Číslo: 28
Cena: 5 Kč
Horčoun -bič boží ! Kečup na HRAD!!
I Krakonoš čumí, jak to Horčoun umí !
Hvězda čísla - Horčoun
str. 2
Komplot v redakci
str. 10
Konkurz
str. 3
Školní parlament
str. 11
Otevřený dopis
str. 4
Zemní plyn
str. 11
Nácvik
str. 5
Buzerace !
str. 14
Fotografem na Ámosovi
str. 6
Florbal - kritika
str. 14
Vystoupení
str. 8
W. Mudroch – IQ nad 100 str. 15 Dáno do tisku 6. 4. 2004
Slovíčko úvodem Jak jste si jistě všimli, naše škola se dost zviditelnila akcí Zlatý Ámos 2004 není proto náhodou, že takřka celé číslo je věnováno této události. Omlouváme se tedy všem přispěvatelům, jejichž články nebyly zařazeny do tohoto čísla a na něž se nedostalo, nebojte otiskneme je v dalším čísle. Zlatého Ámose jsme totálně obšancovali za všech úhlů pohledu, soutěžící, účinkující, zástupce v dětské porotě, fotící i fandící účastníci se v tomto čísle podělí o své zážitky z příprav a následného průběhu soutěže. Konečně začal spolupracovat velký boss parlamentu Honza Homola a to v takové míře, že si vysloužil právo na přezdívku a značku (zvolil si piktogram radioaktivity, proč asi ?). Jen tak dál. Závěr časáku by vás měl zase trochu vzdělat v ekologické problematice, ale to se určitě dočtete sami. Tak si to užijte. Za redakci FYBEK
„
Hvězda čísla“ : Mgr. Irena Rozínková
Na tomto místě měl být rozhovor s paní zástupkyní, ale nebude ! Přihrnuly jsme se s diktafonem, jako že se dáme do zpovídání a byly jsme odmítnuty s poukazem na to, že v posledních číslech jsme dělaly rozhovory s pedagogy, kteří pak školu opustili. A jelikož je paní zástupkyně pověrčivá a školu rozhodně opustit nechce, tak máme smůlu. Vzhledem k tomu, že je paní učitelka v pokročilém stupni těhotenství se nám pověrčivost jako důvod odmítnutí rozhovoru jeví nepravděpodobná, ale musíme to respektovat. Musíme ještě zdůraznit, že paní učitelka jde na mateřskou dovolenou, ze školy tedy rozhodně neodchází. Doufáme, že se s paní zástupkyní shodneme na definici dovolené, že dovolená je ten stav, kdy člověk nechodí do práce a věnuje se věcem, které se zaměstnáním nemají nic společného?! Tak si tedy vybíráme někoho jiného. Takhle si spolupráci s tiskem rozhodně nepředstavujem !!
Možná to vypadá divně, ale nenapadl nás nikdo jiný než hvězda posledních dnů p. uč Horčička.
Bleskový rozhovor se skoro „zlatým Ámosem“ Mgr. Petr Horčička 1. Jak se Vám líbilo na Ámosovi??? No, nebylo to nepříjemný, ale nebylo to i příjemný! Radši bych seděl tady ve škole.
2. Co říkáte na vítěze soutěže??? Je to rozhodně dobrej Ámos! Rozhodně si to zaslouží, K těm malejm dětem se výborně hodí. Je to člověk veselej, vtipnej, nezákeřnej, což, sem hodně ocenil a myslím, že ta koruna je v dobrých rukou!!! (na panu učiteli bylo vidět, že mu ani trochu nezávidí )
3. Prozradíte nám nějaké ty perličky (zážitky) ze soutěže???
2
No ubytování… byli jsme ubytováni na ubytovně ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Opravdu ubytovna se vším všudy. Nejjednoduší nábytek, vykobercovanej výtah, fakt nejchudší ministerstvo ze všech! A tak jsme tam přijeli, já sem se tam dobelhal o berlích a že prej kde budete ubytovanej??? Budete ubytovanej v apartmánu!! Tak si říkám, no výborně. Říkal jsem si, výborně prezidentské lože jenom pro mě! Přišel jsem tam, a najednou pokoj pro 4. A na něm já. No tak smůla, asi počítali že přijedu s manželkou, já jsem přijel sám. Ubytoval jsem se, načež přijel kolega, taky sám! Takže pokoj pro 4 a tam jsme byli 2. To je supr :-/… Když jsem přišel do místnosti, kde byli všichni finalisti a první hláška: To už je součást výstupu??? My jsme si to mysleli taky že zapůsobíme na porotu! Pěší chůze?! Všichni mě strašně litovali a když jsme šli z ubytovny na Staroměstskou radnici. A ze Staroměstský radnice (kde jsem viděl i Orloj zezadu, což se moc nepovede) jo a na Staroměstský radnici jsem seděl v křesle, normálně jsem seděl na trůně sem tam vyfotografovanej, úplně boží, jedinej s berlema, kdo se tam nechal vyfotit (smích), všichni si připíjeli vínem a já jsem si nepřipil, protože jsem abstinent, tak to bylo dobrý! A z tý Staroměstský jsem šel do Národního, křivolaký ulice, samí prodejci (hrůza), všichni jako: To musíme zpomalit kvůli němu no a nakonec jsem byl v první skupině, skoro jsem vyhrál! Na koncertě jsem seděl v 1. řadě, nějaký krákání operní tam bylo. A vrchol! (což ocení ti co sem mnou jezdí do divadla) Neusnul jsem! Zpravidla v divadle usínám, ale tady jsem neusnul. Usnul soused vedle mě, to byl zlatej Ámos z Pardubic, všichni si toho všimli !
