SYMPTOTERMÁLNÍ METODA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

SYMPTOTERMÁLNÍ METODA PŘIROZENÉHO PLÁNOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ V ŽIVOTĚ ŽENY

Vedoucí práce :

Autor:

Mgr. Blanka Trojanová, Ph.D.

Marie Ondráčková Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Blanky Trojanové, Ph.D. a konzultantky MUDr. Ludmily Lázničkové s využitím zdrojů uvedených v soupisu literatury. ………………………………… V Brně dne 23. 4. 2015

Marie Ondráčková

Poděkování Děkuji Mgr. Blance Trojanové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a vstřícný přístup při psaní mé bakalářské práce. Děkuji MUDr. Ludmile Lázničkové za její odborné rady v oblasti přirozeného plánování rodičovství. Dále děkuji všem zúčastěným ženám za jejich čas a ochotu při poskytování rozhovorů.

Abstrakt Teoretická část této bakalářská práce se zaměřuje na vznik, pravidla, možnosti využití, spolehlivost, výhody a omezení symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství podle metodiky Sensiplan. Tato metoda je podobně spolehlivá jako moderní metody hormonální antikoncepce, ale v České republice je v porovnání s nimi málo používaná. Z tohoto důvodu pomocí strukturovaného rozhovoru zjišťuji obtíže žen při používání symptotermální metody, které by mohly její nízkou rozšířenost objasnit. Dílčí cíle identifikují důvody vedoucí uživatelky k výběru této metody a výhody, kterých si na ní cení. Přestože ženy mé výzkumné populace uvádějí různé obtíže, s kterými se při aplikaci symptotermální metody setkaly, na otázku, zdali by ji doporučily dalším párům, všechny odpovídají kladně. Nesnáze s používáním této metody by mohla eliminovat kvalitní edukace lidmi, kteří jsou v této problematice vzdělaní a zkušení.

Klíčová slova přirozené plánování rodičovství, symptotermální metoda, Sensiplan, menstruační cyklus, cervikální hlen, bazální tělesná teplota

Abstract Theoretical part of this bachelor’s thesis is concerned with the history, rules, possibilities of usage, reliability, and the advantages and disadvantages of the sympto-thermal method known as Sensiplan. This method is similarly reliable modern methods of hormonal contraception, but in the Czech Republic less people use this method compared to hormonal contraception. For this reason I wanted to determine why not many people use the sympto-thermal method. Through interviews with five different women I determined the difficulties with using sypto-thermal method. Sub-goals of my study were to identify reasons that lead users to choose this method and the advantages which they appreciate. In my research, interviewed women mentioned some difficulties, but also many advantages that they found using Sensiplan. When questioned if they would suggest this method to someone else they responded positively. With quality education on techniques and practices many people can overcome the obstacles with implementing the sympto-thermal method.

Key words natural family planning, sympto-thermal method, Sensiplan, menstrual cycle, cervical mucus, basal body temperature

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 8 2 Teoretická část práce ............................................................................................................... 9 2.1 Přirozené plánování rodičovství ....................................................................................... 9 2.2 Historie vzniku symptotermální metody .......................................................................... 9 2.3 Výchozí body symptotermální metody........................................................................... 12 2.4 Symptotermální metoda .................................................................................................. 14 2.4.1 Sledování hlenu ....................................................................................................... 15 2.4.2 Sledování čípku děložního....................................................................................... 15 2.4.3 Sledování bazální tělesné teploty ............................................................................ 15 2.4.4 Faktory potenciálně ovlivňující správnost vyhodnocení ......................................... 17 2.4.5 Zaznamenávání do tabulky ...................................................................................... 17 2.4.6 Vyhodnocení neplodného období na začátku cyklu a po ovulaci ........................... 17 2.5 Možnosti využití symptotermální metody ...................................................................... 19 2.5.1 Symptotermální metoda po porodu ......................................................................... 19 2.5.2 Symptotermální metoda po vysazení hormonální antikoncepce ............................. 20 2.5.3 Symptotermální metoda při touze po dítěti ............................................................. 21 2.5.4 Symptotermální metoda jako kontrola cyklu .......................................................... 22 2.5.5 Symptotermální metoda v premenopauze ............................................................... 23 2.5.6 Symptotermální metoda při nočních službách ........................................................ 23 2.6 Spolehlivost symptotermální metody ............................................................................ 23 2.7 Výhody a omezení symptotermální metody ................................................................... 24 3 Praktická část ......................................................................................................................... 26 3.1 Formulace problému ....................................................................................................... 26 3.2 Cíle práce ........................................................................................................................ 27 3.3 Metodika práce ............................................................................................................... 27 3.4 Výsledky a jejich interpretace ........................................................................................ 28 3.4.1 Rozhovor č. 1........................................................................................................... 28 3.4.2 Rozhovor č. 2........................................................................................................... 31 3.4.3 Rozhovor č. 3........................................................................................................... 38 3.4.4 Rozhovor č. 4........................................................................................................... 41 3.4.5 Rozhovor č. 5........................................................................................................... 44 3.5 Souhrnná analýza výsledků ............................................................................................ 47

3.5.1 Důvody pro výběr symptotermální metody ............................................................. 47 3.5.2 Výhody symptotermální metody z pohledu uživatelek ........................................... 48 3.5.3 Obtíže žen při používání symptotermální metody................................................... 48 4 Diskuze .................................................................................................................................. 50 5 Návrhy a doporučení vyplývající z výzkumného šetření ...................................................... 53 6 Závěr ...................................................................................................................................... 54 7 Resumé .................................................................................................................................. 55 8 Seznam literatury a pramenů ................................................................................................. 56 9 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 59 10 Seznam příloh ...................................................................................................................... 60

1 Úvod V této bakalářské práci se zaměřuji na symptotermální metodu (STM) přirozeného plánování rodičovství (PPR) podle metodiky Sensiplan, kterou vypracovala německá Pracovní skupina přirozeného plánování rodičovství (Arbeitsgruppe NFP). Do České republiky (ČR) se tato metoda dostala prostřednictvím gynekoložky MUDr. Ludmily Lázničkové, která se metodě podrobně věnuje a vyučuje ji. K volbě tohoto tématu mě vedla touha věnovat se v bakalářské práci problematice, kterou budu moci prakticky využít v profesi porodní asistentky, ve svém osobním životě nebo jako radu svým blízkým. Důvodem výběru právě tohoto tématu bylo kladné hodnocení STM, které jsem slýchávala, a přitom mě překvapila nízká informovanost o této metodě ve výuce pro porodní asistentky i na veřejnosti celkově. Proto se v teoretické části této bakalářské práce snažím podat validní a srozumitelné informace o STM podle metodiky Sensiplan a o všech možnostech jejího využití. V praktické části pak zjišťuji informace o používání této metody ze zkušeností několika žen. Teoretická část této bakalářské práce je konkrétně rozdělena na 7 hlavních kapitol, které pojednávají všeobecně o PPR, vzniku STM a o jejích výchozích bodech. Následuje kapitola věnovaná STM a jejím pravidlům, na kterou navazuje kapitola týkající se možností využití v životě ženy nebo páru celkově. Závěrečné kapitoly se zabývají spolehlivostí STM a jejími výhodami a omezeními.

8

2 Teoretická část práce 2.1 Přirozené plánování rodičovství Plánované rodičovství patří do základních lidských práv.(1) Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) umožňuje jednotlivcům a párům předvídat a dosáhnout jejich požadovaného počtu dětí a načasování jejich narození. Toho je dosaženo používáním antikoncepčních metod nebo naopak léčbou neplodnosti.(2) Do PPR patří podle definice WHO z roku 1982 metody, pomocí kterých může být o těhotenství usilováno, stejně tak je možné se díky jim těhotenství vyhnout, a to na základě přirozeně se vyskytujících ukazatelů a příznaků plodné a neplodné fáze menstruačního cyklu. Pokud je metoda užívána k zamezení početí, v plodném období nedochází k pohlavnímu styku.(3) V plodném období může po pohlavním styku dojít k otěhotnění, v neplodném období k němu nedochází.(4) Kromě vyhnutí se početí nebo jeho cílení může využití metod PPR spočívat v diagnostickém sledování pro vyvrácení či zjištění poruch cyklu.(5) V posledních letech si metody PPR získávají větší pozornost v souvislosti s informacemi o rizicích spojených s používáním některých antikoncepčních metod.(1) Metody PPR využívají základních předpokladů přirozené plodnosti páru; těmi jsou ženská pohlavní buňka - vajíčko, mužská pohlavní buňka - spermie, jejich životnost a hlen děložního hrdla. Do těchto metod v souladu s definicí WHO patří metody založené na sledování jednoho příznaku (single – index metody) a metody sledující více příznaků (multi – index metody). Single – index metody sledují a vyhodnocují hlen hrdla děložního nebo bazální tělesnou teplotu (BTT). Multi - index metody kombinují více příznaků dohromady (hlen děložního hrdla, změny na děložním čípku, bazální tělesnou teplotu). Do této skupiny řadíme STM.(6) Některé zdroje zařazují do přirozených metod regulace plodnosti kalendářní metodu a laktační amenoreu.(1) Do PPR ovšem tyto metody nepatří, protože nejsou založeny na sledování přirozených ukazatelů, a tedy přesně neodpovídají definici WHO.

2.2 Historie vzniku symptotermální metody Již před 3000 lety se objevují snahy stanovit, kdy probíhají plodné dny, a využít toho při plánování rodiny.(7) Až ve 30. letech 20. století se poprvé objevila zmínka o souvislosti ovulace s oplodněním. Tuto informaci samostatně publikoval jak Rakušan Hermann Knaus, tak i Kysuak Ogin původem z Japonska. Díky těmto mužům vznikla tzv. kalendářní metoda, založená na statistických výpočtech, které vycházejí z poznatku, že ovulace nastává 9

zhruba 2 týdny před menstruací.(6) Moderní metody PPR se v posledních letech od této metody znatelně distancovaly.(5) Postupem času začaly vznikat metody založené na sebesledování ženy. Byla vytvořena tzv. teplotní metoda, která pro určení plodného období využívá pozorování změn BTT. První pravidla této metody stanovil díky poznatkům Holanďana Van de Veldeho německý farář Wilhelm Hillebrand v roce 1935. V roce 1940 tentýž poznatek vědecky publikoval švýcarský lékař Rudolf Vollmann. O tuto metodu se zajímal také německý gynekolog Gerhard Döring, který se ji snažil zdokonalovat. Francouzští lékaři Palmer a Devilleres také pozorovali změny BTT a pomocí těchto údajů vznikla teplotní metoda belgického gynekologa Ferina.(6,7) Kromě toho vznikla také metoda založená na pozorování hlenu děložního hrdla. Už v roce 1855 dr. J. T. Smith poprvé upozornil, že otěhotnění má souvislost s výskytem řídkého cervikálního hlenu. Australští lékaři manželé John a Evelyn Bilingsovi představili v roce 1953 ovulační metodu, nazývanou také jako Bilingsova hlenová metoda. Později s nimi spolupracoval i gynekolog Brown a také švédský mikrobiolog dr. Odeblad, který zkoumal mikrostruktury všech typů cervikálního hlenu. Metoda založená na sledování hlenu je rozšířená například v Indii.(6,7) Symptotermální metoda, při které se poprvé prezentovalo určení plodné a neplodné fáze pomocí sledování dvou symptomů (bazální tělesné teploty a nejčastěji hlenu hrdla děložního), byla poprvé zveřejněna v roce 1965 rakouským lékařem Josefem Rötzem. Nyní je ve světě k dispozici v několika variantách.(5–7) Tento lékař vydal v roce 1979 o této metodě publikaci s názvem Natürliche Geburtenregelung. Díky manželům Tělupilovým vyšla tato publikace v roce 1991 i v češtině s názvem Přirozená regulace početí. Dr. Josef Rötzer významně přispěl zavedením pravidla „3 vyšších teplot oproti 6 nižším teplotám“ (tzv. Holtovo pravidlo).(6) Také v USA vznikla díky dr. Keefeovi metoda založená na sledování BTT a hlenu děložního čípku nebo na změnách děložního čípku. V roce 1971 vznikla v USA díky spolupráci gynekologa dr. Praema a manželů Kippleyovým Liga pár párů (LPP).(6) LPP je mezinárodní křesťanská organizace pro šíření PPR, které je realizováno díky dobrovolným učitelským párům. V dnešní době působí pod vedením manželů Prentisových i v České republice (ČR).(8) STM, na kterou se tato bakalářská práce zaměřuje, pochází ze Spolkové republiky Německo (SRN). Od 80. let 20. století v SRN započal vládní projekt Ministerstva pro mládež, 10

rodinu, ženu a zdraví, který uskutečňoval intenzivní vývoj s cílem vyvinout standardizovanou, spolehlivou, přijatelnou a na vědeckých důkazech založenou metodu PPR.(5,6) Pro tento úkol vznikla v Bonnu Arbeitsgruppe NFP (Pracovní skupina PPR), která měla své vědecké a výzkumné středisko při univerzitě v Düsseldorfu.(6) Tato Pracovní skupina se skládala z multidisciplinárního týmu, který tvořili gynekologové (dr. Siegfried Baur, prof. Günter Freundl, prof. Gerd Döring, dr. Petra Frank, dr. Elisabeth Raith-Paula,…), dále pedagogové a

sychologové. Díky přispění těchto odborníků bylo realizováno několik studií.

Nejvýznamnější

z nich

byl

tzv.

„Modelový

projekt

vědeckého

přezkoumání

a kontrolovatelného zprostředkování přirozených metod regulace početí“. Data pro tento projekt byla sbírána v průběhu dvou let od roku 1985 do roku 1987 a v roce 1988 byla zveřejněna v publikaci „Přirozené metody plánování rodičovství“. Následně v oblasti PPR vznikly pracovní skupiny s pedagogickým, psychologickým a mediálním zaměřením. Tímto způsobem vznikla metoda podložená vědeckými výzkumy mnoha odborníků.(6) Kvůli odlišení od ostatních STM je tato metoda i se svým standardizovaným a certifikovaným vzdělávacím programem od konce roku 2010 chráněna pod obchodní značkou Sensiplan®.(5) Pracovní skupina roku 1991 funguje pod řádem Maltézských rytířů jako Malteser Arbeitsgruppe NFP.(9) Její hlavní organizační středisko sídlí v Kolíně nad Rýnem a nyní funguje pod vedením dr. Ursuly Sottong. Výzkumné centrum pro PPR je v současné době pod vedením prof. Thomase Strowitzki v Heidelbergu.(7) Zde také nyní sídlí Německá databanka cyklů (Deutsche NFP-Zyklusdatenbank), kde bylo sesbíráno více než 38 945 cyklů od 1645 žen.(5) Jako základní učebnice STM Sensiplan slouží příručka Natürlich und sicher („Přirozeně a jistě“), která byla poprvé vydána v roce 1987 a je v současné době přeložena do mnoha světových jazyků.(6) Metoda Sensiplan se prosadila v mnoha evropských zemích.(5) V SRN se tato metoda vyučuje spíše jako metoda vědomí plodnosti (Fertility awareness based methods – FAM), protože akceptuje použití „chráněných“ styků v plodném období.(10) V ČR byl s německou organizací Malteser Arbeitsgruppe NFP navázán kontakt roku 1993. V Brně roku 1994 vznikla pod vedením MUDr. Ludmily Lázničkové „Pracovní skupina PPR“, která byla na ministerstvu vnitra registrována jako občanské sdružení. Cílem tohoto sdružení bylo šíření STM PPR, přičemž probíhal neustálý kontakt s Malteser Arbeitsgruppe NFP. Nyní má toto občanské sdružení název Centrum naděje a pomoci (CENAP). Toto sdružení vydalo pod vedením dr. Lázničkové už několik publikací týkajících se STM.(6)

11

V češtině je také dostupná příručka Přirozené a spolehlivé plánování rodičovství od prof. R. Šipra a jeho dcery dr. Heleny Šiprové. V této publikaci jsou informace o STM od Arbeitsgruppe NFP lehce pozměněná.(6)

