Holečkova 8, Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic

Příchovický potok – záplavová území

Hydrosoft Veleslavín s.r.o.

A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Příchovický potok ID toku: 132 880 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 108 993 Recipient: Úhlava ID recipientu: 132 140 000 100 Úsek toku : v délce toku ř.km 0,000 – 11,027 Řád toku :

VI.

ČHP :

1 - 10 - 03 – 073, 1 - 10 - 03 – 075

Správce toku :

Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň

Kraj :

Plzeňský

ORP:

Přeštice

Správní území obcí:

Horšice, Přeštice, Radkovice, Týniště

Katastrální území:

Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic

Zhotovitel : Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6 IČO: 61061557 DIČ: CZ61061557 www. hydrosoft.cz Datum zpracování :

30. listopadu 2011 Ing. Ivan Blažek

A - Technická zpráva

strana 1



2 Podklady 2.1 Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavového území Příchovického potoka bylo použito geodetické zaměření toku prováděné v rámci zpracování TPE. Byly zaměřeny příčné profily na toku a všechny objekty. Zaměření provedla oprávněná geodetická firma Georeal s.r.o.. v roce 2011 – 2012. Kromě geodetického zaměření byla k dispozici rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000.

2.2 Hydrologické podklady Pro zpracování studie záplavových území na Příbramském potoce byly použity základní hydrologické údaje ČHMÚ ve dvou profilech. Údaje poskytl ČHMÚ pod značkou: P11006125 ze dne 10.10. 2011. Jedná se o profily : ř.km 0,000 2,295

PROFIL nad soutokem s Úhlavou nad soutokem s Kucínským potokem

V rámci této studie záplavového území byl řešen úsek toku Příchovického potoka v ř. km 0,000 – 11,027. Pro předmětný úsek studie objednal řešitel hydrologické údaje velkých vod ve dvou výše uvedených profilech toku Příchovický potok. V souladu s podmínkami zadání provedl řešitel zpřesnění hydraulických výpočtů vložením dvou profilů se změnami hydrologických údajů. Tato data byla získána interpolací z výše uvedených údajů ČHMÚ podle dílčích ploch povodí Příchovického potoka. Jde o tyto profily. ř.km 5,085 7,715

PROFIL nad přítokem od Újezdu nad přítokem od Luhu poznámka:

ř. km jsou přibližné – podle lokality vložení do výpočtového modelu

Uvedené údaje velkých vod byly uplatněny ve výpočtovém modelu prostřednictvím tzv. hodnot delta Q. Hodnoty delta Q jsou rozdíly příslušných průtoků v jednotlivých uvedených profilech a reprezentují tedy úbytky průtoků v nich. Hodnoty hydrologických průtoků ukazuje následující tabulka. profil nad přítokem od Újezdu, ř.km 5,085 nad přítokem od Luhu, ř.km 7,715


Q1 2,75 1,54

Q2 4,25 2,39

Q5 6,7 3,8

Q10 9,0 5,1

Q20 11,5 6,5

Q50 15,4 8,6

Q100 9,7 8,2

strana 2




strana 3




strana 4



3 Popis toku 3.1

Povodí toku

Povodí Příchovického potoka je součástí povodí Úhlavy, které náleží hydrologicky k povodí Radbúzy, Berounky, Vltavy a Labe. Celková plocha povodí je 38,6 km2. Nejvyšší místo v povodí je vrch Stará pec nacházející se nad pramenem Příchovického (Zlatého) potoka, dosahuje výšky 589 m n.m., nejnižší místo, dno prvního profilu (lávka přes Úhlavu v Příchovicích) je ve výšce 350,12 m n.m.

3.2 Hydrologické poměry Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. V povodí jsou dva rybníky přímo na Příchovickém potoce, jeden rybník boční a několik rybníků na přítocích. Průtočné rybníky na toku jsou Vitouňský a bezejmenný, zarostlý a nepoužívaný rybník v Horšicích. Hráz rybníka Vitouň nebude při Q100 přelita, hráz v Horšicích má bezpečnostní přeliv kapacitní na Q100, ale při tomto průtoku bude pravděpodobně přelita komunikace na levém břehu na konci hráze. Retenční účinek obou rybníků je minimální a ve výpočtovém modelu zahrnut není. Povodňové hladiny byly počítány pro průtoky dané hydrologickými daty ČHMÚ, jak je v obdobných případech obvyklé.

3.3 Trasa toku Příchovický potok je pravostranným přítokem Úhlavy, která se dále vlévá do Radbúzy,Berounky, Vltavy a Labe. Od pramene k soutoku s Úhlavou prochází jihovýchodním směrem. Do Úhlavy ústí v ř.km 33,20.

