Holečkova 8, Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, Plzeň. Hydrosoft Veleslavín s.r.o

Ohrazenický potok – záplavová území

Hydrosoft Veleslavín s.r.o.

A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Ohrazenický potok ID toku: 136 640 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 101 492 Recipient: Litavka ID recipientu: 136 510 000 100 Úsek toku : v délce toku ř.km 0,000 – 3,820 Řád toku :

V.

ČHP :

1 - 11 – 04 - 014

Správce toku :

Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň

Kraj :

Středočeský

ORP:

Příbram

Správní území obcí:

Brdy, Jince, Ohrazenice

Katastrální území :

Hrachoviště, Jince, Ohrazenice u Jinec

Zhotovitel : Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6 IČO: 61061557 DIČ: CZ61061557 www. hydrosoft.cz Datum zpracování :

30. listopadu 2011 Ing. Ivan Blažek

A - Technická zpráva

strana 1



2 Podklady 2.1 Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavového území Ohrazenického potoka bylo použito geodetické zaměření toku prováděné v rámci zpracování TPE. Byly zaměřeny příčné profily na toku a všechny objekty. Zaměření provedla oprávněná geodetická firma MajerGEO v roce 2011. Kromě geodetického zaměření byla k dispozici rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000.

2.2 Hydrologické podklady Pro zpracování studie záplavových území na Ohrazenickém potoce byly použity základní hydrologické údaje ČHMÚ. Údaje poskytl ČHMÚ pod č.j. 683/11/J. Kopie protokolu ČHMÚ je na následující stránce. V rámci této studie záplavového území byl řešen úsek toku Ohrazenický potok v ř. km 0,000 – 3,808. Data se vztahují k profilu toku Ohrazenický potok (podle objednávky a podle protokolu ČHMÚ): ř.km 0,000

PROFIL ústí do Litavky

Uvedené údaje velkých vod byly uplatněny ve výpočtovém modelu prostřednictvím tzv. hodnot delta Q. Hodnoty delta Q jsou rozdíly příslušných průtoků v jednotlivých uvedených profilech a reprezentují tedy úbytky průtoků v nich. Hodnoty hydrologických průtoků ukazuje následující tabulka. profil Ústí do Litavky, ř.km 0,000


Q1 2,0

Q2 3,7

Q5 7,1

Q10 10,6

Q20 15,2

Q50 22,7

Q100 30,0

N-let QN

strana 2




strana 3



3 Popis toku 3.1

Povodí toku

Povodí Ohrazenického potoka je součástí povodí Litavky, které náleží hydrologicky k povodí Berounky, Vltavy a Labe. Ohrazenický potok pramení na východní straně vrchu Stará Baština (vrchol 677,3 m n.m.), jihozápadně od obce Ohrazenice – oblast náleží k Brdské vrchovině.. Celková plocha povodí je 22,432 km2 (ústí do Litavky). Délka údolí Ohrazenického potoka je 7,9 km. Nejvyšší místo v povodí je vrch Sádka, výšky 708,9 m n.m., nejnižším místem je dno při soutoku s Litavkou - kóta 364,96 m n.m.

3.2 Hydrologické poměry Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. Na Ohrazenickém potoce jsou dva malé rybníky (mimo výpočetní model), které ale nemají žádný vliv na odtokové poměry v povodí.

3.3 Trasa toku Ohrazenický potok je levostranným přítokem Litavky, která se dále vlévá do Berounky, Vltavy a Labe. Od pramene k soutoku s Litavkou prochází jihozápadním směrem.

3.4 Podélný profil Charakterem území, kterým Ohrazenický potok protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Absolutnímu spádu 90 m, zájmového úseku toku 3,820 km odpovídá průměrný relativní sklon 2,39 %. Z uvedených sklonových poměrů a následných výpočtů vyplývá, že proudění v toku je převážně bystřinné.

