HOUBY (Fungi) -
věda, která se zabývá studiem hub = mykologie; řecky mýkés = houba
KAPITOLA 1: SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ -
polyfyletická říše; několik na sobě nezávislých vývojových větví, které nevycházejí z jednoho společného předka
doména: EUKARYOTA (Eukarya) říše: OPISTHOKONTA HOUBY (Fungi), nebo také HOUBY PRAVÉ (Eumycota) Basidiomycota (stopkovýtrusé) Ascomycota (vřeckovýtrusé) Zygomycota (spájivé) Chytridiomycota (plísně buněnkové) říše: AMOEBOZOA HLENKY (Myxomycota) říše: CHROMALVEOLATA STRAMENOPILA Oomycota (plísně vaječné)
KAPITOLA 2: EVOLUCE HUB -
-
prvohory: o kambrium (asi 500 mil. let), devon (400 – 350 mil. let) – nálezy připomínající oomycety a chytridiomycety o další rozvoj karbon, perm vznikly pravděpodobně: o z améboidních bičíkovců (hlenky, chytridiomycety) o z řas (oomycety)
KAPITOLA 3: ZPŮSOB ŽIVOTA -
-
heterotrofní saprofytismus o koprofilní o dřevokazné parazitismus 1
-
symbióza mykorrhiza – soužití kořenů rostliny s houbovými vlákny o ektomykorrhiza – hyfy obalují pouze povrchy kořínků o endomykorrhiza – hyfy uvnitř kořenových buněk rostliny
KAPITOLA 4: BUŇKA -
mají znaky živočichů a rostlin: ZNAKY ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY heterotrofie chitin v buněčné stěně glykogen a olej jako zásobní látky
-
ZNAKY ROSTLINNÉ BUŇKY nepohyblivost syntéza vitaminů přítomnost buněčné stěny
jednobuněčné i mnohobuněčné buněčná stěna obsahuje chitin, vzácně celulózu jedno, dvě nebo i větší počet jader plastidy chybí zásobní látky glykogen a olej, nikdy škrob
KAPITOLA 5: STAVBA TĚLA - tělo: stélka (thallus) - základem stélky jsou hyfy (vlákna)
-
o nepřehrádkované hyfy: nižší houby o přehrádkované hyfy: vyšší houby; příčné přehrádky rozdělují hyfu na jednotlivé buňky (jedno i mnohojaderné); v přehrádkách je otvor, který umožňuje spojení sousedních buněk hyfy se proplétají, srůstají a tvoří nepravá pletiva o plektenchym – např. hřib o pseudoparenchym – např. holubinka větvením a proplétáním pletiv vzniká podhoubí (mycelium), z něhož mohou u vyšších hub za příhodných podmínek vyrůstat plodnice (sporokarpy)
KAPITOLA 6: ROZMNOŽOVÁNÍ -
metageneze
1) nepohlavní - pomocí výtrusů (spor) o pohyblivé spory (zoospory); pohyb pomocí bičíků sporangiospory; vznikají ve výtrusnicích (sporangiích) konidie; vznikají podškrcením z konců specializovaných houbových vláken 2
-
o nepohyblivé spory fragmentace podhoubí dělení buňky (např. u kvasinek) pučení (např. u kvasinek)
2) pohlavní o splývání gamet izogamie: splývání gamet, které vypadají stejně, ale liší se fyziologicky anizogamie: spojení menší gamety samčí a větší samičí oogamie: spojení větší nepohyblivé samičí gamety a pohyblivé menší gamety o splývání pohlavních orgánů (gametangií) = gametangiogamie
KAPITOLA 7: SYSTÉM A ZÁSTUPCI OOMYCOTA (PLÍSNĚ VAJEČNÉ, ŘASOVKY) -
zařazení: Chromalveolata → Stramenopila ve vodním prostředí (saprofyti), v suchém prostředí (paraziti) buněčná stěna je z celulózy (dříve řazeny do systému mezi řasy) rozmnožování: zoospory + oogamie zástupci: o vřetenatka révová (Plasmopara viticola) podhoubí je v mezibuněčných prostorách listů révy vinné, do buněk vysílá krátké výběžky (haustoria) z průduchů na listech vyčnívají kolmá houbová vlákna, na kterých se tvoří výtrusnice (zoosporangia) → odlamují se a jsou roznášeny větrem → dostanou se do vody → dělení plazmatického obsahu → vznikají zoospory → zoospory zatahují bičíky → zoospory se mění v hyfu, která klíčí a proniká průduchy do listů o plíseň bramborová zavlečena z Ameriky napadá listy (svrchní strana tmavé skvrny, rub bělavé povlaky) a hlízy lilkovitých rostlin (tzv. suchá hniloba – suché, hnědé, kožovité hlízy)