2.3 Výchozí body symptotermální metody Základem pro fungování STM je životnost spermie a vajíčka, která určuje plodné období v menstruačním cyklu. Zdravý dospělý muž má spermie v každém ejakulátu, je tedy plodný stále. U ženy dochází k uvolnění zralého vajíčka z vaječníku, tzv. ovulaci, pouze jednou za jeden menstruační cyklus. Po uvolnění je vajíčko životaschopné 12–16 hodin, v této době může být oplodněno. Pokud k oplodnění nedojde, vajíčko ve stěnách vejcovodu zaniká. Životnost spermií je různá, jelikož závisí na prostředí, ve kterém se vyskytují. V poševním prostředí spermie zhruba do jedné hodiny zanikají. Rozpouští-li se v hrdle děložním hlenová zátka, mohou spermie proniknout do jeho krypt, kde díky produkci cervikálního hlenu přežívají několik dní a v době ovulace mohou uvolněné vajíčko oplodnit.(4,6) Hlen hrdla děložního je důležitý pro společnou plodnost páru díky těmto jeho funkcím:  Pomáhá spermiím přežívat v kryptách hrdla děložního do nejplodnějšího období.  Vybírá kvalitní spermie a usnadňuje jejich pohyb, naopak méně kvalitní spermie zachycuje ve spodní části hrdla.  Mimo menstruaci a nejplodnější fázi cyklu uzavírá kanál děložního hrdla a chrání dělohu před infekcí.(6) Pravděpodobná oplodňovací schopnost spermií se udává 3-5 dnů.(1) Podle STM a nových poznatků je vysledováno, že to může být i týden. Plodné období je tedy několikadenní.(6) Fyziologie menstruačního cyklu V ženské pohlavní soustavě dochází k cyklickým změnám, kterými se tělo chystá k oplodnění vajíčka a k těhotenství.(1) Menstruační cyklus začíná prvním dnem menstruačního krvácení a končí v posledním dni před následující menstruací.(4) Délka každého cyklu je rozmanitá. V Německu byla realizována studie s 9846 cykly, z nichž se osmadvacetidenní cyklus objevoval pouze ve 13 %. V délkách 26-29 dnů to bylo 49 % cyklů a v širším rozmezí 25-35 dnů 83,4 %. Cykly v délce 24 dnů a kratší se objevily u 8,2 % a v délce 36 dnů a více v 7,6 %. Délky cyklů jsou odlišné u různých žen, stejně tak se délky liší individuálně u ženy v průběhu jednoho roku.(6) V cyklu rozlišujeme fázi folikulární 12

a luteální. Folikulární fáze trvá od počátku cyklu do ovulace a její délka je proměnlivá. Luteální fáze počíná ovulací a končí s nástupem menstruace, její délka je relativně stabilní (12-16 dnů).(4,6) Během nitroděložního života se ve vaječníku ženy vytvářejí folikuly, které obsahují vajíčko (ovarium). Po porodu již další folikuly nevznikají, pouze postupně zanikají.(6,11) Ovariální funkce ženy řídí osa tvořená hypotalamem, hypofýzou a vaječníky. V hypotalamu se tvoří gonadotropin releasing hormon (GnRH), který reguluje sekreci gonadotropinů – folikulostimulačního (FSH) a luteinizačního hormonu (LH), které jsou tvořeny v předním laloku hypofýzy.(1) Na počátku cyklu se začíná díky zvýšené koncentraci FSH několik folikulů zvětšovat. Díky rostoucím folikulům se pod vlivem gonadotropinů zvyšuje koncentrace estrogenů (především estradiol) a v menší míře i progesteronu. Působením estrogenů nově narůstá děložní sliznice. Kolem 6. dne cyklu jeden folikul v ovariu začne růst rychleji než ostatní a jako jediný dosáhne závěrečného stádia (dominantní folikul). Ostatní folikuly zanikají. Dominantní folikul postupně zraje a stává se z něho Graafův folikul, který má uvnitř dutinku vyplněnou tekutinou a je velký asi 2 cm.(1,11,12) Tento folikul produkuje zvyšující se množství estradiolu, jeho nejvyšší hladina je průměrně 82,5 hodin před ovulací. Estradiol zprostředkuje na úrovni hypotalamu a hypofýzy vzestup FSH a LH. Tyto hormony indukují proteolytické enzymy, které jsou nezbytné pro uvolnění vajíčka z Graafova folikulu.(6) Stěna folikulu praská a dochází tak k uvolnění vajíčka do břišní dutiny, kde je zachyceno fimbriemi vejcovodu. Ovulací folikulární fáze končí a nastává fáze luteální, kdy se Graafův folikul mění ve žluté tělísko (corpus luteum), které pod vlivem LH tvoří především progesteron a v menší míře i estradiol. Tyto hormony se spolupodílí na přípravě optimálních podmínek v děložní sliznici pro nidaci. Vysoká koncentrace progesteronu inhibuje sekreci gonadotropinů. Nedojde-li k oplodnění, žluté tělísko se mění v tělísko bílé (corpus albicans) a dochází k poklesu hladiny estrogenů a progesteronů; díky tomu se odlučuje funkční část děložní sliznice – endometria, což se projeví menstruačním krvácením. Dojde-li k oplodnění vajíčka, mění se žluté tělísko na žluté těhotenské tělísko (corpus luteum graviditatis).(1,11,12) Nárůst estrogenů před ovulací působí v souvislosti s PPR tyto děje: 

Hlen hrdla děložního se zvyšující se hladinou estrogenů stává stále řidší a tekutější. To má význam pro pronikání spermií do dělohy. V době ovulace je množství hlenu

13

nejvyšší a zároveň viskozita nejnižší. Při vrcholu estrogenů obsahuje hlen 96 % vody a více. 

Čípek děložní postupně měkne, otevírá se a vytahuje směrem nahoru. Cervikální změny jsou součástí přípravy reprodukčního systému na početí.(1,4)

Nárůst progesteronu po ovulaci působí v souvislosti s PPR tyto děje: 

Hlen děložní se zahušťuje a jeho množství klesá.



Tonus svaloviny děložního čípku je zvýšený, čípek se uzavírá a je nízko.



Stoupá bazální tělesná teplota (BTT).



K další ovulaci do konce cyklu nemůže dojít, jelikož progesteron napomáhá inhibičním účinkům estrogenů.(1,4)

Tyto uvedené skutečnosti využívá STM ke stanovení plodných a neplodných dnů (viz příloha č. 2). Ve studii prováděné v SRN bylo 65 sledovaných cyklů zkontrolováno pomocí ultrazvuku a stanovením LH v moči. Sledování ultrazvukem bylo prováděno převážně vaginální sondou. Toto sledování průběhu cyklu bylo započato ode dne prvního hlenového příznaku a pokračovalo obden až do velikosti dominantního folikulu 12 mm, následně probíhalo každý den až do 2 dnů po ovulaci. Hladina LH v moči byla sledována denně od 6. do 25. dne cyklu. Termín ovulace byl stanoven 24-30 hodin po LH vrcholu v moči. V každém z 65 sledovaných cyklů probíhalo sledování dle STM. Podle zjištěných informací ovulace stanovená STM PPR spadá v 89 % do intervalu klinické ovulace +/- 1 den. Z této studie vyplývá, že pomocí STM lze v průběhu cyklu období ovulace spolehlivě stanovit.(6)

2.4 Symptotermální metoda Název metody vznikl spojením slov: symptom (tj. příznak) a termální (tj. teplotní). STM spočívá v principu dvojí kontroly, protože stanovení plodných a neplodných dnů se děje vždy pomocí nejméně dvou ukazatelů.(4) Neplodné období před ovulací se stanovuje pomocí určitých statistických pravidel v kombinaci se sledováním hlenového příznaku hrdla děložního. Stejně tak je možné toto neplodné období stanovit pomocí výpočtových pravidel v kombinaci se sledováním změn na čípku děložním. Neplodné období po ovulaci určujeme podle pravidel vyhodnocování BTT a cervikálního hlenu nebo zhodnocením BTT a děložního čípku.(6)

14

2.4.1 Sledování hlenu Žena používající STM si večer do záznamové tabulky slovně zapisuje subjektivní pocity na rodidlech, které přes den pociťovala, a „nejkvalitnější“ (tedy nejvíce tekutý) vzhled hlenu na toaletním papíře za celý den. Aby se ve svých záznamech lépe a rychleji orientovala, může ke slovnímu popisu do tabulky přiřadit určité značky, které hlen charakterizují. V tabulce si též uživatelka zaznačí vrchol hlenu, pro který se používá malý trojúhelníček ▲. Vrchol hlenu definujeme jako hlen „nejvyšší kvality“, který se následující den změnil v „méně kvalitní hlen“. Pro každou ženu může být vrchol hlenu jiné kvality. Důležité je, aby jako vrchol hlenu byl určen ten nejvíce tekutý, řídký hlen, tedy „nejkvalitnější“, po kterém následovala změna hlenu v „méně kvalitní“, tedy v méně tekutý, hustý hlen. V tabulce občanského sdružení CENAP jsou charaktery hlenů a subjektivní pocity seřazeny od méně po více kvalitní (viz příloha č. 3).(4) 2.4.2 Sledování čípku děložního V STM je možné místo sledování hlenu pozorovat změny konzistence a polohy čípku (viz příloha č. 4). Údaje se opět zaznamenávají do příslušných kolonek tabulky.(4) V současné době se spíše doporučuje sledování cervikálního hlenu a BTT. Sledování čípku je totiž náročnější a vyžaduje určitý trénink. Navíc dle studií je sledování čípku více subjektivní záležitost a řada žen nezvládá plně vyhodnotit všechny ukazatele.(6) 2.4.3 Sledování bazální tělesné teploty BTT je klidová teplota naměřená ráno, nejlépe ihned po probuzení, v jedné z tělesných dutin (v konečníku, v pochvě či pod jazykem). K měření můžeme použít buď klasický lékařský teploměr, nebo teploměr digitální, který měří s přesností na dvě desetinná čísla. U digitálního teploměru je doporučeno pro přesnost měření vyměňovat baterii alespoň jedenkrát za rok.(4) Při používání tohoto teploměru je vhodné teplotu zaokrouhlovat tímto způsobem 36,30-36,32 = 36,3; 36,33-36,37 = 36,35; 36,38-36,40 = 36,4. Pokud se měříme klasickým lékařským teploměrem, doba měření by měla být asi 5 minut.(10) Naměřené hodnoty BTT opět zaznamenáváme do tabulky STM. Abychom mohli BTT správně zhodnotit a spolehnout se na ni, je nutné, aby měření v průběhu jednoho cyklu byla prováděna vždy ve stejné tělesné dutině, stejným teploměrem a přibližně ve stejnou dobu.(4)

15

Některé z hodnot měření BTT nemusejí být pro vyhodnocení tabulky STM platné. Jedná se o hodnoty, které jsou zvýšené pod vlivem nám známé okolnosti (viz. kapitola 2.4.4). Tuto okolnost vepíšeme do příslušné kolonky v tabulce, zaznamenáme i naměřenou hodnotu, kterou ale dáme do závorky a při stanovené výše linie s ní nepočítáme. Dále také nebereme ohled na hodnoty, které jsou zvýšené o 0,2 °C a více vzhledem k předchozí i následující hodnotě měření, přestože důvod tohoto zvýšení neznáme. Takovéto měření, které nazýváme špicí, také uzávorkujeme.(4) Při vyhodnocování BTT je velmi důležité stanovit vzestup bazální tělesné teploty. Prvním dnem vzestupu BTT teploty je takový den, kdy se vyskytne jakkoliv vyšší hodnota BTT oproti 6 předchozím nižším hodnotám, které jsou pro nás platné. První den vzestupu BTT určuje v STM hranici mezi folikulární a luteální fází. „Abychom mohli spolehlivě určit, že k vzestupu teploty došlo z hormonálních důvodů, stanovíme potvrzení vzestupu bazální tělesné teploty.“(4) Tento potvrzený vzestup určíme pomocí dalších dvou vyšších měření po prvním dnu vzestupu BTT. Pro lepší přehlednost záznamu teplot je dobré stanovit si tzv. linii nižších teplot, která se značí vodorovnou čarou. Tuto linii určíme ze šesti měření předcházejících prvnímu dni vzestupu BTT. Výši linie odpovídá nejvyšším platným hodnotám z těchto šesti měření (viz příloha č. 5).(4) Postup pro potvrzení vzestupu BTT: Nejdříve si stanovíme první den vzestupu BTT a výši linie. Dále hledáme hodnoty nad linií následující za prvním dnem vzestupu BTT, které tento vzestup potvrdí. Jedná se konkrétně o třetí vyšší měření, které je o 0,2 °C a více nad linií (viz příloha č. 6). Existují výjimky, při kterých třetí vyšší měření toto pravidlo nesplňuje, ale přesto vzestup BTT můžeme potvrdit. Tyto výjimky není možné navzájem kombinovat.(4) Výjimka č. 1 - Pokud některá s naměřených teplot po prvním dni vzestupu BTT klesne na linii nebo pod ni, tuto hodnotu nečíslujeme. Za takovýchto podmínek potřebujeme pro potvrzení vzestupu třetí číslované měření minimálně o 0,2 °C vyšší než je linie (viz příloha č. 6). (4) Výjimka č. 2 - Pokud jsou naměřené teploty po prvním dnu vzestupu BTT nad linií, ale třetí hodnota neodpovídá vzestupu o 0,2 °C a více, potřebujeme k potvrzení BTT ještě čtvrté měření, které je jakkoliv nad linií (viz příloha č. 6).(4)

16

2.4.4 Faktory potenciálně ovlivňující správnost vyhodnocení Existuji určité faktory, které mohou, ale nemusejí ovlivnit námi sledované ukazatele, a tedy i vyhodnocení hranice plodného období.(4) Tyto faktory zapisujeme do příslušných políček záznamové tabulky, abychom je měli při vyhodnocování cyklu na zřeteli a mohli je případně dát do souvislosti s odchylkou. K faktorům, které mohou ovlivnit sledování hlenu, řadíme: sperma po pohlavním styku, léky ovlivňující tvorbu hlenu, léky zaváděné do pochvy, operace na čípku děložním, nevhodný toaletní papír, stres, výtok a chemické antikoncepční prostředky.(4) BTT mohou ovlivnit tyto faktory: nemoc, horečka, některé léky, změna teploměru, změna tělesné dutiny, změna času měření, krátký nebo rušený noční spánek, neobvyklé pozdní uložení ke spánku, hormonální výkyvy, nervové příčiny, alkohol, jídlo pozdě večer, stres, změna životního stylu (dovolená apod.), práce na směny.(4) V „Modelovém projektu“ z Německa při 5037 cyklech od 423 žen nebyla teplotní křivka kvůli okolnostem zhodnotitelná pouze v 1,8 % cyklů, což ukazuje, že i přes různé rušivé vlivy lze většinou BTT vyhodnotit.(6) 2.4.5 Zaznamenávání do tabulky Doporučuje se všechny sledované příznaky zaznamenávat do speciální záznamové tabulky a po principu dvojí kontroly vyhodnotit.(5) Takováto tabulka slouží k přehlednému zaznamenávání a správnému vyhodnocení hranic plodného a neplodného období v menstruačním cyklu. Pro každý nový cyklus se používá nová tabulka, která začíná prvním dnem cyklu.(13) Ta by měla obsahovat tabulku pro zaznamenání BTT rozdělenou po 0,1 °C a místo pro uvedení subjektivních pocitů a vzhledu hlenu. Neměl by také chybět prostor pro zápis možných faktorů ovlivňujících BTT nebo cervikální hlen (viz příloha č. 7).(4) 2.4.6 Vyhodnocení neplodného období na začátku cyklu a po ovulaci Neplodné období na začátku cyklu můžeme stanovit tehdy, pokud v předchozím cyklu došlo k potvrzení vzestupu BTT. V prvním sledovaném cyklu neplodné období na začátku cyklu stanovit nelze. Podle principu dvojí kontroly je neplodné období na začátku cyklu pouze tehdy, vnímá-li žena na rodidlech po celý den pocit sucha a nemá žádné subjektivní pocity a zároveň dodržuje jedno z těchto tří pravidel: pravidlo prvních 5 dnů, pravidlo minus 20 nebo pravidlo minus 8.(4) Dřívější výskyt hlenu může naznačovat, že v cyklu proběhne 17

ovulace časněji než v cyklech předchozích, proto je nutné neplodné období v případě pocitu vlhka nebo výskytu hlenu ukončit.(6) Ženy, které s metodou začínají, se prvních 12 cyklů sledovaných dle STM řídí pravidlem prvních 5 dnů, které musí být kontrolováno pravidlem minus 8. Pravidlo prvních 5 dnů cyklu znamená, že prvních 5 dnů v cyklu můžeme považovat za neplodné při splnění těchto podmínek: 

Žena v těchto dnech vnímá na rodidlech pocit sucha a zároveň nepozoruje žádný hlenový obraz. Případně nízko palpuje tvrdý a uzavřený čípek.



V předešlém cyklu byl potvrzen vzestup BTT.



Pravidlo prvních 5 dnů je kontrolováno pravidlem mínus 8, které má přednost.



Pokud nastane vzestup BTT dříve než 13. den cyklu, je poslední den neplodného období na začátku cyklu počítán dle pravidla minus 8, přestože žena ještě dle STM PPR nedosledovala 12 cyklů.(4)

Ženy, které dle STM PPR mají zaznamenaných předchozích 12 cyklů, používají pravidlo minus 8. Toto pravidlo je charakterizováno odečtením čísla 8 od nejdřívějšího prvního dne vzestupu BTT z předešlých 12 cyklů, ve kterých došlo k vzestupu BTT. Takto získáme poslední neplodný den na začátku cyklu při splnění následujících podmínek: 

Žena v těchto dnech vnímá na rodidlech pocit sucha a zároveň nepozoruje žádný hlenový obraz. Případně nízko palpuje tvrdý a uzavřený čípek.



