Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Hodnotovorůstová metoda investování Diplomová práce
Autor:
Bc. Radek Krummer Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Leopold Tanner MBA., Msc
duben, 2014
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Kolové, dne 22.4.2014
……………………. Bc. Radek Krummer
Poděkování Děkuji panu Ing. Leopoldu Tannerovi MBA., Msc za konzultace, cenné rady a doporučení odborné literatury během mé tvorby diplomové práce. Děkuji za podporu i své rodině, hlavně své manželce.
Anotace Práce je zaměřena na přiblížení hodnotovorůstové metody investování. Jedná se investiční metodu, kdy jsou investice prováděny do kvalitních firem s dlouhodobým a stabilním růstem za účelem dosažní vysokého zhodnocení v dlouhodobém investičním horizontu. Seznámíme se s vhodnými investičními kritérii použitelnými pro výběr správných společností. Jako důkaz fungování hodnotovorůstové metody se seznámíme se světově úspěšnými investory jak z minulosti, tak i ze současnosti. Ukážeme si některé jejich metody a triky výběru akcií. Na závěr se seznámíme s mým vlastním investičním přístupem k výběru akcií a ukážeme si některé mé investice.
Klíčová slova Dlouhé období, Hodnota, růst, ziskovost
Annotation The work is focused on the aproach value-growth methods of investing. This is an investment method in which investments are made in high-quality companies with long-term and stable growth in order to attain a high appreciation in the long term investment horizon. We meet with the appropriate investment criteria applicable to the selection of the right companies. As evidence of the functioning value-growth methods are intoduced to the world of succesfull investors from both the past and the present. We´ll show you some of their methods and tricks stock selection. In conclusion, we become acquainted with my own investment approach to stock selection and show you some of my investments.
Key words Long term, value, grow, profitability
Obsah Úvod........................................................................................................................................................ 7 1. Hodnotovorůstová metoda ............................................................................................................... 9 1.1. Základní prvky hodnotovorůstové metody................................................................................... 9 1.2. Povaha a výhody hodnotovorůstového investora ....................................................................... 11 1.3. Využívání fundamentálních a dalších ukazatelů ........................................................................ 12 1.4. Znalosti účetnictví ...................................................................................................................... 15 1.5. Kde hledat hodnotovorůstové akcie ........................................................................................... 18 1.6. Dlouhodobý investiční horizont a dlouhá doba držení akcií ...................................................... 20 1.7. Složení portfolia ......................................................................................................................... 21 2. Nejúspěšnější světoví hodnotoví investoři ......................................................................................23 2.1. Benjamin Graham ...................................................................................................................... 23 2.2. Philip Arthur Fisher .................................................................................................................... 27 2.3. John Neff .................................................................................................................................... 30 2.4. Peter Lynch ................................................................................................................................ 31 2.5. Jim Rogers .................................................................................................................................. 36 2.6. Warren Buffett............................................................................................................................ 37 2.7. Další úspěšní světoví investoři ................................................................................................... 43 3. Vlastní investiční přístup a zkušenosti ...........................................................................................45 3.1. Test Grahamových kritérií na Dow Jones Index ........................................................................ 45 3.2. Investování podle Petera Lynche ............................................................................................... 47 3.3. Buffettova investice do Coca Coly ............................................................................................. 49 3.4. Metoda výběru akcií ................................................................................................................... 51 3.5. ConocoPhillips (COP) a Phillips 66 (PSX) ................................................................................ 56 3.7. Nu Skin Enterprises .................................................................................................................... 61 3.8. Nike ............................................................................................................................................ 62 3.9. Intel ............................................................................................................................................ 65 3.10. Celkové složení a výnosnost mého portfolia ............................................................................ 66 Závěr......................................................................................................................................................73 Seznam použité literatury ....................................................................................................................75 Seznam internetových zdrojů ..............................................................................................................76 Seznam tabulek v práci ........................................................................................................................77 Seznam grafů v práci ...........................................................................................................................77 5
Seznam příloh k práci ..........................................................................................................................77
6
Úvod Hodnotovorůstová metoda investování je důležitým investičním směrem ve světě akcií a korporátních dluhopisů. Zakládá se převážně na fundamentálních hodnotách. Pro začátek si však zjednodušeně musíme vysvětlit základní principy, aby je pochopil i obyčejný laik. Hodnotovorůstová metoda byla, je a bude používána některými velmi úspěšnými světovými investory. Bez problémů ji však mohou využívat všichni a může být hlavně vhodná pro malé investory, kteří se snaží překonat trh. Základním investičním principem dané metody je vybírat akcie kvalitních firem s potencionálem pro silný dlouhodobý a udržitelný růst a držet je po dlouhou dobu. Pro přiblížení hodnotovorůstové metody jsem zvolil následující postup. Na následujících stranách se nejprve seznámíme s hodnotovorůstovou metodou samotnou, kde si vysvětlíme klíčové prvky charakterizující ji. Vyzdvihneme výhody pro malé investory, kteří používají hotnotovorůstovou metodu oproti institucionálním investorům. Představíme si rysy firem, které se hodí jako vhodné investice a ve kterých odvětvích je můžeme najít a naopak si uvedeme odvětví, kde firmy vhodné pro náš investiční styl budeme hledat jen stěží. Následovat ji bude kapitola věnována nejúspěšnějším a nejznámějším investorům ztělesňující hodnotovorůstovou metodu. Jejich výsledky jsou důkazem, že hodnotové a růstové investování se dá spojit do jednoho a při tom se vystavovat relativně nízkým rizikům. Popíšeme si jejich základní investiční filozofii a jejich dlouhodobou výkonnost nad průměrem trhu. U některých slavných investorů si uděláme rozbor jejich nejslavnějších investic nebo si představíme firmy, které drželi ve svých portfoliích. Budeme si moci udělat obrázek jaké firmy a podíly v nich vlastní Warren Buffett nebo jestli splňuje Grahamova bezpečnostní kritéria alespoň nějaká společnost z indexu Dow Jones. Uvedeme si několik cenných rad zkušených investorů, která nám mohou pomoci odhalit nekalé praktiky managemantu některých firem. Po představení úspěšných investorů se seznámíme s mým osobním přístupem a aplikací hodnotovorůstové metody v praxi. Nejprve však přistoupíme k aplikaci Grahamových kritérií pro opatrného investora na současný index Dow Jones Industrial Average a jejich použitím budeme demonstrovat přísnost kritérií. Následovně si představíme jednu ukázku Lynchova investičního směru, investice do rychle rostoucích firem. Ukázkou bude investice do společnosti Wal-mart, Záměrem vybrání příkladu investice do Wal-Mart je možnost vidět, jeho rychlý růst a možnost vysokého zhodnocení pro investora. Třetí ukázkou bude Buffettův 7
nákup akcií Coca-Coly v 80. Letech, kdy její akcie spadly a o využil propadu cen k nákupu. Teprve po zmíněných ukázkách si představíme, podle jakých kritérií vybírám investice a rozebereme si konkrétně některé příklady z mých investic a jejich průběžný vývoj do dnešních dnů. Ukážeme si i některé „skryté“ hodnoty bohatství daných akciíí. Jako důkaz, že se vyplatí držet akcie kvalitních firem, si uděláme rozbor investice, kdybychom drželi od počátku vstupu na burzu akcie nějaké kvalitní firmy, která dnes patří mezi přední společnosti a ukážeme si, proč se vyplatí reinvestovat dividendy a kolik se reinvestováním dividend zvýší celkové zhodnocení.
8
1. Hodnotovorůstová metoda Hodnotovorůstovou metodu si přiblížíme a vysvětlíme v této kapitole. Vysvětlíme si zde základní prvky metody, výhody pro malé investory a podložíme několika ukázkami vývoje zhodnocení.
1.1. Základní prvky hodnotovorůstové metody Hodnotovorůstová metoda se při výběru akcií zaměřuje na kvalitu a hodnotu firmy v dlouhodobém horizontu a ne na krátkodobé spekulační obchodování používající technickou analýzu a nebrání fundamentů společnosti v úvahu. Hodnotovorůstová metoda naopak využívá fundamentální analýzu a další hodnotové informace, které nám pomáhají určit povahu a životnost firem.. Zcela naopak zamítá technickou analýzu a jakékoliv složitější rovnice s řeckými písmeny. Nyní si přiblížíme, co znamená při výběru akcií kvalitní firma. Kvalitní firma pro hodnotového investora musí splňovat základní kritéria v podobě stabilní ziskovosti, zdravé rozvahy, poctivé vedení a výhodou je konkurenční výhoda. Klidně můžeme najít i kvalitní firmu v upadajícím odvětví. Odvětví, do kterých se rozděují firmy obchodující na burzách je několik a nyní si je stručně přiblížíme. Základní dělení odvětví na burze je na Basic Materialszákladní materiály ( do nich patří např. chemický průmysl, papírny, těžba uhlí,…), Energyenergie (ropa, zemní plyn), Industrial Goods- průmyslové zboží (letectví, zbrojní průmysl, stavebnictví,…), Financial- finanční sektor (banky, pojišťovny,…), Consumer Goodsspotřební zboží (tabákové výrobky, automobily, potraviny,…), Healthcare- zdravotní péče (výrobci léků, výrobci zdravotnických přístrojů, nemocnice,…), Services- služby (stravování, hoteliérství,…), Technology- technologický sektor (výrobci počítačových čipů, počítačů, programů,…),
Utilities-
veřejné
služby
(poskytování
elektřiny,
vodárenství,…)
a
1
Telecomunication (poskytovatelé telefonních a mobilních služeb) . V určitých časech je některý sektor na růstové vlně a rostou ceny akcií celého sektoru včetně nekvalitních společností. Když však bublina splaskne, tak se akcie nekvalitních firem propadnou. Hodnotové akcie však rostou po dlouhou dobu a to i přes některé poklesy, které lze využít k nákupům kvalitních společností. Jako příklad, kdy rostlo celé odvětví a pak přišel velký 1
Dělení sektorů podle New York Stock Exchange, http://www.nyse.com/about/listed/lc_all_industry.html
9
pokles, můžeme uvádět např. velkou technologickou bublinu 90. let minulého století, kdy americká burza NASDAQ2 a její index NASDAQ 100 dosáhly svého historického maxima a následně se propadly do hlubin. Tehdy mnoho technologických společností zkrachovalo a mnoho dalších akcií technologických firem se propadly na nízké hodnoty a již nikdy se nepřiblížily hodnotám před splasknutím bubliny. Za další příklady lze uvézt skokový růst odvětví Utilit a základních materiálů během býčího trhu v 50. a 60. letech, ropných společností let 70. Ze zmíněného plyne, že hodnotové firmy dokáží často růst i přes úpadek odvětví, ve kterém jsou a i přes drobné krize udržují trvalý růst vedoucí ke zhodnocení investice ve dlouhém období. Pokud se podíváme do historie na společnosti, jež si udržují dlouhodobý růst po desítky let, najdeme zde známé stabilní společnosti. Historicky nejvýkonnější akcie3 jsou ze sektorů spotřebního zboží: jako je společnost Philip Morris, která je nejvýkonnější akcie v posledních padesáti letech, Lorillard, R.J.Reynolds American, Coca Cola Co, Pepsi Co, Altria Group, Colgate-Palmolive, sektoru zdravotnictví, zde hlavně výrobci léků např. Abbott Labs, BristolMyers Squibb nebo Pfizer. Další výkonné akcie jsou v sektorech služeb McDonald´s, Yum Brands nebo energetiky Exxon Mobil, Schlumberger. Společnost, kterou hledáme pro naši investici, musí splňovat určité prvky. Základem je silná pozice ve svém odvětví. Pokud je v nějakém odvětví mnoho vyrovnaných konkurentů, zvyšuje se pravděpodobnost cenové války, která vede od snižování cen po snižování zisků firem v odvětví. Názorným příkladem jsou letecké společnosti. Ty mají historicky nejnižší výkonnost ze všech odvětví. Podobné cenové války lze najít např. v ocelářském průmyslu, automobilovém průmyslu a podobných odvětvích.. Naopak odvětví, kde je jeden nebo jsou dva dominantní hráči na trhu je vhodné pro kvalitní firmy. Obvykle je to spjato s dalším prvkem, vysoké náklady na vstup do odvětví. Firma, která by chtěla porazit zaběhnuté značky, jako jsou Coca Cola, McDonald´s nebo Gillette, by musela naložit nadměrně vysoké prostředky na překonání těchto značek a pravděpodobně by je stejně nepřekonala, protože dané značky mají silné distribuční kanály, zaběhlé jméno a skvělé vyjednávací podmínky s dodavateli. Coca Cola má natolik silnou pozici v USA, že svojí prodejní strategii umocňuje podmínkou, pokud chtějí obchodníci prodávat její produkty, nesmějí nabízet Pepsi. Dalším znakem kvalitní firmy jsou nízké náklady na obnovu produktu a trvanlivost produktu. Technologické akcie jsou brány za nevhodné investice v případě hodnotovorůstové metody 2 3
NASDAQ- celý název je National Association of Securities Dealers Automated Quotations Bráno podle nejvýkonnějších firem z indexu S & P 500 za posledních 50 let, které zůstaly ve stejné podobě
10
z důvodu rychlého vývoje produktů a rychlého pokroku, který nese vysoké náklady pro firmy, aby nezůstaly pozadu za konkurencí. Společnost Intel, výrobce čipů do počítačů s většinovým podílem na trhu musí i přes svoji silnou pozici neustále vyvíjet nové produkty, aby její pozici neohrozila konkurence. Nebezpečím pro kvalitní firmy může být státní politika. Ta může na daná odvětví nařizovat určité daně či omezení např. v tabákovém průmyslu. Tabákové společnosti čelí často kritice a jsou po nich požadovány nové požadavky. V poslední době Evropská Unie požaduje, aby byly vzhledy krabiček sjednoceny. Tento krok již podnikla Austrálie. Přesto je tabákový průmysl stále jeden z nejziskovějších a akcie tabákových společností mají vysoké historické výnosy.
1.2. Povaha a výhody hodnotovorůstového investora Aniž by se mohlo na první pohled zdát, při používání hodnotovorůstové metody jsou velmi důležité povahové rysy. Je dokázáno, že většina úspěšných investorů investujících tímto způsobem, jsou obvykle lidé klidného a introvertního typu. Musíme si však objasnit, proč? Jelikož se jedná o investiční styl, obvykle s dlouhodobým investičním horizontem, je důležitá trpělivost investora a schopnost udržet takzvaně „nervy na uzdě.“ Investor musí nejprve pečlivě analyzovat výběr akcií do svého portfolia. Pokud se mu podaří objevit příhodné investice v podobě kvalitních firem, musí trpělivě počkat, až cena akcií dosáhne hodnoty přijatelné pro nákup. Po jejich nákupu musí akcie trpělivě držet několik let, někdy i desítky let. Nejtěžší zatěžkávací zkouškou je, když přijdou náhlé propady a panika na akciovém trhu. Pak je investor vystaven vysokému tlaku okolního prostředí a mediím, kde všude běží informace o dalších propadech a jak všichni v panice prodávají. V ten okamžik je asi nejlepší nesledovat televizi, nečíst noviny, nesledovat burzovní zprávy a další sdělovací prostředky, aby hodnotovorůstový investor nepodlehl tlaku a věřil dál kvalitním firmám, jejichž akcie vlastní. Velké riziko existuje i při býčím trhu, kdy mnoho lidí naskakuje již do rozjetého vlaku a nakupují těsně před dosažením vrcholu nebo přímo na vrcholu před korekcí nebo před splasknutím bubliny na trhu. Hodnotovorůstový investor se musí podobnému kroku vyvarovat a je obvyklé, když podniká kroky proti trhu. Pokud trh spadne nakupuje a pokud trh naroste prodává. Vždy však musí analyzovat firmy, se kterými obchoduje, aby se z něho nestal spekulant a nenakupoval akcie společností, jejichž cena akcií klesla opodstatněně. V případě akcií a jejich vývoji tržní ceny platí pravidlo, pokud ceny akcií dané společnosti rostou v býčím trhu rychleji než trh samotný, pak při medvěím trhu i více tratí na hodnotě. Naopak 11
kvalitní společnosti a jejich akcie rostou i na medvědím trhu, pokud se nejedná o cyklické nebo komoditní typy společností. Při propadech trhu má individuální investor obrovskou výhodu proti investičním fondům a společnostem. Ty se obvykle musí zachovávat podle situací, které jsou aktuální a prodávají se ztrátou, protože zaměstnanci fondů a společností jsou obvykle vystaveni vysokému tlaku v podobě nutnosti mít výsledky v krátkém období, jinak jim hrozí nebezpečí ztráty pracovní pozice. Individuální investor není pod žádným tlakem, pokud se nestane, že potřebuje ihned nějaké peníze, ale jinak může být v klidu a zbytečně se nestresovat a nepropadat panice. Musí jen pravidelně kontrolovat své investice, to znamená pročítání čtvrtletních výsledků, výročních zpráv společností a hlídání dalších důležitých událostí spojených s firmou. Další výhoda individuálního investora je, že nemusí a dokonce by ani neměl často dělat změny ve svém portfoliu. Málo uskutečněných nákupů a prodejů logicky přináší nízké transakční náklady a investor ušetří peníze na poplatcích. U institucí makléři a poradci nutí své zákazníky rychle točit složky v portfoliích, protože mají z každé uskutečněné transakce poplatek a nezáleží jim, jestli portfolio jejich klientů vydělá nebo prodělá. Vysoké transakční náklady stojí za důsledkem snížení výkonnosti mnoha portfoliích investorů a fondů. Hodnotovorůstový investor však udělá běžně jen několik málo transakcí do roka, může se však objevit rok, někdy i více v řadě, kdy se žádné transakce neuskuteční. Hodnotovorůstový investor častěji správně dokáže odhadnout, kdy je trh podhodnocen a kdy se ceny akcií bezdůvodně rostou a přichází rychlý pád. Často se dokáže včas z trhu stáhnout a minimalizovat případné ztráty. Výzkumy prováděné různými ústavy dokazují úspěšnost hodnotovorůstových investorů a jejich schopnost reagovat na situace na trhu. Mnoho z nich nakupovalo akcie v době jejich propadu a dokázalo je úspěšně prodat na vrcholu trhu, těsně před jeho propadem.
1.3. Využívání fundamentálních a dalších ukazatelů U hodnotovorůstové metody je důležité rozumět a používat fundamentální hodnoty. Za hlavní můžeme považovat ukazatele P/E, P/B, ROE, ROA, debt/equity, EPS a další. Lze očekávat, že mnoho z nás ukazatele zná a používá, přesto si je vysvětlíme a stanovíme hodnoty, jakých by měly dosahovat při hodnotovorůstovém investování.
12
Ukazatel P/E, v originále nazýván price/earning ratio, nám vypovídá, jaký je poměr ceny akcie k jejímu zisku, nebo-li cena/zisk na akcii. Pokud je například cena akcie 15 USD a zisk na akcii 1 USD bude poměr P/E 15. Poměry P/E u jednotlivých akcií se liší a obvykle záleží na několika faktorech, jako jsou růst odvětví, růst společnosti, spekulace investorů a další faktory mající vliv na cenu akcie. P/E se uvádí i u celého trhu např. u indexu S&P 500. Historická hodnota indexu je okolo P/E 15. V současné době se P/E pohybuje okolo 16, tedy blízko průměru. V některých letech, např. během technologické bubliny v 90. letech 20. století, byl poměr P/E přes 40. Podobné výkyvy jsou i samotných akcií jednotlivých společností. Obvykle jsou oceněny spravedlivě, někdy je však poměr P/E příliš vysoký a někdy se zase nabídnou akcie s nízkým P/E. Vhodným způsobem nákupu akcií je jejich výběr na základě nízkého poměru P/E, které by mělo být pod průměrem trhu nebo odvětví. Některé společnosti však mají stabilně vyšší poměr P/E než je hodnota 15. Například společnosti jako Coca Cola nebo McDonald´s koupíme velmi příležitostně při P/E pod hodnotou 15, dočkámeli se vůbec podobné příležitosti u zmíněných společností. Nesmíme však zapomínat, pokud nakupujeme podhodnocené akcie s nízkým P/E, musíme si být jisti, že se jedná o kvalitní firmu a ne o společnost s nízkou kvalitou. K posouzení kvality společnosti slouží další fundamentální ukazatele. Účetní hodnota akcie nám vyjadřuje hodnotu dané firmy podle účetních výkazů. Vypočítává se odečtením prioritních akcií od vlastního kapitálu. Získaný výsledek musíme vydělit počtem vydaných
kmenových
akcií.
Získaná
hodnota
je
rovna
účetní
hodnotě
akcie.
Price/book (P/B) nebo-li poměr ceny k účetní hodnotě. Někteří hodnotovorůstoví investoři rádi investují podle P/B, např. Benjamin Graham, jeho investiční styl si vysvětlíme později, často nakupoval akcie, jejichž hodnota P/B byla nižší než 1, za předpokladu kvality dané firmy a očekával zhodnocení investice4. V některých odvětvích a u mnoho společností však nelze obdobných hodnot P/B nižší než 1 v současné době nelze dosáhnout. Opět můžeme dát za příklad společnost Coca Cola. Zisk na akcii, zkráceně anglicky EPS (earn per share), by měl být dlouhodobě v rostoucím trendu. Při investování do akcií kvalitních firem by měly zisky společnosti dosahovat kladných hodnot a růst v udržitelném tempu. V některých odvětvích, která jsou cyklického charakteru např. automobilový průmysl apod., dochází meziročně k větším výkyvům na zisku 4
K poměru P/B se ještě vrátíme na straně 25 této práce.
