Hospodářská strategie České republiky 2015 - 2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky relevantní dokumenty a vytvořit řídící strategii, který bude v souladu s cíli vládní koalice a zároveň bude schopna fungovat jako vedoucí dokument hospodářské politiky včetně zmapování nároků na jednotlivé resorty. Hospodářská politika zároveň nemůže být vytržena z kontextu celkového rozvoje společnosti – vždy musí respektovat i další pilíře rozvoje: sociální a environmentální.
1. Proč je hospodářská strategie potřebná? Popis současného stavu: Česká ekonomika prošla ekonomickou recesí, která se projevila propadem reálného produktu a nárůstem nezaměstnanosti. Negativní vývoj ekonomiky přitom ovlivnil i další oblasti života v České republice. Současné hospodářské oživení je pouze slabé a je třeba ho výrazněji podpořit. Detailní popis současného stavu bude součástí samotné hospodářské strategie. Základní charakteristiku stavu české ekonomiky dokládají některé klíčové statistiky:
Reálný hrubý domácí produkt klesl nejen v roce 2009, ale také v letech 2012 – 2013, proces reálné konvergence české ekonomiky se zastavil – v letech 2010 – 2012 Česká republika dosahovala 81 % průměru HDP zemí EU na jednoho obyvatele v paritě kupních sil, počet registrovaných nezaměstnaných vzrostl z 297,9 tisíc osob (v červnu 2008) na 629,3 tisíc osob (v lednu 2014), zároveň se zvyšuje počet dlouhodobě nezaměstnaných, míra výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti v posledním čtvrtletí minulého roku dosáhla více jak 42 %, obecná míra nezaměstnanosti mladých osob (ve věku 15 -24 let) se z 10,3 % (koncem roku 2008) zvýšila na 19,5 % (koncem roku 2013), konkurenceschopnost České republiky se zhoršuje. V Globálním indexu konkurenceschopnosti 2013 – 2014 dosáhla Česká republika 46. místo ze 148 zemí světa, přičemž v období 2008-2009 dosahovala 33. místo. Hlavní příčinou poklesu umístění ČR v posledních letech je nekvalita veřejných institucí a nedůvěra občanů v politiky, procento obyvatelstva ohroženého rizikem chudoby a sociálního vyloučení je sice v České republice dle oficiálních statistik jedno z nejnižších v rámci EU, mnoho osob ovšem výší svých příjmů překračuje hranici kritéria pouze mírně (60 % národního příjmového mediánu) – a to často pouze kvůli sociálním dávkám, podle hodnoty Indexu lidského rozvoje dosahuje Česká republika 28. příčku ze 186 zemí. Její pozice se však dlouhodobě nezlepšuje. 1
2. Cíl hospodářské strategie Vláda České republiky si je vědoma přetrvávajících problémů české ekonomiky, které se negativně projevují i v jiných oblastech české společnosti, a proto se rozhodla zpracovat hospodářskou strategii, která by měla nastínit nutné kroky k obnově udržitelného hospodářského růstu, zvýšení zaměstnanosti a posílení konkurenceschopnosti.
Obnova udržitelného hospodářského růstu, zvýšení zaměstnanosti a posílení konkurenceschopnosti České republiky.
Rámec hospodářské strategie
zaměstnanost
hospodářský růst
konkurenceschopnost
Základní vymezení strategie je dáno programovým prohlášením koaliční vlády. Hospodářská strategie se bude zaměřovat zejména na prorůstová opatření a zaměstnanost, konsolidaci služeb ve veřejném zájmu a sledování principů udržitelného rozvoje. Dosahování hospodářského růstu, vysoké zaměstnanosti a konkurenceschopnosti jsou cíle, které jsou navzájem propojené a nelze je od sebe oddělovat. U zaměstnanosti nelze 2
opomenout, že nejde o pouhý počet pracovních míst, ale také o jejich kvalitu. Hospodářský růst, vysoká zaměstnanost a konkurenceschopnost následně umožní i dosahování vysoké úrovně sociálního soudržnosti. Zvyšování konkurenceschopnosti však musí být založeno na principech udržitelného růstu a specifickém postavení české ekonomiky v mezinárodním kontextu, nikoliv na různých formách sociálního dumpingu. Hospodářský růst musí nutně respektovat i hledisko environmentální. Pouze při zohlednění všech tří pilířů – hospodářského, sociálního a environmentálního – lze dosáhnout udržitelného rozvoje České republiky. V rámci Hospodářské strategie České republiky 2015 – 2020 bude specifikováno přibližně deset klíčových opatření, která povedou ke splnění jejího základního cíle, a to k obnově udržitelného hospodářského růstu, vysoké zaměstnanosti a posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky. Jedním z prvních kroků přípravy hospodářské strategie bude provedení analýzy relevantních současných i minulých strategií, které se zabývají českou ekonomikou (např. Národní program reforem ČR, Konvergenční program, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Opatření MPO na podporu hospodářského růstu ČR, Koncepce podpory malých a středních podnikatelů 2014-2020, Národní protikrizový plán, Strategie hospodářského růstu apod.), ale také strategií na evropské úrovni (zejména Evropa 2020).