V předešlém cyklu byl potvrzen vzestup BTT.(4)

Ženy, které s STM začínají a znají délky předešlých 12 menstruačních cyklů, se mohou orientovat dle pravidla minus 20, které opět platí pod kontrolou pravidla minus 8. Toto pravidlo stanovuje poslední neplodný den na začátku cyklu odečtením čísla 20 od počtu dní nejkratšího cyklu z předchozích 12 cyklů. Toto platí za následujících předpokladů: 

Žena v těchto dnech vnímá na rodidlech pocit sucha a zároveň nepozoruje žádný hlenový obraz. Případně nízko palpuje tvrdý a uzavřený čípek.



V předešlém cyklu byl potvrzen vzestup BTT.



Pravidlo minus 20 je kontrolováno pravidlem minus 8, které má přednost.



Pravidlo minus 20 se používá pouze prvních dvanáct cyklů, následně se vyhodnocování provádí dle pravidla minus 8.(4) 18

Pro vysokou spolehlivost metody je kontrola pravidlem minus 8 nezbytná (viz příloha č. 8). (6) Jistě neplodné období po ovulaci stanovujeme podle pravidla dvojí kontroly. Neplodné období po ovulaci začíná vždy večer toho dne, kdy došlo k potvrzenému vzestupu BTT a zároveň nastal třetí den po vrcholu hlenu. Pokud potvrzený vzestup BTT a vrchol hlenu nenastanou ve stejný den, plodné období neukončujeme, ale čekáme na později sledovaný signál.(4)

2.5 Možnosti využití symptotermální metody Německou studií prováděnou databankou Arbeitsgruppe NFP bylo prokázáno, že STM PPR lze spolehlivě využívat k určení plodných a neplodných dnů i u žen po porodu nebo potratu a také u těch, které přestaly užívat hormonální antikoncepci (HAK). Kromě snahy o vyhnutí se početí může být STM nápomocná i při touze páru po dítěti. Sledování ženy STM může dále upozornit na různé poruchy menstruačního cyklu.(6) 2.5.1 Symptotermální metoda po porodu Už v těhotenství se postupně zvyšuje sekrece prolaktinu z přední části hypofýzy (adenohypofýzy), tento děj připravuje mléčnou žlázu na tvorbu a vylučování mléka. Zvýšená hladina prolaktinu také působí na snížení funkce pohlavních žláz.(1) To se děje snížením množství GnRH, které způsobí snížení tvorby gonadotropinů a tím zkracování luteální fáze až úplné potlačení ovulace (anovulaci).(14) Dochází také k snížené tvorbě estrogenů, což způsobuje například sníženou tvorbu cervikálního hlenu.(1) Po porodu je hladina prolaktinu nejvyšší, pokud žena nekojí, dochází k jejímu poklesu asi do 2 týdnů. Tvorba prolaktinu je stimulována včasným přiložením dítěte k prsu po porodu a následným častým přikládáním a kojením. Kojit se doporučuje nejméně šestkrát denně z toho minimálně jedenkrát v noci.(15) U každé ženy dochází k obnovení plodnosti po porodu v jinou dobu. Není možné se spolehnout na to, že samotné kojení funguje jako metoda k vyhnutí se početí. Všeobecně platí, že pravděpodobnost obnovení plodnosti stoupá se zvětšujícími se pauzami mezi kojeními a s vyšším počtem dnů po porodu. STM můžeme i v tomto období spolehlivě využívat pro vyhnutí se početí nebo naopak jako snahu o nové těhotenství. První cyklus dle STM začíná porodem a končí v den předcházející menstruaci. Ženy po porodu můžeme podle kojení rozdělit na plně kojící, částečně kojící a nekojící.(15)

19

U žen, které plně kojí dle potřeb dítěte, a to i v noci, stanovuje STM neplodné období na deset týdnů po porodu s 99% pravděpodobností. To neplatí pouze tehdy, jestli nastane krvácení už po 8. týdnu. V takovém případě k návratu plodnosti může dojít dříve. Po uplynutí 10 týdnů, kdy ke krvácení nedošlo, by měla žena začít pečlivěji sledovat a zapisovat svůj hlenový obraz a začít si měřit BTT. Krátké vstávání během noci za účelem nakojení dítěte zhodnocení BTT neovlivňuje. Ženy, které i nadále plně kojí a dělá jim problémy každodenní měření teplot, se mohou začít měřit až s nástupem hlenového příznaku. Pokud žena pociťuje během celého dne sucho na rodidlech a zároveň nezpozoruje cervikální hlen, nebo sleduje alespoň 3 týdny neměnící se hlenový obraz, může se spolehnout na neplodnost. Změní-li se charakter hlenu ve více plodný, nastává plodné období, které končí 4. den večer po vrcholu hlenu, je-li v tento den pociťováno sucho na rodidlech nebo není pociťováno nic (viz příloha č. 9). To platí i pro krvácení, kterému nepředcházel vzestup BTT; jeho poslední den považujeme za vrchol hlenu. Neplodné období po ovulaci nastává v následujícím dni po potvrzeném vzestupu BTT, kdy je teplota jakkoliv nad linií (viz příloha č. 10) a 3. den večer po vrcholu hlenu. Je třeba počkat na pozdější příznak. V dalším cyklu se již orientujeme dle klasických pravidel STM. Prvních dvanáct sledovaných cyklů používáme pravidlo prvních 5 dnů, které kontrolujeme pravidlem minus 8. Vyhodnocovat plodné a neplodné období po porodu lze i pomocí palpace čípku.(15) Částečně kojící ženy, které své dítě kojily první 4 týdny po porodu nebo déle, ale s nižší frekvencí za den, by měly brát v úvahu, že od 4. týdne již mohou být plodné. Totéž platí i pro ženy nekojící nebo pro ty, které kojily jen v prvních dnech po porodu. Od počátku 4. týdne po porodu by se měly tyto ženy pustit do měření BTT, pozorování a zapisování hlenu; pro ně platí stejná pravidla jako u plně kojících žen.(15) Pro vyhnutí se početí po porodu lze za splnění určitých předpokladů využít i tzv. metodu laktační amenorei; tato metoda přímo nespadá pod metody PPR, proto ji zde zmiňuji pouze takto okrajově.(15) 2.5.2 Symptotermální metoda po vysazení hormonální antikoncepce Po ukončení užívání HAK mohou nastat různé poruchy menstruačního cyklu. V SRN proběhly studie s cílem zjistit, jak a jak dlouho po svém vysazení může HAK ovlivňovat cyklus a plodnost ženy. Z výzkumů bylo zjištěno, že fáze regenerace ve vztahu k poruchám cyklu může trvat až 9 cyklů po vysazení. Častěji se v porovnání s ženami, které HAK neužívaly, vyskytovaly monofázické cykly, dále cykly s prodlouženou folikulární a zkrácenou 20

luteální fází, cykly se zhoršením kvality hlenového příznaku nebo amenorea. Pro páry, které touží po dítěti, to znamená, že často musejí být trpělivější, protože k početí může dojít později, než u žen, které HAK neužívaly.(6,16) Pokud žena vysadila HAK a chce používat STM pro vyhnutí se početí, měla by se orientovat podle následujících pravidel. V prvním sledovaném cyklu dle STM po vysazení HAK považujeme prvních 5 dnů v cyklu za neplodné; to platí, pokud žena nepociťuje na rodidlech vlhko či mokro a nepozoruje žádný hlen. Neplodné období po ovulaci nastává následující den po potvrzeném vzestupu BTT, kdy toto 4. měření je jakkoliv nad linií (viz příloha č. 9) a 3. den večer po vrcholu hlenu. Čekáme na pozdější příznak. V následujících cyklech již vyhodnocujeme plodné a neplodné období podle klasických pravidel.(17) V prvních učebních cyklech mohou ženy, které dříve používaly HAK, mít potíže se sledováním hlenu či s vyhodnocením BTT, jak bylo zjištěno ve studii pracovní skupiny ze SRN. Po 3 měsících však frekvence těchto problémů klesala.(6) 2.5.3 Symptotermální metoda při touze po dítěti STM může pomoci k početí především párům, u kterých je plodnost z některých důvodů snížena. Může však být prospěšná i zcela zdravým párům. Díky tomu, že žena sleduje přirozeně se vyskytující příznaky svého těla, může pár poznat, kdy nastává nejpříhodnější období pro početí. To může zjistit hlavně pomocí pozorování hlenu děložního čípku, dále také palpací čípku.(18) Tento způsob je také vhodný pro ženy s nepravidelnými cykly a po vysazení HAK.(19) V německé databázi cyklů bylo sledováno 346 žen od prvního cyklu, kdy používaly STM PPR k otěhotnění. Do té doby používaly ženy tuto metodu k vyhnutí se početí. Po 3 sledovaných cyklech otěhotnělo 68 % těchto žen, po 6 cyklech 81 % a po 12 cyklech ty bylo 92 % žen, což je pro otěhotnění obdivuhodně krátký čas.(19) Dr. Lázničková ve své publikaci udává že:„Pravděpodobnost početí je největší ve dnech výskytu hlenu nejvyšší kvality a dnech těsně následujících až do prvního dne vzestupu bazální tělesné teploty.“(18) Pokud chceme maximalizovat pravděpodobnost na početí, k pohlavnímu styku by mělo dojít ve dnech s optimální kvalitou hlenu, kterou žena pozoruje.(20) To potvrzuje i studie z USA, do které se zapojilo 401 párů, kdy nastal největší počet otěhotnění i ve 3 dnech před vrcholem hlenu nebo v den vrcholu hlenu.(6)

21

Další význam STM při touze po dítěti spočívá v případném stanovení hladin progesteronu; odběr provádíme až po potvrzeném vzestupu BTT. Pokud je nutné aplikovat gestagenovou terapii, STM metoda slouží pro její správné načasování. Gestageny je nutné nasadit až po potvrzeném vzestupu BTT. Metoda také slouží jako průkaz těhotenství a určení pravděpodobného

termínu

porodu.

Těhotenství

můžeme

z 99%

pravděpodobností

diagnostikovat, pokud fáze od prvního vzestupu BTT trvá více než 18 dnů a ještě nenastala menstruace. Díky tomuto prvnímu vzestupu BTT také určíme termín porodu, a to následujícím výpočtem: Datum prvního dne vzestupu BTT – 7 dní – 3 měsíce + 1 rok V porovnání s Naegeleho pravidlem je tento výpočet přesnější, protože bere v úvahu, že ovulace nastává v každém cyklu jindy. Znalost přesného termínu početí může být využita při kontrolách nitroděložního růstu plodu a také jako případné vyloučení potermínové gravidity.(18) 2.5.4 Symptotermální metoda jako kontrola cyklu Sledování přirozených ukazatelů plodnosti při aplikaci STM slouží také jako upozornění na hormonální poruchy či na některá onemocnění ženy.(6) Díky studiím z SRN byla zjištěna korelace hormonálních hladin v ženském těle s průběhem BTT.(18) Záznamy STM mohou lékaři napomoci stanovit diagnózu a následně může s jejich pomocí sledovat průběh terapie.(21) Průběh BTT informuje o tom, zda ovulace probíhá a jak dlouhé jsou v cyklech folikulární a luteální fáze.(18) Potvrzený vzestup BTT znamená, že v cyklu nastala ovulace. To neplatí jen ve velmi vzácné výjimce, a to v případě že se jedná o tzv. LUF syndrom (syndrom neprasklého folikulu). Na insuficienci (nedostatečnost) žlutého tělíska, a tedy i nedostatečnou tvorbu progesteronu, poukazuje velmi dlouhá folikulární fáze, na kterou navazuje po prvním vzestupu BTT krátká fáze luteální. Luteální fáze by měla trvat nejméně 10 dnů.(5) Jako fyziologické trvání délky druhé fáze se uvádí 12-16 dnů.(4) Monofázický průběh teplot informuje, že ovulace s velikou pravděpodobností v cyklu vůbec nenastává.(5,18) K anovulačním cyklům může dojít například kvůli výrazně vysoké hladině prolaktinu nebo testosteronu. Příčinou anovulačních cyklů může být mimo jiné také stres, nadměrně vysoká či nízká tělesná váha.(18) Obtížně čitelná teplotní křivka je většinou způsobena chybnou měřicí technikou.(5) 22

Na další odchylky nás může upozornit cervikální hlen. Podle výzkumů německé Pracovní skupiny je příčinou více hlenových vrcholů v cyklu nadměrný stres.(6) Při oligomenorei (cyklu delším než 36 dní) a sekundární amenorei (nepřítomnosti krvácení po dobu 90 dnů) informují opakované fáze hlenu o kolísající estrogenní aktivitě.(5,11) Opakované změny kvality hlenu a více vrcholů hlenu v cyklech mohou být však také ukazatelem tzv. syndromu polycystických ovarií (PCO).(18) STM tak umožňuje rozpoznat, zda jsou cykly fyziologické nebo patologické. V případě patologií pomáhá objasnit příčinu, protože zajišťuje správnou dataci hormonálních screeningů. V průběhu léčby může být její efekt na základě STM dobře sledován.(10) 2.5.5 Symptotermální metoda v premenopauze V období před menopauzou (posledním menstruačním krvácením) lze také STM spolehlivě využívat. Evropské multicentrické studie, která trvala od roku 1989–1995, se zúčastnilo 32 žen z různých evropských zemí starších 40 let. Tyto ženy dodaly celkem 2683 cyklů. Ani u jedné z těchto žen nedošlo k otěhotnění.(6) V premenopauze se zvyšování FSH zkracuje folikulární i luteální fáze a tím délka menstruačního cyklu. Po 3 cyklech, kdy nedošlo k potvrzenému vzestupu BTT, se orientujeme pomocí hlenového příznaku. Pokud žena pociťuje sucho a zároveň nepozoruje žádný hlen, může se spolehnout na neplodnost. S nástupem hlenového příznaku začíná plodné období, kdy by měla uživatelka začít měřit BTT. Neplodné období začíná 4. den večer po vrcholu hlenu, kdy je opět pociťováno sucho. Pokud BTT stoupne, začíná neplodné období den po potvrzeném vzestupu BTT, kdy je teplota jakkoliv nad linií, a 3. den večer po vrcholu hlenu. Opět je nutné počkat na pozdější příznak.(10) 2.5.6 Symptotermální metoda při nočních službách I v situaci nočních služeb lze STM spolehlivě používat. BTT měříme v případě noční služby až po následném spánku a do příslušné kolonky zaznamenáme čas změření. Následně BTT vyhodnocujeme v různých časových úrovních.(10)

2.6 Spolehlivost symptotermální metody „Díky principu dvojí kontroly je zaručena vysoká spolehlivost metody.“(4) Dr. Lázničková uvádí že, jediným spolehlivým prostředkem při zachování sexuálního života je vyhnout se v plodném období sexuálnímu styku. Spolehlivost metod PPR závisí na 23

dodržování pravidel, správném vedení záznamů, motivaci páru, kvalitní výuce metody a poradenství.(6) Na spolehlivost STM Sensiplan byla v SRN od roku 1985 až do 2005 zaměřena prospektivní studie. Do této studie se zapojilo 1599 žen, z kterých bylo pro studii spolehlivosti vybráno 900 žen, které splňovaly určitá kritéria. Od těchto žen bylo získáno 17 638 cyklů. Pro celou tuto skupinu byl výskyt nechtěného otěhotnění 1,8 na 100 žen a 13 cyklů užívání. V tom jsou zahrnuta jak uživatelská, tak metodní selhání. Více než ve třetině cyklů byla pro vyhnutí se početí využívána sexuální abstinence v plodném období. V takovémto případě byla četnost neplánovaných těhotenství 0,4 na 100 žen a 13 cyklů. Spolehlivost STM je tedy srovnatelná s moderními antikoncepčními metodami jako perorální antikoncepce.(22) Díky této vysoké spolehlivosti je metoda vhodná i pro pacientky, u kterých by bylo otěhotnění velmi rizikové.(5)Tato studie se také zaměřila na akceptabilitu STM. Kvůli nespokojenosti s touto metodou skončilo ve studii pouze 9,2 žen na 100 žen za 13 cyklů, což vypovídá o dobré přijatelnosti metody.(22) Velmi dobrou spolehlivost STM Sensiplan potvrzuje také Evropská multicentrická studie, která trvala od roku 1989 do roku 1995 a které se zúčastnilo 15 center PPR z 10 zemí Evropy, mimo jiné i ČR. STM používalo 1046 žen, které dohromady zaznamenaly 16 865 cyklů. Celkem došlo ke 34 původně neplánovaným otěhotněním, z toho ke 22 došlo v průběhu prvních 12 cyklů účasti ve studii.(6) V ČR v průběhu 3 let, kdy se studie účastnila, došlo z 1013 cyklů k 6 původně neplánovaným otěhotnění. Z toho v 5 případech nebyla dodržena pravidla STM (v plodném období manželé použili kondom, přerušovanou soulož nebo měli nechráněný pohlavní styk) a pouze v 1 případě se jednalo o metodní chybu.(23)

