hospodářská a sociální soudržnost Regionální operační programy jako nástroj podpory cestovního ruchu v ČR

hospodářská a sociální soudržnost

regionální studia

*01 | 2010

czech regional studies

Regionální operační programy jako nástroj podpory cestovního ruchu v ČR Regional operational programs as an instrument of tourism support in the Czech Republic Jiří Vystoupil | [email protected] Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy Martin Šauer | [email protected] Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy

ABSTRAKT V souvislosti s implementací strukturální politiky v ČR dochází k výraznému posílení podpory rozvoje cestovního ruchu v regionech. V průběhu současného programového období 2007 – 2013 jsou investovány do cestovního ruchu rekordní objemy finančních prostředků. Jde tedy o jedinečnou příležitost zlepšit konkurenceschopnost našeho cestovního ruchu. Příspěvek se snaží vyhodnotit první dva roky realizace regionálních operačních programů, jakožto nejvýznamnějšího nástroje podpory cestovního ruchu. Autoři se zaměřují na věcné a územní souvislosti alokace podpory cestovního ruchu. Taktéž se snaží nastínit doporučení pro efektivnější využití těchto prostředků ve zbývajícím období.

KLÍČOVÁ SLOVA: cestovní ruch, regionální rozvoj, strukturální fondy EU, veřejná podpora

KEYWORDS: tourism, regional development, structural funds EU, public support

Úvodem Systémová veřejná podpora cestovního ruchu nemá v České republice dlouhou tradici. Její počátky lze datovat až po roce 1995. Deklarace veřejné podpory cestovního ruchu se postupně objevuje ve Strategii regionálního rozvoje ČR (1999), ve Strategiích regionálního rozvoje jednotlivých krajů ČR (1999-2000), v konzultačním dokumentu SOP Cestovní ruch, v Národním rozvojovém plánu ČR (1999-2000), později v první Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR (2001)1, následně v SROP na léta 2001-2006, v Programech rozvoje cestovního ruchu jednotlivých krajů ČR (2001-2004), následně na národní úrovni v aktualizované Koncepci politiky cestovního ruchu ČR (2004-2007) a v současné Koncepci státní politiky cestovního ruchu na léta 2008-2013, nejnověji na národní úrovni v Integrovaném operačním programu na období 2008-2013 a na regionální úrovni v Regionálních operačních programech regionů soudržnosti NUTS II na období 2007-2013 (dále jen ROP). Ty se v období 2007-2013 1 – Zde prvně navrženy konkrétní nástroje podpory cestovního ruchu jako např. Státní program podpory cestovního ruchu

stávají nejvýznamnějším nástrojem veřejné podpory cestovního ruchu v celé historii České republiky. Na co byly prostředky z ROP v podpoře cestovního ruchu v období 2007-2009 využívány a jak je lze efektivně využít ve zbývajícím období 2010-2013, se snaží nalézt první odpovědi tento příspěvek.

Problematika cestovního ruchu v regionálních operačních programech V programovém období 2007-2013 plánuje Česká republika pomocí regionálních operačních programů podpořit rozvoj regionů celkovou částkou kolem 5 491 mil. euro, což činí při současném kurzu 27 Kč k euru téměř 150 mld. Kč. Tyto prostředky nejsou a nebudou přerozdělovány centrální vládou a jednotlivými ministerstvy (k tomu jsou učeny zejména operační programy a Integrovaný operační program), ale hospodaří s nimi přímo regiony soudržnosti NUTS II prostřednictvím svých rad regionální soudržnosti. Základní priority, kam mají směřovat prostředky na projekty, stanovily regiony soudržnosti ve svých regionálních operačních programech (dále jen ROP). Srovnáme-li obsahovou strukturu existujících 7 ROP, pak ji lze schematicky vyjádřit následovně. Z Tabulky č. 1 je patrná do značné míry jednotná metodika tvorby ROP, která vymezila z logiky věci „standardní“ základní problémové okruhy (priority) na regionální úrovni jako jsou dopravní dostupnost, resp. dopravní infrastruktura, rozvoj měst a venkovských sídel, cestovní ruch a prosperita regionu. Z následující srovnávací tabulky je dále patrné, že cestovní ruch jako jednu ze svých priorit vymezilo 6 ROP, pouze Moravskoslezsko zařadilo cestovní ruch do priority Podpora prosperity regionu. Zároveň můžeme z tabulky vyčíst, jaký relativní význam ve struktuře ROP byl cestovnímu ruchu určen (z hlediska výše plánovaných finančních dotací). Ty se v programovém období 2007-2013 blíží 1 mld. euro (977 mil. euro). Vyjádřeno v Kč při aktuálním kurzu asi 27 Kč za euro to činí celkově kolem 26 374 mil. Kč. Připočteme-li možnosti získání dalších dotací pro projekty s významným akcentem na cestovní ruch (např. budování cyklostezek, výstavba vol-