4. Necháte se přihlásit příště??? Nenechám!!! Dík Katka
První díl (14 dní do soutěže) Konkurz na idioty a to doslova a do písmene Možná, že víte a možná, že nevíte, ale náš skvělý pan učitel Horčička postoupil do finále soutěže Zlatý Amos, což je soutěž o nej. učitele v republice. Toto finále se uskuteční v Praze dne 26.03. Na tomto finále se bude pan učitel prezentovat a zároveň soutěžit.To se nás ještě pořád ani moc netýká, ale samozřejmě to má háček. Jaký? Pan učitel k jednomu svému číslu bude potřebovat nás, žáčky, nás, kteří k němu vzhlížíme, uctíváme ho jako boha a hlavně ho máme rádi. Takže proč mu nepomoct. Spousta lidí by mu určitě chtěla pomoct, ale nemůžou to být všichni proto byl v pátek 12. 3. ve sborovně konkurz. Konkurz pořádala pí.uč. Klimešová a sám Veliký. Přišlo nás asi 17, nic moc, ale i to stačí. Hned na začátku nám na rovinu řekli, že potřebují pět lidiček, co budou vystupovat a pět náhradníků. Špatná zpráva, 7 lidiček půjde domů, ale to nebyla ta nejhorší.Ta horší byla, že hledají lidi, co se před asi tři sta lidmi + něco v radiu nebojí udělat idioty, blázny a podobně. Některým, jako například mně, nebude dělat problém chovat se přirozeně, ale co ti ostatní?! No, co jim zbylo, taky do toho šli. Po výzvě ,,Kdo se na to necítí, může jít,“ všichni zůstali na 3
místech. Jak statečné (netušili co je čeká) Potom se přešlo k ……. No, řekněme k talentovým zkouškám. Při první zkoušce jsme se všichni naráz začali pohybovat, nutno dodat rytmicky pohybovat, v rytmu bubnů, kterým by i SafariDuo mohlo závidět. Při přerušení jsme si měli očima najít partnera a ztvárnit protiklady, které nám paní učitelka řekla, např. bílý a černý, malý a velký, tlustý a hubený. Šlo to, akorát to rytmický řadění mohlo vypadat podivně. Druhá zkouška byla taková: každý si vytáhl kartičku na které bylo asi 6 řádků a z toho 2 žlutě. Na těchto žlutých byly napsány různé věci které jsme měli pantomimicky ztvárnit, tak aby je ostatní poznali, např.: od fotoalba až po myš v pastičce. Toto mělo dvě kola. Na nějaké ty,ty a ty postupuješ se nehrálo.Všichni pěkně všechno. Jako třetí jsme se rozdělili do skupin zhruba po šesti, plnili jsme kolektivní úkoly. Samozřejmě, že všichni měli dobrý, jenom já a naše parta ty nejhorší, komu by se líbilo dělat mravence v kuchyni pí. uč. Šnajdrové (samozřejmě musela zašlápnout mě-hrůza), nebo stát jak pako ve frontě na vlek s rozbitou kotvou. Ostatní úkoly byly: důchodci na pláži, stěhování bezdomovců, školní výlet na Mars a velikonoce u kanibalů.To už byl skoro konec, ale ne úplný. Už zbývalo jen vyhlásit vítěze, proto si vzala porota pauzu a my šli na oběd. Po návratu to začalo ty nervy já, ty nebo ona? Koho vyberou a koho ne? Napětí sílilo a porota vyřkla jména těch, kteří zůstanou.Ty, co nepřečetli to měli jasný a museli odejít. My, co jsme zůstali, jsme byli šťastní. Tý radosti, z toho, že budeme moci pomoct našemu učiteli. No prostě pocit za všechny prachy, lepší než bejt Superstar. Když jsme se uklidnili, tak jsme se dozvěděli, jak to bude dál. Dál to bude asi tak, že každý den až do samotného finále budeme trénovat to ono malé divadélko kolem 2 hodin a že se do Prahy podívá nás všech 10. Asi ještě stojí za zmínku jména těch šťastných: Kmošek 9.B,Valentová 8.B, Bydžovský 8.B, Já, Adámková 8.B, Hudák 8.C, Franková 9.B, Menčlová 8.B, Petr 9.B. To je asi tak všechno ke konkurzu, a tedy zbývá jen dodat hodně štěstí nám všem a hlavně Hořčovi. Honza Homola Ne všichni však našemu kandidátovi přáli ! Z redakce Radničních listů nám přišla hláška, že dostali udání na p. uč Horčičku, otiskujem ho tedy v plném znění (bez titulků) a doufáme, že nám pomůžete odhalit podlého anonymního pisatele.
Otevřený dopis Drahá hodnotící komise, rád bych uvedl, že to, co zde píši, není motivováno závistí či jiným zavrženíhodným citem, ale nezištnou snahou o uvedení věcí na pravou míru a zamezení blamáže celostátního rozsahu! Mojí snahou je napravení mylných dojmů a pocitů, kterými jste se při svém výběru nechali zmást, ovlivnit, podvést a obalamutit. Jedná se o naprosto skandální postup pana Mgr. Petra Horčičky ze ZŠ Komenského Trutnov do finále soutěže Zlatý Ámos – soutěže o nejoblíbenějšího učitele ČR. To, co zde budu psát, vám jistě nebude milé, ale v zájmu spravedlnosti a vyšších principů mravních musím na toto pochybení upozornit ! Jako největší z příkladů: Vedení mládeže proti všem společenským trendům, je jeho snaha naučit děti číst knihy. Kdo si myslíte že čte, naše mládež rozhodně ne ! Naše mládež číst nechce a nebude, tak proč mrhat penězi a energií! Navíc stále otravuje správce sítě o připojení dalšího knihovního počítače na internet. Dokonce v knihovně pořádá akce, na kterých nutí záludnými otázkami děti přemýšlet (z toho bolí hlava) a soutěžit - kam tohle povede ? Namátkou jmenujme „Noc s Andersenem“ z loňského roku, kde dokonce (určitě pod pohrůžkami tělesných trestů) přinutil 40 dětí spát v knihovně, poslouchat četbu v podání p. uč Schubertové a jiných, hrát směšné hry, pozorovat hvězdy….V souvislosti s tím musím hlásit, že tato pochybná akce se bude opakovat 2. 4. 2004 od 18 hod. Kdo z vás chce vidět, jak jsou jemu svěřené děti nuceny do trávení přesčasů ve škole – bude (mnou) vítán. 4
No aby toho nebylo málo, staví se do role sportovce a při hře zvané florbal musí děti provádět spoustu nepřirozených pohybů, které je přímo ohrožují na zdraví, ne-li životě. Ne jako kolega Macek při lezení po skalách, kde děti jistí lanem. Zde jim náš nezodpovědný „pedagog“, dá do ruky zahnutý klacík a nechá je rychle běhat… Ale boží mlýny zamlely a dokonce včas. Výše jmenovaný si přetrhl achilovku, čímž je dost znevýhodněn při závěrečném klání, ale na druhou stranu může člověk o berlích a se sádrou na noze vzbuzovat soucit, proto vás, drahá komise, prosím, nepodlehněte a hodnoťte spravedlivě. Další váš omyl je v tom, že jste sítem pohovorů a psychologických testů nechali postoupit osobu, která nepije alkohol. Ano, absolutní abstinent ! A to jistě uznáte ve státě, který se právem pyšní spotřebou alkoholu na hlavu, je více než nepatřičné. Možná vás zmátl svým „bezprostředním“ chováním, kdy působí, jakoby „pod parou“ a je přitom (přetvářka) střízlivý. Další, čím „kolega“ Horčička proslul, je účast na školním táboře, kde vede jemu svěřené oddíly. K čemu ? To se můžeme jen dohadovat, snad jen zmíním roli zlatěnky při hře Famfrpál, kdy zabalený do žlutého krepového papíru pobíhal po hřišti a nechtěl se nechat chytit. Kdo si nechce nechat svého potomka zkazit tímto „učitelem“, nechť své dítě neposílá na tábor výše jmenované ZŠ (no stejně je už plno). Těmito aktivitami výrazně zanedbává svoji rodinu – základ státu (nezodpovědnost), děti svého otce prakticky nevidí, což též jasně působí protispolečensky (co z těch malých chudáčků vyroste ? Ale abychom se nezaměřovali jen na „zábavu“ mimo výuku. Podívejme se na jeho práci. Je to vůbec práce, přijít si do učebny, tam si něco povídat, hltat lačné pohledy zamilovaných dorostenek a pak odejít ? No, to sami uznáte, není. Stejně se ve škole moc nezdržuje, protože jezdí po kraji ukazovat, jak se má učit, či mrhá svým časem při tvorbě srovnávacích testů . A poslední věc, kterou máte především hodnotit je jeho popularita, nechci se hrabat v morálním bahně, ale oblíbený učitel přeci má děti rád – nezkouší, hladí je po hlavičkách, připaluje jim cigarety a nechá o sebe típat vajgly a podobně. Ale já jsem byl svědkem události, kdy si žáci na záchodě dali práska (normální věc na jiných demokratických školách), a co váš favorit ? Myslíte, že jim podal popelník ? Ne !! Seřval je takovým způsobem, že jsem se neodvažoval 3 dny vylézt ze třídy na chodbu a manželka mne musela krmit přes okno. Vše jsem zaznamenal a zveřejnil na www.zskomtu.cz tam vše najdete, tam najdete dostatek usvědčujících důkazů… Takových jako on, je přeci ve školství spousta, nemusíme chodit daleko, můj kabinet je v suterénu, vedle počítačové učebny. Dobrý přítel
Druhý díl (3 dny do soutěže) Už jsem psal o konkurzu na ty pravý IDIOTY, tak bych vám měl asi ještě napsat, jak to vůbec pokračuje, jak zkoušíme a tak. Tématem tohoto vystoupení jsou děti na výletě vlakem. To znamená nějak pomocí lidských pohybů a zvuků ztvárnit vlak. Úkol se zdá velice jednoduchý, takovýto Š,Š,Š,Š,Š,Š,Š,Š,Š by uměl každej, ale trochu líp a přesvědčivěji je těžší. Je to těžší, ale jak na to? Toť znamenitá otázka! Zdá se být zapeklitá, ale řešení je tu. Jaké? No přeci Horčoun. Jeho nápady tomu daly šťávu a ten správný šmrnc. Samozřejmě, že se po čase ukázalo, že se dá něco udělat líp a trochu jinak. Přicházelo spousta návrhů a pan učitel je většinou bral a poradil nám, jak to udělat co nejlíp.To je fajn, ale co jsme vlastně dělali to už můžu napsat.