3. Organizační zajištění hospodářské strategie České republiky Tvorba strategie bude svěřena nově vytvořené Pracovní skupině pro hospodářskou strategii, která bude spadat pod reformovanou Radu vlády pro udržitelný rozvoj. Základní motivací tohoto organizačního nastavení je snaha zajistit, aby příprava probíhala transparentně v rámci široké platformy a byli k ní přizváni všichni relevantní aktéři. Neúspěch minulých hospodářských strategií byl často způsoben již nevhodným způsobem jejich přípravy a jednostranným procesem schvalování. Tomu je třeba se při přípravě nové hospodářské strategie vyhnout. Příprava Hospodářské strategie České republiky bude zpracována v souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií. Návrh struktury:
Rada vlády pro udržitelný rozvoj
Výbor pro udržitelnou ekonomiku (nahrazuje NERV)
Pracovní skupina pro hospodářskou strategii
Výbor pro kontrolu implementace strategií
3
Rada vlády pro udržitelný rozvoj - od června 2014 bude fungovat nově pod Úřadem vlády a bude naplňovat jeho nadresortní koordinační roli v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Výbor pro udržitelnou ekonomiku - od června 2014 nahrazuje funkci dřívějšího NERVu, koordinuje resorty v oblasti hospodářských politik, - zahrnuje široké spektrum aktérů a funguje jako nástroj pro širokou konzultaci přípravy hospodářské strategie – nutné je zajištění reprezentativity a účasti všech resortů a státních institucí na odpovídající úrovni. Členy Výboru budou i zástupci sociálních partnerů. Pracovní skupina pro hospodářskou strategii - skupina pověřená přípravou hospodářské strategie, - v rámci pracovní skupiny budou existovat podskupiny zaměřené na jednotlivé oblasti strategií se zastoupením sociálních partnerů. Výbor pro kontrolu implementace strategií - stálý výbor, který bude zajišťovat soulad strategií na všech úrovních a sledoval jejich plnění resorty.
4. Harmonogram (návrh) červen 2014 pod Radou vlády pro udržitelný rozvoj bude vytvořena Pracovní skupiny pro hospodářskou strategii září 2014 předložení první verze návrhu Hospodářské strategie ČR Výboru pro udržitelnou ekonomiku listopad 2014 schválení strategie Výborem a Radou a prezentace strategie od roku 2015 kontrola implementace strategie v rámci Výboru pro kontrolu implementace strategií (také součást rady vlády pro udržitelný rozvoj)
5. Pracovní skupina pro hospodářskou strategii Jedná se o skupinu, jejímž cílem bude příprava samotného návrhu hospodářské strategie České republiky.
4
Metodicky bude Pracovní skupinu řídit její předseda nebo předsedkyně. Pracovní skupina se bude členit na jednotlivé podskupiny zaměřené na jednotlivé oblasti. V čele každé podskupiny bude garant dané oblasti, jednotlivé oblasti se pod metodickým vedením předsedy či předsedkyně budou navzájem prolínat. Složení Pracovní skupiny bude opět ctít zásadu co nejširšího zapojení všech relevantních partnerů. Jednotlivé podskupiny budou mít takové personální složení, aby při přípravě strategie byly respektovány všechny tři pilíře udržitelného rozvoje, tj. ekonomický, sociální i environmentální. Je nadmíru žádoucí, aby i zástupci sociálních partnerů navrhli své zástupce do jednotlivých podskupin. Návrh členění Pracovní skupiny pro hospodářskou strategii: Předseda/Předsedkyně Pracovní skupiny pro hospodářskou strategii …...