MYXOMYCOTA (HLENKY) - zařazení: Amoebozoa - jednojaderné buňky
-
o myxomonády – pohybují se pomocí dvou nestejně dlouhých bičíků; rozmnožování podélným dělením o myxaméby – nemají bičíky, mají panožky převážně saprofyté, některé parazitické, nebo se živí pohlcováním bakterií rozmnožování: o dělení 3
-
o pohlavní proces: splývání plazmy (plazmogamie) a později i jádra (karyogamie) dvou myxaméb nebo myxomonád → vznik plazmodiploidních jader nevytvářejí podhoubí shlukují se a vytváří pohyblivý mnohojaderný útvar plazmodium (různě barevné); z plazmodia za vhodných podmínek vyrůstají plodničky výskyt: v lese, na pařezech zástupci: o slizovka tříslová (Fuligo septica): žlutá plazmodia o vlčí mléko (Lycogala epidendrum): červená nebo hnědofialová plazmodia o nádorovka kapustová (Plasmodiopora brassicae): parazit na kořenech brukvovitých
CHYTRIDIOMYCOTA (PLÍSNĚ BUNĚNKOVÉ) -
starobylá skupina ve vodě a vlhké půdě saprofytické i parazitické jednobuněčné nebo tvoří trubicovité podhoubí bez přihrádek rozmnožování: zoospory zástupci: o rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum); na povrchu hlíz brambor nápadné nádory o lahvičkovka (Olphidium brassicae): nitrobuněčný parazit brukvovitých rostlin, v místě napadení kořen černá, rostlina se ohne a odumírá o batrachochytrium dendrobatidis parazituje na kůži obojživelníků, zejména žab objevena poměrně nedávno; v ČR identifikována poprvé v roce 2008 původce chytridiomykózy; decimuje populace obojživelníků, rozšířena na všech kontinentech kromě Antarktidy poprvé objevena na konci 20. století celkově postihnuto více než 350 druhů obojživelníků; 35 vyhynulo v ČR patogeny identifikovány u ropuchy obecné, kuňky obecné a některých druhů skokanů šíří se: • blízkým kontaktem jedinců, hlavně pářením • činností člověka, při transportu obojživelníků přes komunikace, kdy v transportních nádobách zůstávají spory hub • vodou (spory) • substrátem (spory) projevy: • zoosporangia napadají vrchní vrstvy kůže a narušují její funkci → vede k osmotické nerovnováze, ztráta elektrolytů + kationtů • změny na kůži: rohovatění, bradavice, zmatnění lesklé kůže • další projevy: strnulost, letargie, problém se zaměřením kořisti 4
ZYGOMYCOTA (HOUBY SPÁJIVÉ) -
-
-
zařazení: Opisthokonta → houby pravé (Eumycota) saprofytické nebo parazitické mnohojaderné buňky podhoubí ve stáří nepravidelně přehrádkované rozmnožování nepohlavní: o z podhoubí kolmo vzhůru vyrůstají nosiče (sporangiofory) s výtrusnicemi (sporangia), které jsou patrné pouhým okem jako černé tečky → z nich vyrůstají výtrusy (spory) rozmnožování pohlavní: o probíhá při setkání dvou různopohlavních podhoubí (+) a (-) o na hyfách se tvoří kyjovité větve rostoucí proti sobě → dotyk → oba konce se oddělí od zbytku podhoubí přehrádkami a mění se v gametangia → splývají diploidní zygosporu (odpočívající výtrus) → v příznivých podmínkách klíčí v nosič (sporangiofor) zakončený výtrusnicí (sporangiem); při klíčení dochází k meiotickému dělení jader, výtrusnice jsou haploidní, rozlišené na (+) a (-) zástupci: o plíseň hlavičková (Mucor mucedo): bělavé povlaky na marmeládě, chlebu o kropidlovec černavý (Rhizopus stolonifer): rozkládá substráty bohaté na sacharidy, šedé povlaky
ASCOMYCOTA (VŘECKOVÝTRUSÉ HOUBY) -
-
-
