Hospodářství zlatého řezu v procesu decentralizace regionů Česká konference, Kutná Hora, 6. – 7.7. 2013
Vážení přátelé, ve svém příspěvku bych se rád vyjádřil k současné duchovně – hospodářské realitě Česka a podělil se s vámi o možnost nového přístupu k aktivní tvorbě občanské společnosti. Základní potřebou člověka je tvořit. Proces tvorby, vycházející ze svobodného rozhodování a zodpovědnosti, je tím, co tvoří reálnou skutečnost. Stav naší společnosti nás vyzývá, abychom vystoupili z prázdné neefektivní tvorby nadspotřeby a nadvýroby. A naopak, abychom vstoupili do smysluplné tvorby. Co je to smysluplná tvorba? Česká ekonomka Markéta Šichtařová ve své knize Nahá pravda uvádí: „Každý sedlák ví, že štvát koně pořád k vyšší rychlosti přivodí jeho uštvání. Ale namyšlené lidstvo si myslí, že každoroční růst o 5% je nezbytný, jinak se budeme mít zle. Na odpočinek ve stáji, který umožní opětovné tažení povozu, nechceme ani pomyslet. A tak budeme po zásluze odměněni – kůň pojde.“ Toto jistě smysluplný přístup k tvorbě nepředstavuje. V praxi české ekonomiky to neznamená nic jednoduššího, než držet se vlastního určení a potenciálu, který tato země má. Nemáme ropu ani moře. Máme pole, louky, lesy a vodní zdroje. Toto nás vždy živilo, živí a živit bude. Takže možná cesta k ekonomické prosperitě této země tkví v odvaze najít vztah k jejím materiálním hodnotám. Dát jim smysluplné, efektivní a harmonické uspořádání, vážit si jich a zvážit, jaké oběti klademe tlaku na permanentní hospodářský růst. Kde najdeme smysluplné, hodnotné a harmonické uspořádání, které dá i směr ekonomické prosperitě? Odpověď není těžká – v přírodě. Geometrické vyjádření harmonické uspořádanosti je známé pod pojmem ZLATÝ ŘEZ. Jde o algoritmus, kterého se každý organismus snaží dosáhnout. Všechno ve vesmíru se uspořádává do dynamických struktur, kterým se říká zlatý řez.
Zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr menší části k větší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. V přírodě se projevuje například v rozložení listů rostlin – pokud vyrůstají jednotlivě, jsou na větvičkách rozloženy tak, že každý list vyrůstá nad předchozím listem více či méně posunut o určitý úhel. V dolní části stonku jsou listy starší a větší, u vrcholku mladší a menší. Všechny listy jsou stejnoměrně osvětlovány Sluncem – menší nestíní větším, protože mají delší řapíky. Dalším projevem zlatého řezu je uspořádání semen slunečnice nebo smrkové šišky, ve kterých jsou šupiny rozmístěny jako spirála, nebo točité schody. Toto rozmístění je také velice dobře vidět u ananasu. Kompozice zlatého řezu našla uplatnění také v umění (zlatý obdélník). Můžeme jej pozorovat i na lidském těle – jestliže se výška postavy (od temene hlavy) dělí vzdáleností pupku od země, u normálně vyvinuté postavy dospělého člověka získáme číslo 1,618, které vyjadřuje poměr zlatého řezu. Zlatý řez je krásně vidět u pentagramu, který měli v úctě již staří Řekové a pythagorejci jej používali jako své znamení, neboť představoval symbol dokonalosti vesmíru. Jestliže tedy na bázi zlatého řezu stojí harmonie přírody, vykazující hodnoty tvorby a prosperity, mohla by tak fungovat i lidská společnost? Představíme-li si společnost jako živoucí organismus, pak můžeme předpokládat, že lze spojit autonomii osobního prostoru s aktivním utvářením světa kolem sebe. Mnohé projekty a návrhy systémů, jak toho docílit, vycházejí z uspořádání KRUHU, který se zdá být signaturou budoucnosti (např. brazilská společnost Semco). Podívejme se, je-li možné stanovit 5 základních oblastí člověka a jeho potřeb, které jsou ve vzájemném poměru zlatého řezu. Neboli vyjádřit onen hluboký smysl v uspořádání, které člověku zajistí důstojný život i obživu. To vše při respektování svobody a odpovědnosti každého jedince. Ukažme si nyní možnost vytvoření 5 kruhů, tvořící ucelenou a prosperující ekonomickou jednotku – Hospodářský kruh. Ten se takto stává nositelem 5 základních oblastí a potřeb lidského života tak, že člověku je umožněno být přirozeným tvůrcem ekonomického procesu, jehož je součástí.