13
na akcii. Několik let mohou být hodnoty záporné, později se dostaví konjuktura a hodnoty se přetočí vysoko do plusu, aby po několika dalších letech se vrátila do odvětví recese a zisky srazila. Pro běžného investora se proto vyplatí vybírat takové společnosti, které mají dlouhodobou perspektivu ke zvyšování EPS. Zpětný odkup akcií je hodnota propojená se ziskem na akcii. Pokud budeme mít společnost, která každý rok má stejný zisk, ale odkupuje každoročně určitou část svých akcií, zvýší tím zisk na akcii, protože snižuje počet akcií v oběhu. Když zpětný odkup provádí společnost, která pravidelně zvyšuje zisk, růst zisku na akcii se tím ještě více urychlí. Zpětný odkup akcií má pro akcionáře i další výhodu. Bez investování dalších finančních prostředků se mu zvyšuje podíl ve společnosti, protože se snižuje počet vydaných akcií a tím roste akcionářův procentuální podíl ve společnosti. Dividenda a dividendový výnos jsou pro akcionáře dva důležité ukazatele. Dividenda na akcii je finanční obnos, který bývá pravidelně vyplácen akcionářům držící akcii v rozhodný den pro výplatu dividendy. Dividendy bývají vypláceny ročně, pololetně nebo čtvrtletně. Někdy se společnosti uchylují i k vyplácení mimořádné dividendy. Dividendový výnos je poměr výše dividendy za rok k ceně akcie. Výpočet vypadá následovně: výše dividendy za rok bude např. 1 USD a cena akcie 20 USD nebo-li 1/20 = 0,05. Výsledek musíme vynásobit 100 a získáme dividendový výnos 5 %. K dividendě a dividendovému výnosu můžeme přidat i třetí ukazatel spojený s dividendami, výplatní poměr. Ukazuje nám, kolik procent ze zisku společnost vyplatí na dividendách. Při hodnotovorůstovém investování je doporučeno investovat do společností, které vyplácejí dividendu. Kvalitní firmy obvykle vyplácejí dividendy po mnoho let a pravidelně navyšují jejich výši. Hodnotovorůstový investor vlastněním firmy vyplácející a navyšující pravidelně dividendu, může dlouhodobým držením získat značné jmění, aniž by uskutečnil nějakou transakci. Jsou však mnozí odpůrci, kteří prohlašují, že dividendy nevedou ke skutečnému bohatství a hlavní zisk je z růstu hodnoty akcií. To může být pravdou, ale výplata dividend dělá obvykle společnost odolnější vůči vysokým výkyvům a dividendu lze reinvestovat do nakoupení dalších akcií dané společnosti. Tím se nám zvyšuje podíl ve společnosti a roste hodnota naší investice. V dlouhém období má reinvestování dividend znatelný vliv. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) a rentabilita celkového kapitálu (ROA) jsou dobré ukazatele, nakolik je management schopen produkovat zisky. Rentabilitu vlastního kapitálu získáme jednoduchým výpočtem, kdy čistý zisk vydělíme vlastním kapitálem a vynásobíme 14
stem. Obdobným způsobem dostaneme i rentabilitu celkových aktiv. Čistý zisk sečteme s úroky po zdanění, výsledek vydělíme aktivy a vynásobíme stem. V poslední době se stává populární i ukazatel rentabilita investovaného kapitálu (ROIC). Výše zmíněné ukazatele nám dobře posluhují při hodnotovorůstové metodě, avšak pokud se do nějaké společnosti rozhodneme investovat a držet její akcie v dlouhodobém časovém investičním horizontu je dobré dát na rady zkušených investorů a projít i další ukazatele a zanalyzovat některé údaje, které mohou o firmě prozradit podezřelé informace. Velcí investoři jako byl Graham nebo je Lynch nám radí ve svých knihách spoustu drobností, na které si musíme dát pozor při investování. Buffett5 svoje rady oficiálně nezmiňuje, přesto využívá různé taktiky pro odhalení všech pochybností o firmě. Nějaké jejich rady si nyní představíme. Pokud sledujeme rychlost růstu tržeb a zisků, je rozumné sledovat, zvyšující se množství zásob ve firmě. Pokud dlouhodoběji a výrazněji roste stav zásob rychleji v poměru k ziskům, je dobré se investici do firmy vyhnout, protože hrozí, že společnost bude doslova zaplavena zásobami a růst se zbrzdí. Jev se často objevuje u automobilek, lze ho však najít ve všech odvětvích. Vysoké volné (free) cash flow je dalším ukazatelem oddělujícím kvalitní firmy od ostatních. Společnosti, které nemusejí investovat mnoho kapitálu na údržbu chodu podniku (capital expenditures) a mají tím pádem dostatek volného cash flow, mohou lépe odměňovat akcionáře pomocí vyplácení dividend nebo zpětných odkupů a firma může více růst. Firmy s vysokým volným cash-flow můžeme najít např. v tabákovém odvětví nebo ve farmaceutickém průmyslu. Nízké nebo záporné cash-flow mají často společnosti v oblasti základních materiálů, těžbě ropy a podobně. Vedle volného cash flow je nutné sledovat vývoj provozního (operating) cash flow. Provozní cash-flow je důležitým znakem, jestli společnost má zisky ze své hlavní činnosti.
1.4. Znalosti účetnictví Zodpovědný a cílevědomí hodnotovorůstový investor by měl mít alespoň základní znalosti účetnictví, výhodou je, pokud se investor bez problémů v účetnictví orientuje, protože tento 5
Warren Buffett osobně žádnou knihu o investování nevydal, své investice za uplynulý rok zmiňuje vždy ve svých dopisech akcionářům Berkshire Hathaway
15
investiční styl je spjat se studováním mnoha účetních výkazů společností. Byla zde zmíněna fundamentální kritéria, avšak stejně tak je důležité znát rozvahu a dělat detailní rozbor výkazu zisku a ztráty, nebo-li výsledovky. Znalost rozvahy a výsledovky nám umožní zjistit, zda se hospodaření společnosti vyvíjí jak má a pomůže nám odhalit některé nezákonné účetní praktiky. V rozvaze je jednou z důležitých věcí se vyznat v oběžných aktivech společnosti. V anglickém jazyce se používá název current assets. U oběžných aktiv je pro nás zajímavá hotovost a prostředky na účtech společnosti. Pokud najdeme společnost s kvalitními fundamenty a má i hodně hotovosti v poměru na akcii, nebo-li cash per share, můžeme v klidu skutečnou cenu za akcii snížit odečtením hotovosti a dostaneme skutečnou cenu. Je to však pouze jeden ze způsobů, který je používán některými investory. Hotovostní prostředky společnosti by měly být dlouhodobě stabilní, měly by držet přibližně stejné procentuální zastoupení v rozvaze. Výkyvy však mohou nastat, např. při akvizicích nebo nečekaných výdajích. Pokud se však objeví klesající trend, musíme si dávat pozor a analyzovat, z jakého důvodu zastoupení hotovosti klesá. V rozvaze můžeme najít i hodnotu stavu zásob ve společnosti. Stav zásob nám může napovědět, jak společnost funguje a odhalit účetní triky, jež některé společnosti používají. Pokud budeme u společnosti sledovat vývoj hodnoty zásob za několik let, měla by společnost splňovat následující podmínku. Zásoby ve firmě se mohou zvyšovat, ale pouze nejvýše o stejný poměr, o jaký rostou tržby a zisk. Pokud zásoby rostou rychleji, je pravděpodobné, že je něco v nepořádku. Trend rychle rostoucích zásob obvykle můžeme najít u společností v konkurenčních odvětvích. Ještě nebezpečnější bývají společnosti používající účetní triky se zásobami. Některé společnosti mohou vykazovat nízké zásoby a pak z roku na rok stav zásob najednou vylétne. Někdy se stane i to, že společnost odepíše část stavu zásob a odůvodní to jako jednorázový akt. Do těchto společností není vhodné investovat, protože je vysoká pravděpodobnost opakování se podobných praktik a vyplavení nějakých nemilých informací. To zapříčiní kolaps společnosti a investoři se dozví o nefungování společnosti již roky před jejím pádem, bohužel již pozdě. Podobné scénáře se obvykle stávají, když praskne na trhu bublina, končí býčí trh a začíná medvědí trh. Pokud se podíváme do dlouhodobého majetku společnosti, kde typickým příkladem jsou budovy, můžeme při bádání najít společnosti, kdy je celková kapitalizace nižší, než hodnota majetku společnosti a to i přes to, že se může jednat stabilní ziskové společnosti. Zdát se to 16
může nemožné, ale podobné případy se opravdu stávají. Známým příkladem je, kdy Warren Buffett nakoupil akcie společnosti Disney v době, kdy se její cena na trhu pohybovala okolo 90 milionů dolarů a přitom jedna jediná atrakce v Disneylandu měla hodnotu 17 milionů. Rovněž Benjamin Graham nakupoval obdobným způsobem firmy a založil na principu, kdy je cena společnosti nižší než hodnota jejího majetku jednu ze svých strategií investování. Důležitou položkou v rozvaze je výše celkového dluhu společnosti6. Vykazuje celkovou částku, jakou společnost dluží. Zadlužení společnosti obvykle porovnáváme s aktivy společnosti, ukazatel známý jako debt/equity, nebo podle jejích zisků, za jak dlouho je společnost schopna splatit svůj dluh ze zisků. Abychom si ukazatel blíže přiblížily, uvedeme příklady zadlužení některých společností. Pokud bychom brali příklad na poměr dluh/ aktiva, můžeme si příklad známé ropné společnosti Exxon Mobil, kde se uvádí v rozvaze celkový dluh 7,5 miliard dolarů. Částka se může zdát vysoká, ale v poměru dluh/aktiva bychom museli použít dvě desetinná místa, abychom poměr mohli vyjádřit, či-li 0,02, ale běžně se uvede 0, při zaokrouhlování na jedno desetinné místo. Můžeme si rovnou na společnosti Exxon Mobil přiblížit i dobu splacení svého dluhu, při ročních ziscích 44,88 miliard dolarů by byla společnost schopna splatit svůj dluh za 2 měsíce. Dva měsíce jsou v oblasti investování krátká doba a společnost se nám jeví v obou případech kontroly zadlužení bezriziková. Odstrašujícím příkladem mohou být automobilky. Vezmeme jako příklad ford, kde je poměr dluh /aktiva 5,1 a při tržbách 5,66 miliard dolarů za rok 2012 a celkové výši dluhu 72,6 miliard dolarů by společnost splatila svůj dluh za necelých 13 let, to je dlouhé období a v odvětví, kde dochází k velkým výkyvům, by daná společnost možná svůj dluh ani nebyla schopna splatit. Ve výsledovce nás nejčastěji zajímá výše tržeb a její vývoj. S růstem tržeb jsou spojeny výše nákladů. Zde je důležité hlídat, jestli výše nákladů neroste rychleji než výše tržeb. Pokud se děje tak po delší dobu, je to znamení k nekupování nebo k prodeji společnosti, protože rychlejší růst nákladů bude mít negativní vliv na zisk společnosti. Čistý zisk společnosti je důležitý údaj, protože z něj vychází pro akcionáře zisk na akcii, kdy čistý zisk podělíme počtem akcií v oběhu. O zisku na akcii jsme se již zmiňovali, ale ještě je důležité upozornit na jeden trik často používaný společnostmi a na který si musíme dávat pozor. Společnosti mají v účetních výkazech velmi často sklon uvádět dva typy zisků na akcii. Jako první uvádějí základní zisk, nebo-li basic. Pod ním však bývá uváděn zisk zředěný, nebo-li diluted. Rozdíl
6
Anglicky long-term debt
17
mezi základním a zředěným ziskem na akcii je ten, že do zředěného zisku společnosti zahrnují mimořádné a jednorázové položky nákladů a ten je pak konečným ziskem na akcii. Často můžeme najít značný rozdíl v hodnotách vykazovaných mezi základním a zředěným ziskem na akcii. Můžeme vzít za příklad kvalitní společnost Coca Cola, kde základní zisk za rok 2012 jsou 2 dolary na akcii a zředěný zisk je 1,97 dolaru, rozdíl zde není vysoký. Jako špatný příklad můžeme uvádět znova automobilky, nyní třeba General motors se základním ziskem 3,1 dolaru a zředěným ziskem 2,92 dolaru. Rozdíl je nyní již 18 centů, to je okolo 6%. Pokud bychom studovali i rozdíly v předchozích letech, zjistili bychom, že rozdíly mezi základním a zředěným ziskem dosahovaly pravidelně vyšších poměrů a logicky můžeme usoudit, jak mylný je název jednorázové a nebo mimořádné náklady. Je to znamení nevhodné investice pro hodnotovorůstového investora a trik na akcionáře, který mnoho z nich přehlédne. Rozvaha a výsledovka nám může poskytnout spousta dalších důležitých údajů. Vhodné je však, aby investor všem číslům a výkazům rozuměl, protože pokud jim nerozumí, může při analýze společnosti udělat chyby a ty mohou mít za následek tragické následky. V lepším případě investor kvalitní společnost přehlédne a kvůli špatné analýze její akcie nekoupí. V horším případě přehlédne některé negativní údaje a koupí společnost, jež je časovanou bombou, která může každou chvíli explodovat a investor až po pádu jejích cen z výše k nule hledá důvody, proč se tak stalo.
1.5. Kde hledat hodnotovorůstové akcie Po udělání si základního obrazu, na jakém principu se zakládá hodnotovorůstová metoda, jaké chování musí mít investor, pokud chce metodu uplatnit a jaké fundamentální ukazatele používat, si přiblížíme důležitou část, kde hledat kvalitní firmy a podle čeho usuzujeme o jejich kvalitě. Přes všechny různé druhy odvětví si můžeme být jisti, že ne všude se vyskytují skutečně kvalitní firmy. Jsou odvětví stvořená pro kvalitní firmy a odvětví, kde bychom kvalitní firmu hledali těžko. Kromě odvětví jsou i důležité prostředky dávající firmě výhodu oproti konkurenci ve svém odvětví a tím ji dělají jedinečnou. Firmy vhodné pro hodnotovorůstové odvětví budeme těžko hledat v odvětvích, kde působí velká konkurence a neexistuje nějaká dlouhodobě udržitelná konkurenční výhoda. Mluvíme zde o odvětvích, kde jsou silné cenové války a tím pádem se ceny výrobků nebo služeb v odvětví nezvyšují, ale naopak často klesají. Stačí se podívat na vývoj cen letenek u 18
aerolinek a i přes růst pohonných hmot se ceny letenek nezvyšují. Některé nízkonákladové aerolinky svojí strategií vyvolávají cenovou válku a mnoho firem v odvětví krachuje. Aerolinky jsou vůbec nejhorším odvětvím na výkonnost a při hodnotovorůstovém investování se jim raději vyhneme. Jako další příklad nám poslouží, když se pokusíme vzpomenout kolik nás před lety stály počítače a jaká je jejich cena dnes. Ceny počítačů výrazně zlevnily a dnes se někteří velcí výrobci stolních počítačů dostávají do problémů. Konkurence je nutí snižovat ceny a objevuje se zde i další prvek a to je hrozba substitutu. Stolní počítače jsou poslední dobou na ústupu a drtí je nástup nových technologií jako jsou například smartphony. Třetím přikladem vysoce konkurenčního odvětví jsou ocelárny. Mají vysoké náklady na údržbu a je jich velký počet, tím pádem se každá předhání o získání zakázek a jsou ochotny jít s cenou dolu. Pokud však chceme najít kvalitní firmy vhodné pro hodnotovorůstové investování, musíme se vydat do jiných odvětví. Do odvětví, kde ceny jejich zboží a služeb mohou bezpečně růst v důsledku nízké konkurence odvětví a nízké nebo nulové možnosti substitutů. Taková odvětví obvykle neprocházejí nějakými zásadními změnami a tím pádem jsou zde nízké náklady na modernizaci výrobních linek. Ideální jsou odvětví s nízkým počtem firem na trhu podobající se monopolům. Jako vzorný příklad můžeme uvádět trh perlivých nápojů, kde dominují dvě velké velmi známé společnosti a to The Coca Cola co. a Pepsi co. Zmíněné dvě firmy drží vysoké podíly na trhu a pokud by nějaká další firma chtěla vstoupit na trh, musela by vynaložit obrovské prostředky na překonání těchto dvou velikánů a ani pak by nebylo jisté, zda by uspěla, protože dané značky mají zaběhnuté jméno, fungující distribuční kanály a skvěly management. Hodnotovorůstové firmy často nacházíme u zboží a služeb, které lidé potřebují denně. Jsou to například značky holení Gillete pro muže nebo vložky Always pro ženy patřící společnosti Procter & Gamble. Oba produkty mají silný podíl na svém trhu a Gillete používá ve vysvělých státech více než 50 % mužů. Podobně je tomu i v jiných odvětvích, kdy lidé jsou ochotni zaplatit za značkové věci, než by si koupily levnější náhražku. Samozřejmě, že ne vždy to platí a obzvláště recesí a krizí, kdy se lidé snaží šetřit a hledají levnější substituty. Některé firmy jsou však vůči podobným situacím odolné. Fast foodová společnost McDonald´s má některé produkty velmi cenově dostupné a je schopna využít, když se lidé snaží šetřit na jídle. Jiným klasickým příkladem je společnost Disney, která každoročně vyprodukuje mnoho nových televizních filmů a vlastní všemožná práva, z nich má zaručené dlouhodobé příjmy.
19
Dobrým způsobem pro hledání vhodných společností stojících za to, abychom nakoupili jejich akcie je investovat do firem, které dobře známe a setkáváme se s nimi v našem životě. Pokud někdo z nás má rád například nějaký výrobek nebo službu, měl by se zamyslet nad tím, zda společnost poskytující daný produkt, je vhodným kandidátem. Když jsme s výrobkem dané firmy spokojeni, je důležité ověřit, zda společnost opravdu prosperuje, jakou má historii a perspektivu do budoucna. Díky jednoduchému pravidlu, pokud ho budeme dodržovat, má kdokoliv z nás šanci objevit prosperující společnost, která je doposud neznámá akciovému trhu. Zde dělá mnoho lidí chybu, že často zapomíná na to, jak společnost na tom skutečně je a jak jsou na tom její akcie. Lidé pak často kupují předražené akcie firem s krátkou životností nebo těch, jejichž akcie zrovna pohltila bublina na akciovém trhu a po jejím splasknutí, kdy se ceny akcií dané firmy zhroutí, zůstanou lidem jen oči pro pláč.
1.6. Dlouhodobý investiční horizont a dlouhá doba držení akcií Pro hodnotovorůstovou metodu je charakteristický dlouhodobý investiční horizont a je jedním z jejich pilířů. Investor by měl vždy vybírat akcie společností tak, aby splňovaly podmínky dlouhodobých investic. My si můžeme vysvětlit, proč má dlouhodobý investiční horizont a dlouhodobé držení nakoupených akcií své opodstatnění a to hned z několika důvodů. Jednou z výhod dlouhého držení je, pokud investor udělá chybu a nakoupí akcie společnosti, když jsou příliš vysoko a později se propadnou, že je výzkumem dokázáno návratnost takové investice v dlouhém období a daná investice má vysokou šanci překonat i jiné produkty na trhu jako jsou například dluhopisy. Pokud se investor bude řídit svým rozumem a využije zkušenosti získané z používaných strategií úspěšných investorů, mohou jeho výsledky v dlouhém období dosáhnout obdivuhodných výsledků. Stačí si spočítat, kdyby vy nebo někdo z Vašich předků nakoupil byť i jedinou akcii nějaké společnosti s dlouholetou historií a akcii držel do dnešních dnů, ať to již byla Coca Cola nebo nějaká ropná společnost třeba Exxon Mobil7. Akcie by pravděpodobně prošla několika štěpením akcií a vyplácela by dividendu, která se mohla reinvestovat k nákupu dalších akcií. Díky zmíněným krokům by pravděpodobně z jedné akcie před několika desítkami let bylo několik desítek nebo stovek kusů akcií o celkové hodnotě tisíců dolarů, možná i více. Čím déle akcie držíme, obvykle tím více a rychleji jejich hodnota roste. Výnosnost je vskutku neuvěřitelná. Můžeme si přiblížit 7
Exxon Mobil je současný název společnosti, společnost vznikla sloučením firem Exxon a Mobil v roce 1999, úplně původní název společnosti byl Standard Oil Company a na jejím začátku stál ropný magnát John Rockefeller
20
reálné výnosy akcií a jejich konkurentů na trhu investic. Pokud bychom brali samotný jeden dolar před dvěma sty lety, měl by kvůli inflaci dnes reálnou hodnotu 68 centů. Držení hotovosti je vždy v dlouhém období velmi nevýhodné, protože inflace snižuje nejvíce hodnotu hotovosti. K inflaci se ještě vrátíme později. Investicí jednoho dolaru do zlata bychom sice dosáhli reálného zhodnocení, ale velmi málo na 200 let a to jen na hodnotu 1,95 dolaru. Zlato i přes všechny možné propagace a rady, aby lidé investovali do zlata, můžeme vidět, jak nevýhodné to je. Když nakoupíme zlato, musíme platit za jeho uložení a oproti akciím zlato nevyplácí dividendy. Krátkodobé dluhopisy při investici jednoho dolaru by dosáhly zhodnocení na 302 dolarů. Dlouhodobé dluhopisy, velký konkurent akcií, by dosáhly v průměru reálného zhodnocení 1.083 dolarů. Ale jeden jediný investovaný dolar do akcií, by přinesl výnos po 200 letech neuvěřitelných 755.163 dolarů, nebo-li sedmi sty pětapadesáti tisíci a sto šedesáti tří násobek zhodnocení! Čísla se zdají být neuvěřitelná. Mnoho současných a potencionálních investorů však může namítat, že nikdo z nás nemá šanci se dožít věku 200 let. Akcie však mohou přinést velmi vysoké zhodnocení i v kratším období než je zmiňovaný příklad. Deset, dvacet nebo třicet let je již reálný investiční horizont pro každého potencionálního investora. I zde mají akcie vyšší zhodnocení, než ostatní instrumenty na trhu. A to i tehdy, když jsou akcie nakoupeny za ceny na vrcholu před propadem trhu, tak se po 30 letech statisticky dostanou do kladných čísel. Nyní se vrátíme zpět k největšímu nepříteli hodnotovorůstového investora na trhu s akciemi. Nejsou jím medvědí trhy, náhlé propady akcií, zdanění, poplatky za nákup a prodej akcií, ale je jím inflace. Inflace obvykle ukrajuje více či méně každoročně několik procent z dlouhodobých investic. Vždy jsou období, kdy inflace roste pomalu a někdy rychle, nebezpečné je, když se přibližuje nebo se dokonce přehoupne do dvouciferných čísel.
1.7. Složení portfolia Složení portfolia hodnotovorůstového investora by nemělo obsahovat příliš akciových titulů. Dbá se hlavně na menší diverzifikaci, ale pokud někdo zvládne mít v portfoliu akcie několika desítek firem a všechny si dokáže ohlídat, nevadí. Většina světově známých investorů, kteří jsou se ochotní podělit o své názory, doporučují pro investory portfolio o několika kusech akcií, řádově 5 až 12. Někteří, doporučují více například 10 až 30. Vše záleží na několika 8
Údaje používané ohledně reálných zhodnoceních jsou použity z Jeremy Siegel, Investice do akcií běh na dlouhou trať, 1.vyd. Praha, Grada Publishing (2011) s.23 viz. Graf 1-4
21
faktorech. Hlavním je čas investora. Většina lidí má jen málo času na detailní studování informací o jednotlivých společnostech, přesto je studování rozvahy, výsledovky, výročních zpráv, kvartálních zpráv a dalších publikací důležité. Když učiníme investici, musíme se o ni starat a kontrolovat jak si firma vede. Pokud firma nadále expanduje a hospodaření se vyvíjí jak má, je vše v pořádku. Pokud však při pročítání zpráv narazíme na nějakou nesrovnalost, je důležité zvážit, jaké to může mít důsledky pro vývoj ceny akcie a na chod společnosti. Z výše zmíněného vyplývá, že každý může mít v portfoliu společností tolik, kolik časově zvládne., ale vše musí být na základě kvality a ne kvantity. Investor by měl akcie do portfolia vybírat akcie na základě důkladné analýzy hodné hodnotorůstového investora. Ve svém portfoliu by měl mít tedy akcie firem, u nichž předpokládá dlouhodobý růst s vysokým zhodnocením. V portfoliu by neměly být akcie společností působících ve stejném odvětví, aby byla zachována nějaká diverzifikace. Investor by měl mít i určitou diverzifikaci v rámci velikosti firem. Kromě velkých stabilních společností by měl do svého portfolia začlenit při nejmenším alespoň jednu malou společnost, jež se jeví jako rychle rostoucí firma s potencionálem velké expanze. Pokud se bude řídit pravidly hodnotovorůstového investování, může dosáhnout nadprůměrných výsledků. Pokud se někdo obává, že by svým rozhodováním mohl vybrat špatné akcie, tomu se vyplatí do portfolia zařadit akcie indexu Dow Jones nebo nakoupit indexový fond. Tím bude dosahovat průměrných výsledků, ale pravděpodobně stále lepších, než kdyby vložil peníze do podílových fondů.
22
2. Nejúspěšnější světoví hodnotoví investoři Slavných světových investorů, jak současných, tak i z dob minulých, kteří používají investiční styl orientovaný na hodnotovotvorné investování můžeme najít celou řadu, ale někteří mezi nimi, svými výsledky nebo myšlenkami vynikají jako např. Graham, Lynch, Buffet a další. S jejich způsobem investování se seznámíme v této kapitole, kde si pokusíme vysvětlit a obhájit jejich přístup investování a vzájemně ho i porovnat, abychom viděli, jak blízko jsou si jejich myšlenky.