38

regio_study_01_2010.indd 38

14.10.2010 16:32:44

*01 | 2010


Priorita


regionální studia

Region soudržnosti NUTS II

Dostupnost center (dopravy) Rozvoj měst a obcí Cestovní ruch

SČ

JZ

SZ

SV

JV

SM

MS

x x x

x x x

x x x x

x x x

x x x

x

x x

Podpora prosperity regionu

x x

Rozvoj podnikatelského prostředí

x

Technická pomoc

x

x

x

x x

x

x

x

Tabulka č.1: Priority v Regionálních operačních programech Zdroj: Programové dokumenty ROP na období 2007-2013

Priorita

Region soudržnosti NUTS II

Předpokládaná podpora v mil. euro

% finančních prostředků z ROP

Cestovní ruch

Střední Čechy

118,3

17,9

Rozvoj cestovního ruchu

Jihozápad

145,8

20,0

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Severozápad

167,8

19,1

Cestovní ruch

Severovýchod

169,9

22,0

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Jihovýchod

157,5

19,0

Cestovní ruch

Střední Morava

143,1

18,5

Rozvoj cestovního ruchu (opatření)

Moravskoslezsko

74,4

8,8

976,8

17,9

ROP celkem

Tabulka č.2: Priorita Cestovní ruch v Regionálních operačních programech Zdroj: Programové dokumenty ROP na období 2007-2013

nočasových zařízení pro obyvatelstvo regionálních středisek a venkovských obcí), odhadem asi 100 mil. euro, tj. celkem asi 29-30 mld. Kč připadá na všechny aktivity a projekty cestovního ruchu v ČR (vyjma Prahy) z regionálních operačních programů. Připočítáme-li další stovky milionů Kč ze současných dalších operačních programů a z programů přeshraniční spolupráce, lze hovořit až o 31 mld. Kč pro veřejnou podporu cestovního ruchu v období let 2007-2013. V ročním vyjádření tak lze hovořit o podpoře cestovního ruchu za téměř 4,5 mld. Kč. Ve srovnání s minulým obdobím 2000-2006, kdy lze veřejnou podporu z národních a krajských prostředků odhadovat v ročním průměru řádově kolem 900 mil. Kč (Státní program podpory cestovního ruchu, Program rozvoje venkova, dále prostředky Ministerstva dopravy a životního prostředí, Společný regionální operační program, program přeshraniční spolupráce PHARE, aj.), je patrné obrovské navýšení prostředků veřejné podpory rozvoje cestovního ruchu (téměř pětinásobně).

Analýza podpory cestovního ruchu v ROP v letech 2007 - 20092

Celková věcná a druhová struktura projektů cestovního ruchu V předešlých částech byl stručně analyzován význam cestovního ruchu v sedmi ROP, a to z hlediska vyčleněné finanční podpory. Nyní se podívejme, jak v těchto souvislostech probíhal dosavadní proces schvalování projektů cestovního ruchu podle jeho druhové struktury v územní podrobnosti 13 krajů ČR3, a to v období prosinec 2007 - říjen 2009. Do následující přehledové analýzy byly vzaty všechny schválené (podpořené) projekty v prioritách a opatřeních cestovního ruchu jednotlivých ROP, resp. jako dílčí priority v jiných prioritách, a dále další projekty z priorit Dostupnost center 2 – Tato kapitola je upravenou verzí pracovního příspěvku dílčího výstupu grantového projektu WD-37-07-2 (Vystoupil, Šauer, 2010) 3 – Statistická data o počtu projektů a jejich finanční dotace byla zpracována v rámci probíhající diplomové práce posluchačky ESF MU R.Obadálkové

39


14.10.2010 16:32:44


regionální studia


*01 | 2010

a Rozvoj měst a obcí, které měly rovněž významnou souvislost s rozvojem cestovního ruchu.

center, 3 zimní stadiony a golfová infrastruktura, 7 odpočinkových zón a parků, aj.

Schválené (podpořené) projekty byly pro podrobnější analýzu rozděleny ve věcné logice do následujících jedenácti oblastí cestovního ruchu (blíže Vystoupil, Holešinská, Kunc, Šauer, 2007):

3) Celkem 181 projektů výstavby a rekonstrukce ubytovacích zařízení v celkové finanční dotaci 3,14 mld. Kč (24,7 %) při průměrné dotaci 17,3 mil. Kč na 1 projekt - v tom např. výstavba 51 nových a rozšíření či modernizace 39 hotelových zařízení, výstavba 35 nových a modernizace 18 penzionů, výstavba 7 kempů, 9 chat a bungalovů, 11 venkovských ubytování (farmy, dvory), 2 turistických ubytoven a 2 motelů. Počet nových a rekonstruovaných lůžek ve všech uvedených zařízeních lze odhadovat kolem 5 - 6 tisíc.

1) produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace 2) ubytovací zařízení 3) sportovně - rekreační infrastruktura a zařízení 4) muzea, galerie 5) kulturně – historické památky pro cestovní ruch 6) cyklostezky, lyžařské trasy 7) lázeňská infrastruktura 8) ZOO 9) rozhledny 10) turistická informační centra 11) technická infrastruktura pro cestovní ruch V následujícím srovnávacím textu a v níže uvedených Tabulkách č. 2–4 byla provedena stručná srovnávací analýza schválených projektů podle jednotlivých krajů ČR (počty a finanční dotace projektů). Celkem bylo do analýzy vzato 664 projektů s celkovou finanční podporou 12,83 mld. Kč (při průměrné dotaci 19,3 mil. Kč na 1 projekt). V celkovém souhrnu lze konstatovat následující skutečnosti: 1) Celkem 140 schválených projektů tvorby produktů cestovního ruchu, jejich marketingu a propagace v celkové finanční dotaci 774 mil. Kč (6 % z celkové podpory ROP) při průměrné dotaci 5,5 mil. Kč na 1 projekt. Z toho na projekty celokrajského významu připadalo celkem 32 projektů (23 % ze všech) s finanční dotací 398,5 mil. Kč (51,5 % všech dotací) při průměrné dotaci 10,5 mil. Kč na 1 projekt. Dosavadní vysoká podpora „myslícím“ projektům je zcela určitě pozitivním faktem; určitým problémem je zde určení podílu na skutečnou tvorbu turistických produktů na jedné straně a podílu na marketing a propagaci do určité míry obecně pojatých a „fiktivních“ produktů na straně druhé (expertní odhad hovoří o poměru 30:70). Druhým problémem je otázka, zda mají kraje investovat vysoké částky do marketingu a propagace svých regionálních produktů, absentuje zde určitě spolupráce, koordinace a zejména finanční podíl ze strany agentury CzechTourism (např. z prostředků Integrovaného operačního programu). Ušetřené prostředky by mohly být racionálněji věnovány rozvoji činnosti regionálních a krajských agentur cestovního ruchu. 2) Celkem 146 projektů sportovně - rekreačních zařízení a infrastruktury v celkové finanční dotaci 4 mld. Kč (31,5 % z celkové podpory všech ROP) při průměrné dotaci 27,5 mil. Kč na 1 projekt - celkem podpořena výstavba či modernizace 36 sportovně-rekreačních areálů, 17 multifunkčních sportovních center a hal, 23 zařízení pro volnočasové aktivity, 15 koupališť a bazénů, 17 zařízení a infrastruktury pro zimní lyžování, 15 relax - a wellness

4) Oprava či rekonstrukce 53 kulturně - historických památek pro cestovní ruch s celkovou finanční dotací 1,2 mld. Kč (9,6 %) při průměrné dotaci 23,2 mil. Kč na 1 projekt v tom například 11 zámků, 6 památek v historických centrech4, 5 hradů či jejich zřícenin, 10 církevních památek, 5 zámeckých parků, aj. 5) Výstavba či rekonstrukce 55 muzeí a galerií, resp. společenských kulturních center v celkové finanční dotaci 1,99 mld. Kč (15,5 %) při průměrné dotaci 36,0 mil. Kč na 1 projekt. V relativním srovnání jde o nejdražší projekty ze všech. To je ovlivněno výstavbou některých nových „velkoprojektů“ v Ústeckém kraji (blíže viz Tabulka č. 3). 6) Realizace 49 projektů výstavby cyklostezek, resp. lyžařských tras v celkové finanční dotaci 562 mil. Kč, s odhadovanou délkou 450 - 500 km. 7) Z ostatních druhů zařízení cestovního ruchu byla podpořena například výstavba 6 rozhleden, 5 projektů zařízení ZOO, 9 projektů lázeňské infrastruktury, 7 projektů výstavby a modernizace turistických informačních center, resp. 10 projektů dopravní a technické infrastruktury cestovního ruchu. V celkovém srovnání je zarážející dosud velmi nízká podpora rozvoje TIC, páteřních kamenů organizační struktury cestovního ruchu u nás, podobně i výstavba rozhleden, významných a užitečných turistických atraktivit a jedněch z nejoblíbenějších návštěvních cílů u nás i v Evropě. 8) Celkovou druhovou strukturu dosud schválených projektů lze považovat za poměrně vyváženou, odráží v podstatě reálnou potřebu investic především do sportovně – rekreační a kulturně-rekreační infrastruktury a zařízení a do zkvalitnění služeb ubytovacích zařízení pro vyšší příjmové skupiny domácích a zahraničních návštěvníků.