Jakých 5 kruhů tu máme na mysli? 1) KRUH VEŘEJNO-SPRÁVNÍ – pracuje na osvětě práv a povinností občanů ve vztahu k obci či regionu 2) KRUH VÝŽIVY – zabývá se otázkami zdrojů a prostředků výživy 3) KRUH OBCHODU – podporuje drobné a malé podnikatele v regionu (v těchto dnech se rozbíhá pod hlavičkou projektu ProRegiony, o kterém se ještě zmíním později) 4) KRUH RODINY – podporuje přirozené a zdravé prostředí v mezilidských vztazích 5) KRUH VZDĚLÁVÁNÍ – podporuje tvůrčí proces rozvoje svobodné osobnosti Skutečná hospodářská transformace (doslova pře-tvarování) musí logicky vzejít z přirozeného a spravedlivějšího způsobu hospodaření a podnikání, který respektuje ekologické a sociální možnosti místa a lidí v dané obci či regionu. Sem patří především efektivní regionální ekonomika, umožňující všestranný rozvoj v důstojném prostředí sebe sama. Proces decentralizace regionů proto představuje nové formy regionálního hospodaření, např. podnikatelské kruhy, moderní družstva, velkoobchody regionálních výrobků a v budoucnu třeba i družstevní záložny. Projekt ProRegiony vznikl za účelem podpory a rozvoje podnikání v regionech. Jedná se o celonárodní podnikatelský projekt, který je součástí celospolečenské obnovy. Přispívá k navrácení stavovské cti všech živnostenských podnikatelských oborů, které jsou solí této země. Podnikatelské kruhy ProRegiony vzájemně propojují místní OSVČ, čímž napomáhají k ekonomické prosperitě dané lokality. Síť těchto kruhů též umožňuje efektivní distribuci informací, kvalitního sebevzdělávání a vzájemné inspirace.
Šéfové firem a moderní management začínají vnímat, že lidé nejsou stroje a podnik nelze řídit jako počítač. Když si nakonec zobrazíme celkový systém uspořádání hospodářského kruhu v na bázi poměru zlatého řezu, odhalíme ještě jednu teorii společenského uspořádání, vycházející z názoru na společnost jakožto živoucí organismus. Je jí tzv. SOCIÁLNÍ TROJČLENNOST.
Představíme-li si společnost jako organismus, pak ji můžeme rozdělit na veřejnou správu (politiku), hospodářství (ekonomiku) a kulturu. Každému segmentu odpovídá přirozený řídící princip: politice rovnost práv a povinností, hospodářství spolupráce a kultuře svoboda. Tyto principy by neměly přecházet do jiných sfér z těch, kterým náleží. Jediným integrujícím prvkem je v tomto smyslu člověk. Podívejme se nyní, jak by se mohly tyto prvky propojit v možný systém, který vyjadřuje onen hluboký smysl v uspořádání, které nejenže uchovává elementární nárok lidské svobody a garantuje úměrnou odpovědnost, nýbrž s těmito principy od základu stojí i padá! Vzorek či, chcete-li, model tohoto nastavení běží už cca rok v plzeňském regionálním centru. Šlo o to, nastavit proces rozbíhajícího se hospodářského (podnikatelského) centra tak, abychom primárně tvořili hodnoty a tyto hodnoty následně generovaly zisky. V praxi to znamená především přenastavit se sami v sobě k samotnému smyslu vydělávání peněz a tvorbě hodnot. Bylo stanoveno 5 základních oborů a osloveno cca 10 spolupracovníků, kterým byla nabídnuta spolu-tvorba na činnostech v 5 daných oborech. Zároveň se zde postupovalo dle platné podnikatelské legislativy v ČR. Úmyslně zde nešlo o zájmovou činnost ani aktivity neziskového sektoru. Záměrem zakladatelky centra bylo nevyhýbat se zodpovědnosti za občanské a pracovní sebe-nastavení vlastní i celého týmu. Pracuji-li pro jakoukoliv občanskou aktivitu či platformu bez participace na jejím ekonomickém zajištění, stávám se pouze hlasatelem jejích ideových hodnot bez zodpovědnosti za její ekonomické nastavení a provoz.
A já se ptám, zda není toto právě ona past, do které se naše společnost dostala? Umíme správně zacházet s majetkem? Máme k majetku jakožto hodnotě vztah? Vrátím-li se k pojmu duchovně-hospodářské reality Česka, který jsem zmínil v úvodu, vypůjčím si text křesťanských evangelií.
Byl to evangelista Lukáš, který nejvíce projevoval zájem o Kristova slova týkající se řízení druhých lidí. Lukáš adresoval své evangelium především střední vrstvě řecky mluvícího obyvatelstva a neustále se vracel k tématu, jak správně zacházet s majetkem a hmotnými statky. Viděl souvislost mezi dobrým zacházením s věcmi tohoto světa a vztahem k vlastní duši – nebo, chcete-li – vlastní osobnosti. Kristus zde klade otázku: „Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše?“ (Lk 16, 12). Poukazuje tu de facto na morální život jako na dobré, pečlivé zacházení s pozemskými statky, které jsou citlivě, zodpovědně a transparentně řízeny. Neboť člověk je hospodářem této Země.
Milí přátelé, téma letošního ročníku České konference se ptá, zda začíná etické a morální probuzení společnosti ke vzájemné spolupráci. Hledáme mravně vyspělé osobnosti nebo dokonce Blanické rytíře? V každodenním životě, ve způsobu, jak tvoříme a přistupujeme k ostatním, se projevuje i náš život duchovní, nebo, chcete-li, naše morální vyspělost. Takže možná ta slušnost a obecná morálka (tedy etika obce), po které tolik voláme, je v zásadě jednoduchá. Tkví v odvaze najít vztah k této zemi a také k jejím materiálním hodnotám. Nenechme si naše pole, louky, lesy a vodní zdroje vzít. Prosperujme a hledejme hojnost tam, kde je – v nás samých a v duchovním i materiálním bohatství naší země.
S použitím uvedených zdrojů, Wikipedie a publikace F. Assländera a A. Grüna „Řízení jako duchovní úkol“ sepsal Jan Brabec.