2.1. Benjamin Graham Benjamina Grahama můžeme považovat za průkopníka a zakladatele hodnotovorůstové metody investování. Jeho názory a metody výběru akcií jsou nadčasové a můžeme z jejich poznatků těžit i v dnešní době. Graham se narodil na konci 19. století ( 8.5.1984) ve Velké Británii a do Spojených států amerických se dostal až později. Pocházel ze židovské rodiny9 a již v mládí přišel o otce. V době jeho mládí rodina neprocházela „růžovými časy,“ ale díky tomu se Graham naučil vážit si hodnoty peněz. Již po absolvování školy se dal na finanční kariéru a jako mladý investor zažil investiční šílenství na konci 20. let 20. století. Stejně jako mnoho dalších investorů se nechal zlákat „trhem“ a bezhlavě investoval, přestože sám předpovídal v roce 1929 velký krach, který skutečně na podzim roku přišel. Burzovní krach srazil hodnotu Grahamových investic na nízké hodnoty, ale Graham se nevzdal a již během několika let dostal své investiční portfolio na původní hodnotu. Svojí investiční strategií, kterou vypracoval, se dokázal svými výnosy dlouhodobě pohybovat nad průměrnými výnosy trhu a vyvarovat se velkým propadům trhu v budoucnu. Graham kromě investování byl i profesorem na univerzitě a mnoho z jeho žáků později sami dosáhli nadprůměrných investičních výsledků. Mezi nimi bychom našli i Warrena Buffeta, který později i pracoval v Grahamově firmě Graham-Newman co.10 Samotný Grahamův investiční styl a názory jsou popsány v jeho 2 nejznámějších knihách Security of Analysis, kterou napsal spolu s Davidem Doddem a Inteligentní investor, kniha, 9
Pokud bychom se zajímaly původem všech úspěšných velikánů investování, zjistili bychom, že mnoho z nich pochází ze židovských rodin, ať je to Graham, Soros, Kostolany nebo kdokoliv jiný. 10 Ve firmě Graham-Newman byli tři společníci a čtyři zaměstnanci. Tři ze čtyř zaměstnanců později ve své investiční kariéře dosáhli výrazně nadprůměrných výsledků. Byli to Warren Buffett, Walter Schloss a Tom Knapp.
23
kterou Graham vždy po 5 letech aktualizoval a i dnes se z jejich poznatků dá těžit, protože mnoho pravidel a skutečností z knihy platí i dnes. Samotný Grahamův investiční způsob je velmi obsáhlý a můžeme zjednodušeně říci, že se zaměřuje na účetní výkazy a fundamenty firem. V jeho posuzování nehraje takzvaná „síla značky“ přílišnou váhu, jako například u Warrena Buffetta. Jedním ze základních myšlenek Grahama je rozdělení investorů podle tipu do 3 kategorií. První kategorie je neinteligentní spekulant. V Grahamově pojetí je neinteligentním spekulantem ten, kdo provádí krátkodobé obchodování, používá technickou analýzu, neřídí se fundamenty, jde velmi často nebo vždy s trhem a další podobné faktory. 2. kategorií je investor provádějící tzv. „inteligentní spekulace.“ Jedná se o člověka, který se nebojí riskovat do rizikovějších aktiv a růstových akcií, avšak provází důkladnou analýzu daných akcií před jejich nákupem, čím snižuje riziko a zároveň zvyšuje možnost výnosu 3. kategorií je „opatrný investor,“ člověk zaměřující se na dlouhodobý růst svého portfolia, vybírá hodnotové akcie a dluhopisy, aby poměr investic mezi nimi byl 50:50. Pokud jsou akcie podhodnoceny, doporučuje Graham zvýšit podíl akcií v portfoliu na 75%. Naopak, když jsou akcie nadhodnoceny, doporučuje snížit jejich poměr na 25%. Graham podporuje opatrné investování typu 3, ale nebojí se ani inteligentní spekulace. Zajímavé a klíčové jsou Grahamovy názory na časování trhu. Investor by se podle jeho názoru neměl zabývat předpovídáním budoucího vývoje trhu, sám považuje předpovídání budoucnosti za zbytečnost a naopak podporuje nákup jednotlivých akcií, podle kritérií, která vytvořil. O pohybu cen akcií věnuje Graham celou jednu kapitolu v Inteligentním investorovi a zmiňuje i fiktivní osobu „pana trha.“ Má na mysli akciový trh, který nám nabízí za náš podíl v určité společnosti nějakou cenu. Ta se mění každý obchodní den. Cena podílu ve společnosti je obvykle stanovena správně, ale občas se pan trh v ocenění mýlí a nabídne cenu příliš nízkou nebo příliš vysokou. Tento omyl může inteligentní investor využít k nákupu nebo k prodeji akcií. Daná myšlenka je jedna z klíčových Grahamových úvah v knize. V průběhu své investiční dráhy stanovil Graham bezpečností kritéria pro výběr akcií. Byla určena pro třetí typ investorů z jeho dělení, pro opatrné investory. Z hlediska dnešních požadavků jsou kritéria velmi přísná, a kdybychom hledali společnosti podle nich, odpovídalo by požadavku jen několik desítek, nejvýše stovek společností. Graham však dbá na jejich dodržování a v jeho knize můžeme najít aplikaci kritérií na index Dow Jones v roce 1974. Kritéria se skládají ze 7 bodů či podmínek, které musí společnost splnit, aby se o ni Graham 24
začal zajímat. Jedná se o hodnotová kritéria a kritéria likvidity. My si se nyní s nimi seznámíme. 1. Kritériem je dostatečná velikost podniku. Velikost by měla zaručit menší volatilitu ceny akcie a rovněž by měl podnik být mezi největšími ve svém odvětví. Po přepočtu na dnešní hodnotu, by měl mít tržní hodnotu alespoň 2 miliardy US dolarů. Kritérium dostatečné velikosti má vyřadit malé společnosti, které jsou náchylnější k větším výkyvům. 2. Dostatečně silná finanční pozice. Běžná likvidita podniku by měla být větší než 2, nebo-li oběžná aktiva by měla dvakrát převyšovat krátkodobé závazky. Dlouhodobé cizí zdroje by neměly převyšovat hodnotu čistých oběžných aktiv. Podniky veřejných služeb by neměly mít dlouhodobé cizí zdroje vyšší než vlastní kapitál dvakrát. 3. Stabilita ziskovosti. Společnost by měla vykazovat kladný výsledek hospodaření ve všech minulých 10 letech. 4.Dividendové výplaty. Společnost by měla mít alespoň 20 letou historii nepřerušených výplat dividend. Graham se dokonce zmiňuje o tom, že investor se může omezit při výběru akcií na toto kritérium. 5. Růst zisku (na akcii). Růst zisku na akcii (EPS) by se měl zvýšit během posledních 10 let minimálně o 33%. Graham vypočítá růst zisku z průměru zisku za první 3 období a za 3 poslední období z 10 let. 6. Nízká hodnota poměru P/E. Cena akcie by měla odpovídat nejvýše patnáctinásobku zisku na akcii za poslední tři roky. Důležité je si všimnout, že Graham zde uvádí průměr P/E za 3 roky, stejně jako u předchozího kritéria. Tříleté období používá proto, aby se co nejvíce vyhnul náhodným výkyvům a byl co nejpřesnější. 7. Nízká hodnota poměru cena akcie k majetku na akcii. Poslední ze sedmi kritérií se zaměřuje na poměr P/B, nebo-li cena akcie/účetní hodnota akcie. Poměr by neměl být vyšší než 1,5. Graham však toleruje i vyšší poměr za předpokladu, pokud bude součin hodnot P/E a P/B nižší než 22,5, například pokud bude P/E 9, P/B může být 2.5 a podobně.11 Přísnost kritérií potvrzuje fakt, že podle nich by nebyly vhodnými investicemi ani takové firmy jako Coca Cola nebo McDonalds. V nedávné době se testovala výnosnost akciového 11
Kritéria můžeme najít v knize: Benjamin Graham, Inteligentní investor, Vyd. 1., Praha, GRADA Publishing, a.s. (2009), s. 299-300
25
portfolia vybraného podle Grahamových kritérií po dobu delší než 10 let. Někteří investoři tvrdí, že v dnešní době již nelze podle těchto kritérií investovat. I Waren Buffett si upravil investiční strategii s odůvodněním, podle kterého šlo Grahamova kritérie uplatnit naposledy v 70. letech. Přesto v posledních letech byly opakovaně dělány pokusy, kdy se vybíraly akcie podle Grahamových kritérií a daná strategie se ukázala stále úspěšná a stále i nyní se umisťuje na předních příčkách výkonnosti portfolia mezi různými investičními strategiemi. My si můžeme vyzkoušet aplikovat test Grahamových kritérií na index Dow Jones v současné době a ukážeme si ho později v této práci. Kromě kritérií pro výběr akcií pro opatrného investora, Graham sestavil kritéria pro podnikavého investora. Zde, pro výběr akcií do portfolia pro podnikavého investora, Graham měl několik způsobů. Jedním z nich byla i obdobná verze jeho kritérií uplatňujících pro opatrného investora. Kritéria pro podnikavého investora jsou nastavena méně přísně, aby je splňovaly i akcie, které by mohly přinést vyšší výnosy, než v případě výběru pro opatrného investora. Avšak zde existuje vyšší riziko. Sestávají z šesti až sedmi kritérií: 1. Finanční zdraví: běžná likvidita větší než 1,5 a u průmyslových podniků nesmí být zadlužení vyšší než 110% čistých oběžných aktiv. 2. Stabilita zisků: společnost nesmí během posledních 5 let vykázat ztrátu. 3. Dividendové výplaty: společnost vyplácí alespoň nějakou dividendu 4. Růst zisku: zisk za loňský rok by měl být vyšší než zisk za rok předchozí 5. Cena: menší než 120% čistých hmotných aktiv.12 Výše zmíněným kritériím předcházel filtr v podobě aktuálního poměru P/E, kdy se akcie společnosti musely obchodovat při aktuálním P/E nižším než 9. Za zmínku stojí i jeho sedmé kritérium. Tím je ratingové ohodnocení společností vycházející z průvodce akcií vydávaným ratingovou agenturou Standard & Poor´s. Graham bere v úvahu pouze společnosti s ratingem minimálně průměrným, tedy BBB+, avšak lépe, pokud ho mají vyšší. Daná strategie doplněná o rating měla v Grahamově investování úspěch v dlouhodobém období a akcie společností s vyšším ratingem obvykle byly méně náchylné na volatilitu trhu. Nesmíme zapomenout, že Graham pro podnikavého investora doporučuje kromě velkých společností i ostatní menší společnosti a tím dává pro prostor hledání vhodných kandidátů mezi několika tisíci akciovými tituly.
12
Kritéria můžeme najít v knize: Benjamin Graham, Inteligentní investor, Vyd. 1., Praha, GRADA Publishing, a.s. (2009), s. 329-330
26
Výše zmíněná strategie pro podnikavého investora však nebyla jediná, kterou Graham používal. Během jeho investičního života dělal nespočet různých pokusů mnoha variant. Mnoho z nich se ukázalo jako neefektivních a nedokázal při nich dosáhnout ani průměrných výsledků. Bylo tu i však několik strategií, které přinesly Grahamovi a Newmanovi úspěch. Bylo to například, kdy kupovaly akcie společností, k nimž náležely hotovostní výplaty z likvidace majetku společností nebo arbitráže. Oblíbené měl Graham nakupování akcií za ceny nižší, než byla hodnota čistých oběžných aktiv majetku společnosti. Zmíněný způsob nazýval nakupování akcií za babku. Tento přístup se Grahamovi vyplácel po desítky let. Graham touto strategií vlastně nakupoval akcie firem, kdy přitom za každý reálný dolar hodnoty společnosti zaplatil například šedesát centů. Strategii Inteligentního spekulanta doporučuje Graham pro zkušenější investory, ale nedoporučuje ji pro začátečníky a laiky, kteří chtějí mít peníze umístěny v akciích a dluhopisech. Graham podporuje větší diverzifikaci portfolia na 10 až 30 akcií společností v portfoliu z důvodu snížení rizika. Pro malého investora může být 30 akcií v portfoliu příliš velké sousto, ale zkušenější investor, pokud se bude řídit Grahamovou strategií, může portfolio o větším počtu akcií řídit. Avšak pokud se přeci jen někdo rozhodne investovat podle Grahama, měl by si uvědomit a brát na vědomí několik faktů. Grahamův investiční přístup jako takový lze aplikovat, ale v dnešní době musíme počítat s některými odlišnostmi. Graham působil na finančních trzích desítky let a v jeho době se rozvíjela jiná odvětví než dnes. Graham, a to můžeme lehce vyčíst i z jeho kritérií, zaměřoval svá kritéria na průmyslové podniky, finanční podniky a podniky veřejných služeb. V minulých letech, až desetiletí však můžeme sledovat vzestup a popularitu jiných odvětví, jako jsou technologie, služby, zdravotnictví. Zde musíme dávat pozor, protože u zmíněných odvětví musíme používat jinou metodologii výběru, než kterou využíval Graham. Dokonalým případem, kdo podporoval Grahamovy myšlenky a dokázal si je upravit ve svůj prospěch za zvýšením výnosnosti je Warren Buffett. Pokud však zůstaneme u základních Grahamových myšlenek, tak ty zůstávají nezměněny a platí neustále.
2.2. Philip Arthur Fisher Vedle Benjamina Grahama je Philip Fisher dalším proslulým hodnotovorůstovým investorem. Fisher se narodil v roce 1907 a zajímavostí je, že jeho předci pocházeli z oblasti Německa a Česka. Fisher začal s investováním v roce 1928 a stejně jako Graham, úspěšně předpověděl 27
velký krach na burze v roce 1929 a i bohužel stejně jako Graham se nechal unést davovou hysterií a propadl investiční horečce. Jeho portfolio se hluboce propadlo do červeného a musel začínat prakticky od nuly. V roce 1932 založil svoji vlastní investiční společnost Fisher & Co. Svoji knihu, Common Stocks and Uncommon Profits napsal v roce 1957. Z knihy se stal bestseller. Fisher se po pádu trhu v roce 1929 snažil rychle smazat ztráty a několik let na to založil investiční společnost. Neměl však žádné klienty, avšak nakonec se mu podařilo sehnat osm klientů, kteří mu byli ochotni svěřit své prostředky. Ti později, jak s potěšením zjistili, udělali výborné rozhodnutí. Fisherův investiční přístup je oproti Grahamovi, více agresivnější a vyžaduje podle mého názoru i více času. Některé části Fisherova způsobu investování jsou pro běžného investora skoro nepoužitelné a někdy je jeho styl skoro na hranici „insider tradingu.13“ Jeho investiční přístup se zaměřuje na firmy s vysokým růstovým potencionálem po dlouhé časové období. Firmy musejí mít nadprůměrné výsledky a rozděluje je na společnosti, které mají štěstí a schopnosti a druhá skupina jsou ty, který mají stěstí a jsou schopné. V době 50. let uvádí za příklad společnost se štěstím a schopnostmi The Aluminum Company of America (ALCOA), která měla v té době výhodu nad konkurencí a objevovala nové trhy. Společnost mající štěstí a je schopná je Fisherem považován E. I. Du Pont de Nemours. Du Pont byla nejdříve firmou vyrábějící střelný prach, ale dokázala jít s dobou a změnila se na chemickou společnost. Zajímá se například o to, zda je např. schopnost firmy udržovat marže na správných úrovních a jít s dobou, aby firmy nikde nezaostala oproti konkurenci a sama byla schopna ochránit svoji ziskovost. Zohledňuje i plánování a schopnost pro investice a zisk v dlouhém období a ignoruje firmy pouze s krátkým horizontem ziskovosti. Jako dlouhý horizont používá období 10 až 25 let a nazývá ho Bonanza investment. Oproti jiným hodnotovorůstovým investorům, se Fisher nebojí nakupovat akcie i s vyšším P/E, avšak pouze tehdy, pokud je daná hodnota podložená dalším prostorem pro vysoký růst v budoucnu. Fischer orientoval svůj přístup hodně se zaměřením na kvalitu managementu společnosti. Sám osobně strávil mnoho času objížděním různých podniků a strávil hodiny a hodiny s pohovory mnoha managerů všemožných společností. Upřednostňoval společnosti, kde se manageři zaostávali ve vývoji a pokračovaly s obměnou produktů a plány dalšího růstu. Naopak se vyvaroval společnostem těžícím z aktuálního růstu a bez ambicí nebo zapomněním na růst budoucí. Kvalitu managementu hodnotil i podle schopností 13
Insider trading- nezákonné obchodování na základě získaných interních informací o důležitých událostech společnosti dříve, než je informace oficiálně zveřejněna
28
minimalizovat náklady a poctivostí účetních výkazů. Varoval před společnostmi, kde vedení neříkalo akcionářům pravdu o hospodaření firmy a jejím vývoji na trhu a zatajovalo nebo zkreslovalo špatné informace. Fisher doporučuje akcie nakupovat v době propadů trhu nebo v době, kdy jsme si skutečně firmou jisti a společnost doposud nedosáhla velké známosti a popularity nebo je u ní stále velký předpoklad pro dlouhý vysoký růst. Pro prodej uvádí, že důvodů je mnoho, ale podle něj existují skutečně jen tři důvody prodeje: 1. Pokud uděláme chybu při koupi a následně to zjistíme, 2. Společnost již nesplňuje očekávání a nemá předpoklady pro další vysoký růst a 3. Prodej za účelem investice do lepší příležitosti. Třetí možnost považuje za málo častou a velmi ojedinělou. Fisher i radí jakým věcem se má investor vyvarovat, jako jsou bezhlavě následovat dav investorů, když nakupují nebo prodávají. Nekupovat začínající společnosti, protože nemají žádnou historii a stejně jako je jejich rychlý nástup na trh, může být jejich konec. Zcela odmítá stanovování pevné ceny, za kterou má investor koupit společnost například 15⅜ a podobně. Desetiny v ceně zcela zamítá a vysvětluje to tím, pokud chceme koupit akcie konkrétní firmy, věříme v její růst a plánujeme je držet po dlouhou dobu, pak nějaké desetiny v ceně nehrají roli. Připomíná investorům, aby nezapomínali a nebáli se nakupovat akcie kvalitních firem i na mimoburzovních trzích. Ke stanovení pevné ceny k nákupu přidává ještě jeden fakt. Pokud chce někdo nakoupit akcii za danou cenu, nižší než je současná cena akcie, nemá jistotu, že cena akcie někdy spadne na požadovanou hodnotu a pokyn nemusí být nikdy uskutečněn, protože ceny akcií kvalitní a rychle rostoucí firmy mohou růst rychle do výšin a jejich růst nemusí zastavit ani pád trhu. Fisher dává přednost velmi malé diverzifikaci portfolia. Sám měl vždy v portfoliu málo akciových titulů, většina z nich byly velkolepé investice. Lze jmenovat například investice do firem Motorola a Texas Instruments. Malé technologické firmy, avšak později se z nich staly velké americké společnosti. Cena akcií Motoroly se dokonce v roce 1974 za jediný den zvedla ze 48 na 60 dolarů za akcii, nebo-li o 25%. Zde Fisher poukazuje na odlišnost vývoje jeho dvou investic. Když nakoupil Texas Instruments, akcie po chvilce od nákupu začaly stoupat do výšin. U Motoroly musel Fisher dlouho čekat a čelit psychologickému tlaku, aby akcie neprodával, když se dostaly i pod hodnoty jeho nákupu. Po letech však akcie skokově zvýšily svojí cenu. Podobně se mu podařilo investovat do Dow Chemical company po 2. Světové válce, když očekával rozvoj chemického průmyslu. Dané investice jsou jen důkazem jeho 29
prozíravosti a schopností získat informace, jaké odvětví bude růstové a jaká firma v něm bude ta vítězná.
2.3. John Neff John Neff je příkladem velmi úspěšného hodnotovorůstového investora, který vedl investiční fond. Neff se dostal do čela Windsor Fundu po dobu 31 let (1964-95). Jeho výkonnost během celé doby, kdy ve fondu působil, byla v průměru ročně o 3,5 % vyšší než výnos indexu S&P 500. Výsledek lze považovat za působiví oproti průměrnému výnosu fondů, které byly pod výnosností S&P 500. Windsor Fund pod Neffem překonal index v 25 letech z 31. Neffův investiční přístup se zaměřoval na aktuálně podhodnocené akcie s nízkým P/E, které trh momentálně neprávem uvrhl v nepřízeň. Investice vyhledával pomocí výpočtů, které ospravedlňovaly jejich nákup a byly podloženy fundamentálními kritérii. Na rozdíl od Buffetta, Lynche, Grahama a dalších, Neff obvykle držel akcie kratší dobu cca. 2 roky a byl spokojen s výnosy okolo 50-100 %, přesto se nebránil držet akcie i delší dobu. Po celou dobu, kdy vedl fond, tak se v něm snažil držet malý počet akcií a udržovat nízké transakční náklady, nebo-li nakupoval a prodával akcie po zvážení a nepodléhal každodennímu obchodování. Akcie vybírané do jeho portfolia měly obvykle hodnotu P/E 40-60 % pod hodnotou trhu. Zároveň musela společnost vykazovat dlouhodobý udržitelný historický růst zisku. Neff stanovil růst zisku 7 až 20 %. Vyšší růst nepovažoval za dlouhodobě udržitelný. Společnost musela mít silnou pozici na trhu ve svém odvětví a mít předpoklady pro další růst. Za důležité ukazatele Neff považuje výnosnost vlastního kapitálu (ROE) a cash flow. ROE považuje za schopnost managementu produkovat zisk z prostředků od akcionářů. U cash flow se zaměřuje na volné (free) cash flow, které lze využít k dalšímu růstu a prosperitě společnosti. Společnosti s vysokým cash-flow můžeme najít v odvětvích, kde není potřeba vynakládat vysoké náklady na údržbu a investice do obnovy výrobních linek. Neff dával přednost nákupu akciím s vyšším dividendovým výnosem, které byly častěji podhodnocené než tzv. růstové akcie s nízkým dividendovým výnosem. Neff se vyhýbal nákupu technologických akcií, které považoval za rizikové, protože by neobstály v jeho analýze. Oblíbený byl u něho nákup akcií, které se ocitly v nějaké krátkodobé krizi a trh je zavrhl. Za vhodné příležitosti považoval malé společnosti, které se obtížně klasifikovaly a bylo obtížné posoudit, do jakého odvětví patří. Pokud společnost měnila odvětví a zároveň splňovala 30
Neffovi požadavky, byla to skvělá investice k nákupu, protože lidé na Wall Street obvykle takové společnosti přehlíželi. Neff podobně jako většina hodnotovorůstových investorů je proti investicím do technologických akcií. Neff byl zastáncem nízké diverzifikace portfolia a v samotném fondu se snažil vždy držet pouze několik desítek firem. Jednou z Neffových investičních rovnic je výpočet poměru celkového výnosu a P/E. Pokud Neffa zaujala nějaká akcie a považoval ji za podhodnocenou, aplikoval následující výpočet. Součet růstu zisku a dividendového výnosu vydělil P/E. Danou hodnotu porovnával s historickými hodnotami indexu S & P 500, kterou vypočítal zmíněným vzorcem.
2.4. Peter Lynch Peter Lynch je znám jako nejúspěšnější investor, který kdy vedl investiční fond. Po dobu 13 let, od roku 1977 do roku 1990, spravoval fond Fidelity Magellan. Za dobu jeho vedení, každý investovaný 1 US dolar na počátku období, znamenal výnos po 13 letech neuvěřitelných 28 US dolarů14! Po opuštění fondu se již Lynch profesionálně investování nevěnoval a spravuje pouze rodinný fond. Sám je autorem několika populárních knih Learn to Earn, Beating the Street a hlavně bestselleru One Up On Wall Street, kde popisuje svůj způsob vybírání akcií a roztřídění akcií do 6 skupin. Zajímavé je zejména označení pro akcie s vysokým ziskem a určitou konkurenční výhodou, které Lynch nazýval „Niche stocks“ neboli nikové akcie. Jako dobrý příklad uváděl, že bude raději vlastnit štěrkovnu v Brooklynu, která je jediná v dané oblasti, než podnik potýkající se s vysokou konkurencí trhu. Dalším oblíbeným výrazem Petera Lynche byl tzv. bagger. Označoval jím akcie, které dosáhly několikanásobného zhodnocení např. 3-bagger, 10-bagger,… Pro běžného malého investora či laika Lynch doporučuje 2 základní věci při výběru akcií: 1. Investujte do společností, kterým rozumíte a používáte jejich výrobky nebo služby a 2. vybrané Vámi společnosti musí mít silnou finanční rozvahu. Mnoho lidí se řídí bodem 1, ale zapomíná na bod 2. Lynchův výběr akcií je závislý na několika podmínkách, které firma musí splňovat. Čím více jeho podmínek daná společnost splňuje, tím lépe. Lynch rozděluje společnosti do 6 skupin: slow growers, stalwards, fast growers, cyclicals, turnarounds a asset playes15.
