Hospodářské dějiny světa

5HD304

Hospodářské dějiny světa

Vznik USA Anglická kolonizace Ameriky • • •

•

• •

•

•

Portugalsko a Španělsko byly první státy, které začaly kolonizovat Ameriku – Anglie se opozdila o celé století (stoletá válka, válka růží) Pokrok přichází za vlády Alžběty I. – osady, které založil Walter Raleigh (1552 – 1618) - Virginie (1584 – 1585) - První osadníci beze stopy zmizeli Rozvoj přichází za vlády Jakuba I. – koloniální expanzi v Americe prosazoval státní sekretář George Baltimore (asi 1580 – 1632) - Roku 1607 byl založen Jamestown - Stále se ztrácejí osadníci – není příliš velký zájem o kolonizování - Nová Anglie – oddělena od jižních osad územím Nového Nizozemí Různé motivy ke kolonizování - Rychlé zbohatnutí – tabák, nikoliv zlato (Glasgow vyrostlo na obchodu s tabákem) - Získání půdy – v Anglii už nešlo získat půdu bez placení - Snaha uniknout před zákonem - Náboženské důvody – puritáni a různé sekty Roku 1667 (po 2. anglo-nizozemské válce) získala Anglie Nový Amsterodam =► New York Různé druhy vlastnictví a správy osad - Osady samosprávné (Massachusetts, Connecticut) – Londýn nezasahoval do jejich správy, osadníci mohli ovlivňovat svůj hospodářsko-politický život - Vlastnické kolonie (Maryland – útočiště katolíků, do roku 1715 byla ve vlastnictví rodiny lorda Baltimora – později se stává královskou kolonií; Severní a Jižní Carolina; Pennsylvania, kterou Karel II. daroval Williamu Pennovi) - Královské kolonie - Podle druhu vlastnictví jmenuje guvernéra: samospráva, vlastník, král - Většina osad se postupně stávala královskými koloniemi – např. Georgie (založena roku 1733 jako poslední z původních 13 amerických kolonií) roku 1752 Roku 1668 byla založena Společnost Hudsonova zálivu - Cílem bylo ovládnout neprobádaná území Kanady – prvním guvernérem společnosti se stal Ruprecht Falcký (1619 – 1682), syn českého krále Friedricha Falckého - Roku 1670 jí Karel II. udělil privilegium na obchod a poskytnul právní nárok na území okolo Hudsonova zálivu – hlavní zisky plynuly z obchodu s kožešinami Ostrovní kolonie v Karibském moři – Jamajka a další menší ostrovy (cukrová třtina) – malá rozloha, obtížná možnost obrany ve válce, choroby

Ekonomika anglických kolonií Sever – Nová Anglie •

• • •

Většina obyvatel anglického původu a puritánského vyznání – příjezd Otců poutníků na lodi Mayflower do Massachusetts roku 1620 Puritánská církev zde byla ztotožněna se státem – perzekuce lidí s jiným vyznáním Vyskytují se zde převážně malé farmy s pečlivě obdělanými pozemky; těžba dřeva, rybolov Rozvinutý obchod – přístav Boston (založen roku 1630)

Střed – New York, New Jersey, Pennsylvania • • • • • •

Pozůstatky Nizozemců, Švédů, Němců (noviny v němčině) Směsice náboženských církví a sekt – tolerance, snášenlivost Smíšená struktura zemědělství – malé farmy vs. velkostatky založené na otrocké práci Dřevo, kožešiny, obilí a jiné suroviny Střediska New York, Philadelphia (založena roku 1682) – obchod a řemeslná výroba Nejpříhodnější podmínky pro průmysl – hutě (Pennsylvania), sklo, látky a jiné zboží

© Otakar Kalenda, 2007

1

5HD304


Jih

• • • •

Zemědělství – velké plantáže a stovky černých otroků Střediska Baltimore (založen roku 1729), Charleston (založen roku 1670) a mnoho menších středisek, která se nemohla rovnat střediskům na severu či ve středu Počet otroků – např. v Severní a Jižní Carolině tvořili 2/3 obyvatel – stále stoupá Každá farma byla samostatnou obchodní jednotkou – proto byla zdejší střediska menší než střediska na severu či ve středu; aristokraté s vysokými životními náklady – při poklesu cen tabáku jich řada upadla do dluhů

