PŘÍLOHY
2
Příloha č. 1 Soubor doporučených opatření pro PO Horní Vsacko
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast
Horní Vsacko
3
1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O PTAČÍ OBLASTI Ptačí oblast (PO) Horní Vsacko byla vyhlášena nařízením vlády č. 686/2004 ze dne 8. prosince 2004. Předmětem ochrany jsou zde populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zde zachování a obnova ekosystémů významných pro tyto druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany.
1.1
Ptačí oblast se nalézá v kraji(ích):
Zlínský
1.2
Dotčená katastrální území:
Halenkov, Hovězí, Huslenky, Janová, Karolinka, Malá Bystřice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Růžďka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov
1.3
Výčet obcí
Halenkov, Hovězí, Huslenky, Janová, Karolinka, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Růžďka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov Názvy uvedené tučným písmem označují katastrální území a obce, jejichž území je zcela pokryto územím PO.
1.4
Výměra ha 26977,7 19515,4 7462,3 6223,1 91,1 333,0 815,1
CELKOVÁ VÝMĚRA 1) výměra lesních pozemků 2) výměra nelesních pozemků 2a) zemědělské pozemky 2b) vodní plochy, toky a mokřady 2c) zastavěná plocha 2d) ostatní plochy Zdroj údajů: ČÚZK, 2006, ZABAGED 1:10 000.
1.5
Významné subjekty pro jednání
Lesní půdní fond (nejvýznamnější vlastníci lesů): B.F.P., Lesy a statky T. Bati s.r.o. 1064 ha Obec Halenkov 106 ha Obec Hovězí 276 ha Obec Huslenky 128 ha Obec Janová 110 ha Obec Karolinka 133 ha Obec Nový Hrozenkov 75 ha Obec Velké Karlovice 257 ha Obec Zděchov 412 ha Spolek lesa Skaličí 146 ha Lesy ČR s. p. 9566 ha (cca 50% všech lesních pozemků) - z toho - LS Vsetín 9253 ha - LS Brumov 313 ha Škrabal Miroslav 142 ha
4
David Sponner Orság – Vranecký LHO + vlastníci do 50 ha
55 ha 134 ha 5211 ha (mnoho set vlastníků)
Zdroj údajů: IDC – ÚHÚL Brandýs n. L. 2007 Zemědělský půdní fond: Drobní vlastníci mnoho set vlastníků Nejvýznamnější hospodařící subjekty: Vsacko Hovězí a. s. Jan Václavík
1.6
cca 1000 ha cca 90 ha
Dotčená ZCHÚ
VZCHÚ: CHKO Beskydy (95,5 % PO se nachází na území CHKO, PO tvoří asi 22,5 % rozlohy CHKO, ve shodných hranicích s CHKO je EVL). MZCHÚ: NPR Razula (23,52 ha), PR Galovské lúky (21,55 ha), PR Halvovský potok (19,14 ha), PR Kutaný (15,27 ha), PP Brodská (3,91 ha), PP Louka pod Rančem (0,72 ha), PP Skálí (19,87 ha), PP Smradlavá (9,28 ha), PP Stříbrník (14,50 ha), PP Uherská (3,26 ha), PP Vachalka (8,30 ha). Všechna MZCHÚ se nacházejí celou svou rozlohou v hranicích PO.
2. ODBORNÉ A VĚCNÉ ZDŮVODNĚNÍ CÍLŮ A ZPŮSOBŮ PÉČE Souhrn doporučených opatření (SDO) slouží k naplnění cíle ochrany PO, tedy k zachování populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) v příznivém stavu v delším časovém horizontu. Za tímto účelem směřují opatření k zajištění kvalitních biotopů využívaných výše uvedenými druhy na dostatečně velkých plochách a dále upozorňují na další faktory, které by mohly mít negativní dopad na předmět ochrany této PO. PO Horní Vsacko se nachází v severovýchodní části České republiky. Převažujícím typem prostředí jsou lesy. Převážnou část hospodářských lesů tvoří smrkové monokultury. V některých partiích jsou větší plochy obhospodařovaných bukových a jedlobukových porostů, z nichž část si díky mírným způsobům hospodaření dodnes uchovala přirozený charakter. Přírodě blízké lesy pralesovitého charakteru zaujímají nepatrný zlomek celkové rozlohy lesů a většina je chráněna v rezervacích. Na území PO se dodnes zachovaly rozsáhlé plochy pastvin a luk s vysokou druhovou diverzitou. Diverzifikované způsoby hospodaření pomohly zachování i vytváření velmi rozmanité rozptýlené zeleně, která se vyskytuje v podobě remízů, pásů, roztroušených lesíků, alejí, břehových porostů kolem toků. Popsaný typ krajiny na takto rozsáhlém území nemá obdoby nejen na území CHKO, ale ani ve většině jiných oblastí ČR.
2.1
Ornitologický význam
Velmi rozmanitá krajina je biotopem nejen populací druhů, které jsou předmětem ochrany PO (dále v textu jsou označeny tučným písmem), ale i dalších významných ohrožených druhů ptáků. Vyskytuje se zde velmi významná populace chřástala polního (Crex crex) v rámci CHKO Beskydy. Ťuhýk obecný (Lanius collurio) je z významných druhů CHKO Beskydy nejhojnějším druhem. Mezi ostatní významné druhy patří také pěnice vlašská (Sylvia nisoria), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a v posledních letech se objevuje na některých lokalitách i strnad luční (Miliaria calandra). Z ostatních druhů hnízdí pravidelně 1–2 páry čápa bílého (Ciconia ciconia), dále bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis) a v blízkém okolí přehrady Stanovnice hýl rudý (Carpodacus erythrinus) v počtu 1 – 4 páry. Na vodních tocích se nachází početná populace skorce vodního (Cinclus cinclus), konipasa horského (Motacilla cinerea) a nepravidelně zde hnízdí i ledňáček říční (Alcedo atthis) a pisík obecný (Actitis hypoleucos), jehož hnízdiště byla evidována i na březích přehrady Stanovnice.
5
Z druhů obývajících lesní porosty je nejvýznamnější strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Jeho populace patří mezi nejpočetnější v ČR. Značný význam mají populace lejska malého (Ficedula parva), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus), holuba doupňáka (Columba oenas), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a čápa černého (Ciconia nigra). Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) hnízdí velmi roztroušeně ve smrkových monokulturách. Vzácné druhy sov zastupuje sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Sporadické je hnízdění výra velkého (Bubo bubo). V současné době jsou známy 3 lokality s výskytem puštíka bělavého (Strix uralensis). Vzhledem k šíření populace západním směrem je možné očekávat výskyt na dalších lokalitách. Z dravců hnízdí pravidelně ostříž lesní (Falco subbuteo), včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). V současné době se objevují pozorování orla křiklavého (Aquila pomarina), a to na tahu i v hnízdním období. Nelze proto vyloučit jeho zahnízdění. Podobná situace se týká i orla skalního (Aquila chrysaetos), u něhož v CHKO Beskydy probíhá projekt vypouštění. Mimo hnízdící druhy byly zjištěny i některé významnější druhy na průtahu: orlovec říční (Pandion haliaetus), orel mořský (Haliaeetus albicilla), moták pilich (Circus cyaneus) a moták pochop (Circus aeruginosus). Velmi vzácně se také objevuje sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Ještě do první poloviny 20. stol. se v PO nacházela hnízdící populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), avšak od této doby docházelo k rychlému poklesu její početnosti a v současné době v PO tetřev nehnízdí. Jen zcela ojediněle se objevují zprávy o výskytu v Javorníkách. Velmi pravděpodobně se jedná o přechodné výskyty. Protože se jedná o horskou oblast, má PO pro většinu cílových i ostatních druhů význam jako hnízdiště. Jako tahovou zastávku ji ptáci využívají jen v omezené míře. Z hlediska zimování je oblast využívána zejména skupinou stálých druhů hnízdících v oblasti. Celkové zhodnocení významu Význam oblasti spočívá v poměrně rozsáhlé a pestré nabídce lesních i nelesních biotopů nacházejících se v různých polohách. Návaznost na rozsáhlé pásmo karpatských pohoří v SR umožňuje migraci druhů a posilování zdejších populací. To vše dává do budoucna dobré předpoklady pro přežívání početných populací cílových i ostatních druhů ptáků. Nezbytnou podmínkou pro splnění těchto předpokladů je ale zachování a mnohdy také zlepšení dnešního stavu biotopů. Výčet druhů
Významné hnízdící druhy (počty párů, odhad pro rok 2006, tučně jsou označeny druhy, které jsou předměty ochrany PO): Druh potápka malá (Tachybaptus ruficollis) čáp černý (Ciconia nigra) čáp bílý (Ciconia ciconia) včelojed lesní (Pernis apivorus) jestřáb lesní (Accipiter gentilis) krahujec obecný (Accipiter nisus) ostříž lesní (Falco subbuteo) jeřábek lesní (Bonasa bonasia)
Kategorie ohrožení* O SO O SO O SO SO SO
Početnost (páry) 0–3 7–10 1–2 5–7 10–15 30–50 2–3 50–70
křepelka polní (Coturnix coturnix) chřástal polní (Crex crex) kulík říční (Charadrius dubius)
SO SO -
5–10 60–80 1–2
čejka chocholatá (Vanellus vanellus) sluka lesní (Scolopax rusticola)
O
2–5 30–50
6
Biotop vodní plochy rozsáhlé lesní porosty lidská sídla lesní porosty s okolními loukami lesní porosty mladší lesní porosty lesy okraje mladších lesních porostů a staré rozvolněné smíšené lesní porosty louky a pole louky štěrkové náplavy řek a pole v říčních nivách pole v říční nivě smíšené lesní porosty
Druh
Kategorie ohrožení* pisík obecný (Actitis hypoleucos) SO holub doupňák (Columba oenas) SO výr velký (Bubo bubo) O kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) SO puštík obecný (Strix aluco) puštík bělavý (Strix uralensis) KO kalous ušatý (Asio otus) -
Početnost (páry) 1–3 50–80 0–1 10–20 50–70 3–5 15–30
sýc rousný (Aegolius funereus) rorýs obecný (Apus apus)
SO O
8–15 20–40
ledňáček říční (Alcedo atthis) krutihlav obecný (Jynx torquilla)
SO SO
1–3 20–30
žluna šedá (Picus canus) datel černý (Dryocopus martius) strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) strakapoud malý (Dendrocopos minor)
SO
16–20 15–25 25–40
-
3–7
datlík tříprstý (Picoides tridactylus)
SO
7–10
vlaštovka obecná (Hirundo rustica) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) kos horský (Turdus torquatus)
O O O
100–150 25–40 15–20
SO
100–150
cvrčilka zelená (Locustella naevia) cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) pěnice vlašská (Sylvia nisoria) lejsek šedý (Muscicapa striata) lejsek malý (Ficedula parva) lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) žluva hajní (Oriolus oriolus) ťuhýk obecný (Lanius collurio) ťuhýk šedý (Lanius excubitor) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) krkavec velký (Corvus corax) hýl rudý (Carpodacus erythrinus) strnad luční (Miliaria calandra)
SO O SO SO O O O
40–70 20–30 25–40 100–200 60–100 100–200 1–3 1–2 350–500 0–2 50–100
O O KO
10–15 3–6 1–10
Biotop vodní toky bučiny s doupnými stromy lesy, skály lesy lesy lesy jehličnaté lesy a lesní remízy v zemědělské krajině lesy s doupnými stromy výškové budovy v lidských sídlech vodní toky otevřená krajina, nezapojené různověké lesy starší smíšené lesní porosty lesní porosty staré smíšené porosty břehové porosty podél vodních toků a sady v blízkosti lidských sídel horské jehličnaté a smíšené lesní porosty lidská sídla pastviny zemědělská krajina říčních niv jehličnaté lesy s lesními mýtinami a loukami lesní paseky mokřadní lokality říčních niv křoviny okraje lesních porostů starší bukové porosty starší listnaté porosty starší listnaté porosty drobné lesíky v říční nivě křoviny křoviny, okraje lesů jehličnaté lesní porosty lesy zátopy vodních nádrží otevřené zemědělské plochy s rozptýlenými křovinami
* uváděny jen kategorie zvláště chráněných druhů dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v platném znění: KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený.
7
Významné nehnízdící druhy (počty jedinců, odhad pro rok 2006) Druh kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
Kategorie ohrožení* O
Početnost (jedinci) 0–30
orel mořský (Haliaeetus albicilla) orel křiklavý (Aquila pomarina) orel skalní (Aquila chrysaetos)
KO KO KO
1–2 1–3 1–2
sokol stěhovavý (Falco peregrinus) tetřev hlušec (Tetrao urogallus) skřivan lesní (Lullula arborea)
KO KO SO
1–2 1–3 2–5
konipas luční (Motacilla flava)
SO
10–20
brkoslav severní (Bombycilla garrulus)
O
až 500
slavík tmavý (Luscinia luscinia) slavík obecný (Luscinia megarhynchos) bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)
SO O SO
10–20 1–5 10–20
drozd cvrčala (Turdus iliacus)
SO
30–100
budníček zelený (Phylloscopus trochilloides) kavka obecná (Corvus monedula) SO dudek chocholatý SO
0–1 50–100 1–3
Biotop nepravidelně v mírných zimách na řece Bečvě pravidelně vodní nádrže na tahu pravidelně na tahu, lesy pravidelně na tahu, lesy i zemědělská krajina na tahu v otevřené krajině zachovalé lesní porosty na tahu v otevřené zemědělské krajině otevřená zemědělská krajina, louky i pole pravidelný tah – sady a stromořadí ovocných a plodonosných dřevin v blízkosti lidských sídel a v otevřené zemědělské krajině břehové porosty břehové porosty pravidelný tah – otevřená zemědělská krajina nižších i hřebenových poloh na tahu mimolesní zeleň v zemědělské krajině nepravidelný tah pravidelný tah – pole pravidelně na tahu v zemědělské krajině
* uváděny jen kategorie zvláště chráněných druhů dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v platném znění: KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený.
2.2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany PO je pět ptačích druhů vázaných na převážně lesní biotopy a dva druhy vázané na biotopy nelesní. Následující podkapitoly přinášejí popis biologie a obecných biotopových nároků těchto druhů. V kapitole 2.3 jsou v analogickém členění popsány specifické nároky druhů v PO a stav PO z hlediska jejich ochrany. Kapitola 3.2 pak opět v korespondujícím členění shrnuje požadavky těchto druhů k zajištění jejich ochrany. Lesní druhy: 2.2.1
čáp černý (Ciconia nigra)
(hnízdiště)
Čáp černý je tažný druh. Na zimoviště v subsaharské Africe odlétá v srpnu a září a do odletu se staří i mladí ptáci zdržují v menších hejnech. Zpět na hnízdiště se vracejí na přelomu března a dubna. Obývá rozsáhlé nebo málo přístupné lesy, především staré listnaté nebo smíšené porosty, méně často čistě jehličnaté lesy, v blízkosti dobře zarybněných vodních toků nebo i nádrží. Čáp černý je stabilní hnízdič, dlouhodobě věrný svému hnízdu, zůstanou-li podmínky hnízdiště zachovány. Hnízdí od dubna do srpna nejčastěji na starých stromech v hnízdě z větví s kotlinkou vystlanou mechem a měkkými rostlinami. Na 2–5 vejcích sedí střídavě oba rodiče 35–45 dní. Mláďata tráví na
8
hnízdě 2 měsíce a pak ještě zhruba 2 týdny se do plné vzletnosti pohybují kolem hnízda. Po celou dobu jim rodiče přinášejí potravu. Ve výhradně živočišné potravě převažují ryby a vodní živočichové, které loví broděním, část potravy také může tvořit hmyz a jiní bezobratlí, případně i plazi a drobní savci. Polykané vodní rostlinstvo zřejmě slouží jen ke snadnější tvorbě vývržků. 2.2.2
jeřábek lesní (Bonasa bonasia) (celoroční výskyt)
Jeřábek lesní je stálý druh, který přeletuje jen na vzdálenost několika set metrů, mimo hnízdní období zalétá za potravou výjimečně i na vzdálenost několika kilometrů. Jeho biotopem jsou dobře strukturované jehličnaté, smíšené i listnaté lesy s bohatým podrostem ve vyšších a středních polohách. Preferuje věkově rozrůzněné druhově pestré porosty s bohatým keřovým i bylinným patrem se světlinami, zarůstajícími pasekami a lesními cestami a břehovými porosty drobných vodotečí. Je to velmi nenápadný druh, který snadno unikne pozornosti, protože se pohybuje převážně v hustém porostu po zemi. Sameček se od samičky téměř neliší a díky svému zbarvení snadno splyne s okolím. Při vyplašení prudce vyletuje. Hnízdí v dubnu a v květnu. Do travou, listím a pery vystlané jamky na zemi, většinou u paty stromu, v hustém křoví nebo v podrostu v lese samička klade 8–12 vajíček. Zahřívá je pouze samice po dobu asi 25 dní, a když hnízdo opouští, zakrývá je listím. Mláďata velmi rychle rostou, po dvou týdnech jsou již vzletná a v měsíci již zcela samostatná. V létě se živí hmyzem a jinými drobnými živočichy, listy, bobulemi a plody. Na podzim tvoří většinu potravy různé bobule a semena, bukvice nebo i malé žaludy. V zimě a na jaře v potravě převažují pupeny a jehnědy břízy, olše a dalších listnáčů, pupeny vřesu, bobule, ale i jedlové jehličí, případně lístky travin. 2.2.3
strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos)
(celoroční výskyt)
Strakapoud bělohřbetý je stálý druh s poměrně pevnou vazbou k hnízdnímu okrsku, pouze mimo období hnízdění se jednotlivci potulují. Omezené rozšíření druhu je dáno jeho striktní vazbou na specifický biotop, kterým jsou staré bukové porosty nebo alespoň staré lesy s velkým podílem buku a příměsí dalších dřevin (jedle, smrk, klen). Další podmínkou je zastoupení suchých a trouchnivějících kmenů, na jejichž nepřítomnost citlivě reaguje. Vyskytuje se především na klidných a méně přístupných místech v horských a podhorských oblastech. Jednotlivé páry obývají hnízdní okrsky o rozloze 50–100 ha, v optimálním prostředí však může být hnízdní hustota vyšší. Hnízdí jednou ročně, od konce dubna do června, v dutinách poškozených nebo polozetlelých stromů. Při inkubaci 3–5 vajec se střídají oba rodiče po dobu asi 2 týdnů, o vylíhlá mláďata v dutině pak oba pečují ještě další 4 týdny. Hlavní složkou jeho potravy jsou larvy hmyzu žijící v trouchnivějícím dřevě nebo ve štěrbinách kůry. Především se jedná o larvy větších brouků, včetně tesaříků, a housenky motýlů. Doplňující potravou jsou mravenci nebo dospělci hmyzu, v pozdním létě pak i různé bobule a semena. 2.2.4
datlík tříprstý (Picoides tridactylus) (celoroční výskyt)
Datlík tříprstý je stálý druh, pouze mláďata se v pozdním létě potulují. U dospělých ptáků byly zaznamenány potulky v mimohnízdní době a jednotlivé delší přelety. Biotopem druhu jsou staré smíšené a jehličnaté, vlhké a stinné lesy pralesního charakteru s dostatkem suchých nebo poškozených stromů. Bubnuje a volá od února do května. Hnízdí jednou ročně v květnu a červnu v dutinách narušených nebo suchých jehličnanů, nejčastěji smrků a jedlí. Samice zde snáší 4–5 vajec. Po 2 týdnech inkubace se z vajec líhnou holá mláďata, která tráví v dutině ještě další 3 týdny. Na inkubaci i krmení se podílejí oba rodiče. Mláďata jsou na nich závislá ještě několik týdnů po opuštění hnízda.
