co nejdříve ochutnat! Jan Dokulil
32
Středisko Chaloupky Od pátku 14. května do neděle 16. května proběhl na středisku Chaloupky první z cyklu seminářů „Čtvero ročních období v zahradě―, pořádaný v rámci projektu „Příroda Vysočiny je naší učebnou―. Po oficiálním zahájení semináře byl páteční podvečer věnován prvním přednáškám a účastníci obdrţeli první část skript „Praktická péče o školní zahradu společně se ţáky―. V sobotu a neděli potom probíhaly bloky přednášek, prokládané ukázkami a nácvikem probraných okruhů činností na zahradě střediska. „Zúčastněným učitelům z Vysočiny byly představeny moţné způsoby zaloţení vybraných prvků školní zahrady, základy jejich údrţby a designu. Vyučované způsoby zakládání a údrţby vycházejí ze současných evropských trendů a zároveň osobních zkušeností našich lektorů – pedagogů s mnohaletými zkušenostmi,― říká manaţerka projektu Vlasta Hábová. Cyklus bude dále pokračovat letním seminářem, pořádaným v termínu 14. – 18. srpna. Díky dvěma grantům z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost podpořeného z ESF EU a státním rozpočtem ČR rozšířily Chaloupky svou nabídku pro školy a učitele na Vysočině. Projekt „Příroda Vysočiny je naší učebnou― nabízí učitelům řadu seminářů zaměřených na výuku různých předmětů v terénu, cyklus seminářů a nová skripta pro praktické činnosti na školním pozemku. Je připraveno také specializační studium pro koordinátory ekologické výchovy na školách. V rámci druhého projektu „Semínka ekologické výchovy na Vysočině― vzniknou tři pilotní regionální učebnice, školy se budou moci zapojit do komunitního projektu Škola pro udrţitelný ţivot a během následujících let budou pro školy vznikat speciální programy a výstavy, které budou putovat po školách. Chaloupky také plánují do budoucna otevřít pro školy tři další střediska v kraji Vysočina. Chaloupky o.p.s. se dlouhodobě věnují jednodenním i pobytovým programům pro školy s ekologickou a přírodovědnou tematikou. V rámci programů děti a dospělí zaţijí pobyt v přírodě, pozorování rostlin a ţivočichů, krmení hospodářských zvířat na dětské farmě, rukodělné činnosti a spoustu dalších doteků přírody a ţivota na venkově. Programy jsou realizovány ve středisku pro vzdělávání a výchovu v přírodě Chaloupky nedaleko Kněţic a ve středisku ekologické výchovy Ostrůvek ve Velkém Meziříčí. Více informací na www.chaloupky.cz
Rakytník- rostlina budoucnosti U nás dlouhou dobu vyuţívaný pouze jako okrasný či zpevňující keř. Rostlina budoucnosti, tak je nazýván rakytník řešetlákový, který bývá označovaný někdy jako citroník severu, protoţe obsahuje vysoký podíl vitaminu C. Rostlinou budoucnosti byl nazvaný proto, ţe je vyuţitelný celý beze zbytku. Pro náš organizmus jsou zdravé nejen plody, semena, květy, ale i listy, větve, kůra a kořen. Jenţe rakytník má na sobě jednu nemilou „věc―, a tou jsou velmi špičaté, dlouhé a tvrdé ostny. V posledních letech se však stále víc a víc ukazuje, jaké důleţité látky tahle rostlina obsahuje, a tak se výrobci potravin předhánějí ve vyuţívání jeho plodů, z nichţ vyrábějí nejrůznější šťávy, dţemy a oleje. Problémem však je tepelné zpracování, díky němuţ se spousta potřebných látek vlastně „vypaří‘. Rakytník řešetlákový byl známý pro své příznivé účinky jiţ dávno. V lidovém léčitelství ho vyuţívali obyvatelé Sibiře, Mongolska a některých oblastí Číny. Pouţíval se při plicních, zaţívacích, jaterních i kloubních onemocněních, a dokonce byla tahle dřevina vyuţívaná ve starodávné kosmetice. V tradiční tibetské medicíně patří rakytník k vysoce
33
