HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimír Žítek, Ph.D.

Autor: Miroslava Kořínková

Brno, červen 2006

Jméno a příjmení autora:

Miroslava Kořínková

Název bakalářské práce:

Hodnocení úspěšnosti rekvalifikačních kurzů

Název v angličtině:

Evaluation of efficiency of retraining

Katedra:

Regionální ekonomie a správy

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Vladimír Žítek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2006

Anotace v češtině: Tato bakalářská práce je zaměřena na rekvalifikace jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Hlavní pozornost je věnována úspěšnosti rekvalifikací a faktorům, které ovlivňují úspěšnost rekvalifikací. Úspěšnost rekvalifikací je posuzována zejména v okresech Zlínského kraje.

Annotation: This bachelor work has been focused on retraining as a tool of active unemployment policy. The major attention is paid to the courses and factors regarding retraining efficiency evaluation which influence efficiency of retraining. Retraining efficiency is mainly evaluated within districts of Zlin county.

Klíčová slova: Nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace, úřady práce, uchazeč o zaměstnání, úspěšnost rekvalifikací.

Keywords: Unemployment, active policy of employment, retraining, employment office, job applicant, evaluation of efficiency of retraining.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Hodnocení úspěšnosti rekvalifikačních kurzů“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Žítka, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 26. 6. 2006

________________________________ Miroslava Kořínková

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Žítkovi, Ph.D. za to, že mi poskytl svůj čas a informace potřebné k vypracování této práce. Dále děkuji svému manželovi a dceři za trpělivost a podporu v průběhu celého mého studia.

Obsah Obsah ..........................................................................................................................................7 Úvod............................................................................................................................................8 1 Úvod do problematiky ...........................................................................................................10 1.1

Nezaměstnanost ........................................................................................................10 1.1.1 Nezaměstnanost frikční........................................................................................10 1.1.2 Nezaměstnanost cyklická.....................................................................................11 1.1.3 Nezaměstnanost strukturální................................................................................11

1.2 Aktivní politika zaměstnanosti .......................................................................................12 1.3 Rekvalifikace ..................................................................................................................14 2 Situace na trhu práce ve Zlínském kraji.................................................................................16 2.1 Úřad práce Uherské Hradiště..........................................................................................17 2.2 Úřad práce Vsetín ...........................................................................................................19 2.3 Úřad práce Kroměříž ......................................................................................................22 2.4 Úřad práce Zlín ...............................................................................................................24 3 Zhodnocení rekvalifikací ......................................................................................................26 3.1 Úspěšnost rekvalifikací...................................................................................................26 3.2 Faktory ovlivňující úspěšnost rekvalifikací ....................................................................28 3.2.1 Vývoj na lokálním pracovním trhu ......................................................................28 3.2.2 Charakteristiky účastníků programu ....................................................................29 3.2.3 Kvalita a charakter samotného rekvalifikačního programu .................................29 Závěr .........................................................................................................................................31 Seznam použité literatury a dalších pramenů: ..........................................................................33 Seznam grafů, tabulek a map:...................................................................................................35 Seznam použitých zkratek: .......................................................................................................36 Seznam příloh: ..........................................................................................................................37

Úvod Nezaměstnanost - jedno z nejskloňovanějších témat dneška.

Stalo se součástí předvolebního boje politických stran, které se ve vidině získání dalších voličů předhánějí ve slibech na snížení nezaměstnanosti: „Co nabízí ODS? -

Snížení nezaměstnanosti na polovinu

-

Ekonomické prostředí, v němž bude zájem o nové pracovní síly

-

Nižší odvody na sociální pojištění, což sníží cenu práce a umožní zaměstnávat více lidí

-

Jednodušší zákony upravující drobné podnikání

-

Zjednodušení Zákoníku práce

-

Ekonomický a daňový systém, kde pracovat i za nízkou mzdu bude výhodnější, než zůstávat na sociálních dávkách

-

Zatraktivnění práce starších občanů.“1

„Zajistit politiku zaměstnanosti motivující k práci ČSSD bude důsledně pokračovat v úsilí zajistit takovou úroveň podpor v nezaměstnanosti, která by umožňovala důstojný život aktivním uchazečům o zaměstnání. Zároveň bude posilovat ty prvky systému, které stimulují k hledání práce. Jsme zastánci toho, aby příjemci sociálních dávek chránících před hmotnou nouzí, kteří vykonávají v určitém rozsahu třeba i méně placenou práci, byli zvýhodněni vůči těm, kteří skutečný zájem o zaměstnání neprojevují. Proto je potřeba posílit motivační prvky ve struktuře nabízených podpor a zavést účinnou prevenci a kontrolu zneužívání systému jak občany, tak podnikatelskou sférou. K tomu povede zjednodušení a propojení systémů dávek a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Úzké propojení obou systémů přispěje k tomu, aby se vyloučil souběh registrované nezaměstnanosti a práce v „šedé ekonomice“ a zneužívání dávek sociální podpory.“2

1 2

Část z volební programu ODS, http://www.ods.cz/volby2006/program-5.php Část z volebního programu ČSSD, http://www.cssd.cz/soubory/422010/vp%5F29%2E3%2E2006.pdf

8

Stalo se i součástí života obyčejných lidí. Ať už nezaměstnaných, kteří pociťují její dopad nejvíce nebo zaměstnaných či podnikatelů, které zajímá, co se děje s poměrně velkou částí jejich peněz odváděnou státu ve formě sociálního pojištění. Nezaměstnanost se dotýká i mne, nejenom výše uvedenými skutečnostmi, ale také tím, že mimo jiné působím jako lektor v rekvalifikačních kurzech. Proto jsem si za téma bakalářské práce vybrala „Hodnocení úspěšnosti rekvalifikačních kurzů“.

Cílem této práce je zhodnotit rekvalifikace jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, zhodnotit jejich úspěšnost. Jako kritérium úspěšnosti jsem vybrala poměr mezi počtem uchazečů umístěných po rekvalifikaci a počtem uchazečů zařazených do rekvalifikace. Dle tohoto kritéria je úspěšnost hodnocena jako: malá do 45%, nepříliš vysoká 46 – 60%, poměrně vysoká 61 – 75%, nad 75% velmi vysoká. Podrobně se zaměřuje především na Zlínský kraj. K hodnocení úspěšnosti rekvalifikace bylo využito údajů poskytnutých jednotlivými úřady práce, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českým statistickým úřadem i vlastních zkušeností, získaných přímým kontaktem s účastníky rekvalifikačních kurzů.

První část práce se věnuje vysvětlení základních pojmů spjatých s problematikou nezaměstnanosti a rekvalifikace a situaci na trhu práce v celé ČR. Druhá část v úvodu charakterizuje Zlínský kraj a dále jsou uvedena konkrétní data o situaci na trhu práce v jeho jednotlivých okresech dle příslušných úřadů práce. Třetí část obsahuje zhodnocení rekvalifikací, zabývá se zhodnocením úspěšnosti rekvalifikací ( popisuje metody použité při hodnocení). Popisuje problémy spojené s hodnocením úspěšnosti a faktory, které ovlivňují úspěšnost rekvalifikací.

9

1 Úvod do problematiky V následujících odstavcích bude objasněna problematika nezaměstnanosti a její druhy.

1.1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je možno definovat několika způsoby. Nezaměstnaní jsou podle metodiky EUROSTATu všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři nutné podmínky: - nebyly zaměstnané, - hledaly aktivně práci, - byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku. Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.

míra nezaměstnanosti v %

Graf. č. 1: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1995-2005

8,5

9

8,5

9,2

9,9

9,2

8,9

2004

2005

6 3,7

1995

4,3 3,1

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj: ČSU (data za rok 2004 a 2005 jsou uvedena podle nové metodiky).

Rozlišujeme několik druhů nezaměstnanosti, které budou dále rozebrány .3

1.1.1 Nezaměstnanost frikční Je zapříčiněna fluktuací pracovníků v důsledku hledání lépe placeného místa, případně souvisí s životním cyklem (ukončení školy a hledání zaměstnání, ženy po mateřské dovolené vstupují do zaměstnání, změna bydliště aj.). Frikční nezaměstnanost je charakteristická krátkodobým trváním, kdy vstup do zaměstnání je podmíněn náklady v podobě vyhledávání nového 3

Druhy nezaměstnanosti uvedené v pododdíle 1.1.1, 1.1.2 a 1.1.3 jsou citovány dle Žák M. a kolektiv, Velká ekonomická encyklopedie, Linde Praha a.s., Praha 2002, str.503

10

pracovního místa mobilitou pracovní síly. V případě frikční nezaměstnanosti se jedná o nezaměstnanost, kdy proti nabídce práce tedy stojí ekvivalentní poptávka po práci (i z hlediska profesního zaměření). Možnost ovlivnit, resp. snížit frikční nezaměstnanost, spočívá zejména v lepší informovanosti o pracovních místech, případně může být spojená se zabezpečením lepší mobility pracovní síly.