14
Údaj je z knihy: Peter Lynch, One up on Wall Street LYNCH, Peter; ROTHCHILD, John. One Up on Wall Street. Vyd. 1. Rockefeller Center, New York, United States of America: SIMON & SCHUSTER PAPERBACKS. 1989. S.110-127 15
31
1. Skupinu nazývá „slow growers,“ obvykle velké nepopulární společnosti, které dříve byly v rychle rostoucích odvětví a postupem času se z nich staly pomalu rostoucí firmy. Typickým příkladem je sektor Utilit nebo-li sektor veřejných služeb, které bylo rychle rostoucí odvětví 50. let 20. století a později se stalo odvětvím s pomalým růstem. Jako příklad můžeme uvézt společnost Duke Energy Corporation (DUK), pomalu rostoucí společnost, terá vyplácí pravidelně dividendu s vysokým dividendovým poměrem a pravidelně ji navyšuje. Signálem pro prodej tohoto typu akcií je, pokud společnost začne snižovat procentuální nárůst dividend, a nebo přeruší jejich vyplácení. 2. skupinu Lynch označuje jako „stalwarts.“ Lze ji charakterizovat jako velké stabilní společnosti, rostoucí rychleji než slow growers. Růst se pohybuje standardně okolo 10% ročně po dlouhou dobu. Jsou to např. společnosti Coca Cola (KO), Bristol Myers (BMY), Procter & Gamble (PG) apod. Dané společnosti se ještě více stávají hodnotnějšími v období krizí, protože jsou více odolné proti výkyvům trhu. Nebezpečí a doporučení prodat připadá v případě, kdy daná společnost má výrazně vyšší poměr P/E než je průměr odvětví, pak hrozí, že je akcie příliš nadhodnocená a její cena se propadne. 3. kategorií jsou „fast growers“, Lynchova oblíbená kategorie. Jsou to rychle rostoucí společnosti s udržitelným tempem růstu okolo 20% ročně. Dané společnosti musí splňovat určitá kritéria, která splňují podmínky pro růst. Jsou to obvykle menší společnosti, které mají potenciál pronikat na další trhy, plně se rozvíjet a mít nějakou konkurenční výhodu tzv. niku. Fast growers jsou v portfoliu důležité, protože právě ty mohou přinést několikanásobná zhodnocení. Jako příklad z minulosti můžeme dát společnost Wal-Mart (WMT). Pokud byste ji nakoupili, když měla pouze pár poboček a než plně expandovala, měli byste dnes obrovské jmění. Z fast groweru se může časem stát stalward nebo slow grower. Proto pokud začne růst výrazně zpomalovat, Lynch doporučuje její prodej. 4. Kategorie „cyclicals,“ nebo-li cyklické společnosti. Jsou to společnosti, pro které jsou typické hospodářské cykly, kdy prudké růsty střídají prudké propady. Za příklad lze uvádět automobilový průmysl např. automobilka Ford Motor Company (F), kde můžeme vidět několik roků růstu následovaných několika lety silného propadu. Lynch nakupoval akcie společností v období propadu a prodával v období rozpínání. U cyclicals existuje velmi vysoké riziko, kterému se investor vyskytuje. Musí správně odhadnout, kdy společnost dosahuje dna a kdy vrcholu. Při nákupu v období propadu musí investor vybrat společnost, aby skutečně přežila „špatné období,“ to vyžaduje studovat rozvahu, výkaz zisku a ztráty 32
společnosti. Zajímavé je sledovat ukazatel cash per share, nebo-li kolik hotovosti má společnost na akcii. Pokud je hodnota uspokojivá, Lynch považuje investici za bezpečnou. 5. „turnarounds,“ společnosti, u kterých se očekává oživení. Jsou to společnosti, které se ocitly na vrcholu, z něho spadly až na pokraj a čeká se, že se znova dostanou zpět na vrchol. Investice do turnarounds je vysoce riziková, ale může vynést vysoké výnosy. Příklad současnosti lze např. označit společnost Nokia (NOK), která se propadla z vrcholu a zisků do ztráty a nyní se u ní očekává oživení. Otázkou je, zda skutečně přijde. To je nejvyšší riziko a také již spekulace. 6. a poslední skupina jsou „asset playes,“ společnosti prodávající se pod hodnotou svých aktiv. Jedná se často o kvalitní společnosti, které díky krizi odvětví svezly na špatné vlně a prodávají se na trhu na „směšnou cenu.“ Tento typ akcií můžeme najít v jakékoliv době několik a v období propadů trhu se příležitost najít nějaký vhodný asset playes zvětšuje. Při výběru akcií, Lynch používal svůj vlastní přístup, který mu pomáhal vybírat akcie se slibnými výnosy. Vyhledával akcie, které měly obyčejný nebo dokonce nudný název a ještě lépe, pokud daná společnost dělala něco nudného a nevábného, co „Wall Street“ přehlíželo. Lynchovým známým citátem je: „ Raději bych vlastnil štěrkovnu v Brooklynu, která je jediná v dané lokalitě a může si určovat ceny, než nějakou světově známou společnost, která se musí potýkat s vysokou konkurencí.“ Dalšími indikátory pro výběr akcií bylo oddělení se společnosti od své mateřské společnosti tzv. Spin-off. Preferoval i akcie společností s nízkým procentuálním vlastněním institucionálních vlastníků a malým zájmem analytiků. Rostoucí firma v klesajícím odvětví nebo v již výše zmíněném nevábném odvětví. Lynch našel skvělé investice např. v pohřebních službách, kde nakoupil akcie společnosti Service Corporation International16 (SCI), která postupně ovládla desítky krematorií a hřbitovů. Další investici vyhledal v sektoru komunálních odpadů. Zde vyzdvihuje důležitou roli mafie. Mafie podle Lynche ovládá business okolo odpadů a nikdy si nenechá utéct zisky, proto je to skvělá příležitost. Lynchovou skvělou investicí v oblasti odpadů se stala společnost Waste Management (WM). Lynch preferoval i investice do firem, jejichž výrobky lidé potřebovali k běžnému životu. Důležitým znakem pro výběr akcií bylo, pokud vrcholní manažeři nakupovali vlastní akcie. Pokud nějaký vrcholný manažer společnosti nakoupil akcie,
16
Service Corporation International je největší společností ve Spojených státech amerických se zaměřením na pohřební služby
33
nehrozilo podle Lynche, že společnost do půl roku zbankrotuje. Zpětný odkup akcií Lynch považuje za další důležitý znak, jak odměnit akcionáře. Lynchovi se díky jeho investiční strategii podařilo mnoho úspěšných investicí, avšak asi za nejlepší investici lze považovat nákup akcií firmy La Quinta Motors, společnosti provozující motoresty ve spojených státech. Lynch se začal o společnost zajímat a vydal se vyzkoušet motely osobně. Navštívil i vedení společnosti. Zajímal se o konkurenční výhodu firmy a zjistil, ze se zaměřuje na určitou klientelu. K tomu společnost stavěla motely s menšími pokoji než konkurence a nezaváděla společné prostory. Tím snižovala náklady na provoz a výstavbu na jedné straně. Na druhou stranu mohla společnost snížit ceny pokojů a přitom mít vysoké zisky. Lynch neváhal a nakoupil akcie dané společnosti, které se mu mnohonásobně zhodnotily. Lynch doporučuje 2 období, kdy je dobré nakupovat akcie. První je období konce kalendářního roku říjen až prosinec, kdy obvykle ceny akcií klesají z důvodu, že instituce prodávají své akcie. Druhé období je v době krizí a náhlých propadů, kdy panika investorů srazí trh na kolena a zlevní i akcie kvalitních firem. Prodej akcií Lynch doporučuje, pokud se zhoršují fundamenty společnosti, kterou vlastníme, nebo pokud společnost nesplnila naše očekávání růstu. Zde však Lynch doporučuje trpělivost, protože mnoho jeho investic se začalo vyplácet až ve 3. roce držení, proto doporučuje držení akcií minimálně po dobu 3 let. Zdůrazňuje zde vysokou míru trpělivosti. Ne každý dokáže 3 roky čekat, jestli se investice vyplatí. Společnost doporučuje i v případě jejího vysokého P/E vůči ostatním konkurentům z odvětví. Přestože Lynch vedl velký investiční fond, který měl ve správě stovky akcií různých společností, pro malého investora doporučuje držet v portfoliu 4-8, nejvýše 12 společností. To je podle něj dostačující počet pro malého investora, aby důkladně mohl analyzovat a spravovat své investice. Zdůrazňuje i výhodu pro malé investory v podobě investování do malých společností dřív, než je objeví trh. Lynch se zabývá a zdůrazňuje nejhybnější úvahy investorů při nákupu, držení a prodeji akcií. Mezi největší chyby považuje myšlenku, pokud se cena akcie propadla příliš, nemůže se již propadnout ještě níže. Jako příklad udává akcie firmy Polaroid a jejich propad z hodnot 143 USD za akcii na 14 USD za akcii. Můžeme však najít mnoho dalších příkladů např. Kodak apod. Opačným příkladem je, když se investor domnívá, že cena akcie je již příliš vysoká a nemůže dále růst a přesto cena akcií firmy dále roste na základě fundamentálních hodnot např. Philip Morris apod. Uvedeme si i příklad, kdy lidé nakoupí akcie firem při ceně v řádech 34
několika málo dolarů např. při ceně 2 nebo 3 USD za akcii s názorem, co mohou ztratit, když cena je tak nízko. Odpověď je jednoduchá, 2 nebo 3 USD za každou nakoupenou akcii a tedy 100 % investice. Zmíněné příklady jsou jen některými, které dělají investoři podle Petera Lynche. Díky mnoho radám, které Lynch popisuje ve svých knihách a doprovázené i konkrétními příklady investic s mnohonásobným zhodnocením si může snad každý hodnotovorůstový investor najít vhodný způsob výběrů akcií. Pokud budeme brát v úvahu, že investování podle Grahama je v některých ohledech nereálné a nevyhovuje nám, můžeme použít investiční styl Petera Lynche nebo Warena Buffetta. Buffett však na rozdíl od Lynche žádnou knihu oficiálně nevydal a zveřejňuje pouze své výroční zprávy společnosti Berkshire Hathaway. Oproti Buffettovi, Lynch umožňuje i málo zkušeným investorům nebo zájemcům o investování pochopit vše od základních prvků investování po složitější analýzy výběru akcií do svého portfolia. Pokud se budeme řídit jeho způsobem investování a rozdělením akcií do šesti skupin zmíněných výše, můžeme se v klidu zaměřit jen na některou skupinu nebo skupiny např. na fast growers, nebo-li rychle rostoucí společnosti a najít vhodné firmy, které jsou malé a doposud neobjevené velkými institucionálními investory. Zaměření na malé rychle rostoucí firmy je jednou z předností z Lynchova investičního směru a rad pro malé investory. Kdybychom se řídili Buffettem nebo Grahamem, tak ti obvykle ve svých radách doporučují velké stabilní společnosti na předních pozicích ve svých odvětvích. Pokud ale budeme využívat Lynchův přístup, umožní nám to najít společnosti mající teprve malou základnu např. obchodní síť s několika obchody, malou regionální banku s potencionálem expanze, společnost rychlého občerstvení s plány na rozšíření do zahraničí apod. Investor však musí počítat s rizikem, že ne vždy je expanze podniku úspěšná, ale pokud se vydaří a investor má podíl v podniku od počátku, pak výnosy jsou neuvěřitelné. Pokud bychom například investovali do společnosti McDonald´s v roce 1965, kdy se začala obchodovat na burze a nakoupili 100 jejích akcií za celkovou sumu 2.250 $, vlastnili bychom dnes 74.360 kusů akcií společnosti o hodnotě 7,3 mil. $!17 Jako druhý příklad si uvedeme společnost WalMart Stores. Firma vstoupila na burzu v roce 1969. Při investici do 100 ks akcií za celkovou částku 1.650 $ bychom získaly do dnešních dnů 204.800 kusů akcií o hodnotě 14,1 mil $! Podobných příkladů najdeme celou řadu a jsou důkazem, pokud najdeme malou rychle
17
Údaj z oficiálních stránek společnosti Mcdonald´s : http://www.aboutmcdonalds.com/mcd/investors/stock_information/investment_calculator.html
35
rozvíjející se firmu se silnou finanční strukturou, můžeme držením jejích akcií docílit výborných výsledků, aniž bychom na počátku potřebovali vysoké částky. Za kvalitami Petera Lynche stojí i fakt, že nikdy před, ani po jeho působení ve vedení správy fondu Magellan, byla výkonnost fondu podprůměrná.
2.5. Jim Rogers Investora Jima Rogerse sice nemůžeme považovat za klasického hodnotovorůstového investora, protože ho můžeme řadit i mezi spekulanty vedle George Sorose, přesto jeho investování na čínském trhu lze považovat za hodnotovorůstové. Sám Rogers se Sorosem spolupracoval a jejich vzájemná spolupráce vyústila k vysokému výnosu jejich fondu a Rogers si mohl v 37 letech odejít do důchodu, přesto nadále investuje. Rogers se jako jeden z prvních zahraničních investorů dostal v 80. a 90. letech na čínský akciový trh. Bylo to teprve v počátcích tamního akciového trhu a z počátku neexistovaly klasické burzy, tak jak je známe, ale obchodovalo se s akciemi na ulicích ve stáncích. Rogers uvádí, že zde poprvé nakoupil akcie čínských firem. Později vznikly dvě hlavní čínské burzy v Šanghaji a v Šen Čenu. Díky rychlému růstu Číny, na který Rogers sázel, se jeho investice mnohonásobně zhodnotily. Při investování v Číně Rogers poukazuje na jednotlivé faktory v jednotlivých odvětví, kterými ospravedlňuje investice. Můžeme si přiblížit několik příkladů z několika odvětví. Čína stát s jednou z největších armád světa, proto se nám zde logicky nabízí investice do zbrojního průmyslu. Rogers investoval např. do firem Jiangnan Heavy Industry Co., Ltd., která se podílí na výstavbě letadlové lodi nebo Sichuan Chengfa Aero Science a Technology Co., Ltd. Vyrábějící součástky do armádních letadel. Jsou tu však i další odvětví. Lákavým je investování do vody. Pitná voda při vysoké čínské populaci je nedostatkovým zbožím. Když přidáme se zvětšující plochu pouště v Číně, dostává se Čína stále do větších problémů s nedostatkem vody. Investování do byznysu s vodou je proto velkým lákadlem, obzvlášť, když vypadá, že Čína sama nebude schopna zabezpečit dodávky vody a vodu bude muset dovážet. Z dalších odvětvích lze jmenovat infrastrukturu, ekologii, protože Čína produkuje vysoké množství škodlivých plynů a její města jsou vysoce zamořená, sám mohu vyprávět. Rogersovo investování v Číně je klasickou ukázkou jeho investičního stylu. Zaměřuje se především na rozvíjející trhy, kde doba kapitalismu teprve začíná. V poslední době označil jako vhodnou příležitost investování v Barmě.. Nutno dodat, investování do zemí třetího světa 36
můžeme hodnotit velice rizikově, protože stabilita systémů není zaručena. Nikdo neví, zda se zítra nestane nějaký převrat či revoluce a režim v zemi se změní. Známým a chronickým příkladem převratů je Thajsko, kde je obvyklé, že vláda vydrží u moci někdy jen několik měsíců. Rogers se nebojí investovat ani do komodit. To dokazuje jeho investicemi do zlata v minulosti.
2.6. Warren Buffett Warren Buffett je nejslavnějším, nejznámějším a i nejbohatším investorem všech dob. Jeho „jednoduchost a prostost“ výběru akcií zná snad každý, stejně jako jeho přezdívku „Oracle of Omaha,“ nebo-li věštec z Omahy. Již jako mladý měl sklony k podnikání. Prodával např. plechovky Coca Coly apod. V devatenácti letech měl již za sebou několik investic, avšak výkonnost jeho investic nebyla nijak oslnivá. Přečetl však svoji osudovou knihu Inteligentní investor od Benjamina Grahama. Tato kniha změnila Buffettovi jeho investiční myšlení a současně s tím i jeho život. Sám považuje svoji strategii jako kombinaci 2 strategií od 2 velmi úspěšných investorů a to z 85ti% Benjamina Grahama a 15% z Philipa Fishera. Díky osudu se dostal na ekonomickou školu- Columbijskou univerzitu, kde vyučoval nikdo jiný než Benjamin Graham. Buffett se stal Grahamovým žákem a jako jediný od něj získal známku 1+. Po škole se Buffett nabízel Grahamovi, aby mohl pracovat v jeho firmě Graham-Newman a dokonce i zadarmo. Graham však nabídku odmítl a zklamaný Buffett se vrátil zpět do Omahy. Zde investoval na vlastní pěst. Po čase se přece jen Graham uvolil a Buffetta přijal do své společnosti. Po Grahamově smrti společnost zanikla a Buffett se vrátil do Omahy, kde se snažil sehnat prostředky pro investování. Podařilo se mu přesvědčit své příbuzné a v roce 1956 vytvořil investiční fond. Počáteční velikost fondu byla 105.000 USD. Největším investorem do fondu byla Buffettova teta Alice s vkladem 35.000 USD. Buffet se vystavoval riziku, pokud investice nevyjdou, tak by byl v rodině zatracen. Nabízel však společníkům, že si bude brát provizi, avšak pouze pokud bude dosaženo výnosu. Pokud by bylo dosaženo ztráty, Buffett se zavazoval, že zůstane bez provize, dokud v následujících letech nevyrovná ušlé zisky. Buffettovi se však brzy naskytla skvělá investiční příležitost v podobě společnosti American Express, která se zapletla v roce 1963 do aféry kolem sójového oleje. Buffett neváhal investovat velkou část svého jmění, když se akcie propadly o 50%. Hodnota akcií se brzy 37
vrátily na původní úroveň a Buffett brzy zbohatl. American Express byla jedna z jeho prvních dvou velkých úspěchů. Druhým úspěchem byla investice do společnosti Disney v roce 1966, když se celá společnost nabízela na trhu pouze za 80 milionů dolarů. Buffett nakoupil významný podíl za 5 milionů USD a po roce ji prodal za 6 milionů USD. Bylo spočítáno, pokud by si svůj podíl v Disney tehdy ponechal, jeho podíl by byl v dnešní době ohodnocen na 1 miliardu USD. Nejvíce je Buffett spjat se svojí investicí do společnosti Berkshire Hathaway. Společnost byla původně textilním závodem, ale odvětví, kde byla silná konkurence a zlé časy, donutila Buffettův podnik předělat na pojišťovnu a investiční společnost, která vlastní vysoké podíly několika známých firem18. V roce 1965, kdy Buffett nakoupil akcie Berkshire Hathaway, byla účetní hodnota jejích akcií 19,65 USD. Hodnota se od roku 1965 do dnešních dnů několikaset krát zvýšila a pohubuje se okolo 180.000 USD. V roce 1973 provedl Buffett další vynikající obchod, když nakoupil 10% podíl za 10,6 milionů dolarů společnosti Washington Post. Nákup byl skvělou ukázkou, kdy trh výrazně podhodnotí společnost a ocenil ji celou pouze na 100 milionů dolarů. Podle Buffetta měl Washington Post v době jeho nákupu hodnotu odpovídající minimálně 400 milionů USD. Díky pozdějším zpětným odkupům akcií se Buffettův podíl navýšil na 18,2 % a hodnota podílu se zvýšila na 1.367 milionů dolarů. Buffettův investiční přístup můžeme brát za klasický příklad hotnotovorůstové metody investování. Nejprve vycházel čistě z Grahamových myšlenek, ale postupem času využil i přístup Fishera. Zjistil, že není vždy možné vycházet pouze z fundamentálních hodnot, ale je také nutné analyzovat konkurenceschopnost, kvalitu a růstový potenciál firmy spolu s kvalitou managemantu. Jeho typickým charakterem je nákup akcií za nízkou cenu, kdy trh danou společnost nabízí za „směšně levnou cenu“ a její držení po dlouhou dobu. Některým společnostem natolik věří a tvrdí o nich, že je nikdy neprodá. Jsou to společnosti Coca Cola, Washington Post nebo Procter & Gamble. Ve všech těchto společnost má Buffett významné podíly. I přestože Buffett svůj investiční styl nikdy oficiálně nezveřejnil, podle poznatků vybírá akcie společností podle následujících parametrů. Důležité údaje jsou pro něj ROE a ROA, která musejí dosahovat dlouhodobých průměrných hodnot vyšších než 12%. Další důležitými věcmi jsou trvanlivost produktů nebo služeb, které společnost nabízí, silná pozice
18
Velmi známou pojišťovnou, kterou Buffett získal se stala Geico. Původně už Graham projevoval velký zájem o Geico a Buffett ho později dotáhl do konce.
38
ve svém odvětví nebo-li tvz. Silná obchodní franšíza. Zadluženost podniku by neměla být vyšší než součet 5 ročních čistých zisků společnosti. Růst zisku by měl dosahovat stabilního růstu. Pokud lze cenu produktu navyšovat s inflací. Náklady na výrobu by měly být co nejnižší, není potřeba často nebo vůbec inovovat. Pokud Buffett nakoupí akcie určité společnosti, preferuje zpětný odkup akcií. Zpětným odkupem docílí snížení počtu akcií společnosti a navýšení svého podílu ve společnosti, aniž by musel investovat další peníze do nákupu akcií ke zvýšení podílu. Své investice vybírá podle čtyř okruhů. Prvním je zboží, které potřebujeme denně, např. pití od Coca Coly, cigarety od Philipa Morrise apod. Druhým okruhem jsou reklamy. Zde Buffett podporuje různé druhy reklamních společností od televizní až po billboardy. Třetím druhem jsou služby, které potřebujeme např. zpracování daňového přiznání od H & R Block, restaurace, kde si dáme jídlo např. Hamburger u McDonald´s nebo kuře u KFC, které patří společnosti Yum Brand´s vlastnící i restaurace Taco Bell a Pizza Hut. Poslední je skupina, jejíž výrobek si pořídíme alespoň jednou za život. Je to např. prodejna nábytku Nebraska Furniture Mart apod. Z výše uvedených druhů výběru vyplývá, že Warren Buffett nakupuje podíly ve firmách, jejichž zboží nebo služby musí využít snad skoro každý. Vychází z jednoduchého
uvažování,
aniž
by
hledal
nějaké
složitosti
ve
výběru.
Buffett své investice provádí rozvážně a nakupuje pouze, pokud vidí příležitost k vysokému růstu, proto se může stát, že je i několik let po sobě, kdy neuskuteční žádnou investici. Své investice pravidelně představuje ve výroční zprávě Berkshire Hathaway, kde zveřejňuje i seznam společností s největšími podíly. Zajímavý je i způsob výběru a rozhodování, pomocí, kterého vybírá své investice, hlavně, když vezmeme v úvahu dnešní technologickou dobu. Warren Buffett vybírá obvykle investice ve své kanceláři v Omaze v Nebrasce, ve které nemá žádný počítač a pouze jen starou televizi. Má zde však tištěnou podobu Moodyho investičních doporučení a výroční zprávy společností, o které jeví zájem. Ty jsou rovněž v tištěné podobě. Pokud má Warren o společnost zájem, bedlivě pročítá výroční zprávy společnosti v klidu ve své kanceláři, daleko od Wall Street. V současné době má podíly vyšší než 1 miliarda USD ve společnostech uvedených níže.