Důvody pro odtržení kolonií

• • • •

Sever – obchodníci – proti clům, zákazům a omezování obchodování Jih – plantážníci, kteří byli zadlužení u britských obchodníků – nechtěli platit Střed – „něco mezi“ postoji severu a jihu Londýnská vláda dlouho do života kolonií nezasahovala – změna na počátku 18. stol. v souvislosti s rozvojem národohospodářské doktríny merkantilismu - Podle merkantilismu jsou kolonie zdrojem surovin a odbytištěm výrobků - Záměrné brždění rozvoje průmyslu - Řada zboží byla zařazena mezi produkty, které se směly dovést pouze do VB (+ clo) =► další dovoz (+ další clo) =► zboží bylo dražší

Francouzské nebezpečí v Americe • •

•

•

Osada Port Royal v Novém Skotsku Nová Francie – území od řeky sv. Vavřince po Velká jezera (do pol. 17. stol.) - Kolonizace začala roku 1608, kdy Samuel de Champlain (1567 – 1635) založil Québec, který se stal centrem Nové Francie - Roku 1701 byl založen Detroit - Podnikání jednostranně zaměřeno na obchod s kožešinami Louisiana – území kolem řek Mississippi a Ohio - V letech 1678 – 1682 prošel René Robert de La Salle (1643 – 1687) ze severu na jih kolem řeky Mississippi – území kolem ní (cca 2 mil. km2) prozkoumal, prohlásil majetkem Francie a na počest krále Ludvíka XIV. pojmenoval Louisiana - Velmi řídké osídlení - Roku 1718 byl v ústí Mississippi založen Nový Orleáns – poté byl vybudován pás pevností od Velkých jezer až po Mexický záliv Od tzv. slavné revoluce (1688 – 1689) se odehrávají srážky mezi Francií a Anglií – Karel II. a Jakub II. udržovali dobré vztahy s Francií Ludvíka XIV. – po svržení Jakuba II. nastupuje na anglický trůn vládce Nizozemska a nepřítel Ludvíka XIV. Vilém III. Oranžský a situace se mění - Válka v letech 1689 – 1697 – roku 1697 byl uzavřen mír v Rijswijku – Francie a Anglie si vzájemně uznaly své kolonie - Válka o španělské dědictví – roku 1713 byl uzavřen utrechtský mír – Francie postoupila VB území Acadie (Nový Brunšvik), Newfoundland, Nové Skotsko - Sedmiletá válka – roku 1763 byl uzavřen pařížský mír – Francie ztratila všechny kolonie v Americe – ve prospěch VB ztratila Kanadu, území Louisiany na západ od Mississippi postoupila Španělsku, území Louisiany na východ od Mississippi postoupila VB

Napětí mezi Londýnem a koloniemi od roku 1763 1. fáze •

V koloniích se několikanásobně zvýšil počet obyvatel – tlak na rozšíření území na západ - Londýnská vláda měly obavy, že by se proti kolonistům mohly spojit zbytky Francouzů s Indiány, což by vedlo k dalším srážkám – ve skutečnosti měla obavy, že by ztratila nad kolonisty kontrolu - V říjnu roku 1763 vydána královská proklamace – zákaz kolonistům usazovat se na západ od Appalačského pohoří


2

5HD304 •

• • •


Roku 1764 končí platnost zákona o melase – vysoké clo, které se téměř nevymáhalo (ministerský předseda Robert Walpole byl údajně zapleten do obchodů s pašovaným vínem, tudíž byl k celním únikům „shovívavější“) – nový zákon sice snížil clo (6 pencí =► 3 pence za galon), ale zároveň přitvrdil celní kontroly (pohroma pro pašeráctví) Roku 1765 vydán zákon o kolkovném – ministerský předseda George Grenville prosadil přímé zdanění veškerých tiskovin a úředních listin (musely být opatřeny kolky) posílaných do Ameriky VB vyslala do kolonií vojenský kontingent – výdaje (vyšší daně – nový zákon o melase, zákon o kolkovném) měli platit kolonisté, protože daňoví poplatníci ve VB již byli přespříliš zatíženi Odpor kolonistů proti britské politice - Založení organizace Synové svobody – uzančně jsou považováni za „liberály, kteří stáli na správné straně v boji proti vysokým daním“ vs. ve skutečnosti šlo o teroristickou organizaci (zastrašovali britské úředníky, zničili vilu guvernéra v Bostonu, rabovali) - Bojkot britského zboží v Americe – roku 1766 byl zákon o kolkovném zrušen (ministerský předseda Rockingham), ale zároveň britský parlament přijal tzv. výslovný zákon, podle kterého měl výslovné právo schválit jakýkoliv zákon určený pro kolonie