3.5 Tvar a využití údolí Ohrazenický potok protéká intavilánem obcí Jince a Ohrazenice. Nad těmito obcemi protéká zemědělskou krajinou. Inundaci zde tvoří převážně louky s nesouvislou rekreační i obytnou zástavbou. V horní části zájmového území potok protéká lesním úsekem.


strana 4



3.6 Osídlení Intravilán obce Jince, ř.km 0,000 – 1,000 Nad soutokem s Litavkou, pod silnicí 118 vodní tok protéká zahradami rodinných domů. Inundace je zaplavována na levém břehu při vodě větší než Q20, na pravém břehu, který je bez zástavby o něco dříve, tedy mezi Q5 a Q10. Zahrady jsou místy silně zarostlé s ploty a několika lávkami. Koryto toku je zde v celé délce upravené a má lichoběžníkový tvar. Část nemovitostí je zde v dosahu Q100, žádná z těchto nemovitostí však neleží v aktivní zóně.

Komplikovaným místem je most O09M s lávkou a produktovodem přes silnici 118. Tento most je kapacitní s volnou hladinou pouze do Q20 a se zatopenou mostovkou do Q50. Při povodni větší voda vybřeží nad mostem na náměstí bez možnosti vrátit se hned do toku. Do toku se voda dostane přes zahrady domů na levém břehu pod mostem. Tyto domy jsou ohrožovány povodní Q100, ale nejsou v aktivní zóně, která neopouští koryto.

Úsek toku nad mostem O09M až na konec intravilánu obce, tedy ke hřišti u koupaliště je poměrně kapacitní, koryto upravené a udržované. Téměř v celé délce tohoto úseku je koryto kapacitní na Q100. Výjimku tvoří mostek u koupaliště O23L, kde při Q100 dojde k lokálnímu rozlivu a pravděpodobně i zaplavení komunikace. Aktivní zóna zde ale neopouští koryto.


strana 5



Intravilán obce Ohrazenice, ř.km 1,000 – 2,900 Prakticky v celé délce tohoto úseku je koryto upravené a je lichoběžníkového tvaru. Kapacita kryta je již nižší převážně Q20. Problémovým místem na toku je most O36M. Tento most provede s volnou hladinou průtok Q20. Při průtocích větších se začne zatápět mostovka a voda vzdouvat a rozlévat do sousedních nemovitostí, které leží v bezprostřední blízkosti toku. Nemovitosti začnou být zaplavovány již při povodni Q20, avšak nebudou ležet v aktivní zóně, která ani zde neopouští koryto. V mapovém podkladu je zakreslena poměrně široká záplava při Q100 v prostoru těchto nemovitostí, která část průtoku přesměruje do povodí přítoku Ohrazenického potoka. Ve skutečnosti nebude záplava takto široká, ale k přelití dojde lokálně v tomto vymezeném prostoru.

V úseku toku O42S až O45S je na levém břehu dětský tábor. Budovy i stany tábora budou při povodni větší než Q50 zaplavovány, ale žádná z pevných budov neleží v aktivní zóně. Krajní řada stanů je přímo na okraji aktivní zóny, ale celkově lze prohlásit, že tábor v aktivní zóně neleží. Při povodni větší než Q20 se bude voda přednostně rozlévat na pravém břehu, který je celkově nižší. Možnosti evakuovat děti z tábora na bezpečné místo jsou dobré.

Na Luhu. V úseku mezi profily O51S až O55L je na obou březích několik nemovitostí v záplavě Q100, neboť kapacita koryta se zde pohybuje mezi Q20 až Q50 a nemovitosti leží v těsné blízkosti toku. Žádná z nemovitostí však neleží v aktivní zóně, která neopouští koryto.