4 – Velké projekty rekonstrukce a regenerace rozsáhlejších historických center zde nejsou zahrnuty

40


14.10.2010 16:32:44

*01 | 2010


Název projektu


regionální studia

výše podpory v mil. Kč

1

Rekonstrukce muzea v Ústí nad Labem (UL)

337,6

2

Chrám chmele a piva v Žatci (UL)

211,4

3

Sportovní centrum Trutnovska (HK)

190,8

4

Muzeum cukrovarnictví v Dobrovicích (SČ)

165,1

5

Infrastruktura lázní Bělohrad (HK)

159,7

6

Sportovní a relaxační centrum Rychnovska (HK)

142,1

7

Svatostánek českého vinařství v Litoměřicích (UL)

141,9

8

Africké a asijské expozice ZOO v Plzni (PL)

124,9

9

Rekreační a sportovní areál v Javorníku (PA)

116,6

10

Revitalizace vrchu Háj v Aši (KV)

114,9

11

Centrum vodní zábavy ve Kdyni (PL)

113,4

12

Sportovní centrum v Chodově (KV)

104,9

13

Letiště Ostrava v Mošnově (MS)

103,4

14

Výstavba areálu zimního stadionu v Plzni (PL)

100,9

15

Wellness hotel Alexandria v Luhačovicích (ZL)

100,0

Tab. 3: 15 „nejdražších“ projektů cestovního ruchu (říjen 2007-listopad 2009) Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy

1

Jihočeský

16

26

18

4

18

1

1

Plzeňský

6

1

14

11

8

9

Karlovarský

6

3

2

2

Ústecký

5

8

2

4

1

1

51

1

2

86

1

53

2

15

1

1

Liberecký

5

4

7

2

3

Královéhradecký

4

8

12

4

1

Pardubický

6

8

17

6

3

4

Vysočina

16

17

9

3

3

7

Jihomoravský

32

40

15

2

6

17

1

2

Olomoucký

7

22

11

6

5

3

3

1

Zlínský

7

21

19

1

3

2

1

Moravskoslezský

Celkem

9

technická infrastruktura pro cestovní ruch

4

Turistická informační centra

8

ZOO

7

rozhledny

cyklostezky, lyžařské trasy

4

lázeňská infrastruktura

kulturně-historické památky pro cestovní ruch

18

ubytovací zařízení

Středočeský

Kraj

Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace

muzea, galerie

sportovně-rekreační infrastruktura

typ projektu

2

1 1

1

1

21

2

26

1

33

2

46 55

1 1

2

118

2

61

1

55

4

11

20

4

1

2

2

44

Celkem

140

183

147

55

53

49

9

6

5

7

10

664

%

21,1

22,1

8,0

8,3

27,6

1,5

0,9

1,2

0,8

1,1

1,4

100,0

5,5

17,5

28,1

36,2

23,2

11,5

35,0

4,9

48,1

10,8

31,7

19,3

průměrná cena projektu v mil. Kč

Tab. 4: Schválené projekty na podporu rozvoje cestovního ruchu v ROP NUTS II ČR říjen 2007 - listopad 2009 Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy

41


14.10.2010 16:32:45

*01 | 2010




rozhledny

ZOO



Celkem

Středočeský

102,944

154,443 192,648 357,595

131,962

173,118

0

5,78

0

0

0

1118,49

Jihočeský

42,786

250,805 451,242

292,695

12,026

0

8,406

0

3,9

0

1085,56

Plzeňský

75,308

118,267

261,565 134,101

119,898

30,247

41,993

5,591

124,911

3,087

0

914,968

Karlovarský

15,134

82,857

219,792

89,469

0

0

52,675

0

0

0

0

459,927

Ústecký

14,142

153,752

90,333 739,324

0

10,148

0

0

0

0

12,092

1019,791

Liberecký

37,458

79,17

24,679

97,773

12,4

0

0

6,39

0

64,479

449,416


Kraj

127,067

muzea, galerie



typ projektu Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace


regionální studia

23,7

Královéhradecký

39,964

285,387 552,687 160,026

81,047

0

159,707

0

31,66

8,88

57,227

1376,585

Pardubický

26,088

223,701 535,903

193,27

54,751

62,76

0

0

0

18,152

0

1114,625

Vysočina

71,179

243,964 227,108

57,005

62,374

127,585

0

0

0

0

0

789,215

636,409

317,69

14,096

201,933

117,654

2,227

5,001

45,00

0

58,846

1529,03

Jihomoravský

130,174

Olomoucký

58,204

311,315

231,006

75,261

71,511

7,297

43,721

4,647

0

7,001

14,786

824,749

Zlínský

72,826

431,868 458,326

3,247

112,576

4,142

14,241

0

29,325

0

0

1126,551

Moravskoslezský

87,324

231,366 469,094 119,578

2,81

5,014

0

0

0

0

109,58

1024,766

Celkem

773,531

41,02

317,01

12833,673

0,3

2,5

100,0

%

3203,304 4134,461 1991,351 1229,33

6,0

25,0

32,2

15,5

9,6

562,391 314,564 29,425 237,286 4,4

2,5

0,2

1,8

Tab. 5: Dotace schválených projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu v ROP NUTS II ČR říjen 2007 - listopad 2009 Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy

19,2

5,8

Jihočeský

2,7

9,6

25,1

5,9

16,3

12,0

8,4

Plzeňský

5,4

10,8

32,7

14,9

20,0

30,2

Karlovarský

2,5

27,6

109,9

44,7

Ústecký

2,8

19,2

45,2

184,8

Liberecký

7,5

19,8

18,2

12,3

32,6

10,0

35,7

46,1

40,0

81,0

Pardubický

4,3

28,0

31,5

32,2

18,3

15,7

Vysočina

4,4

14,4

25,2

19,0

20,8

18,2

Jihomoravský

4,1

15,9

21,2

7,0

33,7

6,9

2,2

2,5 4,6

Královéhradecký

Olomoucký

42,0

5,6

ZOO

Celkem

33,0


44,7



27,5

rozhledny


38,6


muzea, galerie

5,7


Středočeský

Kraj

Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace


typ projektu

21,9 2,0 124,9

12,6

3,1

17,3

26,3

30,7

10,1 6,2

6,4 159,7

31,7

8,9

12,1

48,6

32,2

17,3

57,2

9,1

41,7 24,2 14,3

8,3

14,2

21,0

12,5

14,3

2,4

14,6

Zlínský

10,4

20,6

24,1

3,2

37,5

2,1

14,2

Moravskoslezský

21,8

21,0

23,5

29,9

2,8

2,5

průměrná cena projektu v mil. Kč

5,5

17,5

28,1

36,2

23,2

11,5

35,0

45,0

29,4

7,0

7,4

29,3

4,9

48,1

13,0 13,5 20,5

10,8

54,8

23,3

31,7

19,3

Tab. 6: Průměrná cena podpořených projektů (v mil. Kč) Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy

42


14.10.2010 16:32:45


*01 | 2010

Regionální analýza a přehled projektů ROP

Z hlediska regionálního rozložení projektů podle jednotlivých oblastí cestovního ruchu existují také významnější rozdíly jak v počtu projektů, tak v jejich finanční dotaci. Přehledovou informaci znázorňují Graf č.1 a Mapy č.1–7. Největší počet projektů produktů cestovního ruchu i jejich finanční dotaci schválil zatím Jihomoravský kraj – 32 projektů z celkových 138 projektů (23,2 %) v celkové dotaci 130 mil. Kč (18,9 %) a Středočeský kraj – 18 projektů (13 %) a 103 mil. Kč (14,9 %), nejmenší hodnoty vykázal jednoznačně Moravskoslezský kraj – jen 4 projekty s dotací 4 mil. Kč a Ústecký kraj – 5 projektů s dotací 14,1 mil. Kč. Významné diferenciace a rozdílnou filosofii ukazuje také regionální přehled projektů podpory ubytovacích zařízení. I zde dominuje Jihomoravský kraj – 40 projektů z celkových 181 projektů (22,2 %) s dotací 636 mil. Kč (20,3 %), následuje Zlínský kraj - 20 projektů s celkovou dotací 432 mil. Kč (13,8 %). Naopak nejméně schválených projektů i finančních dotací na ně bylo v Libereckém a Karlovarském kraji. Ve výstavbě sportovně-rekreační infrastruktury byly nejagilnější kraje Královéhradecký, Pardubický, Moravskoslezský, Zlínský a Jihočeský. V těchto 5 krajích bylo schváleno celkem 86 projektů z celkových 146 projektů (59 %) v celkové dotaci 2 467 mil. Kč (61,4 %). Naopak nejmenší počet i dotace projektů sportovně-rekreační infrastruktury byl dosud schválen v Ústeckém (2 projekty) a Karlovarském kraji (1 projekt). „Nejštědřejší“ v podpoře muzeí, galerií a společenských center byl jednoznačně Ústecký kraj – 739 mil. Kč (37 % ze všech projektů) a Středočeský kraj – 358 mil. Kč (18 %), naopak nejméně „štědrý“ Zlínský a Jihomoravský kraj. Podpora kulturně-historických památek do značné míry koreluje s jejich prostorovým rozmístěním. Nepřekvapí proto, že největší finanční dotace byly schváleny projektům v Jihočeském a Jihomoravském kraji, nejmenší pak v kraji Ústeckém (žádný projekt dosud nepodpořen) a Moravskoslezském kraji (1 podpořený projekt). Největšímu zájmu o výstavbu cyklostezek se těšil Středočeský kraj, kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, nejmenšímu naopak kraj Karlovarský a Královéhradecký (dosud žádný projekt).

