HOUBY HOUBY OBECNĚ ..............................................................................................................................................2 ROZMNOŽOVÁNÍ HUB ..................................................................................................................................5 NEPOHLAVNÍ POHLAVNÍ ŽIVOTNÍ
ROZMNOŽOVÁNÍ .......................................................................................................................5
ROZMNOŽOVÁNÍ ............................................................................................................................5
CYKLUS PLÍSNĚ HLAVIČKOVÉ
(ZYGOMYCOTA): ............................................................................6
SYSTÉM HUB: ....................................................................................................................................................7 MYXOMYCOTA ...................................................................................................................................................7 OOMYCOTA ........................................................................................................................................................8 MICROSPORIDIOMYCOTA .................................................................................................................................8 CHYTRIDIOMYCOTA...........................................................................................................................................9 GLOMEROMYCOTA ............................................................................................................................................9 ZYGOMYCOTA ...................................................................................................................................................9 VŘECKOVÝTRUSNÉ
HOUBY
(ASCOMYCOTA)............................................................................................... 10
Pohlavní rozmnožování vřeckovýtrusých hub ............................................................................ 11 Plodnice .................................................................................................................................................... 11 Kvasinky ................................................................................................................................................... 12 Vřeckovýtrusné houby v přírodě: ................................................................................................... 13 Význam vřeckovýtrusných hub pro člověka: .............................................................................. 14 STOPKOVÝTRUSNÉ
HOUBY
(BASIDIOMYCOTA) .......................................................................................... 15
Vývojový cyklus stopkovýtrusných ................................................................................................. 15 Nejznámější druhy: .............................................................................................................................. 16 Stopkovýtrusné houby v přírodě: ................................................................................................... 17 Význam stopkovýtrusných hub pro člověka: .............................................................................. 17 Rzi............................................................................................................................................................... 18 Sněti .......................................................................................................................................................... 19
Autor práce: Barbora Chalupová alias Pandě (Některé grafické prvky jsou převzaty z cizích zdrojů.)
H OUBY OBECNĚ