mikroskopické i makroskopické dobře vyvinuté podhoubí s přehrádkami nepohlavní rozmnožování: o z podhoubí se vytváří různé typy plodniček (sporangií) nebo nosičů (konidioforů), které nesou velké množství nepohlavní výtrusy konidie pohlavní rozmnožování (gametangiogamie): o vytváří se pohlavní orgány (gametangia) – samčí kyjovitá anteridia a samičí kulovitá askogonia o anteridia se přikládají k askogoniu a buněčná stěna se rozpouští = plazmogamie → vznikají askogenní hyfy (dikaryofáze) → askogenní hyfy vytváří plodnici (tj. pletivo, ve kterém se dále tvoří výtrusnice) s vřecky (buňky, kde vznikají výtrusy) → ve vřecku dochází ke splynutí samčího a samičího jádra (tzv. karyogamie, vznikají diploidní buňky) → ve vřecku probíhá meióza a mitóza a výsledkem je 8 haploidních výtrusů (askospor) zástupci: o paličkovice nachová (Claviceps purpurea) tvoří podhoubí (mycelium) v semeníku lipnicovitých rostlin askospory zachycené na bliznách prorostou po vyklíčení do semeníku a rozruší pletivo hostitele → vzniká vatovitý útvar pseudostroma → odtud roznášeno hmyzem; napadený semeník mění v tmavý fialový až černý tuhý útvar sklerocium 5
(námel), který vyčnívá z klasu a později vypadává; obsahuje farmaceuticky využitelné alkaloidy námel obsahuje kolem třiceti druhů alkaloidů (mj. ergometrin, ergotamin, ergotoxin) obsah alkaloidů běžně 0,025 % - 0,4 %, extrémně až 1 % alkaloidy poskytují hydrogenací a následnou bazickou hydrolýzou kyselinu lysergovou (podobná LSD – uměle připravené, diethylamid kyseliny lysergové; kyselina lysergová se získává z Claviceps paspali) původce onemocnění ergotismus; vzniká působením toxinů námelu • historicky první mykotoxikóza popsaná u člověka • vaskulární forma: odumření akrálních částí těla (ušní boltce, nos, rty, brada, prsty); ve středověku tzv. oheň sv. Antonína – nebyla známa příčina onemocnění, byl založen mnišský řád sv. Antonína, který se staral o tyto nemocné • psychotropní forma – halucinace, hlavně sluchové a tělové; korespondují s lidovými představami o příznacích očarování a pravděpodobně stojí v pozadí některých čarodějnických procesů (šířil se např. názor, že město ovládla skupina čarodějnic za účelem zkázy církve a poškození místních obyvatel, následovala inkvizice) • působení na plod – teratogenní účinky o štětičkovec (Penicillium) vzpřímené konidiofory, na temeni se prstovitě rozvětvují a v řetízcích odškrcují konidie některé druhy produkují antibiotika zrání sýrů o kropidlák černý (Aspergillus niger) produkuje kyselinu citrónovou a kyselinu glukonovou choroba zvaná černá plíseň na ovoci a zelenině pravděpodobně produkuje silný mykotoxin ochratoxin A u člověka může vyvolat otomykózu (houbová infekce uší – dočasná ztráta sluchu) o smrž jedlý (Morchella esculenta) plodnice kulovitého či mírně protáhlého tvaru klobouk vejčitého tvaru, nažloutlé až nahnědlé barvy; posetý hlubokými jamkami oddělenými příčnými či podélnými lištami jarní, plodnice březen až květen duté plodnice velmi ceněné jedlé houby o ucháč (chřapáč) (Gyromitra) prudce jedovatý červenohnědý až kaštanově hnědý klobouk, povrch laločnatě mozkovitý a přehnutý dutá plodnice, rozdělená v komůrky jarní, plodnice od března do května 6
o padlí (řád Erysiphales) vytváří bílé poprašky a porosty na stoncích, listech, květech i plodech kulturních rostlin hyfy vysílají do buněk hostitele haustoria šedé plesnivění jahod, zahnívání ovoce, strupovitost jablek a hrušek, rakovina větví ovocných stromů padlí jabloňové, padlí révové, padlí dubové, padlí travní o lanýž letní (Tuber aestivum) hlízovité uzavřené plodnice jsou pod povrchem půdy vyrůstají v hnízdech pod duby, habry nebo buky na vápnitých půdách aromatická vůně i chuť, využívají se jako koření sběr: prasnice (mají pro hledání lanýžů přirozený čich, obsahují totiž feromon, který je přitahuje) nebo vycvičení psi o kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) buněčná stěna tvořená hemicelulózami, chitin nebyl zjištěn nebo pouze ve stopách rozmnožování pučením: vytvoří se hrbolek, který postupně roste do velikosti mateřské buňky → pronikne do něho jedno z dceřiných jader → dceřinné buňky se mohou znovu ihned dělit pučením a takto mohou vznikat řetízky nepravého mycelia (pseudomycelium) zkvašuje cukry (glukózu, maltózu a galaktózu) na etanol – výroba piva příprava sušených kvasnic (lisované – droždí) vyšlechtěné variety pro různá použití: Saccharomyces carlbergensis – výroba horně kvašeného piva (Carlsberg); vznikají při vyšších teplotách (15° - 20° C) než piva spodně kvašená (4° - 8° C); název podle krusty, kterou při kvašení vytváří kvasinky na hladině, po kvašení se odebírají z hladiny Saccharomyces ellipsoideus – výroba vína