9
Datlík se živí larvami hmyzu žijícími ve dřevě, housenkami, mravenci, tiplicemi a můrami, ale zřejmě i semeny a lesními plody. Potravu získává sběrem na kůře a v mechu i vydlabáváním ze dřeva. Líže také vytékající mízu jehličnanů. 2.2.5
lejsek malý (Ficedula parva)
(hnízdiště)
Lejsek malý je tažný druh, který odlétá v průběhu srpna a září na zimoviště v Indii. Zpět na hnízdiště se vrací poměrně pozdě, většinou až v květnu. Samečkové se plně vybarvují až po dvou letech života, mohou však hnízdit už v druhém roce života, kdy zbarvením připomínají samičky. Lejsek malý obývá především staré vysoké bukové lesy s podrostem v horských a podhorských oblastech, případně i bohatě strukturované smíšené lesy (jedlové nebo smrkové bučiny) nebo staré zámecké parky, vzácně i porosty s převahou dubu. Protože tráví většinu času v korunách stromů, často uniká pozornosti. Jeho zpěv je však nezaměnitelný. Hnízdí jednou ročně v květnu až červenci a staví si mechem, stébly a srstí vystlané hnízdo ve vysoko umístěných stromových dutinách, polodutinách nebo prasklinách. Samička snáší 4–6 vajíček a sama na nich 2 týdny sedí. Mláďata jsou krmena oběma rodiči 2 týdny na hnízdě a ještě další 1–2 týdny po vylétnutí z hnízda. Potrava je téměř výlučně živočišná s převahou různého hmyzu a dalších bezobratlých, mláďata jsou krmena především housenkami a kuklami motýlů a brouků. Pouze na podzim tvoří část potravy menší bobule. Nelesní druhy: 2.2.6
chřástal polní (Crex crex)
(hnízdiště)
Chřástal polní je tažný druh. Do České republiky se vrací ze svých zimovišť v rovníkové a jižní Africe na konci dubna až v květnu. Ihned po obsazení vhodných hnízdních lokalit se samci začínají ozývat a vytrvale volají svým typickým hlasem především v noci a navečer. Jelikož žijí velmi skrytě, jejich volání je prakticky jediná možnost, jak lze jejich výskyt zjistit. Chřástalí volání obvykle ustává v průběhu července, v srpnu dospělí ptáci pelichají a dva týdny nejsou schopni letu, od konce srpna do října se ptáci vracejí na zimoviště. Druh je zranitelný po celou dobu své přítomnosti na hnízdišti. Hnízdní biotop druhu v našich podmínkách představuje bylinná vegetace, jejíž výška by měla optimálně přesahovat 20 cm a současně by neměla být příliš hustá, aby se v ní mohl bez obtíží pohybovat. Z tohoto důvodu chřástalovi polnímu nejvíce vyhovují každoročně kosené kulturní louky (ale i nepravidelně obdělávané a dlouhodobě nekosené, pokud nejsou příliš husté). Kromě travních porostů obsazuje řídce i polní kultury, zejména pak jeteliště. Dalším důležitým faktorem je přítomnost mokřin a pramenišť. Vyhledávaným prostředím jsou prameništní louky s rozptýlenými keřovými vrbami, ze kterých v noci samci s oblibou volají. Chřástal polní je sukcesivně polygamní druh. Samec po obsazení teritoria láká svým voláním samici, tráví s ní však pouze 7–10 dní. Po snesení prvních vajec samec samici opouští a přelétá na jinou, často i velmi vzdálenou lokalitu. Samice hnízdí obvykle dvakrát ročně, zejména v nižších polohách. Ve vyšších polohách, kde k hnízdění dochází později, umožňují klimatické podmínky v některých letech pouze jediné hnízdění. V případě brzkého zničení hnízda následuje náhradní snůška. Samice snáší 7– 12 vajec, na kterých sedí 16–19 dní a následující dva týdny vodí mláďata. Ve stáří 34–38 dní jsou mláďata vzletná. V potravě druhu převažuje drobný hmyz a jeho larvy, měkkýši a pavoukovci, v malé míře se živí i zelenými částmi rostlin, případně semeny. 2.2.7
ťuhýk obecný (Lanius collurio) (hnízdiště)
Ťuhýk obecný je tažným druhem, který zimuje v jižní a východní Africe. Na zimoviště odlétá na konci srpna a začátkem září, zpět se vrací na přelomu dubna a května.
10
Vyhledává sušší travnaté meze, pastviny, stráně s křovinami a plochy lesostepního charakteru, raná sukcesní stádia nebo i okraje lesů, paseky a výjimečně i klidnější zahrady a parky, kde najde ke stavbě hnízda oblíbené hlohy nebo růže. Vysedává na vyvýšených místech, kde číhá na svoji kořist. Hnízdí v květnu až červenci. Buduje mechem vystlané miskovité hnízdo ze spleti stébel a jiných vláken, většinou v hustém trnitém keři. Samička snáší 4–6 vajíček, která sama dva týdny zahřívá. Oba rodiče se starají o mláďata, která tráví asi dva týdny v hnízdě a pak se ještě ne zcela vzletná pohybují v jeho okolí, kde je rodiče přikrmují ještě 3–4 týdny. Ťuhýk obecný je pěvec o něco větší než vrabec, ale svým zahnutým zobákem připomíná dravce. Živí se hlavně hmyzem, ale dokáže ulovit i drobné savce a ptáky. Kořist trhá svým zahnutým zobákem, a pokud uloví více než je schopen spotřebovat, tvoří si zásoby, které napichuje na trny keřů. V létě tvoří část potravy také ovoce.
2.3
Stav ptačí oblasti z hlediska předmětu ochrany
Tato kapitola popisuje nároky jednotlivých druhů specifické v této PO a podává přehled stavu ptačí oblasti z hlediska těchto druhů. Svým členěním kapitola navazuje na předchozí kapitolu, která podává popis obecných nároků jednotlivých druhů. Lesní druhy: 2.3.1
čáp černý (Ciconia nigra)
K hnízdění vyhledává staré porosty pralesovitého charakteru, ale může zahnízdit i v běžných hospodářských porostech. Pralesovité porosty si vybírá pravděpodobně z toho důvodu, že zde nachází více vhodných stromů pro stavbu hnízda a také dostatek klidu. Nejčastěji preferuje smíšené porosty – jedlobučiny, kde hnízdí často na jedlích. Pokud se najde vhodný hnízdní strom a dostatek potravních zdrojů, zahnízdí i ve smrkových monokulturách. Stáří preferovaných hospodářských porostů se pohybuje nad 100 let, spíše ojediněle ptáci zahnízdí i v porostech ve věku 80–100 let. V hospodářských porostech si zakládá hnízda hlavně v roklinách potoků. Poměrně hustá síť toků a pestrá krajina v podhůří skýtá druhu dobré potravní podmínky. Populace druhu je roztroušena po celém území. V současné době je známo asi 6–8 hnízdících párů. Dlouhodobě obsazovaná hnízda jsou známa např. z údolí Dinotice, Raťkov, Brodská, a také z NPR Razula. Lze předpokládat, že skutečný počet párů je o něco vyšší. 2.3.2
jeřábek lesní (Bonasa bonasia)
Vzhledem k pestrosti biotopů v některých částech PO zde má tento druh dosud vhodné existenční podmínky. Lze předpokládat výskyt stabilní populace. Nasvědčují tomu častá pozorování na vhodných lokalitách např. v údolích Kobylská, Brodská, Lušová, na pastvinách Šerhovny, v okolí Cábu a z několika lokalit při hřebeni Javorníků. Výsledky pozorování naznačují, že jako optimální biotop vyhledává pestřejší smíšené porosty v blízkosti otevřených ploch s rozptýlenou zelení. Pro udržení stabilní populace je nezbytná druhová pestrost (včetně keřového a bylinného patra) a prostorová rozmanitost lesních porostů a zachováni dostatku rozmanitých otevřených ploch (pastvin, včetně pastvin bývalých). 2.3.3
strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos)
Je druhem s nejvyššími nároky na přítomnost různě narušených, odumírajících i odumřelých stojících stromů. V nich si tesá dutiny a hledá potravu. Jako potravní zdroje mu slouží i stromy padlé na zem. Bez přítomnosti těchto stromů v porostech není schopen přežít. Z hlediska druhového složení porostů jsou preferovány bučiny nebo smíšené porosty s převahou buku. Nejvhodnějším biotopem jsou přírodě blízké lesy pralesovitého charakteru v rezervacích, které nejlépe splňují výše uvedené požadavky druhu. Významná část populace hnízdí v hospodářských porostech. Jedná se zpravidla o kmenoviny nad 100 let a méně často i nad 80 let, kde se díky nedůslednému uplatňování výchovných zásahů vytvořily vhodné existenční podmínky (přítomnost narušených stromů) a dále o tzv. předržené porosty, které
11
především z důvodu nerentability jejich těžby unikly vytěžení v období běžného obmýtí. Důležitá je i rozloha starých porostů. Minimální výměra jednoho lesního celku by neměla klesnout pod 15 ha. Tato rozloha odpovídá přibližně rozloze teritoria jednoho páru. Důležitou roli hraje i návaznost na další rozsáhlejší plochy vhodných biotopů. Porosty, kde druh hnízdí, se nacházejí v oblasti Javorníků v okolí Makyty, Čerňanské Kyčery a Javorníčku, dále v okolí Malého Javorníka a několik významnějších porostů se nachází i pod hřebenem Velkého Javorníka. Ve Vsetínských vrších se jedná o oblast s hlavními centry v širším okolí Vsackého Cábu (celý severozápadní výběžek oblasti) a v horních částech údolí Malá a Hrubá Brodská, Kobylská a Raťkov. Mimo uvedená centra hnízdí druh jen ojediněle v rozptýlených lokalitách, např. v selských lesích mezi údolím Dinotice a Lušová. Stav biotopů druhu se dá označit za značně nevyhovující. Chybí jakékoliv významnější stabilizační prvky (dostatečně velké fragmenty biotopu), které by zajistily dlouhodobé přežití populace. Tento stav je zapříčiněn jednak odlesněním části území a také přeměnou původních jedlobučin na smrkové monokultury. Velká část vhodných biotopů se do dnešního dne uchovala díky omezenému hospodaření v lesích. Za předpokladu, že by byly striktně dodržovány dosavadní lesnické postupy hospodaření (například zdravotní výběr narušených stromů, urychlená fragmentace starých jedlobučin a jejich úplné dotěžování), neměl by druh šanci dlouhodobě přežít. I když je momentální stav populace zatím spíše stabilizovaný, bude nutné včas podniknout dostatečné kroky pro trvalé zachování stávajícího charakteru hnízdních porostů. 2.3.4
datlík tříprstý (Picoides tridactylus)
Za normálních okolností je datlík vázán na klimaxové horské smrčiny pralesovitého charakteru s přítomností narušených a odumřelých stromů. Jelikož není v PO přítomen 7. ani 8. LVS v němž jsou přirozeně rozšířeny horské smrčiny, hnízdí datlík ve smrkových monokulturách, které se svým charakterem těmto smrčinám do jisté míry podobají. Tyto biotopy se zde místy nacházejí v nadmořských výškách nad 700 m n. m. Hnízdní výskyt byl zjištěn i ve smíšených porostech s převahou jehličnatých dřevin (smrk, jedle). Pokud se v důsledku kalamity vyskytuje stádium rozpadu i v mladších porostech nad 80 let, je schopen zahnízdit i zde. Převážně však obývá porosty ve věku nad 100 let. Datlík je v PO velmi řídce hnízdícím druhem, ačkoliv se zde nacházejí rozsáhlé plochy smrkových monokultur. Tyto porosty však zřídka obsahují pro druhy podstatné stádium rozpadu, protože jsou narušené či odumřelé stromy rychle odstraňovány a tím mizí vhodné podmínky k hnízdění. Rozsáhlejší porosty nad 100 let věku jsou v současnosti dotěžovány což vede nejprve k jejich fragmentaci a tedy i narušení biotopu. Kolem se nacházejí porosty převážně ve věku do 80 let, které nejsou pro hnízdění vhodné. Výskyt druhu je značně roztříštěný; hnízdí velmi rozptýleně, v ještě stojících rozsáhlejších komplexech starých porostů, v malé populační hustotě a z toho důvodu je obtížné vyhodnotit trend populace. Vzhledem k tomu, že se v PO nenacházejí rozsáhlejší plochy vhodných biotopů, které by dlouhodobě zajišťovaly stabilitu populace, je druh odkázán na náhodně se vytvářející podmínky v porostech a populaci nelze označit za zajištěnou. 2.3.5
lejsek malý (Ficedula parva)
Je druh, který vzhledem ke svým hnízdním nárokům vyžaduje dostatek narušených stromů. K hnízdění vyhledává různé polodutiny, praskliny a prostory za odstávající kůrou. Ideální příležitosti mu poskytuje členitý povrch starých a rozpadajících se stromů. Z hlediska druhového složení obývá především bučiny nebo porosty s výraznou převahou buku. V PO dosahuje největší populační hustoty v porostech dosud hospodářsky nevyužívaných (rezervace, předržené porosty) a dále v porostech, kde nebyly důsledně prováděny výchovné zásahy, zdravotní výběr narušených stromů apod. Jedná se vesměs o porosty nad 100 let, které jsou v mýtním věku. Mimimální výměra pralesovitého porostu, který druh schopen ještě osídlit je 2 ha. Nejvýznamnější část populace se nachází na jižních svazích Vsetínských vrchů v částech s vyšší koncentrací zmíněných porostů např. v okolí Cábu, v údolích Dinotice, Lušová, Kobylská a v Javornících v okolí Makyty.
12
Přestože byl odhad stavu populace druhu v PO v letech 2002-2004 zvyšován, v některých dlouhodobě monitorovaných lokalitách zaznamenal druh pokles. Podrobné průzkumy z let 2005 a zejména 2006 ukazují na výrazný pokles oproti hodnotám získaným srovnatelnou metodikou v 70.–90. letech. V roce 2006 byly údaje aktualizovány a odhad počtu párů v PO byl snížen na pouhých 60–100 (z původních 100–170). Dlouhodobá existence populace lejska malého může být zajištěna pouze za předpokladu, že nedojde ke zmenšení plochy stávajících starých hnízdních porostů a k dalšímu zintenzivnění hospodaření (například snižování obmýtí u bučin, odstraňování netvárných a narušených stromů) a budou cíleně ponechávány skupiny stromů či části porostů k přirozenému dožití. Nelesní druhy: 2.3.6
chřástal polní (Crex crex)
Vyskytuje se převážně na nižších svazích přiléhajících k údolí Vsetínské Bečvy, ale také na rozsáhlejších komplexech luk na svazích mezi bočními údolími. Jedná se zejména o louky polokulturního a kulturního charakteru a jen výjimečně i o květnaté louky. Převážná část těchto luk je pravidelně kosena jednou ročně. Málo se již vyskytují nekosené louky. Stav jeho biotopu je díky údržbě relativně dobrý. Na druhé straně však je obtížně řešitelná problematika ztrát vznikajících při této údržbě. V případě, že by se podařilo zajistit optimální management spočívající ve vhodné době a způsobu seče, příp. ponechání menších ploch luk v rámci jedné sezóny bez pokosení, lze očekávat výrazné zvýšení početnosti. Stav populace bude záviset na eliminaci negativních faktorů. Z hlediska životních nároků druhu by bylo optimální, kdyby louky s hnízdním výskytem byly pravidelně koseny jednou ročně a to po vyhnízdění v druhé polovině srpna a byla zajištěna jejich trvalá ochrana před zástavbou. 2.3.7
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
Druh se vyskytuje na většině nelesních ploch a to i v hřebenových polohách. Nejvyšších hustot dosahuje na svazích Vsetínských vrchů a Javorníků přiléhajících k toku Vsetínské Bečvy a v některých bočních údolích mezi obcemi Hovězí a Nový Hrozenkov. Zde obývá křovinaté meze tvořené převážně trnitými druhy keřů (trnka, hloh, růže šípková). Nejvyšší početnost dosahuje na lokalitách, kde se mezi keřovými formacemi pase nebo jsou louky koseny. Naopak v dlouhodobě zarůstajících lukách a pastvinách se početnost snižuje. V PO se nachází množství pastvin a květnatých luk s rozptýlenou zelení.
2.4
Ohrožující faktory
Následující tabulka podává přehled ohrožujících faktorů a jejich základních charakteristik. Jednotlivé faktory jsou v pořadí označeném čísly z tabulky popsány v dalším textu této kapitoly následujícím pod tabulkou. Na takto členěný přehled ohrožujících faktorů navazuje s korespondujícím číslováním v kapitole 3.1 přehled jednotlivých opatření odpovídajících na tyto ohrožující faktory. Ohrožující faktor
Druh
Časová spec.
Prostorová spec.
1. Zakládání smrkových monokultur
strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, jeřábek lesní
stálý faktor stálý faktor
celoplošně celoplošně
2. Nevhodné výchovné zásahy v lesních porostech
strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, čáp černý, jeřábek lesní
v určitých lokalitách
3. Likvidace starých porostů a nahodilé těžby
strakapoud bělohřbetý, lejsek malý čáp černý, jeřábek lesní,
lokálně vzrůstající trend stálý faktor stálý faktor
celoplošně celoplošně
4. Nevhodný způsob obnovy porostů
strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, lejsek malý
stálý faktor
celoplošně
13
Významnost faktoru kritický vysoce významný středně významný kritický vysoce významný kritický
5. Lesní těžba v hnízdní době
6. Nedostatek bylinného a keřového podrostu s bobulonosnými druhy 7. Budování nových lesních cest
8. Vysoké stavy spárkaté zvěře včetně prasete divokého 9. Vysoké stavy ostatních predátorů (kuna, liška, toulaví psi a kočky)
čáp černý
IV–VIII
jeřábek lesní
III - VI
lokálně – v okolí hnízd a na hnízdištích celoplošně
lejsek malý strakapoud bělohřbetý jeřábek lesní
V - VIII III - VI celoročně
lokálně lokálně na většině území
jeřábek lesní
celoplošně
středně významný
čáp černý
celoročně zejména III VI IV - VIII
celoplošně
jeřábek lesní
III – VI
na hnízdištích
středně významný středně významný
jeřábek lesní
celoročně hlavně III – VI V – VII
celoplošně
středně významný
okolí lidských sídel
chřástal polní
celoročně stálý faktor IV – VIII
lokálně zvláště vyšší polohy podhůří
středně významný málo významný středně významný vysoce významný vysoce významný až kritický kritický
chřástal polní
kritický
středně významný málo významný málo významný vysoce významný
10.Vnadiště 11. Přirozená sukcese nebo zalesňování luk a pastvin 12. Využití pozemků jako trvalých pastvin 13. Kosení luk v nevhodnou dobu a nevhodnými způsoby
jeřábek lesní chřástal polní, ťuhýk obecný
chřástal polní
V – VI
místně, zejména v podhůří
14. Umisťování nových staveb
chřástal polní, ťuhýk obecný
podhůří, nivy
15. Budování nových rekreačně sportovních center a skiareálů 16. Zřizování cyklostezek a nových turistických tras 17. Pořádaní hromadných sportovních akcí 18. Rušení sportovními a rekreačními činnostmi
jeřábek lesní, čáp černý, chřástal polní, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, ťuhýk obecný
dlouhodobý vzrůstající trend stálý faktor
lokálně
vysoce významný
jeřábek lesní, čáp černý
stálý faktor
celoplošně
jeřábek lesní, čáp černý,
stálý faktor
lokálně
vysoce významný málo významný
jeřábek lesní, čáp černý, chřástal polní vzrůstající trend
celoplošně
19. Nedostatečná osvěta a informovanost
všechny předměty ochrany
celoplošně
stálý faktor
lokálně vysoce významný až kritický středně významný
Komentář k jednotlivým negativním faktorům: 2.4.1
Zakládání smrkových monokultur
Umělá výsadba porostů s převahou smrku, i když jsou zaváděny meliorační a zpevňující dřeviny, se provádí často v plošně rozsáhlých a homogenních skupinách. Do budoucna je téměř nemožné dosáhnout jednotlivého až hloučkovitého promíšení dřevin. Smrky bývají vysazovány i do rozsáhlých bukových porostů, pestré listnaté směsi jsou nahrazovány uměle zakládanými porosty s převahou smrku. V jeho zastoupení se prakticky nedělá rozdíl ve vegetačních stupních. Smrk zůstává nejrozšířenější dřevinou a posun k přirozenějšímu složení porostů i přes povinnost dodržovat minimální podíl MZD je nedostatečný. Z pohledu ochrany přírody nastává obdobný problém ve smrčinách vzniklých z přirozené obnovy. Smrkové porosty jsou pro druhy, které jsou předmětem ochrany PO (s výjimkou datlíka tříprstého, čápa černého a do omezené míry i jeřábka lesního) prakticky neobyvatelné a jejich rozšiřováním mizí biotop těchto druhů.