2 fáze •

• • •

•

Roku 1767 schválil britský parlament tzv. Townshendovy zákony - Uvalena vysoká cla na dovoz některých komodit (sklo, papír, kůže, barvy, čaj) do Ameriky - Výnosy z Townshendových zákonů měly být použity na placení soudců (do té doby byli finančně závislí na kolonistech – často omilostňovali pašeráky) a místních úředníků (do té doby je platily kolonie) - Opětovné uplatňování bojkotu britského zboží v Americe (do roku 1770) – roku 1770 byly Townshendovy zákony zrušeny, kromě cla na čaj Odehrávají se první ozbrojené srážky mezi kolonisty a britskými vojáky – při bostonském masakru roku 1770 zabili britští vojáci 5 lidí Zakládají se Korespondenční výbory – první v Massachusetts – vlastenecká organizace, kterou prošla celá první generace amerických politiků Východoindická společnost, která obchodovala s Indií a Čínou, měla velké zásoby čaje, které bylo nutno prodat – VB zrušila řadu z mnoha cel - Když čaj dorazil do Bostonu, tak byl levnější než čaj prodávaný místními pašeráky - 16. 12. 1773 proniklo pod vedením radikála Samuela Adamse (1722 – 1803) cca 60 osadníků, přestrojených za Indiány (Mohawky), na paluby lodí v bostonském přístavu a vysypalo 342/3 beden s čajem do moře – tzv. bostonské pití čaje Roku 1774 reagovala VB na bostonské pití čaje tvrdými protiopatřeními - Zákon o Québecu – Québec byl připojen k oblastem, kam kolonisté nesměli expandovat - Zrušení svobodomyslné ústavy státu Massachusetts – posíleny britské jednotky; v květnu roku 1774 byl jmenován guvernérem generál Thomas Gage, který převzal velení britských vojsk - Bostonský přístav měl být uzavřen, dokud obyvatelé neuhradí ztrátu (18 000 liber) a nezaručí se, že se podobné výtržnosti nebudou opakovat - Britští důstojníci, kteří by byli postaveni před soud za vraždu při výkonu povolání, měli být souzeni ve VB (předpokládalo se, že britské soudy k nim budou „shovívavější“)

Boj za nezávislost 1 fáze •

•

V září roku 1774 se v Philadelphii sešli zástupci 12 osad (kromě Georgie) – 1. kontinentální kongres – radili se, jak společně postupovat vůči zvůli VB - Výzva k bojkotu britského zboží a zakládání ozbrojených milicí - Deklarace práv a stížností osad – požadavek odvolání nespravedlivých zákonů a samosprávy Od roku 1775 se odehrávají ozbrojené srážky milicí s britskými vojáky - Roku 1775 vybudovali osadníci tajné skladiště zbraní v Concordu (Massachusetts) – britští vojáci, kteří se ho pokusili zničit, byli 19. 4. 1775 u Lexingtonu přepadeni farmářskou milicí a zahnáni do Bostonu – počátek boje za nezávislost


3

5HD304 •

• • •


Bezprostředně po Lexingtonu se v Philadelphii sešli zástupci 13 osad – 2. kontinentální kongres - Výzva k urychlenému budování milicí - Jednotky kolem Bostonu byly prohlášeny americkou kontinentální armádou – 15. 6. 1775 byl jmenován vrchním velitelem plantážník z Virginie George Washington (1732 – 1799) 17. 6. 1775 se střetly oddíly americké armády s britskými vojáky o (výšiny u Bostonu) Bunker Hill – britští vojáci s velkými ztrátami zvítězili a prorazili obklíčení Bostonu 4. 7. 1776 byla kongresem přijata Deklarace nezávislosti Spojených států amerických – jejím autorem byl Thomas Jefferson (1743 – 1826) 19. 9. a 7. 10. 1777 zvítězila americká armáda v bitvě u Saratogy