39
Tabulka č.1 Přehled největších pozic Warrena Buffetta a jeho Berkshire Hathaway v roce 2012 Počet akcií
Název společnosti
% podíl ve Náklady společnosti
nákup akcií
na Tržní cena
151.610.700
American Express Company
13,7
$ 1.287 mil.
$ 8.715 mil.
400.000.000
The Coca-Cola Company
8,9
1.299
14.500
24.123.911
ConocoPhillips
2,0
1.219
1.399
22.999.600
DIRECTV
3,8
1.057
1.154
68.115.484
International Bussiness Machines Corp.
6,0
11.680
13.048
28.415.250
Moody´s Corporation
12,7
287
1.430
20.668.118
Phillips 66
3,3
660
1.097
20.060.390
Munich Re
11,3
2.990
3.599
3.947.555
POSCO
5,1
768
1.295
52.477.678
The Procter & Gamble Company
1,9
336
3.563
25.848.838
Sanofi
2,0
2.073
2.438
415.510.889
Tesco plc
5,2
2.350
2.268
78.060.769
U.S. Bancorp
4,2
2.401
2.493
54.823.433
Wal-Mart Stores Inc.
1,6
2.837
3.741
456.170.061
Wells Fargo & Company
8,7
10.906
15.592
ostatní
7.646
11.330
Investice celkem
49.796
87.662
Zdroj: internetové stránky společnosti Berkshire Hathaway19 Tabulka nám jasně ukazuje, jak vysoké podíly má Buffettova Berkshire Hathaway v několika významných společnostech. O některých Buffettových investicích bylo již zmíněno, ale raději si je připomeneme. Společnost American Express poprvé Buffett nakoupil během aféry s oleji. Akcie však časem prodal s výnosem. V 90. letech Buffett znova investoval do American Express a nakoupil vysoký počet akcií, který mu zajistil 13 % podíl na společnosti. Během let hodnota akcií společnosti narostla a investice se podle údajů z tabulky zhodnotila šestinásobně. Investice do společnosti American Experss představuje jeden z příkladů typické Buffettovské investice. Jedná se o firmu s konkurenční výhodou a v odvětví s omezenou konkurencí. K tomu přidáme typ služby, kterou firma provozuje a je v dnešním světě téměř nezbytná. American Express má ve svém odvětví silnou pozici a za její konkurenty můžeme považovat pouze společnosti MasterCard a Visa, jejíž akcie má Buffett rovněž ve svém
19
Zdrojem je Buffettův dopis akcionářům za rok 2012: http://www.berkshirehathaway.com/letters/2012ltr.pdf
40
portfoliu. Pokud můžeme American Express považovat za jednu z jeho klasických investic, je nutné zmínit dvě jeho „srdeční investice“ představující mistrovský počin slavného investora. Společnost The Coca-Cola Company je Buffettovou nejoblíbenější investicí a sám osobně tvrdí, že ji nikdy neprodá. V současné době vlastní podíl v podobě 400 milionů akcií. Koupi podílu ve společnosti uskutečnil v době propadu trhu v roce 1987, kdy akcie Coca Coly výrazně klesly a nabídly se za přitažlivou cenu. Během 90. let akcie Coca Coly výrazně rostly a Buffett je prodal na vrcholu, kdy byly za příliš vysoké P/E a následně je znova nakoupil po té, co se akcie propadly na přijatelnou hodnotu. Buffettova Berkshire Hathaway je do dnešních dnů největším akcionářem Coca Coly s celkovým počtem 400.000 mil. Kusů a Buffett vždy prohlašuje, že akcie Coca Coly nikdy neprodá. Pokud se podíváme na Buffettovu investici do Coca Coly podrobněji zjistíme proč si jejích akcií natolik cenní. Coca Cola má, nebo lépe řečeno nemá konkurenci na trhu, pokud nebereme v úvahu Pepsi. Ovládá okolo 30 % celosvětových prodejů perlivých nealkoholických nápojů a má stále další možnosti rozšiřovat svoji expanzi na rozvíjející se trhy. Zde vidíme první významný faktorsilný podíl na trhu. Samotná značka a její hodnota spojená s úspěšnou reklamou je dalším faktorem. Nenapodobitelné chuti výrobků Coca Cola, Fanta, Cherry Cola a dalších udržují velký počet zákazníků. Zde je jedna zajímavost z historie. V 80. letech se Coca Cola pokoušela změnit přichuť do Coca Coly, ale na trhu neuspěla a její akcie zaznamenaly propad. Společnost však rychle reagovala a vrátila se k původní receptuře a od ní již neopustila. Další přednost Coca Coly je schopnost vyjednávání s odběrateli produktů. Coca Cola silnou vyjednávací pozici a např. v USA pokud chtějí prodejci prodávat výrobky od Coca Coly, nesmějí prodávat produkty od Pepsi a ve většině případů je známo, jak se rozhodnou. Důkazem mohou být řetězce rychlého občerstvení jako je McDonalds nebo KFC, které nabízejí Coca Colu. Když k tomu všemu přidáme stabilní růst zisků a silnou rozvahu společnosti, získáme hned několik konkurenčních výhod a Coca Cola se stává skutečným důkazem hodnotovorůstové firmy. Warren Buffett si hodnotu Coca Coly uvědomil již v dětství a mnoho let později, když měl dostatek prostředků, nakoupil silný podíl. Buffett však vlastnil i podíl v konkurenční PepsiCo. Bylo to v době, kdy obě značky vedly konkurenční boj v podobě agresivních reklam od Pepsi a zakládáním dceřiných stáčíren od Coca Coly. Konkurenční souboj stál obě firmy mnoho sil a vyčerpával jejich finanční zdroje, proto se rozhodl Buffett k zásahu a protože kromě vysokých podílů v obou firmách byl i členem představenstva, ukončil velkou rivalitu a směroval každou značku tak, aby dosáhla co
41
největších výnosů u obou firem. Pepsi upustilo od vysokých výdajů do agresivních reklam a Coca Cola se zbavila většiny dceřiných stáčíren, které byly ztrátové. Druhou slavnou a srdeční investici Warrena Buffetta můžeme považovat firmu Washington Post. V dětství si mimo jiné aktivity Warren přivydělával roznášením novin. Pochopil, že lidé rádi čtou denní tisk a podle zkušenosti z dětství, podobně jako u Coca Coly, investoval do nákupu společnosti Washington Post, tehdy malé společnosti. Firma, jejíž noviny měly příjmy z inzercí a silnou pozici v dané oblasti. Shodou několika příznivých okolností, vysokým podhodnocením ceny akcií a vysokým zpětným odkupům se Buffettovi podařilo levně nakoupit akcie za 11 milionů dolarů. Hodnota této částky se postupně rozrostla na neuvěřitelnou hodnotu 1.367 dolarů. Buffett se tedy nejen zabývá investováním do firem, ale snaží se i ovlivnit řízení a směřování firmy k nejvyšším možným ziskům. Obvykle ve firmách prosazuje pravidelné vyplácení dividend, ale hlavně se snaží ve firmách prosazovat zpětný odkup akcií. Zpětným odkupem akcií docílí Buffett zvýšení svého podílu ve firmě, aniž by musel investovat jediný cent na další nákup akcií firmy za účelem zvýšení podílu. Pokud se zaměříme na Buffettovy investice, zjistíme, že mnoho firem v jeho portfoliu provádí zpětný odkup svých akcií. Jako příklady Buffettových investic provádějících vysoké zpětné odkupy si uvedeme společnosti Conoco Phillips, IBM nebo American Express. Pokud se budeme bavit o Warrenu Buffettovi a jeho společnosti Berkshire Hathaway, nesmíme zapomenout na jeho přítele a společníka Charlese Mungera. Charles Munger je rovněž velmi úspěšným investorem. Na rozdíl od Buffetta je jeho povaha odlišná. Bývá považován za mrzouta, ale s Buffettem se na výročních zprávách Berkshire Hathaway vzájemně doplňují. Když spolu vybírají investice, vždy se však dokáží shodnout. U vztahu Buffetta a Mungera je zajímavé, že oba dva pocházejí z Omahy v Nebrasce. Munger dokonce pracoval v obchodě Bufettova dědečka, avšak společně se potkali až o mnoho let později a akcionářem Berkshire se stal Munger ve 2. polovině 70. let. Munger se řídí jako Buffett pravidlem nízké diverzifikace. Warren Buffett dokáže i v dnešní době (i přes jeho výroky, že není možné dnes dosahovat takových výnosů jako dříve) porážet spekulanty a celý trh. Překvapuje svět stále novými investicemi. V roce 2011 se výrazně odchýlil od svého pravidla nekupovat technologické akcie a zakoupil akcie firem Intel a IBM. Intel prodal po několika měsících s výrazným ziskem a IBM drží i nyní. Provedl i mnoho investic do společností zaměřující se na reklamu 42
jak v televizi, tak i v rádiích a tisku. Nakoupil i výrazný podíl v Bank of America. Naopak provedl i několik zajímavých prodejů. Prodal svůj část svého podílu v ropné společnosti ConocoPhilips. Překvapivě prodal i podíl ve farmaceutické společnosti Johnson & Johnson. Ve svých oblíbených firmách drží stále své pozice. Jsou firmy, které nazývá „velká čtyřka“: Coca Cola, American Express, Wells Fargo a IBM a v žádné ze čtveřice svých velkých společností by svůj podíl neprodal. Letošní rok Buffettova Berkshire Hathaway oznámila velkou transakci, kdy se rozhodla převzít potravinářského giganta firmu Heinz. Heinz je klasickou Buffettovskou investicí splňující jeho podmínky. Silná známá značka se známými výrobky mající konkurenční výhodu. Všichni asi znají kečupy a omáčky značky Heinz. Jako poslední investice Buffett udělal do ropného průmyslu a přímo do největší ropné společnosti na světě Exxon Mobil a do společnosti National Oilwell Varco, největšího výrobce vrtných souprav a věcí pro těžební společnosti.
2.7. Další úspěšní světoví investoři Kdybychom měli zde vypsat všechny další úspěšné investory, kromě investorů již uvedených výše, seznam by byl větší, než by se nám mohlo na první pohled zdát. Proto si zde alespoň uvedeme několik velice úspěšných investorů ze současnosti i z historie. Z klasických hodnotových investorů byli velice úspěšní Walter Schloss a Tony Knapp. Oba dva pracovali v Grahamově investiční společnosti a jejich kolegou byl i Warren Buffett. Oba dva i po vydání se každý svým směrem investování dokázali po dlouhý čas mít nadprůměrné výsledky. Někteří investoři zahrnují i více spekulativních prvků a podle Grahama bychom je mohli řadit mezi podnikavé investory. Zde si můžeme dát za příklad Davida Dremana nebo Andrého Kostolanyho, označovaného za mistra spekulace a částečně i George Sorose. Soros je označován za spekulanta, ale jeho známé velké kroky, jako jeho známý útok na Britskou libru na počátku 90. let, byl jen stěží pouhou spekulací. Náznaky na vývoj měnového kurzu Libry již napovídaly následný vývoj a Soros se nebál toho využít. Ze současných velikánů můžeme zmínit například Carla Icahna, který na příklad podíly ve společnostech Apple, Pepsi nebo Herbalife. Za posledním investorem, o kterém se zmíníme, se musíme vrátit do historie. Je jím John Rockefeller, asi nejbohatší člověk, co kdy žil. Rockefeller se stal na přelomu 19. a 20. století ropným magnátem, když skoupil skoro všechny konkurenční rafinérie. Ti konkurenti, kteří se koupit nenechali, byli poraženi v tvrdém konkurenčním boji. Rockefeller totiž pochopil, že bohatství ropy se neschovává v její těžbě, ale v rafinériích. Vytvořil největší 43
ropné impérium. To se přestávalo líbit vládě ve Washingtonu a ustanovila několik zákonů, které měly za následek rozdělení Rockefellerovy společnosti do více nezávislých společností. Rockefeller však postupem času získal kontrolu nad jednotlivými společnostmi a paradoxně se stal mocnějším, než před rozdělením jeho jediné společnosti. Z jeho společnosti vznikly všechny velké ropné společnosti současnosti jako jsou Exxon Mobil, Chevron nebo ConocoPhillips.
44
3. Vlastní investiční přístup a zkušenosti Nyní si v následující praktické kapitole ukážeme můj postup při výběru akcií do portfolia pomocí několika metod a ukážeme si příklady několika investic či aplikace strategií slavných investorů zmíněných v předešlé kapitole. Kromě příkladů investic slavných investorů si poodhalíme i některé mé investice z mého portfolia. U všech příkladů bude vysvětlen důvod jejich výběru a vývoj investic, které budou doprovázeny grafy nebo tabulkami znázorňující výběr či vývoj investic. Ještě, než si přiblížíme příklady investic, si dovoluji poznámku ohledně mého výběru akcií, že jsem vybíral investice podle znalostí a tipů, o kterých jsem se dočetl v knihách od zkušených investorů, které jsem si trochu poupravil, avšak při samotném výběru a nákupu akcií jsem se rozhodoval sám, jakou společnost nakoupím a nekopíroval nikoho jiného. Až při pozdějších kontrolách jsem zjistil, že v ten samý, či podobný čas, kdy jsem učinil některé své investice, jsem se dozvěděl, že stejný krok udělali i někteří velcí hráči. Podkapitoly uvedené níže nám postupně poodhalí různé příklady, nejprve slavných investorůaplikaci Grahamových kritérií pro opatrného investora na index Dow Jones v současné době, vybereme jednu slavnou Lynchovu investici a Buffettovu životní investici do Coca Coly. Po té si představíme moji metodu výběru akcií a představím několik svých investic v podobě společností McDonald´s, Moody´s, Nu Skin, Phillips 66, Nike a celkovou výnosnost mého portfolia.
3.1. Test Grahamových kritérií na Dow Jones Index Jako první si ukážeme aplikaci Grahamových kritérií na slavný Americký index Dow Jones Industrial Average představující 30 vybraných společností ze Spojených Států Amerických z různých odvětví. Index Dow Jones je důležitým ukazatelem výkonnosti trhu akcií nejen v Americe, ale i ve světě. Společnosti v něm vybrané, jsou pravidelně obmněňovány a z původního indexu Dow Jones do dnešní doby zůstala jen společnost General Electric. Aplikaci kritérií pro opatrného investora na index Dow Jones provedl a popsal sám Graham ve své době v roce 1971. Zde si stručně připomeneme tehdejší výsledek. Index jako celek kritérii obstál na samé horní hranici kritérií, avšak samotné společnosti indexu dopadly hůře. Prošlo pouze pět společností: American Can, AT & T., Anaconda, Shift a Woolworth. My si uděláme test v roce 2014 po hodnotách získaných po uzavření obchodování 14. Dubna. 45
Seznam 30 společností v indexu se oproti roku 1971 výrazně změnil. Zůstaly pouze společnosti Alcoa, AT &T, General Electric, DuPont a Procter & Gamble. K tomu můžeme připočíst Texaco, kterou nyní známe jako Chevron. U těchto společností budeme moci porovnat výsledky. Nyní začneme se samotným testováním. Společnosti umístíme jednotlivě pod sebe do tabulky, kde máme vodorovně uvedena sedm Grahamových kritérií pro opatrného investora. U každé společnosti je sedm rámečků, kde můžeme najít údaj ano, znamenající splnění kritéria, nebo ne, znamenající nesplnění. Tabulka je uvedena samostatně v příloze. První kritérium, dostatečná velikost, splňují všechny firmy v indexu i index samotný. Výsledek prvního kritéria se dal očekávat, ale při aplikaci druhého kritéria, běžná likvidita větší než 2, se již láme chleba a většina zástupců indexu již vypadává pro nesplnění tohoto kritéria. Zůstávají jen Cisco, Intel, Johnson & Johnson, Merck, Microsoft, Nike, Pfizer, Verizon a společnosti z finančního sektoru, kde se neudává běžná likvidita, American Express, Golman Sachs, JP Morgan, Travelers, Unitedhealth Group a Visa.. Při aplikaci kritéria kladné EPS za posledních 10 let, nikdo ze zbývajících nevypadává. Při čtvrtém kritériu, kterým je vyplácení pravidelné dividendy, vypadává Cisco a Visa. Páté kritérium, růst zisků o 33% za posledních 10%, nesplňují Goldman Sachs, Merck a Verizon. Šesté kritérium, průměrné P/E za psolední 3 roky nižší než 15, vyřazuje ze zbývajících společností American Express, Johnson & Johnson, Microsoft, Nika a Unitedhelath. Poslední kritérium vyřazuje i zbylé společnosti kromě JPMorgan a Travelers companies. Tyto dvě jediné společnosti obstály z indexu Dow Jones.20 Test jen potvrzuje přísnost kritérií a skutečně můžeme vidět, že mnoho kvalitních společností v testu neobstálo. Samotný index Dow Jones splňuje všechna kritéria až na cenu/účetní hodnotu, která je okolo 2,7. Nepomůže ani alternativní výpočet s pomocí P/E, kdy dostáváme výsledek přes 22,5. Podobný test by se dal aplikovat i na index S & P 500. V případě aplikace Grahamových kritérií na indexy je důležitý ukazatel P/E. P/E ukazatel v hodnotě 15, kterou udává Graham jako klíčovou pro dané splnění kritéria bychom mohli na základě historických výzkumů brát jako hranici, podle které můžeme odhadnout budoucí zhodnocení akcií. Například index S & P 500 vždy, když se nacházel pod P/E 15, v následujících letech přinášel nadprůměrné výnosy a naopak při
20
Nutno však ještě jednou podotknout, že u společností finančního sektoru nebylo možno hodnotit Grahamovo kritérium likvidity.
46
hodnotách nad 15, blížícím se k 20, někdy i více, naznačoval, že přichází hrozící nebezpečí pádu trhu a nízké zhodnocení v budoucích letech.21
3.2. Investování podle Petera Lynche Na řadě je ukázat klasickou investici podle Lynchova vzoru. Lynchovi se podařilo udělat mnoho skvělých investic s mnohanásobným zhodnocením a my si vybereme jednu z nich a uděláme si její rozbor. Jako vzor si vybereme Lynchovu investici do tehdy se rychle rozvíjející společnosti s vysokým potencionálem a dlouhodobými předpoklady k růstu, která se proměnila na jednu z největších společností na světě. Jedná se o společnost Wal-Mart. Lynch ji do fondu Megallan nakoupil hned na počátku své kariéry ve správě fondu 1977. My si však ukážeme i vývoj Wal-Martu před a po jeho počínání ve fondu. Společnost Wal-Mart se dostala poprvé na burzu v roce 1970, kdy společnost nabídla do oběhu 300.000 akcií. Na grafu na následující straně můžeme vidět vývoj růstu akcií společnosti včetně jejich štěpení. Poprvé ke štěpení došlo v roce 1971 v poměru 2:1 a o rok později se akcie štěpily znovu. První dvě štěpení na grafu nejsou znázorněna, ale zbylá můžeme na grafu najít. Nyní se zaměříme na období, kdy Peter Lynch v čele Magellanu nakoupil a držel akcie společnosti Wal-Mart. Lynch začal nakupovat akcie Wal-Martu okolo ceny 50 centů za akcii. Z dostupných údajů, které máme k dispozici, můžeme usuzovat, že Lynch akcie pravděpodobně prodal v roce 1988, ale nemůžeme si být jisti a mohl je ve fondu držet i nadále. Vývoj a zisk na akcií však můžeme snadno zjistit. Pokud budeme brát dobu držení do zmíněného roku 1988, během Lynchovi investice akcie Wal-Martu prodělaly 5 štěpení a jejich hodnota vzrostla do roku 1988 na 4 dolary po splitu. Po přepočtu počtu splitů nám vychází zhodnocení investice přibližně čtyřiašedesátkrát, nehledě připočtení výnosu z vyplacených dividend, které Wal-Mart pravidelně vyplácel a navyšoval. Růst hodnoty akcií je skutečně nadprůměrný a i přes krátký pád akcií během kolapsu trhu na podzim v roce 1987, kdy akcie Wal-Martu rovněž poklesly, dosahovaly stabilně rychlého růstu. Lynch dokázal díky svým úspěšným metodám, důvěře v kvalitní společnost, že se může rychle rozrůst, dosáhnout jedné své velkolepé investice. My si však můžeme prohlédnout na grafu i vývoj akcií Wal-Martu do dnešních dnů. Můžeme vidět růst akcií do roku 1992, pak přišla stagnace 21
Robert Schiller se věnuje detailně vztahu celkového P/E indexu S&P 500 ve své knize investiční horečka, kde od výše P/E odvíjí budoucí výnosy v následujících letech, více: SHILLER, Robert J., Investiční horečka, Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2010. Strany 209-213
47
a od roku 1997 v době blížícího se vrcholu velkého býčího trhu další růst, který skončil spolu s koncem býčího trhu. V následném vývoji akcie stagnovaly a významný pohyb směrem vzhůru zaznamenaly akcie Wal-Martu až v posledních měsících. Pokud bychom chtěli zjistit celkové zhodnocení investice, pokud bychom nakoupili investice v době, kdy šly akcie WalMartu poprvé do oběhu na burze a drželi bychom je do dnešních dnů, můžeme si sami vypočítat výnosnost. Některé společnosti však nabízí na svých webových stránkách možnost pro investory, aby zadali datum nákupu a počet nakoupených akcií. Výpočet se provede automaticky. Lze zadat i kritérium, zda byla reinvestována dividenda či nikoliv. Pokud bychom nakoupili 100 akcií Wal-Martu při jeho vstupu na burzu, kdy cena jedné akcie byla 16,50 dolarů, měli bychom po započítání splitů akcií k dnešním dnům 204.800 kusů akcií. Výsledek je bez započítání reinvestovaných dividend. Díky investici za 16.500 dolarů, bychom měli nyní podíl při současné hodnotě 77,66 dolaru za akcii,22 15.904.768 dolarů. Pokud bychom chtěli dosáhnout skutečných reálných hodnot, museli bychom připočítat dividendové zisky za všechny roky, kdy Wal-Mart dividendy vyplácel. Naopak bychom museli odečíst vliv inflace. Zde je důkaz, pokud se podaří najít rychle rostoucí firmu s velkým potencionálem expanze a nakoupíte jejich akcie, dokud je ještě ostatní ani neznají, můžete dosáhnout neuvěřitelných zisků!