1.1.2 Nezaměstnanost cyklická Je spojena s cyklickým vývojem ekonomiky, tj. vzniká pokud se skutečný produkt odchyluje od potencionálního produktu (resp. skutečná míra nezaměstnanosti je větší než přirozená míra nezaměstnanosti.)

1.1.3 Nezaměstnanost strukturální Vzniká z disproporce mezi poptávkou a nabídkou práce z hlediska profesního zaměření a kvalifikace pracovních sil. Je ovlivněna strukturálními změnami dané ekonomiky. Změna v technologickém pokroku, preferencích spotřebitelů, útlumové programy případně změny v mezinárodní struktuře ekonomiky zapříčiňují na jedné straně rozmach určitých odvětví a na straně druhé úpadek jiných odvětví. Strukturální nezaměstnanost tak vzniká snižováním poptávky po práci u firem v odvětvích, které jsou postihnuté výše uvedenými skutečnostmi, v jiných odvětvích však může docházet k růstu poptávky po práci v důsledku rozmachu určitého odvětví.

Tato forma nezaměstnanosti je typická také pro Českou republiku. Na jedné straně se nacházejí podniky, které nemohu najít dostatečně kvalifikovanou pracovní sílu a na straně druhé existuje velké množství nezaměstnaných bez dostatečné kvalifikace. Změna ve struktuře zaměstnanosti má také značný dopad na meziregionální rozdíly, existují rozvinuté regiony s nízkou nezaměstnaností a naopak regiony hospodářsky slabé a strukturálně postižené s vysokou nezaměstnaností, např. bývalé zemědělské regiony nebo regiony s velkou koncentrací těžkého průmyslu (Mostecko, Ostravsko).

Strukturální nezaměstnanost je většinou dlouhodobějšího charakteru, jelikož záleží na mobilitě pracovní síly a možnostech, jak získat novou potřebnou kvalifikaci pro uplatnění na trhu práce. Zde se otvírá prostor pro použití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Kvalifikační nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce lze řešit podporou vhodných 11

rekvalifikačních programů a podporou celoživotního vzdělávání. Problémy spojené s úpadkem jednotlivých regionů lze řešit pomocí investic a podpory dojíždění obyvatel za prací.

Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Těžiště aktivní politiky zaměstnanosti by mělo být přeneseno na úřady práce, neboť problémy strukturální nezaměstnanost je třeba řešit na regionální úrovni. Tabulka č. 1 :Sektorová struktura zaměstnanosti v ČR (v %). rok 1999 2000 2001 celkem 100 100 100 I. sektor (zemědělství) 5,2 5,1 4,8 II. sektor 40,1 39,5 40 v tom průmysl 30,8 30,2 31 stavebnictví 9,3 9,3 9 III. sektor (služby) 54,7 55,4 55,2

2002 100 4,8 39,6 30,7 8,9 55,6

2003 100 4,5 39,4 30,1 9,3 56,1

2004 100 4,3 39,2 29,9 9,3 56,5

Zdroj: MPSV

1.2 Aktivní politika zaměstnanosti Dle Zákona o zaměstnanosti4 je aktivní politika zaměstnanosti (APZ) souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. APZ zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na dopravu zaměstnanců, g) příspěvek na zapracování, h) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí opatření APZ jsou rovněž :

4

Zákon o zaměstnanosti , č. 435/2004 Sb.

12

a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru Ministerstvo práce a sociálních věcí.)

V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření APZ. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje APZ schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

APZ je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem (Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů). Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívajících ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření APZ. Tabulka č. 2 :Výdaje na státní politiku zaměstnanosti ČR podíl APZ na SPZ rok SPZ (v tis. Kč) APZ (v tis. Kč) (%) 2000 9.086.623 3.406.154 37,5 2001 9.522.338 4.062.277 42,7 2002 9.879.089 3.483.250 35,3 2003 10.960.415 3.274.164 29,9 2004 11.750.430 3.937.882 33,5 Zdroj: MPSV

13

rekvalifikace 345.920 382.652 370.341 405.870 480.635

1.3 Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí5 získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Rekvalifikace může provádět pouze akreditované zařízení a vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Akreditovaným zařízením, vzdělávacím nebo zdravotnickým zařízením s akreditovanými vzdělávacími programy se rozumí vzdělávací zařízení podle zvláštních právních předpisů nebo zařízení, popřípadě ke vzdělávání určený útvar zaměstnavatele, které získají akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) podle podmínek stanovených v prováděcím právním předpise vydaném MŠMT v dohodě s MPSV (Vyhláška

524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání) a zdravotnické zařízení podle podmínek určených Ministerstvem zdravotnictví podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 96/2004 Sb).

Zákon rozlišuje dva typy rekvalifikací : Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání 6. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací.7 Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.

Po

celou

dobu

rekvalifikace

5

jsou

uchazeči

zabezpečeni

podporou

Zákon o zaměstnanosti , č. 435/2004 Sb. 6 Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání je občan,který který písemně požádal o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání a zajímá se o pracovní místa bez ohledu na své bydliště a příjmy a pracovní nebo obdobný vztah. 7 Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce stanoví MPSV s MŠMT prováděcím právním předpisem (Vyhláška 519/2004 Sb.).

14

v nezaměstnanosti, a to i v případech, že v běžné evidenci by jim nárok na podporu nevznikl. Podporu při rekvalifikaci obdrží i absolventi. Rekvalifikace zaměstnanců8. Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců, spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace, může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.

V obou případech musí být dohoda o rekvalifikaci uzavřena písemně a zákon přesně stanoví, které údaje musí obsahovat. Důležitým ustanovením těchto dohod je závazek uchazeče nebo zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci. A taktéž závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky.

Formy rekvalifikace: Specifická (cílená) – změna dosavadní kvalifikace zaměřená na získání teoretických a praktických poznatků pro výkon nové pracovní činnosti, vychází z bezprostředních potřeb trhu práci, případně příslibu zaměstnání.

Nespecifická – přizpůsobení odbornosti účastníka rekvalifikace do oblasti snáze uplatnitelné na trhu práce, vychází z předpokládaných potřeb trhu práce.

8

Zaměstnanec je občan, který je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo vykonává samostatnou výdělečnou činnost, dosáhl věku 15 let a ukončil povinnou školní docházku.

15

2 Situace na trhu práce ve Zlínském kraji Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Mapa č. 1: Míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji k 31.12.2005

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005 vydal ÚP Zlín.

Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17,9 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu hutnického a kovodělného, dřevozpracovatelského, elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR. To se odráží i v sektorové struktuře zaměstnanosti, přes 50 % obyvatel Zlínského kraje pracuje sice v sektoru služeb a jejich podíl neustále narůstá, avšak oproti celorepublikovému průměru má Zlínský kraj vyšší podíl zaměstnaných v sekundárním sektoru 45,3 %.9

HDP Zlínského kraje dosáhlo v roce 2004 hodnotu 131.789 mil. Kč, což mu v pořadí krajů vyneslo 10. místo. Podíl Zlínského kraje na HDP ČR je 4,8 %. HDP na 1 obyvatele v roce

9

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005, ÚP Zlín, 2005

16

2004 dosáhl hodnoty 222 885,-Kč, což představuje 82,8 % úrovně HDP na jednoho obyvatele České republiky.10