3.4 Podélný profil Charakterem území, kterým Příchovický potok protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Absolutnímu spádu 167,19 m zájmového úseku toku 11,027 km odpovídá průměrný relativní sklon 1,54 %. Sklon je v celém úseku poměrně rovnoměrný a pozvolna vzrůstá od ústí. Pohybuje se od 0,3% nad soutokem s Úhlavou až po 2,9% v lesním úseku nad Horšicemi.

3.5 Tvar a využití údolí Příchovický potok protéká většinou zemědělskou krajinou (pole, louky). Cca 1km nad obcí Horšice začíná lesní úsek, který pokračuje až k prameni. V celé délce toku je inundace v bezprostřední blízkosti toku značně zarostlá. Tok protéká intravilánem tří obcí, Příchovice, Radkovice a Horšice.


strana 5



3.6 Osídlení Intravilán Příchovice, ř.km 0,000 – 1,400 Díky příznivým sklonovým poměrům se podařilo vybudovat ochranu Příchovic na průtoky větší, než Q100. V rámci úpravy byl proveden obtok kolem obce a obec je před povodní chráněna dostatečně vysokou hrází. Průtok původním korytem je možné regulovat při všech povodňových stavech do Q100 i více, a proto nebylo ve studii toto původní koryto Příchovického potoka řešeno. V úseku od soutoku po mostO002M ř.km 0,428 je kapacitní ochrana pouze pravého břehu. Na levém břehu není žádná zástavba a celé území je v záplavě Q5 Úhlavy i Příchovického potoka. Nad mostem O002M je koryto kapacitní na obou březích na Q100. V Příchovicích není žádná nemovitost ohrožena záplavou Q100 Poznámka: Studie neřešila ochranu před povodněmi z Úhlavy pod soutokem s Příchovickým potokem. Dle dostupných informací tato ochrana není dostatečná a Příchovice mohou být při Q100 na Úhlavě zaplavovány.

Intravilán Radkovice, ř.km 3,150 – 3,500 V Intravilánu Radkovic je provedena úprava toku na průtok Q100. Přesto, že je zde koryto poměrně zarostlé, mělo by tento průtok provést. Voda se při Q100 rozlévá z koryta pouze pod obcí v prostoru hřiště, avšak ani toto hřiště nebude při této povodni zaplaveno. V Intravilánu Radkovic není žádná nemovitost v záplavě Q100.

Intravilán Vitouň, ř.km 4,300 – 5,000 V obci Vitouň je většina zástavby za silnicí, která při povodni nebude zaplavována. Výjimku tvoří mlýn pod Vitouňským rybníkem, který je ale mimo dosah Q100. Na konci obce je jedna nemovitost mezi silnicí a tokem. Hospodářská budova této nemovitosti je v dosahu Q100, ale leží mimo aktivní zónu.


strana 6



Intravilán Horšice, ř.km 5,600 – 6,100 Pod hrází bývalého rybníka v Horšicích je několik nemovitostí v dosahu Q20 a to zejména vzdutím dolní vody. Bezpečnostní přeliv je dostatečně kapacitní na Q100, avšak kóta komunikace vedoucí na koruně hráze je níž než dolní hrana mostovky. Při úplném naplnění kapacity bezpečnostního přelivu tak dochází k zaplavení a přelití komunikace. Tímto bočním přelitím by však nemělo dojít k ohrožení hráze, ani nemovitostí kolem ní. Žádná z nemovitostí zasažených povodní není v aktivní zóně.

3.7 Úpravy koryta toku V intravilánu obcí je Příchovický potok většinou upravený. Koryto je převážně lichoběžníkové, místy obdélníkové. Přesto, že je koryto místy zanešené a zarostlé, je úprava dostatečně kapacitní, aby provedla Q100.

Mimo intravilán obcí je koryto upravené jen místy. Podélný sklon je ale stabilizován celou řadou stupňů prakticky v celé délce toku.


strana 7



3.8 Objekty na toku V zájmovém území Příchovického potoka je celkem 40 zaměřených objektů. Jedná se o 8 mostů či mostků, 1 lávku, 27 stupňů, 2 jezy, 2 hráze. Seznam těchto objektů je uveden v následujících tabulkách a dále v přiložených evidenčních listech objektů. U mostů, lávek, produktovodů a propustků je v seznamu uvedeno převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q5, Q20 a Q100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q100 značí zatopení dolní hrany mostovky).