22
Cena k 31.12.2013
48
Graf č.1 Vývoj cena akcií společnosti Wal-Mart
Zdroj: internetové stránky Yahoo! Finance23
3.3. Buffettova investice do Coca Coly Buffettovu investici do společnosti Coca Cola si uvedeme jako příklad, kdy investicí do stabilní společnosti ve správný čas, můžeme dosáhnout nadprůměrných výsledků. Warren Buffett měl od dětství velmi kladný vztah ke značce Coca Cola. Jeho investice je příkladem, kdy investor dokáže vystihnout správný moment pro nákup a vhodný moment pro prodej. Buffett sledoval vývoj akcií Coca Coly na trhu dlouhou dobu. Uvědomoval si konkurenční výhody společnosti v několika směrech a rovněž věděl, že Coca Cola je stabilní zisková společnost. Počkal na vhodný moment, kdy se akcie Coca Coly dostanou do „potíží“ a nakoupí je. V roce 1985 se akcie Coca Coly dostaly pod tlak kvůli změně složení samotného nápoje Coca Cola. Nové složení se na trhu nedostálo podpoře a Coca Cola se musela vrátit ke starému receptu s původními přísadami. Akciím nepřispěl ani pád trhu v roce 1987. Díky daným okolnostem akcie oslabily a Buffett je využil k nákupu v době, kdy ostatní akcie prodávali. Buffett spolu Mungerem začali nakupovat akcie Coca Coly po desetitisících, po mnoho měsíců. Coca Cola vyplácela po celou dobu co akcie drželi dividendu. V období, kdy vrcholila technologická bublina 90. let, vrcholila i cena Coca Coly. Na vrcholu trhu se její 23
http://finance.yahoo.com/q/bc?s=WMT+Basic+Chart&t=my
49
akcie prodávali při P/E vyšším než 100 a v té době Warren Buffett učinil rozhodnutí k prodeji akcií. Jeho načasování prodeje bylo geniální. Buffett sledoval vývoj trhu a velmi dobře si uvědomoval, že přehnaný optimismus trhu nemůže vydržet nekonečně a správně předpověděl pád. Trh skutečně padl a s ním i ceny akcií Coca Coly. Buffett je však již nedržel a mohl se těšit ze zisku, získaným jejich prodejem. Když akcie padly na dostatečně nízkou hodnotu, známou podle Grahama a Buffetta jako bezpečnostní polštář, rozhodl se znova pro jejich nákup. Do jejich nákupu investoval obrovské množství peněz a nákupem 200 milionů kusů akcií se stal největším akcionářem společnosti. Buffett následující roky získal prostřednictvím vyplacených dividend miliony dolarů a svůj podíl v Coca Cola drží do dnes v počtu 400 milionů akcií. S Buffettovu filozofíi jsme si již seznámily v kapitole o úspěšných investorech, ale můžeme si připomenout stručně důvody výběru. Mezi konkurenční výhody Coca Coly patřily dlouholetá historie a síla značky, vysoký podíl na trhu, v mnoha zemích více než 50 % podíl na trhu perlivých nápojů, silné distribuční kanály a schopnost vyjednávat s odběrateli. Poctivý a kompetentní management. Dlouhodobý a udržitelný růst společnosti a samotná trvanlivost produktu. Coca Cola je skutečným vzorem dokonale fungující společnosti. Coca Colu Buffett řadí do velké čtyřky, nebo-li mezi jeho největší a nejcennější investice. My můžeme podle údajů, které Warren Buffett pravidelně zveřejňuje ve svých dopisech akcionářům Berkshire Hathaway zjistit nákupní a aktuální cenu Coca Coly. Akcie Coca Coly ho měly stát 1 miliardu a 287 milionů dolarů. Ve výroční zprávě za rok 2012, Buffett uvádí současnou hodnotu akcií Coca Coly 14,5 miliardy amerických dolarů. Jedná se o více než 11-ti násobné zhodnocení investice a jelikož akcie Coca Coly budou pravděpodobně růst i do budoucna, můžeme očekávat, že to není konečné číslo a investice se může více znásobit. Co si můžeme odnést z příkladu Buffettova nákupu Coca Coly? Odpovědět stačí jedním slovem, mnoho! Buffett nám ukázal, jak by se měl investor při nákupu a prodeji chovat. Dokázal trpělivě čekat a střádat hotovost k nákupu celé roky, než se objevila první velká příležitost k nákupu. Nakoupil velký podíl a dokázal ho držet po dlouhou dobu. Dokázal i odhadnout správný moment, kdy byla cena příliš vysoko a ostatní dále nakupovali, v ten okamžik akcie prodal a při následném pádu cen akcií je opět nakoupil a dokázal udělat nadprůměrnou investici díky správnému načasování. Ukázal investorům, že lze zbohatnout na akciích jakýkoliv firem, jen záleží zda se nám podaří je nakoupit dostatečně nízko a případně prodat dostatečně vysoko, abychom získali z investice co nejvíce, protože to dělá nadprůměrné výsledky! 50
3.4. Metoda výběru akcií Nyní si přiblížíme, podle čeho vybírám a nakupuji akcie společností já osobně. Metoda, kterou používám já, je časově náročná během posuzování společností, jestli daná společnost splňuje určitá kritéria, která požaduji, aby je mé investice splňovaly. Hlavními trhy, na kterých obchoduji a kde vyhledávám akcie vhodných společností, jsou burzy ve Spojených státech amerických, hlavně New York Stock Exchange (NYSE), ale i NASDAQ a AMEX. Poslední dobou v rámci mírné diverzifikace portfolia, začínám studovat a vyhledávat vhodné společnosti i na jiných trzích, převážně v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Nevylučuji, že se v budoucnu zaměřím i na další trhy. Při vyhledávání vhodných společností na určitém trhu, používám filtry nebo-li Stock screenery. Osobně nejraději používám stock screener od Googlu nebo od Yahoo, který mám nejraději. Do stock screeneru mohu zadat požadovaná data a začnu s první vlnou filtrování tak, aby vyřadila akcie společností, kdy při jejich zkoumání, zda jsou vhodné jako potencionální investice nemusel ztrácet čas. Jako první kritérium sloužící k vyřazení velkého počtu akcií je podmínka, aby společnost vyplácela dividendu. Zde může mnoho investorů se mnou nesouhlasit, že se dá najít mnoho kvalitních firem nevyplácejících dividendu a mají nadprůměrné výsledky, ale já osobně z dlouhodobé stability preferuji pravidelné vyplácení dividend. Zde si beru přiklad z Grahama, protože pravidelné vyplácení dividend uvádí i ve svých kritérií a je to kritérium, které lze uplatnit i dnes. Po zadání požadavku vyplácení dividend do stock screeneru se mi počet společností významně zredukuje. Nastavení požadavků se u každého stock screeneru liší. U některých lze zadat konkrétní číslo, u jiných se musí vybrat některé z nabízených variant. Pokud ho uplatňuji například na americké akcie, kde stock screener nabízí několik tisíc společností, jejich počet klesne po zadání dividendového kritéria pod 2.000 společností. Ke stock screenerům bych rád připojil jednu osobní zkušenost. Během svého investování jsem již vyzkoušel několik stock screenerů a při důkladné analýze jsem zjistil, že všechny stock screenery nejsou úplně přesné a některé akcie na seznamu vynechají, přestože splňují zadaná kritéria. Doporučuji dělat vyfiltrování vhodných akciích přes více než jeden stock screener. Po prvním vyfiltrování a snížení počtu vhodných akcií doporučuji zadat další parametry, abychom dostali užší okruh vhodných společností. Doporučuji zpočátku kritéria nenastavovat přehnaně přísně a volba je na každém, která kritéria si zvolí. My budeme pokračovat kritérii podle mého postupu. Jako druhé kritérium si zadáme rentabilitu vlastního jmění (ROE). 51
Minimální hodnotu pro splnění kritéria nastavíme 10 a vyfiltrujeme. Po druhém filtru nám stále zůstane ve výběru dostatek firem, okolo několika set, abychom měli možnost zadávat další kritérium. Jako třetí zadávám podmínku alespoň nějakého růstu zisku na akcii za minulých pět let. Mohli bychom, nebo dokonce měli bychom, požadovat růst určité výše, ale stále kritéria nezadáváme záměrně příliš přísně. Zůstane stále okolo 500 společností splňující kritéria. Čtvrté kritérium, které zadáme, bude rentabilita celkových aktiv (ROA) o hodnotě 1 nebo vyšší. Hodnota je záměrně nízká, protože ve filtru nemáme rozlišené ekonomické sektory a ve finančním sektoru můžeme hodnoty 1 nebo vyšší považovat za dobré. Tím se okruh kandidátů sníží jen nepatrně je potřeba zadat alespoň 1 kritérium. Po zadání kritérií vyplácení dividend, minimálních hodnot ROE a ROA a růstu zisku na akcii. Pro následující redukci počtu vhodných kandidátů si zadáme kritérium P/E na hodnotu 30. Hodnotu zadávám vysokou záměrně, aby mi za seznamu kandidátů nevypadly firmy s vyšším aktuálním P/E, protože může přijít propad cen akcií a jejich P/E může spadnout k hodnotám okolo 15, někdy i níže. Vypadnou pouze akcie s přehnaně vysokým poměrem P/E. Šesté kritérium zadám, aby společnosti měla kladné volné cash flow. Kritérium volného cash flow vyřadí mnoho konkurenčních podniků a výběr vhodných kandidátů se snižuje pod číslo 300. Zde nám končí první fáze vyfiltrování vhodných potencionálních investic do firem. Zadali jsme si šest kritérií, které jsme požadovali, aby je dané společnosti splňovali. Používaný stock screener nám vyfiltroval 273 potencionálních kandidátů splňujících požadavky. Abychom dané investice mohli považovat skutečně za vhodné, musejí projít splňovat více kritérií a požadavků, než zmíněných šest, proto překročíme ke druhé fázi vybírání vhodných investic. Zde již nebudeme používat program stock screener, ale budeme posuzovat jednotlivé společnosti individuálně. Ve druhé fázi vyhledávání vhodných kandidátů pro investování již posuzuje každou společnost individuálně. Oproti první fázi, ta zabere jen několik minut času, je druhá fáze časově náročnější a zabere několik hodin. Při posuzování zda je společnost vhodná, mě zajímá ve druhé fázi několik parametrů. Jedním z nich je odvětví, do kterého spadá a co dělá. Automaticky vyřazuji ty společnosti, spadající do nevýkonnějších odvětví jako jsou aerolinky, ocelárny, papírny a jiné vysoce konkurenční odvětví, kde společnosti nemohou dosáhnout žádné výhody. Z prvního kola podobných společností obvykle moc nezůstane, a proto posuzuji i další kritéria považující za důležitá. Jedním z nich výkonnost ziskovosti za
52
posledních 10 let. Pokud společnosti vykazují vysoké výkyvy v zisku na akcii a ty dosahují u nich i záporných hodnot, jsou ze seznamu vhodných investic vyřazeny. Při posuzování ve druhé fázi nezapomínám na provádění zpětného odkupu akcií. Společnosti, jež zpětný odkup provádějí, postupují do dalšího kola bez problémů, stejně tak akcie udržující si počet akcií stejný. Avšak firmy s chronicky narůstajícím počtem akcií mající za následek ředění zisku na akcii, vylučuji. Takové firmy jsou pro investování nebezpečné a nedoporučuji je. Po podmínkách, uváděných ve druhé fázi výběru vhodných investic, mi zůstane mezi 150 až 200 společnostmi postupujícími do třetí a poslední fáze výběru. Třetí fáze výběru je časově nejnáročnější. Každá společnost je posuzována samostatně, avšak na rozdíl druhé fáze, je zde studováno více údajů o společnostech a více do detailů. Aby společnost přošla mými požadavky musí splňovat všechna nebo velkou většinu z mých požadavků. Některé požadavky jsou zásadní, a pokud je společnost nesplní, je vyřazena z mého seznamu. My si nyní ukážeme všechny potřebné požadavky. Některé požadavky museli splnit společnosti již v prvním kole výběru, ale jak jsme si již říkali, že stock screenery nejsou vždy úplně spolehlivé, provedeme kontrolu údajů sami osobně. Začneme u stability a růstu ziskovosti a tržeb. Společnosti musí vykazovat růst zisku na akcii a lépe i celkových tržeb po dlouhé období (10 let). Vyřezuji společnosti, kde se střídá rok ziskový s rokem ztrátovým. Pokud se objevují ve vzrůstající tendenci jeden rok, kdy zisk na akcii se propadne a následné roky roste, není to důvod k vyřazení. Je však zapotřebí vědět z jakého důvodu k propadu došlo. Obvykle je to v důsledku nějaké recese. Některé společnosti mohou podobným způsobem maskovat ztráty z minulých let tak, že to účetně zahrnou do jednoho roku. Společnosti provádějící podobné triky je vhodné vyloučit. Znova si zkontrolujeme i vyplácení dividend, jež by mělo být pravidelné a ještě lépe, aby dividenda byla pravidelně navyšována. Zkontrolujeme si i rentabilitu vlastního kapitálu a rentabilitu celkových aktiv společnosti. Když zkontrolujeme, zda souhlasí všechny kritéria zadávaná v první fázi výběru, budeme pokračovat kontrolou zbylých požadavků, jež požadujeme. Jedním z klíčových požadavků bude výše zadlužení společnosti. Zde můžeme hodnotit podle několika údajů. Jedním z nich může být celkové zadlužení podniku. Celkové zadlužení podniku podle mého názoru i podle názoru jiných investorů nelze považovat v dnešní době za vhodné u všech typů společností a odvětví. Jsou odvětví, například průmyslové podniky, kde se můžeme řítit procentuálním celkovým zadlužení. U některých společností to však nelze a využíváme měření podle schopnosti společnosti splatit dluh svým ziskem za určitou dobu. 53
Pokud například má společnost dluh 2 miliardy dolarů a její čistý zisk činí jednu miliardu ročně, byla by společnost schopna svůj dluh splatit za dva roky. Pokud by však zisk byl jen 100 milionů dolarů, je doba splácení 20 let a je velmi malá pravděpodobnost, jestli by vůbec společnost byla schopna dluh splatit. Při kontrole výše dluhu v odvětvích jako jsou služby nebo spotřební zboží používám způsob, zda je společnost schopna ze svého zisku splatit svůj dluh do 3 až 4 let. Dalším kritériem je sledování vývoje stavu zásob podle způsobu popsaného v úvodní kapitole, zda zásoby rostou poměrově rychleji než tržby a zisk. Pokud je vidět nebezpečně rychlý růst zásob, označujeme společnost za nebzpečnou. Ve třetí fázi se vracím zpět k odvětví, ve kterém společnost podniká. Zde hodnotím několik směrů. První věcí je v jak konkurenčním odvětví se společnost nachází. Společnosti nacházející se konkurenčních odvětvích jsou náchylné více na tržní fluktuace a přinášejí horší výnosy, než společnosti v odvětví s nízkou konkurencí. Ve druhé fázi jsme byly již vyřazeny společnosti z odvětvích, do kterých já osobně již nehodlám investovat- ocelárny, papírny a aerolinky. Ve třetí fázi přidávám ještě telekomunikace a akcie z technologického sektoru. Zde mohou být výjimky, ale já osobně bych třeba osobně neinvestoval do společnosti Apple, kde již můžeme v poslední době vidět splasknutí bubliny a vyprchání její dominantnosti na trhu, kdy ji nahrazuje Samsung. Odstrašujícím příkladem je Facebook s jeho přehnaně vysokým P/E. Proto se jim raději vyhýbám. Daný požadavek vyřadí některé kandidáty. Pak jsou odvětví, která jsou z mého pohledu rizikovější, ale pokud společnosti splňují má kritéria, tak mohou projít. Avšak požadavky jsou na společnosti v sensitivních odvětvích více přísná. Například ropné společnosti. Ropa je komodita a vývoj akcií ropných společností je spojen s výkyvy trhu. Mezi ropnými společnostmi však můžeme najít několik málo firem, které mají stabilní výsledky a velmi schopný management včetně vysokých dividend. Klasickým příkladem je Exxon Mobil, v současné době největší nejen ropná, ale absolutně společnost podle kapitalizace. Silná pozice v odvětví je dalším důležitým faktorem při výběru, ale musíme brát v úvahu i menší společnosti, protože pokud mají předpoklady, mohou se během nějakého období právě ony stát společností se silným postavení ve svém odvětví. Důležitá je i životnost postavení a růstu společnosti do budoucna. Tím se opět snižuje okruh vhodných firem. U firem zůstávajících v mém okruhu potencionálních investic nadále procházím další zmíněné údaje, které nemusejí mít rozhodující vliv na výběr, ale mohou rozhodovat ve finálním rozhodování, jaké firmě dát přednost a koupit ji. Jedním z nich je pokud insideři, nebo-li někdo z vrcholového managementu společnosti nakupuje akcie. Pokud ano je to malé plus při 54
rozhodování. Můžeme si dohledat i seznamy největších spoluvlastníků firmy. Pokud například jsou jím známé instituce nebo lidé, o kterých víme, že jsou schopní a hodnotoví investoři. Po zadaných kritériích nezůstává ve výběru již několik stovek, ale jen několik desítek vhodných kandidátů. Nerozhoduji se ihned pro koupi nějaké z nich, ale počkám na vhodný okamžik. Ten může přijít s celkovým pádem trhu, pádem odvětví nebo problémy spojených s danou firmou. Vhodný moment pro nákup společnosti si můžeme označit jako ten, kdy je její cena nízko. To posuzujeme podle poměru P/E, případně P/B. U společností zůstávajících v našem okruhu potencionálních favoritů si najdeme jejich průměrné hodnoty P/E za posledních 5 nebo 10. Čím je průměr brán za delší časové období, tím lépe. Dohledáme i minimální P/E. Dále nejdeme aktuální P/E a porovnáme, zda je pod nebo nad průměrem, či na průměru. Pokud se cena pohybuje okolo průměru a chtěli bychom akcie firmy nakoupit, můžeme očekávat pouze průměrné zhodnocení. Pokud však budeme trpěliví a počkáme si nějaký čas, než akcie nějaké společnosti spadne k hodnotám minimálních P/E, či můžeme mít štěstí a nějaká akcie se nyní obchoduje na nízkých hodnotách. Jistě, ceny akcií mohou spadnout i pod dosavadní minimální hodnoty P/E, ale pokud se nám podaří nakoupit akcie blízko minimálních hodnot a na základě důkladných analýz očekáváme stálý růst společnosti, můžeme očekávat nadprůměrné zhodnocení akcií. Ne však vždy se řídím pouze zmíněnou strategií. Někdy nakupuji společnosti i z jiných důvodů nebo-li jinak řečeno, situací. Jedna z příležitostí, kde lze zvýšit svoji výnosnost portfolia je zaměření se na dělení společností24. Pokud se společnost rozhodne oddělit určitý byznys do samostatné firmy, získává stávající vlastník akcií původní firmy i akcie nové oddělené firmy. Poměr a způsob distribuce akcií se obvykle určuje, podle velikosti oddělované firmy, o kterou se následně k danému dni sníží hodnota akcie původní firmy. Velice často se však pak stává, není to však pravidlem, že akcie oddělených firem rostou rychleji a investor dosáhne vyššího výnosu. Tato příležitost investování se vyskytuje pravidelně a ročně se pohybuje v řádech desítek firem. Ne vždy se však jedná o kvalitní firmy, proto je vhodné nejprve udělat důkladnou analýzu společnosti před dělením a pak i následně odvětví, které se chystá společnost vyčlenit. Některé společnosti se mohou chtít zbavit svých nekvalitních odvětví, a proto provádějí jejich vyčlenění.
24
Rozdělení společnosti, nebo vyčlenění určitého byznysu ze společnosti a vzniku nové nezávislé firmy na původní, je v originálu označováno jako Spin off
55
Strategii, kterou používám, si ukážeme na několika příkladech mých investic do společností v mém portfoliu. Popíši kompletní důvody výběru daných firem včetně rozboru samotných firem. Jako ukázky mých investic jsem se snažil vybrat ty, aby každá představovala nějaký odlišný důvod, který mě vedl k jejich výběru. Představíme si investice do ropné společnosti ConocoPhillips a jejím následným rozdělením na dvě společnosti ConocoPhillips a Phillips 66, nákup a držení po dlouhou dobu klasické hodnotovorůstové investice McDonalds, příklad nákupu rychle rostoucí společnosti Nu Skin, kdy ji trh nesmyslně podhodnotil, nákup společnosti Moody´s, kdy spadly ceny jejích akcií při obavách soudního sporu společnosti Mcgraw-Hill, mateřské společnsoti ratingové agentury Standart´s and Poors.
3.5. ConocoPhillips (COP) a Phillips 66 (PSX) Jako první z mých investic si přiblížíme nákup akcií společnosti ConocoPhillips (COP) a s tím související zisk pozice ve společnosti Phillips 66 (PSX). Firma ConocoPhillips je jedna z předních ropných společností nejen ve Spojených Státech Amerických, ale i na světě. V současné době se po oddělení společnosti Phillips 66, které si popíšeme níže, specializuje na objevování a těžbu ropy a zemního plynu. Zaměstnává více než 16.000 zaměstnanců po celém světě a funguje již od roku 1875. Nákup akcií ConocoPhillips do mého portfolia byl uskutečněn 26.9.2011 při ceně 62,16 USD za akcii ( 48,49 USD za akcii při započtení oddělení společnosti Phillips 66). V době nákupu akcií si celý trh procházel propadem cen a spolu s ním i energetický sektor, který je stejně jako další komoditní odvětví velmi volatilní. Cena akcie ConocoPhillips se propadla z jarních hodnot 80,79 USD (61,59 USD po oddělení PSX) o 23%. U ostatních akcií v odvětví byla situace podobná. Pokles ceny akcií společností se projevil jako skvělá příležitost a investice do ropného průmyslu, i přes některá rizika jako jsou alternativní zdroje či výkyvy cen ropy, je stále výhodná investice z hlediska slušných dividendových výnosů, jenž většina ropných společností nabízí. Z fundamentálního hlediska můžeme vyzdvihnout nízké P/E v době nákupu, výrazně nízko pod úrovní trhu, sám se však snažím aplikovat hodnotu P/E vůči odvětví a průměrných hodnot P/E, které společnost dosahovala v minulých letech. Dluh společnosti nebyl vysoký. Společnost by byla schopna za stávajících podmínek splatit svůj veškerý dluh ze svého zisku během 2 let. Ukazatele ROE a ROA byly na vzrůstající vlně od roku 2009. Důležitým prvkem je i dividendový výnos a dlouhá historie výplaty dividend 56
s rostoucím trendem. Dividendový výnos se u ConocoPhillips pohybuje okolo 4%, a v současnosti při 4,6% (čtvrtletní dividenda 0,66 USD na akcii) je více než štědrý. Důležité je i zmínit u společnosti, že provádí vysoký zpětný odkup akcií a tím přispívá ke zvýšení jejich hodnoty. Nyní si vysvětlíme jeden z hlavních důvodů vedoucích k nákupu ConocoPhillips. Společnost v roce 2011 rozhodla o rozdělení společnosti na 2 nezávislé společnosti a to na ConocoPhillips se zaměřením na vyhledávání a těžbu ropy a zemního plynu a na společnost Phillips 66 zaměřující se na rafinérie a marketing. Rozdělení se uskutečnilo na přelomu dubna a května 2012. Poměr dělení byl stanoven následovně. Akcionář na každé 2 akcie ConocaPhillips (COP) držící v rozhodný den získal 1 akcii Phillips 66 (PSX). Cena akcie COP se po rozdělením snížila, ale dále roste na hodnotě a díky vypláceným dividendám, se zvyšovala hodnota mé investice. Přesto se po několika čtvrtletních výsledcích ukázalo, že na rozdělení vydělala společnost Phillips 66 a u těžební ConocoPhillips se začaly vyskytovat neuspokojivé fundamentální ukazatele, např. snížení ROE, ROA, vysoké kapitálové výdaje apod. a proto jsem se rozhodl prodat 28.1.2013 za cenu 60,67 USD za kus. Zisk byl tedy 12,18 USD na každou prodanou akcii ConocoPhillips při započtení rozdělení na 2 společnosti. Po přidání vyplacených dividend za období držení akcií, která po odečtení 15% srážkové daně činí 2,8 USD, docílíme zisku 14,98 USD na akcii. Přestože se nejedná o nějaký závratný výsledek, nejvýznamnější částí investice bylo rozdělení firmy ConocoPhillips na dvě nezávislé firmy a tím pádem zisk podílu ve firmě Phillips 66.
