Akreditovaný kurz celoživotního vzdělávání

Akreditovaný kurz celoživotního vzdělávání Program Akreditovaný kurz Rok

Další vzdělávání pedagogických pracovníků Doplňující pedagogické studium ke splnění kvalifikačních předpokladů 2010/2011

Tematické okruhy a doporučená literatura k závěrečným zkouškám:  pedagogika  psychologie  Didaktika odborného předmětu:  didaktika chemie  didaktika ekonomie  didaktika základů společenských věd

Okruhy otázek k závěrečné zkoušce programu Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků akreditovaného kurzu Doplňující pedagogické studium ke splnění kvalifikačních předpokladů

PEDAGOGIKA 1. Vývoj pedagogiky jako vědního oboru. Struktura pedagogických disciplín, vztah pedagogiky k jiným vědám. Významní myslitelé a jejich díla, která přispěla ke konstituování pedagogiky jako vědního oboru. (Sokrates, Platon, Aristoteles, M. T. Cicero, M. F. Quintilianus, Augustin, E. Rotterdamský, T. More, G. D. Campanella, F. Bacon). Obecná a oborová didaktika – struktura, předmět zkoumání a její význam. 2. Výchovný a vzdělávací proces – složky, podmínky efektivity výchovného procesu. Oblasti výchovného působení učitele. Koncepce a hodnoty ve výchově a jejich problematika. Výchovné styly a autorita ve výchově. Tradiční a moderní didaktické principy a jejich místo ve výuce. 3. Vymezení výukových cílů a pojednání taxonomie všech jejich složek z pohledu osobnosti žáka. Vymezení pojmu učební úlohy a jejich klasifikace podle D. Tollingerové. Taxonomie cílů B. S. Blooma, D. B. Krathwohla. Vztah obsahu k výukovému cíli. Motivace ve výuce – zvyšování motivace žáků a zájmu o výuku. 4. Definování pojmů organizační formy a metody výuky a jejich zařazení v rámci didaktických prostředků. Vymezení organizačních forem podle různých hledisek a jejich stručný popis. Zařazení výukových metod podle aspektů, na které jsou ve výuce zaměřeny. 5. Aktivizující výukové metody a jejich zařazování do výuky. Definování didaktického problému. Vyjmenování a charakteristika často užívaných aktivizujících výukových metod. Projektové a problémové metody výuky; programované vyučování a jeho význam v elektronickém vzdělávání. 6. Hodnocení a sebehodnocení žáků. Vymezení těchto pojmů a také pojmů sebeúcta, sebeposuzování a sebehodnocení. Funkce, typy a formy školního hodnocení. Normy hodnocení - ústní, písemné a praktické prověřování. Pojmové mapování. 7. Současný stav školského vzdělávacího systému v ČR. Konkretizace učiva v pedagogických dokumentech. Základní a střední vzdělávání v ČR - Rámcový vzdělávací program (RVP), standardy, koncepce současné školy. Učebnice jako edukační konstrukt a její evaluace.