Nemovitosti v úseku O68S až po Mlýnský rybník na konci zájmového úseku jsou na okraji záplavy Q100 a pravděpodobně nebudou ani při této povodni významně ohrožovány. Všechny tyto nemovitosti jsou mimo aktivní zónu.


strana 6



3.7 Úpravy koryta toku Ohrazenický potok je prakticky v celé délce zájmového území, tedy od soutoku s Litavkou až po Mlýnský rybník upravený. Koryto je tvořeno jednoduchým lichoběžníkem a podélný profil je stabilizovaný desítkami stupňů a několika pevnými jezy. Úprava je ale místy neudržovaná a ve špatném stavu.

3.8 Objekty na toku V zájmovém území Ohrazenického potoka je celkem 65 zaměřených objektů. Jedná se o 5 mostů, 14 lávek, 1 trubní objekt, 5 brodů, 4 jezy, 35 stupňů a 1 nádrž. Seznam těchto objektů je uveden v následujících tabulkách a dále v přiložených evidenčních listech objektů. U mostů a lávek je v seznamu uvedeno převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q5, Q20 a Q100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q100 značí zatopení dolní hrany mostovky).

3.9 Silniční mosty, propustky a hospodářské přejezdy ř.km

Profil

Popis

O2L O4L O5L O9M O11L O14M O23L O25L O36M O39L O43L O47L O48M O54L O55L O57L O63L O65L O68M

Betonová lávka š. 1,6m Železná lávka š. 1m Železná lávka š. 1m Zvíkovec - železobetonový most Kovová lávka š. 1,6m Betonový silniční most š. 4,5m Železná lávka – přejezdná š. 2,5m Železná lávka š. 1,1m Železo – betonový sil. most š. 4,8m Železná lávka š. 0,8m Dřevěná lávka š. 0,8m Dřevěná lávka š. 0,7m Betonový sil. most š. 6,4m Dřevěná lávka š. 1,2m Železná lávka – přejezdná š. 2,2m Dřevěná lávka š. 1,2m Dřevěná lávka š. 0,8m Kovová lávka š. 0,8m Betonový sil. most š. 4,6m

3.9.1

0,033 0,052 0,084 0,346 0,354 0,529 0,863 1,133 1,820 2,095 2,330 2,529 2,603 2,767 2,840 2,985 3,165 3,390 3,754

převýšení mostovky nad Q5 0,570 0,480 0,770 0,880 1,708 1,240 0,660 0,720 1,140 0,470 -0,050 0,320 1,000 0,681 0,470 0,670 0,570 0,120 0,150

převýšení mostovky nad Q20 0,050 0,190 0,360 0,280 1,098 0,810 0,250 0,330 0,390 0,170 -0,490 0,040 0,620 0,361 0,120 0,430 0,230 -0,280 -0,580

převýšení mostovky nad Q100 -0,400 -0,100 -0,170 -0,620 0,168 0,020 -0,270 -0,020 -0,240 0,090 -0,700 -0,410 -0,500 0,101 0,050 0,110 -0,210 -0,540 -0,750

Vzdouvací objekty

a) Jezy, stupně a jiné objekty Na Ohrazenickém potoce se ze vzdouvacích objektů nachází 4 pevné betonové nebo kamenné jezy, 35 stabilizačních stupňů, 5 brodů. Profil