V souladu s avizovaným absolutním i relativním významem priority cestovního ruchu v jednotlivých ROP (viz Tabulka č. 2) se obdobná situace promítá i v podrobnějším přehledu za jednotlivé kraje ČR (viz Tabulka č. 4–6). Regionální rozložení 662 dosud schválených projektů s celkovou finanční dotací 12,75 mld. ve 13 krajích České republiky (stav říjen 2009) znázorňuje mapa 1, podrobnou druhovou skladbu projektů potom graf 1 a mapy 1 až 7. Ve stručném souhrnu lze charakterizovat základní charakteristiky a odlišnosti počtu projektů, jejich finančních dotací podle druhové struktury oblastí cestovního ruchu následovně: a) Z hlediska počtu projektů dominuje Jihomoravský kraj. Z 662 analyzovaných projektů připadá na Jihomoravský kraj 118 projektů, tj. 17,8 %, následuje Jihočeský kraj – 86 projektů (13 %). Naopak nejméně projektů bylo schváleno dosud v Karlovarském kraji – 16 (2,4 %) a v Ústeckém kraji – 21 (3,2 %). b) Z hlediska finanční dotace projektů dominuje opět Jihomoravský kraj - celkem 1 529 mil. Kč, tj. 12,0 %, následuje Královéhradecký kraj - 1 377 mil. K4 (10,8 %) a Zlínský kraj – 1 127 mil. Kč (8,8 %). Naopak nejméně finančních dotací realizoval Liberecký kraj - 449 mil. Kč (3,5 %) a Karlovarský kraj - 460 mil. Kč (3,6 %). c) Z hlediska relativního významu podpory vyjádřené výší finanční dotace v přepočtu na 100 obyvatel dominuje Královéhradecký kraj (252 Kč/obyvatele) a Pardubický kraj (221 Kč/100 obyvatel), nejmenší hodnoty jsou u Moravskoslezského kraje (75 Kč/100 obyvatel) a Středočeský kraj (98 Kč/100 obyvatel). Přehled za všechny kraje znázorňuje graf 2. Nejvyšší dotaci na 1 projekt vykázal Ústecký kraj (48,6 mil. Kč) a Královéhradecký kraj (41,7 mil. Kč), nejnižší potom Jihočeský kraj (12,6 mil. Kč) a Jihomoravský kraj (13 mil. Kč). To odráží celkovou dosavadní „filosofii“ v jednotlivých regionech NUTS II - na jedné straně výběr většího počtu „levnějších“ projektů (Jihomoravský a Jihočeský kraj), na straně druhé koncentrace na menší počet „strategičtějších“ a „dražších“ projektů (Ústecký a Královéhradecký kraj). d) Zajímavé je také regionální rozložení úspěšných žadatelů projektů z měst a venkovských obcí. Až překvapivý je vysoký podíl měst, celkově získala 466 projektů, tj. 70,4 % ze všech projektů. Nejvyšší podíl měst na projektech je ve Zlínském (97 %) a Karlovarském kraji (93 %), relativně nejnižší podíl pak měl Středočeský kraj (61 %), dále Olomoucký a Moravskoslezský kraj a kraj Vysočina (67 %). To do značné míry neodpovídá např. rozložení ubytovacích kapacit v České republice, na města připadá necelá polovina ubytovacích kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních. Určité vysvětlení můžeme hledat v náročnosti přípravy a podání projektu a ve faktu, že mnoho významných středisek cestovního ruchu u nás jsou města, nicméně ve zbývajícím období bude nutná kvantifikační analýza funkčně-prostorové koncentrace do nejvýznamnějších středisek cestovního ruchu (o jejím smyslu viz dále).

e)

f)

g)

h)

i)

j)


regionální studia

Je samozřejmě logické, že uvedené výsledky a hodnocení korelují primárně s poskytnutou nabídkou žadatelů o finanční podporu.

43


14.10.2010 16:32:45


*01 | 2010


regionální studia

Graf č. 1: Projekty vybraných oblastí cestovního ruchu (v % jejich finanční podpory) podle krajů ČR Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy

Graf č. 2: Relativní výše finanční podpory projektů cestovního ruchu podle krajů ČR Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy

44


14.10.2010 16:32:45


*01 | 2010


regionální studia

Mapa č. 1 Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy


45


14.10.2010 16:32:45


*01 | 2010


regionální studia



46


14.10.2010 16:32:46


*01 | 2010


regionální studia

Mapač. 5 Zdroj: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy


47


14.10.2010 16:32:47

*01 | 2010



regionální studia


4 ROP jako nástroj podpory rozvoje cestovního ruchu v období 2010 -2013 V úvodní části příspěvku bylo konstatováno, že předpokládaná výše finanční podpory cestovního ruchu z ROP v období 20072003 by měla činit asi 30 mld. Kč. Z údajů z předchozí kapitoly zároveň vyplývá, že v období 2007-2009 bylo podpořeno již 662 projektů v celkové výši 12,75 mld. Kč. Pro nadcházející období 2010-2013 tedy prostou aritmetikou zbývá asi 17 mld. Kč. A nutno dodat, že půjde o nejlevnější peníze, které kdy Česká republika na podporu cestovního ruchu získá. Neziskové projekty veřejné sféry jsou dotovány téměř neuvěřitelně z 92,5 %, podnikatelské (ziskové) projekty s průměrnou dotací 40 %. A to paradoxně v období dlouhodobější ekonomické krize. Ze všech statistických dat a anketních šetření je jasné, že v posledních dvou letech, zejména v roce 2009 znatelně pokleslo jak domácí tak zahraniční cestování, tj. výdaje obyvatelstva na aktivity volného času a cestovního ruchu, počet a přenocování hostů v ubytovacích zařízení, konzumace většiny turistických služeb. Negativní dopady této ekonomické krize nese především podnikatelský sektor v cestovním ruchu. Po předešlých „dobrých“ letech se logicky snížila investiční aktivita podnikatelů a bankovní sektor je opět velmi opatrný v úvěrování sektoru cestovního ruchu. K jaké situaci v sektoru cestovního ruchu za ekonomické krize dochází a dojde? Především dojde k selekci podnika-