5
Takže celý to začíná představením našeho Ámose a nás žáků ze ZŠ Komenského v Trutnově. Poté tento představitel nás svolá jakoby na vlak.Všichni se odevšad seběhnou a začnou křičet ,, Vlak,vlak,jede vlak“.A s tím se zároveň rovnají do zástupu a jako vlak se rozjíždí, samozřejmě jen na místě, stylem že jedou rukama do předu a do zadu a přitom vytváří zvuk ŘŘ-RUM. Toto je ještě pomalé a vlak samozřejmě zrychluje a to znamená změnu pohybu a i zvuku takže jsou ruce do pravého úhle který svírají na nulu a zase zpátky a přitom dělají HATŠŠ-PATŠŠ.Vlak samozřejmě jede čím dál rychleji, změna je opět tu, ruce jdou jakoby otvíraly a zavíraly dveře přitom FEJ-ŠNN. To už má vlak docela slušnou rychlost, ale bude ještě rychlejší, ale to až časem. Teď přichází na řadu bunda. Jaká? No to neví nikdo. Po zasednutí žáčků do vlaku (jen na židličky) jeden žák zjistí že zapomněl bundu na vlakáči, k němu se přidá další pako, co jí taky zapomnělo a začnou všichni zpívat Bunda, Bunda, bunda……Po chvíli se postaví holky a začnou zpívat Bunda, bunda, bunda má a přitom tancují něco jako. Do toho se přidá pan učitel, který pěje Bunda moje a tak, dokud mu nedojde dech.V tuto chvíli vlak opravdu kvaltuje. Takže vztyk a opět napodobení vlaku, ale teď už opravdu Rychlého (to už vypisovat nebudu, je to dlouhý a je to podobný).Toto divadélko pokračuje zvoláním ,,Je hele co to támhle je?“. To támhle je ohňostroj, samozřejmě fiktivní. Při tomto ohňostroji se všichni seběhnou do kolečka a začnou pomocí rukou a opět zvuků představovat samotný onen ohněbum. Zvuky byli ŠŠ, jako zapálení šňůry sirkou o škrtátko. Dál SSSS, jako hoření šňůry. Poté BUM, jako zážeh. Pak let VZŇAU. Exploze PRÁÁSK. A nakonec samotný údiv ,,Jé hele modrá“. Po chvilce cesty se ozve ,,konečná Pardubice závodiště vystupovat“! Protože jsme v Pardubicích na závodišti si dáme Velkou Pardubickou. Ruce jsou kopyta a nohy dráha. Po zmasakrování nohou i rukou toto představení končí to znamená konec. To je asi tak zatím vše, tak zas příště! Honza Homola - Lord Freeman
Zlatý Ámos 2004 – pohled fotografa mezi soutěžícími a porotou Konečně nastal ten dlouho očekávaný den a my si mohli „užít“ ředitelského volna a vyrazit si do hlavního města podpořit našeho kandidáta na nejoblíbenějšího učitele ČR. K cestě snad není co dodávat, jen snad to, že jsme vyjížděli v 11 hod a v Praze jsme měli být ve 14 hod, kdy se mělo začít soutěžit. Kdo zná páteční provoz, ví, že to bylo dost napnutý. Atmosféra v autobuse byla uvolněná, plna nadšení a očekávání skvělých kulturních zážitků, ale postupem začala značně houstnout. Zprvu si osazenstvo autobusu myslelo, že za to může odér okolních pastvin, ale já – zemědělský synek, který nejeden kravinec po poli na holínkách roznesl, jsem věděl hned od počátku, že zdroj je v autobuse… No oprosťme se od atmosférických jevů (v tomto případě spíše anomálií) vyžadujícím plynovou masku a věnujme se vlastní akci. Dá se říci, že při přípravě realizační team neopomněl takřka nic od nazkoušení výstupů přes lepení a malování transparentů až po společná trička příšerný zelený barvy se zkaženou internetovou adresou školy na zádech a propagaci na našich webových stránkách. Plni očekávání jsme tedy poklusem 10 minut před zahájením dorazili do Kongresového centra a zjistili, že jsme přeci jen něco podcenili a to časovou rezervu a taky to, že realizační týmy 6
ostatních kandidátů taky „nic nepodcenily“ a byly též připraveny, někdy to vypadalo, že i na ozbrojený konflikt. Také se ukázalo že příšerná zelená zas tak příšerná není, protože v setmělém sále, kde většina fandících byla oblečena do uniformní bílé či černé, byla naše trička nepřehlédnutelná. Proč jsme potřebovali dorazit s rezervou ? Nikdo s pořadatelů nepočítal s tím, že by se měla aspoň část hlediště (mimochodem dost malého) rezervovat pro fanoušky jednotlivých soutěžících, pak by totiž nenastala situace, kdy třetinu hlediště okupovala banda agresivních Pražáků (fandících pozdějšímu vítězi), druhá méně agresivními Brňáky a Pražáky fandícím dalším dvěma finalistům a ve zbytku prostoru se tísnila podpora ostatních soutěžících. Naši dokonce nemohli sehnat místo ani pro p. uč. Rozínkovou, která kvůli tomu předstírá už 6 měsíc těhotenství v bláhové víře ve slušnost.. Po zhlédnutí šílenství, které vládlo v sále ( a to ještě nikdo nesoutěžil) jsem děkoval bohu, že jsem si nenavlíkl společný tričko. Takhle mne nikdo nezařadil do žádného týmu, a tak vyzbrojen školním foťákem MINOLTA dimage 5 (3,5 MPx – nic moc, ale stačí to) a kamenným ksichtem profesionála, jsem se vrhnul do davu považován za když ne fotografa, tak určitě nezávislého (cha) žurnalistu (doufám). V zákulisí mne uvítali naši žáci trpící tam již od rána, připraveni na společné vystoupení s učitelem Kečupem, převlékající se učitelky, které mne totál ignorovaly, stejně tak pořadatelé. V podstatě si mne vůbec nikdo nevšímal, až budu chtít spáchat atentát, tak vím jak. Něco jsem tam nafotil a pak to začalo … Co dodávat ? Kdo nezažil, ať se podívá na internet (www.zskomtu.cz/zaci_ucitele/ucitele_akce/ucitele_akce.htm) tam jsem publikoval převážnou část toho co jsem vymačkal z foťáku, kdo zažil, nač se zbytečným popisem akce vracet k celoživotním traumatům. Za ty bezmála 3 hodiny, které jsem v pokleku strávil v „první linii“ (mezi porotou a vystupujícími finalisty) mezi fotografy (kolegy) profesionály, jsem si na celou soutěž udělal názor (dost nelichotivý) a měl jsem možnost udělat si názor i na finalisty a o ten se s vámi chci podělit. Budu se věnovat jednotlivým kandidátům, jak bych je řadil od posledních míst. Na poslední místa bych zařadil ženy – bohužel- byly to učitelky ! Nic naplat, letos ženy neoslnily ani v nejmenším. Raději nebudu jmenovat, stejně jsem jména, na rozdíl od mužů