Hospodářství v Íliadě a Odysseji
JUDITA KORTEOVÁ SEMINÁŘ PRO PROTOHISTORII A RANĚ STŘEDOVĚKÉ OBDOBÍ LS 2010/2011
Homér
Život v období mezi 13. –
8. stol. př. n. l. (asi konec 8. stol.) od 7. stol. legendy o jeho životě pravděpodobně autor Íliady a možná dalších děl
Vznik eposů vznik v 8. nebo 7. stol.
od 18. stol. pochybnosti o
př. n. l. na základě starší ústní tradice v 6. stol. př. n. l. tzv. peisistratovská redakce v helénismu rozšíření, překlady a první kritická vydání nejstarší dochované byzantské rukopisy z 10. a 11. stol.
jednotnosti děl – F. A. Wolf, K. Lachmann homérská otázka – písňová x unitářská teorie ve 20. letech M. Murko a M. Parry
→ pravděpodobně 2 autoři v návaznosti na starší orální tradici
Ílias
Odyssea 12 tis. veršů
nejstarší dochovaný
evropský epos 16 tis. veršů v 24 zpěvech dvorská báseň oslavující předky rodové šlechty vypravuje posledních 51 dní trójské války
v 24 zpěvech „lidová báseň“ – kromě Odyssea hrdiny pastýř a služka vypravuje posledních 41 dní Odysseova bloudění + zpětně celých 10 let a konec trójské války
Hospodářství v Íliadě a Odysseji Homér se snažil zachytit celou tehdejší kulturu pohyboval se ve všech společenských vrstvách eposy obsahují reálie z doby od pol. 2. tis. do 8. stol. př. n. l.
→ hlavně tzv. homérská doba (8. a 7. stol. = HC – HD1) jako historický pramen ve spojitosti s dalšími písemnými prameny, ikonografickými a archeologickými hospodářství zmiňováno nejčastěji v přirovnáních
Zmínky o hospodářství
Aristokracie „na statek přišli Láertův, velice krásný a úpravný,
který si kdysi koupil Láertés sám, když dříve byl pracoval těžce“ (Odysseia XXIV 205-207) „Vyrazil z druhé strany zas Achilleus, podoben lvovi, lupiči, jejž dav mužů se snaží života zbavit, shluklých, veškera ves …“ (Ílias XX 164-173) „Z příčiny té vás živím a vybírám v národě dávky“ (Ílias XVII 225)
Sklizeň „S vysokým obilím lán tam Héfaistos vytvářel
potom: ženci je kosili srpy, jež ve svých pravicích měli: hustě tu, za hrstí hrst, jim padaly požaté klasy, vzadu je vazači brali a povřísly vázali v snopy; celkem vazačů tré tam vázalo, za nimi hoši sbírali požaté hrsti, a rychle je nosíce v rukou, vazačům dávali stále, a u brázdy, ve středu jejich, pán stál, v pravici žezlo, a mlčky se radoval v srdci. Sluhové opodál nich jim pod dubem chystali jídlo, velkého k hostině býka jim zabivše, ženy pak hojnost ječné mísily mouky a žencům ji chystaly k jídlu“ (Ílias XVIII 550-560)
Výroba mléčných produktů „Kolik je nesčetných much, když v hustých slétnou
se hejnech, v pastýřské ohradě stájní se hemžíce semo i tamo, v jarní čas, když nádoby jsou zase plněny mlékem“ (Ílias II 469-471) „Sedl a počal dojit své kozy a ovce, konaje patřičně všecko, a pod každou postavil mládě. Polovic bílého mléka si ihned sraziti nechav, uhnětl ssedlinu z něho a vložil v pletené koše, v nádobách druhou si půl však ponechal, aby pak mohl z něho si bráti a píti“ (Odysseia IX 244-249)
Námezdní dělníci „Já bych tě přijal u hranic území svého. – A odměnu
budeš mít slušnou. Tam bys mi sbíral trní a vysoké stromy mi sázel, já pak potravy dost jsem stále ti ochoten dávat. Dal bych ti také šatstvo a přidal na nohy obuv.“ (Odysseia XVIII 357-361) „Kdybys tak chtěl mi ho dát! Ten mohl by stáda mi hlídat, mohl by zametat chlívy a nosit kůzlatům listí! Tu pak žinčici plíval a silná stehna by dostal.“ (Odysseia XVII 223-225)
Řemeslníci „Kdopak by cizince volal –
a ještě si sám proň přišel? Ledaby pocházel z těch, již pracují ve prospěch obce: lékař nemocí zlých neb věštec, tesařský mistr, bohem nadaný pěvec, by zpěvem ducha nám blažil. Jenom takový lid jest volán po širém světě!“ (Odysseia XVII 382-386)
Obchod „Jednou fónický lid tam připlul, proslulý plavbou,
šejdíři, bez počtu tret v své tmavé vezouce lodi.“ (Odysseia XV 415-416), „Nezdá se, hoste, že´s v nějakých závodech vůbec zběhlý, … nýbrž se potloukáš mořem, jsa na lodi s četnými vesly, vůdcem jsa takových plavců, již za svým obchodem jezdí, pamětliv nákladů lodních a po zboží výměnném slídě, sháníš hrabivý zisk“ (Odysseia VIII 159-164)
Peníze „Já však pojal jsem choť, jež z lidí zámožných pošla“
(Odysseia XIV 211) „velký a ohnivzdorný dal vítězi trojnohý kotel, který za dvanáct krav – tak přibližně – cenilo mužstvo, sokovi poraženému však do středu postavil dívku, znalou přemnohých prací – ji cenili za čtyři krávy.“ (Ílias XXIII 702-705) „Druhému velkého býka pak určil, tučného lojem, konečně za třetí výhru půl talentu položil zlata“ (Ílias XXIII 750-751)
Použitá literatura Borecký, B. – Dostálová, R. a kol. 2006: Slovník řeckých
spisovatelů. Praha. Fields, N. 2009: Řecká válečná loď. Praha. Homéra: Ílias, překlad, Úvod a Poznámky O. Vaňorný. Praha 200712. Homérb: Odysseia, překlad a Úvod O. Vaňorný. Praha 200716. Kurz, K. 2006: Mince starověkého Řecka a Říma: antická numismatika. Praha. Mireaux, É 1980: Život v homérské době. Praha. Pečírka, J. (red.) 1979: Dějiny pravěku a starověku I. Praha. Svoboda, L. (red.) 1973: Encyklopedie antiky. Praha.