2 fáze •

•

•

• • •

•

15. 11. 1777 byla kongresem přijata první ústava USA – Články konfederace - Nejvyšším zákonodárným a výkonným orgánem se stal jednokomorový Kongres – jednotlivé státy vyslaly po jednom zástupci - Nebyla zajištěna existence silné centrální vlády – silné pravomoci jednotlivých států – Kongres nemohl vypsat daně, splácet státní dluh, zřídit armádu, trestat ty, kdo porušovali zákony, donutit jednotlivé státy, aby dodržovaly smlouvy s cizinou - Důležité rozhodnutí muselo být schváleno většinou 9/12 hlasů – z toho důvodu vstoupila ústava v platnost až 1. 3. 1781 Zpráva o americkém vítězství u Saratogy se v prosinci roku 1777 dostala do Francie, kde byla oslavována jako francouzské vítězství - Francouzská pomoc před Saratogou – květen roku 1776 – 14 lodí s válečnými dodávkami (odtud pocházela většina střelného prachu Američanů v prvních válečných letech) - 6. 2. 1778 byly podepsány 2 smlouvy mezi USA a Francií o Smlouva o přátelství a obchodu – Francie uznala USA a nabídla jí obchodní výhody o Smlouva o spojenectví - V červnu roku 1778 ostřelovala VB francouzské lodě – vypukla válka mezi Francií a VB - Francie slíbila Španělsku, že mu pomůže získat území, jehož se v předešlé válce zmocnila VB (včetně Gibraltaru) – roku 1779 vstoupilo Španělsko jako spojenec Francie (ne USA) do války - Roku 1780 vypověděla VB válku Nizozemsku, které trvalo na výnosném obchodu s Francií a USA Koncem roku 1778 se těžiště britských vojenských akcí přesunulo na jih - 12. 5. 1780 vydal americký generál Benjamin Lincoln město Charleston – vzdalo se cca 5500 obránců, což představovalo největší americkou ztrátu v jedné operaci během války - 28. 9. – 19. 10. 1781 se odehrála rozhodující bitva u Yorktownu ve Virginii – britské jednotky byly na souši obklíčeny a francouzské loďstvo zablokovalo přístupy z moře – britský velitel, lord Charles Cornwallis (1738 – 1805), kapituloval Roku 1782 opustili Britové všechny americké přístavy kromě New Yorku 3. 9. 1783 byl uzavřen versailleský mír – severní hranici USA tvořila Velká jezera, západní hranici tvořila řeka Mississippi, jižní hranici tvořila Florida (odstoupena Španělsku); VB si ponechala pouze Kanadu Roku 1787 se pod předsednictvím George Washingtona sešel ústavodárný kongres, aby na základě federativního principu provedl revizi ústavy - V září roku 1787 byl text nové ústavy zformulován – hlavním tvůrcem byl James Madison (1751 – 1836) – 4. 3. 1789 vstoupila ústava v platnost a platí se změnami dodnes - Nejvyšším orgánem zákonodárné moci se stal dvoukomorový Kongres o Dolní komora – Sněmovna reprezentantů o Horní komora – Senát - Nejvyšším orgánem výkonné moci se stal prezident s volebním obdobím 4 roky - Volební právo bylo omezeno censem - Nejvyšším orgánem soudní moci se stal Nejvyšší soud Roku 1789 byl prvním prezidentem USA zvolen George Washington (1. období 1789 – 1793; 2. období 1793 – 1797)


4

5HD304


Použité zdroje • • • • • • •

SOUKUP, Jaromír: Přednáška z předmětu 5HD304, 15. 10. 2007, 12:45 – 14:15 TINDALL, George, B., SHI, David, E.: USA, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 1994, ISBN 80-7106-088-7 Encyklopedický slovník, Praha, Odeon, 1993, ISBN 80-207-0438-8 Oxfordský slovník světových dějin, Praha, Academia, 2005, ISBN 80-200-1054-8 Encyklopedie Zeměpis světa, Aktualizované vydání k roku 2000, Praha, Columbus, 1999, ISBN 80-901727-6-8 Wikipedie, otevřená encyklopedie, WWW: Materiály k předmětu 5HD213, WWW:

Aktualizováno 19. 1. 2008


5

Hospodářské dějiny světa

Recommend Documents