zapomněl, ale samostatné vystoupení zástupkyně z Prahy, kdy se snažila citovat své „vtipné“ výroky, vzbudilo mírné rozpaky nejen tím, že porušila pravidlo a místo samostatného výstupu měla výstup společný se studentem, ale i samotnými výroky, které spíše o vtipnosti kandidátky prozrazovaly, že je průměrná žena - myslící na sex 6 krát za minutu… Porušení pravidel ze strany této kandidátky se opakovalo při společném vystoupení se studenty, kdy si místo 5 povolených žáků pozvala asi 15 jedinců. No ono s tou oblíbeností výše zmiňované bude asi též docela ošemetné, nechtěl bych spekulovat, ale z osobní zkušenosti bych prorokoval tomuto typu učitelky brzkou návštěvu psychiatra kvůli nešťastné lásce ke studentovi…Ale třeba je všechno jinak, nezapomeňte, že kromě Horčouna jsem finalisty viděl poprvé (a asi i naposled). Další dvě místa bych rozdělil mezi soutěžící ženy ze Zlína a Českých Budějovic, obě se mi jevily sympatické, v kolektivu šedivého průměru výrazně vyčnívající, ale starší ze žen toho vskutku moc nepředvedla (kromě hvězdy) a bezvadně, přirozených žáků ve scénce a mladší musela napovídat roli neschopnému studentovi při společném vystoupení, což stejně v zadních řadách nikdo nezaregistroval, protože mezi diváky panoval názor, že pokud nesoutěží náš kandidát, tak se na pódiu nic neděje, tudíž se můžeme klidně bavit.
7
Čtvrté místo by podle mého obsadil zástupce Pardubic Dušan Balogh, když jsem si na internetu přečetl jeho charakteristiku, očekával jsem urostlého horala ošlehaného vichry polabské nížiny. Místo toho jsem v zákulisí našel sympatického chlapíka, který měl být mladší než já, ale vypadal, mírně řečeno, dost opotřebovaně. Jeho nástup do soutěže byl impozantní a samostatné vystoupení píseň s vlastním textem nasadila laťku hodně vysoko. Líbilo se mi i to, co považoval za svoji nejčastější hlášku: „Skupina A a skupina B ! Bohužel vystoupení se žáky bych řadil mezi ty horší, ale jako žák bych si chrochtal mít takovýho učitele na chemii, co si všechny pokusy zkouší, aby vyšly… Dostáváme se ke třetí resp. druhé příčce, tady bych asi též přistoupil k dělení medaile a to mezi Kečupa-Horčouna z Trutnova a Žižlu z Brna. Horčouna za spontánnost vystoupení s dětmi, cokoli dalšího o našem kandidátovi by bylo čerpání vody do moře. Žižlu za vlastní báseň, dobrou recesi s kultem boha Žižly a nespornou inteligenci. Škoda, že spoustu energie spotřebuje na „udržení tváře“ a dost mi na něm vadilo, že se tak snažil nezadat si s ostatními soutěžícími, čas od času se „shodit“ či se viditelně „bavit“ nezaškodí. Ale jeho heslo „Netrestaná nekázeň – přerůstá v anarchii !“ je mi hodně sympatické. Tomuto kandidátovi můžu jen prorokovat brzké uplatnění se ve sféře, která jeho intelekt ocení lépe než školství. A musím taky hlásit, že při společném vystoupení taktéž použil víc studentů (asi 20), čímž je značně vylepšil. Chorál „Čížečku čížečku..“ v aranžmá pro 6 lidí a digeridoo, buben a banjo, by tak vyzněl asi mnohem hůř. No a máme tu vítěze jak odborné, tak dětské poroty Jiří Luka ! Měl už od počátku jasný náskok, no nevypadá něco sympatičtěji než národkář ? Člověk musí zůstat dítětem, aby mohl u toho zařazení zůstat, v případě Jiřího Luky se dětská duše ještě snoubí s nespornými odbornými znalostmi, tvořivostí a zapálením vskutku nevídaným. No, jak pravila porota, vždyť ty děti byly tak roztomilý…. A teď se dostávám ke smyslu celé akce: Má smysl poměřovat oblíbenost ? Stejně si fanoušci „poražených“ řekli je to nějaký divný ten náš je nejlepší.. Jako zastánce exaktních věd bych nejraději křičel, je to všechno blbost! Ale na druhou stranu aspoň nějaké zviditelnění učitelů v kladné pozici a ne jako nudných trapitelů dětí či ždímačů státního rozpočtu, popřípadě terčů pro lovecký nůž… A proto taky pořádáme podobnou anketu tady na škole, chcete vědět, kdo je nejoblíbenější ? Čtěte v příštím čísle ! Fybek
Třetí díl. Ano,ano tento díl je z finále Zlatého Ámose v Praze. Začneme pěkně od začátku, čili odjezdem. Od školy jsme odjeli asi v 7 a v Praze jsme byli kolem 9-té hodiny. Měli jsme hodinku na přípravu před generálkou která byla v 10 hodin.Tu jsme ani nijak zvlášť nevyužili a povídali jsme si a poznávali ostatní učitele. Chvíli po desáté jsme byli na řadě my. Generálka dopadla dobře,ale pořád jsme měli asi tři hodiny do samotného finále.To znamenalo jediné, půjdeme ven a přitom vyvenčíme i našeho kriplíka (pana učitele Hořču). On byl v Praze už od čtvrtka. Jen co jsme vyjeli z Kongresového centra, si začal užívat toho, že ho v Praze nikdo nezná. A to takovým způsobem, že byl prostě FREE. No proč né, je to přeci jeho den, jenom ty lidi koukali jak opice. Jeli jsme kolem nějakého obchodu s hračkami a jiným zbožím a tak koupila pí.uč.Schubertová Hořčounovi papírovou korunku, s kterou pak jezdil po Praze na hlavě. Já jsem si tam uprostřed parku začal trénovat svůj výstup a Hořčoun mně s ostatními dělali publikum. Lidi opět koukali a teď i mávali. Krásná projížďka. Už jsme se vraceli a byli jsme v budově, když na nás spustilo nějaký otylý, hovado abychom se uklidnili, že nás prý viděl venku. No a, aby se nezbláznil, tak jsme si trochu zakřičeli, uvnitř jsme už byli klidní a on na nás začal prskat. Po chvilce se uklidnil. My jsme museli najít kudy 8