2.7 Výhody a omezení symptotermální metody Při používání STM nedochází k žádným nežádoucím účinkům na tělo ženy a pouze v době zaučování je třeba vynaložit nepatrnou finanční částku. Pro páry snažící se vyhnout početí je důležitá vysoká spolehlivost metody při správném dodržování pravidel. V případě, že pár touží po dítěti, STM optimalizuje šanci na početí. Každý cyklus je prožíván a vyhodnocován individuálně a použití je tak možné i u žen s nepravidelnými cykly. Pomocí STM se také žena může lépe poznat. Učí se registrovat příznaky svého těla (např. cervikální hlen, napětí v prsou), které potom nehodnotí jako příznak nemoci.(5) Jako další klady jsou na webových stránkách Sensiplan uváděny zlepšené znalosti nejen ženské, ale i mužské plodnosti, a podpora oboustranné odpovědnosti partnerů za reprodukci. Dále webové stránky vyzdvihují,

24

že po několika odsledovaných cyklech se sebepozorování stává rutinní a měření BTT je nutné jen v několika dnech cyklu.(24) K omezením metody patří záuční doba trvající až 3 cykly a faktory, které někdy mohou zkomplikovat vyhodnocení cyklu. Další negativa může některý pár spatřovat v nutnosti spolupráce muže a ženy. Skutečností je, že pokud pár netouží po dítěti, není v plodném období možný žádný nechráněný pohlavní styk.(5) Definice PPR od WHO přímo mluví o sexuální abstinenci v plodném období, pokud se pár chce vyhnout početí. K. Skočovský ve své disertační práci uvádí: “Sexuální abstinence je pro většinu uživatelů PPR více či méně obtížná. Ne všichni ale chápou náročnost této metody jako hrozbu osobnímu uspokojení či kvalitě vztahu.“(25) Ohledně délky plodného období byly uskutečňovány výzkumy. V Německu byla podle výzkumů zjištěna průměrná délka plodného období 15,1 dnů. U nás to dle studie bylo 14,3 dnů. Tento počet dnů byl vypočítán podle tohoto vzorce: (poslední plodný den - první plodný den) - 0,5. Polovina dne se odečetla, protože neplodné období začíná třetí (resp. čtvrtý) den po vzestupu teploty nebo třetí den po vrcholu hlenu večer. Plodné období v obou případech odpovídalo průměrně zhruba polovině cyklu.(25) Jako další negativum mohou být uváděny obtíže v souvislosti se změnami libida ženy v průběhu menstruačního cyklu. Podle několika studií začátek vyšší sexuální touhy koreluje s počátkem biologicky plodného období.(25) Studie, kterou prováděl K. Skočovský, potvrdila, že: „Některé uživatelky PPR zažívají určité zvýšení spontánní sexuální touhy v plodném období cyklu, což však neznamená, že by v neplodném období nedosahovaly sexuálního uspokojení; v tomto období má jejich sexuální touha spíše responsivní (receptivní) povahu. Pouze u menšiny žen může být v tomto období pohlavní styk nepříjemný nebo neuskutečnitelný.“(25) K. Skočovský tedy ve své práci obtížnost v dodržování sexuální abstinence v plodném období nevyvrací, pouze na základě výsledků výzkumu vysvětluje, že většině žen nečiní obtíže mít pohlavní styk v neplodném období.

25

3 Praktická část 3.1 Formulace problému Existuje řada aspektů, podle kterých se žena nebo pár může rozhodnout pro výběr antikoncepční metody.(1) Dle sdělení vedoucí lékařky brněnského Centra prenatální diagnostiky a fetální medicíny MUDr. Romany Gerychové nejčastěji užívanou metodou regulace početí je v dnešní době v ČR kombinovaná hormonální antikoncepce. Tato metoda antikoncepce může ovšem způsobovat některé zdravotní komplikace.(1) Nežádoucí reakce mohou nastat jak v průběhu užívání přípravku, tak i po jeho vysazení.(26) Mezi nežádoucí účinky kombinované HAK patří nauzea, zvracení, zvýšení tělesné hmotnosti, hypertenze, bolesti hlavy, deprese, změny libida, některé lékové interakce apod. Velmi vážným nežádoucím účinkem je venózní trombembolická nemoc.(1) Podle nejnovějších informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je riziko vzniku krevních sraženin v žilách u žen používajících tuto antikoncepci dvakrát až šestkrát častější než u žen, které antikoncepci neužívají. Kombinované HAK také zvyšuje riziko výskytu krevních sraženin v tepnách. Tyto sraženiny mohou způsobit infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.(27) Jak jsem se již v teoretické části zmínila, podle studií Pracovní skupiny PPR ze SRN byly také prokázány vedlejší účinky HAK na průběh cyklů. Srovnání cyklů s ženami, které HAK neužívaly, nastalo až po 9. cyklu po vysazení. Některé odchylky se vyskytovaly ještě po 1 roce.(6) SÚKL udává: „Pokud žena začala užívat hormonální antikoncepci v situaci, kdy neměla pravidelný menstruační cyklus, je pravděpodobné, že po vysazení přípravku cyklus opět nebude pravidelný.“(26) Z

tohoto tvrzení je tedy také zřejmé, že užívání HAK

nepravidelnosti cyklů neléčí. Ve své bakalářské práci se snažím popsat STM PPR Sensiplan, která by mohla být podobně spolehlivou variantou jako je HAK.(22) Tato metoda nemá žádné nežádoucí účinky a nezasahuje do fungování ženského menstruačního cyklu. Navíc žádným způsobem nepřispívá k narušování životního prostředí, jak je tomu u HAK.(28,29) Při užívání HAK také nelze vyloučit časně potratový účinek, což může být pro některé ženy eticky nepřijatelné. Tento problém při používání STM odpadá. Kromě těchto důležitých aspektů může ženám přinést řadu výhod, jejichž příklady jsem uvedla již dříve. Protože podle těchto informací má nejpoužívanější antikoncepční metoda kombinovaná HAK mnoho negativ, které s používáním STM odpadají, kladla jsem si otázku, proč STM

26

není u nás masivněji rozšířená. Příčinou nízké rozšířenosti by mohly být obtíže žen při používaní STM. Proto hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaké obtíže ženy při používaní STM mají. Tento hlavní cíl je doplněn dílčími cíli, kde zjišťuji důvody žen pro výběr STM a případné výhody STM z pohledu uživatelek.

3.2 Cíle práce Hlavní cíl: Zjistit výskyt obtíží u žen při používání symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství Dílčí cíle: 

Zjistit důvody vedoucí ženy k výběru symptotermální metody přirozeného plánování

rodičovství 

Identifikovat výhody symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství

z pohledu uživatelek

3.3 Metodika práce Pro praktickou část bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkumnou metodu. Data jsem získala formou strukturovaného rozhovoru s 5 ženami, které používají STM Sensiplan. Věkové rozmezí dotazovaných žen je od 19 do 40 let. Záměrně jsem se snažila vybrat ženy, které mají při používání STM různorodé zkušenosti, aby byla obsažena co největší šíře problematiky. Součástí této výzkumné populace je vdaná, ale prozatím bezdětná mladá žena, používající STM pro vyhnutí se početí, žena vyhýbající se početí po porodu, žena vyhýbající se početí po užívaní HAK, dále žena, která se s manželem s pomocí STM snažila otěhotnět a nakonec také dívka, u které metoda sloužila ke zkontrolování menstruačního cyklu. Dvě z těchto žen jsem znala osobně již před uskutečněným rozhovorem a zbylé tři ženy jsem kontaktovala prostřednictvím dr. Lázničkové z občanského sdružení CENAP v Brně. Rozhovor jsem rozčlenila do dvou částí. První část je zaměřená na stručnou osobní a gynekologickou anamnézu, otázky druhé části se již věnují používání STM. Všem respondentkám jsem položila stejné otázky. Data byla sbírána od začátku prosince 2014 do konce února 2015. Tři rozhovory se uskutečnily osobně v domácím prostředí respondentek, zbylé dva proběhly z důvodu větší vzdálenosti bydliště žen formou e-mailu. Kromě rozhovoru jsem měla možnost nahlédnout do záznamových tabulek těchto žen. Všechny zúčastněné ženy ochotně projevily souhlas s šetřením. Každou z nich jsem ujistila o anonymitě všech jejích informací. 27

V následující části jsou výsledky provedených rozhovorů. Anamnéza byla shrnuta mými vlastními slovy, kde jsem se snažila vystihnout o respondentce nejdůležitější informace. Následuje doslovný přepis odpovědí na otázky týkající se používání STM. Výsledkem výzkumu jsou analýzy jednotlivých rozhovorů. Následuje souhrnná analýza, ve které lze odpovědi respondentek na jednotlivé otázky přehledně porovnat. Tato bakalářská práce čerpá informace uvedené v seznamu literatury a pramenů. K citování uvedených zdrojů jsem použila citační manažer Zotero, který neumožňuje rozdělit tyto zdroje podle druhu; z tohoto důvodu jsou uvedeny všechny dohromady.

3.4 Výsledky a jejich interpretace 3.4.1 Rozhovor č. 1 První respondentkou je vdaná, prozatím bezdětná žena ve věku 21 let, která studuje na lékařské fakultě. Tato žena se s ničím neléčí, ani neudává žádné gynekologické problémy nebo onemocnění. Podle jejích dalších informací udává menarche ve 14 letech, cykly má v rozmezí 26–34 dnů a menstruační krvácení trvá 5-6 dnů. HAK nikdy neužívala. Rozhovor byl veden v domácím prostředí. 1. Jak dlouho již používáte symptotermální metodu? „Začala jsem v říjnu 2013. Nyní sleduji 16. cyklus.“ 2. Odkud jste se o ní dozvěděla? „O této metodě jsem poprvé slyšela na přednášce ve škole od studentky porodní asistence.“ 3. Jak jste se této metodě naučila? „Nejprve jsem četla dostupnou literaturu, později jsem absolvovala kurzy.“ 4. Proč jste se pro ni rozhodla? „Při výběru metody mě oslovily výhody, které podle mého názoru metoda má. Líbilo se mi, že tato metoda nemá žádné nežádoucí účinky, navíc díky ní mohu lépe porozumět svému tělu, a tak zachytit i případné zdravotní odchylky. V budoucnu jsem pak chtěla využívat STM pro vyhnutí se otěhotnění, a tak jsem oceňovala to, že se nebudu muset vázat na žádné předepisování hormonální antikoncepce, že jsem s STM nezávislá a mohu se v průběhu cyklu svobodně rozhodovat o svém jednání.“ 28

5. Za jakým účelem nyní symptotermální metodu používáte? „S manželem se v současné době chceme vyhnout početí. Já sama chci mít přehled o průbězích svých cyklů.“ 6. Co na této metodě nejvíce oceňujete? „Oceňuji především to, co jsem již předtím zmiňovala – zdravotní, ale i etickou nezávadnost, lepší poznání sebe sama a určitou osobní nezávislost. Výhodu vidím i v individuálnosti STM, nejsem vázaná obvyklým schématem menstruačního cyklu - 28/5. Díky této metodě nechávám procesům v těle přirozený průběh.“ 7. A co byste naopak uvedla jako její nevýhodu? „Trvalo mi dlouho, než jsem se ji naučila správně používat. Sehnala jsem si velké množství studijních materiálů, ale v každých to bylo vysvětleno trochu jinak. Nakonec jsem si vybrala metodu Sensiplan a s tou jsem moc spokojená.“ 8. Jak se k této metodě staví manžel? Akceptuje ji? „Manžel metodu naprosto akceptuje.“ 9. Spolupracuje při jejím používání s Vámi? „V plodném období dodržujeme s manželem sexuální abstinenci. Jinak záznamy si vyhodnocuji já sama.“ 10. Jsou pro Vás pochopitelná její pravidla? „Nyní ano.“ 11. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při měření teploty? „Když jsem dříve měřila BTT v ústech, teploty zde naměřené byly neuspořádané a málo přehledné. Proto jsem později změnila místo měření, nyní BTT měřím v pochvě, tam je BTT lépe hodnotitelná.“ 12. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při sledování hlenu? „Ze začátku používání STM jsem si nebyla jistá, jestli hlenový obraz popisuji správně. Za pár cyklů jsem se v hlenovém obrazu již orientovala dobře.“ 29

13. Jak zvládáte vyhodnocování zaznačených údajů v tabulce? „Ze začátku jsem si nebyla úplně jistá. V současnosti mi nedělá vyhodnocování problém.“ 14. V případě, že tuto metodu užíváte k vyhnutí se početí, daří se Vám mít s partnerem pohlavní styky pouze v neplodné dny? „Ano, ale ne vždy je to snadné. Vzájemně se podporujeme a vnímám, že STM je pro náš vztah přínosem.“ 15. Máte nebo měla jste dříve nějaké další obtíže při používání této metody? Uveďte prosím jaké. „Ne, neuvědomuji si. Možná bych zmínila jen to, že jsem na začátku měla problém sehnat teploměr. Obešla jsem různé lékárny, ale neměly digitální teploměr na dvě desetinná čísla. Nakonec jsem si koupila obyčejný lékařský. S ním jsem spokojená a už bych ho neměnila.“ 16. Využíváte, nebo jste dříve využívala nějakou pomoc při svých obtížích s používáním symptotermální metody? Pokud ano, uveďte prosím jakou. „Na kurzech STM v CENAPU jsem měla možnost procvičit si vyhodnocování, dostala jsem praktické rady, odpovědi na dotazy. To mi velice pomohlo.“ 17. Doporučila byste tuto metodu ostatním ženám (párům)? Uveďte prosím proč ano nebo proč ne. „Ano, doporučila. Ale přiznávám, že tato metoda není pro každého, protože vyžaduje značné úsilí. Kdo ji chce používat, musí ze sebe něco vydat.“ 18. Pokud je něco, co byste ještě ráda k symptotermální metodě dodala, uveďte to prosím zde: „Ráda bych zmínila to, že jistotu ve správném používání metody jsem získala na kurzu STM PPR v CENAPU.“ Analýza rozhovoru Tato žena se podle STM sleduje již skoro 1,5 roku, celkem má zaznamenaných 15 cyklů. Důvodem výběru této metody byly především zdravotní výhody, které se jí na metodě líbily. Těmi byly zdravotní důvody, tzn. absence nežádoucích účinků, možnost lepšího pochopení 30

fungování těla, kontroly cyklů a nakonec určitá osobní nezávislost. Jako další výhody tato žena vnímá etickou nezávadnost a respektování individuálnosti každého cyklu. V současné době používá s manželem STM za účelem vyhnutí se početí, zároveň jí také tato metoda poskytuje informace o průbězích jednotlivých cyklů. Respondentka zmiňuje některé obtíže, které dříve při používání STM měla. Úplně na počátku se setkala s větším počtem různých informací o STM, proto jí chvíli trvalo, než se v nich zorientovala a vybrala si právě STM Sensiplan. Na začátku používání této metody udává nejistotu v popisování hlenového obrazu a ve vyhodnocování záznamové tabulky. Také se zmiňuje o „neuspořádaných a málo přehledných“ teplotách naměřených v ústech v porovnání s pochvou, kde se nyní měří. Tato dotazovaná udává, že STM se učila z literatury, avšak jistotu, kterou nyní při používání STM má, získala až na kurzu STM PPR v CENAP v Brně. Dále podotýká, že dodržování sexuální abstinence není vždy jednoduché, avšak i přesto je STM pro jejich manželství přínosem. Používání metody by ostatním doporučila, avšak upozorňuje, že je spojené se značným úsilím. 3.4.2 Rozhovor č. 2 Druhou respondentkou je 28letá vdaná žena, která je v současné době na rodičovské dovolené a zároveň externě spolupracuje s neziskovou organizací. Její nejvyšší dosažené vzdělání je magisterské v humanitním oboru. Má dvě děti, první je 3,5 let staré a druhé má 1,5 roku. Obě děti se narodily spontánně v termínu. Žena udává menarche ve 13 letech a délku krvácení cca 5-6dní. Délka cyklů v období dospívání byla různá, před narozením dětí byla asi 29-30 dnů, po porodech dětí byly cykly delší, postupně se zkracovaly na zhruba 30 dnů. Respondentka udává, že se nikdy s ničím neléčila, ani neměla žádné gynekologické problémy. HAK nikdy neužívala. Rozhovor byl veden osobně v domácím prostředí. Odpovědi byly mnou zaznamenány, respondentkou překontrolovány a podle jejího přání doplněny. 1. Jak dlouho již používáte symptotermální metodu? „S metodou jsem začala 4 měsíce po svatbě. Celkový čas používání STM by tedy sice byl 4,5 roku, nicméně byly přestávky: v období těhotenství, a pak vždy asi 10 měsíců po porodu – dokud se neobjevily výraznější hleny, které značily, že by mohla přijít první ovulace. První menstruaci po porodu jsem dostala v obou případech zhruba 11 měsíců po porodu. Celkem mám tedy vypozorovaných zatím 14 cyklů: 3 cykly do prvního otěhotnění, 5 cyklů do druhého otěhotnění a 6 cyklů do současnosti.“ 31