8. Specifické vývojové poruchy učení. Vymezení pojmu, výčet nejčastěji se vyskytujících vývojových poruch při učení žáka a podání jejich charakteristiky. 9. Nadaný žák ve výuce. Charakteristické znaky nadaných žáků. Instituce a programy zabývající se nadanými jedinci. Potřeby a problémy nadaných dětí. Inteligence a její struktura. Tvořivost a její diagnostikování. 10. Neprospěch žáka. Příčiny neprospěchu podmíněné různými činiteli: osobností žáka, učitelovou osobností, rodinou, školou, širším sociálním prostředím. Chyba v učení žáka. Funkce chyby v učení a vyučování v různých koncepcích učení. Strach z chyby. Diagnostikování a práce s chybou včetně mentálního mapování. 11. Sociálně psychologické klima školní třídy. Vymezení základních pojmů. Školní třída jako malá sociální skupina a možné problémy s ní související (adaptace a sebeprosazování jedince). Diagnostikování klimatu ve školní třídě. 12. Didaktické a technické prostředky ve výuce. Pomůcky k výuce – předmětové, obrazové, zvukové a literární. Učební pomůcky – materiální a nemateriální prostředky k výuce na středních školách. Animace a simulace ve výuce ve výuce odborných předmětů. 13. Charakteristiky učitelské profese – vymezení, typologie učitelů. Pedagogičtí pracovníci. Požadavky na výkon učitelské profese. Vývoj profesní dráhy učitelů. Učitel začátečník – expert – „vyhasínající“ učitel. Pedagogické dovednosti – definice, charakteristika, rozvoj a výzkumy pedagogických dovedností. Standardy výkonu učitelské profese. Kompetence učitele 21. století. 14. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) – č. 561/2004 sb. Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů – č. 563/2004 Sb. Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení – Vyhláška č. 263/2007. 15. Metody pedagogického výzkumu. Pojednání o metodách kvantitativního výzkumu. Hlavní fáze kvantitativně orientovaného výzkumu (problém, formulace hypotéz, výběr prvků do výzkumných vzorků, testování hypotéz). Kvalitativní výzkum, jeho základní charakteristiky a pojednání o jeho hlavních metodách. Akční výzkum učitele.

Doporučená literatura: 1. BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6. 2. BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5. 3. CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-118-2. 4. ČÁP, J. MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha. Portál, 2007. ISBN 978-80-7367273-7. 5. FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-120-7. 6. GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-104-9. 7. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-796. 8. HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-220-3. 9. JŮVA, V. ST., JŮVA,V. ML. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 2007. ISBN 97880-7315-151-5. 10. JŮVA, V. ST., JŮVA,V. ML. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1995. ISBN 80-8593178-8. 11. KALHOUS, Z., OBST, O. A KOL. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178253-X. 12. KUČEROVÁ, S. Člověk – hodnoty – výhova: kapitoly z filosofie výchovy. Prešov: ManaCon, 1996. ISBN 80-85668-34-3. 13. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-965-8. 14. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-02107. 15. MAŃÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5. 16. MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7. 17. MAREŠ, J., SLAVÍK, J., SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1444-X. 18. PASCH, M., GARDNER, T. G., LANGEROVÁ, G. M., A KOL. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7367-054-2. 19. PELIKÁN, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium servis, 1995. ISBN 80-85498-27-8. 20. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8.

21. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-427-4. 22. PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2004. ISBN 807178-977-1. 23. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-047-X. 24. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2006. ISBN 807178-944-5. 25. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-49-4. 26. PRŮCHA, J. Učitel. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-621-7. 27. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8. 28. SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-124-X. 29. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-85866-33-1. 30. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9. 31. SPILKOVÁ, V. A KOL. Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-081-6. 32. ŠVEC, V. Průvodce metodologií pedagogického výzkumu: pracovní sešit. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. ISBN 978-80-7318-547-3. 33. ŠVEC, V., FILOVÁ, H., ŠIMONÍK, O. Praktikum didaktických dovedností. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1365-6.