se vrátit, tak jsme tam chvíli bloudili. A on zase, co tady jako chceme a zas buzeroval.Tak mu to Hořčoun vysvětlil, ale on pokoj nedal tak byl Hořčoun trochu drzý a už nás chěli, vyvézt. No, nevadí, cestu jsme našli a s tim blbem, jsme se dál nezatěžovali.Už ani nevím, kolik bylo v tuto chvíli hodin,ale vím, že se finále neúprosně blížilo. Poslední chvíle před začátkem měli přijet naši. Naše podpora ze školy asi 20 žáků a 15 učitelů. Poslední okamžiky jsem byl víc nervózní z toho, že tam ještě nejsou než z toho že před ty lidi budu muset vylízt sám samotinký. No nakonec přijeli sice trochu pozdě ale přece. Nervy opadly a nastaly opět ty, ty a sám před tolik lidí, s mikrofonem, na světlech a před kamerou??!! Bože si počnu?? No nic, skočim do toho po hlavě. To jest to nejlepší řešení. Buďto to vyjde, a nebo ne, zkazit celý se to nedá. Ale čas ještě byl a starosti a nervy samozřejmě taky. Začátek byl že se každý prezentoval nějakým samostatným číslem v Hořčounově případě Romancí o Karlu IV. Tu zvládl bravurně, akorát u ní seděl a mikrofon mu dali docela vysoko, ale jinak fakt super.(Tato Romance je opravdu skvělá doporučuji přečíst a naučit se ji). Při recitování ho všichni poslouchali a ani nemukli. PARÁDA- to se povedlo teď nezmrvit to ostatní. Po skončení této části měli adepti na Ámose ČR chvílí na připravu další části. V této chvíli proběhla další soutěžní disciplína. Ta byla taková, že si zavolali jednoho žáka dotyčného učitele na jeviště a ptali se ho na opravdu všetečné otázky o svém učiteli.Vybrán jsem byl já. Otázky byly takové: 1-Jaké oči má náš učitel? 2-V kolika si dal první pusu s holkou? 3-Jaká je jeho oblíbená průpovídka, kterou používá? Mé odpovědi zněly: 1-Zeleno-žluklý (zeleno-žluté). 2-Ve 13! 3-Žádné!Potom si vzali na jeviště Jeho Velikého a ptali se na to stejné a trefili jsme se v číslech 1 a 3.Dvojku jsem opravdu, ale opravdu nemohl vědět. 2 ze 3, to je fajn né?! Už bylo za námi i tohle a na řadu přišla scénka s žáky. Jojojojojojojojojo jdeme do toho za Hořčouna. Vzhůru na Bělehrad. Trochu jsme se vyhecovali a šli jsme na to. Skočili jsme do toho a stejně ta rychle jak jsme začali jsme zase skončili. Ono 5 minut je chvilka. Myslím že jsme to zahráli, jak jsme jen mohli. Sklidili jsme obrovský potlesk a odešli jsme. Mám z toho celkem dobrý pocit. Po skončení této části nastala chvíle čekání něž se porota dohodne. Mezitím jsem se já přemístil do kotle našich žáků. Tam panovala skvělá nálada. Skandovalo se neustále Hořčoun, Hořčoun a myslím, že to bylo moc pěkné, že se na 100 procent zapojili i učitele i všichni ostatní. Úplně boží! Přišlo vyhlášení napřed dětského vítěze, kterým se stal Jirka Luka, dobrej chlapík, ale na Hořčouna ani boha. Po přednášce pana Cimického vyhlásili absolutního vítěze kterým se stal Jirka Luka.Newa já myslím, že pro nás v našich srdíčkách je vítěz Péťa. Cítili jsme to tak asi všichni, a proto jsme bez ustání skandovali Hořčoun…Neva snad přístě. Tímto končí pohádka o tom, jak jeden nenápadný učitel za štěstím šel a nalezl mnohem větší, něž kdyby byl první.Vždyť všichni co tam byli ukázali, že ho mají rádi a mají chuť pro něj něco udělat a to myslím potěší víc než tiul učitel ČR. Jen pár poděkování. Rád bych poděkoval Hořčoj, že mě vybral a já díky tomu mohl poznat pár super lidí. Dál těm s těmi kterými jsem nacvičoval, za to, že jsou tak super lidičky. A nakonec žákům a učitelům, kteří nás přijeli podpořit za to jak to zvládli na víc než 100 procent!!!! Takže všem vám hodně moc DĚKUJI!!! Byli jste všichni super!:-) 9
Lord Freeman Tento článek se nám moc tématicky nehodí, ale nakonec v zájmu objektivity…
Jak to chodí v redakci, aneb Pán prstenů Určitě mnoho našich čtenářů zajímá jak to chodí v redakci školního časopisu, názorně vám to předvedu na článku z minulého čísla. Na článku Pán prstenů jsme nepracovali jako dvojice, ale každý samostatně. Naše články dostane do ruky pan učitel Fišer a ten si s nimi umí perfektně poradit, z mého článku vymazal celý popis se slovy, že je sice velmi dobrý, ale velice strohý a místo toho tam dal něco, co mě velice rozzlobilo, možná až naštvalo před vydáním článku jsem prosil pana učitele, ať mě konečnou verzi ukáže, bohužel se tak už nestalo a byl vytištěn článek, který se velice líbí panu učiteli: nejdříve menší kritika na přepravu ode mě a potom neuvěřitelně nepravdivý popis od mé „spolupracovnice“. No, když ona tak pěkně zkritizovala nejlepší film všech dob tak já si k tomu řeknu taky své: hned na začátku nazvat Pipina packalem to je žalostné, protože jenom díky němu se podaří odvrátit pozornost od Froda. A následovala nadávka na elfí špičaté uši které, znázorňují jejich krásu. No a skřetí krev tu jsem já stříkat teda neviděl, protože Aragorn, Legolas a Gimli si přece neušpiní nástroje. No zmutovanou tarantuli se mi podařilo přehlédnout. Na tomto článku je názorně vidět, že ho napsala holka, která ještě nemá vůbec žádné znalosti o Pánu prstenů. A co z toho vyplývá: NAŠE REDAKCE MÁ RÁDA KRITIKY. A proto přikládám svůj původní „strohý“ ale pravdivý popis: Vše začalo ohlédnutím za vznikem Glůma, zabil svého kamaráda, aby získal prsten a pak utekl do hor díky prsten zůstal naživu po celá staletí, proto je na něm závislý. Tato tajemná postava se celý film snaží dostat prsten na svojí stranu. O mnoho set let později se dva hobiti Frodo a Sam snaží prsten zničit, průvodcem do Mordóru, jediného místa kde jde prsten zničit, je jim kdo jiný než Glům. Mezitím se Sauron pán Mordóru snaží shromáždit dostatek sil ke zničení celé Středozemně, ale jako první chce zničit Minas Tirith, hlavní město Gondoru. Gandalf, který je zrovna v Rohanu (druhé říši lidí) se dozví o Souronivých plánech proto s Pipinem (dalším hobitem) odjíždí varovat ochránce Minas Tirith Denthora. Ten však truchlí pro smrt svého syna Boromira, proto se chová jako blázen. Gandalfovi je jasné, že bez pomoci Rohanu nebudou schopni čelit Souronově armádě, ale ty to dvě zemně nemají v úmyslu se spojit, přesto Gandalf lstí přivolá Rohan na pomoc. Frodo, Sam a Glům mezitím pokračují v cestě k Mordóru před klikatou strmou cestičkou k tajné cestě uvidí pochodovat obrovskou armádu Mordóru. Mezitím je přístav před Minas Tirith dobyt a Farami, druhý syn Denethora, se stahuje do Minas Tirith. V tu dobu vrcholí