telských aktivit, především v rozvaze ekonomických analýz konkurenceschopnosti a efektivnosti budoucích projektových záměrů. Vybudovat „solitérní“ penzion či hotel bez kvalitního zázemí turistických služeb a bez existence lákavých turistických cílů, bez důkladného rozboru lokalizačních faktorů a bez důsledné geografické, demografické a psychografické segmentace stávajících a potenciálních návštěvníků bude nesporně velmi rizikovým krokem. Tyto faktory by měly výrazně zkvalitnit nabídku dalších infrastrukturních projektů v jednotlivých ROP, následující výzvy v nich by tuto situaci měly akcentovat nastavením odpovídajících kritérií (blíže viz níže) s hlavním cílem schvalovat především nejkvalitnější projekty, a to nejen podle vypracovaných bodovacích kritérií ale především z hlediska jejich konkurenceschopnosti a funkčně-prostorové významnosti (Vystoupil, Šauer, 2009, s. 12). Z hlediska rozhodovacího procesu realizace ROP jsme pomyslně na půli cesty a měli bychom se nyní zamyslet, jaké kroky a jaká doporučení bychom ve strategii podpory cestovního ruchu na regionální úrovni měli ve zbývajícím období učinit. a) Prvním doporučením je celkově zkvalitnit proces orientace a výběru projektů s přednostním zaměřením na strategické (nejvýznamnější) projekty. K tomu je nutné stanovení nových výběrových kritérií na základě kvantifikačních analýz (např. Vystoupil, Šauer, 2009), řešících

48


14.10.2010 16:32:47

*01 | 2010


následující zásadní otázky - jaké jsou nosné (strategické) formy a druhy cestovního ruchu v regionu? - která střediska cestovního ruchu jsou regionálního (krajského) a nadregionálního (národního) významu? - která území mají nejpříznivější (strategické) předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu? - na jaké oblasti v budování turistické infrastruktury by měly být strategické projekty zaměřeny? Tento přístup zvolily již dříve některé regiony NUTS II jako např. Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko, resp. nyní – Jihozápad, se snahou skutečné koncentrace prostředků na nejvýznamnější projekty s nejvyšším přínosem pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Budoucí období dá určitě tomuto přístupu (zejména orientace na strategické projekty) za pravdu. b) Česká republika má 12 památek UNESCO, tedy nejvýznamnějších atraktivit cestovního ruchu. V ROP jim však zatím byla věnována jen poměrně malá pozornost. Finanční dotace směřující do těchto středisek zatím v prvních dvou letech 2007-2009 tvořily výší finančních dotací jen 0,5 % z „produktových“ projektů a 3 % z infrastrukturních projektů. Podobně jen minimum schválených projektů je věnováno vesnickým památkovým rezervacím a zónám. Příznivější situace je u městských památkových rezervací a zón, které čerpají finanční dotace také z priority Rozvoj měst a obcí. c) Rozhodující pozornost lze nadále doporučit strategickým projektům nové sportovně-rekreační infrastruktury, resp. její modernizace (např. multifunkční sportovně-rekreační zařízení, bazény, wellness centra s celoročním využitím, modernizace našich zimních lyžařských středisek). Některé regiony NUTS II to dělají důsledně od počátku programového období (například Moravskoslezsko). d) Omezit celkově podporu výstavby ubytovacích zařízení, zejména ve střediscích cestovního ruchu lokálního významu nebo na „zelené louce“, koncentrace výběru by se výběrově měla soustředit na dovybavení stávajících středisek regionálního významu vyšší kvalitativní úrovně včetně nezbytných navazujících turistických služeb a infrastruktury. Podpora projektů zaměřená na ubytovací zařízení je od počátku realizace ROP často předmětem kritiky. Dotace tohoto typu totiž výrazně nabourávají konkurenční prostředí, kdy ti, kteří čerpají dotaci, získávají významnou konkurenční výhodu oproti svým současným i budoucím potenciálním konkurentům. Mnohé z projektů jsou realizovány také bez jakékoli návaznosti na turistické atraktivity a potenciál daného území v cestovním ruchu. e) Jednoznačně lze doporučit intenzivnější podporu rozvoje a činnosti turistických informačních center, zejména podporu projektů zavádění nových informačních technologií regionálního významu (např. technologické vybavení a celokrajská propojení sítí lokálních a regionálních TIC). Tato podpora je v době ekonomické krize tím nejlepším lékem do budoucna, tj. kvalitní příprava lidských zdrojů a zavádění moderních informačních technologií.