PSYCHOLOGIE 1. Vývoj osobnosti – jeho determinanty, periodizace psychického vývoje (S. Freud, E. H. Erikson, J. Piaget a L. Kohlberg). 2. Předškolní a mladší školní věk - obecná charakteristika a periodizace tohoto věku. Vývoj myšlení a řešení problémů, morální a hodnotový vývoj. Identita, sebepojetí a socializace. 3. Pubescence - obecná charakteristika a periodizace tohoto věku. Vývoj myšlení a řešení problémů, morální a hodnotový vývoj. Tělesné proměny, jejich vliv na sebepojetí a socializaci. Typické problémy tohoto věku. 4. Adolescence. Charakteristické změny tohoto období včetně tělesných proměn. Úroveň poznávacích procesů, způsoby myšlení. Identita, sexuální orientace, partnerské vztahy. 5. Periodizace dospělého věku, charakteristika jednotlivých období. Tělesné a psychické změny, proměny identity a profesní role. Partnerství, manželství, rodičovství. Stáří. Charakteristické změny tohoto období. Mezigenerační vztahy. Proměna vztahů s dětmi. 6. Osobnost v psychologii. Temperament, charakter. Motivace a potřeby (vymezení pojmů). Vnitřní, vnější motivace, teorie potřeb. Význam motivace a možnosti jejího rozvíjení v rámci výchovně-vzdělávacího procesu. Hodnoty a zájmy. 7. Vnímání, imaginace, pozornost. Emoce – vymezení, funkce, teorie emocí, klasifikace. 8. Myšlení, rozhodování, usuzování. Funkce myšlení. Myšlenkové operace. Konvergentní a divergentní myšlení. Řešení problémů. Vývoj myšlení v ontogenezi. Paměť – vymezení, fáze zapamatování, druhy paměti. 9. Učení a jeho druhy. Vztah učení a vyučování. Problematika školní úspěšnosti a neúspěšnosti (příčiny, diagnostika, možnosti řešení). Talent a nadání. Péče o nadané žáky a rozvíjení jejich dispozic v prostředí školy. 10. Osobnost učitele – reflexe a evaluace pedagogické činnosti učitele. Metody a techniky sebereflexe. Vlastnosti a dovednosti učitele, kompetence, styly a způsoby vedení třídy jako sociální skupiny. Psychohygiena. Stres v učitelské profesi, jeho zdroje a způsoby zvládání. Syndrom vyhoření. 11. Osobnost žáka a učitele. Vztah učitel - žák. Formy a specifika dyadické interakce. Vývoj dyadického vztahu. Evaluace vztahu. Chyby při sociální percepci. Sebepojetí, vývoj

sebevědomí. Hodnocení a jeho vliv na osobnost žáka. Vliv osobnosti učitele a rodiny na sebepojetí a úspěšnost žáka. 12. Pedagogická komunikace – vymezení pojmu, specifické otázky pedagogické komunikace. Výraz osobního projevu – verbální složka, neverbální složka a nepřímé komunikační okolnosti. Charakteristika a pravidla komunikace učitel-žák jako případ sociální komunikace. Pozorování a hodnocení komunikace. Role komunikace v učitelské přípravě a praxi. 13. Školní třída jako sociální skupina – struktura a dynamika školní třídy. Sociální role a status. Metody a techniky zjišťování vztahů ve školní třídě (pozorování, rozhovor, sociometrie). 14. Sociálně patologické jevy v prostředí školy - závislosti, šikana, agresivita (diagnostika, možnosti řešení, prevence). Problémové chování žáků a intervence učitele. 15. Poruchy osobnosti, neurotické poruchy, afektivní poruchy. Psychotická onemocnění, schizofrenie. Poruchy autistického spektra.

Doporučená literatura: 1. ATKINSON, R. L. A KOL. Psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3. 2. CANGELOSI, J., S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-118-2. 3. ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: Univerzita Karlova, 1993. ISBN 807066-534-3. 4. ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-273-7. 5. ĎURIČ, L., BRATSKÁ, M. (EDS.) Pedagogická psychológia. Terminologický a výkladový slovník. Bratislava: SPN, 1997. ISBN 80-08-02498-4. 6. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-626-8. 7. GILLNEROVÁ, I., HERMOCHOVÁ, S., ŠUBRT, R. Sociální dovednosti učitele. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-7066-039-2. 8. KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve školách: příčiny, diagnostika a praktická pomoc. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-409-5. 9. KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-181-6. 10. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-434-2. 11. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-2471284-9. 12. LAZAROVÁ, B. První pomoc při řešení výchovných problémů. Poradenské minimum pro učitele. Praha: Strom, 1998. ISBN 80-86106-00-4. 13. MACEK, P. Adolescence. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-747-7. 14. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 1995. ISBN 80-210-1070-3. 15. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-04-21854-7. 16. NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0689-3. 17. PIAGET, J. INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-608X. 18. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6. 19. SCHMIDBAUER, W. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-312-9. 20. ŠVEC, V. Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno: Masarykova univerzita, 1998. ISBN 80-210-1937-9.

21. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 2008. ISBN 97880-7367-414-4. 22. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-2471428-8.


Didaktika chemie 1. Didaktika chemie a její místo v soustavě přírodních věd. Interdisciplinární charakter didaktiky chemie (vztah chemie, pedagogiky a didaktiky chemie), její předmět zkoumání a využívaná metodologie. 2. Cíle výuky chemie a jejich didaktický význam. Formulace didaktických cílů, taxonomie a vztah v jednotlivých stupních a typech škol. Obsah vzdělávání a zásady výběru učiva (didaktická transformace) ve výuce chemie. 3. Konkretizace učiva chemie v pedagogických dokumentech – Rámcový vzdělávací program. Používané učebnice chemie a jejich funkce ve vzdělávacím procesu, současná literatura pro učitele a žáky přírodovědných předmětů. 4. Rozdíly v pojetí výuky na základní a na střední škole. Pojetí výuky obecné, anorganické, organické chemie a biochemie na ZŠ a SOŠ a SOU. Obecné aspekty problematiky výuky jednotlivých tematických celků na základních a středních školách. 5. Organizační formy výuky chemie. Vyučovací hodina základního typu (fáze a jejich časové rozvržení), laboratorní cvičení, exkurze; volitelné a nepovinné formy výuky. Příprava učitele na vyučování chemicko-technologických předmětů. 6. Výukové metody ve výuce chemie. Kritéria klasifikace metod, teoretické a empirické metody poznání a jejich uplatnění ve výuce chemii. Zaměření metod výuky k aktivní, samostatné a tvořivé práci žáků. 7. Alternativní formy vyučování chemii. Projektová výuka a význam přírodovědného projektu ve výchovně-vzdělávacím procesu. Problémová metoda a význam problému ve výuce chemie. Programované vyučování a jeho význam v elektronickém vzdělávání. 8. Motivace ve výuce chemie. Zdroje vyvolání zájmu o chemii – zkušenosti z běžného života, zábavná forma výuky chemie, historické údaje. 9. Experimentální činnosti ve výuce chemie. Demonstrační a žákovské experimenty. Chemický experiment ve vztahu k metodám a organizačním formám výuky chemie. Laboratorní protokol, návody a pracovní listy.

10. Didaktické a technické prostředky ve výuce chemie. Zařízení k výuce chemie odborná učebna chemie, školní chemická laboratoř aj. Pomůcky k výuce chemie – předmětové, obrazové, zvukové a literární. 11. Bezpečnost a hygiena práce v školní laboratoři. Legislativní rámec určující nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky ve školní laboratoři. Funkce a využití laboratorních pomůcek a přístrojů ve výuce chemicko-technologických předmětů. 12. Prověřování a hodnocení vědomostí žáků. Normy hodnocení - ústní, písemné a praktické prověřování. Formy didaktických testů a základní charakteristiky standardizovaných didaktických testů. Pojmové mapy jako prostředek zpětné vazby. 13. Úlohy a jejich role ve výuce chemie. Posuzování a projektování souborů učebních úloh. Strategie řešení chemických úloh spojením teoretických a empirických poznávacích postupů. 14. Počítače ve výuce chemie. Standardní a nestandardní výukový software, tutoriální software. Počítače při podpoře školního chemického experimentu. Počítačové simulace, měření, registrace a vyhodnocování experimentálních dat, řízení a automatizace školního chemického experimentu. 15. Styly učení žáků chemie. Sekvenční a nelineární učební styly. Styl učení žáka z chemického textu a možnosti výběru. Možnosti změny učebního stylu žáka chemie.