57
Graf č.2 Vývoj hodnoty akcií společnosti Phillips 66 (PSX)
Zdroj: Internetové stránky společnosti Phillips 66, oddělení pro vztahy s investoryhttp://www.phillips66.com/EN/investor/stockinfo/chart/Pages/index.aspx Společnost Phillips 66 (PSX) se oddělila od ConocoPhillips a oficiálně se obchoduje na Wall Street od 1.5.2012. Phillips 66 se zaměřuje na rafinérskou činnost a má fundamentálně silné ukazatele ve svém oboru v podobě vysokého ROE přes 23 % a ROA dosahující skoro 11 %. Společnost začala po oddělení vyplácet i dividendu 0,2 USD na akcii, kterou hned následující čtvrtletí navýšila na 0,25 USD na akcii a na další kvartál znovu navýšila dividendu o 25 %. Plánován je i zpětný odkup akcií. Celková zadluženost společnosti se nachází na nízké úrovni. Jako zajímavost lze zmínit, že akcie společnosti získal do svého portfolia investiční guru Warren Buffett, protože vlastní podíl v ConocoPhillips a společnosti Phillips 66 zřejmě věří, protože nad rámec akcií získaných rozdělením, přikoupil další sumu akcií. Akcie společnosti, po krátkém zaváhání ihned po oddělení od COP, vystřelily vzhůru a z počátečních hodnot 30 USD za akcii se již nyní pohybují nad hranicí 60 USD za akcii. Podle Petera Lynche bychom je již mohli nazvat bagger. To činí růst více než 100 % za jediný rok! Pokud bude i přes poklesy trend růstu v delším období přetrvávat, bude Phillips 66 vzorným příkladem, kdy akcie společnosti po odtržení dosahuje výborných výsledků a zhodnocení. Jestliže Phillips 66 po rozdělení jako společnost vykazuje oslnivé výsledky, stejně jako rostou ceny jejích akcií, pak ConocoPhillips zaměřující se na těžbu ropy podobným dojmem nepůsobí a je znova se opakujícím důkazem, jak již zjistil ropný magnát John Rockefeller, že těžbou ropy se nevydělává tolik, nýbrž rafinériemi.
58
3.6. McDonald´s Corporation Následující investice, kterou si důkladně rozebereme je jedna z mých nejoblíbenějších, McDonald´s Corporation. Pokud je některá firma, jejíž akcie bychom měli držet a nikdy neprodat, pak jedna z nich je určitě tato společnost. Společnost McDonald´s si asi ani nemusíme představovat, přesto si nyní připomeneme základní fakta. Firma McDonald´s byla založena roku 1948 v Californii. Postupným rozvojem byla 100. restaurace otevřena v roce 1959, od té doby se firma rozrůstá rychlým tempem a brzy otevírá 500. Pobočku. Roku 1967 poprvé expanduje do zahraničí. Nyní má společnost přes 33.500 poboček ve 119 zemích s více jak 420.000 zaměstnanci. McDonald´s je charakterizován vynikající obchodní franšízou, silnou obchodní značkou, produkty, které nabízí od Big Maca po Mc Café a umístěním restaurací na strategicky výhodných místech. Vše dohromady dává firmě i jejím akciím dlouhodobou konkurenční výhodou a to i přes krátkodobé výkyvy trhu, které lze využít k výhodným nákupům jejích akcií. Z hlediska výkonnosti je McDonald´s dlouhodobě výkonnější než index S&P 500. Pokud bychom nakoupili 100 jeho akcií v roce 1965, kdy společnost vstoupila na burzu, měli bychom dnes 74.360 akcií bez započítání reinvestovaných dividend. Nyní si v tabulce představíme finanční ukazatele společnosti a rozebereme je níže. Tabulka č. 2 Klíčové ukazatele společnosti McDonald´s
Tržby mil $ Čistý zisk mil $ EPS $ Dividenda $ Počet akcií
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
17.141
19.065
20.460
21.586
22.787
23.522
22.745
24.075
27.006
27.438
1.471
2.279
2.602
3.544
2.395
4.313
4.551
4.946
5.503
5.445
1,15
1,79
2,04
2,83
1,98
3,76
4,11
4,58
5,27
5,31
0,40
0,55
0,67
1,00
1,50
1,63
2,05
2,26
2,53
2,80
1.277
1.274
1.274
1.252
1.212
1.146
1.107
1.080
1.045
1.026
9,44
11,30
12,03
12,50
13,27
12,01
13,03
13,89
14,06
13,83
1.586
2.335
2.730
2.600
2.930
3.782
3.799
4.206
4.420
3.909
Účetní hodnota na akcii Free Cash flow
59
ROE
13,22
17,40
17,73
23,16
15,58
30,10
33,20
34,51
37,92
40,01
ROA
5,95
8,54
9,00
12,01
8,20
14,91
15,51
15,90
16,94
16,48
n/a
n/a
n/a/
n/a
7.310
10.186
10.560
11.497
12.134
12.752
Celkový dluh mil $
Zdroj: internetové stránky společnosti Morningstar25 Prvním zajímavým v údajem v tabulce je sledování růstu tržeb za posledních 10 let. Zde můžeme vidět rostoucí trend přerušený jediným mírným poklesem v roce 2009. Pokles v roce 2009 byl však mírný a v následujících letech dále rostl. Oproti tomu čistý zisk měl pokles v roce 2007, stejně i čistý zisk na akcii EPS. Z tabulky můžeme jednoduše vyčíst skoro čtyřnásobný nárůst čistého zisku za posledních 10 let a EPS skoro pětinásobně díky prováděným zpětným odkupům. V následujícím řádku můžeme vidět stabilně rostoucí dividendu. Je to další znak kvality společnosti. McDonal´s pravidelně provádí zpětný odkup akcií a jejich počet 1.277 milionů akcií v roce 2003 klesl na 1.026 milionů akcií v roce 2012. Účetní hodnota na akcii roste skoro každý rok. Když se podíváme na položku free cash flow, nebo-li volné cash flow, vidíme, že společnost disponuje vysokým volným cash flow. Rentabilita vlastního jmění je velmi vysoká a má rostoucí trend. Celkový průměr je rovněž velmi kvalitní. Rentabilita celkových aktiv za deset let výrazně vzrostla a z nepříliš uspokojivých 5,95 % v roce 2003 vzrostla až na hodnotu 16,48 %, která je již představuje kvalitní hodnotu. Celkový dluh společnosti se postupně, ale ne rychlým tempem, zvyšuje, avšak firma by byla ho schopna zaplatit ze svého čistého zisku za necelé tři roky. Díky získaným údajům můžeme hodnotit zadlužení společnosti za relativně nízké a bezpečné.Na základě získaných hodnot můžeme společnost McDonald´s Corporation za velmi silnou značku a společnost i se silnou rozvahou. Poslední dva roky, 2012-2013, akcie společnosti nepodávají nějak oslnivé výsledky, přesto má McDonald´s perspektivu dalšího růstu a zakládání dalších poboček hlavně formou franšízy. Nedávno byla otevřena první restaurace ve Vietnamu a je spoustu místa pro růst v Asijských zemí jako jsou Čína, Indie, Indonésie a další. Vedle toho může společnost růst i v Africe. Růst dividend pokračuje, stejně tak i zpětný odkup akcií. Akcie společnosti můžeme hodnotit jako skvělou investici pro konzervativnější investory, kteří chtějí stabilní růst a dividendové výplaty.
25
http://financials.morningstar.com/ratios/r.html?t=MCD®ion=USA&culture=en-us
60
3.7. Nu Skin Enterprises Společnost Nu Skin Enterprises (NUS), dále jen Nu Skin, patří do odvětví poskytovatelů péče o tělo. Je v konkurenčním prostředí, přesto společnost vykazuje v posledních letech trend stabilně rostoucích tržeb, zisku i zisku na akcii. Za posledních pět let se tržby společnosti dvojnásobně zvýšily a čistý zisk stoupl čtyřikrát. Zisk na akcii vyskočil z 0,67 USD v roce 2007 na 3,31 USD v roce 2012. Společnost vykazuje kvalitní i další údaje. Daří se jí zvyšovat provozní marži. Skupuje své akcie a vydala nový program na odkup akcií. Také účetní hodnota vykazuje rostoucí trend. Ukazatelé rentability vlastního i celkového kapitálu vykazují dlouhodobě dvojciferné hodnoty, kromě let 2006 a 2007, kdy se dostaly pod hodnotu 10. V současnosti je ROE 38,87 a ROA 21,04. Zadluženost společnosti je na přijatelné úrovni při ukazateli debt/equity 0,33 a celkový dluh by byla společnost schopna splatit ze svého zisku na necelý jeden rok. Běžná likvidita se pohybuje dlouhodobě okolo 2. Výše zmíněné a pro mě zajímavé fundamentální hodnoty přitáhly moji pozornost, abych společnost sledoval. Pětiletý průměr P/E byl u společnosti 15,1. V době, kdy jsem se začal o společnost zajímat (bylo to ve 2. Polovině roku 2011), se cena společnosti pohybovala mezi 40- 50 USD za akcii při P/E okolo 20. V březnu 2012 dosáhla akcie hodnoty 62,02 USD za akcii. Pak se však cena akcie propadla navzdory zvyšujícím se ziskům a dlouho se držela opět mezi 40 až 50 USD za akcii. V prosinci vyvrcholil propad ceny akcie a spadla až na 32,36 USD, které odpovídala P/E okolo 10, nebo-li výrazně pod průměrem. Co za propadem akcie stálo, přestože růst zisku stoupal. Vina byla v části na společnosti Herbalife (HLF), firmě podnikající ve stejném oboru jako Nu Skin. Akcie Herbalifu se rozhodlo tzv. shortovat několik spekulantů pod kritikou neudržitelnosti dosavadního modelu podnikání firmy. Problém se následně přenesl na Nu Skin. Akcie Nu Skinu musely rovněž čelit shortování, ale ne v takovém rozsahu jako u Herbalifu a k vývoji ceny značně přispěla panika a nejistota. Při poklesu cen akcií jsem se rozhodl nakoupit akcie Nu Skinu, pokud klesnou na hodnoty okolo P/E 10. Ve druhé polovině se skutečně stalo a já jsem nakoupil akcie Nu Skin při ceně 34 USD za akcii. V době mého nákupu byly akcie na nejnižších hodnotách roku 2012 a následně začaly znova stoupat. V roce 2013 akcie postupně rostla a klesala, až několika skoky se cena vyšvihla k 50 USD za akcii. Společnost mezitím reportovala výborné výsledky a odhad meziročního růstu ukazuje slibné výsledky. Nesmíme však zapomínat, že se jedná pouze o odhad, ale i fundamenty naznačují další růst ceny akcie. Čtvrtletní výplata dividendy byla zvýšena z 20 centů na akcii na 30 centů za akcii, nebo-li o 50%. Společnost vyhlásila nový program pro zpětný odkup akcií, kdy
61
na zpětné odkupy poukázala několikanásobně vyšší částku, než v předchozím programu pro zpětný odkup akcií. Do konce roku 2013 se akcie dostala ke 140 dolarům za akcii.
3.8. Nike Společnost Nike jsem do svého portfolia zařadil teprve nedávno. Nike je největším světovým výrobcem sportovní obuvy a sportovního oblečení s vysokou kvalitou po několik desítek let. Ve svém odvětví nemá příliš konkurentů, za největšího můžeme považovat firmu Adidas AG. Pro investici do Nike jsem se rozhodl podle rozhodovacího stylu Warrena Buffetta. Způsob výběru si nyní detailně rozebereme. Nejprve je potřeba, abychom si nadefinovali, zda má společnost nějakou trvalou konkurenční výhodu a my rozumíme tomu, jaké produkty vyrábí. V případě Nike existuje jednoduchá odpověď. Firma má sílu značky, kvalitní obuv, za kterou jsou ochotni zákazníci zaplatit. Na víc je vysoce pravděpodobné, že firma bude sportovní obuv vyrábět i nadále a nehrozí nějaké náhlé ohrožení její pozice na trhu. Výhodou je i zaměření se firmy na daný segment. Nike může držet i ceny svých produktů díky ochotě zákazníků koupit si její produkty a kvality produktů. Nyní se zaměříme na fundamentální údaje. Když se podíváme na roční růst zisku na akcii za posledních 10 let (2003-2012), zjistíme, že zisk na akcii (EPS) stabilně rostl každý rok, od roku 2003 při EPS 0,44 USD, až po rok 2012 při EPS 2,37 USD. Nike je vzornou ukázkou dlouhodobého růstu zisku na akcii. Zisk rostl i v letech velkého propadu trhu 2008/2009. Výše výplaty dividendy byla rovněž každoročně navyšována z 0,13 USD na 0,7 USD. Ještě si pro jistotu připomeneme, hodnoty našich údajů jsou počítány po započítání splitů akcie, stajně jako u ostatních příkladů. Díky stabilitě růstu zisku na akcii i rostoucím dividendám, můžeme počítat s jejich růstem i v následujících letech. Po růstu zisku na akcii a výplatě dividend se podíváme na rentabilitu vlastního jmění i na rentabilitu celkového kapitálu. ROE se dlouhodobě stabilně pohybuje lehce nad 20 % a ROA okolo 14 %. Oba dva údaje tedy splňují požadavek dosahování dlouhodobých průměrných hodnot nad 12 %. Zadluženost společnosti je velmi nízké a společnost má zadržuje vysokou hotovost. Kapitálové výdaje společnosti jsou relativně nízké a společnost disponuje vysokým volným cash flow. Když se zaměříme na zpětný odkup akcií, společnost skupuje akcie pravidelně a snižuje počet akcií v oběhu. Nově
62
Nike zveřejnil nový program na zpětný odkup akcií. Účetní hodnota na akcii pravidelně každoročně roste. Na základě získaných údajů můžeme udělat přibližné výpočty hodnot, které by společnost měla dosahovat v budoucnu. Tyto hodnoty si nyní vypočteme ze získaných údajů. Zde je důležité zmínit, kde údaje můžeme nalézt. Jednou z možností je jít vždy na internetové stránky dané společnosti, o kterou se zajímáme. Na stránkách společnosti musíme najít odkaz na vztahy s investory, většinou však hledáme na stránkách v anglickém jazyce, kde jednoduše najdeme investor relations. Pokud má společnost kvalitní internetové stránky, tak zde najdeme všechny potřebné informace, jako jsou čtvrtletní finanční výsledky, výroční zprávy (anual report), různé další prezentace, aktuální výše dividend, historické výplaty dividend, štěpení akcií a všechny další zajímavé a důležité informace, které mohou být pro investory důležité. Jinou možností je navštívit internetové stránky společností, které poskytují informace o společnostech zdarma. Doporučuji například internetové stránky finance.yahoo.com nebo morningstar.com a jiné. Pokud jsme velcí nadšenci, můžeme si pořídit za poplatek různé zprávy o společnostech včetně odhadů, které však pro hodnotovorůstového investora nejsou vhodnou volbou. Můžeme však využít i zprávy ratingových agentur jako Standrad & Poor´s nebo Moody´s. Vrátíme se však zpět k výpočtu hodnoty a předpokládanému růstu akcií společnosti Nike. Výpočet odhadu budoucích zisků a účetní hodnoty si provedeme na následujících 10 let včetně roku 2013. Pro zjištění růstu účetní hodnoty potřebujeme vědět roční zisky na akcii za posledních 10 let. Údaje si vyhledáme na některém z již zmiňovaných portálů. My si údaje o společnosti Nike najdeme například na internetových stránkách společnosti Morningstar, která nabízí údaje s desetiletou historií. Na základě získaných údajů doplníme do naší tabulky, kterou jsme si vytvořily, získané údaje. Jak můžeme vidět, zisky společnosti Nike za posledních 10 let jsou rostoucí, kromě roku 2009, kdy zisk mírně klesl, ale následující rok již opět rostl. Ze získaných zisků na akcii musíme spočítat, jaký byl za 10 let průměrný procentuální roční růst zisků na akcii. Po vypočtení dostaneme výsledek růstu o průměru 13,74%. Nike můžeme hodnotit jako rychle rostoucí společnost.
63
Tabulka č.3 Očekávaný vývoj akcií společnosti Nike rok
Zisk na rok
Účetní
Zisk na Cena
Cena
Cena
akcii
hodnota
akcii
min.
průměr
max.
2003
0,44
2013
14,46
2,69
36,55
53,76
181,7
2004
0,88
2014
16,34
3,05
41,46
60,97
206,06
2005
1,12
2015
18,46
3,46
47,02
69,14
233,69
2006
1,32
2016
20,86
3,92
53,32
78,41
265,03
2007
1,47
2017
23,57
4,45
60,47
88,93
300,57
2008
1,87
2018
26,64
5,04
68,58
100,85
340,88
2009
1,52
2019
30,10
5,72
77,78
114,38
386,59
2010
1,93
2020
34,01
6,49
88,21
129,71
438,44
2011
2,2
2021
38,43
7,36
100,03
147,11
497,23
2012
2,37
2022
43,43
8,34
113,45
166,84
563,91
Zdroj: Tabulka a výpočty jsou vlastní tvorby na základě potřebných údajů získaných o společnosti Nike z knihy STANDARD & POOR´S. Standard & Poor´s® 500 Guide. Vyd. The McGraw-Hill Companies, Inc. 2013. S. Vedle zisků na akcii budeme potřebovat získat i jiné údaje nutné pro výpočty. Zjistíme si výpočtem průměrný výplatní poměr ze zisků za posledních 10 let. Výsledek zjistíme součtem hodnot a vydělíme počtem let. Dostaneme průměrný výplatní poměr 28,53% ze zisku a zbylý procentuální podíl ze zisku jde na růst účetní hodnoty. V praxi by to například znamenalo: v roce 2012 Nike měl zisk 2,37 dolarů na akcii, z toho by podle výpočtu výplatního poměru měl vyplatit okolo 68 centů na dividendách a zbylých 1,69 dolaru by šlo na růst účetní hodnoty. Pokud se podíváme na skutečné vyplacení dividendy za rok 2012, zjistíme výplatu dividendy o výši 70 centů společností Nike. Výpočet a výsledek se liší o 2 centy. Můžeme ho považovat za přesný odhad. K výpočtu odhadovaných zisků známe již průměrnou rychlost růstu zisku na akcii i poslední známý roční zisk na akcii za rok 2012. Údaj za rok 2012 použijeme k výpočtům zisku na akcii v příštích letech a to vynásobením hodnoty 2,37 násobkem 1,137 a dostaneme odhad zisku na akcii za rok 2013 2,69 dolaru na akcii. Každý následující rok vynásobíme hodnotu předchozího roku násobkem 1,137 a v roce 2012 dostaneme výsledek odhadovaného zisku společnosti Nike o výši 8,34 dolaru na akcii. Odhadovaný zisk za 10 let je přibližně 3,5 krát více, než bylo v roce 2012. 64
Po výpočtu odhadovaných zisků v následujících 10 letech, vypočítáme i odhadovanou účetní hodnotu akcie. Zde musíme odhadnout procentuální výplatní poměr. Odhad provedeme na základě průměru za posledních 10 let a dostaneme určitou částku v procentech. Průměrný výplatní poměr odečítáme od 100% a dostaneme procentuální částku ze zisku zůstávající ve společnosti. Díky získaným hodnotám můžeme odhadnout růst účetní hodnoty společnosti. Na základě výpočtů můžeme odhadnout zisk na akcii společnosti Nike v roce 2022 na 8,34 dolaru na akcii a účetní hodnotu akcie na 43,43 dolaru.
3.9. Intel Ve stručnosti si přiblížíme i moji investici do společnosti Intel jako příklad, kdy vstoupit a odejít z trhu. Společnost Intel, výrobce počítačových čipů a dalších technologií, jeden z amerických technologických gigantů. Na jaře 2011 společnost vykazovala slušné výsledky, přesto její cena se pohybovala na nízkých hodnotách. I přestože se společnost nachází v technologickém sektoru, do kterého jinak neinvestuji, jsem se rozhodl nakoupit její akcie do portfolia. Ke konci roku 2011 se akcie začaly šplhat do výšin a pokračovaly i tak na začátku následujícího roku, kdy jejich růst umocnil lednový efekt. V té době však již společnost začaly vykazovat horší výsledky a vysoké náklady. Jak jsme se již zmiňovaly, silné firmy odolné konkurenci mají vysoké volné cash-flow a nízké kapitálové náklady26, Intel měl však kapitálové výdaje přes 11 miliard dolarů a výrazně tato částka snížila jeho volné cash-flow pod 8 miliard dolarů. Proto jsem se rozhodl akcie prodat se ziskem několika desítek procent. V rozhodnutí mě podpořil i fakt, že Intel se nachází v cyklickém odvětví, kde jsou akcie náchylnější na volatilitu trhu. Prodal jsem v pravý čas, protože následující měsíce akcie Intelu začaly padat. My si však u akcií Intelu ukážeme i něco jiného. Vybral jsem společnost Intel záměrně, protože na jejích webových stránkách můžeme v sekci pro investory najít kalkulátor výnosů pro investory. Intel nabízí kalkulátor od úplného uvedení akcií na burzu, až po současnost. Proto si můžeme ukázat výnosnost, kdybychom investovali na počátku uvedení na burzu. Spočítáme si variantu bez reinvestice dividend i s reinvesticí dividend. Začneme úplně na počátku, kdybychom koupili na počátku roku 1972 100 akcií společnosti Intel. Jejich cena se pohybovala na počátku 20 dolarů za akcii, celková investice 2.000 dolarů. Akcie se ihned 26
Zde na chvíli odbočíme a můžeme za vzorný příklad dát tabákové firmy například společnost Lorillard měla kapitálové výdaje jen 74 milionů dolarů a volné cash-flow 1,1 miliardy dolarů!
65
v průběhu sedmdesátých let několikrát štěpily a celkem proběhlo zatím 13 splitů. Díky splitům, růstu hodnoty akcií a firmy bychom měli dnes 121.15227 kusů akcií o celkové hodnotě 2.979.127,68 dolarů. Člověk, který před 40 lety investoval dva tisíce dolarů, by byl rázem dolarovým milionářem. Kouzlo ale nekončí. Dividend začal vyplácet dividendy a v současné době je vyplácí i s pravidelným navyšováním. Kdybychom reinvestovali všechny dividendy, pak bychom dostali z původních 100 akcií ještě více. Bylo by to 156.375 kusů akcií, tedy o více než 45.000 kusů více než bez reinvestování a hodnota by byla 3.845.265,32 dolarů. Zde můžeme vidět rozdíl, jak reinvestování zisků pomáhá zvyšovat hodnotu a zvyšuje podíl ve společnosti. Pokud bychom sledovali jednotlivé roky vývoje, zjistili bychom další zajímavá data. Intel, jako všechny technologické akcie, stála v čele velkého býčího trhu 90. let a její ceny v dané době rostly do nebes, až později splaskly. Kdyby však investor podal původní investici 2.000 dolarů na vrcholu býčího trhu v roce 2000, měl by výdělek překračující 8 milionů dolarů!