Popis

ř.km

O1S

Stupeň

0,019

O3S

Stupeň

0,036

O6S

Stupeň

0,121

O7S

Stupeň

0,250

O8S

Stupeň

0,257

O12S

Stupeň

0,438

O13S

Stupeň

0,485

O16S

Stupeň

0,572


strana 7



O18S

Stupeň

0,637

O19S

Stupeň

0,687

O20S

Stupeň

0,738

O21J

Jez

0,763

O22B

Brod

0,809

O24J

Jez

0,897

O26B

Brod

1,136

O27S

Stupeň

1,148

O28S

Stupeň

1,161

O29S

Stupeň

1,243

O30J

Jez

1,337

O31S

Stupeň

1,558

O32S

Stupeň

1,607

O33S

Stupeň

1,618

O34S

Stupeň

1,634

O35S

Stupeň

1,811

O37S

Stupeň

1,975

O40B

Brod

2,101

O42S

Stupeň

2,284

O44S

Stupeň

2,389

O45S

Stupeň

2,442

O46S

Stupeň

2,479

O49S

Stupeň

2,618

O50S

Stupeň

2,686

O51S

Stupeň

2,724

O52J

Jez

2,733

O53S

Stupeň

2,749

O56B

Brod

2,980

O58S

Stupeň

3,006

O59S

Stupeň

3,039

O60S

Stupeň

3,054

O61S

Stupeň

3,105

O62S

Stupeň

3,161

O64B

Brod

3,373

O66S

Stupeň

3,514

O67S

Stupeň

3,611

b) Hráze V zájmovém úseku není na toku žádný rybník, ani jiná nádrž. Podél toku je několik menších bočních rybníčků.


strana 8



4 Záplavová území toku 4.1 Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) – území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodně n let – výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území – území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP č. 236, která toto stanovuje podle § 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.

4.2 Výpočet hladin velkých vod 4.2.1

Použitý software

Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Jedná se o programový prostředek vyvinutý společností Hydrosoft Veleslavín s.r.o. v devadesátých letech ve spolupráci s Podniky povodí. Řeší ustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Významné objekty byly počítány programem Hydrocheck - objekty, specielním nástrojem na výpočet objektů. Program Hydrocheck je vhodným nástrojem pro posuzování aktivní zóny, kromě zobrazení rozložení svislicových rychlostí umožňuje zobrazení většiny kritérií pro stanovení aktivní zóny, jako jsou zóna 80% průtoku, nebo limity hloubky a rychlosti, například Fink a Bewick. Je však možné uživatelsky definovat vlastní kritéria posouzení AZZÚ.

4.2.2

Výpočet

4.2.2.1 Metodika Výpočtu Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Podkladem pro práci bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly pro vynášení záplavové čáry a aktivní zóny použity všechny měřené body v rámci TPE. Jak již bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konsumpčních křivek významných objektů byl použit nástroj - výpočty objektů, který je nyní přímou součástí programu HYDROCHECK. Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá užíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumpční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1:10000. Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje požadavky vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území“.

4.2.2.2 Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována.


strana 9



Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis Beton v dobrém stavu Beton starý dlažba tráva keře

n 0,020 0,035 0,025 - 0,045 0,035 - 0,045 0,060 - 0,090

Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis silnice chodníky - asfalt, beton cesta louky, pole stromy, keře hustý porost zahrady s ploty, zástavba

n 0,020 - 0,025 0,035 - 0,040 0,035 - 0,045 0,060 - 0,120 0,120 - 0,160 0,160 - 0,200 nebo vypuštěné z výpočtu

4.2.2.3 Dolní okrajová podmínka Dolní okrajová podmínka byla získána od Povodí Vltavy, s. p. ze studie záplavového území Litavky. Hladiny byly převzaty z profilu nad jezem Jince, profil Li132, ř.km 25,876 Kóty hladin jsou následující. QN Hladina[m n.m]


Q1 365,57

Q2 365,71

Q5 365,91

Q10 366,04

Q20 366,10

Q50 366,49

Q100 366,80

strana 10


4.2.3


Výsledky

Kóty hladin příslušné průtokům Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50 a Q100 v místech příčných profilů a objektů jsou uvedeny tabelárně v kapitole B – HLADINY N-LETÝCH PRŮTOKŮ. Záplavové čáry příslušné průtokům Q5, Q20 a Q100 jsou uvedeny v kapitole C – SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. Zakreslení záplavových čar, zejména mimo zaměřené příčné profily, zahrnuje nepřesnosti použité mapy. Při posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skutečná nadmořská výška terénu posuzovaného místa. Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, že přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s použitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů použitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. Hodnoty úrovně hladin získané interpolací mezi jednotlivými výpočtovými příčnými profily nemusí odpovídat skutečnosti. Nejsou zde postiženy jevy běžně se vyskytující při povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. Výpočet je proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Může dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrologických údajů, použitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu toku.