shromažďování sil Rohanu a Theodénovi je jasné, že na mají šanci, proto naši staří známí, Aragorn, Gimli a krásný Legolas vyráží na cestu k mrtvým, kteří jsou prokletí, protože před tisíci lety nesplnili slib svému králi a teď dostávají jedinečnou šanci slib splnit. Minas Tirith již začíná být obléháno desítkami tisíc Skurutů, několika zlobry a pár nazgůly na dracích. Gandalfovi je jasné, že ochránce není schopný velet, proto se obrany města ujímá sám, i když ví, že nemá šanci na vítězství. Skřeti už prolamují druhou obranu města, když Gandalf v dálce zahlédne Theodéna s tisíci vojáky na koních strhne se vcelku pěkná bitka, umře pár tisíc skřetů, ale důvod k radovánkám není. Frodo se Samem jsou už skoro u vchodu do jeskyní, které vedou do Mordóru, v tom se ale Glům lstí zbaví Sama, který tuší zradu. Frodo ho proto vyžene a do jeskynní se vydá sám s Glůmem, kde ho čeká nemilé překvapení, jeskyně nejsou prázdné obývá ji pětimetrová pavoučice Odula. Naštěstí v poslední chvíli se objeví Sam a zachrání ho. Ten si však myslí, že Frodo je mrtvý, proto se vydává zničit prsten sám, ale ještě uslyší hlídku skurutů říkat, že 10
Frodo je jen omráčen. Bitva zatím vrcholí na Theodénovu jízdu pochoduje několik olifantů (zvíře podobné slonu akorát 20 krát větší.). Do dobytého přístavu přijíždí spousty lodí skřeti jásají, protože si myslí, že jim přijeli posily, úsměv jim pobledne, když z lodí vyskočí Aragorn a za ním Gimli s Legolasem, no a nakonec desítky tisíc duchů. Tímto je bitva o Minas Tirith rozhodnutá. Aragorn však musí propusti duchy, protože splnili slib. Gandalfovi je jasné, že proti zbytku armády Mordóru s hrstkou zbylých vojáků nemají šanci. Aragon se, ale rozhodne pomoci Frodovi musí odlákat vojáky, kteří hlídají území před Horou osudu. Mezitím Sam osvobodí Froda a jako dva přátelé jdou zničit prsten, ale co nevidí deseti tisíce skřetů před Horou osudu. Frodo už chce cestu vzdát, když uvidí, jak skřeti odcházejí, rychle se vydávají na cestu. Zbylé jednotky lidstva s trpaslíkem, elfem a dvěma hobity Smíškem a Pipinem. Už stojí před branami Mordóru jen proto aby odvrátili pozornost od Froda a Sama. Ptáte se, jak to dopadne, pochopitelně dobře Frodo a Sam zničí prsten, připojí se k Smíškovi a Pipinovi a vrátí se do své rodné vesnice. Aragorn se stane králem. Toť vše. Martin Kasper Dík, Martine, tenhle článek je mnohem záživnější než slepenina z minulého čísla, jen si tak myslím, že je trochu pasé. Příště budeš mít alespoň právo na autorizaci, na kterou Fíša v honbě za penízem kašle (viz obrázek) !
mrzkým
Školní parlament očima jeho předsedy Jak jste si určitě všimli, tak na naší škole proběhly volby do čela parlamentu. A jak víte (teda doufám, že víte), tak jste zvolili mě.Takže vám všem moc děkuji za hlasy a za důvěru, kterou jste do mě vložili jako do jednoho z vašich zástupců. Ale teď už k parlamentu, jeho funkcím a pravomocím. Předně, jsme tu za vás a hlavně pro vás.To znamená že zástupci své třídy v parlamentu můžete dávat návrhy co by se na škole mohlo změnit a podobně. My to projednáme a odhlasujeme a dále předáme vedení s našimi stanovisky a pak se už bude jen čekat, co vedení na to! Přibližně takhle nějak to funguje, ale samozřejmě, není to jenom o tomhle. My jsme tu i pro vedení, pokud bude potřebovat radu nás žáků. Třeba například teď nás vedení požádalo o návrhy na změnu školního řádu nebo budeme projednávat obrázek na školní trička. Trička!!! Asi ještě nevíte tak škola připravuje nová, skvělá a úžasná trička, jenže se ještě neví, co na nich bude. Protože my žáci budeme hlavně nosit tato trička, tak bychom si měli odhlasovat, jak budou vypadat. Je asi pět návrhů od pí. uč. Schubertové, takže to znamená, že vaši zástupci z parlamentu dostanou návrhy a ty vezmou do tříd a pod jejich dohledem proběhne hlasování.Výsledky se zpracují, pak se uvidí. To je asi všechno.Takže děkuji za pozornost a někdy příště
Zasedání ŠkP Na minulém zasedání ŠkP jsme zasedali s panem řídícím, jemuž jsme předložili naše návrhy na vylepšení a změny týkající se nás.prvním bodem byl školní RADIO.V tomto bodě jsme uspěly a RADIO bude co nejdřív co to půjde.To znamená že o přestávkách budeme moci poslouchat své oblíbené hity (pokud si přineseme své CD, ale samozřejmě, že to nebude záviset jenom na nás), součástí tohoto RADIA budou i živé vstupy toho jednoho vyvoleného DÝ-DŽEJE. Toto RADIO bude fungovat jako jakékoliv jiné se svými součástmi. 11
Bod druhý.Venkovní sportoviště se bude noci používat o velké přestávce.Venku bude dozor, na hřišti připravené míče na fotbálek a na basket a na cokoliv dalšího vybavení. Kdo by se chtěl jenom projít a vyvětrat plíce například z chemie bude moci jak na tartanu tak i na tom asfaltovém patvaru.Toto sportoviště by mělo být volně přístupné mimo vyučování někdy v dubnu. Pro tato sportoviště bude vypracován návštěvní řád. Bod třetí.Tento bod souvisí s bodem dvě, neboť se týká bufetu. A to tak, že by měl být otevřený už v ranních hodinách od 7:30 do 7:50. A to proto aby se stíhalo jít o velké přestávce ven. Tj. skoro vše, jenom ještě pár věcí. V nejvyšším patře naší školy bude zřízena nástěnka ŠkP, na níž se budete dovídat novinky, bude tam vyvěšený zápis vždy z posledního zasedání a krabice na vaše návrhy co udělat jinak, co změnit a podobně tak bych ocenil, aby jste to zkusili. Jak vidíte tak většina návrhů má reálnou šanci na úspěch tak to zkuste.Samozřejmě, že své návrhy můžete sdělit i vašim zástupcům.To je ode mne asi tak vše, takže dík a sypte sem návrhy. Za ŠkP Honza Homola alias Lord Freeman
Jistě vám neušel ,,svátek zamilovaných´´, kdy doufáte, že vám přijde psaníčko od svého miláčka a pak společně se budete procházet po setmění trutnovským parkem ( nebo jinde ) a tak dále, a tak dále,..............................