3.9 Silniční mosty, propustky a hospodářské přejezdy Profil

Popis

O001_L O002_M O020_M O025_M O037_M O040_M O044_M O045_M O046_M

Lávka Silniční most Silniční most Mostek Mostek Mostek Mostek Most Most

3.9.1

ř.km

0,154 0,428 3,232 3,636 4,378 5,008 6,681 6,992 7,655

převýšení mostovky nad Q5 -0,910 2,270 2,120 1,130 1,820 -0,370 -0,200 -0,030 0,150

převýšení mostovky nad Q20 -1,160 1,860 1,660 0,740 1,640 -0,420 -0,310 -0,590 -0,590

převýšení mostovky nad Q100 -1,470 1,340 1,110 0,240 1,54 -0,850 -0,440 -0,710 -0,650

Vzdouvací objekty

a) Jezy, stupně a jiné objekty Na Příchovickém potoce se ze vzdouvacích objektů nachází 27 menších stabilizačních stupňů, 2 jezy. ř.km

Profil

Popis

O002_S

Stupeň

0,421

O004_S

Stupeň

1,212

O006_S

Stupeň

1,461

O007_S

Stupeň

1,512

O008_S

Stupeň

1,642

O009_S

Stupeň

1,762

O010_S

Stupeň

1,911

O011_S

Stupeň

2,061

O012_S

Stupeň

2,161

O013_S

Stupeň

2,335

O014_S

Stupeň

2,562

O015_S

Stupeň

2,687

O017_S

Stupeň

2,837

O018_S

Stupeň

3,012

O019_S

Stupeň

3,114

O021_S

Stupeň

3,321

O022_S

Stupeň

3,413

O023_S

Stupeň

3,463


strana 8



O024_S

Stupeň

3,528

O026_S

Stupeň

3,663

O027_S

Stupeň

3,762

O028_S

Stupeň

3,800

O032_S

Stupeň

3,962

O033_S

Stupeň

4,082

O034_J

Jez

4,097

O035_S

Stupeň

4,212

O036_S

Stupeň

4,342

O038_S

Stupeň

4,401

O043_J

Jez

6,327

Profil

Popis

ř.km

O039_H

Hráz rybníka Vitouň

4,483

O042_H

Hráz rybníčku v Hošicích

5,752

b) Hráze

Kapacita bezpečnostních objektů rybníků byla v rámci studie posuzována výpočtem. Vitouňský rybník Rybník O039_H ř.km 4,483 Bezpečnostní přeliv je při správné manipulaci (vyhražení) při Q100 zcela bezpečný a lze předpokládat, že provede i povodeň větší. Rybníček v Horšicích Rybníček v Horšicích O042_H, v ř.km 5,752 Jak již bylo popsáno dříve, bezpečnostní přeliv tohoto zarostlého rybníka je plně kapacitní na Q100. dolní hrana mostovky u bezpečnostního přelivu je však na vyšší kótě, než levobřežní komunikace na konci hráze. Je tedy pravděpodobné, že se při Q100 začne voda v tomto místě přelévat. Ohrožení objektů by však mělo být minimální.

4 Záplavová území toku 4.1 Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) – území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodně n let – výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území – území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP č. 236, která toto stanovuje podle § 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.

4.2 Výpočet hladin velkých vod 4.2.1

Použitý software

Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Jedná se o programový prostředek vyvinutý společností Hydrosoft Veleslavín s.r.o. v devadesátých letech ve spolupráci s Podniky povodí. Řeší ustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Významné objekty byly počítány programem Hydrocheck - objekty, specielním nástrojem na výpočet objektů.


strana 9



Program Hydrocheck je vhodným nástrojem pro posuzování aktivní zóny, kromě zobrazení rozložení svislicových rychlostí umožňuje zobrazení většiny kritérií pro stanovení aktivní zóny, jako jsou zóna 80% průtoku, nebo limity hloubky a rychlosti, například Fink a Bewick. Je však možné uživatelsky definovat vlastní kritéria posouzení AZZÚ.

4.2.2

Výpočet

4.2.2.1 Metodika Výpočtu Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Podkladem pro práci bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly pro vynášení záplavové čáry a aktivní zóny použity všechny měřené body v rámci TPE. Jak již bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konsumpčních křivek významných objektů byl použit nástroj - výpočty objektů, který je nyní přímou součástí programu HYDROCHECK. Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá užíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumpční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1:10000. Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje požadavky vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území“.