houby jsou samostatná skupina o
s rostlinami nemá skoro nic společného
o
společné znaky: přisedlé, buněčná stěna, nepohyblivé
spíše příbuzné s ţivočichy
skupina eukaryot
heterotrofní organismy
obsahují chitin (= sacharid)
eukaryotní organismy o
eukaryotní buňka s buněčnou stěnou
jednobuněčné tvoří kolonie
buňky s jedním haploidním jádrem (n)
např. kvasinky
většinou nemá pohyblivá stádia o
např. Chytridiomycota
buněčná stěna obsahuje chitin
obvykle mnohobuněčné o
ţivočichové nemají buněčnou stěnu
mají jeden bičík (tlačí buňku před sebou)
tělo mnohobuněčné houby tvoří: o
mycelium (podhoubí)
systémy vláken v půdě
trubicovité mycelium
např. plíseň hlavičková, Chytridiomycota
vláknité mycelium
o
vlákno houby = hyfa
např. vřeckovýtrusné a stopkovýtrusné houby
plodnice (50 % všech hub)
makroskopický útvar, který slouţí k rozmnoţování
obsahuje výtrusy
např. vřeckovýtrusné a stopkovýtrusné houby
2|Stránka
heterotrofní organismy o
přijímají organické látky
o
např. rozpuštěné látky v půdě nebo ţiviny z hostitele
zdroje látek:
parazit
houba, která napadá ţivé hostitele o
např. padlí
saproparazit
látky získává ze ţivého a postupně odumírajícího hostitele
např. choroš, václavka
saprofyt
látky získává z odumřelých zbytků organismů
rozkladač (společně s bakteriemi) o
recyklace
např. václavka o
odebírá mu ţiviny
někdy roste i na mrtvém organickém materiálu
symbióza (= "mutualismus")
oboustranně prospěšný vztah (souţití)
lišejník = symbióza řasy a houby
mykorhiza = symbióza mycelií hub a kořenů vyšších rostlin
lišejník o
symbióza řasy a houby
popř. sinice (bakterie) a houby
o
10 %
oboustranně prospěšný vztah:
řasa zajišťuje fotosyntézu
houba přijímá vodu a minerální látky, chrání řasu
3|Stránka
mykorhiza o
symbióza kořenů vyšších rostlin s vlákny (mycelii) hub
o
mykorhizu má naprostá většina vyšších rostlin
o
více neţ 90 % všech druhů
oboustranně prospěšný vztah
pro rostlinu znamená lepší dostupnost minerálních látek a vody z půdy a ochranu
o
houba vytváří obrovskou plochu (lepší přístup)
houba získává organické látky vyprodukované rostlinou
existuje několik typů:
4|Stránka
R OZMNOŽOVÁNÍ HUB
rozmnoţování hub: o
nepohlavní
o
pohlavní
N EPOHLAVNÍ
2 varianty: o
tvorba nepohlavních výtrusů
houba se nepohlavně rozmnoţuje v příznivých podmínkách
o
jednodušší a rychlejší neţ pohlavní rozmnoţování
rozrůstání a dělení mycelia
nezávislé na vnějších podmínkách
univerzální typ rozmnoţování
všechny houby
P OHLAVNÍ
splývání buněčných jader
obvykle se tvoří plodnice o
dozrávají v nich výtrusy (spory) llazmogamie
o
o
splynutí cytoplazmy buněk
karyogamie
splynutí jader buněk
vzniká zygota s chromozomy jako ostatní buňky
meióza
redukční dělení
vznik haploidních buněk (haploidní gamety - meiospory)
houba se pohlavně rozmnoţuje v nepříznivých podmínkách o
mění se genetická informace
přizpůsobení podmínek
houba je poté odolnější
různorodost potomstva
plíseň hlavičková o
zygospory
ROZMNOŽOVÁNÍ
několik fází: o
ROZMNOŽOVÁNÍ
odolné stádium (přečkání zimy)
hřib o
zimu přečkává jako mycelium
o
vzniká více výtrusů
5|Stránka
Ž IVOTNÍ
CYKLUS PLÍSNĚ HLAVIČKOVÉ
(Z YGOMYCOTA ):
6|Stránka
S YSTÉM HUB :
skupiny tradičně řazení mezi houby o
Myxomycota (= Hlenky)
o
Oomycota ( = Řasovky)
vlastní houby: o
Microsporidiomycota
o
Chytridiomycota
o
Glomeromycota
o
Zygomycota ( = Houby spájivé)
o
Ascomycota (= Houby vřeckovýtrusné)
o
Basidiomycota (= Houby stopkovýtrusné)
M YXOMYCOTA
vzhledově podobné houbám o
příbuzné měňavkám
volně ţijící
plazmodium ("sliz") o
nejnápadnější ţivotní fáze
o
typicky slizovité barevné mikroskopické útvary
o
vznik "plodnic"
obvykle predátoři o
slouţí k produkci výtrusů (rozmnoţování)
pohlcují jiné organismy
ve vlhkém počasí vylézají na pařezy, vlhké kameny apod. o
v ČR
7|Stránka
O OMYCOTA
patří do velké skupiny Chromalveolata o
