Číslo projektu
Název školy Autor Tematická oblast Ročník Datum tvorby
Anotace
CZ.1.07/1.5.00/34.0743
Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 18 Systém hub – chytridiomycety, houby spájivé, houby vřeckovýtrusé 1. 8.12.2012
- pro učitele - rozdělení hub - chytridiomycety, houby spájivé, houby vřeckovýtrusé včetně zástupců a charakteristiky - z důvodu upevnění učiva doplněna prezentace o různé úkoly - prezentace
říše: HOUBY (Fungi) oddělení: Chytridiomycety
saprofyté parazité vytváří podhoubí sladká voda, půda zoospory mikroskopické
rakovinovec bramborový lahvičkovka (Olpidium)
Synchytridium endobioticum. In: BILDOJ. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit. 2013-0101]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Synchytridium_endobioticum.jpg
oddělení: Houby spájivé (zygomycety) většinou saprofyté, často mykorhíza výskyt v půdě, na organickém materiálu, na potravinách a ovoci
kropidlovec černavý plíseň hlavičková
kropidlovec
Houby. KATKA. Nasprtej [online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://www.nasprtej.cz/gymnazium-j-k-tyla/houby
oddělení: Vřeckovýtrusé houby
pohlavní rozmnožování: tvorba sporangií = ............., které obsahují osm výtrusů ve vřecku dochází k redukčnímu dělení a ke vzniku askospor nepohlavní rozmnožování: ................
Pohlavní rozmnožování vřeckovýtrusé houby:
VŘECKOVÝTRUSÉ. Prasivky.wz [online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://prasivky.wz.cz/vrec.htm
kvasinky
jednobuněčné rozmnožují se ............... Vytváří podhoubí? hospodářsky významné jsou druhy ....................... a ....................... Jaké je jejich využití?
kvasinky Zivotnicykluskvasinky. In: BOT. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zivotnicykluskvasinky.PNG
sacharomycety S cerevisiae under DIC microscopy. In: MASUR. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg
štětičkovec (Penicillium) Penicillium notatum P. roqueforti P. camemberti P. gorgonzola
Jaké je využití těchto druhů rodu štětičkovec?
Blue Stilton Quarter Front. In: ZEROHUND. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Blue_Stilton_Quarter_Front.jpg
An environmental isolate of Penicillium 1. hyfa 2. conidiofor 4. conidie 5. septa Penicillium labeled cropped. In: HUNTER, Adrian.J. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Penicillium_labeled_cropped.jpg
kropidlák – produkce mykotoxinů (aflatoxiny) Aflatoxiny jsou v přírodě běžná skupina mykotoxinů produkovaných řadou druhů plísní z rodu Aspergillus, zejména Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Aflatoxiny jsou toxické a patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. V těle se metabolizují v játrech na reaktivní meziprodukt, epoxid aflatoxin M1. Plísně rodu Aspergillus, produkující aflatoxin, jsou běžné a široce rozšířené v přírodě. Mohou kolonizovat a kontaminovat obilí před sklizní a při skladování. Plodiny jsou zvláště náchylné na infekci plísněmi Aspergillus při dlouhé expozici vysoké vlhkosti nebo při poškození náročnými podmínkami, například suchem, kdy jsou sníženy vstupní bariéry pro infekci.
Aflatoxin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxiny
Ascomycetes. In: PGXD. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ascomycetes.jpg
Aspergillus 235 mags 3X3 copy. In: MWOLFIN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Aspergillus_235_mags_3X3_copy.jpeg
padlí – původci chorob rostlin Jak rozpoznáme napadenou rostlinu? Padlí révové
Echter Mehltau der Rebe. In: BAUER KARL. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Echter_Mehltau_der_Rebe.jpg
Padlí dubové
Oak Mildew. In: ROSSER1954. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Oak_Mildew.JPG
kadeřavost broskvoní
Taphrina deformans 1. In: GIANCARLODESSI. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Taphrina_deformans_1.jpg
hlízenka ovocná – způsobují tzv. moniliózu. Jak se projevuje?
Monilia owocowa. In: MARIUSZJBIE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Monilia_owocowa_(grzyb).jpg
strupovitost jabloní a hrušní Napadené plody i listy jsou pokryty červenooranžovými, oválnými skvrnami, koncem léta pak bradavicím podobnými výrůstky. Rzivost i strupovitost způsobují cizopasné houby, které úspěšně přezimovaly a jejich spory (výtrusy) za příznivých podmínek infikovaly nové mladé listy i plody.
Strupovitost a rzivost: Jak ochránit jabloně a hrušně?. Ireceptar [online]. 2010 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zahrada/choroby-askudci/strupovitost-a-rzivost-jak-ochranit-jablone-a-hrusne/
paličkovice nachová
černý námel u lipnicovitých
Námel je zdrojem jedovatých alkaloidů a pokud dojde k rozemletí většího počtu námelů do mouk může požití z ní vyrobených potravin způsobit otravu: ergotismus. Avšak některé alkaloidy z námele se používají k výrobě léčiv nebo drog (např. LSD). Paličkovice nachová obsahuje především tyto látky: ergotamin a ergotoxin, které mají halucinogenní účinek, používají se v porodnictví a v interní medicíně především na hladké svalstvo. Paličkovice nachová. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1mel
Ergot01. In: JOJAN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ergot01.jpg
Ucháč obecný
Frühjahrslorchel. In: SEVERINE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fr%C3%BChjahrslorchel.JPG
Smrž obecný
Morchella esculenta 270408. In: BERNDH. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Morchella_esculenta_270408.jpg
Lanýž ruffle 4. In: LEEVCLARKE. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Truffle_4.jpg
Lanýž (Tuber) je rod hub z čeledi lanýžovitých, který je považován za jednu z největších kulinářských pochoutek. Vyskytují se zejména ve Středomoří, např. v italském Piemontu, ve francouzském Périgordu či v oblasti Istrijského poloostrova. Lanýže rostou převážně v dubových a jiných listnatých lesích pod zemí v hloubce přibližně 30 cm a oproti ostatním houbám tvoří plodnice zcela ponořené v zemi,neobsahují nadzemní část, což ztěžuje jejich vyhledávání. Plodnice bývají nepravidelně kulovitého až bramborovitého tvaru, hrbolaté až bradavčité, bělavé, žlutohnědé nebo šedočerné barvy. Ke sběru lanýžů se využívají speciálně cvičení psi a prasata – zvířata s mnohem lepším čichem než má člověk. Nejznámějším představitelem je lanýž zimní známý jako gurmánská specialita sloužící jako vzácné koření. Roste v mykorrhizní asociaci výhradně s duby. Byly vyvinuty metody jeho pěstování, které však vyžadují vysazování dubů a dlouhá desetiletí čekání než se pod duby lanýže objeví. Jí se i méně aromatický lanýž letní a bělolanýž obecný, jehož aroma je naopak příliš ostré. Lanýž letní i bělolanýž obecný se vyskytují v České republice, oba druhy jsou vzácné, lanýž letní je zákonem chráněný,nesmí se proto v ČR sbírat. Lanýž je velice ceněná houba, jejíž výskyt je poměrně vzácný. Lanýž. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lan%C3%BD%C5%BE
Učebnicový zdroj: Rosypal S.a kolektiv autorů. Přehled biologie.Praha:Scientia spol.s r.o.,2003.