Doporučená literatura 1. BÍLEK, M.

Psychogenetické aspekty didaktiky chemie. Hradec Králové:

A KOL.

Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-292-5. 2. BÍLEK, M.

A KOL.

Výuka chemie s počítačem. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997.

ISBN 80-7041-769-2. 3. BÍLEK, M. Didaktika chemie. Výzkum a vysokoškolská výuka. Hradec Králové: M&V, 2003. ISBN 80-903024-5-9. 4. BÍLEK, M. ICT ve výuce chemie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041631-9. 5. ČIPERA, J. Rozpravy o didaktice chemie II. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-2460309-8. 6. ČIPERA, J. Rozpravy o didaktice chemie. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-01346. 7. KALHOUS, Z., OBST, O. A KOL. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178253-X. 8. KOLEKTIV

AUTORŮ

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním

vzdělávání. Praha: VÚP, 2005. ISBN 80-87000-03-X. 9. KOLEKTIV

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů na

AUTORŮ

gymnáziích. Praha: VÚP, 2007. ISBN 80-87000-13-7. 10. KOLEKTIV

AUTORŮ

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP, 2007.

ISBN 80-87000-11-3. 11. KOLEKTIV

AUTORŮ

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha:

VÚP, 2005. ISBN 80-87000-02-1. 12. PACHMANN, E. A KOL. Speciální didaktika chemie. Praha: SPN, 1986. 13. PACHMANN, E., HOFMANN, V. Obecná didaktika chemie. Praha: SPN, 1981. 14. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-85866-33-1. 15. ZAJÍČEK, J., BENEŠ, P. Použití chemických látek ve škole. Praha: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-777-4.


Didaktika ekonomie 1. Didaktika ekonomických předmětů v soustavě vědeckých disciplín. Vztah ekonomie, pedagogiky a didaktiky ekonomických předmětů. Struktura, předmět zkoumání a využívaná metodologie didaktiky ekonomických předmětů. Možnosti pedagogického výzkumu ve výuce ekonomických předmětů. Možnosti propojení školního a komerčního prostředí. Výchovné využití ekonomických předmětů. 2. Cíle výuky ekonomických předmětů a jejich význam. Formulace didaktických cílů, taxonomie a vztah v jednotlivých stupních a typech škol. Motivace ve výuce ekonomických předmětů. Zdroje vyvolání zájmu o ekonomické předměty – zkušenosti z běžného života, zábavná forma výuky aj. 3. Obsah vzdělávání a zásady výběru učiva (didaktická transformace) ve výuce ekonomických

předmětů.

Systemizace

učiva

v ekonomických

předmětech.

Charakteristika ekonomického vzdělávání na středních školách. Význam a propojení teorie a praxe v ekonomickém vzdělávání. 4. Konkretizace učiva ekonomických předmětů v pedagogických dokumentech pro SŠ – Rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací programy, koncepce současné střední školy. Používané učebnice a jejich funkce ve vzdělávacím procesu, současná literatura pro učitele a žáky ekonomických předmětů. 5. Organizační formy výuky ekonomických předmětů. Typologie vyučovacích hodin ekonomických předmětů. Vyučovací hodina základního typu (fáze a jejich časové rozvržení). Časová a věcná koordinace výuky v ekonomických předmětech. 6. Příprava

učitele

na vyučování ekonomických

předmětů.