14
2.4.2
Nevhodné výchovné zásahy v lesních porostech
Při prořezávkách jsou jako škodící příměs vyřezávány všechny necílové dřeviny (bříza, jeřáb, osika, vrby). Přitom právě tyto dřeviny představují rozhodující zdroj potravní nabídky pro kurovité. V probírkách, kde je určující kvalitativní hledisko jsou z porostu odstraňovány narušené stromy. Smrkové i bukové porosty jsou udržovány v plném zápoji, který vytváří uniformní prostředí bez nabídky potravních a hnízdních možností. Ve smrkových porostech při absenci častých výchovných zásahů nedochází k uvolňování korun vtroušených listnáčů a jedle, které pak v konkurenčním boji ustupují smrku. O dřevinném složení a budoucí stabilitě lesních porostů rozhodují výchovné zásahy v porostech do 40 let. Prořezávky a první probírky ve většině případů nejsou realizovány s dostatečnou intenzitou a četností, takže se požadované efekty významně snižují. Ve smrkových i listnatých lesích převládají porosty s jednoduchou porostní výstavbou bez podúrovňových stromů. Nejčastěji je uplatňován negativní výběr s odstraňováním potlačených nebo nekvalitních jedinců bez zásahu do hlavní úrovně. Stává se proto, že i potenciálně velmi vhodný biotop bukového lesa je pro vybrané ptačí druhy neobyvatelný. V homogenním prostředí bez alespoň minimálního podílu odumřelého dřeva „nastojato“ nenacházejí zájmové druhy ptáků vhodné životní podmínky. Základním kritériem v hospodářském lese je jeho zdravotní stav a zásoba kvalitního dřeva. Tomuto hledisku je ve většině případů podřízena veškerá činnost při probírkách, při nichž dochází často ke zbytečnému odstraňování všech narušených a odumřelých listnatých dřevin. Současný způsob hospodaření v bučinách a jedlobučinách, spočívající ve výchově porostů zaměřené na kvalitní sortiment a jejich obnově pasečným způsobem, neumožňuje vytvoření optimálních podmínek. Těmito asanačními zásahy je opticky les udržován v dobrém zdravotním stavu, ale hospodářská efektivita těchto opatření je v listnatých porostech minimální. Nedochází k potřebnému rozvoji korun úrovňových stromů, roste konkurence dřevin také v kořenovém prostoru, omezuje se plodnost stromů. Podúrovňové stromy jsou systematicky odstraňovány, přestože nemají podstatný vliv na cílové úrovňové stromy. Podúrovňové stromy však mají velký význam, protože ovlivňují potřebné mikroklima, významně zvyšují prostorovou členitost lesa a také zvyšují úkrytové a potravní možnosti lesního prostředí pro ornitofaunu. Předmětné druhy jsou odkázány na náhodně a přechodně se vytvářející podmínky k hnízdění, které však rychle zanikají nejprve fragmentací porostů anebo odtěžením hnízdního porostu. Ztráty hnízdních biotopů nejsou doplňovány novými vhodnými biotopy. Porosty, které dospějí do mýtního věku, jsou často těženy ještě před tím, než se v nich vhodné podmínky vůbec vytvoří. 2.4.3
Likvidace starých porostů a nahodilé těžby
Staré porosty (starší 130 let) vhodné dřevinné skladby se vyskytují kromě rezervací jen na omezené ploše. Se vzrůstajícím stářím porostů se zvětšuje počet vhodných stromů z hlediska nároků dutinových hnízdičů. Výměra tohoto typu porostů je ohrožena snahou o snižování obmýtí, které se běžně pohybuje u bukových porostů na úrovni 120 let, ale výhledově se kvůli výskytu nepravého jádra u buku plánuje jeho snížení na 110 let. Snižováním obmýtí dochází k absolutnímu nárůstu těžeb a zrychlené likvidaci nejstarších porostů. Dlouhodobé uplatňování nízkého obmýtí 110 let při 40leté obnovní době by vedlo k postupnému vymizení porostů starších 130 let. Hrozbou je také postupný zánik starých „selštin“ (lesy nad 150 let, druhově pestré a prostorově rozrůzněné lesy, dříve často pastevní, později zahuštěné náletem, případně drobné lesíky kolem chalup, využívané na palivo). V hnízdních lokalitách čápa černého vzniká problém, pokud jsou při obnově porostů vykáceny či roztěženy porosty kolem potoka nebo v roklinách a pár potom zpravidla lokalitu opouští, přestože se v okolí ještě vhodné porosty nacházejí. Cíleně vychovávané porosty v mýtním věku neposkytují vhodné podmínky pro stavbu hnízda, narozdíl od porostů pralesovitých. V případě nahodilých těžeb jsou odstraňovány zlomy, souše a vývraty. Na velkých plochách vzniká prostředí téměř bez odumřelého dřeva s významně ochuzenou biodiverzitou.
15
Převážná většina lesních porostů je zařazena do lesů hospodářských, kde je prioritou hospodářská funkce s maximalizací výnosů. 2.4.4
Nevhodný způsob obnovy porostů
Uplatnění hospodářského způsobu má vedle doby obmýtí rozhodující vliv na následnou podobu lesního prostředí. Holosečný, násečný nebo podrostní hospodářský způsob spojený s clonnou pruhovou sečí, vytváří uniformní porosty bez věkové a prostorové diverzity a bez přítomnosti přirozeně dožívajících stromů. Obnovní prvky mají převážně geometrický tvar se vznikem zarovnaných a labilních porostních stěn. Zvlněný okraj porostu poskytuje pestřejší biotopové podmínky pro lesní druhy, které jsou předmětem ochrany. Použití clonných pruhových sečí s krátkou obnovní dobou vede ve smíšených porostech s jedlí k jejímu následnému úbytku. Na volné ploše obnovního prvku není jedle schopna konkurovat rychle odrůstajícímu buku. Pokud nemá před bukem a smrkem výškový náskok, který je možné zajistit pouze dlouhodobou clonou mateřského porostu, dochází u ní na volné ploše k odumíraní pod hustou klenbou bukových korun. Kromě absence složitější porostní výstavby dochází rovněž k druhovému ochuzování o geneticky kvalitní jedli z přirozené obnovy. Při obnově pruhovými sečemi dochází k fragmentaci porostu, která vede k postupnému vymizení některých náročnějších druhů (např. strakapoud bělohřbetý). Pasečným způsobem obnovy dochází na dlouhou dobu k úplné ztrátě biotopu lesních druhů, které jsou předmětem ochrany. 2.4.5
Lesní těžba v hnízdní době
Těžba dříví v hnízdním období představuje negativní zásah do hnízdního prostředí ptáků spojený nejen s poškozením biotopu, ale i s možností přímého zničení hnízda se snůškou či mláďaty. Při těžbě v jarním období může dojít k přerušení hnízdění a opuštění hnízdní lokality v důsledku nadměrného rušení ptáků na lokalitě. 2.4.6
Nedostatek bylinného a keřového podrostu s bobulonosnými druhy
Nedostatečně vyvinuté keříčkové patro, které v podmínkách PO Horní Vsacko tvoří borůvka, je limitujícím faktorem pro trvalou existenci kurovitých ptáků. Vlivem nedostatečně prováděných výchovných zásahů v nejmladších porostech borůvka usychá. Nepříznivá situace přetrvává i v druhé polovině obmýtí, kdy v důsledku pěstování v hustém zápoji nedochází k rozvoji borůvky. Ten nastává jen u porostů prosvětlených v důsledku vývratů nebo až u nejstarších, přirozeně proředěných porostů. Podobným způsobem je ovlivněna celá řada dalších rostlinných druhů bylinného patra odpovídajících prosvětleným stanovištím. Na druhé straně vznik rozsáhlých otevřených ploch spojených s holosečným a násečným způsobem obnovy ohrožuje podle typu stanoviště keříčková společenstva prudkým rozvojem souvislých porostů třtiny. 2.4.7
Budování nových lesních cest
Budování nových lesních cest není v PO rozšířeným jevem. Častěji ale dochází ke zvyšování kvality povrchu lesních cest. Lesní cesty původně sjízdné jen pro těžkou techniku nebo terénní vozy se stávají dostupné pro běžná osobní auta a také cyklisty. Ve výsledku dochází ke zvýšenému pohybu vozidel a osob a tím i možnému rušení ptáků v hnízdní době. 2.4.8
Vysoké stavy spárkaté zvěře včetně prasete divokého
Vlivem nadměrných stavů spárkaté zvěře v některých částech PO dochází ke škodám na přirozené obnově stanovištně původních listnáčů a jedle. Selektivní tlak zvěře se projevuje zejména u javoru a dalších cenných listnáčů, které jsou okusovány nejen v období vegetačního klidu, ale také po celou vegetační dobu. Pro jedli znamená každé omezení výškového přírůstu další konkurenční znevýhodnění vůči buku nebo smrku. Vysoké stavy spárkaté zvěře mohou být rovněž příčinou rušení kurovitých v období sezení na vejcích a vodění kuřat. Samostatnou otázkou zůstává vliv prasete divokého na hnízda kurovitých. Početnost prasat v horských podmínkách nikdy nebyla vysoká. Přesto dochází v důsledku stále početnějších vnadišť k lokálním koncentracím této zvěře, což může vyvolat zvýšený predační tlak na snůšky kurovitých.
16
2.4.9
Vysoké stavy ostatních predátorů (kuna, liška, toulaví psi a kočky)
Díky orální vakcinaci lišek proti vzteklině ve spojení s omezeným lovem lišek došlo k nárůstu početnosti těchto šelem. S tím souvisí zvýšené riziko predace hnízd a mláďat kurovitých ptáků, pohybujících se převážně po zemi. Podobný efekt může mít na hnízda a mláďata chřástala polního přítomnost toulavých koček, zvláště na hnízdištích v okolí lidských sídel. 2.4.10
Vnadiště, myslivecká zařízení, myslivecké akce
Vnadiště a krmelce mohou mít nepřímý dopad na jeřábka soustředěním zvěře do míst s jeho výskytem – rušení (vysoká), zvýšená možnost přímé predace (černá zvěř). Kazatelny, posedy, případně nové lovecké chaty a střelnice v klidových lokalitách s výskytem jeřábka znamenají trvalý rušivý prvek. Společné myslivecké akce (nátlačky, naháňky) přestavují jednorázové vyrušování, které však může mít na zimující ptáky velmi nepříznivý dopad. 2.4.11
Přirozená sukcese a zalesňování luk a pastvin
Přirozená sukcese a zalesňování luk a pastvin je způsobena změnami současného využívání zemědělských pozemků z důvodu poklesu ekonomičnosti zemědělství v těchto horských polohách, změny životního stylu, věkového složení a migrace obyvatel. Změny druhu pozemku se dějí jednak na základě žádostí o zalesnění, tak i nepovoleně, bez podání žádosti. Vlastní zarůstání zemědělských pozemků je celoplošný problém, lokálně většího nebo menšího rozsahu. Byť může mít tento faktor lokálně přechodně kladný vliv na jeřábka lesního, na chřástala polního působí trvale a dlouhodobě negativně. Na ťuhýka obecného má tento faktor v počáteční fázi kladný vliv. Při plošném zarůstání ploch keři nebo náletem stromů a postupné přeměně na les se projeví negativní dopad i na tento druh. U ťuhýka obecného je nepříznivým faktorem tlak na likvidaci keřové zeleně díky snaze hospodařících subjektů vyhovět špatně interpretovaným podmínkám poskytování zemědělských dotací. V některých lokalitách dochází k postupné sukcesi a zarůstání křovinatých mezí nebo nadměrnému předrůstání keřů stromy a tím k jejich řídnutí. Některé křovinaté formace jsou velmi staré a postupně dochází k jejich degradaci. Specifickým ohrožujícím faktorem jeřábka je zánik ekotonů, zejména okrajů lesů, kde nastavení podmínek zemědělských dotací vede ke snaze ohospodařovat půdní bloky až k samému okraji lesního porostu. Zalesňováním nelesní půdy také z krajiny mizí biotop druhu, který není ani typicky lesní ale ani typicky zemědělský. Problémem je tedy jak obhospodařování půdních bloků do okrajů a vyřezávání pionýských dřevin, tak zalesňování dočasně nevyužívané zemědělské půdy a snaha o převod sukcesních stádií do stavu hospodářského lesa. 2.4.12
Využití pozemků jako trvalých pastvin
Změny z malovýrobního obhospodařování na velkovýrobní, větší stáda hospodářských zvířat s větší koncentrací v určitém místě a v určitém čase, změny využívání pozemků z luk na pastviny, vznik rozsáhlých pastevních areálů, nevhodná údržba po skončení pastvy (sečení a mulčování nedopasků) jsou vše faktory s vlivem na populaci chřástala – znemožňují zahnízdění plašením, mizením travního krytu, přímou likvidací hnízd a jedinců sečením. Specifickým problémem je totiž i kosení nedopasků nebo jejich mulčování v nevhodnou dobu na málo využívaných pastvinách (pouze přepasené pastviny, na kterých zůstala většina biomasy, jsou takto obhospodařovány, aby byly naplněny podmínky dotačních titulů). Pokud se na hnízdní lokalitě vytvoří trvalá pastvina, chřástalové ji opouštějí, neboť dobytek spásáním a udupáním vegetace likviduje pro tento druh nezbytný vegetační kryt. Pastva by se měla vyhnout lokalitám, které byly historicky chřástalem polním využívány jako hnízdní biotop (viz kapitola 3.4 a mapová příloha v kapitole 5.2, kde jsou tyto lokality místa vymezeny). 2.4.13
Kosení luk v nevhodnou dobu a nevhodnými způsoby
Kosení lučních porostů v období května až počátku srpna před hnízděním a v průběhu hnízdění chřástala, působí jako dočasná likvidace biotopu a přímá likvidace hnízdících jedinců a mláďat.
17
Extenzivní způsob obhospodařování travních porostů v PO vytváří pro tento druh ideální podmínky, rizikem je však intenzifikace obhospodařování luk spojená s posouváním agrotechnických lhůt směrem k dřívějším senosečím, sklizní rozsáhlých ploch v jednom termínu a se snížením druhové diverzity na těchto plochách. Pravidelným kosením a pastvou se na jedné straně jeho biotopy udržují, zároveň však dochází ke ztrátám na hnízdech. Největší přímé ohrožení chřástala polního představuje sklizeň trávy v době hnízdění. Jedná se zejména o moderní mechanizaci, která umožňuje rychlejší kosení na velkých plochách v krátkém období. Problémem je kosení od okraje pozemků k jeho středu. Dochází tak nejen k likvidaci hnízd a sedících samic, ale i mláďat, která se snaží do posledního okamžiku skrýt ve vegetaci. Podle publikovaných výzkumů uhyne při kosení od krajů pozemku k jeho středu až 60 % přítomných mláďat. 2.4.14
Umisťování staveb
Problémem je zastavování dosud nezastavěných lokalit, jak ve smyslu rozšiřování současně zastavěného území, tak umisťování staveb (rodinné domky, hospodářské usedlosti, průmyslové zóny apod.) do volné krajiny. Ohrožujícím faktorem jsou i další činnosti spojené se stavbou, jako například budování přístupových komunikací, oplocování volné krajiny, intenzivní způsoby údržby pozemků, zvýšený ruch (hluk, osvětlení aj.), budování doprovodných staveb. Negativní dopad na chřástala se totiž neomezí jen na stavební plochu a její nejbližší okolí, ale krajně nepříznivým trendem je obvyklá snaha majitelů udržovat okolní louky a pastviny, často značné rozlohy, pomocí moderních strojů (sekačky, motorové kosy, minitraktory) jako tzv. „golfový trávník“. Dochází tak k trvalému ubývání současných i potenciálních lokalit. Také u ťuhýka obecného jsou nepříznivými faktory snahy rozšiřovat zástavbu v okrajových částech obcí a v dosud nezastavěných částech krajiny na úkor biotopů tohoto druhu. 2.4.15
Budování nových rekreačně-sportovních center a skiareálů
Jde o jev, který působí permanentně a lze u něj očekávat nárůst a zvýšený tlak investorů tímto směrem. Snaha umisťovat rekreační a sportovní centra a sjezdové areály, vybavené stále častěji i lanovkami do turisticky atraktivních a krajinářsky a biologicky hodnotných území koresponduje s jejich negativním dopadem. Negativní vliv způsobený samotným umístěním záměru v době výstavby (často srovnávání terénu těžkými stroji, odstranění mimolesní zeleně na nelesních pozemcích, vykácení lesního porostu na lesních pozemcích, odvodnění). Samotné zničení konkrétního území zástavbou se po jeho dokončení pouze transformuje v jiné a trvalé způsoby rušení – zvýšení návštěvnosti se všemi doprovodnými jevy (automobilismus, ruch, hlučnost, osvětlení, nové formy využívání volného času s negativním dopadem na předměty ochrany). Budováním dochází k fragmentaci vhodných biotopů a jejich trvalému záboru. Vlastní využívání areálů pak působí trvalé rušení i širokého okolí – hluk, osvětlení, parkoviště, přístupové komunikace, snaha o doplnění infrastruktury využitelné i v letním období v zájmu zvýšení ekonomičnosti (stezky, letní sjezdy, příliv turistů a jejich doprava lanovkami přímo do vyšších hřebenových a doposud z důvodu horší dosažitelnosti klidových území). 2.4.16
Výstavba nových komunikací, sítě cyklostezek a nových turistických tras
Významný faktor, jehož nárůst lze rovněž vzhledem k novým možnostem financování očekávat. Beskydy patří k oblastem s nejhustější sítí cest, a to jak lesních svážnic tak turisticky využívaných pěšin. Jakékoliv další umisťování a zahušťování cestní a turistické sítě v místech s významným výskytem druhů, které jsou předmětem ochrany PO (hnízdění, potravní základna, tokaniště), může být vážným faktorem nenávratného narušení a používání těchto komunikací může vést ke zničení posledních klidových území těchto druhů. 2.4.17
Pořádaní hromadných sportovních akcí
Jejich vliv se mění v závislosti s místem pořádání, množstvím účastníků a zaměřením akce (automobilové závody, závody psích spřežení, cyklistické závody, závody na běžkách a ve sjezdovém lyžování). Jedná se sice většinou o jednorázový efekt, ale vzhledem k místu konání a zpravidla rozsahu akcí mohou mít nepříznivý lokální dopad.
18
2.4.18
Rušení sportovními a rekreačními činnostmi
Rizikovým faktorem je zavádění nových turistických atrakcí ve stávajících rekreačních střediscích (volný snowboarding, jízda na čtyřkolkách v okolním terénu, jízda na koních atd.) Tyto atrakce zavádějí majitelé a provozovatelé rekreačních středisek buď po celý rok, nebo například v zimní sezóně s nedostatkem sněhu. Aktivity mají lokální dopad. Zvyšuje se tlak i na letní využití sjezdovek (sjezdy horských kol, bobové dráhy), na takzvané „celoroční využívání sportovišť“. Jedná se stále častěji o tzv. „adrenalinové aktivity“, provozované často v klidných lokalitách, využívaných předměty ochrany PO. Problémem je i skialpinismus, při kterém v zimním období dochází k silnému rušení lesních kurů (i několikrát denně), což může vést ke snížení jejich fyzické kondice a v náročném zimním období tak klesá jejich šance na přežití. Jízda na terénních motocyklech je stále rostoucím rušivým faktorem na celé ploše PO, včetně těžko přístupných oblastí. Je provozována místními obyvateli, v celém období bez sněhové pokrývky a je velmi těžko postižitelná. 2.4.19
Nedostatečná osvěta a informovanost
Přes intenzivní působení Správy CHKO Beskydy, nevládních organizací a dalších subjektů jsou zřejmé rezervy v informovanosti návštěvníků, stálých obyvatel a hospodařících subjektů v oblasti.