obsahuje řasy (např. Rozsivky, Chaluhy), některé prvoky (např. Nálevníky)
vzhledové podobné houbám o
buněčná stěna je tvořena celulózou (= polysacharid)
příbuzném rostlinám
vytváří rozvětvené mycelium o
vláknité
o
bez přihrádek mezi buňkami
Oomycota: o
saprofyté
o
ţijí ve vodě nebo v půdě
parazité:
Vřetenatka révová
Peronospora
napadá hlavně vinné plody plíseň na okurkách
Plíseň bramborová
vytváří povlak na hlízách
M ICROSPORIDIOMYCOTA
samostatná skupina o
jednobuněční paraziti o
tradičně řazeny k prvokům hlavně ryb a ţivočichů
sporidie = výtrusy o
nacházejí se na povrchu těla
8|Stránka
C HYTRIDIOMYCOTA
oddělení primitivních hub
mají trubicovité mycelium
o
mnohojaderné
o
bez přehrádek mezi buňkami
rozmnoţování: o
nepohlavně
o
některé mají rodozměnu
produkce spor zoospory se chovají jako gamety
vytváří stádia s bičíky o
samčí a samičí
o
po splynutí má dva bičíky
Chytridiomycota: o
saprofyté
o
vodní nebo půdní
parazité
např. Rakovinec bramborový
tvoří nádory na bramborových hlízách
G LOMEROMYCOTA
skupina hub tvořících arbuskulární typ mykorrhizy o
oboustranně výhodný symbiotický svazek
ţijí v půdě
dříve byli součástí hub spájivých (Zygomycota)
Z YGOMYCOTA
zástupci jsou známi jako plísně (houby spájivé)
Zygomycota: o
saprofyté
o
podílejí se na rozkladu organické hmoty
parazité
tvoří trubicovité mycelium o
mnohojaderné a větvené
hlavní sloţkou buněčné stěny je glykan (polysacharid)
rozmnoţování o
střídají pohlavní a nepohlavní rozmnoţování
vliv vnějších podmínek
9|Stránka
Plíseň hlavičková o
tvořena jemnými vláknitými chomáčky
vyrůstají z nich výtrusnice
o
roste na koňském trusu a na hnoji
o
šíří se vzduchem
Koţní plíseň o
např. mezi prsty nohou člověka
V ŘECKOVÝTRUSNÉ
HOUBY
(A SCOMYCOTA )
největší skupina hub o
cca 100 tisíc druhů
o
10 různých skupin
většina tvoří lišejníky
např. Kvasinky, Penicillium, Smrţ, Lanýţ, Padlí, Dřevnatka, Aspergillus
většina jsou saprofyté (přes 50 %) o
rozkladači
různorodá skupina o
houby jednobuněčné (kvasinky)
o
plísně
o
mnohobuněčné houby (např. Dřevnatka)
některé druhy umí tři typy rozmnoţování (např. plísně) o
nepohlavní
nečastější
konidie (nepohlavní výtrusy)
převaţuje u plísňových hub
o
pomocí pohlavních výtrusů
dělení mycelia a rozrůstání mycellia
např. Penicillium, Aspergillus
pohlavní
o
kuličky na konci výtrusnic
nepohlavní rozmnoţování
společní znaky: o
o
vřecko
jednobuněčná struktura, ve které vznikají výtrusy
většinou obsahuje 8 výtrusů
téměř u všech hub lze nalézt plodnici
výjimkou jsou kvasinky
u některých jsou jen výjimečně
10 | S t r á n k a
POHLAVNÍ
haploidní mycelium (n) o
rozrůstá se po dřevě nebo půdou
o
obsahuje haploidní jádra
o
při dostatku vlhkosti a tepla splynou dvě vlákna (mycelia)
o
tvořena dvěma typy vláken
o
jedno vlákno je dvoujaderné (lešení - vznik plodnice)
o
vznikne jedna buňka s mnoha jádry (mnohobuněčný útvar)
vytváří se plodnice
R O Z M N O Ž OV Á N Í V Ř E C K O V Ý T R U S Ý C H H U B
vzniklé spojením dvou mycelií
druhé vlákno později zajišťuje tvorbu výtrusů
výtrusné rouško (= thecium) o
povrchová vrstva na plodnici
o
vrstva buněk, která obsahuje výtrusy
v roušku vzniká mladé vřecko (= budoucí výtrusnice) o
obsahuje dvě jádra, která splynou
o
diploidní jádro se dělí meiózou
o
vzniká diploidní jádro ("zygota") vznikají čtyři n jádra
čtyři n jádra se poté dělí mitózou
vzniká osm haploidních jader, které se přemění na samostatné výtrusy
vznik vřecka, které obsahuje 8 výtrusů
P L OD N I C E
útvary vřeckovýtrusných hub tvořené pletivy haploidních hyf (= vláken)
tři typy: o
o
o
Kleistothecium
nejnápadnější typ
všestranně uzavřená kulovitá plodnice otvírající se rozpadem stěny
např. padlí, penicilium
Peritecium
kulovitá aţ hruškovitá plodnice s úzkým kanálkovitým ústím
např. paličkovice nachová
Apotecium
miskovitá plodnice
např. mísenka, ohnivka, smrţ
11 | S t r á n k a
KVASINKY