2. Odkud jste se o STM dozvěděla? „Přemýšlím, kde to bylo úplně poprvé. To, že metoda existuje, jsem tušila už delší dobu. Trochu víc mě to začalo zajímat, když ji používala jedna ze sester, která již měla děťátko a s dalším chtěli s manželem počkat. Další informace jsem se pak dozvěděla na partnerských kurzech – v době, když už jsme plánovali svatbu. Nicméně pořádně jsem si metodu nastudovala a začala ji používat až ty čtyři měsíce po svatbě. Přáli jsme si totiž miminko a snažili jsme se o něj hned od svatby, nicméně hned to nevyšlo, tak jsem se rozhodla používat metodu k tomu, abych co nejlépe rozpoznala, kdy mám ovulaci, a mohla jsem otěhotnět. K otěhotnění došlo 3 měsíce po začátku používání STM.“ 3. Proč jste se pro STM rozhodla? „Jak jsem zmínila, metodu jsem začala používat v období, kdy jsme si přáli děťátko a zatím nepřicházelo. Tedy z důvodu, abych poznala, kdy u mě nastává nejplodnější období – kolem ovulace. Za 3 měsíce od začátku používání STM jsem otěhotněla.“ 4. Jak jste se této metodě naučila? „Něco jsem se dozvěděla na partnerských kurzech a od sestry, nicméně nejvíce jsem si toho nastudovala sama z publikací o STM. V období kojení po prvním porodu jsem také navštívila seminář pořádaný občanským sdružením CENAP, který byl zaměřen na používání metody právě v období kojení.“ 5. Za jakým účelem nyní symptotermální metodu používáte? „Nyní ji používáme proto, že chceme s dalším miminkem počkat.“ 6. Co na této metodě nejvíce oceňujete? „To, že díky ní více rozumím fungování ženských procesů v mém těle. Před prvním otěhotněním jsem měla cykly docela pravidelné – „klasických“ 29-30 dní, zhruba 14. - 15. den ovulace. Nicméně velmi objevné a zajímavé pro mě bylo to, jakým způsobem se u mě navrací plodnost po porodech, v období kojení. Z různých zkušeností jiných žen jsem věděla, že to může probíhat velmi různorodě – některé ženy například dostanou první menstruaci po porodu ještě v období plného kojení (do 6 měsíců), jiné v období, kdy začnou dítěti přidávat příkrmy a kojení ubírají (po 6. měsíci), některé třeba až nějakou dobu poté, co úplně přestanou kojit (třeba déle než po roce). Proto pro mě bylo zajímavé zjištění, že jsem po obou 32

porodech dostala první menstruaci zhruba po 11 měsících, a to přestože jsem obě děti ještě často kojila. Další zjištění bylo to, že první menstruace po porodu byla nezvykle slabá, další zase neobvykle silná. První cykly byly velmi dlouhé (35-46 dní), postupně se zkracovaly. Ovulace nejprve přicházela později (v prvních cyklech po porodu dokonce až kolem 30. dne), postupně se však první fáze cyklu zkracovala (v 2. cyklu to bylo vždy kolem 20. dne, v dalším kolem 17.) – bylo tomu tak po obou porodech. Po 1. porodu bylo pro mě zásadní zjištění, že jsem měla zpočátku krátkou luteální (druhou) fázi cyklu (nejprve pouze týden, v dalším cyklu 10 dní, v dalším 11 dní) – měla jsem zjištěné, že to může být vlivem kojení. To pro mě byla velice důležitá informace, protože jsme si přáli druhé děťátko a věděla jsem, že je potřeba, aby druhá fáze byla minimálně 12 dní, aby mohlo dojít k uhnízdění vajíčka. Nicméně díky STM jsem pozorovala, že se mi každý měsíc druhá fáze prodlužuje, a tak jsme s manželem měli velkou naději a nechali tomu „přirozený průběh“ – a v pátém cyklu jsem opravdu otěhotněla. Díky STM jsem věděla, že jsem možná v tom měsíci, kdy jsem otěhotněla, měla „hraniční“ dobu luteální fáze (těch 12 dní), a tak jsem na doporučení paní gynekoložky užívala nějakou dobu Utrogestan (který obsahuje progesteron) kvůli udržení plodu. Nicméně před samotným otěhotněním jsem Utrogestan nebrala. V cyklech po 2. porodu mám také luteální fázi o něco kratší, nicméně většinou je minimálně těch 12 dní (v tomto se tedy mé cykly po porodu trochu liší). Další velké téma by bylo to, jaký má používání metody vliv na partnerský vztah. Myslím si, že pokud o ní dokážou partneři mluvit, oba jí porozumí a akceptují ji, může být pro vztah její používání přínosem (např. když s miminkem čekáme – tedy zatím odkládáme početí, manželovi stačí říct, že mám podle metody zrovna velmi plodné období a že mi skončí třeba za tři dny a on to akceptuje. A pak se o to víc těšíme na to, až přijde čas.)“ 7. A co byste naopak uvedla jako její nevýhodu? „Jak vyplynulo z toho, co jsem psala o svých cyklech v období kojení, myslím si, že používání metody STM v tomto období může být pro partnerský vztah náročné – mám na mysli situaci, když manželé chtějí s dalším miminkem počkat, ale nechtějí kromě STM používat žádnou antikoncepční metodu (včetně kondomu). Jak jsem zmínila, v prvních cyklech po porodu ovulace přicházela velmi pozdě (kolem třicátého dne), výrazné hleny jsem však měla dvakrát během jednoho cyklu po několik dní, takže to bylo takové období, kdy jsme s manželem dost řešili, jak vydržíme STM praktikovat, resp. jak vydržíme dlouhou dobu bez milování (pohlavního styku), když vůbec není jisté, kdy ovulace přijde atd. Nicméně hned po prvním dlouhém cyklu se další začaly zkracovat, ovulace přicházela dříve a zhruba od třetího cyklu 33

už to bylo celkem pravidelné, takže teď v metodě pokračujeme bez problémů - tedy víme, kdy mám neplodné období a tu dobu využíváme naplno a po dnech abstinence v plodném období se na milování (pohlavní styk) ještě více těšíme. I v plodném období si však vyjadřujeme lásku i tělesným kontaktem, nicméně bez pohlavního styku. Potvrdilo se nám, že to někdy může být příležitost objevovat nové způsoby, jak se můžeme vzájemně potěšit a obdarovat.“ 8. Jak se k této metodě staví manžel? Akceptuje ji? „Jak jsem zmínila, manžel metodu plně akceptuje a také mi připadá, že jí s postupem času čím dál tím víc rozumí. Díky tomu, že už se mi cykly po porodu „ustalují“, je pro nás oba praktikování STM snazší (dodržování plodných a neplodných dnů).“ 9. Spolupracuje při jejím používání s Vámi? „Tak spolupracuje třeba v tom, že mi pořídil klasické teploměry. Nechtěla bych po něm, aby mi například zapisoval hodnoty do tabulek aj., ráda si to vedu pro přehled sama (nicméně vím i o párech, kde hodnoty teplot zapisuje manžel, třeba do elektronické podoby). Manžel totiž plně akceptuje to, že plodné a neplodné dny sleduji já a stačí mu, když ho informuji o tom, v jakém období zrovna jsem. Uvědomila jsem si také, že v nejvíce plodném období (v blízkosti ovulace) asi vlivem hormonů mám někdy touhu mít další děťátko, přestože teď to máme s manželem domluvené tak, že chceme oba s dalším děťátkem počkat. Takže se někdy stává, že v tomto období je důslednější manžel.“ 10. Jsou pro Vás pochopitelná její pravidla? „Myslím, že ano. Některé věci jsem si ujasňovala postupně.“ 11. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při měření teploty? „Někdy jsem zkoušela používat i digitální teploměr, nicméně připadal mi méně přesný než klasický. Málo přesné mi přišlo také měření v ústech, proto jsem už od začátku používání STM měřila teplotu v pochvě a snažila jsem se používat klasický teploměr. Měli jsme i rtuťový, ten se lépe sklepával. Nyní používám lihový – u toho jsem ze začátku měla problém se sklepáváním, nicméně nedávno jsem jej koupila v takovém plastovém obalu, který se zároveň dá používat jako sklepávadlo. Po dlouhodobějším používání metody jsem také zjistila, že u mě ani tak nehraje roli, jestli se každý den měřím ve stejný čas (ze začátku používání metody jsem si dokonce někdy kvůli tomu nastavovala budík, teď někdy vstávám o hodinu dříve, někdy o hodinu později, a přesto to nemá na teploty výrazný vliv. Navíc vidím výhodu (v mém 34

případě) v tom, že mi měření teplot funguje, přestože se v noci budím kvůli kojení syna a nebývá to vždy ve stejnou dobu. Většinou je to dvakrát za noc, když ale synovi například rostou zuby, je to třeba pětkrát za noc.“ 12. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při sledování hlenu? „Myslím, že hleny v plodném období jsem měla vždycky velmi výrazné, takže skoro nešlo si jich nevšimnout. Zvlášť v období, kdy jsme se snažili o miminko, mi několikrát připadalo, že hlen je už tak hodně plodný (tažný, sklovitý atd.), že už by mělo být období ovulace a čekala jsem, že teplota stoupne hned další den. Nicméně zjistila jsem, že je to u mě často tak, že před vzestupem teploty je ještě den, kdy už hlen není tak výrazný, mám třeba jen pocit mokra (vím, že to tak podle STM může být). To bylo tedy praktické zjištění v období snažení o miminko. V období po 2. porodu, zvláště v prvním cyklu, bylo vyhodnocování hlenu náročnější, protože v tom cyklu byla dvě několikadenní období s hlenem, nicméně k potvrzení vzestupu došlo až po druhém. Dost jsem v tom cyklu přemýšlela nad tím, jestli se nenaučit sledovat i děložní čípek (několikrát jsem to již zkoušela, ale zatím to ještě neumím), abych si byla jistější, zda dochází k ovulaci. Nicméně v dalších cyklech již bylo vše jasné jen díky sledování hlenu a teploty, takže mi připadá, že v současnosti to tak stačí.“ 13. Jak zvládáte vyhodnocování zaznačených údajů v tabulce? „Myslím, že dobře. Dříve jsem tolik nevyužívala značky doporučované podle pravidel STM, nyní používám doporučené značky všechny. Myslím si však, že ty zásadní věci jsem si zapisovala vždycky. Při používání metody kvůli přání mít miminko jsem metodu používala hlavně proto, abych co nejlépe zjistila, kdy mám nejvíce plodné období. Při používání metody kvůli tomu, že chceme zatím s dalším děťátkem počkat, jsem si ještě podrobně dostudovala, jak to s určováním neplodného období vlastně je.“ 14. V případě, že tuto metodu užíváte k vyhnutí se početí, daří se Vám mít s partnerem pohlavní styky pouze v neplodné dny? „Toto téma jsem už zmiňovala, velmi náročné to bylo zejména v období prvních cyklů po porodu, kdy ovulace přicházela o dost později. Nicméně cykly se brzy ustálily, takže vyhodnocování bylo snadnější. Jistě neplodné období po ovulaci mám celkem jasné a dodržujeme ho. Časem si přejeme mít víc dětí, zatím chceme s otěhotněním ještě počkat.“

35

15. Máte nebo měla jste dříve nějaké další obtíže při používání této metody? Uveďte prosím jaké. „Myslím, že nějaké zásadní obtíže jsem neměla, ty drobnější jsem již zmínila. Jak jsem uvedla, nejnáročnější mi připadá vyhodnocování v období čerstvě po návratu plodnosti (v období kojení), nicméně moje zkušenost je taková, že cykly se postupně upravují a začínají být pravidelné.“ 16. Využíváte, nebo jste dříve využívala nějakou pomoc při svých obtížích s používáním symptotermální metody? Pokud ano, uveďte prosím jakou. „Nedávno jsem využila možnost konzultací o svých záznamech v poradně CENAP a díky tomu jsem si ujasnila nějaké podrobnosti o používání metody v období kojení. Moje sestra s manželem absolvovali kurzy na lektorování PPR, takže nějaké věci jsem také konzultovala se sestrou (má již několik dětí a například v oblasti návratu plodnosti po porodu máme podobnou zkušenost – např. s dlouhými cykly, pozdějším termínem ovulace apod. asi i díky podobným genetickým předpokladům).“ 17. Doporučila byste tuto metodu ostatním ženám (párům)? Uveďte prosím proč ano nebo proč ne. „Myslím si, že by metoda mohla pomoct některým ženám v tom, že by se díky ní mohly vyhnout užívání HAK (která může být pro tělo škodlivá) nebo metodám umělého oplodnění (například by díky STM mohly zjistit, že příčinou domnělé neplodnosti je krátká luteální fáze – jejímu prodloužení se dá pomoci užíváním přírodních přípravků, případně Utrogestanu). Ženy by také bez používání ovulačních testů například mohly zjistit, kdy mají ovulaci. Přála bych si v této oblasti větší osvětu. Párům bych STM doporučila hlavně z toho důvodu, aby nemusely používat žádné jiné antikoncepční metody, zvláště ne ty, které zasahují do fungování ženského či mužského těla. A jak už jsem zmínila, také při plánování miminka může být metoda velmi užitečná. Nicméně je podle mě velmi důležité, aby metodu respektovali oba, znali její principy a brali ji jako smysluplnou výzvu, ne jen jako přítěž.“ 18. Pokud je něco, co byste ještě ráda k symptotermální metodě dodala, uveďte to prosím zde: „Myslím, že je to velká příležitost porozumět tomu, jak fungují ženské procesy v mém těle – sama žasnu nad tím, jak to funguje. Myslím, že je to příležitost pro manželské páry vycházet 36

vstříc potřebám druhého, dokázat si něco odříct a díky tomu se naučit třeba objevit nové způsoby vzájemného obdarovávání tělesným či jiným způsobem. Myslím, že je to rozhodně výzva ke komunikaci mezi manželi ve věcech vzájemného vyjadřování lásky. A na závěr ještě třeba taková praktická věc: díky STM jsem znala termíny početí obou dětí, což bylo velmi dobré při určování termínu porodu. Když je termín porodu určen jen podle termínů poslední menstruace nebo ultrazvukem, může to být nepřesné; někdy třeba vlivem toho lékaři tvrdí, že už je potřeba porod vyvolat (kvůli „přenášení“ dítěte). K tomu by nedošlo, kdyby žena znala přesný termín početí a termín porodu by byl vypočítán podle toho.“ Analýza rozhovoru Respondentka se dle STM začala sledovat před 4 a půl rokem. Celkem má zaznamenaných 14 cyklů. Prvotním důvodem výběru této metody bylo poznání, kdy nastává optimální období pro početí, protože s manželem toužili po děťátku. V současné době ji používají kvůli vyhnutí se početí. Tato žena na STM vnímá výhody, jakými jsou lepší porozumění fungování ženského těla a jeho procesů, což ocenila zvláště po porodu 1. dítěte, kdy si s manželem přáli mít další dítě. Hovoří také o přínosu metody pro partnerský vztah, například uvádí, že plodné období je pro ně příležitostí k objevování nových způsobů vyjádření lásky i bez pohlavního styku, na neplodné období se potom společně více těší. Jako svoji osobní výhodu vidí i to, že jí teplotu neovlivňuje změna doby měření ani noční vstávání ke kojení. Jako klady STM, kvůli kterým by ji doporučila ostatním, udává to, že STM na rozdíl od některých antikoncepčních prostředků žádným způsobem nezasahuje do ženského nebo mužského těla, navíc může některým párům pomoci při touze po dítěti i bez metod umělého oplodnění. Mluví také o významu stanovení termínu porodu podle STM, který u obou dětí znala. Respondentka uvádí také některé obtíže spojené s používáním STM, z nichž nejnáročnější pro ni byla sexuální abstinence v dlouhém plodném období v počátečních cyklech po druhém porodu, kdy se s manželem chtěli vyhnout početí. V 1. cyklu po 2. porodu také zmiňuje obtížnější sledování hlenového příznaku. Uvádí i výskyt větší touhy po pohlavním styku právě v plodných dnech.