3. PLÁN OPATŘENÍ 3.1 Dlouhodobý plán opatření Realizace níže uvedených opatření je nezbytná pro zachování a obnovu ekosystémů významných pro ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany PO. SDO slouží jako podkladový materiál pro zajišťování péče o PO a výkon státní správy příslušných OOP na území PO. 3.1.1 • •
• • • • •
3.1.2 •
Zakládání lesa Při výsadbách ve smrkových porostech MZD vysazovat do skupin (nejlépe do 0,10 ha) rovnoměrně rozmístěných po ploše nebo do střídavých pruhů, eventuálně v kombinaci s jednotlivým přimíšením na vhodných místech. Omezit na minimum umělou obnovu smrku v listnatých a stanovištně nepůvodních smrkových porostech. Ve 3. LVS smrkem nezalesňovat, ve vyšších vegetačních stupních podle kategorie lesa a zařazení do zón odstupňované ochrany přírody CHKO Beskydy (podrobněji viz plán péče o CHKO Beskydy). Omezit zalesňování bývalých zemědělských půd zejména v krajinářsky hodnotných lokalitách často s vysokou biodiverzitou (typické biotopy chřástala polního a ťuhýka obecného). Zvýšit zastoupení dřevin z přirozených druhových skladeb a využívat přitom celou škálu dřevin uvedených k jednotlivým hospodářským souborům ve vyhl. č. 83/1996 Sb. (kromě geneticky nepůvodních druhů). U listnatých porostů chránit porostní okraje; nedotěžovat až k okraji a ponechat pruh o šíři 5– 10 m, zejména na kontaktu louka – les. V okolí drobných toků nacházejících se v hospodářských porostech podporovat vznik doprovodných porostů charakteristických pro údolní nivy a tyto pobřežní porosty pak v šířce nivy chránit. Jde především o liniová společenstva tvořená olší lepkavou a šedou. Ponechávat lesní prameniště s olší bez zásahu nebo tyto plochy po odtěžení porostu nezalesňovat a nechat obnovit přirozeně. Výchova porostů Po celou dobu vývoje porostu maximálně uvolňovat koruny stanovištně původních listnáčů a jedle na úkor smrku, případně buku ve stejnorodých bučinách.
19
• •
• 3.1.3 • • • •
• •
• •
3.1.4 • • • • •
3.1.5 •
Kolem lesních cest umožnit existenci pionýrským dřevinám (bříza, osika, vrba, jeřáb). V porostech do 20 let minimálně 10 % a dále alespoň 5 %. Hlavně v horských porostech zvýšit zastoupení jeřábu. V listnatých lesích neodstraňovat podúrovňové stromy, přecházet na probírky s kladným výběrem. Intenzivní zásahy ve smrčinách provádět do 20 let věku porostů. Podporovat výškovou a tloušťkovou diferenciaci. Při výchově ponechávat minimálně 50 % a zároveň minimálně 10 odumírajících a poškozených jedinců listnáčů a jedle k přirozenému rozkladu na ha. Podporovat keřové patro prosvětlováním porostních okrajů. Mýtní úmyslná a nahodilá těžba Začít uplatňovat výběrné principy hospodaření, přednostně v jedlobučinách. V porostech vymezených v kapitole 3.4 se zastoupením buku (nad 50 %) stanovit obmýtí minimálně na 130 let s obnovní dobou 30–40 let. V porostech vymezených v kapitole 3.4 se zastoupením jedle prodloužit obnovní dobu až na 50 let při 130letém obmýtí. Ve vymezených územích podle stanovených kategorií (viz kapitola 3.4) ponechávat skupiny stromů na obnovních prvcích na dožití – přednostně v okolí doupných stromů. Jednotlivé kleny, jasany, staré buky a především maximum jedle ponechávat jako výstavky v celé PO. V porostech s podrobně plánovaným managementem v kategorii A–C (viz kapitola 3.4) plánovat podíl MZD ve výši jejich stávajícího zastoupení v obnovované porostní skupině. Podíl je možné snížit úměrně podle zastoupení přirozeného zmlazení smrku. V listnatých porostních typech mimo lokality vymezené v kategorii A–C stanovit podíl MZD minimálně na 50 %. Iniciovat zařazení porostů nacházejících se na klimaticky nepříznivých stanovištích (exponované hřebeny, vrcholy, extrémně strmé svahy, prameniště…) do kategorie lesa ochranného nebo zvláštního určení pro ochranu biologické rozmanitosti. Vybrané z hlediska výskytu předmětů ochrany PO nejcennější porosty ponechávat samovolnému vývoji (porosty s podrobně plánovaným managementem v kategorii A – zpravidla se jedná o fragmenty hospodářsky přestárlého lesa nebo o porosty na nepřístupných lokalitách či ojedinělých stanovištích). Zajistit nesnižování výměry porostů nejstarších věkových stupňů. Nahodilé těžby provádět ve vybraných lokalitách diferencovaně podle stupně přirozenosti lesních porostů a v rozsahu upraveném rozhodnutím OOP (rozpětí od běžných zásahů pouze s ponecháním stojících zlomů listnáčů a jedle až po ponechání celých porostů nebo jejich částí samovolnému vývoji – porosty s podrobně plánovaným managementem v kategorii A–C). Obnova porostů Preferovat skupinové clonné seče do velikosti 0,25 ha, nepravidelných rozmanitých tvarů dle terénních dispozic. Ve větší míře uplatňovat výběrné principy hospodaření. Pro přirozené udržení jedle v porostu pracovat s delší obnovní dobou s kladným působením horního patra na přirozenou obnovu (příhodné mikroklima s prodlouženým zastíněním a kladným vlivem i na vítr a vlhkost). Preferovat přirozenou obnovu. Obnovní těžbu přednostně směřovat do stanovištně nepůvodních smrčin (využít možnosti sníženého obmýtí). Lesní těžba v hnízdním období Vzhledem ke značnému riziku přímého ohrožení hnízd nebo nadměrného rušení ptáků, je třeba omezit těžby listnáčů, jedle, ale i smrku ve smíšených porostech (smrk do 50 %), a to v době hnízdění a vyvádění mláďat ptáků, tj. v období od 15. 3. do 31. 7.
20
3.1.6 •
• • •
3.1.7 • •
3.1.8 • • • 3.1.9 • • 3.1.10 •
3.1.11 • • • • • 3.1.12 • • •
Podpora bylinného a keřového podrostu s bobulonosnými druhy V oblastech soustředěného výskytu jeřábka (zejména hřebenové partie Javorníků a Vsetínských vrchů) v porostech do 40 let provádět intenzivní výchovné zásahy s cílem udržovat rozvolněný zápoj k podpoře keřového podrostu s bobulonosnými druhy (zejména borůvka). U postupně zarůstajících luk nedopustit vznik zapojeného porostu. Lesní pozemky charakteru bezlesí nezalesňovat a udržovat je v ranných sukcesních stádiích. Při obnovách porostů je nutné volit jemnější zásahy podle typu stanoviště a jeho náchylnosti k zarůstání třtinou na volných plochách. Výstavba lesních cest V lesních porostech nebudovat nové lesní cesty bez předchozího vyhodnocení jejich vlivu na místní populaci ptáků ve vztahu ke stávající cestní síti. Zásadně omezit budování zpevněných cest a to zvláště v místech, kde tyto cesty v širším okolí nejsou (např. údolí nebo úbočí většího masívu) a zachovat tak zbylé klidové zóny. Snížení stavů spárkaté zvěře včetně prasete divokého Důsledně naplňovat plány odstřelu s cílem snížit škody a podpořit obnovu. Redukce stavu zvěře na hodnotu jarních kmenových stavů, případně přehodnocení kmenových stavů na základě bonity. Podporovat velké predátory. Snížení vysokých stavů ostatních predátorů (kuna, liška, toulaví psi/kočky) Ke snížení vysokých stavů lišek je třeba hledat možnosti jak podpořit větší zájem na odstřelu. K ošetření působení toulavých psů a koček by přispěla zvýšená osvěta mezi majiteli. Vnadiště, myslivecká zařízení, myslivecké akce V lokalitách soustředěného výskytu jeřábka lesního na základě jednání s ČMMS vyloučit zakládání vnadišť, umísťování mysliveckých zařízení (krmelce, posedy, kazatelny, lovecké chaty, střelnice) a společné lovy (naháňky, nátlačky). Vymezení těchto lokalit průběžně doplňovat. Přirozená sukcese a zalesňování luk a pastvin V otevřené krajině na loukách a pastvinách podporovat rozptýlenou keřovou (např. hloh, šípek, kalina, trnka) i stromovou zeleň v podobě solitérů, skupin, mezí nebo i alejí a sadů. Zároveň bránit jejímu nadměrnému rozšíření (zarůstání okolí). Bránit sukcesi na loukách a pastvinách odstraňováním náletu a pravidelným obhospodařováním. V případě ťuhýka zachovat křovinaté biotopy a zajistit jejich základní údržbu, aby nedošlo ani k jejich odstranění ani k postupné změně na les. Bránit zalesňování pozemků, které jsou biotopem chřástala polního a ťuhýka obecného. Zohlednit tuto problematiku při komplexních pozemkových úpravách. Využití pozemků jako trvalých pastvin Podporovat malovýrobní tradiční způsob obhospodařování, s menším zatížením a drobnější stáda s pozvolným přepásáním a trvalejší existencí pastevního porostu jako krytu, zdroje potravy i biotopu pro hnízdění. V rámci vyjadřování OOP k zemědělským dotacím trvat na využití pozemků s koncentrovaným výskytem chřástala (lokality vymezené v opatření D) jako louky a zabránit tak jejich změnám na trvalé pastviny, obzvláště s větším zatížením a větší intenzitou. Zainteresovat hospodařící subjekty do ochrany cílových druhů formou jednání, propagační činnosti, pořádáním přednášek, zajištěním dotačních titulů podporujících ochranu druhu nebo vyplácením náhrad újem, které vznikly v souvislosti s ochranou druhu, finanční podporou zaměřenou na provádění opatření cílených na ochranu druhu.
21
3.1.13 • • • 3.1.14 •
• • 3.1.15 • •
3.1.16 •
3.1.17 •
Kosení luk v nevhodnou dobu a nevhodnými způsoby Na loukách v současnosti nebo minulosti využívané chřástalem polním jako hnízdní biotop (viz kapitola 3.4 a mapová příloha v kapitole 5.2) posunout dobu seče až na konec července, případně polovinu srpna a změnit technologický postup kosení luk (viz kapitola 3.2.3). Soustředit na tyto lokality aktivity ohledně propagace agroenvironmentálního titulu Ptačí lokality na travních porostech a rozšiřovat informace mezi vlastníky a uživatele o nárocích druhu a možnostech, jak mu nenákladnou formou pomoci. Vyloučit mulčování v lokalitách výskytu. Umísťování staveb Na základě vyhodnocení současných a historických údajů o hnízdištích chřástala polního byly vymezeny pozemky (viz kapitola 3.4 a mapová příloha v kapitole 5.2), které představují lokality v současnosti nebo minulosti využívané chřástalem polním jako hnízdní biotop. Tyto lokality budou důsledně uchovávány jako nezastavěné. Na těchto plochách nesmí být přistupováno ke změnám druhu a způsobu využití pozemků a k umísťování zástavby. Pečlivě vyhodnocovat dopad umístění staveb a jejich vliv na místa s výskytem chřástala. Informovat o problematice veřejnost. Budování nových rekreačně-sportovních center a skiareálů U stávajících zařízení vyhodnotit jejich vliv a v případě negativního dopadu dle ustanovení zákona omezit nebo zakázat rušivou činnost (vjezdy automobilů, hluk, konání hromadných a sportovních akcí, rekreační aktivity). Důsledná ochrana vymezených území. Ve vymezených územích hnízdního výskytu předmětu ochrany (viz kapitola 3.4 a mapová příloha v kapitole 5.2) nevydávat souhlas výstavbu nových rekreačních zařízení a sportovních center (jak na ZPF tak na PUPFL), které by přímo nebo nepřímo narušovaly přirozené biotopy chráněných ptáků. Výstavba nových komunikací, sítě cyklostezek a nových turistických tras Dle podkladů Správy CHKO, lokalit výskytu předmětu ochrany a průběžného monitoringu nevydávat souhlas s umisťováním nových komunikací, sítě cyklostezek a nových turistických tras do území, které by nežádoucím způsobem narušovaly hnízdní a potravní biotop předmětu ochrany PO. Pořádaní hromadných sportovních akcí Hromadné sportovní a společenské akce posuzovat přísně individuálně v závislosti na místo, dobu a specifika konání jednotlivých akcí. Vyloučit jejich konání v oblastech citlivých z hlediska nároků druhů.
3.1.18 Rušení individuálními sportovními a rekreačními činnostmi (jízda na čtyřkolkách, jízda na koních, sjezdy horských kol, bobové dráhy, snowboarding, jízdy na terénních motocyklech, paragliding, sběr lesních plodů aj.) • • • •
V případě potřeby vést jednání s cílem omezit či odklonit současné turistické aktivity (cyklostezky, turistické a lyžařské běžecké trasy). Omezit nezákonné vjíždění motorových vozidel do lesů a to zejména nebudováním zpevněných cest a účinnou strážní službou. Ve spolupráci s policií se zaměřit na motorkáře, kteří významně ruší klid i v nejodlehlejších a špatně přístupných lokalitách. Zvýšit informovanost turistů i místní veřejnosti o významu tohoto území zejména z hlediska výskytu vzácných druhů ptáků (letáky, informační tabule, naučné stezky, přednášky, výstavy aj.) V územích s vyšší koncentrací kurovitých omezit sběr lesních plodů.
22
3.1.19 • • •
Osvěta a informovanost Provádět osvětu a ekologickou výchovu veřejnosti, zapojit do ochrany druhů širokou veřejnost. Spolupracovat s univerzitami a dalšími odbornými subjekty při realizaci výzkumných projektů i ochranářských opatření. Podpořit změnu přístupu veřejnosti i lesníků k lesu, na který se často pohlíží pouze z hlediska významu produkce dřeva. Zlepšit informovanost a zvýšit zájem o přirozené a přírodě blízké lesy s důrazem na jejich nezastupitelné mimoprodukční funkce. Zdůrazňovat jedinečnost a hodnoty CHKO Beskydy a PO ve vztahu k existenci přirozených lesů jako biotopu pro vzácné a ohrožené druhy ptáků, z nichž některé jsou celoevropsky významné.
3.2 Zajištění požadavků druhů, které jsou předmětem ochrany Tato kapitola shrnuje činnosti nutné k zajištění požadavků jednotlivých druhů, které jsou předmětem ochrany PO. Svým členěním kapitola navazuje na kapitoly 2.2 a 2.3. 3.2.1 •
• • • • • • • • • • 3.2.2 a) • •
čáp černý (Ciconia nigra) U hnízd, která jsou obsazována každoročně nevydávat souhlas s prováděním zásahů v porostu po celou dobu hnízdění druhu s cílem trvalého zachování lokality. V případě, že se jedná o rozsáhlý porost a je nutné provedení těžebního nebo výchovného zásahu, je třeba dodržet bezzásáhovou zónu v okolí hnízda o poloměru 200 m. V porostech ponechávat stromy s opuštěnými hnízdy dravců, krkavce nebo čápa. Ponechávat vitální stromy v roklinách a na prudkých stržích na dožití (nejlépe jedle buk a případně i smrk). Při obnově většího lesního komplexu obnovovat porostní skupiny v roklinách až jako poslední. Rovněž ponechávat stromy s bohatě větvenou nebo poškozenou korunou (trojáky) a to ve všech typech porostů, kde mohou být zakládána hnízda. Je-li v porostu více takových stromů stačí ponechat ty, které jsou pro založení hnízda nejvhodnější (mají silné, zdravé větve atd.). V případě poškození či likvidace hnízda způsobené neočekávanými či nevratnými vlivy a při absenci náhradních stromů v okolí je vhodné zajistit nově podmínky pro hnízdění, například vybudováním náhradní podložky nebo úpravou hnízdního stromu. V okolí hnízdišť (200 m) nebudovat nové lesní cesty nebo pěšiny pro veřejnost (cyklotrasy, turistické značky). Pokud se v bližším okolí tyto veřejné trasy nacházejí, nebudovat v tomto okolí turistická nebo jiná odpočívadla ani tábořiště. Vytvářet celkově rozmanitější strukturu biotopů (včetně potravního) – lesní porosty, mokřady, tůně, doplňování břehových porostů přirozené skladby a náhrada nevhodných porostů. Zamezit ničení, poškozování, znečišťování lesních mokřadů a tůní, popř. budovat nové. Zamezit znečišťování toků a jejich zbytečným regulacím. jeřábek lesní (Bonasa bonasia) lesnická opatření. Obhospodařovat existující nebo potenciální teritoria jeřábka maloplošně holosečně (nejlépe kotlíky do 0,20 ha) nebo podrostně s cílem dosáhnout horizontálně i vertikálně rozrůzněné struktury porostů i s využitím oplocenek. Zachovat dostatečné zastoupení měkkých a tzv. přípravných dřevin (osika, bříza, vrby, olše, jeřáb apod.) v porostech a kolem cest. V porostech do 40 let je třeba udržovat minimálně 10% zastoupení pionýrských dřevin, které je možné snížit v porostech v mýtním věku na polovinu tj. 5 %.
23
• • •
Podporovat a udržovat bohaté keřové a bylinné patro (s důrazem na bobulonosné druhy), sloužící jako úkryt a zdroj potravy (borůvka, líska, zimolez), případně tyto druhy na vhodná místa vysazovat. Vytvářet skupiny měkkých listnatých dřevin v jehličnatých porostech a naopak skupiny jedlí v rozsáhlejších porostech listnatých. V jeřábčích domovských okrscích, speciálně na hnízdištích a místech odchovu mláďat, vyloučit aplikaci herbicidů a insekticidů.
b) opatření v nelesních biotopech. • Podporovat vytváření pestrých ekotonů na okrajích lesů. • Podporovat rozmanitou rozptýlenou zeleň na pastvinách a loukách, zároveň však bránit jejich úplnému zarostení. • Podporovat bobulonosné dřeviny, keře a polokeře na loukách a pastvinách v blízkosti lesních porostů. • Udržovat opuštěné louky a světliny – základní údržbou s možností částečné sukcese keřů tak, aby zůstal zachován charakter louky či pastviny. 3.2.3 • • • • • • •
• • • • 3.2.4 • • • • •
3.2.5
strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) Dodržovat doporučení ve vymezených lokalitách s hospodařením respektujícím požadavky druhu (doporučená opatření A–C). Zachovat stávající porosty mimo vymezená území s významným výskytem druhu. Při výchově hospodářských porostů ponechávat narušené, odumírající a neperspektivní stromy a to zejména při probírkách. Nekácet doupné a odumřelé stromy. Zavádět jemnější způsoby hospodaření (skupinová clonná seč, jednotlivý výběr, kotlíky do velikosti 0,10 ha). Při obnovách porostů používat dřeviny stanovištně vhodné ve skupinovém smíšení (v našich podmínkách hlavně buk). Přeměňovat smrkové monokultury na smíšené nebo bukové porosty, zvláště v místech, kde se nacházejí izolované zbytky starých bučin. Přitom co nejvíce využívat dobrou zmlazovací schopnost buku i ve smrčinách. Hospodařením dosáhnout co největší rozlohy porostů s převahou buku. Ve vymezených porostech, kde je doporučováno opatření C, ponechávat skupinky stromů nebo i jednotlivé stromy k úplnému rozpadu v počtu 50 stromů na hektar. V oblastech výskytu neprovádět těžbu od 15. 3. do 31. 7. v porostech s výskytem druhu. V ostatních porostech v PO ponechávat narušené a odumřelé stromy a také určité procento (viz kapitola 3.4) stromů k úplnému dožití. Při výchově kmenovin je podstatné ponechávat konkurenčně slabé podúrovňové stromy. datlík tříprstý (Picoides tridactylus) Ve smíšených lesích i monokulturách ponechávat jednotlivé stromy nebo malé skupinky k úplnému rozpadu. Týká se to stanovištně vhodných poloh nad 700 m n. m. Ve všech lesních porostech ponechávat sterilní souše a stojící zlomy smrku do výšky 3 m. Ve smrčinách ponechávat v případě listnáčů a jedle ponechávat veškeré odumírající stromy, souše a zlomy. V nadmořských výškách odpovídajících původnímu výskytu smrku provádět obnovu jeho horským ekotypem s preferencí přirozené obnovy. Vyloučit z běžného hospodaření smíšené porosty na klimaticky nepříznivých stanovištích s vysokým podílem souší. Zachovat stávající hnízdiště bez zásahů, které by mohly vést k poškození nebo narušení biotopu. Ve vybraných hřebenových polohách (hřeben Javorníků) je třeba zachovat porosty s převažujícím zastoupením jehličnatých dřevin (smrk, jedle) a tyto porosty obnovovat jen maloplošně s ponecháváním přítomnosti stádia rozpadu nebo narušených stromů. lejsek malý (Ficedula parva)
24
• • • • • • • • • • • •
3.2.6 • • • • • • • • • • 3.2.7 • • • • • •
Dodržovat doporučení ve vymezených lokalitách s hospodařením respektujícím požadavky druhu (doporučená opatření A–C). Zachovat stávající porosty mimo vymezená území s významným výskytem druhu. Při výchově hospodářských porostů ponechávat narušené, odumírající a neperspektivní stromy a to zejména při probírkách. Nekácet doupné a odumřelé stromy. Zavádět jemnější způsoby hospodaření (skupinová clonná seč, jednotlivý výběr, kotlíky do velikosti 0,10 ha). Při obnovách porostů používat dřeviny stanovištně vhodné ve skupinovém smíšení (v našich podmínkách hlavně buk). Přeměňovat smrkové monokultury na smíšené nebo bukové porosty. Zvláště v místech, kde se nacházejí izolované zbytky starých bučin. Přitom co nejvíce využívat dobrou zmlazovací schopnost buku ve smrkových monokulturách. Ve vymezených porostech, kde je doporučováno opatření C, ponechávat skupinky stromů nebo i jednotlivé stromy k úplnému rozpadu v počtu 50 stromů na hektar. Neprovádět v místech s výskytem druhu těžbu v porostech od 1. 5. do 30. 6. Neprovádět stejnoměrné rozvolnění zápoje v místech, kde druh pravidelně hnízdí. Podporovat přirozené zmlazení v porostech. Nezbytné je zajištění přítomnosti stádia rozpadu v lesních porostech a dodržování postupů navržených pro lokality s podrobně plánovaným managementem (viz kapitola 3.4). chřástal polní (Crex crex) Nezastavovat, nezalesňovat a intenzivně rekreačně a sportovně nevyužívat pozemky s výskytem druhu (lokality vymezené pro opatření D). Zabránit sukcesi na opuštěných pozemcích s koncentrovaným výskytem druhu. Nezakládat trvalé pastviny na tradičních místech soustředěného výskytu. Nezačínat pastvu na lokalitách již obsazených. Na pastvinách oplocovat podmáčené plochy v okolí vodotečí a prameniště, po vyhnízdění druhu však zajistit jejich seč a odklizení travní hmoty. Posun první seče alespoň do půlky července (ideálně do konce srpna), kosit ze středu pozemku k jeho okrajům. Podle výsledků každoročního monitoringu doplňovat nabídku lokalit, kde lze vstoupit do příslušného agroenvironmentálního opatření. Ponechávat nepokosené pásy např. podél cest, mezí apod. nebo drobné mokřady. Tlumit některé druhy predátorů, zejména lišky a prasata divoká v lokalitách s jejich pravidelným nebo vyšším výskytem. Nehnojit kejdou louky, které jsou hnízdním biotopem chřástala polního. ťuhýk obecný (Lanius collurio) Zachovat stávající rozptýlenou zeleň v krajině. Zamezit nadměrné sukcesi – vytváření souvislých ploch křovin. Na lokalitách s vyšší koncentrací druhu provádět vyřezáváním části křovin a stromů jejich omlazení. Udržovat stávající lokality vhodným hospodařením (pastva, kosení) a jejich ochrana před zástavbou. Podporovat rozvoj rozptýlené zeleně (hlavně keřů na mezích, podél cest a na okrajích luk) a její druhovou a prostorovou diverzitu. Zamezit likvidaci křovin na místech s vyšší koncentrací druhu.