odlišné neţ ostatní vřeckovýtrusných houby o
mají zvláštní vlastnosti
většinu ţivota tvoří jednobuněčná stádia o
kolonie (pseudomycelium)
jednodušší stavby o
tvoří rovnou vřecka
o
rozvětvená vlákna
vřecka mají 4 výtrusy
bez plodnic
kvasinky v přírodě: o
saprofyti (= organismy, které rozkládají zbytky)
ţijí v prostředí bohaté na cukry
o
o
přezrálé ovoce (např. hroznové víno, třešně)
paraziti (= organismy, kteří ţijí na úkor jiného)
ţijí na povrchu nebo uvnitř těla ţivočicha/rostliny
např. Taphrina (na broskvích a švestkách)
komenzálové
podobní parazitům
ţijí na jiném organismu a odebírají mu látky, které jsou pro něj odpadní
obvykle neprospívá a neškodí
např. bakterie ve střevech
rod kandida
"parazitují" na člověku (obvykle ve střevech)
zhoršují trávení o
způsobují bolesti břicha
o
nemoc kandidóza
vláknitá forma
při oslabení imunity (AIDS)
12 | S t r á n k a
VŘECKOVÝTRUSNÉ
paraziti rostlin: o
Taphrina
o
o
napadá peckoviny (deformace listů a plodů)
Padlí
tvoří plísňovité povlaky na listech (např. dubu, růţi nebo jabloni)
nejvíc prosperuje v teplém a vlhkém létě
Sypavka borovice
parazituje na borovici
o
způsobuje předčasný opad jehličí
Paličkovice nachová
parazituje na obilkách
lipnicovité (trávy, obilí)
způsobuje změnu tvaru obilky
obilka se mění v námel (= zdeformovaná obilka) o
slouţí k rozmnoţování
paraziti ţivočichů a člověka o
o
H OU B Y V P Ř Í RO D Ě :
koţní plísně
vřeckovýtrusné a Zygomycota (např. plíseň hlavičková)
parazituje na kůţi nebo na srsti
rod kandida (kvasinky)
saprofyti: o
půdní: plísně (plísňovité porosty), Aspergillus, Penicillium
o
zbytky ovoce: plísně, Aspergillus, Penicillium, Moniliová hniloba (na jablkách), Šedá hniloba jahod (saproparazit)
o
zbytky potravin: plísně, Aspergillus, Penicillium
o
dřevo: Korinatka (tvoří tvrdé úvary s plodnicemi), Dřevinatka (tvoří výběţky s plodnicemi), Nectria (např. na ořechu)
o
přezrálé ovoce: některé kvasinky
součást lišejníku o
tvoří obrovské mnoţství
1/3 všech výtrusných hub
mykorhizní houby o
v symbióze s dřevinami (endomykorhiza)
o
Smrţ obecný
o
jedlý
Lanýţ
jedlý
tvoří podzemní plodnice
13 | S t r á n k a
VÝZNAM
jedlé houby (jídlo): o
velké houby
jedí se plodnice
o
např. Smrţ, Kačenka česká
lanýţe
tvoří podzemní plodnice
hledají se pomocí prasat
plísňové sýry a klobásy
VŘECKOVÝTRUSNÝCH HUB PRO ČLOVĚKA:
vyšlechtěné druhy Penicillia
jedovaté houby: o
klasické jedovaté houby
o
např. Ucháč
jedy v plísních
např. aflatoxiny (rod Aspergillus flavus)
postupně poškozuje tělo (hlavně játra) o
o
např. zkaţené buráky
otrava námelem (produkt paličkovice nachové)
zdeformovaná obilka (lipnicovité: trávy a obilí)
kumulativní jed (hromadí se v těle)
námelový alkaloid (klasický jed)
dnes se kontroluje
léky a případně drogy: o
námel
o
zdroj pro výrobu léků a drog (dříve: LSD)
antibiotika
Penicillium
první houba, ze které se vyrobilo antibiotikum
Alexander Fleming (1881 - 1955)
zdroje antibiotik: houby + parazitičtí prvoci (Steptomices)
prvoci odstraňují konkurenci
vyvíjejí se odolnější bakterie (imunní)
14 | S t r á n k a
biotechnologie: o
výroba alkoholu (pivo, víno)
o
výroba kynutého pečiva
o
droţdí (ţivé kvasinky)
fermentace salámů, kávy, čaje
o
vyuţívají se kvasinky
biochemická přeměna
vyuţití v potravinářství (průmyslové vyuţití)
kyselina citrónová se můţe vyrábět pomocí plísně Aspergilus
levnější neţ z citrónů
S TOPKOVÝTRUSNÉ
37 % všech hub
dělí se na tří hlavní skupiny: o
vlastní stopkovýtrusné
o
Rzi a Sněti
parazité, kteří jsou úzce specializováni
rozmnoţování o
jednodušší neţ u vřeckovýtrusných
o
nepohlavní
o
rozrůstá se mycelium (aţ několik m)
pohlavní
pohlavně se rozmnoţuje při vhodných podmínkách
obráceně neţ u ostatních hub
VÝVOJOVÝ
(B ASIDIOMYCOTA )
kolem 30 000 druhů o
HOUBY
C Y K L U S S T OP K O V Ý T R U S N Ý C H
z výtrusu výrůstá primární mycelium (haploidní) o
přeţívá několik týdnů (krátkověké)