Vlastnosti

učitele

ekonomických předmětů a problémy spojené s realizací výuky. 7. Výukové metody ve výuce ekonomických předmětů. Kritéria klasifikace metod a jejich uplatnění ve výuce ekonomických předmětů. Slovní, názorné a praktické metody výuky a jejich zaměření k aktivní, samostatné a tvořivé práci žáků. 8. Alternativní formy vyučování ekonomických předmětů. Projektová výuka a význam ekonomického projektu ve výchovně-vzdělávacím procesu. Problémová metoda a

význam problému ve výuce ekonomických předmětů. Programované vyučování a jeho význam v elektronickém ekonomickém vzdělávání. 9. Didaktické a technické prostředky ve výuce ekonomických předmětů. Vztah technických a didaktických prostředků (přednosti a nedostatky). Pomůcky k výuce ekonomických předmětů – předmětové, obrazové, zvukové a literární. 10. Prověřování a hodnocení vědomostí žáků. Normy hodnocení - ústní, písemné a praktické prověřování. Přednosti a nedostatky odlišných forem ústního a písemného zjišťování výsledků výuky. Formy didaktických testů a základní charakteristiky standardizovaných didaktických testů. 11. Distanční vzdělávání v ekonomických předmětech. Elektronická podpora studia. Tvorba e-learningových kurzů a materiálů. Možnosti uplatnění na různých úrovních vzdělávání. 12. Proces fixace znalostí v ekonomickém vzdělávání. Styly učení žáků ekonomických předmětů a možnosti jeho změny. Teorie učení a formulace základních didaktických zásad vedoucích k efektivnosti výuky. 13. Pedagogická komunikace a interakce ve výuce ekonomických předmětů (verbální, neverbální a komunikace činem). Kompetence učitele ekonomických předmětů. Požadavky na osobnost učitele ekonomických předmětů – podmínky úspěšnosti. 14. Pozorování a hodnocení výuky ekonomických předmětů. Teoretické a empirické metody hodnocení výchovně-vzdělávacího procesu. Hospitace výuky ekonomických předmětů – záměry hospitačních činností. Fáze, charakteristika a výstup hospitačních činností. Hospitační archy. 15. Sebereflexe a sebezdokonalování v pedagogické činnosti učitele ekonomických předmětů. Učitel ekonom-pedagog a jeho pedagogické mistrovství. Dokumentace učitele v ekonomických předmětech.

Doporučená literatura 1. ASTALOS, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího školství v České republice. Praha: VŠE, 1996. ISBN 80-7079-319-8. 2. ASZTALOS, O., KOUDELA, J., ROTPORT, M. Vybrané problémy z didaktiky ekonomických předmětů. Praha: VŠE, 1992. ISBN 80-7079-362-7. 3. FRANK, R., H. Mikroekoenomie a chování. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-04389. 4. GOWLAND, D. Makroekonomie. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85865-22X. 5. KALHOUS, Z., OBST, O. A KOL. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178253-X. 6. KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 1 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. Praha: EDUKO nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-87204-03-0. 7. KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. Praha: EDUKO nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-87204-06-1. 8. KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. Praha: EDUKO nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-87204-07-8. 9. KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 4 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. Praha: EDUKO nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-87204-10-8. 10. KRÁLOVÁ, A., ASZTALOS, O. Didaktika ekonomiky I. díl. Praha: VŠE - Nakladatelství Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0482-7. 11. Rámcové vzdělávací program MŠMT pro ekonomické obory. 12. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Praha: ANAG, 2010. ISBN 978-807263-580-180-7168-363-9. 13. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-85866-33-1. 14. ŠTOHL, P. Kniha testů 2008 k učebnicím účetnictví 2007 (určeno vyučujícím předmětu účetnictví). Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2008. ISBN 978-80903915-9-8. 15. ŠTOHL, P. Sbírka příkladů k učebnici účetnictví 2007 – I. díl pro střední školy a veřejnost. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. ISBN 978-80903915-2-9.