Podle mě je to kravina2 už jen proto, že vám stejně ten vytouženej dopis nepřijde a celej den, na kterej se tak těšíte, je v zabitej. Já spíš preferuju jako dny zamilovaných dny v máji. K tomu už se váže aspoň nějaká ta tradice, ale co Valentýn? Ten jsme akorát převzali od lidí za velkou louží a řekli jsme, že to bude náš ,,svátek zamilovaných ´´. Ale hodně se mi líbila ochota holek z 9.A udělat tento ,,svátek´´ lepším. Chodily a rozdávaly zamilovaná přání a to je podle mě dost velmi oceněníhodná práce a navíc za to nic nechtěly a nedostaly. Dělaly to zcela dobrovolně, a proto jim děkuji. Měl jsem jim napsat !
Lord James Co je to zemní plyn??? Tenhle časák je věnovaný Zlatýmu Ámosovi, kde jedním ze sponzorů byla i firma TRANSGAS. Kdo z vás byl na Ámosovi, tak si jistě všiml, že přestávku (kdy se porota radila) vyplnila moderátorka prezentací zmiňované firmy. Vzhledem k tomu, jakej rachot vyprodukovali diváci, to vůbec neměla jednoduchý. To že nás pár zaujala, svědčí o dobře odvedené práci a zaslouženém rizikovém příplatku. A jelikž nás to zaujalo, tak jsme se rozhodli něco si zjistit o zemním plynu jako možném zdroji „pohybu“ v dalších letech. 12
Když se totiž o zemním plynu chceme bavit, musíme o něm vědět alespoň nějaké základní věci. Vznik zemního plynu Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), přiklánějí se teorie jeho vzniku nejčastěji k tomu, že se postupně uvolňoval při vzniku uhlí nebo ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Podle teorií preferujících organický původ zemního plynu byly tedy na začátku vzniku zemních plynů rostlinné a živočišné zbytky. Trocha historie…… ….Před více než 150 lety začala historie českého plynárenství. Zpočátku byl dodáván svítiplyn vyráběný z uhlí karbonizací, který byl od padesátých let tohoto století postupně nahrazován svítiplynem vyráběným zplyňováním uhlí nebo štěpením uhlovodíků. Výroba svítiplynu byla ukončena v průběhu roku 1996. Od tohoto roku je v České republice dodáván pouze zemní plyn. Z čeho se zemní plyn skládá Zemní plyn je směs plynných uhlovodíků a Metan CH4 98,4 % nehořlavých složek (zejména dusíku a oxidu Etan C2H4 0,4 % uhličitého). Jeho charakteristickým znakem je vysoký Propan C3H8 0,2 % obsah metanu. Zemní plyny typu H, které jsou využívány ve většině evropských zemích obsahují Butan C4H10 0,1 % zpravidla více než 90% metanu a méně než 5% Oxid uhličitý CO2 0,1 % nehořlavých látek. Pro správný provoz spotřebičů je Dusík N2 0,8 % nutné zajistit určité složení spalovaného plynu. Celková síra S 0,2 mg/m3 Dopad na životní prostředí Zemní plyn je palivo, jehož využívání může velice pozitivně ovlivnit životní prostředí. Např.: známý londýnský smog,který byl způsoben právě spalováním sirnatého uhlí, je v západoevropských městech již minulostí. Z hlediska ochrany životního prostředí má zemní plyn tyto výhody : 1) plynovody jsou uloženy v zemi, tudíž nám nenarušuje tvář naší krajiny 2) spalováním zemního plynu vzniká v porovnání s pevnými a kapalnými palivy daleko méně škodlivin - prach a oxid siřičitý jsou ve spalinách obsaženy v zanedbatelných množstvích a také množství oxidu uhelnatého a uhlovodíků jsou ve srovnání s ostatními palivy výrazně nižší. 3) jediným (a možná také i posledním) problémem spalování zemního plynu je vznik oxidů dusíku. Směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vzniká při spalování každého paliva v případě, že pro spalování je využíván vzduch. Zemní plyn se ale oproti ostatním pevným a kapalným palivům vyznačuje tím, že neobsahuje žádné dusíkaté látky. 4) zemní plyn je jako každé uhlíkaté palivo také zdrojem oxidu uhličitého, který je jedním z hlavních „škůdců“ naší atmosféry, protože napomáhá ke vzniku skleníkového efektu. Ale ve srovnání s ostatními palivy je zemní plyn (opět) jasnou jedničkou - na uvolněnou jednotku tepla vzniká při spalování zemního plynu - o skoro 40 - 50 % méně CO2 ve srovnání s pevnými palivy 13
- o 30 - 35 % méně CO2 ve srovnání s kapalnými palivy. Tato čísla mluví ze vše!!!!!!!!! Česká republika patří díky struktuře využívaných primárních energetických zdrojů mezi největší znečišťovatele vzduchu v Evropě. Za hlavní příčinu tohoto nepříznivého stavu lze považovat využívání uhlí, které se i přes pokles v minulých letech podílí stále více než z 50 % na energetické spotřebě. Což je docela smutné!!!!!!! Zásoby zemního plynu jsou dlouhodobější než zásoby ropy!!!!!!!!
Je zemního plynu dostatek???? Celkové zásoby zemního plynu jsou odhadovány na cca 400 bilionů m . Toto množství by při současné spotřebě vystačilo přibližně na 190 let. Prokázané zásoby zemního plynu (tj. zásoby v současné době hospodárně těžitelné) neustále stoupají (ve srovnání s rokem 1990 byly prokázané zásoby v roce 2000 více než 17 % vyšší) a při současné úrovni těžby jsou postačující téměř na 70 let (tj. zhruba o 25 let více než u ropy). 3
TĚŽBA ZEMNÍHO PLYNU
Zemní plyn se jen málokdy vyskytuje těsně pod zemským povrchem nebo těsně pod mořským dnem a musíme za ním do hloubek od několika stovek metrů až po tři, čtyři i pět kilometrů. Místo (odborně lokalita), kde se zemní plyn vyskytuje, se nazývá ložisko. Množství plynu v jednotlivých ložiscích je různé a pohybuje se od několika miliónů až po miliardy krychlových metrů. Dnes už známe dokonce i ložiska, v nichž se zásoby schopné těžby pohybují v biliónech krychlových metrů. Proto můžeme směle tvrdit, že zemní plyn lidstvu vystačí i na více než 200 let. Výhody zemního plynu v dopravě, vliv zemního plynu na skleníkový efekt je o 20 % menší v porovnání s benzinem rovnoměrnější a tišší chod motorů, delší životnost motoru, provoz „plynových“ automobilů je levnější oproti benzinovým a naftovým. LPG je lehčí než vzduch, zápalná teplota je oproti benzinu dvojnásobná (takže plyn „bouchne“ za vyšší teploty).