efektivní bylině, která se pouţívá k zastavení krvácení při poškození plic, při kardiovaskulárních onemocněních a nejrůznějších intoxikací. Jeho latinský název Hippophaerhamnoides pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená „třpytící se kůň―. Staří Řekové totiţ zaznamenali, ţe zvířata, která se pásla v oblastech, kde tato dřevina rostla, přibírala na váze a jejich srst měla nádherný lesklý nádech. Kromě vitaminu C je rakytník výbornou zásobárnou vitaminu A, dále organických kyselin a má značné biostimulační účinky, díky nimţ podporuje imunitní systém. Uţívání rakytníku je proto velmi dobré při nejrůznějších virózách, chřipkách a angíně. Dokonce někteří lidoví léčitelé doporučují uţívat při těchto onemocněních pouze rakytník bez nějakých dalších „umělých― léků. Ale rakytník zajišťuje nejen rekonvalescenci při nachlazeních. Podporuje také tvorbu ţlučí a trávicích enzymů, reguluje krevní oběh a povzbuzuje činnost jater a plic. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, zlepšuje stav kloubů při revmatismu. Doporučuje se jako obranná látka proti následkům civilizačního stresu, ale pomáhá i ke zvýšení pruţnosti a průchodnosti cév. Také obnovuje ţaludeční sliznici a ničí bakterii, která je původcem vředů. Rakytník přirozeně obsahuje i semena, která jsou zdrojem oleje. Rakytníkový olej má v sobě nesmírné mnoţství biologicky aktivních látek, takţe jako přírodní olej nemá ţádnou konkurenci a přitom nemá ţádné vedlejší účinky. Zvyšuje odolnost organizmu a chrání ho před volnými radikály. Blahodárně působí na pruţnost a průchodnost cév a sráţlivost krve, ale především působí na sliznici trávícího ústrojí a regeneruje ji, stejně tak je schopný podporovat správnou funkci ţaludku, zaţívacího a močového ústrojí. Rakytníkový olej se skládá převáţně z esterů mastných kyselin, ale obsahuje určité mnoţství alkoholů, karotenoidů, vitaminu E, sterinů, triterpenových kyselin. Nejaktivnější sloţkou rakytníkového oleje je provitamin D. Ten zabraňuje vstřebávání cholesterolu do krevního séra a spolu s dalšími biologicky aktivními látkami pomáhá při ateroskleróze. Za zmínku stojí i vysoký obsah karotinu a vitaminu E. Ty zajišťují stabilitu oleje a vitamin E je přírodní antioxidant. Zkrátka RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ díky svému obsahu velkého mnoţství cenných látek dokáţe pomoci při skutečně nejrůznějších problémech. Navíc nejsou známy případy jakýchkoli nepříznivých účinků, takţe našemu organizmu naprosto nevadí ani jeho dlouhodobé uţívání. Převzato z časopisu Moje zdraví
Paní učitelka ve školce Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A kdyţ se konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.― Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně. Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se podívá chlapeček na boty a říká: „ To ale nejsou moje botičky.― Učitelka se kousla do jazyka a s námahou zase botičky sundala, Kdyţ botičky sundala, povídá chlapeček: „ To jsou botičky mého brášky. Maminka říkala, ţe je teď budu nosit já.― Učitelka uţ nevěděla, jestli se má smát nebo plakat, a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Kdyţ mu po té úporné práci pomohla do kabátu, tak se zeptala: „Kde máš rukavičky?― Chlapeček odpověděl: „ Rukavičky mám schované v botičkách.― Trestní proces s učitelkou začne příští měsíc................... Převzato z internetu
34
DOPISY ČTENÁŘU Nový most v Číchově Od 29. července 2009, kdy byl slavnostně otevřen, slouţí v Číchově nový most přes řeku Jihlavu. Zahájení provozu se zúčastnili představitelé kraje Vysočina, několik poslanců Parlamentu ČR, vedení sousedních obcí a hlavně domácí. Tím byla završena snaha Číchovských, kterým v sobotu 1. dubna 2009 povodňová vlna podemlela opěru původního mostu, který se následně propadl do řeky. Most je jedinou spojkou mezi oběma částmi obce. Katastrálně se rozlišuje