BASIDIOMYCOTA (STOPKOVÝTRUSÉ HOUBY) -
nepohlavní rozmnožování: konidie pohlavní rozmnožování: o z pohlavně odlišených výtrusů (+) a (-) vyrůstají jednojaderná podhoubí → setkání a splynuT jednojaderných podhoubí (plazmogamie) → vzniká dvoujaderné podhoubí (dikaryofáze), která v životním cyklu basidiomycot převažuje; v jedné buňce jsou dvě pohlavně různá jádra, která se při dělení buňky obě dělí současně → z dvoujaderného podhoubí vyrůstá za příhodných podmínek plodnice s výtrusorodými kyjovitými stopkami (bazidiemi) nesené výtrusorodým rouškem (hymenium) → vytvoří se přezky (výrůstky zahnuté dozadu) → současné dělení obou jader (mitóza) → do přezky se přestěhuje jedno jádro z jaderného páru, druhé zůstává ve špičce buňky → jádro z přezky putuje do špičky nově vznikající buňky → současné vytvoření dvou přepážek (jedna pod výrůstkem, rozdělí buňku na dvě dceřinné, druhá oddělí výrůstek od přední buňky) → vznikají 2 nové buňky oddělené přepážkou, každá z nich obsahuje obě jádra z původních buněk → splynuT jader (karyogamie) → meióza → vznikají čtyři haploidní stopečkaté fyziologicky rozlišené (+) a (-) výtrusy (basidiospory) 7
plodnice: tvořena kloboukem a tření v mládí některé bývají obaleny plachetkou (velum generale) → postupný růst → plachetka se trhá a zanechává na klobouku zbytky, na bázi třeni pochvu na spodní straně klobouku hymenofor (lupenitý nebo rourkovitý), který nese hymenium; u některých kryt závojem (velum partiale) → postupný růst → zanechává na třeni prsten řád: RZI (Uredinales) o
-
nevytváří plodnice obligátní parazité zástupci: o rez travní (Puccinia graminis): od června vytváří na stéblech a pochvách obilnin polštářky červených výtrusů, pomocí černých (zimních) výtrusů přezimuje → na jaře klíčí → tvorba jarních výtrusů na listech dřišťálu → infikují obilniny
řád: SNĚTI (Ustilaginales) -
parazité rostlin nevytváří plodnice (endomykorrhiza) zástupci: o prašná sněť pšeničná (Ustilago tritici): přeměňuje kromě vřetene všechny orgány klasu na černohnědou prášivou masu výtrusů → šíření nákazy na blizny zdravých květů o sněť kukuřičná (Ustilago maydis)
řád: CHOROŠOTVARÉ (Apyhllophorales) -
kloboukaté nebo rozprostřené plodnice (např. dřevomorka domácí) mnohé jsou dřevokazné (rozrušují celulózu a lignin) zástupci: o troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) o kuřátka (Ramaria) o dřevomorka domácí (Serpula lacrymans)
řád: BEDLOTVARÉ (Agaricales) -
plodnice mají zpravidla třeň a klobouk hymenium uvnitř pórů (hřiby) nebo na lupenech hřibovité houby: o hřib smrkový (Boletus edulis) o hřib žlučník (Boletus felleus): velice hořký (tzv. „hořčák“), snadno zaměnitelný s hřibem smrkovým o klouzek obecný (Boletus granulatus) o kozák březový (Boletus scaber) 8