2.1 Úřad práce Uherské Hradiště Kriteria ÚP Uherské Hradiště pro zařazování do rekvalifikačních kurzů: zařazení účastníků do rekvalifikací je obecně řízeno Zákonem o zaměstnanosti, dále ÚP vychází z faktu, že okres Uh. Hradiště je převážně strojírenský, proto se převážná část rekvalifikačních programů zaměřuje na tuto oblast. Z aktuální nabídky rekvalifikací ÚP Uherské Hradiště, které jsou dostupné i bez příslibu práce jsou to: Kovoobráběčské práce – pětiměsíční rekvalifikace, získání znalostí základů strojního obrábění. Zámečnické práce - pětiměsíční rekvalifikace, získání znalostí ručního zpracování kovů. Obsluha CNC strojů - pětiměsíční odborná rekvalifikace s následnou praxí, vhodná zejména pro uchazeče s technicky zaměřeným vzděláním. Vzhledem ke skutečnosti, že se do této rekvalifikace hlásí ve velkém počtu především uchazeči z jiných než strojírenských oborů byl tento kurz rozšířen o základní strojírenské disciplíny a prodloužen z původních 3 na dnešních 5 měsíců. Seřizovač CNC strojů - dvouměsíční odborná rekvalifikace určená pro uchazeče se strojírenskou kvalifikací, případně pro uchazeče, kteří úspěšně absolvují rekvalifikaci Obsluha CNC strojů. Praktická rekvalifikace - rekvalifikační program pro obtížně uplatnitelné uchazeče s možností volby nabízeného odborného zaměření (pro práci ve strojírenství, ve skladovém hospodářství, obslužné činnosti ve skladu a v podejnách). Montážní pracovník - svářeč dle ČSN EN 287-1-2 – šestitýdenní rekvalifikační program pro uchazeče se strojírenskou profesí. Přípravné a obslužné činnosti ve strojírenské výrobě – tříměsíční kurz pro uchazeče, kteří nemají zkušenosti se strojní výrobou, se zaměřením na přípravné práce při výrobě ocelových konstrukcí, s možností získání zaměstnání ve Slováckých strojírnách, a. s. v Uherském Brodě. Strojírenská výroba - pětiměsíční rekvalifikace určená pro uchazeče se strojírenskou kvalifikací, se zaměřením na ocelové konstrukce a obráběcí stroje s možností získání zaměstnání ve Slováckých strojírnách, a. s.11

10 11

Statistická ročenka Zlínského kraje 2005, ČSU, www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/kapitola/13-7201-05-2005-01 Informační leták ÚP Uherské Hradiště

17

Dále pak ÚP sleduje situaci ve vývoji volných míst na okrese a rekvalifikace jsou nabízeny pouze pro zaměstnání, po kterých je poptávka. Například v minulých obdobích byl na trhu práce v Uh. Hradišti nedostatek účetních, v roce 2002 prošlo rekvalifikačním kurzem 17 účastníků a v roce 2003 účastníků 16 z nichž se do 6 měsíců uplatnilo na trhu práce 31 účastníků. V současné době poptávka po účetních klesla a tyto kurzy jsou poskytovány výhradně s příslibem zaměstnání.

Nedílnou součástí pro výběr rekvalifikací v Uh. Hradišti je také vyhodnocování úspěšnosti již uskutečněných rekvalifikačních kurzů, viz příloha č.1 vyhodnocení efektivity vybraných rekvalifikací.

ÚP vypracovává každoročně interní směrnici pro zařazení uchazečů a zájemců do rekvalifikačních kurzů, bohužel slouží pouze pro interní potřeby ÚP a pro veřejnost není k nahlédnutí.

Tabulka č. 3 : Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Uh.Hradiště 2003 2004 Výdaje na PZ celkem (v tis. Kč) 119.856 120.377 Výdaje na PPZ ( v tis. Kč) 93.872 97.382 Z toho na APZ (v tis. Kč) 25.984 22.995 Podíl APZ na PZ v % 21,7 19,1 Z toho rekvalifikace (v tis. Kč) 7.802 8.771

2005 135.176 107.182 27.994 20,7 10.966

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2003,2004,2005 vydal ÚP Zlín.

V roce 2003 bylo do výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti zahrnuto i financování projektu „sklárny“ ve výši 8.199.494,- Kč (jedná se o podporu podniku Moravské sklárny Květná, kde bylo podpořeno celkem 250 pracovních míst). Pokud odečteme tuto částku, zjistíme, že vývoj výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, včetně výdajů na rekvalifikace, v okrese Uherské Hradiště má vzestupnou tendenci. Také podíl rekvalifikací na APZ narůstá od roku 2003, kdy podíl rekvalifikací činil 30 % do roku 2005, kdy podíl činil 39 %.

18

Tabulka č. 4: Rekvalifikace v okrese Uh. Hradišti 2003 Ukazatel

2004

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů v rekvalifikaci 669 -z toho ženy 384 absolventi a ml. 207 osoby se ZPS 41 Rekvalifikaci ukončilo celkem 602 - z toho úspěšně 550 Počet uchazečů umístěných po rekval. 505 Úspěšnost v % 75% (počet uchazečů / počet umístěných) Rekvalifikace zájemců o zaměstnání Počet zájemců zařazených do rekval. 0 Rekvalifikaci ukončilo celkem 0 Z toho úspěšně 0 Počet zájemců místěných po rekval. 0 Rekvalifikace zaměstnanců Počet zaměstnavatelů 0 Počet zaměstnanců zařaz. do rekval. 0 Rekvalifikaci ukončilo celkem 0 Z toho úspěšně 0

2005

619 365 145 68 608 530 528 85%

740 468 110 88 743 699 620 83%

4 0 0 0

12 12 9 11

0 0 0 0

4 4 4 4

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2003,2004,2005 vydal ÚP Zlín, vlastní výpočty.

Pokud budeme považovat za „úspěšnost rekvalifikace“ poměr počtu umístěných uchazečů k počtu uchazečů zařazených do rekvalifikace, tak můžeme zhodnotit rekvalifikace poskytnuté ÚP v Uh. Hradišti jako velmi úspěšné. Průměrná úspěšnost v letech 2003-2005 se pohybovala od 75 % do 85 %, viz tabulka č. 4.

2.2 Úřad práce Vsetín Úřad práce ve Vsetíně využívá ke snížení nezaměstnanosti téměř všech nástrojů APZ, důležitým nástrojem jsou pro něj rekvalifikace, ale od roku 2004 převážná část z prostředků APZ směřuje na veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. I když výdaje na rekvalifikace v roce 2004 a 2005 činí pouze 17 % celkových výdajů APZ, je důležité si uvědomit, že počet rekvalifikovaných osob ve Vsetíně je vyšší než počet rekvalifikovaných osob v ostatních okresech Zlínského kraje.

19

Nejčastěji jsou uchazeči zařazování do následujících kurzů: Rekvalifikace - dělnické profese - vysokozdvižný vozík, svařování, vyhláška 50/78 Sb., řidičské průkazy – C, D, E. Rekvalifikace - THP profese - obsluha PC, účetnictví, kurzy pro ženy zaměřené na administrativu a ekonomiku. Motivační kurzy - zvlášť pro muže a pro ženy rozšířené o výuku na PC, praxe u zaměstnavatele, pro uchazeče dlouhodobě v evidenci ÚP. Kurzy s dlouhodobou praxí u zaměstnavatele - pro mladé do 25 let věku, pro uchazeče nad 50 let věku. Kurzy pro sociální oblast - všeobecný sanitář, pracovnice v sociálních službách.

ÚP ve Vsetíně vyhodnocuje rekvalifikace dle jednotlivých kurzů pro vlastní potřebu až od roku 2005, viz příloha č. 4 . Na základě těchto údajů je rozhodováno o zařazování zájemců do rekvalifikací. Tabulka č. 5: Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Vsetín 2003 2004 Výdaje na PZ celkem (v tis. Kč) 139.208 167.187 Z toho na APZ (v tis. Kč) 31.831 53.592 Podíl APZ na PZ v % 22,9 32,1 Z toho rekvalifikace ( v tis. Kč) 9.239 9.303

2005 170.128 52.133 30,6 9.250


Zatímco výdaje na APZ vzrostly od roku 2003 do roku 2004 o 21.761 tis. Kč a v roce 2005 zaznamenaly mírný pokles o 1.459 tis. Kč, výdaje na rekvalifikace se udržují v poměrně stejné výši. Samozřejmě se to projevuje na podílu rekvalifikací na APZ, v roce 2003 byl podíl 30%, v roce 2004 a 2005 už pouze 17%. Pokles výdajů na APZ v roce 2005 je dán přiznáním podstatně nižších finančních prostředků, než jaké byly požadovány a s jakými bylo původně počítáno.