3.3 Opatření správního charakteru •
Významné fragmenty biotopů s výskytem více druhů v nejcennějších územích PO je vhodné vymezit a vyhlásit jako nová MZCHÚ (prioritizace podle vymezení ploch v kategorii A–C).
25
OOP v rámci své činnosti zajišťují naplňování cíle ochrany PO prostřednictvím jednotlivých legislativních nástrojů. Přímou vazbu na ochranu druhů předmětu ochrany mají především limity stanovené vlastním nařízením vlády č. 686/2004 Sb. (výčet činností, které nelze bez souhlasu OOP dle § 45e odst. 2 realizovat) a dále zákonnými požadavky týkajícími se obecné (§ 5 odst. 1 a 3, § 5a, § 5b) a zvláštní druhové ochrany (§ 50 odst. 1 a 2, § 56). V případě zjištění činností vedoucích k nedovolené změně obecně nebo zvláště chráněné části přírody (tj. i PO nebo stavu populací přítomných druhů) je OOP oprávněn v souladu s § 66 takovéto činnosti omezit nebo zastavit. OOP v souladu s § 45g ve všech rozhodnutích, stanoviscích a při dalších správních úkonech (kromě uvedených případů také např. při vydávání stanoviska k zásahu do VKP v případě vodních toků a jejich niv v rámci PO, při povolování kácení dřevin aj.) postupují tak, aby nedošlo k závažnému poškození nebo zničení biotopů druhů, jež jsou předmětem ochrany ani k jejich významnému rušení. OOP jsou dále dle § 65 ZOPK dotčenými orgány státní správy v řízeních podle jiných zákonů, např. dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon – např. v řízeních dle § 18 vodního zákona); zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákona – účast DOSS viz § 4 stavebního zákona, např. v řízeních dle § 80 stavebního zákona) apod. a rozhodnutí vydávána podle těchto právních předpisů v těchto řízeních může být vydáno pouze v dohodě s OOP. V případě koncepcí a záměrů, které by mohly mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný vliv na PO se postupuje v souladu s § 45h a i zákona. Zákon o ochraně přírody dále v § 58 stanoví nárok na náhradu za ztížení zemědělského (nebo lesního) hospodaření a OOP rovněž mohou uzavírat podle § 45e odst. 4 s hospodařícími subjekty smlouvy o způsobu hospodaření (přičemž finanční stránka smluvního vztahu je řešena v souladu § 68, resp. 69).
3.4 Vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem Po zhodnocení biotopových nároků druhů, které jsou předmětem ochrany PO (z hlediska hnízdění, získávání potravy i zimování, na obecné úrovni i se specifiky pro PO Horní Vsacko) a analýze stávajících porostů byla vymezena následující opatření pro lokality s podrobně plánovaným managementem: A.
Porosty bez těžebních zásahů včetně nahodilých těžeb Popis opatření: Ponechání porostů bez těžebních zásahů včetně provádění nahodilých těžeb. Zdůvodnění: Pro opatření byly vybrány nejcennější, zpravidla víceetážové porosty s mimořádným významem pro biodiverzitu a s vysokým počtem doupných stromů a podílem odumřelého dříví. Tyto porosty jsou převážně zahrnuty do MZCHÚ či I. zóny CHKO, částečně i do II. zóny a výjimečně i do III. zóny CHKO a měly by zůstat bez zásahu včetně provádění nahodilých těžeb. Jedná se o bučiny nebo jedlobučiny, ve kterých nehrozí nebezpečí vzniku kůrovcové kalamity. Předpokládaná rozloha opatření: 174,09 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha v kapitole 5.2.
B.
Porosty s výběrným principem hospodaření Popis opatření: Lze uplatňovat pouze výběrné principy hospodaření, tzn. provádění jednotlivého výběru po ploše, omezeně též proclonění nad zmlazením s výběrem max. 50% dřevní hmoty z celkové zásoby porostní skupiny, přičemž je nutné ponechávat všechny doupné stromy, jedince nahnilé či jinak narušené a provádění listnaté nahodilé těžby omezit na nezbytné minimum (např. případy, kdy padlé stromy znemožňují přibližování dříví z úmyslných mýtních těžeb). Výběr jednotlivých stromů by měl být proveden s různou intenzitou s ohledem na existenci přirozené obnovy a stav porostu. Nelze přitom zmenšovat plochu obnovovaného porostu, resp. jeho horního patra tím, že výběr bude příliš soustředěn na jedno místo.
26
Zdůvodnění: Jedná se o porosty s příznivými podmínkami pro ohrožené druhy ptáků. Převážně bukové nebo (smrko) jedlobukové porosty s vyšším podílem doupných stromů a s velkým významem pro existenci silně a kriticky ohrožených druhů. Předpokládaná rozloha opatření: 381,76 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha v kapitole 5.2. C.
Porosty s podrostním způsobem hospodaření Popis opatření: Uplatňovat jemnější způsoby obnovy – podrostní maloplošné hospodářství s vyloučením holosečí, spojených s krajně nevhodnými přeměnami druhové skladby na smrk. Na obnovovaných plochách by měla po dokončení obnovy zůstávat část stromů na dožití v malých skupinách v minimálním počtu 50 stromů na hektar. Stromy budou zůstávat na obnovním prvku ve 1–4 skupinách v závislosti na velikosti obnovované plochy v horní, střední a spodní části svahu s tím, že mezi skupinami budou ponechány jednotlivé výstavky. Clonné pruhové seče nezakládat s rovnými porostními stěnami, ale zvlněnými okraji – vyhnout se užití geometrických tvarů. Na obnovních prvcích budou přednostně ponechávány stanovištně vhodné přimíšené a vtroušené dřeviny s velkým významem pro biodiverzitu, tj. jedle, javory, jasan, jilmy, doplněné hlavní dřevinou – bukem lesním. Tyto skupinky se ponechají k přirozenému rozpadu. Zdůvodnění: Jedná se převážně o stejnorodé bučiny s nižší početností chráněných druhů ptáků v současnosti, ale s vysokým potenciálem a jsou součástí komplexů přírodě blízkého lesa. Předpokládaná rozloha opatření: 991,30 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha v kapitole 5.2.
D.
Lokality v současnosti nebo minulosti využívané chřástalem polním jako hnízdní biotop Popis opatření: Na těchto plochách by nemělo být přistupováno ke změnám druhu a způsobu využití pozemků a měla by na ně být soustředěna aktivita ohledně propagace agroenvironmentálního titulu Ptačí lokality na travních porostech a rozšiřování informací o nárocích druhu a možnostech jak mu nenákladnou formou pomoci. Zdůvodnění: Vymezená plocha představuje lokality v současnosti nebo minulosti využívané chřástalem polním jako hnízdní biotop. Předpokládaná rozloha opatření: 2510,87 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha v kapitole 5.2.
3.5 Řešení konfliktů s jinými předměty ochrany a významnými druhy v území V území je dlouhodobá snaha o uchování cenných lučních společenstev a podpora extenzivních způsobů hospodaření. Jedná se zejména o rozvoj chovu ovcí a s tím spojené spásání zejména podhorských i horských luk, méně i luk ležících v nižších polohách. Podobná tendence se objevuje u chovu skotu v údolí Vsetínské Bečvy a na přiléhajících svazích. Řada z těchto lokalit je také významným biotopem chřástala polního, kde tak může dojít při trvalé a intenzivní pastvě k ohrožení výskytu tohoto druhu. Specifickým problémem je konflikt nastavení managementu na lokalitách s výskytem chřástala polního a současně s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (ZCHDR). I když většina ploch s výskytem chřástala polního jsou kulturní louky v nižších polohách bez výskytu ZCHDR, asi na 30 % luk, zpravidla ve vyšších polohách, je zaznamenán výskyt ZCHDR. Na větších plochách ( > 2 ha) je třeba poměrné části luk (asi 1/3 plochy, minimálně 1 ha) zachovat jako biotop chřástala polního a kosit je v pozdním termínu, tedy po 15.8. Zbylou část (2/3) je možné kosit v souladu se zásadami péče o daný ZCHDR, tedy zpravidla v dřívějším termínu. Na menších plochách (< 2 ha) je zpravidla možné zvolit jen jeden termín seče. Posuzování se řídí aktuálním stavem populace chřástala polního (aktuální přítomnost volajících samců) a výskytu konkrétních populací ZCHDR. Termín seče je nutné posuzovat také vzhledem k širšímu okolí –
27
možnosti přeletu, obsazení volných okrsků, životní cyklus, početnost a celková vitalita populací ZCHDR v okolí a rozhodnout o jednom z následujících postupů: a) prioritní výskyt populace ZCHDR s časnou dobou květu – časná seč (zpravidla ne dříve než konec června, v uvažovaných vyšších polohách spíše první až druhá polovina července) b) prioritní výskyt populace chřástala polního – pozdní seč (po termínu 15. srpna) c)
střídat termíny seče (časný/pozdní) – jeden rok časná seč, druhý rok pozdní, atd.
d) kosit plochu po 15. červenci, kdy chřástal polní stačí 1x vyhnízdit a zároveň dokvetou a vysemení časně letní ZCHDR. e)
kosit po termínu 15. srpna (po 1. i 2. hnízdění chřástala polního), který vyhovuje i pozdně kvetoucím ZCHDR.
4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Použité podklady a zdroje informací Bejček, V., Šťastný, K., Hudec, K., 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice 1982–1985. Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany. 270 pp. Hora, J., Marhoul, P., Urban, T., 2002: Natura 2000 v České republice, návrh ptačích oblastí. Česká společnost ornitologická. 212 pp. Hudec, K. a kol., 1983: Fauna ČSSR. Svazek 3. Ptáci – Aves. Díl 3. Academia, Praha, 1234 pp. Hudec, K. a kol., 1994: Fauna ČR A SR. Svazek 27. Ptáci – Aves. Díl 1. Academia, Praha, 671 pp. Hudec, K. a kol., 2005: Fauna ČR a SR. Svazek 29. Ptáci – Aves. Díl 2. Academia, Praha, 1203 pp. Krupa M., 2007: Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětu ochrany v ptačí oblasti Beskydy – Studie, dep in CHKO Beskydy. Křenek D., 2007: Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování populací ptačích druhů jako předmětu ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy – Studie, dep in CHKO Beskydy. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985–1989. Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany. 457 pp. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Aventinum, Praha. 464 pp.
4.2 Souhrn doporučených opatření zpracovali RNDr. Dana Bartošová, AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Ing. Martin Krupa, Převrátí 972, 756 54 Zubří Ing. Jaroslav Mőller, AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Daniel Křenek, č. p. 1110, 739 95 Bystřice nad Olší Mgr. David Lacina, AOPK ČR, Nuselská 39, 140 00 Praha 4 Bc. Tomáš Myslikovjan, AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Jiří Pavelka, Meziříčská 1660, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Ing. Pavel Popelář, AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Ing. Milan Škrott, AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
4.3 Seznam zkratek použitých v textu ČIŽP = Česká inspekce životního prostředí EVL = evropsky významná lokalita
28
CHKO = chráněná krajinná oblast IBA = významné ptačí území (z angl. Important Bird Area) LVS = lesní vegetační stupeň MZCHÚ = maloplošné zvláště chráněné území MZD = meliorační a zpevňující dřeviny podle lesního zákona OOP = orgán ochrany přírody PO = ptačí oblast PP = přírodní památka PR = přírodní rezervace PUPFL = pozemek určený k plnění funkcí lesa SDO = souhrn doporučených opatření ÚP = územní plán ÚPD = územně plánovací dokumentace VÚC = velký územní celek VZCHÚ = velkoplošné zvláště chráněné území ZCHDR = zvláště chráněné druhy rostlin ZCHÚ = zvláště chráněné území ZPF = zemědělský půdní fond
4.4 Souhrn doporučených opatření oponovali Xxxxxx.
5. PŘÍLOHY 5.1
Orientační mapa ptačí oblasti
29
5.2
Grafické vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem
klad listů mapových příloh opatření A, B a C
klad listů mapových příloh opatření D
30
Příloha č. 2 Návrh přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětu ochrany PO Beskydy (Nařízení vlády č. 687/2004 Sb., kterým se vyhlašuje Ptačí oblast Beskydy)
Požadavky druhů ptáků, pro které je ptačí oblast Beskydy zřízena čáp černý (Ciconia nigra) •
•
• •
Ovlivnění lesního hospodaření - u hnízd, která jsou obsazována každoročně provádět zásahy v porostu po celou dobu hnízdění druhu jen se souhlasem OP s cílem trvalého zachování lokality. V případě, že se jedná o rozsáhlý porost a je nutné provedení těžebního nebo výchovného zásahu, lze zasahovat do bezzásahové zóny v okolí hnízda o poloměru 200 m jen se souhlasem OP, při obnově většího lesního komplexu obnovovat porostní skupiny v roklinách až jako poslední Ponechávání potencionálních hnízdních stromů - stromy s opuštěnými hnízdy dravců, krkavce nebo čápa, vitální stromy v roklinách a na prudkých stržích na dožití (nejlépe jedle buk a případně i smrk), ponechávat stromy s bohatě větvenou nebo poškozenou korunou (trojáky) a to ve všech typech porostů, kde mohou být zakládána hnízda. Zachování klidového režimu v okolí hnízdišť (200 m) - nebudovat nové lesní cesty nebo pěšiny pro veřejnost (cyklotrasy, turistické značky), Pokud se v bližším okolí tyto veřejné trasy nacházejí, nebudovat v tomto okolí turistická nebo jiná odpočívadla ani tábořiště. Vytváření celkově rozmanitější struktury biotopů (včetně potravních) – lesní porosty, mokřady, tůně, doplňování břehových porostů přirozené skladby a náhrada nevhodných porostů, zamezit ničení, poškozování, znečišťování lesních mokřadů a tůní, popř. budovat nové, zamezit regulaci lesních toků
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) • • •
Ovlivnění lesního hospodaření – zachování klimaxových smrčin a porostů, které se jim charakterem podobají, jen se souhlasem OP provádět těžbu na hnízdištích v březnu až v červenci Podpora přírodě blízkých forem a metod lesnického hospodaření – podrostní a skupinově výběrný způsob obnovy lesa s cílem vytvoření prostorově rozrůzněných víceletých porostů Zvyšování hnízdních možností - ponechávání stromů vyšších věkových kategorií s hnízdními dutinami, souší, zlomů a odumírajících starších jedinců
Puštík bělavý (Strix uralensis) • • •
Ochrana hnízdišť – komplexní ochrana známých hnízdišť, v hnízdních lokalitách jen se souhlasem OP provádět těžbu v období od 1. února do 15. června, zamezit budování nových cest Podpora hnízdní a potravní nabídky – ponechávat doupné stromy, neodstraňovat z porostů zlomené kmeny, ponechávat stromy s opuštěnými hnízdy dravců, krkavce nebo čápa, na vhodných lokalitách vyvěšování budek Podpora přírodě blízkých forem a metod lesnického hospodaření – podrostní a skupinově výběrný způsob obnovy lesa s cílem vytvoření prostorově rozrůzněných víceletých porostů
Datel černý (Dryocopus martius) Žluna zelená (Picus viridis) Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) Lejsek malý (Ficedula parva) • • •
Dodržovat doporučení ve vymezených lokalitách s hospodařením respektujícím požadavky druhu (managementová opatření A–D). Zachovat stávající porosty mimo vymezená území s významným výskytem druhu – hnízdní výskyt. Výchova hospodářských porostů - ponechávat narušené, odumírající a neperspektivní stromy a to zejména při probírkách, při výchově kmenovin je podstatné ponechávat konkurenčně slabé podúrovňové stromy.
31
• •
• •
Zavádět jemnější způsoby hospodaření (skupinová clonná seč, jednotlivý výběr, kotlíky do velikosti 0,1 ha). Obnova porostů - používat dřeviny stanovištně vhodné ve skupinovém smíšení (v našich podmínkách hlavně buk), přeměňovat smrkové monokultury na smíšené nebo bukové porosty, zvláště v místech, kde se nacházejí izolované zbytky starých bučin. Přitom co nejvíce využívat dobrou zmlazovací schopnost buku i ve smrčinách. Hospodařením dosáhnout co největší rozlohy porostů s převahou buku. Ve vymezených porostech, kde je doporučováno opatření C, ponechávat skupinky stromů nebo i jednotlivé stromy k úplnému rozpadu v počtu 50 stromů na hektar. V oblastech výskytu neprovádět těžbu od 15. 3. do 31. 7. v porostech s výskytem druhu. V ostatních porostech v PO ponechávat narušené, odumřelé a doupné stromy
Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) • • • • •
Ve smíšených lesích i monokulturách ponechávat jednotlivé stromy nebo malé skupinky k úplnému rozpadu. Týká se to stanovištně vhodných poloh nad 700 m n. m. Ve všech lesních porostech ponechávat sterilní souše a stojící zlomy smrku, jedle, listnáčů do výšky 3 m. V nadmořských výškách odpovídajících původnímu výskytu smrku provádět obnovu jeho horským ekotypem s preferencí přirozené obnovy. Vyloučit z běžného hospodaření smíšené porosty na klimaticky nepříznivých stanovištích s vysokým podílem souší. Zachovat stávající hnízdiště bez zásahů, které by mohly vést k poškození nebo narušení biotopu. Ve vybraných hřebenových polohách je třeba zachovat porosty s převažujícím zastoupením jehličnatých dřevin (smrk, jedle) a tyto porosty obnovovat jen maloplošně s ponecháváním přítomnosti stádia rozpadu nebo narušených stromů.