o
v kaţdé buňce je n chromozomů
potkají se dvě mycelia, které se následně spojí o
vytváří sekundární mycelium
základní ţivotní stádium
dlouhověké (aţ několik desítek let)
vlákna, které mají v kaţdé buňce 2 jádra (dvoujaderné mycelium)
rozrůstá se do obrovských rozměrů
15 | S t r á n k a
z dvoujaderného mycelia někdy vznikají plodnice o
přímo z mycelia
o
na plodnici vzniká rouško (= hymenium)
vrstva buněk, která obsahuje výtrusy (výtrusnice)
o
bazidie jsou umístěna na hymenoforu
v tzv. bazidiích (= koncové buňky vláken)
nejčastěji lupeny či rourky
bazidie o
ze začátku obsahuje 2 haploidní jádra, která se spojí
o
zygota se dělí meiózou
o
vzniká zygota (2n) vznikají čtyři haploidní jádra
na bazidii vznikají čtyři výběţky
výtrusy (bazidiospory)
N E J Z N Á M Ě JŠ Í
DRUHY:
Kuřátko o
roste
v
lese
na
pařezech
Muchomůrka zelená o
(saprofyt)
jedovatá) o
má zelený klobouk a velkou hlízu
Krásnorůţek lepkavý
o
existují 3 druhy
o
nejedlý o
vyznačuje se velkou tvrdostí
působí přibliţně po 12 hodinách (velmi nebezpečné)
plodnice vydrţí několik
let o
(28. září) o
vytváří
vlákna
(saproparazit)
dřevě
jedovatý
Hřib kovář o
za syrova jedovatý
podobná Hlence
Hadovka smrdutá o
jedlá pouze za mlada
Hvězďovka o
Hřib satan o
na
mírně jedovatý
Pýchavka obecná o
roste v období svátku sv. Václava
obsahuje halucinogenní látky
Pestřec obecný o
dřevní saprofyt
Václavka o
Lysohlávka obecná o
dřevní saprofyt
Pórnatka o
působí v krevní oběhu (játra)
saprofyt
Dřevomorka zlatá o
2 jsou bílé (podobné ţampionům)
Choroš o
(smrtelně
jedlé
o
nejnebezpečnější
smrdí po zdechlinách
Hnojník o
dá se vyuţít při alkoholickém léčení
16 | S t r á n k a
STOPKOVÝTRUSNÉ
mykorhizní houby o
většina klasických hub
o
typ mykorhizy: ektomykorhiza (někdy endomykorhiza)
o
vlákna houby jsou na povrchu kořenů dřevin
některé houby jsou specialisté
mykorhizují jenom s jedním druhem
např. křemenáč a bříza, klouzek a modřin
saprofyté: o
na dřevě
rozkládají dřevo
o
vytváří hnilobu dřeva
např. Choroš, Hlíva
půdní saprofyté
ţijí na hnoji (rozkládají zbytky)
např. Prašivka, Ţampión
paraziti a saproparaziti o
většinou saproparaziti
o
např. Hlíva ústřičná, Václavka, Choroš
součást lišejníků o
netypický stav (3 %)
VÝZNAM
S T O P K O V Ý T R U S N Ý C H H U B P R O Č L O VĚ K A :
jedlé houby o
H O U B Y V P Ř Í R OD Ě :
pěstují se ţampiony a hlívy ústřičné
jedovaté houby o
nejjedovatější houby: Muchomůrka (zelená, tygrovitá, jízlivá), Pavučinec, Závojenka, Vláknice
drogy, léky o
vyuţití v průmyslovém léčitelství
o
Lysohlávka obecná, Muchomůrka červená
otrava končí většinou smrtí
obsahují halucinogenní látky
biotechnologie o
likvidace různého typu znečištění
o
schopnost akumulace kovů
technologie rozkladu dřeva
17 | S t r á n k a
RZI
houby, které jsou výhradně parazité o
tvoří různé povlaky, prášek nebo skvrny na povrchu rostlin
hostitelé: tráva, dřišťál, hrušeň, jalovec, kopřiva, ořech, mochna, bodlák
příbuzné Uchu Jidášovu
některé rzi mění tvar a vzrůst rostliny o
deformace rostliny
některé druhy máji dva různé hostitele
Gymnosporagium (Rez hrušková)
o
nejznámější rez
o
2 stádia:
parazitují na hrušni
druhý hostitel je jalovec
Rez travní o
parazituje na trávě (vytváří hnědé skvrny) a na dřišťálu (vytváří terčíky)
o
vývojový cyklus
výtrusy zajišťují rozmnoţování a přenos z jednoho hostitele na druhý
velmi komplikovaný
nemá velké mycelium
18 | S t r á n k a
SNĚTI
parazitují na rostlinách o
převáţně na travách nebo na obilí
sněť = vytváří se na nějaká černá nekróza
2 typy: o
prašná sněť
o
mazlavá sněť
obsahuje několik tisíc výtrusů rosolovitá hmota (hlenovitá)
vývojový cyklus sněti o
roste společně s rostlinou
o
napadená rostlina poté odumírá
výtrusy se rozšíří po okolí
např. Sněť kukuřičná
zabránění sněti o
moření obilek měďnatými prostředky
rostlina je odolnější
19 | S t r á n k a