20

Tabulka č. 6: Rekvalifikace v okrese Vsetín 2003 Ukazatel

2004

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů v rekvalifikaci 1119 -z toho ženy 629 absolventi a ml. 308 osoby se ZPS 71 Rekvalifikaci ukončilo celkem 998 - z toho úspěšně 978 Počet uchazečů umístěných po 554 rekval.12 Úspěšnost v % 49% (počet uchazečů / počet umístěných) Rekvalifikace zájemců o zaměstnání Počet zájemců zařazených do rekval. 0 Rekvalifikaci ukončilo celkem 0 Z toho úspěšně 0 Počet zájemců místěných po rekval. 0 Rekvalifikace zaměstnanců Počet zaměstnavatelů 2 Počet zaměstnanců zařaz. do rekval. 17 Rekvalifikaci ukončilo celkem 17 Z toho úspěšně 17

2005

1105 635 149 73 801 790 608

830 472 101 37 641 626 502

55%

60%

1 1 1 1

30 24 24 16

1 21 21 21

1 2 2 2

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2003,2004,2005 vydal ÚP Zlín, vlastní výpočty

Celková úspěšnost rekvalifikací není příliš vysoká, jedním z důvodů může být i zařazení velkého počtu osob do kurzu Obsluha osobního počítače, který vykazuje nízkou úspěšnost (v roce 2005 bylo do tohoto kurzu zařazeno 214 lidí, umístilo se 80, úspěšnost 37%). Pozitivním jevem je nárůst úspěšnosti rekvalifikačních kurzů. V důsledku omezených rozpočtů byl ÚP donucen zavést přísnější kritéria pro zařazování uchazečů do rekvalifikací a začal jednotlivé kurzy podrobně vyhodnocovat.

12

Zpráva ÚP Zlín obsahovala pouze počty umístěných rekvalifikantů, kteří ukončili v průběhu jednotlivých roků, metodika byla sice jednotná, ale data by nebyla srovnatelná s ostatními ÚP. Proto tyto údaje byly upraveny o počty osob, kteří rekvalifikaci ukončili již v minulých letech. Údaje byly převzaty z výročních zpráv ÚP Vsetín za roky 2003,2004,2005.

21

2.3 Úřad práce Kroměříž Úřad práce v Kroměříži při poskytování rekvalifikací vychází z předpokladu, že při hledání zaměstnání je nutná počítačová gramotnost. Převážná část rekvalifikací je proto zaměřena na výpočetní techniku. Některé rekvalifikace, jako například podvojné účetnictví, mzdové účetnictví, apod. jsou poskytovány pouze na základě příslibu zaměstnání. Dále jsou poskytovány rekvalifikační kurzy na dělnické profese, o tyto kurzy však nemají zájemci ani uchazeči o zaměstnání příliš velký zájem. Přehled jednotlivých rekvalifikačních kurzů a jejich úspěšnost při umístění uchazečů je uveden v příloze č. 2. Tabulka č. 7: Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Kroměříž 2003 2004 Výdaje na PZ celkem (v tis. Kč) 100.023 105.775 Z toho na APZ (v tis. Kč) 19.766 23.999 Podíl APZ na PZ v % 19,8 22,7 Z toho rekvalifikace (v tis. Kč) 1.990 2.619

2005 115.754 32.777 28,3 4.335


Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v okrese Kroměříž vykazují vzestupnou tendenci včetně financování rekvalifikačních kurzů. Podíl rekvalifikací na APZ také mírně vzrostl, avšak dosahuje pouze 13 % z celkového objemu financí na aktivní politiku zaměstnanosti. Je to dáno tím, že úřad práce Kroměříž preferuje z nástrojů APZ spíše vytváření společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšné práce před rekvalifikacemi. Dále je to dáno tím, dle slov zaměstnanců ÚP Kroměříž, že nedisponují dostatečným počtem pracovníků, kteří jsou potřeba k zajišťování rekvalifikací. Tabulka č. 8: Rekvalifikace v okrese Kroměříž 2003 Ukazatel

2004

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů v rekvalifikaci 397 -z toho ženy 259 absolventi a ml. 155 osoby se ZPS 43 Rekvalifikaci ukončilo celkem 345 - z toho úspěšně 341 Počet uchazečů umístěných po rekval. 267 Úspěšnost v % 67% (počet uchazečů / počet umístěných)

22

2005

410 243 129 32 285 278 337 82%

429 252 56 43 402 378 177 41%

Rekvalifikace zájemců o zaměstnání Počet zájemců zařazených do rekval. 0 Rekvalifikaci ukončilo celkem 0 Z toho úspěšně 0 Počet zájemců místěných po rekval. 0 Rekvalifikace zaměstnanců Počet zaměstnavatelů 0 Počet zaměstnanců zařaz. do rekval. 0 Rekvalifikaci ukončilo celkem 0 Z toho úspěšně 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0


Hodnotit úspěšnost rekvalifikací v Kroměříži jenom na základě tabulky č. 8 nelze, ačkoliv se jedná o veřejně publikovaná data. ÚP Kroměříž při vykazování údajů za jednotlivé roky nedodržel jednotný postup. Do počtu uchazečů umístěných po rekvalifikaci jsou v roce 2004 započítáni i rekvalifikanti, kteří ukončili rekvalifikaci dříve než v roce 2004. V roce 2005 jsou do této kategorie zahrnuti jenom rekvalifikanti z roku 2005. Jaká data jsou vykázána za rok 2003 se autorovi této práce nepodařilo zjistit. Dokladem tohoto tvrzení je příloha č. 2, kde je podrobně provedena analýza umístitelnosti uchazečů, zpracovaná ÚP Kroměříž v letech 2004 a 2005. Tato data jsou srovnatelná, neboť u nich byla použita jednotná metodika. ÚP Kroměříž počítá úspěšnost rekvalifikace jako poměr mezi počtem uchazečů vyřazených z evidence a počtem ukončených rekvalifikací. Abychom získali srovnatelná data pro hodnocení úspěšnosti, musíme vycházet z poměru počtu vyřazených z evidence z přílohy č. 2 a osob zařazených do rekvalifikace z tabulky č. 8.

V roce 2004 byl počet osob vyřazených z rekvalifikace 158 a počet osob zařazených do rekvalifikace byl 410, procento úspěšnosti 38 %. V roce 2005 počet osob vyřazených 177 a počet osob zařazených 429, procento úspěšnosti 41 %. Jedna z příčin malé úspěšnosti rekvalifikací by mohla být v tom, že největší počet lidí je zařazován do kurzů výpočetní techniky. Tyto kurzy ale vykazují poměrně malou úspěšnost v roce 2004 41 %, v roce 2005 33 % (dle výpočtu úspěšnosti ÚP Kroměříž) viz příloha č.2.

23

2.4 Úřad práce Zlín Při zařazování pracovníků do rekvalifikací v okrese Zlín je postupováno v souladu s názorem, že každé zvýšení kvalifikace uchazečů o zaměstnání zvyšuje jejich šance na trhu práce. Proto se zde snaží umožnit rekvalifikace co nejvíce lidem, kteří mají zájem zvyšovat své vzdělání. Tato snaha je limitována množstvím finančních prostředků. Dále ÚP vypracovává každoročně plán rekvalifikací a pokud je požádáno o rekvalifikaci mimo plán, sejde se komise, která tento návrh posoudí. Tabulka č. 9: Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Zlín 2003 2004 Výdaje na PZ celkem (v tis. Kč) 156.531 173.219 Z toho na APZ (v tis. Kč) 30.162 39.494 Podíl APZ na PZ v % 19,3 22,8 Z toho rekvalifikace (v tis. Kč) 7.557 11.118

2005 170.848 45.400 26,6 6.814


Výdaje na APZ ve Zlínském kraji rostly od roku 2003 do 2005, podíl výdajů na rekvalifikace vzrostl od roku 2003 do 2004 z 25 % na 28 %, ale v roce 2005 klesl pouze na 15 %. Tento pokles byl ovlivněn výší finančních prostředků, které nebyly uvolněny v takovém objemu, jak bylo požadováno. ÚP uzavírá smlouvy o společensky účelných pracovních místech a veřejně prospěšných pracích na rok dopředu, takže při nižších financích, než byly předem očekávány, musel přednostně financovat tyto nástroje APZ. Rekvalifikace nemohly probíhat plynule, některé kurzy byly zrušeny. Byla rovněž zpřísněna kritéria při zařazování uchazečů do rekvalifikačních kurzů. Zásadním faktorem, oproti dřívějšímu období, byl příslib zaměstnavatele o přijetí rekvalifikanta do pracovního procesu. ÚP Zlín vyhodnocoval úspěšnost rekvalifikací dle jednotlivých rekvalifikačních kurzů pouze v období od 1. 7. 2003 do 30. 6. 2005, výsledky jsou uvedeny v příloze č. 3.