16. ŠTOHL, P. Sbírka řešených příkladů z účetnictví 2007 pro vysoké školy s ekonomickým zaměřením a střední školy s výukou účetnictví. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. ISBN 978-80-903915-6-7. 17. ŠTOHL, P. Souvislý účetní příklad s účetními doklady 2007 pro střední školy s výukou účetnictví. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. ISBN 978-80903915-5-0. 18. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2007 – II. díl pro střední školy a veřejnost. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. ISBN 978-80-903915-1-2. 19. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2009 – III. díl pro střední školy a veřejnost. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2009. ISBN 978-80-87237-16-8. 20. ŠVARCOVÁ, J.

A KOL.

Ekonomie, stručný přehled, teorie a praxe, aktuálně a

v souvislostech. Zlín: CEED nakladatelství a vydavatelství, 2008. ISBN 978-8087301-00-5.


Didaktika základů společenských věd 1. Cíle výuky základů společenský věd a jejich didaktický význam. Vztah didaktiky ZSV, samotných základů společenských věd a hraničních disciplín. Úloha ZSV, postavení předmětu mezi ostatními všeobecně vzdělávacími předměty na střední škole. 2. Konkretizace učiva základů společenský věd v pedagogických dokumentech – Rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program. 3. Vztah ZSV k průřezovým tématům. Aplikace vybraného průřezového tématu do výuky ZSV. 4. Koncepce ZSV v gymnáziu (střední škole), učební plány. 5. Používané učebnice základů společenských věd a jejich funkce ve vzdělávacím procesu, současná literatura pro učitele a žáky společenskovědních předmětů. 6. Rozdíly v pojetí výuky na základní a na střední škole- vztah občanské nauky a základů společenských věd. Obecné aspekty problematiky výuky jednotlivých tematických celků na základních a středních školách. 7. Organizační formy výuky základů společenských věd. Vyučovací hodina základního typu (fáze a jejich časové rozvržení), exkurze; volitelné a nepovinné formy výuky. 8. Klasické výukové metody ve výuce základů společenský věd- využití metod slovních, názorně-demosntračních a dovednostně-praktických. 9. Aktivizující výukové metody- využití metod diskusních, inscenačních, problémových metod a didaktických her. 10. Komplexní výukové metody ve výuce základů společenských věd- frontální výuka, její specifika, výhody a nevýhody. 11. Komplexní výukové metody ve výuce základů společenských věd- skupinová a kooperativní výuka, partnerské/vrstevnické vyučování- využití ve výuce ZSV. 12. Individuální a individualizovaná výuka, samostatné učení, afektivní učení ve vztahu k základům společenských věd. 13. Motivace ve výuce základů společenský věd. Zdroje vyvolání zájmu o předmět – zkušenosti z běžného života, zábavná forma výuky základů společenský věd.

14. Didaktické a technické prostředky ve výuce základů společenský věd. Zařízení a pomůcky k výuce základů společenských věd – předmětové, obrazové, zvukové, literární a multimediální. 15. Metody hodnocení, diagnostické metody a klasifikace v hodinách ZSV.

Doporučená literatura 1. CANGELOSI, J. S. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-118-2. 1. KALHOUS, Z., OBST, O. A KOL. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178253-X. 2. KOLEKTIV

AUTORŮ

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním

vzdělávání. Praha: VÚP, 2005. ISBN 80-87000-03-X. 3. KOLEKTIV

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů na

AUTORŮ

gymnáziích. Praha: VÚP, 2007. ISBN 80-87000-13-7. 4. KOLEKTIV

AUTORŮ

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP, 2007.

ISBN 80-87000-11-3. 5. KOLEKTIV

AUTORŮ

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha:

VÚP, 2005. ISBN 80-87000-02-1. 6. KOLEKTIV AUTORŮ. KLÍČOVÉ KOMPETENCE NA GYMNÁZIU. PRAHA: VÚP, 2008. ISBN 978-80-87000-20-5. 7. MAŇÁK, J. ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5. 8. MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7. 9. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-070-7. 10. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-49-4. 11. SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-124-X. 12. SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-246-1. 13. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-85866-33-1.

Akreditovaný kurz celoživotního vzdělávání

Recommend Documents