3.10. Celkové složení a výnosnost mého portfolia Poslední podkapitolou si představíme kompletní složení mého portfolia a jeho dosavadní výnosnost. Z počátku svého investování jsem učinil několik investic na pražské burze. Mezi mé počáteční investice na pražské burze mohu zařadit nákupy a prodeje akcií společností ČEZ, Komerční banky, VIG a Telefoniky O2. Některé přinesly zhodnocení, jiné nikoli. Později jsem přečetl několik knih od úspěšných světových investorů a udělal jsem si svůj vlastní obraz investičního směru. Při propadu trhu v roce 2011 jsem v průběhu léta a podzimu nakoupil několik společností na burzách ve Spojených státech amerických a většinu své pozornosti jsem zaměřil na zámořské trhy. V portfoliu obvykle držím akcie mezi 8 až 15 společnostmi, podle situace. V době, kdy usuzuji, že trh je nadhodnocen, akcie některých společností prodávám a v době propadů trhu nakupuji. Akcie některých firem však držím dlouhodobě a hodlám je držet i do budoucna, pokud se neobjeví závažné faktory k jejich prodeji. Mezi akcie, které si hodlám držet dlouhodobě, řadím ze svého portfolia akcie společností Coca Cola, McDonald´s, Altria, Moody´s a Nike. Dané společnosti mají dlouhodobý potenciál k růstu a jsou podle mého názoru cennou investicí. 27
Výsledné údaje prováděny pomocí kalkulátoru výnosů společnosti © Intel Corporation poskytující kalkulátor pro investory: http://www.intc.com/calculator.cfm 66
Výnosnost akcií mohu za svoji zatím nepříliš dlouhou dobu investování meziročně porovnat, jak se to obvykle dělá s indexem Standard & Poor´s 500. Uvedeme si zde porovnání v tabulce za roky 2010 až 2012, vždy s krátkým komentářem, kde budou shrnuty základní informace. Údaje v tabulce jsou uvedeny v procentech a znázorňují procentuální zhodnocení portfolia za daný rok. V procentuálním zhodnocení jsou zahrnuty i výnosy z dividend za daný rok. Tabulka č.4 Výnosnost mého portfolia a indexu S & P 500 včetně zahrnutí dividend Rok
Moje portfolio
S & P 500
Rozdíl
2010
37,4 %
15,1 %
22,3 %
2011
7,2 %
2,1 %
5,1 %
2012
6,5 %
16 %
(9,5) %
2013
64,6 %
26,04 %
38,56 %
Celkem zhodnocení
258,2 %
171,82 %
50,27 %
Zdroj: tabulka vlastní tvorba, údaje internetové stránky společnosti Morningstar28 V hodnocení z tabulky vyplývá o něco vyšší výkonnost mého portfolia za 3 roky, než výnos indexu S & P 500. V prvních dvou letech je výnosnost mého portfolia vyšší než výnosnost indexu S & P 500, ale v roce 2012 mělo mé portfolio slabší výkonnost. Za hlavní důvody považuji nízkou výkonnost mých pozic v českých a evropských akcií, které jsem ještě v té době držel. Ty jsem však z velké většiny prodal právě pro nízký výnos a slabé vyhlídky do budoucna. Místo nich jsem nakoupil do svého portfolia akcie společností s dlouhodobým potencionálem a akcie společností za výhodnou cenu v době jejich nákupu. Většina nákupů byla uskutečněna v posledních měsících roku 2012. Dalším důvodem byl i vysoký růst trhu v první polovině roku, kdy rostly ceny akcií ve všech sektorech. Podobný, ne-li ještě větší růst se koná letošní rok, avšak ceny akcií podle mého názoru již dosahují vyšších hodnot a zdají se být i nadhodnocené, proto si myslím, že se vyplatí s nákupy počkat na nějaký jejich propad nebo individuální příležitost k nákupu konkrétní společnosti, jež se čas od času naskytne. Na začátku podkapitoly jsme si stručně přiblížily některé mé počáteční investice. Nyní si přiblížíme všechny mé investice, které jsem měl v minulých letech obsaženy v mém portfoliu, ale již jsem je prodal. Začnu nejprve akciemi kupovanými přes pražskou burzu nebo RMsystém. Jednou z úplně prvních investic byl nákup akcií elektrárenské skupiny ČEZ. Akcie jsem držel jen několik měsíců a na štěstí se mi je podařilo prodat se slušným ziskem včas, než 28
Tabulka a údaje o výkonnosti mého portfolia je vlastní tvorba, údaje o výkonnosti indexu S & P 500 byly získány z internetových stránek společnosti morningstar: http://morningstar.com/stocks
67
přišel jejich postupný sestup a později prudký pád. Následovaly nákupy a prodeje akcií společností Telefonica O2, jednoho z předních českých operátorů, Komerční banky, jedné z největších českých bank, spadající pod mateřskou společnost Sociéte Generale, Volkswagen, automobilový koncern a Philip Morris CZ. Akcie nevynesly příliš vysoké výnosy, a proto jsem se rozhodl hledat akcie kvalitních společností na zahraničních trzích. Pouze Philip Morris CZ díky dividendám vynesl vyšší výnosy. Později přišly i nákupy akcií na zámořských trzích. Prvním z nich byl Intel, známý výrobce polovodičů, především počítačových čipů, který mi v době prodeje vynesl zisk několik desítek procent. Následovala investice do výrobce součástek pro automobily firmy Gentex, ale výnos nenabyl očekávání. Následovala krátkodobá investice do společnosti Stepan, kdy jsem ji po několika měsících prodal z důvodu vysokého růstu ceny a očekávaného propadu, protože se jednalo o konkurenční prostředí. Nyní zbývá představit seznam společností nacházející se v mém portfoliu. V současné době se jedná o akcie většinou všem známých firem. Některé jsme si již uvedli a seznámili jsme se s nimi důkladně v předchozích podkapitolách, kde jsme si dělali jejich rozbor a důvod nákupu. Následující tabulka obsahuje aktuální seznam mých investic v portfoliu. V prvním sloupci je název společnosti. Ve druhém je nákupní cena akcie. Třetí sloupec udává aktuální cenu na trhu a poslední sloupec procentuální vývoj investice mezi nákupní cenou a cenou aktuální, ke konci roku 2013. V portfoliu je momentálně 8 společností. Obvykle se počet společností, které vlastním pohybuje okolo 6 až 12. Složení portfolia často neměním. Jak jsem již zmiňoval, nakupuji v době propadů trhů nebo jednotlivých akcií, dále pokud je akcie podhodnocená a do malých společností s rychlým růstem. Prodávám obvykle pokud mi připadá cena akcií příliš vysoká, zhoršení ziskovosti společnosti a její negativní vývoj v budoucnu. V poslední řadě nakupuji, pokud se objeví lepší příležitost pro investici. Akcie, u kterých v době mého držení došlo ke štěpení, jsou ceny uváděny po započtení štěpení.
68
Tabulka č.5 Aktuální složení a zhodnocení mého portfolia k 31.12. 2013 Název společnosti
Nákupní cena $
Aktuální cena $
Hodnota investice %
Coca Cola Co.
36,94
41,31
111,8
Altria Group
35,25
38,39
108,9
McDonald´s
82,98
97,03
116,9
Moody´s
42,8
66,44
156
Nike
48,65
61,66
127,8
Nu Skin
34,47
138,22
400,9
Phillips 66
3329
77,13
233,7
National Oilwell V.
78,44
79,53
101,3
Zdroj: tabulka vlastní tvorba, údaje získány z internetových stránek společností Morningstar a Yahoo!30 První na seznamu společností v mém portfoliu je známá firma Coca Cola. Její rozbor jsme již dělali v předchozí podkapitole, přesto mé stručné hodnocení. Coca Cola je vhodná defenzivní akcie, přestože se v současné době potýká se sníženou ziskovostí, může nabídnout stabilní dividendovou výplatu. Coca Colu doporučuji nakupovat při hodnotách P/E pod 20. Když budeme brát zisk na akcii za rok 2012, 1,97 dolaru na akcii, znamená to, že je nyní cena mírně nad hodnotou P/E 20. Druhou společností v mém portfoliu je Altria Group. Pod Altrii patří několik firem. Nejznámější společností je Philip Morris USA, která Altrii zajišťuje většinu příjmů. Philip Morrís USA je největší tabáková firma v Spojených Státech Amerických a zaujímá dlouhodobě okolo 50% trhu s cigaretami. Její nejznámější značka Marlboro pak dominuje svému segmentu prémiových cigaret s více než 50% podílem. Tabákový byznys je sice omezován vládami a vznikají různé regulace a zvyšují se daně na tabákové výrobky, ale ceny cigaret rostou rychleji a společnosti se daří vydělávat a zvyšovat zisky i přes snižující se podíl kuřáků v USA. Největšími konkurenty jsou R. J. Raynolds a Lorilard. Výhodou je nízká konkurence nebo-li, velká konkurenční výhoda společnosti. Vedle produkce cigaret a dalších 29
Na každé 2 akcie Conoco Phillips (COP) obdrželi akcionáři 1 akcie Phillips 66 (PSX). Počáteční cena akcie Phillips 66 se pohybovala okolo 33 dolarů za akcii. Obchodování s rozdělenými tituly COP a PSX započalo 1.5.2012. 30 Tabulka vlastní tvorba, údaje o cenách získány z internetových stránek http://www.morningstar.com/ a http://finance.yahoo.com/
69
tabákových výrobků, Altria vlastní i jiné značky. Výnosným byznysem jsou vinice a produkce vína Ste.Michelle Wine Estates, patřící ke světovým nejkvalitnějším vínům. V poslední době se zaměřuje na výrobu elektronických cigaret, zkráceně označovány E-cigarety, hlavně pod značkou Nu Markt. Opravdovým skrytým bohatstvím společnosti je 27%ní podíl ve společnosti SABMiller, druhé největší skupině vlastníků pivovarů na světě včetně několika českých značek Pilsner Urquell, Gabrinus, Kozel nebo Birell. SABMiller měl ke konci roku 2013 tržní kapitalizaci okolo 81 miliard dolarů. Podíl Altrie ve společnosti představoval částku něco přes 21 miliard dolarů. Kdyby se rozhodla Altria prodat svůj podíl v SABMilleru, suma, kterou by prodejem získala, by dělala 10,5 dolaru na jednu akcii Altrie. Při ceně 38,39 dolaru za jednu akcii Altrie ke konci roku 2013 by byl výnos velmi zajímavý! Společnost McDonald´s jsme si již také představili. V současnosti jsou její akcie nejstarší součástí mého portfolia. Zisky společnosti za poslední dva roky rostou jen nepatrně, ale v dlouhém časovém období věřím v další vyšší růst, protože má společnost stále možnosti expanzí na nové trhy. Při současných cenách s P/E pod 20 a dividendovým výnosem okolo 3% a stabilním financováním je společnost vedle Coca Coly skvělou ochranou investic pro investory s dlouhodobým investičním horizontem. Dle mého názoru při současných cenách na trhu je prostor i pro krátkodobý pokles klidně k hodnotám P/E okolo 16 a může být vhodnou investicí pro hodnotové investory. Moody´s corporation jedna z předních ratingových agentur o které jsme rovněž hovořily je rychle rostoucí akcií, avšak podle mého názoru v posledních měsících je její růst až příliš rychlý. Přesto se vyskytla příležitost nákupu během února, kdy její akcie krátkodobě poklesly v důsledku hrozby žaloby samotných Spojených států amerických na konkurenční ratingovou agenturu Standard & Poor´s. Moody´s patří do portfolia Buffettovi Berkshire Hathaway. Daný fakt svědčí o stabilitě společnosti. O firmě Nike jsme již důkladně hovořily a dělali si i její rozbor s očekávaným budoucím růstem. Společnost zatím splňuje růstové požadavky a ukazuje, že jí spotřebitelé stále mají v oblibě. Při současném P/E okolo 25 však mi přijde již investice do společnosti mírně předražená a pro vstup bych volil hodnoty okolo P/E 20. Nižších hodnot bychom se mohli dočkat asi jen v případě nějakého velkého pádu trhu, protože se jedná o společnost s vysokým a rychlým růstem. Nu Skin se mi podařilo nakoupit při skvělé příležitosti a využít moment jedinečného krátkodobého a významného propadu cen jejích akcií na hodnoty P/E 10. Společnost za 70
poslední rok významně zvýšila zisky, vyhlásila nový program pro zpětný odkup akcií a navýšila hodnotu výplat dividend o 50%. Ceny akcií během roku 2013 výrazně vzrostly a poměr P/E se přehoupl přes 20%. Na konci roku hodnota akcií již dosáhla několikanásobku od prosince 2012.31 Phillips 66 je společnost, jejíž akcie, jak jsem se již zmiňoval a rozebíral investici v jedné z podkapitol, jsem získal oddělením se od těžební společnosti Conoco Phillips. Phillips se oddělil k 1.5.2012, kdy se akcie společnosti prodávali okolo hodnot 30 dolarů za akcii a přes rychlý růst vyrostly k současným hodnotám. Růst cen akcií je zde opodstatněný, protože zisk na akcii činil u Phillipse 66 6,48 dolaru a cena se pohybuje okolo P/E 10, dividendový výnos je sice nížší, ale Společnost již dvakrát navýšila dividendu a schválila nový program pro zpětný odkup akcií. Společnost sice pochází z konkurenčního odvětví, ale její pozice na trhu je silná. Poslední společností, jejíž akcie mám v současnosti ve svém portfoliu je National Oilwell Varco. Jedná se společnost vyrábějící vrtné soupravy a těžní zařízení pro těžební společnosti. Ve svém odvětví zastává přední pozici díky kompletní nabídce produktů. Společnost má stabilní ziskovost a vysoké volné cash-flow. Vyplácí dividendu s vysokým potencionálem k jejímu výraznému zvýšení. Zpětný odkup momentálně neprovádí, ale do budoucna není vyloučen. Ve druhém čtvrtletí roku 2014 by se měla ze společnosti vyčlenit jedna z jejich divizí. Představili jsme si jednotlivé společnosti mého portfolia. Většina z nich byla nakoupena teprve nedávno a až delší čas ukáže, zda se investice významně zhodnotí. V hledáčku mám i několik dalších společností, které bych rád viděl ve svém portfoliu, avšak jejich současná cena neodpovídá mým požadavkům, kolik jsem za ně ochoten zaplatit a raději si počkám na nějaký propad trhu, jež mi přinese příležitosti je nakoupit za výhodné ceny. Letošní rok se některé z investic dokázaly pro zatím zhodnotit o desítky procent. Jedná se o společnosti Nike, Nu Skin a Moody´s. Důležité je i zmínit důvody vedoucí k prodeji akcií v mém portfoliu. Akcie prodávám z několika důvodů. První je, když neočekávám nebo akcie nesplňuje očekávaný růst a ukáže se, že nemá perspektivu do budoucna. Druhý, zjistím-li pochybení výběru a nákup akcií
31
Akcie Nu Skin jsem prodal v lednu 2014. Naopak jsem zvýšil pozici ve společnosti Altria Group a vstoupil do pozice ve společnosti Dover, ze které se v únoru oddělila společnost Knowles a díky pozici v Doveru jsem získal i její akcie v poměru 1 akcie Knowles za každé 2 držené akcie Doveru.
71
nevhodné společnosti. Posledním důvodem je lepší příležitost. Například pokud vlastním akcie nějaké stabilně rostoucí společnosti a současně se ceny jiné kvalitní společnosti propadnou, prodám, stávají podíl nebo jeho část v první společnosti a nakoupím podíl ve společnosti s nabízející se „levnou“ cenou. Třetí variantu používám v poslední době nejčastěji. Zmíním i jak investuji finanční prostředky získané vyplácením dividend ze společností, které držím. Obvykle prostředky refinancuji do společností nebo je použiji na nákup akcií jiných společností, pokud se vyskytne vhodná příležitost k nákupu. Budoucí vývoj investic nelze předvídat, obzvlášť ne ceny akcií v krátkém období například několik týdnů nebo měsíců. Avšak v dlouhém období, pokud se nestane nějaká zásadní událost, mohu očekávat od akcií ve svém portfoliu významné zhodnocení, protože většina z mých investic patří mezi přední hráče na trhu ve svém odvětví a mají velkou šanci se na svých pozicích udržet i budoucnu a zbylé společnosti jsou slibně rostoucí společnosti. Výkonnost portfolia mohu ovlivnit i minimalizací transakcí, které stojí peníze a zbytečně snižují výkonnost.
72
Závěr Cílem práce je přiblížit hodnotovorůstovou metodu investování a její vhodnost aplikace pro běžného investora. Na základě důkazů získaných výsledky investic světoznámých investorů, ale i svých osobních, můžeme vyvodit následující výsledky. Běžný investor, který se rozhodne investovat do akcií, má naději na dlouhodobý úspěch, pokud se bude držet několika zásad. Základem jsou potřebné znalosti ohledně analýzy cenných papírů a obchodování na finančních trzích. Důležité je vědět, kde potřebné informace vyhledat a umět je použít. Investor musí být vybaven i psychologicky a být schopen přetrvat všechny výkyvy trhu. Nejít s davem a zbavovat se akcií při tržních propadech, které naopak může využít k nákupu a naopak prodat akcie při vysokých hodnotách. Nenechat se ovlivňovat druhými a rozhodovat se jen pevně podle svého uvážení. Má výhodu, pokud investuje jen peníze, o kterých bezpečně ví, že je nebude v blízké době potřebovat, nemusí se obávat o zhodnocení v dlouhém investičním horizontu. Čím dříve ve svém životě začne potencionální investor investovat do akcií, tím více roste pravděpodobnost mnohonásobného zhodnocení v době, kdy dosáhne důchodového věku a rozhodne se jít do penze. Investor nesmí zapomínat na inflaci, která ukrajuje podstatnou část jeho bohatství. Investice do akcií prokazují v dlouhém období dobrou volbu ochrany proti inflaci. Práci jsme zmínili několik osvědčených strategií od světoznámě úspěšných investorů. Běžný investor by si z nich měl odnést ponaučení a držet se zásadních rad. Investovat do společností, kterým investor sám rozumí a zná jejich hospodaření a potenciál ziskovosti v budoucnu. Naopak by neměl investovat do společností s nízkou nebo žádnou konkurenční výhodou a špatnou ziskovostí. Měl by se vyhýbat i akciím společností s velmi krátkou historií nebo primárním úpisům akcií na burze. Mít v portfoliu jen tolik akcií, kolik dokáže běžný investor sledovat, nejlépe do deseti společností v portfoliu. Neočekávat příliš vysoké zhodnocení, ale držet se reálných dlouhodobých růstů. Nepodnikat krátkodobé obchodování, ale naopak nakupovat nebo prodávat jen zřídka. Investor tím minimalizuje náklady za poplatky za zprostředkování obchodu. Díky výzkumu jsme zjistily a ověřili si, pokud společnost stabilně roste a my držíme její akcie, návratnost původní investice je vysoká může dosahovat i desetinásobků, někdy i stonásobky původní investované hodnoty. Pokud společnost vyplácí dividendy, můžeme využít finanční prostředky vyplacené z dividend k reinvestování a nakoupit za ně další akcie 73
společnosti, tím můžeme zvýšit svůj podíl ve společnosti a hlavně zvyšujeme hodnotu budoucího výnosu. Reinvestice dividend může zvýšit zhodnocení během let o jednotky až desítky procent, než kdybychom dividendy nereinvestovali. Ukázali jsme si i další konkrétní případy investování, které dokládají fakta. Investování do stabilních velkých společností, též přezdívaných „blue chips,“ nám může zajistit stabilní zhodnocení a příjem dividend. Dokladem výše zmíněná investice do společnosti McDonald´s. Pokud však investor investuje do menší společnosti, kde je možno vidět větší potenciál k růstu a možnosti několikanásobného zhodnocení investice, například investice do společnosti Nu Skin, může investorovo portfolio díky jediné investici dosáhnout mnohem vyšší výnosnosti, než by bylo bez ní. Demonstrovali jsme i možnost zvýšení výnosnosti, pokud investujeme do společnosti provádějící oddělení určitého byznysu a rozdělení se na dvě nezávislé firmy. Pokud je oddělující byznys kvalitní, má nově vznikající společnost nakročeno k vysoké výkonnosti a rychlému růstu. Obvykle obě společnosti po rozdělení prokazují vyšší výkonnost, než kdyby byly jedna, ale ne vždy to platí, proto je vhodná důkladné analýza, jaký byznys se bude oddělovat a samozřejmě analýza finanční stránky společností. Příkladem bylo i investování do kvalitních společností, kdy trh poslal krátkodobě jejich ceny o několik desítek procent níž, aniž by hrozilo něco pro samotnou společnost. Příkladem může být Moody´s nebo Nike. Investování do akcií kvalitních firem můžeme považovat za nejlepší možnost investic finančních prostředků po dlouhé období.
74
Seznam použité literatury ARNOLD, Glen. Jak vybírat podhodnocené akcie a vydělat na jejich růstu. Vyd. 1. Brno: COMPUTER PRESS, a.s., 2011. 368 s. ISBN 978-80-251-2768-1
BUFFETT, Mary; CLARK, David. Nová Buffettologie. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2012. 296 s. ISBN 978-80-247-4085-0
GRAHAM, Benjamin. Inteligentní investor. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2009. 504 s. ISBN 978-80-247-1792-0
GRAHAM, Benjamin; DODD David L. Security Analysis. Vyd. 6. Edice : The McGraw-Hill Companies, Inc. 2008. 700s. ISBN 0-07-159253-9
FISHER, Philip Arthur. Common Stocks and Uncommon Profits and Other Writings. Vyd. 2. Hoboken, New jersey, United States of America: John Wiley & Sons, Inc. 294 s. ISBN 0-47144550-9
KOCH, Richard; GOUGH, Leo. Jak vybírat nejvýkonnější akcie 10 osvědčených investičních strategií. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s. 2011. 224 s. ISBN 978-80-251-3087-2
KOSTOLANY, André. Kostolanyho burzovní seminář pro kapitálové investory a spekulanty. Vyd. 3. Praha: Mirage Distibution, s.r.o. 2008. 208 s. ISBN 80-238-5969-2
LYNCH, Peter; ROTHCHILD, John. One Up on Wall Street. Vyd. 1. Rockefeller Center, New York, United States of America: SIMON & SCHUSTER PAPERBACKS. 1989. 304 s. ISBN 978-0-7432-0040-0 75
MORRIS, Charles R., Krotitelé trhů, Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s. 2010, 176 s. ISBN 978-80-251-2873-2
ROGERS, Jim. Býkem v Číně. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-4086-7
SHILLER, Robert J., Investiční horečka, Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2010. 296 s. ISBN 978-80-247-2482-9
SIEGEL, Jeremy. Investice do akciíběh na dlouhou trať. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2011. 296 s. ISBN 978-80-247-3860-4
STANDARD & POOR´S. Standard & Poor´s® 500 Guide. Vyd. The McGraw-Hill Companies, Inc. 2013. 1040 s. ISBN 978-0-07-180327-4
Seznam internetových zdrojů Berkshire Hathaway – http://www.berkshirehathaway.com Yahoo! – Finance Yahoo! – http://www.finance.yahoo.com Intel – http://www.intel.com McDonald´s – http://www.mcdonalds.com Morningstar – http://www.morningstar.com NASDAQ – http://www.nasdaq.com New York Stock Exchange – http://www.nyse.com 76
Phillips 66- http://www.phillips66.com S&P Dow Jones Indices LLC - http://www.djindexes.com Wal-Mart – http://www.walmart.com
Seznam tabulek v práci Tabulka č.1 Přehled největších pozic Warrena Buffetta a jeho Berkshire Hathaway v roce 2012 ............................................................................................................................... 40 Tabulka č. 2 Klíčové ukazatele společnosti McDonald´s .................................................... 59 Tabulka č.3 Očekávaný vývoj akcií společnosti Nike.......................................................... 63 Tabulka č.4 Výnosnost mého portfolia a indexu S & P 500 včetně zahrnutí dividend .... 67 Tabulka č.5 Aktuální složení a zhodnocení mého portfolia k 31.12. 2013 ........................ 69
Seznam grafů v práci Graf č.1 Vývoj cena akcií společnosti Wal-Mart ...............................................................................49 Graf č.2 Vývoj hodnoty akcií společnosti Phillips 66 (PSX) .............................................................58
Seznam příloh k práci Test Grahamových bezpečnostních kritérií na index Dow Jones ....................................................78
77
Příloha č.1 Test Grahamových bezpečnostních kritérií na index Dow Jones Název společnosti
Dostatečná
Dostatečná
Stabilita
Pravidelné
Rust
Nízké
Nízký
velikost
fin. pozice
zisků
dividendy
zisků
P/E
poměr cena/majete k akcie
American Express
Ano
-
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Boeing
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Caterpillar
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Cisco Systems
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Chevron
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
E.I. du Pond de
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Walt Disney
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
General Electric
Ano
Ne
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Goldman Sachs
Ano
-
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Home Depot
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
IBM
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Intel
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Johnson & Johnson
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
JPMorgan
Ano
-
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
The Coca Cola co.
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
McDonald´s
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
3M
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Merck & Co.
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Microsoft
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Nike
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Pfizer
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Procter & Gamble
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
AT&T
Ano
Ne
Ano
Ano
Ne
Ne
Ano
Travelers
Ano
-
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
-
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Visa
Ano
-
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Verizon
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Nemours
companies Unitedhealth Group United Technologies
78
Wal Mart Stores
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Exxon Mobil
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Tabulka vlastní tvorba, údaje použity z internetových stránek http://www.djindexes.com společnosti © 2014 S&P Dow Jones Indices LLC, a part of McGraw Hill Financial a knihy STANDARD & POOR´S. Standard & Poor´s® 500 Guide . Vyd. The McGraw-Hill Companies, Inc. 2013. 1040 s. ISBN 978-0-07-180327-4
79