Tabulka č. 10: Rekvalifikace v okrese Zlín Ukazatel

2003

2004

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů v rekvalifikaci 905 -z toho ženy 471 absolventi a ml. 154 osoby se ZPS 43 Rekvalifikaci ukončilo celkem 845 - z toho úspěšně 697 Počet uchazečů umístěných po rekval. 355 Úspěšnost v % 39% (počet uchazečů / počet umístěných) 24

2005

1221 658 176 54 1007 919 758 62%

657 347 104 43 667 609 552 84%

Rekvalifikace zájemců o zaměstnání Počet zájemců zařazených do rekval. 0 Rekvalifikaci ukončilo celkem 0 Z toho úspěšně 0 Počet zájemců místěných po rekval. 0

0 0 0 0

0 0 0 0

Rekvalifikace zaměstnanců Počet zaměstnavatelů 0 Počet zaměstnanců zařaz. do rekval. 0 Rekvalifikaci ukončilo celkem 0 Z toho úspěšně 0

0 0 0 0

0 0 0 0


Při hodnocení úspěšnosti rekvalifikací Zlínského ÚP jsou použity tabulky z přílohy č. 3 Efektivnost rekvalifikačních kurzů. Data v tabulce č. 10 nejsou zpracována podle jednotné metodiky, v roce 2003 nejsou do počtu uchazečů umístěných po rekvalifikaci zahrnuti uchazeči, kteří ukončili kurz před rokem 2003, ale v následujících letech je s nimi již počítáno. Úspěšnost rekvalifikace je posuzována jako poměr počtu vyřazených a počtu zařazených účastníků rekvalifikačních kurzů. Bohužel za rok 2003 a 2005 jsou k dispozici data jenom za jedno pololetí. Úspěšnost rekvalifikací ve Zlíně je poměrně vysoká, za 2. pololetí roku 2003 byla 66 %, za rok 2004 byla 70 % a za 1. pololetí roku 2005 66 %. Když srovnáme tabulku č.10 s přílohou č.3, zjistíme rozdíl v roce 2004 při uvádění počtu umístěných po rekvalifikaci, to je dáno datem, ke kterému jsou údaje vykazovány. Data v tabulce č. 10 jsou uváděna k 31. 12. 2004 a data z přílohy č. 3 jsou uvedena k 11. 4. 2005.

25

3 Zhodnocení rekvalifikací Rekvalifikace jsou významným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, podílí se na zvyšování zaměstnatelnosti a flexibility pracovní síly. Primárním cílem rekvalifikačních kurzů je následné zapojení účastníků na regulérní pracovní trh, resp. zvýšení pravděpodobnosti úspěchu při hledání a získávání zaměstnání a při jeho udržení („zaměstnatelnosti“). Dalšími účinky rekvalifikací jsou získání kvalifikace, získání orientace jak hledat zaměstnání, zvýšení sebedůvěry, zvýšení motivace hledat zaměstnání, získání kontaktů vedoucích k zaměstnání, zlepšení prožívání nezaměstnanosti a psychiky.13

3.1 Úspěšnost rekvalifikací Pokud chceme zhodnotit úspěšnost rekvalifikací narazíme na několik úskalí. Jak vymezit úspěšnou rekvalifikaci? ÚP Uherské Hradiště a ÚP Zlín používají k vyjádření úspěšnosti rekvalifikací podíl účastníků umístěných po rekvalifikaci a účastníků zařazených do rekvalifikací. ÚP v Kroměříži a ÚP ve Vsetíně používají podíl účastníků umístěných po rekvalifikaci a účastníků, kteří rekvalifikaci dokončili.

Já jsem v této práci použila metodu podílu účastníků umístěných po rekvalifikaci a účastníků zařazených do rekvalifikací. Podle výše uvedeného kritéria jsem úspěšnost zhodnotila jako: -

malá do 45%,

-

nepříliš vysoká 46 – 60%,

-

poměrně vysoká 61 – 75%,

-

nad 75% velmi vysoká.

Tato metoda se mi jeví jako přesnější, protože úřady práce musejí vynakládat finanční prostředky na celý rekvalifikační kurz, i když ho uchazeč nedokončí, ať už z důvodů zdravotních, z důvodů nastoupení do zaměstnání, či jiných důvodů. Další otázkou je, zda se má považovat za úspěšnou rekvalifikaci i ta, v jejímž průběhu se uchazeč zaměstná. Rekvalifikace má zvyšovat kvalifikaci, a tím zlepšit postavení na trhu práce. Pokud uchazeč rekvalifikační kurz nedokončí, nemá doklad o vyšší kvalifikaci a pokud je následně zařazen zpátky do evidence ÚP, celý proces se opakuje. Z tohoto důvodu se domnívám, že předčasné ukončení rekvalifikace z důvodu zařazení do pracovního procesu, by nemělo být považováno 13

Sirovátka, T., Kulhavý, V., Horáková, M., Rákoczyová, M. : Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce: přínosy rekvalifikací a dalších nástrojů APZ na Břeclavsku, VÚPS V Praha, výzkumné centrum Brno, květen 2003.

26

za úspěšné. Problémem je také stanovení metodiky do jaké doby po ukončení rekvalifikace by se měl uchazeč zaměstnat, aby tato byla ještě považována za úspěšnou. Při hodnocení úspěšnosti rekvalifikací jsem vycházela z dostupných dat a té skutečnosti, že ne všechny úřady sledují umístění rekvalifikantů podle měsíců. Většina dat, týkajících se umístěných absolventů rekvalifikačních kurzů, je sledována ÚP k 31.12. daného roku. Pro výpočet úspěšnosti jsem použila data následovně: -

do počtu účastníků umístěných po rekvalifikaci jsou započítáni všichni rekvalifikanti, kteří ukončili kurz v daném roce nebo letech předchozích a umístili se na trhu práce do 31.12. sledovaného roku,

-

do počtu účastníků zařazených do rekvalifikací jsem zahrnula všechny účastníky rekvalifikačních kurzů, kteří ve sledovaném roce nastoupili do kurzu.

Dle výše uvedených kritérií byla úspěšnost rekvalifikačních kurzů v jednotlivých okresech Zlínského kraje zhodnocena takto:

Tabulka č. 11: Úspěšnost rekvalifikací ve Zlínském kraji ÚP/rok Uh. Hradiště Vsetín Kroměříž

Zlín

2003

75%

49%

nezjištěna14

66%15

2004

85%

55%

38%

70%

2005

83%

60%

41%

66%16

Zdroj: vlastní výpočty.

Výsledky úspěšnosti rekvalifikací jsou také zkreslovány skutečností, že ÚP většinou nesledují, zda a za jak dlouho po úspěšném umístění rekvalifikanta do zaměstnání se tento vrací zpět do evidence. Další zkreslení úspěšnosti je dáno tím, že výše uvedená data nezohledňují, zda by se účastník zaměstnal, i kdyby rekvalifikaci nepodstoupil. Odpovědět na tuto otázku je značně problematické, zejména u nespecifických rekvalifikací . Možným řešením by bylo dotazníkové šetření prováděné po nastoupení rekvalifikanta do zaměstnání. Dotazovaný by odpovídal např. na otázky: -

zda si myslí, že absolvování rekvalifikačního kurzu mělo vliv na získání práce a do jaké míry,

-

které ze znalostí nabytých při rekvalifikaci použije v zaměstnání.

14

ÚP Kroměříž nebyla za rok 2003 poskytnuta data, která by poskytovala srovnatelné a vypovídající údaje. Údaj pouze za 2. pololetí roku 2003, ÚP Zlín neposkytl srovnatelná data za celý rok 2003. 16 Údaj pouze za 1. pololetí roku 2005, ÚP Zlín neposkytl srovnatelná data za celý rok 2005. 15

27

V současné době chybí ÚP jakákoliv metodika pro posuzování a vykazování údajů o rekvalifikacích. ÚP sice vykazují údaje ve svých výročních zprávách a v souhrnných zprávách za kraje, ale tyto údaje nemají žádnou vypovídací ani porovnávací schopnost, důkazem tohoto tvrzení jsou výše uvedené tabulky i tabulky uvedené v příloze. ÚP nejenže nepostupují podle žádné celostátní metodiky, ale některé úřady nedodržují ani své vnitřní postupy a každý rok vykazují data jinak.