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) b) lesnická opatření. • Ovlivnění lesního hospodaření - dodržovat doporučení ve vymezených lokalitách s podrobně plánovaným managementem - s hospodařením respektujícím požadavky druhu (doporučená opatření E - F). • Usměrňování turismu a rekreačně sportovních aktivit – tyto aktivity směrovat mimo oblasti výskytu tetřeva (lyžařské areály, lanovky, strojově upravované stopy, závody, paragliding…). Vhodná regulace návštěvnosti – redukce nebo přesměrování turisticky značených cest. Spolupráce s Policií ČR, LČR, lesní a mysliveckou stráží a obcemi při omezování nepovoleného průjezdu snowbordistů, skialpinistů a průjezdu terénních motocyklů, čtyřkolek v lokalitách s podrobně plánovaným managementem. • Mezinárodní spolupráce – zachování vhodných lesních porostů na pohraničních hřebenech ve spolupráci s CHKO Kysuce • Posílení populace tetřeva – jako stabilizační území doporučena lokalita s podrobně plánovaným managementem Malý - Velký Polom-Menší vrch. Jako vhodný zdroj ptáků se jeví chov Ing. Rzonci v Polsku. • Obhospodařovat existující nebo potenciální teritoria jeřábka maloplošně (nejlépe kotlíky do 0,2 ha) nebo podrostně s cílem dosáhnout horizontálně i vertikálně rozrůzněné struktury porostů. • Zvýšení krytových a potravních příležitostí - zachovat dostatečné zastoupení měkkých a tzv. přípravných dřevin - zachovat dřeviny jako osika, bříza, vrby, olše, jeřáb apod. v porostech a kolem cest. V porostech do 40 let je třeba udržovat minimálně 10 % zastoupení pionýrských dřevin, které je možné snižovat v porostech v mýtním věku na polovinu tj. 5 %. Vytvářet skupiny měkkých listnatých dřevin v jehličnatých porostech a naopak skupiny jedlí v rozsáhlejších porostech listnatých. Podporovat a udržovat bohaté keřové a bylinné patro (s důrazem na bobulonosné druhy), sloužící jako zdroj potravy (borůvka, líska, zimolez...), případně tyto druhy na vhodná místa vysazovat • V jeřábčích domovských okrscích, speciálně na hnízdištích a místech odchovu mláďat, vyloučit aplikaci herbicidů a insekticidů.
32
b) opatření v nelesních biotopech. • Podporovat vytváření pestrých ekotonů na okrajích lesů. Podporovat rozmanitou rozptýlenou zeleň na pastvinách a loukách, zároveň však bránit jejich úplnému zarostení. Podporovat bobulonosné dřeviny, keře a polokeře na loukách a pastvinách v blízkosti lesních porostů. • Udržovat opuštěné louky a světliny – základní údržbou s možností částečné sukcese keřů tak, aby zůstal zachován charakter louky či pastviny.
Doporučená opatření pro druhy, které nejsou předmětem ochrany PO Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Jeho biotopem jsou nejčastěji staré sady s přítomností mravenišť. Preferuje sady se zastoupením třešně. Hnízdí i v trnkových mezích prorostlých keři a v rozptýlené zeleni tvořené jinými dřevinami, nejčastěji dubem, habrem a lípou. Nejdůležitější je: • Zachování stávajících starých sadů vysokokmenných odrůd a jejich obnova s důrazem na zachování narušených stromů s dutinami. • V sadech a na mezích podporovat třešeň (Prunus avium, Prunus s. l.). • Travní porosty v sadech kosit alespoň 1x ročně a vyhýbat se mravenčím kupám. • Podporovat hospodaření i v okolní krajině navazující na sady a meze v podobě extenzivní pastvy nebo kosení. • Při kosení, zejména na bývalých pastvinách a při kosení nedopasků, se vyhýbat viditelným mravenčím kupám.
Vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem Po zhodnocení biotopových nároků druhů, které jsou předmětem ochrany PO (z hlediska hnízdění, získávání potravy i zimování, na obecné úrovni i se specifiky pro PO Beskydy) a analýze stávajících porostů byla vymezena následující opatření pro lokality s podrobně plánovaným managementem: A. Porosty 1. kategorie - porosty bez těžebních zásahů včetně nahodilých těžeb Popis opatření: Ponechání porostů bez těžebních zásahů včetně provádění nahodilých těžeb. Zdůvodnění: Pro opatření byly vybrány nejcennější, zpravidla víceetážové porosty s mimořádným významem pro biodiverzitu a s vysokým počtem doupných stromů a podílem odumřelého dříví. Tyto porosty jsou převážně zahrnuty do MZCHÚ či I. zóny CHKO, částečně i do II. zóny a výjimečně i do III. zóny CHKO a měly by zůstat bez zásahu včetně provádění nahodilých těžeb. Jedná se o bučiny nebo jedlobučiny, ve kterých nehrozí nebezpečí vzniku kůrovcové kalamity. Předpokládaná rozloha opatření: 358,94 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha č. 1a
B. Porosty 2. kategorie - porosty s výběrným principem hospodaření Popis opatření: Lze uplatňovat pouze výběrné principy hospodaření, tzn. provádění jednotlivého výběru po ploše, omezeně též proclonění nad zmlazením s výběrem max. 50 % dřevní hmoty z celkové zásoby porostní skupiny, přičemž je nutné ponechávat všechny doupné stromy, jedince nahnilé či jinak narušené a provádění listnaté nahodilé těžby omezit na nezbytné minimum (např. případy, kdy padlé stromy znemožňují přibližování dříví z úmyslných mýtních těžeb). Výběr jednotlivých stromů by měl být proveden s různou intenzitou s ohledem na existenci přirozené obnovy a stav porostu. Nelze přitom zmenšovat plochu obnovovaného porostu, resp. jeho horního patra tím, že výběr bude příliš soustředěn na jedno místo. Zdůvodnění: Jedná se o porosty s příznivými podmínkami pro ohrožené druhy ptáků. Převážně bukové nebo (smrko) jedlobukové porosty s vyšším podílem doupných stromů a s velkým významem pro existenci silně a kriticky ohrožených druhů.
33
Předpokládaná rozloha opatření: 826,95 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha č. 1a
C. Porosty 3. kategorie - porosty s podrostním způsobem hospodaření Popis opatření: Uplatňovat jemnější způsoby obnovy – podrostní maloplošné hospodářství s vyloučením holosečí, spojených s krajně nevhodnými přeměnami druhové skladby na smrk. Na obnovovaných plochách by měla po dokončení obnovy zůstávat část stromů na dožití v malých skupinách v minimálním počtu 50 stromů na hektar. Stromy budou zůstávat na obnovním prvku ve skupinách po 1–4 v závislosti na velikosti obnovované plochy v horní, střední a spodní části svahu s tím, že mezi skupinami budou ponechány jednotlivé výstavky. Clonné pruhové seče nezakládat s rovnými porostními stěnami, ale zvlněnými okraji – vyhnout se užití geometrických tvarů. Na obnovních prvcích budou přednostně ponechávány stanovištně vhodné přimíšené a vtroušené dřeviny s velkým významem pro biodiverzitu, tj. jedle, javory, jasan, jilmy, doplněné hlavní dřevinou – bukem lesním. Tyto skupinky se ponechají k přirozenému rozpadu. Zdůvodnění: Jedná se převážně o stejnorodé bučiny s nižší početností chráněných druhů ptáků v současnosti, ale s vysokým potenciálem a jsou součástí komplexů přírodě blízkého lesa. Předpokládaná rozloha opatření: 2 093,46 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha č. 1a
D. Porosty 4. kategorie – perspektivní porosty Popis opatření: Jedná se mladé porosty, které nedosáhly mýtního věku. Zde je třeba ponechávat narušené stromy a jejich odumřelé části. Předpokládaná rozloha opatření: 663,64 ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha č. 1a
Přehled jednotlivých lokalit s podrobně plánovaným managementem s uvedením jejich rozlohy a procentuálního zastoupení MZCHÚ (viz mapová příloha č. 1a) PO Beskydy Název Mionší Kozubová Ostrý Javorový Ropice Travný Slavíč Lysá hora Smrk Kněhyně – Čertův mlýn Radhošť Velký Javorník Trojačka - Huštýn Celkem Nejcennější porosty Celkem všech porostů % ptačí oblasti
Rozloha 614,62 269,33 347,77 301,09 1259,71 547,67 240,54 1303,09 1213,12 1085,83 781,63 39,68 168,71 8173,39 650,15 8823,54 21,4
34
% MZCHÚ 39 0 18 0 0 32 0 26 44 28 19 9 44 23 0 21 8,9
Další speciální opatření a vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem pro druhy tetřev hlušec, jeřábek lesní Cílem těchto opatření je zajistit vhodnou prostorovou a druhovou strukturu porostů. O minimálních a optimálních zásazích nelze hovořit ve vztahu ke kvalitě zásahů (ta musí být pořád stejná) ale pouze kvantitě. Tzn. minimum zásahů představují lokality s podrobně plánovaným managementem, optimální zásahy potom na celé území ptačí oblasti a kompromisem, když budou realizovány v I. a II. zónách a v polohách nad 800 m (primárně v oblastech navazujících na lokality s podrobně plánovaným managementem, v hřebenových a pod hřebenových partiích). Navrhovaná opatření jsou primárně určena pro tetřeva hlušce, nicméně v podmínkách Beskyd se na všech lokalitách s tetřevem hojně vyskytuje i jeřábek lesní, takže lze tato opatření považovat i ve prospěch tohoto druhu. Významná část populace jeřábka je lokalizována v navrhovaných lokalitách s podrobně plánovaným managementem (pro kurovité i bučinové druhy), ZCHÚ nebo I. zónách, takže pro zbylou část ptačí oblasti postačí dodržovat zásadu: v maximální míře v porostech ponechávat a uvolňovat měkké listnáče (olše, vrby, jeřáby, břízy a lísky), podporovat zmlazení a v těženém porostu ponechávat na dožití 10 - 50 stromů/1 ha. Obecné zásady • Lesnické práce by měly probíhat v období 15. 7. - 15. 11. Smyslem časového omezení je zabránit rušení tetřeva v kritickém období toku, hnízdění a vyvádění tetřevích kuřat, to znamená v době zhruba od dubna do poloviny července. Velmi negativně rovněž působí rušení v zimním (prosinec až březen) období na lokalitách, kde tetřevi zimují. • Minimalizovat aplikaci chemických přípravků (likvidace hmyzu, který je důležitou potravou kuřat) a použití těžké mechanizace (hluk a eroze). • Nestavět nové lesní cesty (vnikání predátorů a turistů) a v případě, že stávající síť je hustá, zvážit asanaci vybraných. V žádném případě neodvodňovat podmáčená stanoviště. • Primárně provádět zásahy v perspektivních porostech s cílem propojování nejcennějších porostů.
E. Zásahy v nejcennějších porostech (porosty 1. kategorie) v lokalitách s podrobně plánovaným managementem pro druhy: tetřev hlušec, jeřábek lesní Popis opatření: Nejcennější porosty ponechávat bez úmyslných zásahů (pouze případné podsadby a jejich individuální ochrana), nahodilá těžba by měla být minimalizována (za podmínky ponechání maxima dřevní hmoty a vývratů, které slouží jako popeliště). Předpokládaná rozloha opatření: 1147ha Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha č. 1b
F. Zásahy v perspektivních porostech (porosty 2. kategorie) a ostatních porostech v lokalitách s podrobně plánovaným managementem pro druhy: tetřev hlušec, jeřábek lesní Popis opatření: 1. Nahodilé těžby Lze prováděny pouze v případě čerstvé, kůrovcem napadené dřevní hmoty smrku. Pro zvýšení prostorové rozmanitosti a biodiverzity lesa bude maximum dřevní hmoty ponecháváno na místě, včetně vývratů. Způsob asanace kůrovcového dříví bude dohodnut individuálně. 2. Úmyslné těžby • Mýtní těžba o Uplatnění jednotlivého a skupinového výběru (kotlíky a clonné kotlíky, 2 x 0,1 ha/1 ha porostu) s vyloučením holosečí a náhlého odtěžení horního patra, o snížení zakmenění na hodnotu okolo 0,5 - 0,7 pro podporu druhové a prostorové rozmanitosti včetně bylinného patra (borůvka), o intenzita zásahů max. 30 % zásoby porostu, o ponechání 3 - 5 ležících kmenů/1 ha porostu,
35
ponechání nedostatečně zastoupených listnáčů a jedle jako semenných stromů a také potravního zdroje tetřevů. Předmýtní o Snižovat zakmenění na hodnotu 0,6 - 0,8, o maximálně podporovat listnatou příměs a jedli, o v porostech, pokud je to možné, vždy ponechávat a uvolňovat měkké listnáče (břízy, vrby, olše, jeřáby, lísky), které tvoří velmi důležitou potravní složku kurovitých, o částečně rozšiřovat přirozené světliny na prameništích (rozvolňovat okraje), o udržovat a rozšiřovat světliny s borůvkou. o
•
3.Pěstební práce • Umělá obnova lesa o Preferovat podsadby, při kterých v předstihu vnášet málo zastoupené listnáče a jedli, včetně měkkých listnáčů, o výsadbu provádět ve větším nepravidelném sponu, o je-li to možné, za pomoci odrostků listnáčů zpestřit druhovou skladbu smrkových kultur (mlazin). • Prořezávky o Provádět je co nejdříve, o maximálně uvolňovat listnáče a jedli, nevyřezávat jeřáb, břízu, olši, o intenzivně prořezávat místa, kde zůstala, nebo naopak se objevila borůvka, o provádět intenzivní výchovné zásahy tak, aby došlo k rozvolnění zápoje, vytvoření dlouhých korun stromů a současně k zprůchodnění často velmi hustých porostů pro tetřeva. • Ochrana lesa o Nepoužívat drátěné oplocenky, ale individuální oplůtky nebo dřevěné oplocenky. Větší oplocené plochy se špatně viditelným drátem mohou znamenat smrtelnou bariéru pro letícího tetřeva. Předpokládaná rozloha opatření: 3304 ha (z toho perspektivní porosty 1595 ha) Vymezení lokalit pro opatření: viz mapová příloha č. 1b Přehled návrhu lokalit s podrobně plánovaným managementem (viz. mapová příloha č. 1b). Lokalita
rozloha (ha)
Kněhyně-Čertův mlýn-Klíny
881
Smrk-Malý Smrk
673
Malchor-Lysá hora-Zimný
511
v tom NPR Kněhyně-Čertův mlýn PR Klíny ostatní (mimo ZCHÚ) celkem nejcennější porosty (1.kat.) perspektivní porosty (2.kat.) ostatní porosty celkem PR Smrk PR Malý Smrk (vč.OP) PR Studenčany PR Bučací potok ostatní (mimo ZCHÚ) celkem nejcennější porosty (1.kat.) perspektivní porosty (2.kat.) ostatní porosty celkem NPR Mazák PR Malenovický kotel ostatní (mimo ZCHÚ) celkem
36
rozloha podíl (ha) na oblasti 195 0,22 66 0,08 620 0,70 881 236 0,27 297 0,34 348 0,39 881 300 0,45 174 0,26 10 0,01 20 0,03 169 0,25 673 179 0,27 239 0,36 255 0,37 673 95 0,19 29 0,06 387 0,75 511
nejcennější porosty (1.kat.) perspektivní porosty (2.kat.) ostatní porosty celkem PR Travný PR Travný potok ostatní (mimo ZCHÚ) celkem Travný-Malý Travný 430 nejcennější porosty (1.kat.) perspektivní porosty (2.kat.) ostatní porosty celkem PR Čerňavina ostatní (mimo ZCHÚ) celkem Ropice-Slavíč-Ostrý 924 nejcennější porosty (1.kat.) perspektivní porosty (2.kat.) ostatní porosty celkem NPR Mionší PR Velký Polom ostatní (mimo ZCHÚ) celkem Malý-Velký Polom-Menší vrch 1032 nejcennější porosty (1.kat.) perspektivní porosty (2.kat.) ostatní porosty celkem CELKEM 4451
155 137 219 511 30 24 376 430 56 140 234 430 94 830 924 141 467 316 924 170 74 788 1032 380 315 337 1032
0,30 0,27 0,43 0,07 0,06 0,87 0,13 0,33 0,54 0,10 0,90 0,15 0,51 0,34 0,17 0,07 0,76 0,37 0,31 0,32
Převzaté údaje: Daniel Křenek: Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy Mgr. Barbora Jůzová a ing. Martin Krupa: Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlučec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v ptačí oblasti Beskydy Mgr. David Lacina: Souhrn doporučených opatření pro ptačí oblast Horní Vsacko
37
Příloha č. 3: Rámcové směrnice péče o les V Rámcových směrnicích péče o les pro I. a II. zónu CHKO Beskydy jsou oproti OPRL pro PLO č. 40 a 41 zohledněna specifika hospodaření dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav. I. zóna CHKO: Území, která jsou v lesích zařazena do I. zóny CHKO, jsou často současně chráněna formou MZCHÚ (kategorie NPR, NPP, PR a PP). Rámcové směrnice péče o les jsou zpracovány pro každé MZCHÚ v plánech péče o tato území. Péče o lesy v MZCHÚ může mít různou formu s ohledem na specifické předměty a cíle ochrany jednotlivých území i když se jedná o lesní porosty obdobného složení na obdobných stanovištích. Rámcové směrnice pro I. zónu slouží pro území nezařazená v MZCHÚ a jako podklad pro tvorbu rámcových směrnic pro jednotlivá MZCHÚ. Číselné označení Cílových hospodářských souborů vychází z přílohy č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. a je v I. zóně upraveno pro kategorii lesa zvláštního určení, neboť lesy v I. zóně CHKO by mohly být do této kategorie zařazeny jako lesy potřebné pro zachování biologické rozmanitosti. II. zóna CHKO: Pro území II. zóny jsou zpracovány Rámcové směrnice péče o les pro plošně nejvíce zastoupené cílové HS. Specifické požadavky vyplývající ze zvláštního zaměření v lesích zvláštního určení nejsou v rámcových směrnicích (s výjimkou lesů potřebných pro zachování biologické rozmanitosti) řešeny. III. zóna CHKO: Pro území III. zóny nejsou Rámcové směrnice péče o les v plánu péče o CHKO Beskydy zpracovány, pouze v případech, kdy se vzhledem k určujícím stanovištním podmínkám péče o les mezi jednotlivými zónami CHKO neliší, je v rámcových směrnicích uvedena i III. zóna CHKO. Pro území III. zóny CHKO se přebírají Rámcové směrnice péče o les vypracované ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočkou Frýdek-Místek a uvedené ve schválených Oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL) pro Přírodní lesní oblast č. 40 Moravskoslezské Beskydy a č. 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Při jejich použití je však nutné promítnout omezení vyplývající ze zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav a z Nařízení vlády č. 686/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Horní Vsacko a č. 687/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Beskydy.
Vysvětlivky: Soubory lesních typů (SLT): V jednotlivých rámcových směrnicích jsou SLT uvedeny sestupně od plošně nejrozsáhlejšího až po SLT s nejmenší výměrou. Cílová dřevinná skladba (CDS): V rámci cílového HS optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Cílové druhové skladby jsou u jednotlivých dřevin udány v desítkách procent. Znaménko + vyjadřuje zastoupení nižší než 5 %. Rozpětí sice není uvedeno, ale předpokládá se ±10 % zastoupení; dřeviny uvedené se zastoupením 1 by však měly být vždy přítomny. Při obnovách porostů s převahou jedle a listnatých dřevin udržet v následném porostu alespoň stejné % MZD jako v obnovovaném porostu. Porostní typ: Zařazení do porostního typu se provádí podle převládající dřeviny. Není-li pro převládající dřeviny vylišen porostní typ, řadí se do příbuzného HS, a to SMX, DG, MD do smrkového, tvrdé listnaté (KL, JV, JS) do bukového. Směs SM, JD a BK se zastoupením BK a JD alespoň 50 % se zařadí do porostního typu jedlobukového (je-li vylišen). Hospodářský způsob: podrostní – při němž obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého porostu
38
násečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, jejíž šíře nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu, nový porost vzniká jak na holé ploše tak pod ochranou těženého porostu holosečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, širší než je průměrná výška těženého porostu výběrný – při němž těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově a prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu Obmýtí: Je stanoveno jako plánovaná rámcová produkční doba lesních porostů, zařazených do hospodářských souborů, udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Obmýtí je možno od průměrné hodnoty uvedené v rámcových směrnicích snížit v případě zhoršeného zdravotního stavu porostů a naopak zvýšit v lesích zvláštního určení a v porostech se speciálním managementem v ptačích oblastech. Obnovní doba: Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Obnovní dobu je možno oproti průměrné hodnotě uvedené v rámcových směrnicích zkrátit v případě obnovy porostů se zhoršeným zdravotním stavem a naopak prodloužit při obnově zaměřené na zvýšení zastoupení jedle. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů: Meliorační a zpevňující dřeviny pro příslušné cílové hospodářské soubory podle souborů lesních typů jsou uvedeny příloze č. 4 vyhlášky 83/1996 Sb. Uvedená % MZD počítají s tím, že některé dřeviny mohou být současně meliorační a zpevňující dřevinou i dřevinou hlavní. Nižší podíl MZD při obnově smrkových porostů na kalamitních plochách většího rozsahu je možný podle platných OPRL.