4.2.2.2 Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis Beton v dobrém stavu Beton starý dlažba tráva keře

n 0,020 0,035 0,025 - 0,045 0,035 - 0,045 0,060 - 0,090

Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis silnice chodníky - asfalt, beton cesta louky, pole stromy, keře hustý porost zahrady s ploty, zástavba

n 0,020 - 0,025 0,035 - 0,040 0,035 - 0,045 0,060 - 0,120 0,120 - 0,160 0,160 - 0,200 nebo vypuštěné z výpočtu


strana 10



4.2.2.3 Dolní okrajová podmínka Dolní okrajová podmínka byla získána od Povodí Vltavy, s. p. ze studie záplavového území Úhlavy. Kóty hladin pro jednotlivé n-leté průtoky jsou uvedeny v tabulce. QN Hladina[m n.m]

4.2.3

Q5 352,64

Q10 352,77

Q20 352,89

Q50 353,07

Q100 353,20

Výsledky

Kóty hladin příslušné průtokům Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50 a Q100 v místech příčných profilů a objektů jsou uvedeny tabelárně v kapitole B – HLADINY N-LETÝCH PRŮTOKŮ. Záplavové čáry příslušné průtokům Q5, Q20 a Q100 jsou uvedeny v kapitole C – SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. Zakreslení záplavových čar, zejména mimo zaměřené příčné profily, zahrnuje nepřesnosti použité mapy. Při posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skutečná nadmořská výška terénu posuzovaného místa. Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, že přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s použitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů použitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. Hodnoty úrovně hladin získané interpolací mezi jednotlivými výpočtovými příčnými profily nemusí odpovídat skutečnosti. Nejsou zde postiženy jevy běžně se vyskytující při povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. Výpočet je proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Může dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrologických údajů, použitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu toku.

4.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území Podle vyhlášky MŽP č. 236, § 2, odst. e se jedná o území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle § 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku v souladu s Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území. Základní princip této metodiky vychází ze čtyř kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodoteče, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, že se jedná o tok ohrázovaný příbřežními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky možné jednou ze čtyř metod: podle záplavových území podle parametrů proudění podle rozdělení měrných průtoků detailní 2D studií V této dokumentaci bylo stanovení rozšíření AZZÚ provedeno podle záplavového území Q20 vody. ad 3) revize AZZÚ Dále byla provedena revize AZZÚ v případech konfliktu navrhované AZZÚ se stávající zástavbou. Tato revize byla provedena na základě parametrů proudění a rozdělení měrných průtoků. Návrh AZZÚ byl upraven v souladu


strana 11



s metodikou Fink a Bewick, rozdělení hloubek a rychlostí a zároveň posouzen na základě měrných průtoků na 80 % průtoku. Následně byly do AZZÚ zahrnuté osamocené oblasti soustředěného průtoku v inundačním území, například v okolí inundačních propustků, koncentračních staveb apod., dále „ostrovy“, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo možno taková to území evakuovat. Dále metodika umožňuje navrhovanou AZZÚ ve výjimečných případech zpřísnit dle metodiky MV USA, nebo naopak zúžit vyjmutím území, kde je hloubka menší než 0,3 m a zároveň rychlost proudu menší než 0,5 m/s. Oba tyto zvláštní případy se běžně při návrhu AZZÚ nevyskytují a pokud jsou použity, je to ve zprávě jmenovitě popsáno a odůvodněno. ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v kapitole C – SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000.

4.4 Historické povodně Pro studii záplavového území nebyly k dispozici žádné povodňové značky, ani jiné podklady o historických povodních, které by bylo možné použít pro kalibraci výpočetního modelu.


strana 12



Obsah: Základní údaje ............................................................................................................................................................ 1 Podklady ..................................................................................................................................................................... 2 2.1 Geodetické podklady ......................................................................................................................................... 2 2.2 Hydrologické podklady ..................................................................................................................................... 2 3 Popis toku ................................................................................................................................................................... 5 3.1 Povodí toku ....................................................................................................................................................... 5 3.2 Hydrologické poměry ........................................................................................................................................ 5 3.3 Trasa toku .......................................................................................................................................................... 5 3.4 Podélný profil .................................................................................................................................................... 5 3.5 Tvar a využití údolí ........................................................................................................................................... 5 3.6 Osídlení ............................................................................................................................................................. 6 3.7 Úpravy koryta toku ............................................................................................................................................ 7 3.8 Objekty na toku ................................................................................................................................................. 8 3.9 Silniční mosty, propustky a hospodářské přejezdy ............................................................................................ 8 3.9.1 Vzdouvací objekty ........................................................................................................................................ 8 4 Záplavová území toku ................................................................................................................................................. 9 4.1 Základní pojmy ................................................................................................................................................. 9 4.2 Výpočet hladin velkých vod .............................................................................................................................. 9 4.2.1 Použitý software............................................................................................................................................ 9 4.2.2 Výpočet ....................................................................................................................................................... 10 4.2.2.1 Metodika Výpočtu .............................................................................................................................. 10 4.2.2.2 Stanovení drsností .............................................................................................................................. 10 4.2.2.3 Dolní okrajová podmínka ................................................................................................................... 11 4.2.3 Výsledky ..................................................................................................................................................... 11 4.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území ..................................................................................................... 11 4.4 Historické povodně ......................................................................................................................................... 12 1 2


strana 13

Holečkova 8, Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic

Recommend Documents