3.2 Faktory ovlivňující úspěšnost rekvalifikací Úspěšnost rekvalifikací je více či méně ovlivňována řadou činitelů, které se dají shrnout do tří oblastí. Faktory ovlivňující zaměstnatelnost absolventů rekvalifikací:17 1. vývoj na lokálním pracovním trhu, 2. charakteristiky účastníků programu, 3. kvalita a charakter samotného rekvalifikačního programu.

3.2.1 Vývoj na lokálním pracovním trhu Důležitým faktorem, ovlivňujícím úspěšnost rekvalifikací, je vývoj situace na lokáním pracovním trhu. ÚP práce by měly co nejpřesněji mapovat tento vývoj a přizpůsobovat mu APZ. Např. ÚP zjistí, že na trh práce vstupuje nová firma, která bude poptávat zaměstnance s určitou kvalifikací a znalostmi, měl by pružně reagovat na nastalou situaci vytvořením rekvalifikačních kurzů zaměřených především na pracovníky požadované novou firmou. V momentě, kdy nová firma vstoupí na trh, budou pro ni připraveni kvalifikovaní pracovníci a nebude docházet k disproporci mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. ÚP mohou ovlivňovat úspěšnost rekvalifikací pružným reagováním na změny trhu práce, kterým budou přizpůsobovat charakter a druh rekvalifikací.

17, 20

Sirovátka, T., Kulhavý, V., Horáková, M., Rákoczyová, M. : Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce: přínosy rekvalifikací a dalších nástrojů APZ na Břeclavsku, VÚPS V Praha, výzkumné centrum Brno, květen 2003.

28

3.2.2 Charakteristiky účastníků programu Délka nezaměstnanosti Řada studií potvrzuje skutečnost, že dlouhodobá nezaměstnanost postihuje především osoby s určitým handicapem, problémem, jenž znesnadňuje přístup na pracovní trh. Mezi tyto handicapy jsou nejčastěji zařazovány nízká úroveň dosaženého vzdělání , zdravotní postižení a relativně vyšší věk. Zapojení dlouhodobě nezaměstnaných do řádného zaměstnání je zvláště obtížné, neboť k již zmíněným handicapům přistupuje problém pracovních dovedností a často také demotivace a ztráta sebevědomí18. Dlouhodobá nezaměstnanost obecně snižuje šanci uplatnit se na trhu práce.

Vzdělání Nejvyšší zastoupení v rámci celého Zlínského kraje má skupina uchazečů o zaměstnání s ukončeným odborným učilištěm či odbornou školou, dále se základním vzděláním. Nejmenší podíl nezaměstnaných je mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Vzdělanostní struktura v kraji ve všech okresech téměř totožná. Vzdělanostní struktura uchazečů v jednotlivých okresech Zlínského kraje se stabilizovala natolik, že percentuální podíly v jednotlivých kategoriích se mění jen v desetinách procent.19

Věk Věková struktura uchazečů v jednotlivých okresech Zlínského kraje je přibližně stejná a je velmi podobná průměrným hodnotám za celou Českou republiku. Nejčetnější je věková kategorie 20-24 let a dále kategorie 50-54 let.

3.2.3 Kvalita a charakter samotného rekvalifikačního programu Kvalita rekvalifikačních kurzů je podstatným faktorem, který rozhoduje o jejich přínosu pro účastníky a o zaměstnatelnosti jejich účastníků. Účastníci rekvalifikací vstupují do kurzu s určitými očekáváními, pokud tato očekávání nejsou naplněna, může se to stát demotivujícím prvkem pro rekvalifikanta a vést až k předčasnému ukončení kurzu. Z vlastní zkušenosti uvádím nejčastější příklady stížností rekvalifakantů na kvalitu kurzu:

19

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005 vydal ÚP Zlín.

29

-

nedostatečný časový prostor pro probíranou látku,

-

některým předmětům je věnováno zbytečně moc času na úkor předmětů zajímavějších,

-

nevidí využití daného předmětu při uplatnění na trhu práce.

Řešením tohoto problému jsou dotazníky, které uchazeči anonymně vyplňují po ukončení každého rekvalifikačního kurzu a které jsou podkladem pro zkvalitňování služeb poskytovaných rekvalifikačními zařízeními. Další zárukou kvality rekvalifikačních kurzů by měl být fakt, že rekvalifikace může provádět pouze akreditované zařízení a vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Navíc akreditované programy vzdělávání jsou kontrolovány MŠMT a ÚP kontrolují rekvalifikační projekty.

Dalším demotivujícím prvkem rekvalifikací může být jejich délka a to zejména z důvodů finančních . Účast v rekvalifikačních programech přináší nezaměstnaným zvýšené finanční náklady (doprava, stravování), a to se zejména u dlouhodobých rekvalifikací projevuje negativním přístupem ke kurzu někdy až předčasným ukončením.

30

Závěr V této práci jsem se zabývala zhodnocením rekvalifikací a jejich úspěšnosti. Zaměřila jsem se na zhodnocení rekvalifikací v okresech Zlínského kraje. Rekvalifikace jsou jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. APZ je nástrojem státu používaným v boji proti nezaměstnanosti, jež je v naší republice vysoká. Od roku 1999 se míra nezaměstnanosti pohubuje od 8,5

až po 10 %. Pro Českou republiku je typická

strukturální nezaměstnanost, vzniklá nesouladem mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce z důvodu strukturálních změn naší ekonomiky. Jako řešení kvalifikačního nesouladu mezi poptávkou a nabídkou se nabízí využívání rekvalifikačních kurzů.

Pokusila jsem se zhodnotit úspěšnost rekvalifikací dle jednotlivých úřadů práce ve Zlínském kraji. Hodnocení úspěšnosti bylo značně problematické, jelikož ÚP nevykazují data jednotně, neexistuje jednotná metodika pro posuzování úspěšnosti, neexistuje povinnost pro ÚP zpracovávat vybrané ukazatele. Z důvodu poměrně vysokých finančních výdajů na rekvalifikace (ČR rok 2004 - 480.630 tis. Kč.) bych doporučila zavést jednotnou celostátní metodiku při sledování výsledků rekvalifikací a posuzování její úspěšnosti. Sjednotit význam pojmů používaných při hodnocení rekvalifikací, ujasnit povinnosti a postupy při vykazování sledovaných dat.

Při hodnocení jsem použila jako kritérium úspěšnosti rekvalifikací poměr mezi počtem uchazečů umístěných po rekvalifikaci a počtem uchazečů zařazených do rekvalifikace. Domnívám se, že při posuzování úspěšnosti musíme vycházet z celkového počtu zařazených rekvalifikantů (ať kurz dokončí nebo ne, nebo se v jeho průběhu zaměstnají apod.), jelikož náklady na rekvalifikaci musí být uhrazeny i v případě nedokončeného rekvalifikačního kurzu. Výsledkem mého hodnocení bylo zjištění značných rozdílů jednotlivými ÚP ve Zlínském kraji: -

ÚP Uherské Hradiště – velmi úspěšné rekvalifikace, průměrně 81 %.

-

ÚP Vsetín – nepříliš vysoká úspěšnost, průměrně 54,6 %.

-

ÚP Kroměříž – malá úspěšnost, průměrně 39,5 %.

-

ÚP Zlín – poměrně vysoká úspěšnost, průměrně 67,3 %.

31

úspěšnosti mezi

Obecně lze říci, že úspěšnost rekvalifikací závisí na vývoji na lokálním pracovním trhu, charakteristice účastníků programu a kvalitě a charakteru samotného rekvalifikačního programu.

Na základě mých osobních zkušeností a poznatků vyplývajících z této práce se domnívám, že velkou měrou úspěšnost rekvalifikací ovlivňuje

přístup pracovníků ÚP, tím, jaké typy

rekvalifikačních kurzů vybírají a jaký typ uchazečů je umísťován do rekvalifikačních kurzů. Např. ÚP Kroměříž upřednostňuje rekvalifikační kurzy na získání počítačové gramotnosti, bohužel tyto kurzy vykazují nízkou úspěšnost (rok 2004.... 41 %, rok 2005....33%) i přesto bylo do kurzů v roce 2004 zařazeno 161 z 348 uchazečů a v roce 2005 bylo zařazeno 216 z 378 uchazečů. Tento fakt podle mého názoru svědčí o tom, že tyto rekvalifikace jsou poskytovány stereotypně bez přihlížení k jejich efektivnosti.