4.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území Podle vyhlášky MŽP č. 236, § 2, odst. e se jedná o území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle § 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku v souladu s Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území. Základní princip této metodiky vychází ze čtyř kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodoteče, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, že se jedná o tok ohrázovaný příbřežními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky možné jednou ze čtyř metod: podle záplavových území podle parametrů proudění podle rozdělení měrných průtoků detailní 2D studií V této dokumentaci bylo stanovení rozšíření AZZÚ provedeno podle záplavového území Q20 vody. ad 3) revize AZZÚ Dále byla provedena revize AZZÚ v případech konfliktu navrhované AZZÚ se stávající zástavbou. Tato revize byla provedena na základě parametrů proudění a rozdělení měrných průtoků. Návrh AZZÚ byl upraven v souladu s metodikou Fink a Bewick, rozdělení hloubek a rychlostí a zároveň posouzen na základě měrných průtoků na 80 % průtoku. Následně byly do AZZÚ zahrnuté osamocené oblasti soustředěného průtoku v inundačním území, například v okolí inundačních propustků, koncentračních staveb apod., dále „ostrovy“, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo možno taková to území evakuovat.


strana 11



Dále metodika umožňuje navrhovanou AZZÚ ve výjimečných případech zpřísnit dle metodiky MV USA, nebo naopak zúžit vyjmutím území, kde je hloubka menší než 0,3 m a zároveň rychlost proudu menší než 0,5 m/s. Oba tyto zvláštní případy se běžně při návrhu AZZÚ nevyskytují a pokud jsou použity, je to ve zprávě jmenovitě popsáno a odůvodněno. ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v kapitole C – SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000.

4.4 Historické povodně Pro studii záplavového území nebyly k dispozici žádné povodňové značky, ani jiné podklady o historických povodních, které by bylo možné použít pro kalibraci výpočetního modelu.


strana 12



Obsah: Základní údaje ............................................................................................................................................................ 1 Podklady ..................................................................................................................................................................... 2 2.1 Geodetické podklady ......................................................................................................................................... 2 2.2 Hydrologické podklady ..................................................................................................................................... 2 3 Popis toku ................................................................................................................................................................... 4 3.1 Povodí toku ....................................................................................................................................................... 4 3.2 Hydrologické poměry ........................................................................................................................................ 4 3.3 Trasa toku .......................................................................................................................................................... 4 3.4 Podélný profil .................................................................................................................................................... 4 3.5 Tvar a využití údolí ........................................................................................................................................... 4 3.6 Osídlení ............................................................................................................................................................. 5 3.7 Úpravy koryta toku ............................................................................................................................................ 7 3.8 Objekty na toku ................................................................................................................................................. 7 3.9 Silniční mosty, propustky a hospodářské přejezdy ............................................................................................ 7 3.9.1 Vzdouvací objekty ........................................................................................................................................ 7 4 Záplavová území toku ................................................................................................................................................. 9 4.1 Základní pojmy ................................................................................................................................................. 9 4.2 Výpočet hladin velkých vod .............................................................................................................................. 9 4.2.1 Použitý software ............................................................................................................................................ 9 4.2.2 Výpočet ......................................................................................................................................................... 9 4.2.2.1 Metodika Výpočtu ................................................................................................................................ 9 4.2.2.2 Stanovení drsností ................................................................................................................................ 9 4.2.2.3 Dolní okrajová podmínka ................................................................................................................... 10 4.2.3 Výsledky ..................................................................................................................................................... 11 4.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území ..................................................................................................... 11 4.4 Historické povodně ......................................................................................................................................... 12 1 2


strana 13

Holečkova 8, Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, Plzeň. Hydrosoft Veleslavín s.r.o

Recommend Documents