39
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 1) Označení
Zóna CHKO I.,II.,III. zóna
01 Mimořádně nepříznivá stanoviště Cílová druhová skladba dřevin
Soubory lesních typů
Rozloha
5Y, 6Z, 3J, 5Z, 5J
789 ha
5Y BK 6, JD 2, BŘ 1, SM, BO + 6Z BK 4, JD 1,SM 4, BŘ 1, JŘ + 3J BK 4, JD 1, (JV KL)2, DBL 1, LP 2, JS, JL, HB, TS+ 5Z BK 7, JD 2, BŘ 1, SM, BO, JŘ + 5J BK 4, JD 3, KL 2, JL 1, SM, JS + Porostní typy bukový a směsi s převahou listnáčů
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les ochranný
les ochranný
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
150 - fyzický věk
50
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, BŘ, JŘ, JV, JL, LP,JS, DB, HB, (TS) % MZD 80 % MZD 60 Hospodářský způsob --- (účelové výběry) --- (účelové výběry) Způsob obnovy a obnovní postup Obnova porostů především přirozená. Postupná přeměna SM porostů. Přirozené mezery V přístupných částech uvolňovat přirozené využívat jako východiska obnovy a podsazovat stanovištně původními dřevinami (HB, LP, DB, zmlazení jednotlivým až skupinovým výběrem. Využívat i podsadeb a síje do štěrbin. BK, KL, JL, JD). Pokračovat prosvětlováním v Udržet trvalý kryt půdy, šetřit vtroušené dřeviny pruzích nebo ve skupinách s cílem podpořit a keřové patro. Nejexponovanější místa přirozenou obnovu stanovištně původních dřevin. ponechávat bez zásahů. Příměs listnáčů udržovat bez ohledu na jejich kvalitu. Péče o nálety, nárosty a kultury Menší mezery (do 0,04ha) ponechat Menší mezery (do 0,04ha) ponechat samovolnému vývoji. Při výsadbě listnáčů samovolnému vývoji. Při výsadbě listnáčů míšení míšení skupinové i jednotlivé. skupinové i jednotlivé. Ochrana přirozeného zmlazení i výsadeb proti Ochrana přirozeného zmlazení i výsadeb proti okusu nátěry nebo oplocením (mimo sutě). okusu nátěry nebo oplocením (mimo sutě). Ochrana proti buřeni ožínáním v nezbytném Ochrana proti buřeni ožínáním v nezbytném rozsahu. Neodstraňovat náletové dřeviny (BŘ , rozsahu. Neodstraňovat náletové dřeviny ( BŘ , JŘ, OS apod.). JŘ, OS apod.). Výchova porostů Provádět v omezené míře, na úpravu druhové Podpora vtroušených listnáčů a odstraňování skladby a prostorové výstavby porostů. Podpořit nepůvodních dřevin. Úprava druhové skladby a stabilitu porostů a dosáhnout rozvolněné prostorové výstavby porostů ve prospěch struktury s nízko nasazenou korunou (zejména stanovištně původních dřevin. Podpora stability ve vyšších polohách) . Ponechávání BŘ, JŘ a porostů. ostatních pionýrských dřevin. Ponechávání BŘ, JŘ a ostatních pionýrských dřevin.
40
Opatření ochrany lesů Jednotlivé sterilní souše bez asanace, na nepřístupných a nestabilních místech ponechání i zlomů a vývratů. Ohrožení porostů: značně hniloba, vítr, sníh, námraza. Doporučené technologie Nenarušovat půdní povrch, použití lanovek a v okrajových částech koní. Zásahy časově orientovat do zimního období. Vyloučit gravitační spouštění vytěžené dřevní hmoty, stabilizovat erozní rýhy. Poznámka Cílová výstavba porostů: druhově, věkově, tloušťkově i výškově diferencovaná Zásady uvedené v rámcových směrnicích používat při hospodaření na příslušných SLT i na menších plochách nezařazených do kategorie lesa ochranného. EVL – 3J, 5J jsou řazeny do svazu Tilio-Acerion na svazích,sutích a roklích (suťové lesy) – prioritní přírodní stanoviště EVL Beskydy
41
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 2) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 28,29, (01,18,19) I., II., III. 5L, 3L, (6L,1L, 2L) 527 ha Olšová stanoviště na podmáčených půdách (mimořádně nepříznivá stanoviště,lužní stanoviště) Cílová druhová skladba dřevin 5L OLŠ 4, OLL 2, JS 2, JV 1,SM 1 3L OLL 7, JS 3, OLŠ, OS, TP + 6L OLŠ 8, SM 2, KL + 2L DBL 5, JS 3, JL1, LP 1, HB, OLL, OLŠ, JV + 1L DBL 4, JS 2, JL 2, HB 1, LP 1, JV, TP, BB + (KEŘE) Porostní typy olšový dubový smrkový Základní rozhodnutí Kategorie lesa les hospodářský (v I.zóně les zvláštního určení) Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
90
30-nepřetržitá
160 – fyz. věk
40 - nepřetržitá
100
30
Meliorační a zpevňující dřeviny % MZD 70 Hospodářský způsob účelový výběr
Výčet dřevin JV, OLL, LP, JL, HB, BB, DB % MZD 70
% MZD 70
účelový výběr násečný, holosečný Způsob obnovy a obnovní postup Maximální využití přirozené Maximální využití přirozené Přirozeně u stanovištně vhodných obnovy včetně olšových obnovy, při umělé obnově listnatých dřevin. Umělé zalesňování pro vyvýšená sadba. posilování zastoupení cílových dřevin při výmladků, při umělé obnově přeměnách. Vyvýšená sadba silnými vyvýšená sadba. Podpořit přirozenou Podpořit přirozenou obnovu obnovu uvolněním sazenicemi, případně využívat vývratiště k zalesňování JS a OL. Postupná uvolněním stanovištně původních stanovištně původních přeměna náseky, případně kotlíky na listnáčů, šetřit keře. Porosty na 6L listnáčů, šetřit keře. ponechat bez zásahů. menších plochách. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři nátěry i plocením (individuální ochrana cenných listnáčů) a buřeni vyžínáním, neodstraňovat pionýrské dřeviny. Výchova porostů Podpora vtroušených, Redukce stanovištně nepůvodních dřevin Podpora stanovištně původních přimíšených dřevin a při zachování keřového patra. Podpora dřevin. Výchovou zvyšovat vitálních olší. etážové výstavby porostů s udržením stabilitu porostu. podrostu a vtroušených listnatých dřevin. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů, v nepůvodních smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Doporučené technologie K transportu dřeva využívat především období zámrazu, mimo toto období šetrné technologie omezující kontakt dřeva s půdou. Poznámka Cílová výstavba porostů: zapojené, výrazně etážovité porosty, Porosty mají ve většině případů charakter liniových společenstev (břehových porostů) podél vodotečí. Olšiny jsou zařazeny mezi prioritní stanoviště v rámci EVL Beskydy Zásady uvedené v rámcových směrnicích používat při hospodaření na příslušných SLT i na menších plochách nezařazených do kategorie lesa ochranného.
42
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 3) Označení Zóna CHKO 40 I. Exponovaná stanoviště středních poloh Cílová druhová skladba dřevin 4A BK 6, JD 2, JV 1, LP 1, JS, JL + 4F BK 7, JD 2, LP 1, JV, DBZ + 4N BK 7, JD 2, DBZ 1 , LP+
Soubory lesních typů 4A, 4F, 4N
Porostní typy bukový a směsi s převahou listnáčů
Rozloha 62 ha
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
150 – fyz. věk
40 -nepřetržitá
110
30
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, DB, JD, LP, JV,JS, JL, % MZD 80 % MZD 80 Hospodářský způsob podrostní (výběrný) podrostní, násečný Způsob obnovy a obnovní postup Obnova clonnými sečemi nepravidelných tvarů Postupná přeměna SM porostů. Podpořit s východisky od samovolně vzniklé přirozené přirozenou obnovu listnatých dřevin a jedle jejich uvolňováním nebo v nesmíšených SM porostech obnovy, Předsunuté clonné prvky pro obnovu jejich zavádění do předsunutých prvků nebo jedle. Obseky BK, JD, JV, LP a JL. Na nepřístupných místech využít jednotlivý až podsadbou. Po zajištění odpovídajícího skupinový výběr, ponechávat výstavky a skupiny zastoupení listnáčů a jedle dokončení obnovy clonnými nebo okrajovými sečemi se zvlněným do fyzického rozpadu, případně ponechat samovolnému vývoji. okrajem. Umělá obnova pouze v případě znemožnění přirozené obnovy (zabuřenělé porosty apod.), možno využít síje listnáčů do humózní výplně mezi skeletem. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři nátěry nebo oplocením, nutno chránit i přirozené zmlazení cenných listnáčů a JD. Ochrana proti buřeni ožínáním. Šetřit náletové dřeviny. Výchova porostů Výchovou podporovat složitou porostní výstavbu, udržovat diferenciaci porostů. Podpora cílových dřevin uvolněním, šetřit podúroveň, keřové patro a náletové dřeviny. Opatření ochrany lesů Ponechání sterilních souší, vývratů a zlomů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch, těžby provádět zejména v zimním období, nasazení lehké mechanizace, lanovek, v příznivějších podmínkách koní. Poznámka Dosažení vertikální diferenciace - etážových nestejnověkých porostů s druhovou skladbou blízkou přirozené. Porosty plní i funkci půdoochrannou.
43
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 4) Označení Zóna CHKO 41 II. Exponovaná stanoviště středních poloh Cílová druhová skladba dřevin
Soubory lesních typů 4F, 4A, 4N, 3F
4F, 4A, 3F BK 6, DB 2, JV 1, LP, JD, JL, JS, HB + 4N BK 7, DB 1, SM 1, JD 1, LP, JL, BŘ, HB + Při obnově smrkových porostů: SM 5, BK 3, JD 2, DB, LP, JS, JL, HB + Porostní typy bukový a směsi s převahou listnáčů
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
40
110
30
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB % MZD 50 % MZD 40 Hospodářský způsob podrostní, (násečný) násečný Způsob obnovy a obnovní postup Porosty obnovovat clonnými sečemi (skupinová, Podpořit přirozenou obnovu listnatých dřevin a okrajová, pruhová), s předsunutými clonnými jedle jejich uvolňováním nebo v nesmíšených skupinami pro obnovu jedle. V zabuřenělých SM porostech jejich zavádění do předsunutých částech omezeně náseky. Vhodné jsou náseky prvků nebo podsadbou. Po zajištění po spádnici se zvlněným okrajem s BK odpovídajícího zastoupení listnáčů a jedle zmlazeným ve vnitřním okraji a s postupem proti dokončení obnovy clonnými nebo okrajovými směru větru. sečemi se zvlněným okrajem. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři nátěry nebo oplocením, nutno chránit i přirozené zmlazení cenných listnáčů a JD. Ochrana proti buřeni ožínáním. Šetřit náletové dřeviny. Výchova porostů Výchovou podporovat složitou porostní výstavbu, udržovat diferenciaci porostů. Podpora cílových dřevin uvolněním, šetřit podúroveň, keřové patro a náletové dřeviny. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch, těžby provádět zejména v zimním období, nasazení lehké mechanizace, lanovek, v příznivějších podmínkách koní. Poznámka Dosažení vertikální diferenciace - etážových nestejnověkých porostů s druhovou skladbou blízkou přirozené. Porosty plní i funkci půdoochrannou.
44
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 5) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů 43 II. 4K, 5M, (4M) Kyselá stanoviště středních poloh Cílová druhová skladba dřevin 4K, 5M, 4M BK 5, SM 3, JD 1,DBZ 1, LP,BO, HB +
Rozloha 260 ha
při obnově SM porostů: SM 6, BK 2, JD 1, DBZ 1, LP, DB, HB + Porostní typy bukový
smrkový Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
40
110
30
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, LP, DB, HB % MZD 50 Hospodářský způsob podrostní
% MZD 30 - 40 podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup Obnovu provádět clonnými sečemi (zvlněné V předstihu vnést BK a JD umělou výsadbou do okraje, pruhy, skupiny), přirozenou obnovu skupin nebo podsadbou. SM ponechávat možno podpořit zraňováním půdy. U především z přirozeného zmlazení, BK rozptýlit co nesmíšených BK porostů zpestřit druhovou nejvíce po porostu. Po zajištění BK postupně skladbu JD do předsunutých clonných prvků a obnovovat okrajovou clonnou sečí, DB v závěrečné fázi obnovy. v zabuřenělých částech náseky. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři nátěry nebo oplocením, nutno chránit i přirozené zmlazení cenných listnáčů a JD. Ochrana proti buřeni ožínáním. Šetřit náletové dřeviny. Ponechávat BŘ zejména na SLT 4 M. Výchova porostů V BK porostech uvolňovat DB, ve SM podporovat přimíšené dřeviny. Neodstraňovat BŘ. Výchovou posilovat stabilitu porostu. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch. Poznámka Cílová výstavba porostů horizontálně zapojená, vertikálně středně diferencovaná. Půda ohrožena degradací, pěstováním monokultur sm nebo bo dochází ke zhoršení humusové formy. 4M – přechod mezi hospodářským a ochranným lesem.
45
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 6) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů 44 I. 4B, 4S, 4D Živná stanoviště středních poloh Cílová druhová skladba dřevin 4B BK 7, JD 2, LP 1, JV, KL, DBZ + 4S BK 8, JD 2, JV +, DBL 4D BK 6, LP 2, JD 1,(JV,KL) 1, JS + Porostní typy bukový
Rozloha 266 ha
jedlobukový
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
140 - 150
40-nepřetržitá
130
50- nepřetržitá
110
30
Meliorační a zpevňující dřeviny % MZD 80 Hospodářský způsob podrostní, výběrný
Výčet dřevin BK, DB, JD,LP,JV, JS % MZD 80 podrostní s přechodem na výběrný
% MZD 60 podrostní, holosečný (kotlíky)
Způsob obnovy a obnovní postup Jemnými clonnými sečemi podpora Postupná přeměna na přirozeného zmlazení. Postupně převádět listnaté porosty s jedlí. výběrnými principy na porosty se složitou JD a listnaté dřeviny porostní strukturou. Obnovní prvky volit vysazovat do podle stavu přirozené obnovy. Nejdříve předsunutých kotlíků obnovit JD, zajistit dlouhodobou clonu a do prosvětlených mateřským porostem. porostů. Smrk Umělá obnova chybějících dřevin ponechávat pouze přirozené druhové skladby formou kotlíků z přirozené obnovy. nebo podsadeb (využívat porostních Využívat kombinace světlin a ploch, kde je znemožněna clonné okrajové přirozená obnova). obnovy s clonnými Ponechávat výstavky a menší skupiny skupinami a kotlíky. s JD bez zásahu. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři nátěry nebo oplocením, nutno chránit i přirozené zmlazení cenných listnáčů a JD. Ochrana proti buřeni ožínáním. Šetřit náletové dřeviny. Výchova porostů Podpora složitější porostní Podpora složitější porostní výstavby a Podpora vtroušených výstavby a věkové diferenciace. věkové diferenciace. Výchova ve dřevin, zejména JD a Podporovat vtroušené dřeviny a prospěch JD a BK, podporovat vtroušené BK. Ve SM se zaměřit JD. Odstraňovat geograficky a dřeviny. Odstraňovat geograf. a na vytvoření kostry stanovištně nepůvodní dřeviny. stanovištně nepůvodní dřeviny. porostu. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch Poznámka
Jemné clonné seče s přechodem k jednotlivému až skupinovému výběru. Obnovní prvky volit podle stavu přirozené obnovy, přednostně těžit mýtně zralý smrk. Umělá obnova chybějících dřevin přirozené druhové skladby formou kotlíků nebo podsadeb (využívat porostních světlin a ploch, kde je znemožněna přirozená obnova). Ponechávat výstavky a menší skupiny bez zásahu
46
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 7) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů 45 II. 4B, 4S, 4D, 4 H, 3B živná stanoviště středních poloh Cílová druhová skladba dřevin 4 B,S,D,H – BK 6, SM 2, JV (KL) 1, JD 1, DBZ, LP, JV, JS +HB, TŘ
Rozloha 3654 ha
Při obnově smrkových porostů: SM 5, BK 3, DBZ 1, JD 1, LP, JV, JS, JL, HB, TŘ Porostní typy bukový
jedlobukový
Smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
40
120
40
100
30
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB, TŘ % MZD 50 % MZD 50 % MZD 40 Hospodářský způsob podrostní podrostní podrostní, násečný Clonné seče s prodlouženou obnovní dobou k využití a podpoře bohaté přirozené obnovy. JD obnovovat v předstihu ve skupinách. SM ponechávat pouze z přirozené obnovy.
Způsob obnovy a obnovní postup Clonné seče s prodlouženou obnovní dobou k využití a podpoře bohaté přirozené obnovy. JD obnovovat v předstihu ve skupinách, důležitá dlouhodobá clona mateřským porostem . Porosty rozpracovat k obnově již v mladším věku
Zajistit podíl BK a JD v clonných skupinách, na předsunutých násecích nebo na zastíněných okrajích náseků. Časově a prostorově předsunovat výrazně zejména JD, mírně BK a ostatní listnáče.SM obnovit clonnou sečí v poslední fázi obnovy.