Správné zvolení typu uchazeče do daného rekvalifikačního kurzu také podstatnou měrou ovlivňuje jejich úspěšnost. Bohužel tento fakt se jen těžko dokládá, vycházím zde pouze z osobní zkušenosti, kdy do rekvalifikačního kurzu bývají zařazeni uchazeči, kteří nejsou schopni zvládnou probíranou látku ať už z nedostatku předchozího vzdělání nebo ze zdravotních problémů. Dalším problémem je , že jsou často zařazováni do kurzů lidé bez jakéhokoliv zájmu o další vzdělávání a získávání nové kvalifikace. Jejich motivem je pouze získání podpory v nezaměstnanosti (absolventi a mladiství mají nárok pouze při rekvalifikaci, ostatním uchazečům je podpora při rekvalifikaci zvednuta na 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku.)

Rekvalifikace jsou podle mého názoru účinným prostředkem APZ za předpokladu, že jsou vhodně využívány, jejich absolventi jsou vybíráni v souladu s obsahem kurzu a kurzy odpovídají požadavkům trhu práce.

32

Seznam použité literatury a dalších pramenů: SIROVÁTKA, T., KULHAVÝ, V., HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M.: Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce: přínosy rekvalifikací a dalších nástrojů APZ na Břeclavsku: VÚPS V Praha, výzkumné centrum Brno, květen 2003.

ŽÁK, M. a kolektiv: Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozšířené vydání: Linde Praha a.s.Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka , 2002, 886 s. ISBN 80-7201-381-5.

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2003, Zlínský kraj: Úřad práce ve Zlíně, březen 2004.



Roční zpráva o situaci na trhu práce v Kroměříži za rok 2004: Úřad práce v Kroměříži, březen 2005.

Roční zpráva o situaci na trhu práce v Kroměříži za rok 2005: Úřad práce v Kroměříži, březen 2006.

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2003, okres Zlín: Úřad práce ve Zlíně, 2004

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2004, okres Zlín: Úřad práce ve Zlíně, 2005

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005, okres Zlín: Úřad práce ve Zlíně, únor 2006

Roční zpráva Úřadu práce v Uherském Hradišti o situaci na trhu práce k 31. 12. 2003: Úřad práce v Uherském Hradišti, únor 2004. Roční zpráva Úřadu práce v Uherském Hradišti o situaci na trhu práce k 31. 12. 2004: Úřad práce v Uherském Hradišti, únor 2005. Roční zpráva Úřadu práce v Uherském Hradišti o situaci na trhu práce k 31. 12. 2005: Úřad práce v Uherském Hradišti, únor 2006. 33

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Vsetín za rok 2003: Úřad práce ve Vsetíně, únor 2004. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Vsetín za rok 2004: Úřad práce ve Vsetíně, únor 2005. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Vsetín za rok 2005: Úřad práce ve Vsetíně, únor 2006. Informační leták: ÚP Uherské Hradiště, 2006.

Statistická ročenka Zlínského kraje 2005 [on-line]. Zlín : Český statistický úřad, 2006. Dostupný na WWW: .

Volební program ODS [on-line] . Praha: ODS, 2006. Dostupný na WWW:.

Volební program ČSSD, on-line Praha: ČSSD, 2006. Dostupný na WWW:.

Zákon o zaměstnanosti , č. 435/2004 Sb. www.mpsv.cz www. czso.cz

34

Seznam grafů, tabulek a map: Graf. č. 1: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1995-2005

Tabulka č. 1: Sektorová struktura zaměstnanosti v ČR (v %) Tabulka č. 2: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti ČR Tabulka č. 3: Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Uh.Hradiště Tabulka č. 4: Rekvalifikace v okrese Uh. Hradišti Tabulka č. 5: Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Vsetín Tabulka č. 6: Rekvalifikace v okrese Vsetín Tabulka č. 7: Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Kroměříž Tabulka č. 8: Rekvalifikace v okrese Kroměříž Tabulka č. 9: Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti ÚP Zlín Tabulka č. 10: Rekvalifikace v okrese Zlín Tabulka č. 11: Úspěšnost rekvalifikací ve Zlínském kraji

Mapa č. 1: Míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji k 31.12.2005

35

Seznam použitých zkratek: APZ – aktivní politika zaměstnanosti MPSV- Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT- Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ÚP – Úřad práce EUROSTAT - Evropský statistický úřad

36

Seznam příloh: Příloha č. 1: Vyhodnocení efektivity rekvalifikací v Uherském Hradišti Příloha č. 2: Analýza umístitelnosti uchazečů ÚP Kroměříž Příloha č. 3: Efektivnost rekvalifikačních kurzů ÚP Zlín Příloha č. 4: Rekvalifikace ÚP Vsetín

37

Příloha č. 1: Vyhodnocení efektivity rekvalifikací v Uherském Hradišti Tabulka č. 1 : Vyhodnocení efektivity vybraných rekvalifikací ukončených v roce 2002 evidence po rekvalifikaci se zaměstnali trvala název účastníků do 1 měsíce do 3 měsíců do 6 měsíců k 11.4.2003 Absolvent 14 8 57% 11 79% 12 86% 1 7% Obsluha CNC strojů 30 8 27% 18 60% 25 83% 7 23% Obsluha PC 76 22 29% 39 51% 52 68% 18 24% Praktická rekvalifikace 57 25 44% 40 70% 52 91% 6 11% Svářeči 66 39 59% 54 82% 61 92% 4 6% Školení elektromontérů 4 1 25% 3 75% 3 75% 1 25% Účetnictví 17 8 47% 13 76% 16 94% Základy podnikání 8 1 13% 4 50% 7 88% 1 13% Žena a trh práce 77 25 32% 43 56% 56 73% 12 16% Zdroj: interní materiál ÚP Uherské Hradiště

Tabulka č. 2 : Vyhodnocení efektivity vybraných rekvalifikací ukončených v roce 2003 evidence po rekvalifikaci se zaměstnali trvala název účastníků do 1 měsíce do 2 měsíců do 3 měsíců k 22.4.2004 Praktická rekvalifikace 121 41 34% 65 54% 79 65% 19 16% Žena a trh práce 106 41 39% 53 50% 58 55% 17 16% Profesní stáže 61 41 67% 44 72% 51 84% 8 13% Svářeči 52 37 71% 48 92% 49 94% 3 6% Absolvent (Junior) 51 29 57% 34 67% 38 75% 6 12% Obsluha CNC strojů 38 19 50% 24 63% 27 71% 6 16% Základy podnikání 34 8 24% 14 41% 16 47% 7 21% Účetnictví 12 4 33% 6 50% 9 75% 1 8% Šička formou zaučení 6 5 83% 6 100% 0 0% 0 0% Seřizovač CNC strojů 6 6 100% 0 0% 0 0% 0 0% Zdroj: interní materiál ÚP Uherské Hradiště

Tabulka č. 3: Vyhodnocení efektivity vybraných rekvalifikací ukončených v roce 2004 evidence po rekvalifikaci se zaměstnali trvala název účastníků do 1 měsíce do 2 měsíců do 3 měsíců k 5.4.2005 Profesní stáže ve státní 145 58 40% 68 47% 75 52% 17 12% sféře Žena a trh práce 99 32 32% 39 39% 48 48% 28 28% Motivační a praktická 67 18 27% 24 36% 28 42% 24 36% rekvalifikace Svářeči 37 24 65% 30 81% 31 84% 3 8% Junior 30 21 70% 23 77% 23 77% 3 10% Obsluha CNC strojů 26 14 54% 15 58% 19 73% 0 0% Rozvoj os. dovedností 24 10 42% 11 46% 15 63% 7 29% Strojírenská výroba 36 32 89% 33 92% 34 94% 1 3% Seřizovač CNC strojů 16 5 31% 6 38% 13 81% 1 6% Zdroj: interní materiál ÚP Uherské Hradiště

38

Příloha č. 2: Analýza umístitelnosti uchazečů ÚP Kroměříž Tabulka č. 1: Analýza umístitelnosti uchazečů po úspěšně ukončené rekvalifikaci 2004

Název kurzu Kurz PC začátečníci Kurz PC pokročilí AutoCad Počítačový grafik Σ Výpočetní technika Svářeč Svářečský dělník - řezání Obsluha ručních řetěz. pil Řidič motorového vozíku Řidič autobusu Řidič sk.C Obsluha staveb. strojů Vyhláška 50/78 Sb. Školení ADR Skladový logistik Zednické práce Σ Dělnické profese Pedikúra Kosmetické služby Instruktor FIT-CENTRA II. třídy Učitel autoškoly Barmanka Účetnictví podvojné Daňová evidence Mzdové účetnictví Realitní makléř Masér pro sport. a rekon. masáže Masér – NZP Nehtová modeláž Cukrářské práce Krupiér Sanitární kurz Σ Ostatní profese ŠANCE – kurz B Účetnictví - Ženy -ekonomky Sociálně psych. kurz /JUNIOR/ Rekvalifikace stáže Σ Prog. pro znevýhodněné sk. Základy podnikání Σ Kurzy pro zač. podnikatele Σ

dohody 112 72 2 6 197 33 1 1 9 5 5 3 3 2 7 1 70 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 19 4 13 13 71 101 1 1 388

osoby 81 72 2 6 161 31 1 1 9 5 5 3 3 2 7 1 68 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 19 4 13 13 69 99 1 1 348

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2004 vydal ÚP Kroměříž.