Kromě toho zmiňuje nejistotu při měření BTT s digitálním

teploměrem, proto se rozhodla pro klasický lékařský. U tohoto typu teploměru měla problém se sklepáváním, což se změnilo koupí sklepávadla. Tato dotazovaná se STM naučila z publikací. Jak tuto metodu aplikovat po porodu, se dozvěděla na kurzu CENAP v Brně. V tomto sdružení v případě potřeby konzultuje své nejasnosti či obtíže, ve kterých jí kromě toho pomáhá i sestra, která má instruktorský kurz PPR. 37

3.4.3 Rozhovor č. 3 Třetí respondentkou je vdaná 40letá žena, která je v současné době na rodičovské dovolené. Její nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitou v ekonomickém směru. Dříve pracovala jako průvodkyně v cestovním ruchu. První menstruace u ní nastala ve 14 letech. Rozmezí délek cyklů uvádí 25-30 dnů a délku menstruace zhruba 6 dnů. Tato žena má 3 děti, které byly narozeny spontánně v rocích 2005, 2010 a 2012. Jedenkrát u ní nastal spontánní potrat v I. trimestru, po kterém byla provedena revize dutiny děložní. Před používáním STM užívala HAK (Cilest – cca 8 let, Logest – cca 4 roky). Při užívání Cilestu měla častější mykotická onemocnění. HAK vysadila při zhoršení funkce štítné žlázy. Kromě sledování na endokrinologii se štítnou žlázou se s ničím neléčí. Otázky respondentka zodpověděla formou e-mailu. 1. Jak dlouho již používáte symptotermální metodu? „ 18 měsíců.“ 2. Odkud jste se o ní dozvěděla? „Z brožury „Jak pečovat o děťátko“ z nakladatelství Praxis Media“ 3. Proč jste se pro ni rozhodla? „Nejdříve kvůli problémům se štítnou žlázou, posléze kvůli kompletnímu přehodnocení užívání hormonů a s tím spojené změny životního stylu.“ 4. Jak jste se této metodě naučila? „Na osobní konzultaci v Brně“ 5. Za jakým účelem nyní symptotermální metodu používáte? „Antikoncepce“ 6. Co na této metodě nejvíce oceňujete? „Naprostou naturalitu, bez vedlejších účinků na ženské tělo, naučení se porozumět vlastnímu tělu a pochodů v něm se odehrávajících.“

38

7. A co byste naopak uvedla jako její nevýhodu? „Chce to rozhodně psychickou vyzrálost, odpovědnost za zacházení se svým tělem, trpělivost, pochopení partnera. Sledování čípku myslím pro většinu žen nepřipadá v úvahu.“ 8. Jak se k této metodě staví manžel? Akceptuje ji? „Plně.“ 9. Spolupracuje při jejím používání s Vámi? „Pouze „pasivně“, nepomáhá s výpočtem apod.“ 10. Jsou pro Vás pochopitelná její pravidla? „Ano, ale osobní konzultace byla pro mě nezbytná.“ 11. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při měření teploty? „Někdy si nejsem jistá, zda digitální teploměr správně funguje a zdali teploty při opakovaní měření za sebou jsou různé, a tak někdy vezmu „průměr“. Nemám také vždycky stejný čas měření; teplota měření v klidu je pro mě nemožná – vstávám se 3 dětmi téměř vždy hekticky, a také používání klasického teploměru a měření trvající 4 minuty je pro mě nemožné.“ 12. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při sledování hlenu? „Ne.“ 13. Jak zvládáte vyhodnocování zaznačených údajů v tabulce? „Celkem dobře, nejsem ale schopná určit linii a někdy při kolísajících teplotách mám potíže s označením 1. vzestupu.“ 14. V případě, že tuto metodu užíváte k vyhnutí se početí, daří se Vám mít s partnerem pohlavní styky pouze v neplodné dny? „V žádném případě ne a při vytížených partnerech to asi není možné, vím, ale kdy si „dávat pozor“ a kdy nemusím.“

39

15. Máte nebo měla jste dříve nějaké další obtíže při používání této metody? Uveďte prosím jaké. „Viz 13.“ 16. Využíváte, nebo jste dříve využívala nějakou pomoc při svých obtížích s používáním symptotermální metody? Pokud ano, uveďte prosím jakou. „Každý cyklus konzultuji emailem s pracovníky CENAP.“ 17. Doporučila byste tuto metodu ostatním ženám (párům)? Uveďte prosím proč ano nebo proč ne. „Rozhodně ano – ale jen vyzrálým, samostatným a odpovědným lidem.“ 18. Pokud je něco, co byste ještě ráda k symptotermální metodě dodala, uveďte to prosím zde: „Plodných dnů je podle mého názoru méně než uváděno pracovníky CENAP, spíše se „jede na jistotu“. Já ale vše uznávám a oceňuji, že se někdo zamýšlí nad přírodním určením plodných a neplodných dnů ženy. Tupě spolknout antikoncepční pilulku je velmi jednoduché. Já sama jsem se téměř ve 40 letech začala učit, jak funguje mé tělo a cykly. Je to úžasně jednoduché a osvobozující. Bohužel ani gynekologové vám nic takového neporadí, jednodušší a zřejmě finančně výhodnější je pro ně předepsat HAK. Chtělo by to více osvícených gynekologů a propagaci této metody.“ Analýza rozhovoru Tato respondentka se dle jejích slov pro STM rozhodla kvůli problémům se štítnou žlázou a touze změnit svůj životní styl. Nyní je to již 1 a půl roku, co STM používá pro vyhnutí se početí. Výhody metody vidí v její přirozenosti, absenci nežádoucích účinků a v porozumění vlastnímu tělu s jeho pochody. Respondentka udává i některé obtíže, které při používání STM má. Jedná se o nejistotu při vyhodnocování BTT. Uvádí, že je pro ni nemožné používat klasický lékařský teploměr, a to kvůli dlouhé době měření. Používá tedy teploměr digitální, ale s naměřenými hodnotami si není zcela jistá. Někdy zkouší měřit vícekrát po sobě a pak z teplot udělá průměr. Také nedodržuje vždy stejný čas měření a tělesný klid před měřením BTT. Dále udává, že není schopna určit linii BTT a někdy při kolísajících teplotách nerozezná 1. den 40

teplotního vzestupu. STM se tato dotazovaná žena naučila na osobní konzultaci v CENAP, která pro ni byla pro naučení nezbytná. S pracovníky tohoto centra také každý cyklus konzultuje e-mailem. Tuto metodu by ostatním rozhodně doporučila. Dle jejího názoru ovšem její aplikace vyžaduje psychickou vyzrálost, samostatnost, odpovědnost, trpělivost a pochopení partnera. 3.4.4 Rozhovor č. 4 Čtvrtou respondentkou je 30letá vdaná žena, která je v současné době na rodičovské dovolené. Její nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské magisterské v oboru učitelství dějepisu. Dříve pracovala jako knihovnice. První menstruace u ní nastala ve 14 letech. Délka cyklů je zhruba 33 dnů, délka menstruačního krvácení 6 dnů. V roce 2012 prodělala mimoděložní těhotenství, které bylo operováno laparoskopicky. V roce 2013 se jí spontánně narodilo první dítě, nyní čeká druhé. Hormonální antikoncepci nikdy neužívala. S ničím se neléčí. Otázky zodpověděla formou e-mailu. 1. Jak dlouho již používáte symptotermální metodu? „Od září 2009.“ 2. Odkud jste se o ní dozvěděla? „Věděla jsem o PPR od rodičů a také z gymnaziální výuky (Gymnázium Nový Jičín), ale zásadní informace nám přineslo předmanželské poučení ve farnosti Velehrad, které vedl nějaký pán z Uherského Hradiště a dal nám záznamové tabulky, ze kterých jsem se dověděla asi nejvíc.“ 3. Proč jste se pro ni rozhodla? „Důvodů je mnoho. Je to určité využívání přírodních zákonů, což je mi velmi blízké. Je to přirozené a nic to nestojí. Nemám chuť být otrokem chemie a lékárenského byznysu. Nevidím žádný důvod, proč by měl zdravý člověk brát hormony či jakékoliv léky. Další z důvodů pro STM je to, že jsem věřící člověk, ale určitě bych se touto cestou vydala, i kdyby tomu tak nebylo. Byla jsem také zvědavá, zda metoda bude fungovat.“

41

4. Jak jste se této metodě naučila? „Pomocí brožurek a tabulek vydaných v CENAP a také díky konzultacím v téže instituci. Chtěli jsme s manželem odložit těhotenství až po mém dostudování, což trvalo 2 roky. Myslím, že ta dlouhá doba nám přinesla při učení metody nejvíc.“

5. Za jakým účelem nyní symptotermální metodu používáte? „První důvod je vyhnutí se početí. Druhý důvod je poznání sama sebe a svých zdravotních a psychických pochodů.“ 6. Co na této metodě nejvíce oceňujete? „Že přistupuje důstojně k lidskému životu.“ 7. A co byste naopak uvedla jako její nevýhodu? „Někdy se bojím, že v měření udělám chybu já nebo že selže teploměr. Mám také vypozorováno, že největší chuť na pohlavní styk mám právě v době, kdy je to nejméně vhodné.“ 8. Jak se k této metodě staví manžel? Akceptuje ji? „Manžel mě velmi podporuje.“ 9. Spolupracuje při jejím používání s Vámi? „Pomáhá mi s řešením problémů. Je také ten, který má víc kázně. V současné době se hodně zabývá moderními technologiemi, jako jsou mobilní aplikace, které přináší přesnější zaznamenávání symptomů a pomáhají lépe určit neplodné a plodné dny.“ 10. Jsou pro Vás pochopitelná její pravidla? „Ano.“ 11. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při měření teploty? „Digitální teploměr udával během 1 minuty i 3 naprosto odlišná čísla. Problém je také naše časté cestování.“

42

12. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při sledování hlenu? „Dříve jsem hlen nedokázala pořádně sledovat, ale čím déle jsem se sledovala a zaznamenávala, tím to bylo lepší a před prvním otěhotněním i důležitější.“ 13. Jak zvládáte vyhodnocování zaznačených údajů v tabulce? „Většinou bez problémů. Když si nejsem jistá, nahlédnu do brožurek.“ 14. V případě, že tuto metodu užíváte k vyhnutí se početí, daří se Vám mít s partnerem pohlavní styky pouze v neplodné dny? „Ano.“ 15. Máte nebo měla jste dříve nějaké další obtíže při používání této metody? Uveďte prosím jaké. „Ze začátku jsem si byla nejistá a byli jsme s manželem vlastně stále připraveni na to, že můžeme udělat chybu. Někdy je také těžké udržet se v plodných dnech a nemít pohlavní styk.“ 16. Využíváte, nebo jste dříve využívala nějakou pomoc při svých obtížích s používáním symptotermální metody? Pokud ano, uveďte prosím jakou. „Na počátku jsem využila konzultace asi k prvním 2 cyklům, které jsem se sledovala.“ 17. Doporučila byste tuto metodu ostatním ženám (párům)? Uveďte prosím proč ano nebo proč ne. „Doporučila bych ji ze stejných důvodů, které sem popsala v bodě 3. - přirozenost, důstojnost lidského života, nic nestojí, zdraví ženy, žena pozná sama sebe a manžel se také může naučit něco o své ženě. Pokud k tomu oba partneři přistoupí dobrovolně, je to určitě pro ně výhoda, protože to vyžaduje od obou spolupráci a komunikaci - a to celkově partnerství pomáhá upevňovat. Upozornila bych je na to, že metoda je přesná, ale chybu může udělat lidský faktor. Teploměr se musí všude vozit. Někdy může být nevýhodou, že plodné období dlouho nepřichází a oběma partnerům dochází trpělivost. Nevýhodou může být také to, že partneři na sebe v dnešní hektické době nemusí mít čas právě v době, kdy je to pro ně vhodné.“

43

18. Pokud je něco, co byste ještě ráda k symptotermální metodě dodala, uveďte to prosím zde: „Zatím jsem si vše zapisovala do papírových tabulek, ale po narození dalšího dítěte se chystám kombinovat papírovou verzi a mobilní aplikaci, která bere v úvahu i symptomy, jako jsou nálady či chutě. Chci to dělat hlavně proto, abych se o sobě dověděla něco víc a zjistila, jak jsem schopná vše na sobě pozorovat. Domnívám se, že druhý rok, co jsem metodu používala, jsem byla schopná určit své plodné dny i podle nálady. Myslím, že moderní technologie mi v této oblasti napoví, nakolik dobře se dokážu pozorovat a odhadovat.“ Analýza rozhovoru Respondentka začala používat STM před 5 a půl rokem za účelem odložení otěhotnění. Při výběru metody ji oslovilo to, že STM staví na přírodních zákonech, neničí zdraví ženy a nestojí žádné peníze. Svou roli hrála i její víra a nakonec i zvědavost, zdali tato metoda bude fungovat. V současné době ji využívá pro vyhnutí se početí, pro poznání sebe sama a svých pochodů v těle. Největší výhodu STM vnímá v důstojném přístupu k lidskému životu. Metodu by ostatním párům doporučila z důvodů, díky kterým se pro ni rozhodla ona sama a ke kterým ještě přidává lepší poznání ženy manželem a upevnění jejich vztahu. Tato žena kromě určitých výhod STM uvádí některé problémy spojené s jejím používáním. Jedná se o občasnou nejistotu, jestli je naměřená teplota z digitálního teploměru pravdivá. Co se týče sledování hlenu, i zde uvádí určité obtíže, které však zkušenostmi v STM ubývaly. Nejistota při aplikaci této metody byla největší v prvních cyklech pozorovaných podle STM. Jelikož s manželem praktikují sexuální abstinenci v plodném období, zmiňuje se o největší touze po pohlavním styku právě v době plodných dnů, a tedy ztíženému sebeovládání v těchto dnech. Jak respondentka udává, v dnešní hektické době se nemusí mít na sebe partneři čas právě „v době podle STM vhodné“. Kromě toho jako problém zmiňuje časté cestování a to, že si teploměr vždy musí vzít s sebou. Metodu si respondentka osvojila z brožurek o STM z CENAP a také díky konzultacím v téže instituci, které proběhly v prvních 2 cyklech a kterých využila ke konzultaci o svých počátečních obtížích nebo nejasnostech. 3.4.5 Rozhovor č. 5 Pátou respondentkou je 19letá svobodná bezdětná žena, studentka stavební fakulty. Její nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitou na průmyslové škole. Menstruace u ní poprvé nastala ve 13 letech. Délku jejích cyklů je různá, průměrně 35 dnů a délka 44

menstruačního krvácení je obvykle 5 dnů. Dívka se s ničím neléčí. HAK nikdy neužívala. Rozhovor byl veden osobně v domácím prostředí. 1. Jak dlouho již používáte symptotermální metodu? „Od 12. 4. 2014. Celkem jsem sledovala 4 cykly.“ 2. Odkud jste se o ní dozvěděla? „Poprvé jsem o STM slyšela na přednášce ve farnosti.“ 3. Proč jste se pro ni rozhodla? „Metodu mi doporučila paní doktorka Lázničková, aby zjistila, jaký je průběh mých cyklů.“ 4. Jak jste se této metodě naučila? „Byla jsem zaškolena zdravotní sestrou v CENAP.“ 5. Za jakým účelem nyní symptotermální metodu používáte? „Nyní jsem STM přestala používat; 4 cykly jsem sledovala za účelem zkontrolování svých cyklů. Metodu plánuji používat v budoucnu.“ 6. Co na této metodě nejvíce oceňujete? „STM je zcela přírodní. Nemusím užívat žádné léky.“ 7. A co byste naopak uvedla jako její nevýhodu? „Jako malou nevýhodu vnímám to, že k používání je nutná určitá disciplinovanost. Jako určité omezení vidím i to, že některé faktory mohou ovlivnit příznaky, které při STM pozoruji. Občas jsem si tak nebyla jistá, jestli záznam správně vyhodnocuji.“ 8. Jsou pro Vás pochopitelná její pravidla? „Ano, ale v současné době ještě nevím, jakým způsobem se přesně určuje hranice plodného období, jelikož jsem metodu nevyužívala k vyhnutí se početí.“ 9. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při měření teploty? „Napadá mě jen to, že občas jsem si z časových důvodů nezvládla zapsat teplotu hned ráno. Potom se mi na ni už hůře vzpomínalo.“ 45

10. Vyskytuje se, nebo se dříve vyskytoval u Vás nějaký problém při sledování hlenu? „Při zaznamenávání hlenu do tabulky jsem si nebyla úplně jistá, jestli to popisuji správně.“ 11. Jak zvládáte vyhodnocování zaznačených údajů v tabulce? „Bez problémů.“ 12. Máte nebo měla jste dříve nějaké další obtíže při používání této metody? Uveďte prosím jaké. „Ještě mě napadá, že když jsem párkrát nespala v noci doma a nocovala jsem v pokoji s více lidmi, bylo mi trapné se měřit v místnosti s ostatními. Přesto to ale asi nikdo nepoznal.“ 13. Využíváte, nebo jste dříve využívala nějakou pomoc při svých obtížích s používáním symptotermální metody? Pokud ano, uveďte prosím jakou. „Každou ze 4 odsledovaných tabulek jsem posílala elektronicky do poradny CENAP. Sama jsem si tabulky vyhodnotila, v poradně mi vyhodnocení zkontrolovali a také posoudili, jestli je cyklus v pořádku.“ 14. Doporučila byste tuto metodu ostatním ženám (párům)? Uveďte prosím proč ano nebo proč ne. „Ano, protože HAK nepůsobí dobře na ženské tělo a navíc znečišťuje odpadní vody. Velmi se mi líbí také to, že STM lze využít ke kontrole cyklu, jak to bylo v mém případě. HAK jako lék jsem tedy nemusela užívat.“ 15. Pokud je něco, co byste ještě ráda k symptotermální metodě dodala, uveďte to prosím zde: „Ne, děkuji.“ Analýza rozhovoru Respondentka podle STM sledovala celkem 4 cykly, důvodem bylo zkontrolování jejích různě dlouhých cyklů. Na metodě vyzdvihuje i její přirozenost. Ostatním by ji doporučila místo HAK, která dle jejího názoru škodí ženskému organismu a navíc znečišťuje odpadní vody.