f) Podpora projektů venkovské turistiky je kromě několika lokálních ubytovacích zařízení zatím minimální. Samotné projekty budování cyklotras a cyklostezek problém revitalizace venkovských oblastí nevyřeší. Chybí realizovat „myslící“ a integrované projekty5. V dalších výzvách proto doporučujeme orientaci jednotlivých regionů na specifické funkčně a prostorově integrované projekty venkovské turistiky (eko-, agroturistika, vinařská turistika). g) Základním doporučením je také výrazně zkvalitnit konzultační činnost úřadů regionálních rad a zpřísnit výběrová kritéria v oblasti projektů „Produkty cestovního ruchu a jejich marketing a propagace“. Tento segment cestovního ruchu je asi nejdůležitější přidanou hodnotou v rozvoji cestovního ruchu (i když není často vidět) a zároveň stále slabou stránkou všech našich turistických regionů. Výrazné zkvalitnění projektů je jedním z výchozích požadavků překonání ekonomického krizového období – potenciální zákazníci žádají a budou jistě přednostně žádat novou kvalitu při omezení svých aktivit v oblasti volného času a cestovního ruchu. Z rozboru vybraných „produktových“ projektů je patrné, že skutečná příprava a tvorba specifických regionálních produktů a programů cestovního ruchu není často konkrétní, povětšinou je pouze v obecné rovině, nevytváří se „produktové balíčky“ a za „drahé“ peníze se projekty většinou soustředí na obecný marketing a propagaci. V této souvislosti lze doporučit společnou iniciativou regionálních rad ve spolupráci s Asociací turistických regionů ČR a především s národní agenturou CzechTourism získat na domácí a zahraniční propagaci regionálních produktů prostředky z Integrovaného operačního programu a ušetřené prostředky věnovat především regionálním a krajským agenturám cestovního ruchu, které by především měly tuto činnost prakticky vykonávat. Vzájemné suplování této činnosti s krajskými úřady je často kontraproduktivní. Na těchto projektech je více než kde jinde dosud patrné, že lze v mnoha případech jen stěží hovořit o efektivním nakládání s veřejnými prostředky. V prvém případě se totiž většinou jedná o projekty, které postrádají tvorbu jakéhokoli marketingového mixu, jež by vycházel z dlouhodobé marketingové strategie a byl základem pro kvalitní marketing. Mnohdy se tak jedná o holou propagaci regionu či obce bez důkladné analýzy trhu cestovního ruchu, plánovací činnosti či tvorby hmatatelného produktu. Skutečný přínos takovýchto projektů je velmi nejistý, v některých případech téměř nulový.


regionální studia

Konečné závěry a hodnocení tento příspěvek zatím nenabízí. Nebyly by příliš objektivní vzhledem ke krátkosti zkoumaného období. Určitá konkrétnější doporučení k podpoře cestovního ruchu v průběhu realizace regionálních operačních programů jsou formulována ve výše uvedené podkapitole.

5 – Možná nechybí, ale nejsou schvalovány.

49


14.10.2010 16:32:48


regionální studia

*01 | 2010


English summary (Abstract) As a result of the implementation of structural policy in the Czech Republic, there has been a significant enhance of support in the field of regional tourism. During the current programming period 2007 – 2013, a record-breaking amount of money is being invested in tourism. It is therefore a unique opportunity to improve the competitiveness of Czech tourism. The article seeks to evaluate the first two years of implementation of regional operational programs, as it is the most important instruments for promoting tourism. The authors focus on the substantive and spatial context of the tourism support distribution. They also try to outline some recommendations for more efficient use of resources during the remaining period.

Literatura •

REGIONÁLNÍ operační programy NUTS II pro období 2007-2013.

•

VYSTOUPIL J.,HOLEŠINSKÁ A., KUNC J., ŠAUER M. (2007): Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. Brno: ESF MU. 113 s. + přílohy.

•

VYSTOUPIL, J., ŠAUER M.(2009): Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod. Výzkumná studie pro ÚRR Jihovýchod. Brno 2009. 55 s.

•

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: (2010): Analýza a zhodnocení veřejné podpory cestovního ruchu z Regionálních operačních programů v České republice v období 20072009. In: Zmírňování regionálních disparit rozvojem cestovního ruchu a vlivy současné hospodářské krize. Sborník vědeckých příspěvků (v rámci projektu WD-3707-2). Brno: VŠH v Praze. s. 62-81.

50


14.10.2010 16:32:48

hospodářská a sociální soudržnost Regionální operační programy jako nástroj podpory cestovního ruchu v ČR

Recommend Documents