brtnický a třebíčský Číchov, obec má 269 obyvatel. Nová situace ţádala okamţité řešení. Komplikací byla i skutečnost, ţe na podzim 2006 byly tzv. komunální /místní/ volby, kde část zastupitelstva jiţ nekandidovala. A tak začala dlouhodobá a cílevědomá práce především pro získání finančních prostředků a následnou projektovou přípravu. Okamţitým řešením byla montáţ armádního mostního provizoria o nosnosti 5 t. Jen velmi pomalu se dařilo získat prostředky ze zdrojů z Ministerstva pro místní rozvoj. Přitom byly postupně zajišťovány: projektová studie, dokumentace pro územní rozhodnutí, územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a konečně stavební povolení. Stavba byla zahájena na podzim loňského roku, do přelomu roku se podařilo vyrobit mikropilotový rošt – spodní stavbu. Pak stavbaři čekali aţ do velikonoc, aţ jim přestala hrozit řeka Jihlava. Pak výstavba pokračovala rychlým tempem, kde jedna stavební operace navazovala na druhou při pravidelné kontrole týdenních cyklů. Nový most je navrţen jako ţelezobetonová rámová konstrukce s mikropilotovým zaloţením. Na most navazují samostatně zaloţená křídla. Celá konstrukce je navrţena tak, aby odolala zaplavení, neboť úroveň hladiny stoleté vody je ve výši spodního povrchu příčle mostu ve středu rozpětí. Most je navrţen v niveletě původního mostu s vylepšenými parametry pro výjezd na křiţovatce se silnicí Číchov – Bransouze. Pro převedení případné zátopy území je v další části navazující komunikace provedena shybka. Mostní konstrukci lemuje oboustranná oblouková římsa, na níţ je osazeno atypické ocelové zábradlí, které dotváří architektonickou konstrukci mostu. Úprava koryta řeky pod mostem je provedena rovnaninou z lomového kamene ukončenou příčnými betonovými prahy.
35
Po obou březích je zajištěn prostor pro průchod drobných ţivočichů. V rámci stavebních prací byla provedena i modernizace místní komunikace o ploše 1.150 m2, přeloţka telefonního kabelu a kabelu nízkého napětí /telekomunikačních/. Přeloţeno bylo také vedení místního vodovodního řádu. Investorem akce byla Obec Číchov za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a Kraje Vysočina. Zhotovitelem byla firma MITRENGA – stavby, spol. s r.o., BRNO, subdodavatelem silničních prací COLAS CZ a.s., provoz Třebíč. Projektantem všech objektů stavby byl DOPRAVOPROJEKT OSTRAVA, spol. s r.o. Náklad stavby včetně inţenýrské a investorské činnosti byl cca 21 mil. Kč. Délka přemostění je 14,00 m, délka mostu 25,5 m, volní šířka mostu je 7,5 m, šířka mostu 8,10 m. Aby byl moţný přístup do Třebíčského Číchova pro vozidla těţší neţ 5 t po dobu trvání mostního provizoria a po jeho snesení pro všechna vozidla, byla v roce 2007 modernizovaná spojovací komunikace mezi Chlumem a Číchovem. Jedná se o komunikaci v délce 4,7 km zhotovenou pro zátěţ těţkých stavebních vozidel. V době stavby to byl jediný přístup stavební mechanizace ke stavbě, kdyţ stávající podjezdy pod ţeleznicí jak v Číchově, tak v Bransouzích limitují moţnosti průjezdu pro vyšší vozidla. Dnes po dokončení mostu je vytvořeno nejkratší spojení z Okříšek na Chlum a do Koutů. Modernizace komunikace byla provedena cca za 5,0 mil. Kč a podílel se na ni kromě Obce Číchov i Kraj Vysočina. Ing. Petr Kundera
Návštěva a přezůvky Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po kaţdé nevyzuté návštěvě klečím s rejţákem a drbu koberce, je mi zle. Proto bez milosti vyhodím kaţdého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje. Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manţel oznámil, ţe přijde z práce dřív, protoţe se u nás po poledni zastaví jeho šéf. ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, ţe je to pedant a neodpustí ţádnou chybu. A taky jsem se chtěla vytáhnout... Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti aţ těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci. Ovšem jen do té doby, neţ jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem a mlácením lţiček do stolečků doţadovat svého papůůů. Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, kdyţ v tom se ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, ţe je to manţel, jsem houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu." Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, kdyţ mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manţel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manţela." Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi nakrmit dítka, neţ zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, ţe domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal. Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, ţe jsem asi úplně vypnula mozek a dělala vše automaticky. Aţ po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa. Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm místo příboru lţíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách. Kdyţ mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl v obličeji rudý jako rak od zadrţovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, aţ mu tekly slzy.
36
Kdyţ jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou lţící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval. Kdyţ přišel manţel z práce, šéf neřekl o tom, co proţil, ani slovo. Já mu to vyprávěla, aţ kdyţ návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já uţ viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi ţebrající u kostela. Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém okolí. Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a neţ stačím pozdravit, uţ jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Kdyţ se všechno vysvětlilo s tím, ţe dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd. Chlapi, já myslel, ţe je po mně, kdyţ jsem dostal dětský prostírání -asi abych paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lţíci - nejspíš abych si příborem neublíţil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, ţe dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a ţe mě tou lţící i nakrmí. Ještě ţe se všechno včas vysvětlilo, jinak bych dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, aţ půjdete k Martinovi! Vyzout uţ před vchodem a ničemu se nedivit!" Je fakt, ţe si dlouho chlapi ze stavby - kdyţ u nás obědvali neodpustili naráţky typu: Můţu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, uţ jsem velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A uţ od dveří řvali: "Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!" Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i kdyţ uţ je nenazývám dobytkem. Čtenář zpravodaje
Poděkování Váţení spoluobčané, váţení voliči, dovolte, abych Vám jménem České strany sociálně demokratické poděkoval za Vaši podporu ve volbách do poslanecké sněmovny, díky níţ ČSSD zvítězila v Okříškách, na Vysočině i celostátně. Bohuţel celkové výsledky voleb vyzněly pro pravicové strany. Česká strana sociálně demokratická respektuje toto demokratické rozhodnutí voličů, její poslanci budou v opozici pracovat ve prospěch České republiky a jejích občanů, stejně jako zastupitelé ČSSD na úrovni obcí, měst a krajů. Zdeněk Ryšavý - předseda MO ČSSD Třebíč II.
Pranostiky Na červenec Kdyţ dne ubývá, horka přibývá. Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití. Co červenec neuvaří - srpen nedopeče. Jaký červenec, takový leden. Kdyţ červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje. Na srpen Kdyţ fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává. Kdyţ v srpnu naprší, tak neţ se oběd pojí, všecko slunce vysuší. Kdyţ v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima. Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. Na září Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří. Po hojných deštích v září osení zimní se podaří. Bouřky v září - na jaře mnoho sněhu. Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče. Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Bára Vostalová
37
Vítání nových občánků městyse Okříšky, které proběhlo 13.června v obřadní síni na zámku.
Loučení ţáků se ZŠ v Okříškách
38