Na Zlatým Ámosovi jsem se dozvěděla, že dokonce zemní plyn v přírodní podobě nesmrdí a cejtit jsou z něj látky, co se tam dávají schválně, aby to smradem varovalo, že to někde uniká. Představte si situaci, že vám čistý plyn celou noc uniká a vy to necejtíte, pak v klidu mamka ráno vstane a jde si uvařit kafíčko na vašem plynovém vařiči – takovéjhle budíček byste asi už do smrti nezažili. No a takhle je to jasný, hned večer taťka začuchá a prohlásí: „Něco tady smrdí, mladej běž vynýst koš !“ Ekologický teplo domova Vám přeje Katka Bratršovská a Aneta Jelínková
BUZERACE!!! Lidi a teď sem pobouřena.....stojim si to takhle ve frontě na oběd s povědomým kručením v břiše a s mým babincem kolem sebe .....když w tom se přižene Mgr. Fišer a drze nás předběhne a ještě nešetří s urážkami (cituji: „nazdar Pixly.., pilné žákyně.., ..trapně jsem se spletl při pohledu na vás...) mno řekněte nenaštwalo by wás to?? Mě tedy ano..už se těšim až 14
pan MAGISTR bude klečet po přečtení mého článku u pana ředitele (zdrawiiim=))) na koberečku a škemrat že už to nikdy neudělá a že už bude sekat latinu (matikář a latinu, kam já na to chodim?) !!! Ale nepotřebwal by to jenom on !!! To je až do nebe volající, co si to ti učitelé k nám žákůůům dowolujííí (ani do výtahu nás nepustí a já bych tolik chtěla, natož sednout v autobuse, to aby se jich člověk snad prosil)..my jsme na ně tak laskavý a pozorní (někdy i podlejzáme s dárečky a švestičkami z rodičovské zahrádky) a oni k nám přitom nemají úctu..Doufám, že si z mého článku wezmete příklad a nenecháte si všechno líbit... toť wše!! Lucka
Možná jste si před vánoci všimli, že proběhl každoroční meziškolní turnaj ve florbale na ZŠ Mládežnická v Trutnově a možná jste se doslechli, že jsme byli 5. A já teď chci objasnit a odhalit pravdu neúspěchu. Jo, sice jsme byli 5 ale jen ze 7 a to navíc za náma skončil gympláci z Trauče a myslím Letci ( to si nejsem jist ), kteří byli rádi, že se trefili do míčku. A proč jsme tak skončili? Je to smutná pravda, ale všichni říkali, že to není z důvodu, že to neumíme hrát, ale ten pravý důvod je pan učitel Krejčí. Tímto článkem ho nechci nějak pomlouvat, zesměšnit nebo ponížit, ale ukázat chyby proto, aby už se neopakovaly. Především to bylo ROZHOZENÍ pětek, ve kterých už byli kluci sehraní a dodatečné zařazení Jiránka, který si o sobě myslí, že je výjimečný a umí to tam nejlíp ( co nám v šatně říkal ), Petra Kiezlera, který si myslí, že když jednou vyhrálo áčko na nájezdy mezitřídní turnaj, tak je automaticky nejlepší brankář na naší škole. Mezi ty dva NEPATŘÍ Vašek Mach, který pravidelně chodí na florbalové tréninky a taky doplatil na to, že učitel Krejčí rozhodil prakticky všechny pětky. Vím, co si teď asi myslíte, že když mě učitel postavil jen na jeden zápas do brány, tak se hned naštvu a všechny teď pomluvím. To není vůbec pravda a já vám teď něco řeknu. Já chytám za školu už od sedmé třídy ( napřed za 7-8 a pak i za devítky ) a pravidelně ( pokud nejsem nemocnej, nebo mi do toho něco neskočilo ) chodím na florbalové tréninky. Pak najednou přijde Kiezler, který, jak už jsem říkal, si myslí, že je nejlepší brankař a sprostě mě vystrčí z mého místa, na které jsem se už od minulého turnaje těšil, snažil jsem se a taky jsem se zlepšil, jenom proto, abych si poslední rok zachytal na meziškolním turnaji. Myslím si, že by to naštvalo všechny a takovou vděčnost jsem si od pana učitele nezasloužil. Ještě teď, když na to vzpomínám, jsem naštvanej, jak delegát a taky proto, že mě Adam Šubrt a Ondřej Galčík tehdy podrazili. Napřed mi v šatně říkali ( jako všichni ), jak bych tam měl hned jít místo Kiezlera a rázem na to ve hře řekli panu učiteli, ať mě do brány nedávají. Později mi to sami řekli, omluvili se mi a já to přijal. Konečně je pravda venku. Tímto článkem jsem neměl v úmyslu někoho pomlouvat (p. uč. Krejčí, Kiezler, Jiránek ), ale jen jsem opravdu chtěl objasnit pravdu. se zlomeným florbalovým srdcem Jakub ,,Lord James´´ Hajný
15
IQ nad 100 - William Murdoch Murdochův dům Na jihozápadním cípu Anglie v cornwallském městě Redruth stojí v ulici Cross Street nevelký dům. V tomto domě žil v letech 1782 až 1798, tedy před více než dvěma stoletími, britský inženýr a vynálezce William Murdoch, který je označován také jako otec moderního plynárenství a průkopník prvních prakticky použitelných plynových osvětlení a potrubních sítí na světě. Dnes je tento dům nazýván Murdochův dům. Redruth a okolní oblast je srdcem Cornwallu. Jako centrum podnikavosti a invence produkovalo i přitahovalo nejlepší technické mozky 18. a 19. století. James Watt a Matyáš Boulton poslali v roce 1779 do Cornwallu mladého inženýra William Murdocha. Murdoch věnoval svůj volný čas nápadům a zlepšování a v roce 1792 se mu podařilo zřídit osvětlení jeho domu a úřadu v Cross Street svítiplynem rozváděným potrubím. Dal tím základ celému novému odvětví a doslova změnil vžité zvyky tehdejšího kulturního světa. V roce 1798 už byl užíván svítiplyn k osvětlení celé jeho továrny. V roce 1804 pak Murdoch postavil plynárnu pro osvětlení velké přádelny v Manchesteru s 900 hořáky. Říká se, že byl na světě první a tento jeho počin bývá označován za základ dnešního obrovského odvětví energetiky - mezinárodního plynárenství. Murdochovo dílo mělo asi větší význam než mnoho jiných, kterým se dostalo více chvály a větší důležitosti, ale taková už historie je. Murdochův dům je nyní ve vlastnictví společnosti „Přátel Murdochova domu“. Tato společnost s ručením omezeným využívá dům „pro vzdělávací a náboženské účely". Aneta
Toto číslo připravili : Autoři článků:
Aneta Jelínková, Kateřina Bratršovská, Martin Kasper, Lucie Etrychová, Jan Homola, Jakub Hajný, Fybek
Obrázek na obálce: Grafická úprava: Jazyková korekce: Obrázky a fota:
Z archivu občanského sdružení Naše děti Fybek s.r.o. Petr Horčička, Olga Švadlenová Clipart, Fybek,
WWW.ZSKOMTU.CZ
16