křemenáč březový (Boletus versipellis) hřib satan (Boletus satanas): jedovatý, ale pouze za syrova (jinak mezi hřibovitými nejsou nebezpečné houby) lupenaté houby: o muchomůrka zelená (Amanita phalloides) olivově zelený klobouk, může vybledávat do běla, nemá strupy, má trvale bílé lupeny třeň dole rozšířen v podlouhlou hlízu obalenou nápadnou vysokou pochvou roste od července do podzimu často zaměňována s žampiónem nejjedovatější houba v ČR (jed phalloidin – peptid) otrava se projevuje po 8 – 20-ti hodinách, kdy už došlo k narušení činnosti jater a sleziny o pečárka ovčí (žampion) (Agaricus arvensis): rozlišovací znaky: lupeny zprvu bělavé, ale brzy světle masové barvy a postupně až čokoládové, třeň dole neztloustlý a bez pochvy (proto zásadně vylupovat, nikoli uřezávat) o bedla (Lepiota) o holubinka (Russula) o muchomůrka růžovka (Amanita rubescens): rýhovaný prstenec, po řezu je načervenalá o muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina): hladký prstenec, třeň má pochvu o hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) o václavky (Armillaria) o o
-
řád: BŘICHATKY (Geastrales) -
výtrusorodé rouško uzavřeno uvnitř podzemí, nebo i podzemní kulovité plodnice, která se teprve ve zralosti otvírá o o
pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum); jedlá pestřec obecný (Scleroderma citrinum); ve větším množství jedovatý
KAPITOLA 8: VÝZNAM HUB -
v přírodě: o reducenti (mineralizace organických látek) o symbiotické organismy
-
pro člověka: o potravinářský průmysl – výroba lihovin, sýrů aj. o biotechnologické metody: bezodpadové cykly (rozpad lignocelulozového odpadu pomocí basidiomycet a askomycet) o průmyslové pěstování konzumních hub (hlíva ústřičná) o farmaceutický průmysl: producenti látek pro léky vnitřního lékařství a psychiatrie o zemědělství: růstové stimulátory, biologický boj proti škůdcům 9
KAPITOLA 9: PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ HOUBAMI -
vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí, zvětšit příjem tekutin (ne však mléka a alkoholu!)
KAPITOLA 10: VÝZNAMNÍ MYKOLOGOVÉ FRANTIŠEK SMOTLACHA (1884 - 1956) - legendární český mykolog - dílo: Atlas hub jedlých a nejedlých (zde píše, že osobně vyzkoušel ochutnat 1700 druhů hub)
10
KAPITOLA 11: SLOVNÍČEK POJMŮ mykologie = věda zabývající se studiem hub stélka (thallus) = tělo nižších rostlin a hub hyfa = houbové vlákno plektenchym = nepravé pletivo hub; buňky v dikaryofázi (dvoujaderné) pseudoparenchym = nepravé pletivo hub podhoubí (mycelium) = vzniká proplétáním a větvením houbových hyf plodnice (sporokarpy) = u některých druhů za příznivých podmínek vyrůstá z podhoubí konidie (konidiospora) = nepohlavně vzniklá spora na konci nebo po straně hyfy na samostatných buňkách, které mohou být na rozmanitě uspořádaném nosiči konidiofory = nosiče, na kterých vznikají konidie izogamie = splývání pohlavních buněk, které jsou stejné velikosti i tvaru anizogamie = splývání pohlavních buněk, které jsou různé velikosti (větší buňka je samičí) oogamie = splývání pohlavních buněk, nepohyblivé samičí a pohyblivé samčí gametangiogamie = splývání pohlavních orgánů (gametangií) plazmodium = mnohojaderná živá hmota vznikající dělením jader bez následujícího dělení buňky; hlenky anteridia = samčí gametangia askogonia = samičí gametangia askospory = spora vzniklá ve vřecku (asku) plazmogamie = splynutí cytoplazmy buněk karyogamie = splynutí jader buněk námel (sklerocium) = tvrdý útvar umožňující některým vřeckovýtrusým houbám přečkání zimy výtrusorodé rouško (hymenium) = vrstva buněk vřeckovýtrusých hub, která obsahuje výtrusy bazidiospory = spora vzniklá v basidii
ZDROJE: 1) KUBÁT, K. A KOL.: Botanika. Praha: Scientia, 2003 2) JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc: 2007 3) KALINA, T., VÁŇA, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005 4) CIVIŠ, Petr. Chytridiomykóza obojživelníků [online]. [cit. 12.11.2013]. Dostupný na WWW: http://chytrid.herp.cz/ 5) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedie [online]. [cit. 12.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Claviceps_purpurea 11