Prorůstová opatření garant/ka: Veřejné finance garant/ka: Podpora podnikání garant/ka: Trh práce garant/ka: Vztahy k Evropské unii garant/ka: Legislativní oblast garant/ka: Institucionální prostředí garant/ka:
Vypracovali: PhDr. Anna Kárníková, doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D., Mgr. Miroslav Jašurek Odbor poradců a poradkyň předsedy vlády
5
Příloha 1 vývoj reálného HDP 8,0 6,0
5,7
4,0
3,1 2,5 1,8
%
2,0 0,0 -2,0
-1,0
-0,9
2012
2013
-4,0 -4,5 -6,0 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: ČSÚ
počet evidovaných nezaměstnaných 600
566,6 529,7
tisíce
400
505,6
505,9
2011
2012
473,4
500 388,9 324,5 300
200
100
0 2007
2008
2009
2010
2013
Pramen: MPSV, roční průměry
6
míra výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti 60,0 55,0 50,0
%
45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Pramen: Eurostat, čtvrtletní data
obecná míra nezaměstnanosti - celková a mladých osob 25,0
20,0
%
15,0
10,0
5,0
0,0 2007
2008
2009
2010 15-24 let
Pramen:
2011
2012
2013
15-64 let
Eurostat, čtvrtletní data
7
Pořadí
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
The Global Competitiveness Index 2013-2014 Země Pořadí
Švýcarsko Singapur Finsko Německo Spojené státy Švédsko Hong Kong Nizozemí Japonsko Spojené království Norsko Tchaj-wan Katar Kanada Dánsko Rakousko Belgie Nový Zéland Spojené arabské emiráty Saudská Arábie Austrálie Lucembursko Francie
24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46.
Země
Malajsie Jižní Korea Brunej Izrael Irsko Čína Portoriko Island Estonsko Omán Chile Španělsko Kuvajt Thajsko Indonésie Ázerbájdžán Panama Malta Polsko Bahrajn Turecko Mauricius
Česká republika
Pramen: World Economic Forum Globální index konkurenceschopnosti hodnotí 12 pilířů konkurenceschopnosti, kterými jsou: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdraví a základní vzdělání, vyšší vzdělání a odborná příprava, efektivita trhu zboží, efektivita trhu práce, sofistikovanost finančního trhu, technologická připravenost, velikost trhu, sofistikovanost podnikání, inovace.
8
% z celkové populace
60,0 50,0 40,0 30,0 20,0
15,0 15,4 15,6 17,2 18,4 18,5 19,0 19,1 19,6 19,6 20,5 21,6 23,1 23,4 24,1 24,8 25,3 26,7 27,1 28,2 29,4 29,9 32,4 32,5 34,6 36,2 41,7 49,3
riziko chudoby a sociálního vyloučení - 2012
10,0 Nizozemí Česká republika Švédsko Finsko Lucembursko Rakousko Dánsko Francie Německo Slovinsko Slovensko Belgie Malta Estonsko Spojené království EU-28 Portugalsko Polsko Kypr Španělsko Irsko Itálie Maďarsko Litva Řecko Lotyšsko Rumunsko Bulharsko
0,0
Pramen: Eurostat (Irsko – data za rok 2011)
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 7. 9. 10. 11. 12. 13. 13.
Human Develpoment Index 2012 Země Pořadí Země Norsko 15. Dánsko Austrálie 16. Izrael Spojené státy 17. Belgie Nizozemí 18. Rakousko Německo 18. Singapur Nový Zéland 20. Francie Irsko 21. Finsko Švédsko 21. Slovinsko Švýcarsko 23. Španělsko Japonsko 24. Lichtenštejnsko Kanada 25. Itálie Jižní Korea 26. Lucembursko Hong Kong 26. Spojené království Česká republika Island 28.
Pramen: Human Development Report 2013 Human Development Index v sobě zahrnuje průměrnou očekávanou délku života, úroveň vzdělanosti a životní úroveň.
9