39

dokončeno 74 71 2 6 153 31 1 1 9 5 5 3 3 2 7 1 68 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 19 3 13 4 24 44 1 1 285

vyřazeno 35 24 1 3 63 28 1 0 6 5 4 2 3 2 0 1 52 1 1 1 1 0 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 18 0 3 3 18 24 1 1 158

% 49 33 50 50 41 90 100 67 100 80 67 100 100 100 77 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 95 23 75 75 55 100 100 55%

Tabulka č. 2: Analýza umístnitel. uchazečů po rekvalifikaci rok ÚP Kroměříž 2005

osoby

Název kurzu Kurz PC uživatelské dovednosti AutoCad Počítačová grafika PC technik PC správce Σ Výpočetní technika Svářeč Obsluha ručních řetěz. pil Montér plynových zařízení Obsluha manipulačních vozíků Učitel autoškoly Řidič motorových vozidel(C,E,D) Přeprava nebezp. nákladu (ADR) Strojník -obsluha staveb. strojů Skladový logistik Montér termofasád Montáž sádrokartonu Vyhláška 50 Kurz revizního technika TZ Zednické práce Σ Dělnické profese Pedikúra, Manikúra, modeláž Kosmetické práce Účetnictví podvojné Mzdové účetnictví Číšník Ošetřovatel NZP Vazba květin Dekorativní úprava psů Krupiér Masér Pečovatelská práce Sanitární kurz Σ Ostatní profese Technickoadm. pracovník Junior Σ Programy s výukou a praxí Základy podnikání Σ Kurzy pro zač. podnikatele Σ

206 3 2 1 4 216 32 3 2 9 1 9 8 2 19 3 1 6 1 2 98 5 1 7 1 1 1 1 1 1 1 8 1 29 16 15 31 4 4 378

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005 vydal ÚP Kroměříž.

40

Vyřazeno z evidence 63 2 2 1 3 71 29 3 1 5 1 9 8 1 8 3 1 4 1 2 74 5 1 7 0 0 1 0 0 1 0 0 1 16 3 10 13 3 3 177

% 31 67 100 100 75 33 91 100 50 56 100 100 100 50 42 100 100 67 100 100 76 100 100 100 0 0 100 0 0 100 0 0 100 55 19 67 42 75 75 47

Příloha č. 3: Efektivnost rekvalifikačních kurzů ÚP Zlín Tabulka č.1: Efektivnost rekvalifikačních kurzů za 2.pololetí 2003

Název kurzu TH činnosti Základy obsluhy PC Speciální PC kurzy Účetnictví s využitím VT Absolvent a trh práce (s praxí) Žena s trh práce (s praxí) ZPS (s praxí) Základy podnikání Ostatní Celkem Dělnické profese Svářeči Obsluha motorových vozíků Vyhláška 50/78 Sb. Řidiči C,D,E,ADR Ostatní /stavební, strojnické a jiné/ Celkem Služby Masér, kosmetička, číšník, kuchař, apod. Celkem uchazeči Zdroj: Interní materiály ÚP Zlín

41

Počet zařazených

Počet vyřazených

%

84 46 49 41 23 12 22 2 282

41 32 33 28 13 7 12 4 170

48,81 69,56 67,34 68,29 56,52 58,33 54,54 80 60,28

41 23 9 31 36 140

34 17 8 23 23 105

82,92 73,91 88,88 74,19 63,88 75

25 447

21 296

84 66,22

Tabulka č. 2: Efektivnost rekvalifikačních kurzů za leden – prosinec 2004 Název kurzu Počet Počet zařazených vyřazených TH činnosti Základy obsluhy PC 215 108 Speciální PC kurzy 149 93 Účetnictví s využitím VT 108 69 Absolvent a trh práce (s praxí) 69 59 Žena s trh práce (s praxí) 53 34 ZPS (s praxí) 24 14 Základy podnikání 69 56 Ostatní 16 13 Celkem 703 446 Dělnické profese Svářeči 128 111 Obsluha motorových vozíků 100 79 Vyhláška 50/78 Sb. 32 20 Řidiči C,D,E,ADR 83 66 Ostatní /stavební, strojnické a jiné/ 109 85 Celkem 452 361 Služby Masér, kosmetička, číšník, kuchař, apod. 56 41 Celkem uchazeči 1211 848 Zdroj: Interní materiály ÚP Zlín

42

%

50,23 62,42 63,88 85,51 64,15 58,33 81,16 81,25 63,44 86,72 79,00 62,5 79,52 77,98 79,86 73,21 70,02

Tabulka č. 3: Efektivnost rekvalifikačních kurzů za 1. pololetí 2005

Název kurzu TH činnosti Základy obsluhy PC Speciální PC kurzy Účetnictví s využitím VT Absolvent a trh práce (s praxí) Žena s trh práce (s praxí) ZPS (s praxí) Základy podnikání Ostatní Celkem Dělnické profese Svářeči Obsluha motorových vozíků Vyhláška 50/78 Sb. Řidiči C,D,E,ADR Ostatní /stavební, strojnické a jiné/ Celkem Služby Masér, kosmetička, číšník, kuchař, apod. Celkem uchazeči Zdroj: Interní materiály ÚP Zlín

43

Počet zařazených

Počet vyřazených

%

64 30 50 40 25 32 19 4 268

27 17 29 35 13 14 13 2 150

42,18 56,66 58,00 87,50 52,00 43,75 68,42 50,00 56,81

43 24 22 31 65 185

37 18 17 26 52 150

86,04 75,00 77,27 83,87 80,00 81,08

22 471

13 313

59,09 66,45

Příloha č. 4: Rekvalifikace ÚP Vsetín Tabulka č. Rekvalifikace ukončené v roce 2005, stav 5 31.12.2005

počet kurzů 13 5 43 2 5 1 5 10 3 4 18 1 1 2 3 2 4 2 3 3 2 29 4 17 2 8 1 3 1 2 2 2 1 1 1 3 209

rekvalifikační kurzy

zařazení celkem

Nespecifický s praxí LEONARDO Rekvalifikace - stáž KOPMAS Motivační s praxí Manažer pro fondy EU Administrativa a ekonomika Účetnictví CEPAC Základy podnikání Základy PC Auto Cad Správce počítačové sítě Správce www stránek Grafik Holič, kadeřník Masér Všeobecný sanitář Pracovnice v soc. službách Asistent postižených jedinců Asistent učitele, vychovatele Řidičský průkaz – C,D,E Vysokozdvižný vozík Svařování Obsluha CNC strojů Vyhláška 50/78 Sb. Skladový logistik Dřevorubec Kuchař -číšník Krupiér Vazba a aranžování květin Kosmetické služby Správce konkursní podstaty Pedikúra Cvičitel plavání Obsluha stavebních strojů CELKEM

113 27 43 23 69 1 46 75 33 51 226 11 1 3 9 3 4 27 32 32 10 29 41 54 16 32 9 3 12 2 2 3 1 1 1 4 1049

Zdroj: Interní materiál ÚP Vsetín.

44

počty uchazečů dokončily celkem vyřazeni z evidence 85 30 27 13 29 27 20 9 64 39 1 0 44 17 72 28 33 15 50 37 214 73 11 10 1 1 3 1 9 5 2 2 4 1 27 20 31 20 31 20 10 4 29 21 41 18 53 45 14 6 32 11 9 8 3 2 11 11 2 1 2 1 3 0 1 0 1 0 1 0 4 3 974 502

úspěšnost (v %) 35 48 93 45 61 0 39 39 45 74 34 91 100 33 56 100 25 74 65 65 40 72 44 85 43 52 89 67 100 50 50 0 0 0 0 75

HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ

Recommend Documents