46

Při postupu podle STM udává určitou nejistotu, popisuje-li správně hlenový obraz, a zdali v případě různých okolností celkový záznam správně vyhodnocuje. Podle jejího názoru je pro aplikaci této metody nutná určitá disciplinovanost. Například udává, že si někdy ráno nezvládala teplotu zaznamenat a později se jí na ni již hůře vzpomínalo. K problémům s STM dále přidává pocit studu při měření BTT v místnosti s více lidmi. Respondentka byla do používání STM zaškolena osobní konzultací v poradně CENAP. Následně tam elektronicky posílala své vyplněné záznamové tabulky pro kontrolu správnosti vyhodnocení a kontrolu menstruačních cyklů. V poradně CENAP jí bylo potvrzeno, že cykly jsou ovulační. Díky záznamovým tabulkám, které si tato dívka vedla, bylo zřejmé, že se hlenový obraz také upravil. Kromě toho záznamové tabulky ukázaly, že přestože jsou cykly různě dlouhé, délka druhé fáze po ovulaci je dostatečná. Po 4 odsledovaných kontrolních cyklech se sledováním přestala a k metodě se chce vrátit v budoucnu.

3.5 Souhrnná analýza výsledků 3.5.1 Důvody pro výběr symptotermální metody Důvody, proč se tyto ženy rozhodly začít používat STM, se liší. 3 z 5 žen uvedly jeden hlavní důvod, další 2 ženy vyjmenovaly důvodů více. Respondentky č. 2, 3 a 5 zmínily jeden důvod. Argumentem zvolení STM respondentkou č. 2 bylo nalezení optimálního období pro početí kvůli touze po dítěti; v současné době metodu aplikuje naopak pro vyhnutí se početí. Důvodem výběru u respondentky č. 3 byly zdravotní problémy při užívání HAK a touha po změně životního stylu. STM i v současné době využívá jako antikoncepční metodu. Dotazovaná žena č. 5 aplikovala STM krátkodobě na doporučení gynekoložky kvůli kontrole cyklů; plánuje, že se k metodě vrátí v budoucnu. Tato žena je svobodná a metodu za účelem vyhnutí se početí momentálně nepoužívá, proto jí jako jediné nebyly položeny všechny otázky. Vynechala jsem otázky, které měly souvislost právě s akceptací a spoluprací s partnerem a pohlavní abstinencí v plodném období. Dotazované ženy č. 1 a 4 naopak uvádějí více důvodů vedoucích ke zvolení STM. Respondentka č. 1 zdůvodňuje svoji volbu absencí nežádoucích účinků, osobní nezávislostí, možností svobodného rozhodování v průběhu svých cyklů a také možností lepšího pochopení fungování svého těla a kontroly nad svými cykly. Tato žena nyní STM používá pro vyhnutí se početí a zároveň pro přehled o svých cyklech. V případě respondentky č. 4, která s manželem po svatbě chtěla odložit těhotenství, byly důležitými aspekty pro rozhodnutí přirozenost STM, absence nežádoucích, žádné peněžní náklady, víra a nakonec i zvědavost, bude-li metoda 47

fungovat. Nyní metodu také používá pro vyhnutí se početí, dále pro poznání sebe sama a svých pochodů v těle. U 2 z 5 respondentek bylo prvotním důvodem pro výběr STM vyhnutí se početí. U dalších 2 z 5 žen bylo důvodem zkontrolování menstruačních cyklů; jedna z nich k tomuto argumentu přidala ještě snahu naučit se metodu, aby ji v budoucnu mohla využívat k vyhnutí se početí. 1 z 5 žen se STM začala za účelem otěhotnění. Při shrnutí konkrétních důvodů, proč si tyto ženy zvolily právě STM, nám vyjde následující: 3 z 5 respondentek uvedly jako argument zdravotní nezávadnost, tj. absenci nežádoucích účinků. Ostatní důvody se vyskytovaly vždy pouze u 1 z 5 dotazovaných. 3.5.2 Výhody symptotermální metody z pohledu uživatelek Dotazované ženy uvedly mnoho výhod, které podle jejich názoru metoda má. Pouze jednu výhodu jich zmínilo všech 5, jedná se o absenci nežádoucích účinků na organismus. 4 z 5 dotazovaných sdělily, že kladem STM je lepší poznání procesů v ženském těle. 3 ze 4 (1 žena nemá partnera) žen se souhlasně vyjádřily o kladném přínosu STM pro manželský vztah. Dále 3 ženy z celkového počtu 5 respondentek oceňují přirozenost metody. Možnost kontroly cyklů při STM jako výhodu hodnotí 2 z 5 žen. Etickou nezávadnost a důstojný přístup k lidskému životu uvedly 2 ženy. Ostatní přednosti STM zmínila vždy pouze 1 ze všech respondentek, jedná se o svobodu v jednání, respektování individuality každého cyklu, pomoc STM při touze po dítěti, stanovení přesnějšího termínu porodu dle STM, lepší poznání ženy manželem, absenci znečištění odpadních vod a žádné peněžní náklady. 3.5.3 Obtíže žen při používání symptotermální metody Při aplikaci metody uvedly respondentky při aplikaci STM různorodé obtíže. Celkově 3 ženy z 5 dotazovaných se zmínily, že k aplikaci metody je nutné určité úsilí nebo disciplinovanost, jedna z těchto 3 žen přímo popsala, že je potřebná psychická vyzrálost, odpovědnost, trpělivost a pochopení partnera. Konkrétněji 4 z 5 dotazovaných žen udaly dočasnou nejistotou v popisu a sledování hlenu, z toho 3 měly tento problém ze začátku používání STM a 1 žena tuto nejistotu měla po porodu. Všem těmto dotazovaným jmenované pochybnosti se získáním zkušeností ustaly. O počáteční nejistotě při vyhodnocování záznamových tabulek STM se zmínily 2 z 5 žen, z toho jedna váhala hlavně při okolnostech. O určitých těžkostech při dodržování pohlavní abstinence hovoří 3 ze 3 respondentek 48

(respondentka č. 3 sexuální abstinenci nepraktikuje, respondentka č. 5 nepoužívala STM k vyhnutí se početí). 1 z těchto žen přímo uvádí zvýšenou touhu po pohlavním styku v plodném období. Další dotazovaná z těchto 3 žen se zase zmiňuje o tom, že v dnešní hektické době partneři vždy nemusí mít čas na pohlavní styk právě v době, kdy je to pro ně podle STM vhodné. Posledním problémem, který uvádí více žen, je nejistota s měřením BTT digitálním teploměrem. Jedná se o 2 ze 2 dotazovaných, které digitální teploměr používají. Zbylé 3 ženy používají klasický lékařský teploměr a žádné pochybnosti neudávají. Ostatní těžkosti při aplikaci STM jsou vždy uvedeny pouze 1 respondentkou ze všech. Jedná se o lišící se informace o STM v učební fázi, problém se sklepáváním klasického lékařského teploměru, nejistotu při vyhodnocování BTT (u respondentky měřící se digitálním teploměrem), nemožnost dodržet stejný čas a klid před měřením, neschopnost stanovit teplotní linii, časté cestování a neustálé vožení teploměru s sebou, nezaznamenání teploty a následné její zapomenutí a také pocit studu při měření BTT v případě nocování v místnosti s více lidmi.

49

4 Diskuze V praktické části bakalářské práce jsem si stanovila celkem 3 cíle. Prvním z dílčích cílů je zjištění důvodů vedoucích ženy k výběru STM. Druhý dílčí cíl se zabývá identifikací výhod STM z pohledu uživatelek. Hlavním cílem této práce je zjištění obtíží, které ženy při používání STM mají. Během studia odborné literatury, která je podkladem pro mou bakalářskou práci, jsem se setkala pouze s jednou odbornou prací, která se zaměřovala na podobné výzkumné otázky, a se

kterou

tedy mohu

své

výsledky srovnat.

Jedná

se

o

diplomovou

práci

Karla D. Skočovského z roku 2004 s názvem Sexualita a manželská spokojenost při používání symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství u religiózní populace.(30) V této práci tvoří výzkumnou populaci 67 manželských párů; 90 % těchto párů používá STM Sensiplan, zbytek symptotermální metodu pocházející od LPP. Věkové rozmezí u žen je 2345 let; 98,5 % těchto žen je věřících.(30) V mé bakalářské práci jsem tuto problematiku nezjišťovala, pouze 1 žena svoji víru v souvislosti s STM zmínila. V diplomové práci K. Skočovského byla určitá část věnováná podobným otázkám, jaké jsem si zvolila za výzkumné cíle já. Dotazovaní odpovídali volně, stejně jako je tomu v mém případě. Z diplomové práce K. Skočovského využívám získaná data od dotazovaných žen, nezahrnuji do nich dotazované muže. Jsem si vědoma velké rozdílnosti mezi výzkumnou populací v této diplomové práci a v mé práci bakalářské. Přesto si myslím, že následující srovnání může být zajímavé a přínosné. V praktické části této bakalářské práce jsem se dotazovala 5 žen, používajících STM Sensiplan. 2 z těchto žen používaly STM za účelem vyhnutí se početí, 2 ženy pro kontrolu svých menstruačních cyklů a jedna z nich zároveň pro poznání STM, aby jí mohla použít později. Poslední žena využívala STM za účelem otěhotnění. V konkrétnějších důvodech výběru právě STM se většina dotazovaných shodla pouze v 1 aspektu. Jedná se o zdravotní nezávadnost, kterou zmínily 3 z 5 žen. Ostatní důvody byly zmíněny vždy jednou z 5 žen. Zmíněno bylo lepší pochopení fungování těla, nezávislost, přirozenost, absence peněžních nákladů, víra a zvědavost na funkčnost STM. Moje výzkumná populace je vzhledem k zvolenému kvalitativnímu typu výzkumu velmi malá, proto nemohu své výsledky nijak zobecňovat. K. Skočovský ve své diplomové práci také položil otázku zaměřenou na důvod volby STM. Celkem na ni odpovědělo 66 žen, z nichž 52 % žen uvedlo důvody náboženské, etické a morální, dále 42,4 % zdravotní nezávadnost, 36, 4 % přirozenost, 19,7 % 50

nespokojenost s antikoncepcí. Dále ženy v nižší četnosti zmínily pozitivní přínos PPR, spolehlivost, úctu k nenarozenému životu, sex bez rušivých metod, možnost kontroly početí, nízkou finanční nákladnost, možnost orientace v cyklu, doporučení někoho z okolí a PPR při usilování o početí. Při porovnání výsledků této diplomové práce a mé práce bakalářské zjistíme shodu v ocenění zdravotní nezávadnosti. Většina důvodů zmíněných ženami z této bakalářské práce se shoduje i s důvody, které ženy uvedly v diplomové práci K. Skočovského. Důvody, proč si uživatelky zvolily právě tuto metodu, jsou v obou pracích velmi různorodé. Příčina by mohla být v širokém rozmezí možností, za jakým účelem lze metodu používat, a tedy i v různých důvodech pro výběr STM. Výzkumná populace v mé bakalářské práci je záměrně velmi různorodá, proto i výsledky tohoto dílčího cíle poukazují na šíři a rozmanitost důvodů, proč STM PPR používat. V dalším stanoveném dílčím cíli jsem zjišťovala, které výhody ženy na STM oceňují. K. Skočovský zjišťoval pozitivní přínos STM na uživatelku samotnou nebo na manželství, na tento dotaz odpovědělo celkem 52 žen. Tyto dva cíle nejsou totožné, ale jsou si určitým způsobem blízké. V rozhovorech, které jsem prováděla já, respondentky zmiňovaly určité pozitivní přínosy, které považují za výhodu. Ženy z výzkumné populace mé bakalářské práce si jako pozitiva metody nejvíce cení absence nežádoucích účinků, lepšího poznání procesů v ženském těle, kladného přínosu STM na vztah a její přirozenost. Dále méně než polovina žen (2 ženy z 5) uvedla jako výhodu možnost kontroly menstruačních cyklů a etickou nezávadnost a důstojný přístup k lidskému životu. Ostatní klady zmínila vždy jen 1 žena. Podobné výsledky vidíme v práci K. Skočovského a to konkrétně v oblasti, kterou nazývá poznání těla, cyklů, partnera, sebe. Tento pozitivní přínos v jeho výzkumné populaci vnímá 53,5 % žen. Určitá shoda se také nabízí v kladném přínosu STM na vztah. V případě mé bakalářské práce zmínily 3 ze 4 vdaných žen určitý pozitivní vliv. Ve výzkumu K. Skočovského uváděly ženy konkrétní kladné dopady na partnerský vztah: prohloubení lásky, úcty a sblížení udalo 30,8 % žen, lepší prožívání sexuality 23,1 % žen. Zlepšení komunikace a sdílenou zodpovědnost uvádělo stejně 19,2 % žen.(30) Všechny ženy v mé bakalářské práci jako výhodu zmínily nepřítomnost nežádoucích účinků. Tento výsledek podle mého názoru poukazuje na zvýšenou informovanost těchto žen o nežádoucích účincích HAK nebo léčiv. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjišťovat u žen používajících STM jejich obtíže. Když celkově shrneme všechny obtíže, které ženy uvedly, zjistíme, že nejčastěji si stěžují na problémy se sledováním příznaků a obtížnou pohlavní abstinencí v plodném období. 51

Problémy se sledováním příznaků ženy zmiňují především v začátcích používání STM, nikoliv po určité době zaučení. V počátečních cyklech převládají především problémy s pozorováním a popisem hlenu. Pokud mají ženy obtíže s metodou v současné době, jedná se především o nejistotu s naměřenými hodnotami na digitálním teploměru. Obtížnou pohlavní abstinenci zmiňují všechny ženy, které ji uskutečňují. K. Skočovský ve své diplomové práci zjišťuje podobný cíl, konkrétně negativní přínos PPR pro respondentku samotnou a pro její manželství. Celkem na tuto otázku odpovědělo 39 žen, z nichž 31% neuvedlo žádné negativní prvky.(30) V tom se výsledky mé práce liší – u mě všechny dotazované ženy zmiňují alespoň 4 obtíže, které se buď objevily v minulosti, nebo stále trvají. Ovšem negativní prvky, které ženy nejčetněji v diplomové práci K. Skočovského zmiňují, odpovídají v podstatě obtížím uváděným ženami v této mé bakalářské práci. Ve srovnání s obtížemi, které ženy mnou dotazované uváděly, mě velmi pozitivně překvapilo, že všechny respondentky na otázku, zda by STM doporučily ostatním párům, odpověděly kladně. Tedy všechny by i přes určité obtíže metodu doporučily, některé ženy přímo uvádějí možnost různých způsobů jejího využití. Kromě toho všechny dotazované ženy vdané ženy odpověděly, že jejich manžel tuto metodu akceptuje; někteří z nich z mužů dokonce s manželkou při STM aktivně spolupracují. Některé ženy sice může odradit počáteční zdání, že STM je obtížná, výsledky této práce však dokazují, že dotazované ženy jsou s touto metodou spokojeny. Přestože respondentky uvedly mnoho těžkostí provázejících praxi STM, zmínily také mnoho kladů a předností souvisejících s používáním této metody. Tento fakt uvádí v závěru své diplomové práce i K. Skočovský. Jeho výsledky ukazují, že většina uživatelů STM je s metodou spokojena a navzdory některým obtížím pozitivní přínos této metody pro sebe i pro manželský vztah oceňuje.(30)