Péče o nálety, nárosty a kultury Umělé výsadby plotit nebo natírat proti okusu, nutno chránit i přirozené zmlazení cenných listnáčů a JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním, šetřit náletové dřeviny. Výchova porostů Podpora složitější porostní výstavby a věkové diferenciace. Výchova ve prospěch JD a BK, podporovat vtroušené dřeviny. Odstraňovat geograficky a stanovištně nepůvodní dřeviny. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch. Poznámka
47
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 8) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů 50 I. 5F, 6F, 5A, 5U 5N, 6A, 6N, Exponovaná stanoviště vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin 5F BK 6, JD 4, KL, JL+ 6F BK5, JD 2, SM 3, KL + 5A BK 5, JD 3KL 2, JS. JL + 5U BK 4, JD 2, SM +, KL 2, JS 2, JL+ 5N BK 5, JD 4, SM 1, KL + 6A BK 5, JD 3, SM 1,KL 1, JL+, TS + 6N BK 4, JD 2, SM 4, KL, JŘ+ Porostní typy bukový smrkový
Rozloha 1918ha
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
140 - 150
40 - nepřetržitá
110
Obnovní doba 30
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, JV, JS, JL, % MZD 80 Hospodářský způsob podrostní, výběrný
% MZD 60
násečný, podrostní Způsob obnovy a obnovní postup Clonné seče skupinové méně pruhové se zvlněným okrajem. Postupná přeměna na porosty s BK, JD zavádět do předsunutých kotlíků. Využívat přirozených JD a SM. Obnova JD předsunutými východisek obnovy. Umělá obnova na nezmlazených místech. skupinami nebo náseky, BK, KL Nepřístupná místa ponechat samovolnému vývoji. Na clonnými sečemi nebo skupinami. živnějších stanovištích provést jen mírné prosvětlení – buřeň. SM obnovit clonnou sečí v poslední Ponechávat skupiny a jednotlivé stromy do fyzického rozpadu. fázi obnovy Péče o nálety, nárosty a kultury Umělé výsadby plotit nebo natírat proti okusu, nutno chránit i přirozené zmlazení cenných listnáčů a JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním, v kulturách ponechávat náletové dřeviny. Výchova porostů V porostech s převahou SM se zaměřit na stabilitu porostů a plněné půdoochranné funkce. Šetřit podúroveň a vtroušené listnáče. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Na územích ohrožených sesuvy zajistit trvalou existenci porostů stanovištně původních dřevin. Doporučené technologie Těžby provádět především v zimním období s nasazením lehké mechanizace, lanovek a koní. Poznámka Cílová výstavba porostů: mírně uvolněná, výrazně diferencovaná, dosáhnout trvale etážových, nestejnověkých porostů EVL – SLT 5U je řazen do svazu Tilio-Acerion na svazích,sutích a roklích (suťové lesy) – prioritní přírodní stanoviště EVL Beskydy
48
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 9) Zóna CHKO Soubory lesních typů Označení 51 II. 5F, 5 A, 5U 6F, 5N, 6A, 6N Exponovaná stanoviště vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin BK 5, JD 2, SM 2, KL 1, JV, JS, JL,JŘ,LP + Při obnově SM porostů: SM 5, BK 2, JD 2, KL 1, JV, JS, JL, JŘ, LP +
Rozloha 7355 ha
Porostní typy bukový
smrkový Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120 - 130
40
110 - 120
30 - 40
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, JV, JS, JL, LP % MZD 80 Hospodářský způsob podrostní
% MZD 40 podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup Clonné seče pro obnovu BK a ostatních Ve SM porostech clonnou nebo okrajovou sečí s listnáčů. JD do předsunutých prvků clonně i předsunutými kotlíky nebo clonnými skupinami k umělou obnovou (kotlíky, podsadby). Možno zavádění BK a JD. Klínové náseky orientované po využít síje listnáčů do štěrbin suti, spádnici se zvlněným okrajem s postupem proti vyplněných jemnozemí. SM omezeně na směru nebezpečného větru. nezmlazená místa. Využívat přirozené obnovy vtroušených dřevin. Možno využít síje listnáčů do štěrbin suti, vyplněných Udržovat pestré směsi, s velkým podílem cenných listnáčů (KL, JV, JS, JL) hlavně na jemnozemí. Výsadby SM omezeně na nezmlazená místa, využívat přirozeného zmlazení SM. SLT 5A, 6A, 5U. Péče o nálety, nárosty a kultury Umělé výsadby plotit nebo natírat proti okusu, nutno chránit i přirozené zmlazení cenných listnáčů a JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním, v kulturách ponechávat náletové dřeviny. Výchova porostů Zaměřit se na půdoochrannou Zaměřit se na půdoochrannou funkci a funkci a stabilitu porostů. Šetřit stabilitu porostů. Uvolňování vtroušených podúroveň, podporovat složitou dřevin JD, KL, JS a BK. Péče o hlubokou porostní výstavbu a diferenciaci. korunu smrku intenzivní výchovou. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Na územích ohrožených sesuvy zajistit trvalou existenci porostů stanovištně původních dřevin. Ohrožení porostů erozí (přechody k lesu ochrannému). Doporučené technologie Těžby provádět především v zimním období s nasazením lehké mechanizace, lanovek a koní, vyloučit holoseče. Poznámka Cílová výstavba porostů: mírně uvolněná, výrazně diferencovaná; dosáhnout trvale etážových, nestejnověkých porostů.
49
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 10) Označení
Zóna CHKO II.
Soubory lesních typů
Rozloha
53 5K, 6K Kyselá stanoviště vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin 5K, 6K BK 5, JD 2, SM 2, KL 1, JS, LP +
240 ha
při obnově SM porostů: SM 5, JD 2, BK 2, KL, JS, JL, LP+ Porostní typy bukový
jedlobukový
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
40
130
50
120
40
Meliorační a zpevňující dřeviny % MZD 80 Hospodářský způsob podrostní Clonnými sečemi podporovat přirozenou obnovu. Preferovat pomístnou clonnou seč před celoplošnými nebo schématickými prvky. JD do předsunutých prvků clonně nebo do skupin. Ponechávat výstavky. Uměle zavádět dřeviny cílové skladby, pokud se nedostaví zmlazení.
Výčet dřevin BK, JD, LP % MZD 80
% MZD 40
podrostní
podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup Podporovat clonnými sečemi přirozenou obnovu. Preferovat pomístnou clonnou seč před celoplošnými nebo schématickými prvky. JD do předsunutých prvků clonně nebo do skupin. Uměle zavádět dřeviny cílové skladby, pokud se nedostaví zmlazení.
Vnášení JD a BK do předsunutých kotlíků s jejich postupným propojováním obseky. V další fázi okrajové clonné seče až náseky s ponecháním výstavků.
Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři oplocením a nátěry, proti buřeni ožínáním, šetřit náletové dřeviny. Výchova porostů Podporovat listnáče a JD, v mládí silnější zásahy, dosáhnout udržení úrovně i podúrovně, podpora vertikálního členění. Důležitá včasná výchova u SM s péčí o hluboké koruny. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch. Poznámka
50
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 11) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů 54 I. 5S, 6S, 5B, 6B, 5H, 6H, 5D Živná stanoviště vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin – přirozená 5 S BK 5, JD 4, KL 1, TŘ + 6 S BK 4, JD 3, SM 3, KL + 5 B BK 6, JD 3, KL 1, JS +, SM +, 6 B BK 5, JD 2, SM 2, KL 1 5 H BK 6, JD 3, KL 1, JS +, SM + 6 H BK 6, JD 3, SM 1, KL + 5 D BK 6, JD 3, KL 1, JS +, JL +
Porostní typy bukový
jedlobukový
Rozloha 2644 ha
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa les zvláštního určení Obmýtí
Obnovní doba
Kategorie lesa les zvláštního určení Obmýtí
les zvláštního určení Obnovní doba
140 -150 – fyz. 50 - nepřetržitá 140 -150 – fyz. věk věk
Kategorie lesa
50 - nepřetržitá
Obmýtí 100 – 5. LVS 140 -150 (fyz. věk) - 6. LVS
Obnovní doba 30 - 5. LVS 40 - 6. LVS
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, KL, JV, , JS, JL, TR % MZD 90 - 5. LVS, 70 - 6. LVS % MZD 70 - 5. LVS, 50 - 6. LVS % MZD 50 - 5. LVS, 40 - 6. LVS Hospodářský způsob podrostní podrostní (výběrný) podrostní , násečný Podpora přirozené obnovy pomístnými clonnými sečemi nebo jednotlivým až skupinovým výběrem. V zabuřenělých porostech v semenném roce zraňování půdy. Posílit zastoupení jedle, pro její vnášení využívat hlavně podsadby v předstihu před rozvinutím přirozené obnovy buku. Ponechávání výstavků a skupin na obnovované ploše, případně vybraných porostů.
Způsob obnovy a obnovní postup Podpora přirozené obnovy jednotlivým až skupinovým výběrem nebo pomístnými clonnými sečemi. Obnovu porostu co nejvíce plošně rozptýlit, aby bylo dosaženo skupinovitého druhového i věkového smíšení lesa. BK a JD vnášet pomocí clonných skupin ve smrkových částech. Jedli až na výjimky netěžit. Ponechávání výstavků a skupin na obnovované ploše, případně vybraných porostů.
Postupná přeměna druhové skladby, urychlit v porostech v minulosti poškozených zvěří. Jedli a BK vnášet v předstihu před přirozenou obnovou SM. V závislosti na terénních možnostech prosvětlovat v pruzích nebo zakládat skupiny s výsadbou BK, JD. Cenné listnáče vysazovat do mezer ve zmlazení. Ponechávat vtroušené listnáče a jedli jako výstavky do fyzického rozpadu, v 6. LVS i SM původního ekotypu.
Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři repelenty (u jedle obalením ovčí vlnou), případně oplocením. Ochrana výsadeb proti buřeni ožínáním.
51
Podporovat vtroušené listnáče a jedli. U jedle nutné od počátku časté uvolňování od bukového nárostu. V 6. LVS uvolňovat také vtroušený smrk původního ekotypu. Úrovňové pozitivní probírky s ponecháním veškeré podúrovně.
Výchova porostů Podpora vtroušených listnatých dřevin a hlavně jedle. Posílit diferenciaci porostů ponecháváním a částečnou podporou podúrovňových stromů. V 6. LVS uvolňovat také vtroušený smrk původního ekotypu. V porostech s výskytem tetřeva a jeřábka zásahy směřovat mimo období hnízdění a vodění mláďat (od srpna).
Uvolňovat vtroušené jedle a listnaté dřeviny. Převážně úrovňovým zásahem s výběrem smrků středních dimenzí podporovat prostorovou členitost porostu. V porostech s výskytem tetřeva a jeřábka intenzivní výchovné zásahy s cílem podpořit keříčkové patro (borůvka). V porostech s výskytem tetřeva a jeřábka zásahy směřovat mimo období hnízdění a vodění mláďat (od srpna).
Opatření ochrany lesů Ponechávání sterilních souší, vývratů a zlomů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Provádění nahodilé těžby posunout co nejvíce do období mimo hnízdění a vyvádění kuřat tetřevovitých, tj. až na konec června, začátek července Doporučené technologie Omezit narušení půdního povrchu. Koně v kombinaci s traktorem, lanovky. Umožňují-li to stanovištní podmínky, těžební zásahy časově orientovat do zimního období. Poznámka Při rychlém odclonění riziko zabuřenění a v případě vnášení chybějící jedle její znevýhodnění v konkurenci s bukovým nebo smrkovým nárostem. Maximálně podporovat méně zastoupené dřeviny z přirozených dřevinných skladeb.
52
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 12) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů 5S, 6S, 5B, 6B, 5H, 6H, 5D 55 II. Živná stanoviště vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin 5 S, B, H, D – BK 6, JD 3, SM 1, (JV, KL, LP, JL, TŘ) + 6 H, 6 B, 6 S – BK 5, SM 3, JD 2, KL + při obnově SM porostů 5 S, B, H, D – BK 5, SM 3, JD 2, (JV, KL, LP, JL, TŘ) + 6 H, 6 B, 6 S – SM 6, BK 3, JD 1, KL + Porostní typy bukový jedlobukový
Rozloha 17454 ha
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský (les zvl. určení) les hospodářský (les zvl. určení) Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
40
130 - 140
40 (nepřetržitá)
Kategorie lesa les hospodářský (les zvláštního určení) Obmýtí Obnovní doba 100 - 5. LVS 30 130 -140 – pův. ekotyp v 6. LVS
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, KL, JV, LP, JS, JL, TR % MZD 60 - 5. LVS, 50 - 6. LVS % MZD 60 - 5. LVS, 40 - 6. LVS % MZD 40 - 5. LVS, 30 - 6. LVS Hospodářský způsob podrostní podrostní (výběrný) podrostní, násečný Způsob obnovy a obnovní postup Podpora přirozené obnovy Postupná přeměna druhové jednotlivým až skupinovým skladby (zvýšení zastoupení BK výběrem nebo pomístnými a JD), urychlit v porostech clonnými sečemi. v minulosti poškozených zvěří. Obnovu porostu co nejvíce plošně Jedli a BK vnášet v předstihu rozptýlit, aby bylo dosaženo před přirozenou obnovou SM. skupinovitého druhového i V závislosti na terénních věkového smíšení lesa. BK a JD možnostech prosvětlovat vnášet pomocí clonných skupin ve v pruzích nebo zakládat skupiny smrkových částech. Těžbu jedle s výsadbou BK, JD. Cenné omezit na jednotlivé případy jejího listnáče vysazovat do mezer zvýšeného zastoupení (hlavně ve zmlazení. Ponechávat v jižní části CHKO), jinak vtroušené listnáče a jedli jako v porostech nekácet.. Ponechávat výstavky do fyzického rozpadu, skupiny stromů nebo výstavky do v 6. LVS i SM původního fyzického rozpadu. ekotypu. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři repelenty (u jedle obalením ovčí vlnou), případně oplocením. Ochrana výsadeb proti buřeni ožínáním.
Podpora přirozené obnovy clonnými sečemi nebo skupinovým výběrem. V zabuřenělých porostech v semenném roce zraňování půdy. Posílit zastoupení jedle, pro její vnášení využívat hlavně podsadby v předstihu před rozvinutím přirozené obnovy buku. Ponechávat skupiny stromů nebo výstavky do fyzického rozpadu.
53
Podporovat vtroušené listnáče a jedli. U jedle nutné od počátku časté uvolňování od bukového nárostu. V 6. LVS uvolňovat také vtroušený smrk původního ekotypu. Úrovňové pozitivní probírky s ponecháním veškeré podúrovně.
Výchova porostů Podpora vtroušených listnatých dřevin a hlavně jedle. Posílit diferenciaci porostů ponecháváním a částečnou podporou podúrovňových stromů. V 6. LVS uvolňovat také vtroušený smrk původního ekotypu. V porostech s výskytem tetřeva a jeřábka zásahy směřovat mimo období hnízdění a vodění mláďat (od srpna).
Uvolňovat vtroušené jedle a listnaté dřeviny. Převážně úrovňovým zásahem s výběrem smrků středních dimenzí podporovat prostorovou členitost porostu. V porostech s výskytem tetřeva a jeřábka intenzivní výchovné zásahy s cílem podpořit keříčkové patro (borůvka). V porostech s výskytem tetřeva a jeřábka zásahy směřovat mimo období hnízdění a vodění mláďat (od srpna).
Opatření ochrany lesů Ponechávání sterilních souší, vývratů a zlomů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu.
Provádění nahodilé těžby posunout co nejvíce do období mimo hnízdění a vyvádění kuřat tetřevovitých, tj. až na konec června, začátek července Doporučené technologie Omezit narušení půdního povrchu Koně v kombinaci s traktorem, lanovky.. Umožňují-li to stanovištní podmínky, těžební zásahy časově orientovat do zimního období. Poznámka Při rychlém odclonění riziko zabuřenění a v případě vnášení chybějící jedle její znevýhodnění v konkurenci s bukovým nebo smrkovým nárostem. Maximálně podporovat méně zastoupené dřeviny z přirozených dřevinných skladeb.
54
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 13) Označení 57 (59) Oglejená stanoviště vyšších poloh (podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh) Cílová druhová skladba dřevin I. zóna 5V BK 5, JD 4, SM +, KL 1, JS, OLL+ 6O BK 2, JD 5, SM 3 6V BK 3, JD 4, SM 3, KL, JS +, JL + 6P BK 1, JD 5, SM 4 5O BK 2, JD 7, SM 1, OS + 6G JD 5, SM 5, BK, OLL, OLŠ + 5G JD 7, SM 2, OLL 1, BK + 6R SM 10, JD, BŘ, JŘ+
Zóna CHKO II. (I.)
Rozloha
Soubory lesních typů 5V, 6O, 6V, 6P, 5O (6G, 6R,5G)
II. zóna 6O,5O,6P ( 6G, 6R,5G) SM 5, JD 4, BK 1, JS, OS,BŘ+ 5V,6V BK 4, SM 3, JD 3, KL, JS, JL, LP, OS + Porostní typy bukový
363ha
smrkový
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský (les zvláštního určení)
les hospodářský (les zvláštního určení)
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
130
40
100
30 - 40
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, JV, JS, JL, LP, BŘ, OS % MZD 50, I. zóna 5V -80 % MZD 40 Hospodářský způsob podrostní (výběrný) podrostní (výběrný) Způsob obnovy a obnovní postup Skupinovitě clonný postup (až jednotlivý výběr) Do SM monokultur zavádět BK a JD na zevnitř porostu. Po zajištění podílu JD, KL, JS, předsunutých prvcích, v prosvětlených porostech podsadby. Odclonění postupné, na volné ploše (JD obnovit s předstihem minimálně 10-20 let), navázat okrajovou sečí clonnou pro buk a smrk hrozí nebezpečí zamokření se ztíženou obnovou. (se zvlněným okrajem) s postupem proti Na chudších typech v závěrečné fázi obnovy převládajícím směrům větru. Kolem pramenišť ponechávat BŘ a OS. Ponechávání padlých vhodné stanoviště pro JS, KL a ostatní cenné kmenů pro zajištění přirozeného zmlazení listnaté dřeviny. Ponechávat jednotlivé stromy a skupiny do fyz. Ponechávat jednotlivé stromy a skupiny do fyz. rozpadu. Rašelinná stanoviště (6R) bez zásahu. rozpadu. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři a buřeni, podpora JD a listnatých dřevin, využívat přirozenou obnovu BŘ a OS. Výchova porostů Výchova pro posilování stability, důležité vnitřní zpevnění porostů, příměs zpevňujících dřevin a geneticky vhodné formy smrku. Volnější zápoj, intezivní výchovné zásahy. Vytvářet dlouhé zavětvené koruny.
55
Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů. Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu. Ohrožení silně větrem, periodickým zamokřením, sněhem, výskytem mrazových poloh - využívat mrazuvzdorných dřevin – oll,os, bř, jř). Zakládat zpevňovací pásy z listnatých dřevin kolmé na směr převládajících větrů. Doporučené technologie Těžby provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, zámraz) s vyloučením těžké mechanizace. Poznámka Cílová výstavba porostů: mírně uvolněná, středně diferencovaná.
56
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 14) Označení
Zóna CHKO I., II.
Soubory lesních typů
70,71,(02,79) 7K, 7S, 7N, 7F, (7 Z, 8 Z, 7T, 7G, 7V) Exponovaná stanoviště horských poloh, (vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace, podmáčená stanoviště horských poloh) Cílová druhová skladba dřevin 7 K, 7 A, 7 S, 7 FSM 7, BK 2, JD 1, JŘ +, KL + 7Z SM 7, BK 2, JŘ 1, JD +, BŘ + 8Z SM 8, JŘ 2 7T SM 8, JD 1, BŘ 1, JŘ+ 7G SM 8, JD 2, OLŠ, OS, JŘ+ 7V SM 7, JD 1, BK 1, KL 1
Rozloha 580ha
Porostní typy smrkový Základní rozhodnutí Kategorie lesa les zvláštního určení ( I.zóna), ochranný (7Z, 8Z), hospodářský Obmýtí
Obnovní doba
150 – fyzický věk
40 - nepřetržitá
Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin BK, JD, KL, JR % MZD 20 Hospodářský způsob výběrný - podrostní Způsob obnovy a obnovní postup Vybrané porosty v I.zóně ponechávat bez zásahu. V ostatních porostech vycházet z přirozených východisek obnovy, ponechávat k rozpadu padlé kmeny a stojící souše jako limitující faktor pro odrůstání zmlazení a výsadeb i vyvážený oběh živin v ekosystému. Podsadbami vnášet BK, JD a KL do přirozeně vzniklých mezer. Geneticky nevhodné SM porosty postupně rozčlenit v předstihu provedenými clonnými zásahy ve skupinách nebo úzkých pruzích s ponecháním výstavků na ploše. Nepřipustit vznik holin extrémní imisně-ekologické podmínky. Při zalesňování používat vhodné ekotypy, dbát na použití autochtonního SM. Na kalamitních holinách k postupné obnově využívat přípravný les s převahou jeřábu. Při výsadbách využívat chráněná místa (mezi kořenovými náběhy, u vývratů apod.) a dřeviny vysazovat do skupin (mimo souvislé porosty borůvky). Péče o nálety, nárosty a kultury Přípravné dřeviny po splněmí krycí funkce nahrazovat cílovými dřevinami daných SLT. Maximálně uvolňovat jedli a vtroušené listnáče včetně jeřábu, břízy. Ochrana proti zvěři s ohledem na množství sněhu repelenty nebo individuální. Ochrana proti buřeni ožínáním. Výchova porostů Zvýšení odolnosti SM porostů docílit různorodostí porostní výstavby a pěstováním v uvolněném zápoji (vytvoření dlouhých korun stromů s nízkým štíhlostním koeficientem). Trvalé udržování rozvolněného zápoje, zachování podružného podrostu. V porostech s výskytem tetřeva a jeřábka intenzivní výchovné zásahy s cílem podpořit keříčkové patro (borůvka).
57
Opatření ochrany lesů Ponechávání sterilních souší, zlomů a vývratů. Doporučené technologie Nutné ponechávání sterilních souší v porostech i určitého množství padlých kmenů. Přibližování dříví pouze na přístupných místech bez zajíždění traktoru do porostu, případně lanovkami nebo koňmi. Poznámka Cílová výstavba porostů: horizontálně mírně až středně uvolněná, vertikálně středně až výrazně diferencovaná (plný stupňovitý zápoj). Zásady uvedené v rámcových směrnicích používat při hospodaření na příslušných SLT i na menších plochách nezařazených do kategorie lesa ochranného.
58