52

5 Návrhy a doporučení vyplývající z výzkumného šetření Přestože používání STM vyžaduje od partnerů určité úsilí, dotazované ženy metodu hodnotí kladně, což potvrzují i výsledky z diplomové práce K. Skočovského.(30) Avšak přes značné klady, které jsou respondentkami zmiňovány, je znalost STM v ČR nízká. To naznačují výsledky dotazníkového šetření se 100 ženami jak v bakalářské práci Symptotermální metoda přirozeného plánování versus antikoncepce v edukační činnosti porodní asistentky od Naděždy Kissové, tak i v bakalářské práci Povědomí veřejnosti o metodách přirozeného plánování rodičovství od Blanky Matlochové.(31,32) V souvislosti s nízkou informovaností o STM a s výsledky rozhovorů mé bakalářské práce, ve kterých všechny dotazované ženy STM doporučují, a se závěrem diplomové práce K. Skočovského by podle mého názoru měla být STM gynekology nabízena nejen jako spolehlivá antikoncepční metoda, ale i jako metoda, která může odhalit některé poruchy cyklů, může pomoci na cestě k početí a může uživatelkám poskytovat některé další výhody. Podle mé zkušenosti je PPR mezi gynekology velmi málo známá. Myslím si, že by gynekologové měli být schopni vysvětlit aspoň základní principy metod PPR, především STM, která je z těchto metod v dnešní době nejspolehlivější.(22) Variantou by mohl být edukační materiál, který by poskytl ženám přicházejícím do gynekologické ambulance základní informace. Součástí informací předaných lékařem by v případě zájmu klientky měl být seznam poraden v oblasti PPR s jejich kontakty. Ženy by totiž před započetím používání PPR nebo konkrétně STM měly být plně informovány o principu fungování a pravidlech metody, ať už je využívána za kterýmikoli účely. Tyto informace mohou být předávány různými způsoby, jako tomu je například v CENAP v Brně, kde je možnost projít si skupinovým kurzem STM nebo být vyškolen osobně zkušeným instruktorem PPR. Myslím si, že lidský faktor hraje ve výuce STM důležitou roli; díky němu se může v používání metody předejít některým obtížím. Jako poklad pro výuku slouží informační publikace, která umožňuje, aby se uživatelky k pravidlům metody kdykoliv vrátily. Jak už jsem zmiňovala v teoretické části, ze začátku používání STM jsou průměrně 3 menstruační cykly záuční. Jak vyplynulo z odpovědí respondentek, zvláště v prvních cyklech sledovaných dle STM mohou ženám (párům) vyvstat různé nejasnosti či obtíže, o kterých by se rády s někým poradily. K takovému účelu by měli sloužit vyškolení a zkušení poradci PPR. Pokud je takovýmto poradcem člověk se zdravotnickým vzděláním, s největší pravděpodobností získává pomoc se STM profesionální kvalitní zázemí. Zvláště v případě, když je poradcem porodní asistentka, jejíž profese se přímo zaměřuje na péči o ženu, je tento význam nedocenitelný. 53

6 Závěr Teoretická část této bakalářské práce se věnuje symptotermální metodě přirozeného plánování rodičovství podle metodiky Sensiplan, především jejím pravidlům a způsobům využití v životě ženy a páru. Pro kvalitativní výzkum praktické části jsem si záměrně zvolila 5 žen, které mají se symptotermální metodou různé zkušenosti a jejichž způsob využití této metody se od sebe liší. Protože tato metoda není v České republice příliš rozšířená a známá a na prvních místech počtem uživatelek se drží hormonální antikoncepce, rozhodla jsem se ve své bakalářské práci zjistit, cíle, které by mohly objasnit, jaké obtíže tato metoda ženám přináší, a proč tedy není více rozšířená. První stanovený dílčí cíl zjišťoval důvody vedoucí ženy k výběru symptotermální metody. Tyto důvody se u dotazovaných velmi různily. Prvotním účelem bylo zmíněno vyhnutí se početí, zkontrolování menstruačních cyklů a otěhotnění. V konkrétních argumentech pro zvolení právě této metody se většina shodla na zdravotní nezávadnosti. Druhým dílčím cílem byla identifikace výhod symptotermální metody z pohledu uživatelek. Všechny tyto ženy oceňují absenci nežádoucích účinků na tělo ženy, většina žen zmiňuje lepší poznání procesů v ženském těle, kladný přínos pro manželský vztah a přirozenost této metody. Menší část udává jako výhodu možnost kontroly cyklů a fakt, že tato metoda důstojně přistupuje k lidskému životu. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit výskyt obtíží u žen při používání symptotermální metody. Všechny dotazované ženy, které v plodném období dodržují pohlavní abstinenci, ve svých odpovědích zmiňují, že je to pro ně více či méně obtížné. Ostatní ženami uvedené problémy se nejčastěji týkají samotné metody. S největší četností ženy zmiňují nejistotu v popisu hlenového příznaku a ve vyhodnocování záznamových tabulek, kterou pociťovaly především ze začátku používání této metody. O pochybnostech také respondentky hovoří v souvislosti s měřením digitálním teploměrem. Dotazované ženy uvádějí různé obtíže spojené s aplikací symptotermální metody, při čemž většinu z nich ženy pociťovaly především v začátcích používání této metody. Podle výpovědí těchto žen přináší metoda v protikladu ke zmíněným problémům mnoho výhod a možností využití; proto se všechny respondentky shodují, že by ji ostatním ženám nebo párům doporučily.

54

7 Resumé Předkládaná výzkumná práce kvalitativního charakteru se zabývá symptotermální metodou přirozeného plánování rodičovství podle metodiky Sensiplan. Jako hlavní cíl si klade zjištění výskytu obtíží při používání této metody. Dílčí cíle zkoumají důvody vedoucí ženy k výběru této metody a její výhody z pohledu uživatelek. Pomocí strukturovaného rozhovoru bylo dotázáno celkem 5 žen. Výsledky dílčích cílů zjistily shodu v důvodu výběru. U většiny dotazovaných žen, které metodu používají za různými účely, byla při rozhodování důležitá zdravotní nezávadnost, tu pak dále zmiňují i jako výhodu. Dále si většina těchto žen cení lepšího poznání vlastního těla a jeho pochodů, pozitivního vlivu na manželský vztah a přirozenosti metody. Výsledky hlavního cíle poukazují především na obtížné dodržování pohlavní abstinence a na problémy s metodou, které ženy zmiňují především v počátcích sledování svých cyklů. Především se jedná o rozpoznání a popis hlenového příznaku. Kromě toho ženy měřící se digitálním teploměrem uvádějí nejistotu ohledně správnosti naměřených hodnot. Celkové výsledky této práce vypovídají o oblíbenosti symptotermální metody u těch žen, které vynaložily samy aktivní úsilí, aby se s metodou seznámily. Zároveň výsledky poukazují na nutnost kvalitní výuky této metody a možnost konzultací při jejím používání pro minimalizaci problémů.

55

8 Seznam literatury a pramenů 1. Rob L, Martan A, Citterbart K. Gynekologie. 2. přeprac. vyd. Prague (CZ): Galén; 2008. 319 p. Czech. 2. WHO | Family planning [Internet]. WHO. [cited 2014 Dec 8]. Available from: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs351/en/ 3. Unit WHOFP and P. Natural family planning : what health workers need to know. 1995 [cited 2015 Feb 12]; Available from: http://apps.who.int//iris/handle/10665/63294 4. Lázničková L. Průvodce symptotermální metodou : přirozené plánování rodičovství. 2. přeprac. vyd. Brno (CZ): CENAP; 2003. 24 p. Czech. 5. Frank-Herrmann P, Strowitzki T, Sottong U, Baur S, Freundl G, Raith-Paula E. Natürliche Familienplanung [Natural family planning]. Gynakologe. 2011 01;44(1):17– 22. 6. Lázničková, L. Přirozené plánování rodičovství : studie a podklady symptotermální metody. Brno (CZ); 2013. 37 p. Czech. 7. Arbeitsgruppe Natűrliche Familienplanung. Historie [Internet]. Sensiplan. [cited 2015 Feb 2]. Available from: http://www.nfp-online.de/Historie.7.0[html0 8. Liga pár párů ČR, o.s. [Internet]. Liga pár párů - pro přirozené plánování rodičovství. [cited 2014 Nov 15]. Available from: http://www.lpp.cz 9. Über uns [Internet]. Sensiplan. [cited http://www.sensiplan-im-netz.de/?page_id=2

2015

Mar

10]

Available

from:

10. Lázničková, L. Sborník příspěvků v rámci akreditovaného semináře PPR V PRAXI. Brno (CZ): Centrum naděje a pomoci; 2015. 31 p. 11. Roztočil A. Moderní gynekologie. Prague (CZ): Grada Publishing a.s.; 2011. 508 p. Czech. 12. Cibula D, Henzl MR, Živný J. Základy gynekologické endokrinologie. Prague (CZ): Grada Publishing a.s.; 2002. 340 p. Czech. 13. Lázničková L. Záznamové tabulky symptotermální metody: přirozené plánování rodičovství. Brno (CZ): Centrum naděje a pomoci; 2011. Czech. 14. Lázničková, L. Antikoncepce a návrat plodnosti po porodu. Kurz pro poradce STM PPR; 2014 Jun 21; Brno (CZ). 15. Lázničková L. Kojení a návrat plodnosti: přirozené plánování rodičovství. Brno (CZ): CENAP; 2002. 41 p. Czech. 16. NFP nach Absetzen der Pille [NFP after stopping the pill] [Internet]. Universitätsklinikums Heidelberg. [cited 2014 Nov 30]. Available from: http://www.klinikum.uni-heidelberg.de/Weitere-Informationen-zuNFP.118947.0.html?&L=1 56

17. Lázničková, L. Kurz pro poradce STM PPR. 2014 Jun 21; Brno (CZ). 18. Lázničková L.  Neplodnost: přirozené plánování rodičovství. Brno (CZ): Kartuziánské nakladatelství; 2003. 31 p. Czech. 19. Gnoth C, Godehardt D, Frank-Herrmann P, Freundl G, Godehardt E. Time to pregnancy: Results of the German prospective study and impact on the management of infertility. Hum Reprod [Internet]. 2003 01 [cited 2015 Feb 2];18(9):1959–66. Available from: http://humrep.oxfordjournals.org/lookup/doi/10.1093/humrep/deg366 English. 20. Bigelow JL, Dunson DB, Stanford JB, Ecochard R, Gnoth C, Colombo B. Mucus observations in the fertile window: a better predictor of conception than timing of intercourse. Hum Reprod [Internet]. 2004 Apr 1 [2015 Feb 10];19(4):889–92. Available from: http://humrep.oxfordjournals.org.ezproxy.muni.cz/content/19/4/889 English. 21. Frank-Herrmann P, Gnoth C, Baur S, Strowitzki T, Freundl G. Determination of the fertile window: Reproductive competence of women – European cycle databases. Gynecol Endocrinol [Internet]. 2005 Jun [2015 Feb 2];20(6):305–12. Available from: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=17472795&lang=cs&site=eds-live&scope=site English. 22. Frank-Herrmann P, Heil J, Gnoth C, Toledo E, Baur S, Pyper C, et al. The effectiveness of a fertility awareness based method to avoid pregnancy in relation to a couple’s sexual behaviour during the fertile time: a prospective longitudinal study. Hum Reprod [Internet]. 2007 Jan 24 [2015 Feb 9]; 22(5):1310–9. Available from: http://humrep.oxfordjournals.org/content/22/5/1310 English 23. Lázničková, L. Možnosti a hranice přirozeného plánování rodičovství jako metody regulace početí. Brno (CZ): CENAP; 1999. 18 p. 24. Methode [Internet]. [cited 2015 Mar 15]. Available from: http://www.nfp-online.de/Pround-Contra.15.0.html 25. Skočovský K. Akceptabilita metod přirozené kontroly početí: dimenze a determinanty [Acceptability of natural methods of birth control: Dimensions and determinants] [dissertation]. Brno (CZ): Masarykova univ., Filozofická fakulta [Masaryk. univ., Faculty of philosophy]; 2007. 144 p. Czech. 26. Nežádoucí účinky léčiv [Internet]. Státní ústav pro kontrolu léčiv. [cited 2015 Jan 3]. Available from: http://www.sukl.cz/sukl/informacni-zpravodaj-nezadouci-ucinky-leciv-12015 27. Tisková zpráva 23. 4. 2014: Nové informace o antikoncepci – riziko vzniku krevních sraženin [Internet]. Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2014. Available from: http://www.sukl.cz/sukl/tiskova-zprava-23-4-2014-nove-informace-oantikoncepci?highlightWords=nov%C3%A9+informace+antikoncepci 28. Wise A, O’Brien K, Woodruff T. Are Oral Contraceptives a Significant Contributor to the Estrogenicity of Drinking Water? Environ Sci Technol. 2011 Jan 1;45(1):51–60.

57

29. Kotyza J, Soudek P, Kafka Z, Vaněk T. Léčiva–“nový" enviromentální polutant [Drugs “new” environmental pollutants]. Chem Listy. 2009;103:540–7. 30. Skočovský KD. Sexualita a manželská spokojenost při používání symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství u religiózní populace [Sexuality and marital satisfaction when using sympto-thermal methods of natural family planning for religious population]. Nepublikovaná Diplomová Práce Psychol Úst FF MU V Brně [Internet]. 2004 [cited 2015 Mar 24]; Available from: http://www.teologietela.paulinky.cz/_d/Skocovsky-2004-Diplomka-Sexualita-amanzelska-spokojenost-pri-pouzivani-PPR-2.pdf Czech 31. Matlochová B. Povědomí veřejnosti o metodách přirozeného plánování rodičovství [Internet]. 2006 [cited 2015 Mar 31]. Available from: http://is.muni.cz/th/72348/lf_b/ 32. Kissová N. Symptotermální metoda přirozeném plánování rodičovství versus antikoncepce v edukační činnosti porodní asistentky [bachelor's thesis]. Hradec Králové (CZ): Karlova univ., Lékařská fakulta; 2008. 92 p. Czech.

58

9 Seznam zkratek STM

Symptotermální metoda (podle metodiky Sensiplan)

PPR

Přirozené plánování rodičovství

ČR

Česká republika

WHO

Světová zdravotnická organizace

CENAP

Centrum naděje a pomoci

BTT

Bazální tělesná teplota

LPP

Liga pár párů

SRN

Spolková republika Německo

GnRH

Gonadotropin releasing hormon

LH

Luteinizační hormon

FSH

Folikulostimulační hormon

HAK

Hormonální antikoncepce

59

10 Seznam příloh Příloha č. 1 – Hormonální hladiny v průběhu menstruačního cyklu Příloha č. 2 – Průběh menstruačního cyklu Příloha č. 3 – Pomocná tabulka pro popis subjektivních pocitů na rodidlech a vzhledu hlenu Příloha č. 4 – Pomocná tabulka pro popis změn na děložním čípku Příloha č. 5 – Stanovení prvního dne vzestupu BTT Příloha č. 6 – Potvrzení vzestupu BTT Příloha č. 7 – Záznamová tabulka STM Příloha č. 8 – Určení neplodných dnů podle pravidla minus 8 Příloha č. 9 – Stanovení neplodného období v prvním „cyklu“ po porodu dokud nenastal potvrzený vzestup BTT Příloha č. 10 – Potvrzení vzestupu BTT v prvním „cyklu“ po porodu nebo po vysazení HAK

60

Příloha č. 1 – Hormonální hladiny v průběhu menstruačního cyklu (11)

Příloha č. 2 – Průběh menstruačního cyklu (4)

61

Příloha č. 3 – Pomocná tabulka pro popis subjektivních pocitů na rodidlech a vzhledu hlenu (4) Subjektivní pocity

Vzhled hlenu

Značka charakteru hlenu

Sucho

Žádný

S

Bez subjektivních pocitů

Žádný

O

Vlhko

Žádný

V

Vlhko Mokro, kluzko Mokro

Hustý, bělavý, nažloutlý, lepkavý, hrudkovitý, ne tažný Sklovitý s bílými vlákny, průhledný, průzračný, tažný, jako syrový vaječný bílek, s vlákny krve Žádný

H + H + H

Příloha č. 4 - Pomocná tabulka pro popis změn na děložním čípku (4) Sledovaný ukazatel Poloha, branka

Charakteristika uzavřená, nízko

Značka

otevřená, nahoře

O O

Tvrdý

T

Měkký

M

Konzistence

Příloha č. 5 - Stanovení prvního dne vzestupu BTT (4)

62

Příloha č. 6 - Potvrzení vzestupu BTT (4)

63

Příloha č. 7 – Příklad vyplněné záznamové tabulky STM (13)

Příloha č. 8 – Určení neplodných dnů podle pravidla minus 8 (6)

64

Příloha č. 9 - Stanovení neplodného období v prvním „cyklu“ po porodu dokud nenastal potvrzený vzestup BTT (15)

Příloha č. 10 - Potvrzení vzestupu BTT v prvním „cyklu“ po porodu nebo po vysazení HAK (15)

65

SOUHLAS S VYUŽITÍM PRÁCE

Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům. Žádám, aby citace byly uváděny způsobem užívaným ve vědeckých pracích.

……………………………. V Brně dne 23. dubna 2015

Marie Ondráčková

66

ANOTACE Jméno a příjmení autorky:

Marie Ondráčková

Fakulta:

Lékařská fakulta

Katedra:

Katedra porodní asistence

Název práce:

Symptotermální metoda přirozeného plánování rodičovství v životě ženy

Vedoucí práce:

Mgr. Blanka Trojanová, Ph.D.

Počet stran:

67

Počet příloh:

10

Počet titulů použité literatury:

32

Klíčová slova:

přirozené plánování rodičovství, symptotermální metoda, Sensiplan, menstruační cyklus, cervikální hlen, bazální tělesná teplota

67